Adam Wajrak: Skutečný les je tady
EkoList: Před deseti lety jste se z Varšavy přestěhoval do vesnice Teremiski uprostřed Bělověžského lesa. Chápali místní lidé proč?
Adam Wajrak: Nejenže to nechápali místní lidé, nechápali to ani moji rodiče a nechápali to ani v práci. S mou přítelkyní - je Španělka, která tu dělala doktorskou práci - jsme se na tom ale shodli. Nechtěl jsem opustit Polsko, protože sledovat přeměnu země po pádu komunismu je mnohem zajímavější než žít v západní Evropě. Studium mé přítelkyně je ale úzce svázáno se zdejšími lesy, takže jsme nemohli žít ve Varšavě. Tak jsme se rozhodli odejít do Bělověže.
V té době se začínal rozvíjet internet a já musel se šéfem probrat, jak se věnovat případům, které se odehrávají ve Varšavě, z Bělověže. Všichni nižší šéfové byli proti a tvrdili, že to není možné. Měl jsem ale skvělého vedoucího redaktora, který řekl: "Počkat, počkat, přede dvěma dny jsme měli v novinách článek o tom, že pro obchodní společnosti budoucnosti budou lidé pracovat z domova prostřednictvím internetu. Tak to zkusme!" Tak jsme se přestěhovali do Bělověže.
 |
|
| Adam Wajrak | |
| Foto: Jan Stejskal/EkoList |
To byl Adam Michnik (legenda polského undergroundu a dlouholetý šéf Gazety Wyborczí - pozn. aut.), kdo takhle rozhodnul?
Ne. Adam Michnik je ten největší šéf - a o nějaká zvířata se absolutně nezajímá. Mám s ním ale jednu srandovní příhodu. V době, kdy byl Pinochet zadržen ve Velké Británii, se v Polsku rozproudila debata, jestli má jít k soudu, nebo ne, jestli to je hrdina, protože v Chile zavedl liberální ekonomiku, nebo není atd. V té době jsem napsal do redakce dopis, v kterém jsem upozornil, že o tohle teď vůbec nejde. Pinochet byl ve Velké Británii zadržen kvůli tomu, že ho chtěl španělský soud soudit kvůli zabití nebo zavraždění španělských občanů. A z pohledu Španělska je úplně jedno, jaký historický význam měl Pinochet pro Chile - z pohledu Španělska prostě zavraždil Španěly a kvůli tomu ho chtějí soudit. A je správné, že se vláda země zajímá o osud svých občanů a případně chce potrestat jejich vraha.
Pak mi najednou zavolal Adam Michnik a říká: "Hele, to, co jsi napsal, je chytré, ale ty ten dopis poslat nemůžeš - nemáš na to morální právo, protože píšeš o zvířatech. Takže my pod ten dopis podepíšeme tvou přítelkyni, protože je Španělka."
Jak lidé v Teremiskách vnímali váš vstřícný vztah k přírodě?
Myslím, že jsme se od sebe s místními hodně naučili. Nepřišel jsem sem šířit svoje názory a vykládat je jako neochvějnou pravdu. Když jsem například dřív z Varšavy psal o pytlácích, nevěděl jsem, kdo vlastně jsou. Psal jsem o nich jako o jednoduchých banditech a velmi špatných lidech. V Bělověži jsem ale poznal, že někdy jsou lovci s lístkem mnohem horší než pytláci. Ti totiž upytlačí divoké prase, pak ho jedí div ne půl roku a přírodě velkou škodu rozhodně neudělají.
Pro místní byla zase divná skutečnost, že mám spoustu zvířat. Časem se ale jejich postoj hodně změnil. Měl jsem třeba kunu, která lidem kradla vejce. Normálně by ji zabili, ale teď ji chytli do pasti a odvezli ji odsud několik kilometrů. Ona se za dva dny samozřejmě vrátila, takže jsme museli vyvinout něco na ochranu vajec. Jedno jsem tedy vzal, vyfoukl ho, naplnil jsem ho chilli a pepřem a vrátil na místo. Když se do něj pustila, strašně řvala - ale učila se rychle a další už nechala na pokoji. Místní taky vidí, že lesa ubývá a že se hodně mění, a společně s tím i mění svůj názor na jeho ochranu.
Kolik místních je na lesu nebo spíš na lesnictví závislých?
Než jsem sem přišel, bylo to možná 90 %. Buď pracovali pro lesáky, nebo žili v domě, který patřil lesům, taky s topivem tu lidé vždycky byli závislí na lesácích atd. Proto bylo dost složité proti lesákům vystupovat. Mění se to ale rychle. Lesáci hodně domů prodali, spousta obyvatel se přeorientovala na turistiku. Lidé si taky postupně víc uvědomovali, že můžou mít vlastní názory a nic se jim "za ně" nestane. Ale přece jen se názory místních mění pomaleji, než jakým tempem mizí hodnotné lesy.
Často se říká, že lesníci jsou konzervativní, protože žijí v sounáležitosti s lesem, který je taky "konzervativní" místo.
Les ale není konzervativní místo, naopak je hodně dynamický. V Bělověži jsem se o lese naučil opravdu hodně. Dobře se to dá přirovnat ke komunistické a liberální ekonomice a společnosti. Skoro v celé Evropě lesy fungují na podobném principu jako komunismus: každý by měl být stejný jako druhý, každý by měl růst přesně tak, jak chceme, každý by měl být rovný, bez nemocí. Když tomu něco neodpovídá - třeba se objeví nějaký hmyz - rázem je z toho katastrofa. Pokud ale jdete do skutečného lesa - jaký je třeba tady v Bělověži - uvidíte "volný trh": tenhle strom prodělal úpadek a umírá, z jeho zbytků vyrůstá něco jiného, tady to roste hodně rychle, zatímco támhle naopak pomalu, tady je něco nemocného. Ve skutečnosti je les mimořádně proměnlivý ekosystém, který my ovšem měníme na plantáže.
Co myslíte tím, že Bělověžský les rychle mizí? Já jsem tu až na výjimky neviděl například nějaké rozsáhlé holoseče, zvlášť když to srovnám s lesnictvím v ČR.
Ano, to je pravda. Velmi těžko se to vysvětluje. Přijedou třeba Němci a říkají: "To je fantastický les, nádhera ..." Problém je, že neviděli, jak vypadal předtím. Bělověž je poslední nížinný prales v Evropě a je docela malý. Pro lidi ani nevypadá jako les, ale jako něco opravdu výjimečného. Každá změna tady ovšem znamená velkou katastrofu pro celý citlivý ekosystém.
Můžete uvést nějaký příklad?
Jistě, máme tu devět druhů datlovitých ptáků. Jeden z nich, strakapoud bělohřbetý, je závislý na mrtvém dřevě listnatých stromů, třeba dubů. Když se podíváte na mapu jeho výskytu, zjistíte, že se vyskytuje skoro výhradně ve striktně chráněné rezervaci, nikde jinde. Nám to jinde připadá jako pěkný les, pro něj je to ale poušť. To ukazuje, jak přírodní procesy a příroda vůbec mizí. Stačí, že mizí staré dřevo a že se sem tam pokácí nějaký strom. Příkladů je spousta - mizí hodně druhů hmyzu, různé houby atd. Neděje se to přitom posledních sto let, ale posledních dvacet, možná třicet let. Důvodem je kácení stromů.
Jistě, pokud jste zvyklý na obyčejný "les" v Polsku, v České republice nebo vlastně kdekoliv, pak je těžké si těchto nuancí všimnout. V obyčejném "lese" něco takového vůbec neexistuje. Skutečný les je ale tady v Bělověži, ne někde jinde.
Je tady nezákonná těžba hodně rozšířená?
To jde dost těžko zjistit. Stačí porazit pár stromů, to se v rozsáhlém lese samozřejmě těžko hledá. Přitom jeden cenný dub může vynést až 10 tisíc euro. Má opravdu mimořádně drahé dřevo - díky jeho fantastické struktuře. Duby tady dosahují velké výšky a letokruhy jsou velmi úzké. Na 1 cm může být až 14 nebo 15 letokruhů.
Jsou tu nějaké endemické druhy?
Ano, různí brouci, skoro každý rok tady taky objeví nový druh houby. Je to tady jako v džungli. Nejdůležitější ale je, že můžeme sledovat, v jakých asi vztazích žily a žijí druhy mezi sebou. Nejenže tady žijí vzácní živočichové jako strakapoud bělohřbetý, hodnota je v tom, že vidíme, jak celý systém funguje - a asi by bylo lepší ho neničit, ale sledovat ho a učit se z něj. Nikde jinde k tomu nemáme příležitost. Bělověž by měla být obrovská laboratoř pro evropské lesnictví, ne zdroj dřeva.
Proto by měl být vyhlášen národní park na celém území Bělověžského lesa?
Ano, celý les by měl být vyhlášen národním parkem. Představte si, že byste Pražský hrad nebo Karlův most místo jejich zachování rozprodali na cihly. A o to samé jde tady. Jsou prostě určité hodnoty, které bychom měli chránit. Přírodu bychom měli chránit ne kvůli tomu, že je to ekonomicky výhodné. Některé věci prostě nejde takhle jednoduše ohodnotit - jaká je cena Pražského hradu? Nikdo neví. A stejné je to s Bělověžským lesem.
Přírodě severovýchodního Polska se EkoList věnuje v několika článcích:
|
Jak se vedení zdejších obcí dívá na rozšíření parku. Podporují ho lidé?
Ne, jsou proti. Lidé, zvlášť ti jednodušší, jsou proti spoustě věcí - proti židům, proti homosexuálům atd. Tohle ale není otázka místních lidí. Pokud by vláda chtěla, může s nimi diskutovat, pracovat, dokonce jim může přiřknout nějaké výhody nebo peníze - a nebylo by to drahé. Místním se ale nikdo nic vysvětlit nesnaží. Vláda ve Varšavě říká: místní lidé park nechtějí. Tečka. Oni vůbec nemají vůli park zvětšit. Polští politici stále víc a víc podléhají názoru, že ochrana přírody znamená katastrofu. Jsou úplně posedlí rozvojem, ale tím nejstupidnějším, jako jsou dálnice, továrny atd. Nepřemýšlejí o rozvoji jako o rozvoji nových technologií, internetu a vzdělávání. Obrazně řečeno, lidé už nepracují tolik kladivem, ale mozkem. Tohle ale naši politici nechápou a stále si myslí, že ochrana přírody je neštěstí.
Pracujete jako novinář. Pomáháte i nějaké organizaci, která se zabývá ochranou přírody?
Ne, novinář by měl mít svůj vlastní pohled na věc. Já sice vůbec nevěřím na něco jako objektivní žurnalismus a moje názory jsou dost blízké názorům nevládních organizací, nejsem však žádné členem. Informování o přírodě ale považuji za mimořádně důležité. Všemožné organizace včetně státních mají spousta prostředků, jak lidem lhát. Leccos z toho, co nám vykládají třeba o lesnictví nebo o dálnici Via Baltica, jsou lži a manipulace. Moje role spočívá v informování lidí - zvlášť když lokální novináři jsou velmi chudí lidé a je jednoduché si je koupit. V lokálních médiích se toho moc nezměnilo. Byla blízko moci dřív a snaží se být blízko moci i dnes.
Zmínil jste Viu Balticu …
Via Baltica je rychlostní silnice, něco jako dálnice, která by měla vést z Varšavy přes pobaltské státy do Helsinek. Polští politici se rozhodli, že výstavba delší trasy přes Bialystok bude pro tohle město fantastická, protože se bude rozvíjet. Je jim jedno, že tahle trasa bude přetínat migrační koridory velkých šelem, jako jsou vlci a rysi, že povede přes Biebrzanské mokřady, že půjde napříč Augustowským lesem, že povede skrz několik míst patřících do Natury 2000. Hlavní je, že bude jakýsi rozvoj - co to ale bude za rozvoj? Náklaďáky pojedou z Litvy do Varšavy a zastavovat v Bialystoku nebudou - vždyť na tom pořádně nevydělají ani bialystocké prostitutky. Všichni to vědí, jenom politici zleva doprava si myslí, že víc projíždějících náklaďáků znamená rozvoj.
Ale náklaďáky můžou do Bialystoku přivážet zboží a z něj odvážet nějaké jiné.
Ano, ale pak by muselo být v Bialystoku něco, kvůli čemu zastaví. Otázka je, proč zničit zachovalou přírodu, tedy nejhodnotnější věc, která v oblasti je, a za to dostat nějaký mlhou opředený příslib rozvoje. Takový přístup je nelogický. Spíš bych řekl, že někdo, řekněme kamarádi důležitých lidí, koupil půdu a teď čeká na zhodnocení své investice. Pro Polsko a vůbec pro Evropu to ale bude největší ničení přírody za posledních 20 let. Jednak ztratíme několik hezkých a cenných míst, nejdůležitější je ale přetnutí koridorů velkých šelem. Například vlci by se nemohli pohybovat severním směrem, podobně rysi by možná zmizeli z polských nížin. Stavaři samozřejmě říkají, že pro zvířata udělají průchody a asi je opravdu udělají, ale teď jsem zrovna četl novou americkou studii, ve které stojí, že zvířata přes ně přecházejí, ale je jich málo na to, aby udržela populaci zdravou. Průchod zvířete není to samé jako přenos genetických informací. Vybudování průchodů pro zvířata nás má spíš uklidnit, že pro ně něco děláme, než že by to skutečně pomáhalo. Pokud tedy máme možnost, neměli bychom v místech zvířecích tras dálnice budovat.
S vybudováním kratší a šetrnější varianty Via Baltica tedy souhlasíte?
Ano, nejsem proti dálnici. Ať ji klidně postaví, ale ať budují tu kratší, levnější a k přírodě daleko šetrnější variantu.
| Adam Wajrak je rovněž autorem dvou knížek o zvířatech - Zwierzaki Wajraka a Kuna za kaloryferem. "První z nich je knížka o zvířatech, která děti můžou vidět kolem sebe. Šel jsem do knihkupectví a tam byly regály plné knih o exotických zvířatech, jako jsou žirafy nebo lvi. Přitom děti vůbec nevědí, jaké úžasné věci se jim dějí přímo za okny. Druhá knížka je o zvířatech, která s námi žila, o opravdových hrdinech. O vydře, která změnila můj život, o čápech, kteří vypadají úplně jeden jako druhý, ale jsou různé osobnosti atd." |
Rozhovor vyšel v tištěném EkoListu 08-09/2006.
reklama
