Ke sdílení elektřiny v Česku se za měsíc fungování Elektroenergetického datového centra (EDC) přihlásilo zhruba 8000 zájemců a více než 5000 z nich už má uzavřenou i smlouvu. Největší zájem o sdílení registrovalo EDC, které začalo přijímat registrace 1. srpna, v rámci jedné nebo více vlastních nemovitostí. Reálné sdílení elektřiny očekává v průběhu září.

Objem vytříděných baterií v Česku roste, Češi nyní vytřídí přibližně 45 procent prodaných baterií. V roce 2023 lidé pomohli vytřídit 1976 tun spotřebitelských baterií, což odpovídá přibližně 79 milionům kusů tužkových baterií. To je o 300 tun více než před čtyřmi roky, uvedla společnost Ecobat, která se sběrem baterií zabývá.

Dodržování zákazu používání neekologických kotlů, který platí od počátku září, obce kontrolují hlavně na základě podnětů obyvatel, k plošným kontrolám zatím nepřistoupily. Důvodem je mimo jiné nedostatek úředníků. Obcím chybí také informace o tom, kdo neekologický kotel ještě má. Na začátku topné sezony proto chtějí tyto objekty vyhledávat i vizuální kontrolou. V případě, že zjistí porušení předpisů, hodlají věc nejprve řešit napomenutím, až pak případnou pokutou. Sankce za vytápění neekologickým kotlem může dosahovat až 50 000 korun. Vyplynulo to ze zjištění ČTK v krajích.

S výměnou kotlů první a druhé emisní třídy, které je od září zakázáno používat, je často třeba na rodinných domech učinit také drobné stavební úpravy. Náklady na ně se mohou pohybovat zhruba mezi 10 000 až 45 000 korunami. Některé z nich mohou být již zahrnuty v dotaci. ČTK to sdělili zástupci České komory autorizovaných inženýrů činných ve výstavbě (ČKAIT). S končící možností čerpat dotace na nové kotle realitní portál Bezrealitky zaznamenal propad cen domů ve špatném stavu zhruba o pět až 15 procent.

Celkově se zatím v Česku vyměnilo 194 000 neekologických kotlů, na které přispěly dotační programy ministerstva životního prostředí. Zájemcům o výměnu ministerstvo vyplatilo 21 miliard korun, řekla ČTK jeho mluvčí Veronika Krejčí. Přesná data resortu chybí, avšak pracuje s odhadem 150 000 kotlů, které zbývá vyměnit. Začátkem září začal platit zákaz používání kotlů první a druhé emisní třídy. V krajních případech při používání starých kotlů hrozí lidem pokuty až 50 000 korun, a to opakovaně.

Obce zatím neplánují plošné kontroly zákazu kotlů první a druhé emisní třídy, provádět je budou podle stavu v lokalitě a na základě shromážděných poznatků. Prioritou podle nich bude informování domácností o možnostech výměny. Porušení zákazu pak chtějí nejprve řešit domluvou a poučením, případná sankce je až nejzazší možností řešení situace. Na dotaz ČTK to uvedl Svaz měst a obcí ČR. Zákaz kotlů, které nesplňují parametry třetí a vyšší emisní třídy, platí od neděle. Podle odhadů Asociace podniků topenářské techniky je ale v Česku nadále v provozu kolem 150 000 nevyhovujících kotlů.

Navzdory dnes začínajícímu zákazu kotlů první a druhé emisní třídy jich v českých domácnostech je stále přes 150 000. Poptávka po výměnách sice podle výrobců v posledních týdnech razantně vzrostla, drtivá většina objednávek se však do začátku zákazu nestihla vyřídit. Na dotaz ČTK to uvedl prezident prezident Asociace podniků topenářské techniky Zdeněk Lyčka.

V úterý 3. září se otevírá příjem žádostí o dotaci na výměnu všech starých kotlů, tedy i těch třetí, čtvrté a páté emisní třídy. Nově bude podpora z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) Light. Zájemci o ni budou moci žádat u Státního fondu životního prostředí ČR. Do konce srpna mohou lidé čerpat dotace pouze na výměnu kotlů první a druhé emisní třídy na tuhá paliva, která nejvíce znečišťují ovzduší. Od 1. září bude jejich provoz zcela zakázán. Ministerstvo životního prostředí o tom informovalo v tiskové zprávě.