Martin Mikeska : ČEPS selhal, vedení by mělo odstoupit
|
Poznámka serveru Ekolist.cz:
Redakce Ekolistu.cz oslovila několik zástupců zainteresovaných institucí s žádostí o komentář k předloženému tématu. Tentokrát vybrala redakce téma:
"Zaspali energetici při přípravě přenosové sítě na nárůst nových elektráren využívajících obnovitelné zdroje energie? Nebo byl vývoj v poslední době natolik bouřlivý, že se na něj prostě nedalo připravit?"
Své odpovědi nám poslali:
|
Každý rozumný správce přenosové soustavy by si v takové situaci sedl za stůl s těmi firmami a dohodl se s nimi na společném řešení. V České společnosti pro větrnou energii a České fotovoltaické průmyslové asociaci jsou lidé, kteří rozumí energetice. Vědí, jaká má pravidla a jaké limity. Šlo by s nimi normálně jednat. Ale ČEPS z čistého nebe do toho takzvaně hodil vidle a blokuje všechno – blokuje velké i malé projekty, blokuje rozumné projekty i špatné projekty, blokuje projekty v každém koutě republiky.
Jsou jenom dvě možnosti. Buď v Dánsku, Německu, Anglii, Španělsku a jinde platí jiné fyzikální zákony než u nás – nebo se odpůrci nových technologií a inovací v ČEPS prostě vymlouvají. Kdyby platila první teze, znamenalo by to, že by v Dánsku, Německu, Anglii, Španělsku a jinde museli mít několik blackoutů do roka.
ČEPS podle zákona musí zajistit spolehlivé provozování a rozvoj přenosové soustavy. Měl proto sítě na naplánovaný objem čisté energie připravovat, jako to dělají jeho kolegové v zahraničí.
Rozhodnutí, jakým tempem bude větrných turbín a solárních panelů přibývat, padlo už v roce 2003, ve smlouvě o vstupu České republiky do Evropské unie. Potvrdila jej také Státní energetická koncepce, kterou vláda schválila v březnu 2004. Obnovitelné zdroje energie měly nyní dodávat 8 % elektřiny – ve skutečnosti to loni bylo pouze 6,5 %.
Solární elektrárny totiž už nyní vyrábějí elektřinu pro 40 tisíc domácností. Přepočítáno na znečištění, solární elektrárny je už nyní snižují o ekvivalent 48 tisíc osobních aut. Další růst čisté energetiky je ale zastaven. Cenou za selhání manažerů ČEPS bude zbytečně velká spotřeba uhlí z povrchových dolů, zbytečně velký dovoz ruského zemního plynu a zbytečně velké exhalace.
Česko ale také přichází o ekonomickou příležitost. Čistá energetika tu v minulosti vytvořila nové příležitosti pro český průmysl. Kyocera v Kadani postavila továrnu na výrobu solárních fotovoltaických panelů, jež dává práci třem stovkám lidí. Schott Solar investoval do nové linky ve Valašském Meziříčí, kde hodlá zaměstnat tisíc dělníků. Škoda Plzeň je už teď s odstupem největším světovým výrobcem hřídelí pro velké větrné turbíny. Wikow v Hradci Králové, ČKD Nové Energo nebo ČKD Blansko vyrábějí celé elektrárny. Výrobců kotlů na biomasu, solárních kolektorů a tepelných čerpadel jsou u nás přinejmenším desítky. TTS má v Třebíči vývojové centrum na kotle na biomasu. Podobných případů by mohlo být více. Z tradičně průmyslového Česka může stát úspěšný konkurent továren v Německu, Spojených státech nebo Asii.
Zálohovat se musí každá elektrárna, nejen solární nebo větrná. V současnosti se zálohami není problém, ale mohl by vznikat v budoucnu, až jich bude přibývat. Právě proto by ČEPS měl spolupracovat s energetickými firmami, například na propojeném řízení větrných elektráren a výroby elektřiny z bioplynových stanic nebo v kogeneračních elektrárnách na štěpku, což umožní pružně nasazovat a vypínat náhradní zdroj.
ČEPS na tom pracovat nezačal, protože ignoroval schválené plány a nové technologie. Předchůdce nynějšího ředitele ČEPSu, současný ministr Tošovský, před necelými dvěma lety v Hospodářských novinách tvrdil, že solárních elektráren tady nikdy nebude tolik, aby se to nějak projevilo. Teď je ale jeho bývalé působiště hrozně překvapeno.
Kupodivu, 5 300 megawattů elektráren poháněných ruským plynem nebo nových 3 400 megawattů v Temelíně ČEPS nikoho neděsí. Atomové reaktory přitom také občas nepředvídatelně vypadávají a musí se zálohovat úplně stejně jako solární a větrné elektrárny. Ale kvůli velikosti je výpadek reaktoru pro přenosovou síť mnohem vyšší zátěž. Přitom to není nic neobvyklého – reaktory v Temelíně byly během roku 2008 odstaveny dvanáctkrát.
Zajímavé je také podívat se na vývoj argumentace se zálohami: prvně se objevily zprávy o neukočírovatelných 3 500 MW (tisková zpráva ČEPS z 10. února). Po dvou dnech už ČEPS mluvil o 5 000 MW (na tiskové konferenci 15. února). Skončilo to na 7700 MW (Jana Jabůrková, šéfka firemní komunikace ČEPS, pro Ekolist.cz). Nelze z toho mít jiný dojem, než že ČEPS na rozdíl od svých kolegů v jiných zemích zaspal, nepřipravoval sítě na zelenou energetiku, teď se probudil a v panice si vymýšlí důvody, jak jej aktuálně napadne. Firmy podnikající ve fotovoltaice už chystají žaloby, takže je možné, že ČEPS bude rychle shánět další záminku.
Jedna by se – světe div se – už i také našla. Jde o aktuální návrh vyhlášky ministra Tošovského, že se nebudou povolovat instalace solárních panelů s účinností pod 22%. Je to něco podobného, jako by stát po ČEZu chtěl, aby do Prunéřova místo předpotopní, 20 let staré technologie umístil hypermoderní technologii s účinností ne 42 % (jak aktuálně požaduje a čemuž se ČEZ zuby nechty brání), ale technologii s účinností 60 nebo třeba 70 procent. Tedy takovou, která nikde neexistuje. Výsledek by byl tentýž – žádný nový Prunéřov by se už nepostavil.
Výhodou čistých, obnovitelných zdrojů je, že v budoucnu, pokud dobře organizujeme síť – a s tím už kolegové ČEPS za hranicemi začínají –, tak se mohou vzájemně doplňovat, když někde fouká a jinde ne, když na druhém místě svítí slunce a na prvním ne. Je ale potřeba začít na tom pracovat: posílit sítě na místech, kde kapacita nebude stačit. Pozměnit řízení sítí. Novou legislativu. ČEPS investuje do sítí – ale pouze do posilování obstarožního systému, který je založen na mamutích elektrárnách. Namísto aby jako kolegové v zahraničí postupně přecházel na takzvané chytré sítě, které dovolují napojovat solární a větrné elektrárny a umí se vyrovnat s výkyvy ve výrobě.
Inspirovat se můžeme v zahraničí – v Nizozemsku minulý měsíc schválili zákon, podle kterého v takových případech povinně nejprve půjde do sítě elektřina z domácích, čistých zdrojů a pak teprve fosilních elektráren na uhlí nebo plyn.
Je jasné, že na zásadní změnu české energetiky je potřeba se postupně připravit, že se nestane přes noc. Podniky – a nejen elektrárenské – proto urgentně potřebují věrohodný a dlouhodobý rámec, který jim umožní se k čisté ekonomice propracovat. Proto ekologické a rozvojové organizace přicházejí s návrhem nového zákona, který závazně stanoví, že Česká republika bude snižovat exhalace skleníkových plynů o 2 % ročně – krok po kroku, rok po roku. Rozhýbe tak investice do moderních zelených řešení, jako je čistá energie, zateplování domů, pohodlná veřejná doprava, místní potraviny nebo snadná recyklace. Návrh je inspirován britským zákonem, odborníky považovaným za vzorovou legislativu. Podobný zákon v Česku kromě Strany Zelených podporuje také ČSSD a KDU-ČSL a ekologičtí experti z ODS, několik senátorů a poslanců, ale třeba také největší česká humanitární organizace Člověk v tísni a desítky soukromých firem. Dobře vědí, že zákon posílí ekonomiku, sníží účty rodinám, zajistí zdravější život pro každého a hlavně srazí náš příspěvek ke globálnímu znečištění.
reklama
