https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/tlejici-drevo-je-bohatstvi-lesa.diky-nemu-objevili-na-sumave-po-vice-nez-sto-letech-vzacneho-brouka-kornatce-velkeho
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tlející dřevo je bohatství lesa. Díky němu objevili na Šumavě po více než sto letech vzácného brouka kornatce velkého

15.7.2024 01:43 | PRÁŠILY (ČTK)
Šumavské lesy u Trojmezí
Šumavské lesy u Trojmezí
Foto | Zdeňka Vítková / Ekolist.cz
Nezastupitelný význam tlejícího dřeva pro ekosystémy vysvětlují letos odborníci ze Správy Národního parku Šumava veřejnosti. Osvětové akce zasvětili právě tlejícímu dřevu, jakožto šumavskému fenoménu. Na vrchu Poledník u Prášil turistům ukazovali, jak i díky mrtvým stromům nyní žije a prosperuje les zničený před lety nejdříve orkánem Kyrill a následně kůrovcovou kalamitou, řekl ČTK mluvčí parku Jan Dvořák. Další podobné akce se o prázdninách uskuteční ještě na Březníku, u Pramenů Vltavy a u Plešného jezera.
 
"Tlející dřevo je fenomén na Šumavě, který je všude. Je v místech, kde se nezasahuje, nebo se zasahuje tak, aby tam tlející dřevo zůstalo. Tlející dřevo je bohatství lesa, které není ničím nahraditelné," řekl Dvořák.

Stromy na Poledníku nejprve v lednu 2007 vyvrátil orkán Kyrill, přeživší dospělé smrky ve vrcholové partii Šumavy pak napadl kůrovec a dílo zkázy dokonal. Před zhruba 15 lety tak byly na dříve zeleném vrchu jen tisíce vyvrácených nebo stojících stříbřitých mrtvých kmenů stromů. Dnes se vrch opět zelená, mezi soušemi roste nový, přirozeně obnovený les.

Pomáhá mu k tomu tlející dřevo. Mění se v biomasu, která tvoří podklad nezbytný pro vznik nového lesa. Správci parku přiznávají, že když turisté nyní vidí, jak si příroda s obnovou kůrovcem zničeného lesa po několika letech sama poradila, jsou daleko vstřícnější k vnímání důvodů, proč jsou v parku bezzásahová území.

Po kůrovci se v mrtvých stromech usadily houby, bakterie, řasy, mechy, lišejníky či kapraďorosty. Chodbičky, vytvořené v kmenech škůdcem, obsadilo velké množství hmyzu, za ním pak přišli ptáci. Stojící kmeny prorostlé houbami poskytují domov tesaříkům, kovaříkům, čmelákům, pavoukům, stonožkám, lumčíkům, svinkám, hlísticím, chvostoskokům, střevlíkům, roztočům či můrám, uvádějí správci parku.

Mnohé druhy živočichů jsou přímo vázané na tlející dřevo. "Je to třeba pták datlík tříprstý, který z kmenů vytahuje larvy škůdců. Oblast s tlejícím dřevem vyhovuje i symbolu Šumavy tetřevu hlušci, kterému svědčí ten biotop. On potřebuje rozpadající se, rozvolněný les se soušemi," řekla terénní pracovnice monitoringu lesa Pavla Staňková.

Až v tlejícím lese odborníci podle ní také například před šesti lety objevili vzácného brouka kornatce velkého, který byl na Šumavě naposledy pozorován v roce 1907.

Zhruba 1,5 centimetru dlouhý plochý černý brouk je specialista, vyskytující se v oblasti se stojícími torzy suchých smrků, které obsadily dřevokazné houby troudnatci. Torza stromů navíc musí být alespoň deset let odumřelá a nejlépe osluněná.

Vědci se domnívali, že na Šumavě už vyhynul, nyní se tu ale opět vyskytuje na některých lokalitách.

Velkoplošné náhlé změny podmínek, jako je vichřice, kůrovec, požáry či polomy po námrazách, nejsou na Šumavě neobvyklé. Vyvrácení desítek nebo stovek tisíc stromů větrem a následně kůrovcová gradace je v horských lesích Šumavy přirozeným a opakujícím se jevem, řekl Dvořák.

Když se les nechá být více než 100 let, tlející kmen přispívá ke koloběhu života. Podle odborníků 50 až 80 procent mladých stromků roste v nejvyšších polohách Šumavy na tlejícím dřevě, je na něj vázáno 30 až 50 procent všech organismů žijících v lese. Bez tlejícího dřeva by na Šumavě zmizelo kolem 400 druhů tzv. dřevožijných hub. Tlející kmen je důležitou zásobárnou vody.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (24)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

15.7.2024 10:22
Toto by měl slyšet Kadlík z Orlíku !
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.7.2024 10:43
Pokud někdo neví " jak udělat z nouze ctnost" může se s důvěrou obrátit na správu NP Šumava. Tam jsou na tohle, jak je vidět, mistři.
Odpovědět

Radek Čuda

15.7.2024 11:11 Reaguje na Jarek Schindler
Ne že bych hodlal Hubenýmu zakládat fan klub, ale zrovna za tohle bych jej rozhodně nekritizoval a ponechání významné části dřeva v lese mi nejen v NP dává rozhodně smysl. V hospodářských lesech ten poměr bude samozřejmě jiný.
A s ohledem na to, jak se dle různých zpráv i tady kde kdo chystá na přechod od fosilních paliv k biomase, tak se může stát, že v těch hosplesích ponechání nějakého přiměřeného množství dřevní hmoty může být kua aktuální.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.7.2024 12:02 Reaguje na Radek Čuda
Stejná otázka jakou jsem již x krát položil. Kde na těch kalamitních 36 km2 najdete staré dřevo za takových dalších 20,30 let? On ten datlík uršitě neprofituje z rozkládajícího se dřeva. Tetřev není ptákem houštin. No a nejlepší je ten hmyz který se najednou vyskytl a přitom měl být dávno vyhuben. Tady jde v první řadě o nějakou průběžnost. O to aby nějaký podíl mrtvého dřeva byl dnes , za deset ale i za padesát let. No a k tomu potřebujeme aby ty stromy neuschly na velké ploše naráz.
Odpovědět

Radek Čuda

15.7.2024 14:30 Reaguje na Jarek Schindler
Tak zrovna v NP bych se toho až tak nebál, bo vždy něco uschne, je sežráno, urve se ... jistě, nebudou to taková kvanta jak v případě kalamit, ale neviděl bych to nijak dramaticky.

A jak jsem psal, větší obavy bych měl u "běžných" hosplesů, bo touha po štěpce bude v budoucnu veliká převeliká.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.7.2024 16:08 Reaguje na Radek Čuda
Já se ptám konkrétně na těch 36 km2 holin nebo dnes už spíš mlazin po kůrovci. Co tam uschne? Nezdá se vám, že to dřevo i kdyby ty stromy uschly nebude mít potřebné rozměry. Nebo si snad myslíte že stromy s výčetní tloušťkou hluboko pod dvacet centimetrů jsou pro ten xylofágní hmyz nějaké terno? Jo a na tu štěpku se nejdříve musíte dostat. Na velkém množství ploch by byla nějaká snaha o její přiblížení nesmyslná.
Odpovědět

Radek Čuda

16.7.2024 15:42 Reaguje na Jarek Schindler
Já myslím, že když se do toho nebudeme žouželi vrtat, tak si nějak poradí:-).

Se štěpkou máte samozřejmě pravdu, ale to je vše jen otázkou poměru mezi výnosy a náklady. A psal jsem o obavě, ne že si tu hraju na Sibylu:-))).
Odpovědět
PH

Petr Hariprasad Hajič

21.7.2024 18:31 Reaguje na Jarek Schindler
Daltlík pojídá larvy a dospělé jedince kůrovce smrkového, vy vzdělanče. Ale pokud brouky, jako napříkad u pramene Vltavy, kde se to děje pravidelně, otrávíte, otrávíte i vodu, ve které nastražené dřevo často stojí a otrávíte i ty datlíky.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

15.7.2024 11:29
naprosto souhlasím, jezdím se tam dívat pravidelně na obnovu lesa a je to paráda, prostě to funguje. Ze začátku jsem byl také na straně z kůrovce vyděšeného obyvatelstva, masírovaného ekoteroristickou lobby kolem nejmenovaného exprezidenta, ale čas ukazuje, že to Šumava v pohodě zvládne.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

16.7.2024 19:37 Reaguje na Robert Jirman
Samozřejmě, že na Šumavě vždy něco poporoste. Ale Šumava je několik stocvek čtverečních kilometrů a v tom několik km2 bylo skutečně starých lesů. O tyto lesy jsme de fakto na 500 let přišli. Ani moc mi nevadí, když na Sibiři nebo v Kanadě vyhoří (až na ty obrovské emise čoudu), či sežere kůrovec tisíc km2, neb to je asi 1 promile z celku. Nevidím žádný důvod, pro to, abychom tyto pokusy co vznikne dělali u nás, když jde o poslední kousky lesa (co zbyl u Semil).
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

15.7.2024 11:36
Souhlasím téměř se vším, co je v článku zmíněno. Je určitě dobře, že máme kde ukázat, jak se příroda vyvíjí tam, kde ji člověk odmítá ovlivňovat. Od toho, nakonec národní parky vznikají. Zaměstnanci Národního parku Šumava tak aktivně veřejnosti předkládají výsledky své placené nečinnosti, a záliby v monitoringu. Jen mě znepokojuje, jak z toho vzniká propaganda pro změnu hospodaření v hospodářských lesích. V článku ale nacházím i zvrácenost, tedy vychvalování podporované destrukce lesa coby nástroje vedoucí k "pozitivním" změnám, --- "díky mrtvým stromům nyní žije a prosperuje les zničený před lety nejdříve orkánem Kyrill a následně kůrovcovou kalamitou". To na mě působí odpudivě. A zmínil-li jsem propagandu, pak se určitě nemýlím, když cíl článku vidím v rozšiřování komunity gerentonaturščiků. Taky považuji za směšné, že se "najednou" v "novém" lese zjevil kornatec velký. Odkud se tam znenadání vzal? Podle mne tam byl odjakživa, jen ho dlouho nikdo neviděl. Ale čím víc máme personálu k monitoringu, tím je větší naděje na takové úspěchy.
Odpovědět

Radek Čuda

15.7.2024 14:34 Reaguje na Josef Střítecký
K tomu broučkovi:-) ... že tam byl asi furt, to bych hádal taky, ale holt byl tak extrémně vzácný, že nebyl pozorován. Pokud se pro něj podmínky zlepšily, jeho populace narostla a je snazší/pravděpodobnější na něj narazit.

Což neznamená, že intenzivnější monitoring v tom nemůže hrát rovněž roli, ale asi to bude od obojího trochu.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

15.7.2024 13:17
Sleduji se zájmem vývoj v NPŠ a mám radost, že tam díky vhodnému managementu nacházejí dobré místo pro život i hodně vzácné organismy, které v hospodářských lesích zatím nemají šanci přežívat.

Hodně úsilí se na Šumavě v rámci ochrany přírody kromě jiného věnuje odtrubňování drobných vodních toků a revitalizaci rašelinišť. I tím se tam vedle ponechávání odumřelého dřeva postupně zlepšuje schopnost zadržování vody v krajině.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.7.2024 16:23 Reaguje na Majka Kletečková
Neděje se tam zatím nic jiného něž co se dalo ve smrčinách této nadmořské výšky předpokládat. Neděje se nic jiného než by se dělo na každé ploše lesa zbavené stromů či louce u lesa, kterou přestaneme sekat. Mě zajímá co se bude dít za takových dalších dvacet , třicet let až se to suché dřevo rozpadne a nastane i rozpad těch přeštihlených mlazin. Kde se to odumřelé dřevo bude pořád brát? Odumřít může pouze to co naroste.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

15.7.2024 16:27 Reaguje na Jarek Schindler
Za 20-30 let se tam bude dít přesně to, co se dnes děje v NP Bavorský les
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.7.2024 04:34 Reaguje na Robert Jirman
Hodně směšná odpověď.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

16.7.2024 09:29 Reaguje na Jarek Schindler
To bych také řekl - viz první fotka v článku. Za 20 let tam bude neprostupný smrkový hustník. To je cílem?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.7.2024 17:32
Brouk čekal sto let a náhle se objevil. U nás se před stavbou dálnice
objevily žáby a zase do podzimu zmizely. Už je nebylo chudáků třeba, protože byly ústupkem tůňky a kaluže opodál ve kterých teď ale nejsou. Pročpak asi? Každá lež musí být doložena nějakým úspěchem a někde
to jsou brouci, jinde žáby, nebo u nového vysychavého potoka stopy vlka
a jiných zvířat. Bez těchto "důkazů" by tomu laikové nevěřili a tak
to tam musí být stůj co stůj nalezeno a zjištěno. V těch statisících
pařezů hospodářského lesa měli chudáci málo trouchnivějícího dřeva
a za knížete před 100 lety Šumava oplývala statisíci souší a klád
trouchnivějících v lese? Ale kdepak, ten všechny souše poslal po vodě
do Vídně a Prahy a sázeli to, co ochranáři nechali záměrně uschnout.
Odpovědět
Pe

Petr

16.7.2024 19:11 Reaguje na Břetislav Machaček
Pařezy až tak úplně ideální pro brouky nejsou, Jsou v nich samozřejmě taky, ale ti jsou v menšině. Pařezy jsou napojené na půdu, jsou hodně ovlivňovány půdní vodou, rychle se v nich množí houby a plísně, takže se podmínky v pařezu rychle mění. To hmyzu moc nevyhovuje, hmyz potřebuje klid pro svůj většinou několikaletý životní cyklus. To takový stojící vyhnilý kmen, to je něco jiného. Je roky víceméně stejný, larvy mají ideální a stabilní podmínky pro svůj vývoj, prostě pohoda. A i když pak jednou spadne, tak zase ještě několik let hmyzu dá, než opět převládnou houby a plísně a přestane být pro hmyz obyvatelný.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.7.2024 08:27 Reaguje na Petr
Za knížete tam byly POUZE pařezy a tehdy tam žil. Minulou
dobu s pařezy přežil taky. A nebo ho někdo donesl v ruksaku?
Přemýšlejte trochu, že se pouze více namnožil a je to vždy
pro přírodu to nejlepší? Namnožení kůrovce bylo taky nutné?
Můj soused namnožil potkany a taky je to správné? O to jde,
že záleží na množství, které příroda uživí a touha mít toho, či onoho více a více spěje do pekel. Namnožilo se tolik
kormoránů, že jsou problémem, totéž u volavek, místy u vyder a v zahraničí u medvědů. "Hlad" ochranářů ikon nezná míru
a je jako Otesánek, dokud o ty chráněné tvory nezačneme
doslova zakopávat. Prostě něco je vzácné a mělo by tomu tak
zůstat, aby nám to nezevšednělo. Vzácný dravec je obdivován
i chovatelem drůbeže, ale když se stane běžným, ba dokonce
místně přemnoženým a hladovým, tak je po obdivu, když mu
plení jeho hejno slepic. Kdysi vzácné sojky plení hnízda
kdysi běžných kosů a drozdů a začíná platit opak, drozd
bude vzácnost, ale sojka je běžným ptákem už i ve městě.
Chápete to, že ikonizace čehokoliv je hloupost? Jinak
na těch obrovských plochách bezzásahu po kůrovci bude za
pár let po souších nouze a na minimálně 50 let nebude mít
takové podmínky k namnožení jako nyní. Ve zbytku souší si
s larvami poradí datli a v tlejících kmenech černá a
jezevci schopni silnými drápy rozhrabat trouchnivějící
kmen. Jezevce jsem osobně viděl totálně kvůli larvám
rozebrat na třísky ochranáři naschvál ponechaný dva
metry vysoký pařez starého topolu. Začal od spodu, pak
se pahýl vyvrátil a on práci dokončil. Nezůstala ani
jedna larva, či dospělec.
Odpovědět

Radek Čuda

17.7.2024 11:51 Reaguje na Petr
Já broučkař nejsu a fakt se jen ptám, ale ta omezení ze strany pařezů ... to by přece mělo být možno velmi obdobně aplikovat na padlé kmeny, ne?
Protože i v NP se sice občas zasahovalo, ale často pouze v tom směru, že se strom sundal a většinou zbavil kůry.
Odpovědět
Pe

Petr

17.7.2024 17:31 Reaguje na Radek Čuda
Každý organismus potřebuje ke svému životu určité vhodné podmínky. A podmínky v pařezech jsou jiné než v kmenech (stojících, i v těch padlých), a vyhovují trochu jiným druhům.
Odpovědět
JM

Jiří MOC

21.7.2024 17:28 Reaguje na Břetislav Machaček
Dobrý den,
smím se prosím zeptat KUDY posílal knížepán ty stromy do Vídně PO VODĚ? Nějak mi unikla ta vodní cesta...
Děkuji
Odpovědět
PH

Petr Hariprasad Hajič

21.7.2024 18:27
Konečně hlas člověka, který rozumí, co je biodiverzita a přírodní rovnováha.
Jeden čerstvě vystudovaný ekolog mi po ukončení studia univerzity tvrdil, že nejlepší na kůrovce je harvestor. Mýtinu udělá jeden stroj za několik dní a je po kůrovci. Pan profesor tyhle demagogie na studiu ekologie zřejmě úspěšně nalévá do dalších absolventů.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist