https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/pod-fotovoltaickymi-panely-zacala-firma-v-litomysli-zkusebne-pestovat-maliny
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pod fotovoltaickými panely začala firma v Litomyšli zkušebně pěstovat maliny

17.6.2024 01:20 | LITOMYŠL (ČTK)
Myšlenka na agrovoltaiku vzešla z potřeby zastínit některé rostliny před palčivým sluncem, zároveň by clona mohla vyrábět energii potřebnou pro čerpadla na zalévání. Ilustrační foto
Myšlenka na agrovoltaiku vzešla z potřeby zastínit některé rostliny před palčivým sluncem, zároveň by clona mohla vyrábět energii potřebnou pro čerpadla na zalévání. Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Firma Školky Litomyšl začala zkušebně pěstovat ovoce pod fotovoltaickými panely. Plochu zčásti zastiňují a zároveň s instalovaný výkonem 10 kilowattů vyrábějí elektřinu. Zatím se v Litomyšli testují na malé ploše pod konstrukcí i bez ní keříky malin, v budoucnu se ale počítá i s dalšími rostlinami pod podstatně větší "střechou".
 
"Na jeden hektar se dá nainstalovat až 0,7 megawattu. Chceme dělat šest megawattů, máme s firmou ČEZ nasmlouváno připojení do sítě, což by mělo být sedm až osm hektarů plochy. Ta budoucí farma ale nebude jen o malinách," řekl ČTK jednatel společnosti Tomáš Brýdl. Pod panely by časem měly růst i borůvky a rybíz, okrasné stromky a rostliny v kontejnerech. Pro každou skupinu bude nutné konstrukci na míru uzpůsobit.

Myšlenka na takzvanou agrovoltaiku vzešla z potřeby zastínit některé rostliny před palčivým sluncem, zároveň by clona mohla vyrábět energii potřebnou pro čerpadla na zalévání. Kromě panelů od slovenské firmy Agora, které propouštějí 40 procent světla bylo nutné sehnat speciální nosnou konstrukci. Od producenta v Německu byla příliš drahá, proto se Brýdl rozhodl vyvinout vlastní a také ji ve společném podniku firem bragen, kde má Brýdl podíl, a Metal Trade Comax začal vyrábět. Kromě agrovoltaických instalací nabízí i konstrukce pro běžné pozemní fotovoltaické elektrárny.

Školky Litomyšl testují agrovoltaické hospodaření ve spolupráci s Výzkumným ústavem zemědělské techniky a Výzkumným a šlechtitelským ústavem ovocnářským. Výsledkem je metodika na pěstování malin a sledování a optimalizace závlahy a živin. "Nejsou to klasické elektrárny, ale 50 procent tvoří pěstitelská činnost a 50 procent výroba energie. Musí to být vyvážené, když se bude víc tlačit na produkci elektřiny, dole nic neporoste," uvedl Brýdl.

Firma provozuje i menší klasickou pozemní fotovoltaickou elektrárnu, proud používá na zavlažování a čerpání vody. Přebytky energie by v budoucnu chtěla dodávat přímo místní továrně Saint-Gobain Adfors CZ, která vyrábí stavební materiály.

Překážkou agrovoltaického hospodaření je zatím legislativa. Dosud povolovala využívání panelů pouze v trvalých porostech, hlavně v sadech či chmelnicích. V budoucnu by ale měla zahrnout i další plodiny včetně zeleniny, produkci by tak bylo možné dotovat.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

AN

Aleš Nebáznivý

18.6.2024 07:30
To bude nádhera až krajina bude poseta FVE všude kam se podíváš. Ani nikdo ani muk nad vlivem zvýšeného alebeda na lokální podnebí. Nemluvě o změnění micro proudění vzduchu na obrovských plochách.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.6.2024 09:58 Reaguje na Aleš Nebáznivý
Kamarád létající na rogalu fotovoltaiku miluje. Když ztrácí výšku,
tak nadletí nad pole s panely a hurá do oblak. A pak že nemají na
proudění vzduchu vliv. Totéž větrníky, kterým se zase vyhýbá kvůli
víření vzduchu v jejich okolí. Taky prý nemají na proudění vzduchu
vliv, ale pokud ubírají větru sílu větrolamy, tak větrníky mu tu
sílu neubírají? Energie vyrobená větrníky je odebrána větru a pak
mu zákonitě chybí pro jeho vliv na počasí.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.6.2024 09:51
Budiž maliny, které snesou i zastínění. No a nakonec i když se nevyplatí
maliny, tak jde přece hlavně o to, že bez malin by panely na poli nikdo
nepovolil. Takže tam mohou růst klidně i kopřivy a vyplatí se to taky.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist