Dub červený a jeho vliv na kvalitu lesních půd
16.8.2024 05:07 | PRAHA
(Ekolist.cz) | Jan Řezáč
Zdroj | VÚLHM
Cílem vědců bylo doložit vliv dubu červeného na stav humusových forem a nejsvrchnější vrstvy minerální půdy. Jeho účinek na tyto půdní horizonty pak srovnávali s přirozenými porosty s dominancí buku.
Dub červený se považuje za druh, který je vhodný pro suché a semiaridní oblasti, protože se dobře vyrovnává s nedostatkem srážek už od stadia semenáčků.
Je také výrazně odolnější vůči velmi nízkým teplotám, snáší až -30 °C nebo dokonce -40 °C. Je odolný vůči pozdním jarním mrazům, protože raší později než domácí duby.
V Evropě obvykle roste v nadmořských výškách 250–800 m, s ročními srážkami pouze 500–550 mm za rok. Známá je i jeho odolnost vůči znečištěnému ovzduší.
Zdroj | VÚLHM
Kořenový systém dubu červeného je podobný kořenům domácích dubů. Mladý stromek má dobře vyvinutý kořen, který za pět let může dosáhnout délky až 70 cm, později tvoří srdcovitý kořenový systém.
V dalším vývoji vytváří silné postranní kořeny, které zasahují do značné vzdálenosti od kmene a vytvářejí pevný kořenový systém, který odolává poškození větrem.
Přečtěte si také |
Pro přežití stromů ve městech je zcela zásadní povýsadbová péče
Kořenový systém roste po celé vegetační období bez přerušení v letním období. Je proto vhodný v místech s vysokým rizikem eroze a degradace půdy.
Dub červený se dobře a snadno přirozeně obnovuje, vyžaduje však časté lesnické zásahy. Proto je někdy uváděn jako příklad invazivního druhu.
Jeho schopnost přirozené klíčivosti semen je závislá na typu stanoviště. Na chudých stanovištích se stává hojným a může mít invazivní charakter, zatímco na bohatších půdách je výrazně méně invazivní.
Zdroj | VÚLHM
Má nižší požadavky na obsah živin v půdě, snáší kyselé písčité půdy, ale také dobře roste na těžších oglejených půdách.
Nesnáší půdy bohaté na vápník, i když se zdá, že s věkem se zvyšuje jeho tolerance k vyššímu obsahu vápníku. Lokality se stálou vysokou hladinou podzemních vod jsou také nevhodné.
Nejvhodnějším typem stanoviště pro jeho pěstování jsou hlubší půdy mírně kyselé s minimálním obsahem vápníku.
Přečtěte si také |
Jana Matějíčková: Můžeme od dřezovce očekávat stejně invazní chování, jaké má akát? Oba druhy jsou si podobnější, než jsou mnozí ochotni připustit
Analýzy dopadu na stav půd dosud neprokázaly výrazný meliorační vliv dubu červeného v lesních porostech.
Vhodný je spíše při rekultivacích devastovaných a degradovaných ploch díky své vyšší toleranci k environmentálním stresům.
Zde tak může výrazně přispět k obnově lesních půd a jejich specifického charakteru. Díky svému charakteru spíše přípravné dřeviny může velmi výrazně prospět i v případě zalesňování zemědělských půd.
Zdroj | VÚLHM
Ve svých závěrech vědci vyzdvihli, že:
Autoři článku: Vilém Podrázský, Ivo Kupka, Česká zemědělská univerzita, Fakulta lesnická a dřevařská.
reklama
Dále čtěte |
Lesníci nebudou zasahovat v oblasti vzácných bučin v Krušných horách
Lesy ČR dokončují sázení 52 milionů stromků, počasí zalesnění přeje
Úroda, která změní krajinu. Semenářský závod Lesů ČR zpracovává jedenáct tun planých plodů
Další články autora |
Jak spolehlivě rozlišit lípu srdčitou a lípu velkolistou? Někdy musí přijít na řadu i DNA analýza
Které introdukované dřeviny mají potenciál pro budoucí lesy střední Evropy?
Objem smrkových kůrovcových těžeb v lesích se snížil čtvrtým rokem za sebou Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (30)
MU
Michal Ukropec
16.8.2024 05:32Líbí se mi to. Kdo má suchý les, dobrá alternativa. Pokud ovšem dotace nerozhodnou jinak.
Odpovědět
JV
Jaroslav Vozáb
16.8.2024 08:34 Reaguje na Michal UkropecJá mám borový les na pískách, dub letní mi schne po výsadbě především v srpnu. Červeňák mi nedovolil projet LČR sázet.
Odpovědět
MU
Karel Zvářal
16.8.2024 06:15Jako přípravná budiž, ale větší rozšíření by bylo ekologicky chybné.
Ať si páni vědci zahrnou do svých výzkumů využití listů hmyzem a množství ptáků sbírajících hmyz - budou to velmi nízká čísla v porovnání s naší dubinou (d.l.,d.z.).
Nikoliv osvětlení, ale CHEMIZMUS listů bude bránit hmyzu (píďalka, obaleč) v okusu. Strom jistě dekorativní, avšak nevhodný (ve velkém) do naší přírody.
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/nocni-osvetleni-ulic-brani-hmyzu-v-okusovani-listi-zjistila-cinska-studie
Odpovědět
Ať si páni vědci zahrnou do svých výzkumů využití listů hmyzem a množství ptáků sbírajících hmyz - budou to velmi nízká čísla v porovnání s naší dubinou (d.l.,d.z.).
Nikoliv osvětlení, ale CHEMIZMUS listů bude bránit hmyzu (píďalka, obaleč) v okusu. Strom jistě dekorativní, avšak nevhodný (ve velkém) do naší přírody.
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/nocni-osvetleni-ulic-brani-hmyzu-v-okusovani-listi-zjistila-cinska-studie
Anyr
16.8.2024 14:19Takže, lidsky řečeno, ničí půdu a je invazivní. Že má celkem širokou ekologickou amplitudu mu budiž ke cti, ale to mají i některé české druhy, proto taky většina našich druhů roste od Řecka, Španělska až po Skandinávii/Rusko.
Než na introdukci NEBEZPEČNÝCH (a pište si, co chcete, mládeži - invazivní druhy prostě nebezpečné jsou, i jakékoliv další druhy, které do toho či onoho ekosystému nepatří) druhů by se měli odborníci soustředit třeba na původ osiva našich druhů. Stále je lepší vysazovat tu lípy, duby, jilmy, javory, břízy, původem třeba z Francie, Bulharska, to je jedno (ad https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/vysadit-vic-stromu-v-lesich-proti-klimaticke-zmene-stacit-nebude.podle-vedcu-by-mohla-pomoci-asistovana-migrace-drevin) a používat hojněji třeba i opomíjené třešně ptačí, jeřáby (víte, že v ČR máme 39 taxonů?), habry, osiky, zkoušet jesenické modříny, než sem cpát druhy z jiných kontinentů, které tu prostě nemají co dělat.
PS: Borovice lesní je podle mě problém (viz současné původní a introdukované rozšíření https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/83/Pinus_sylvestris_range_in_EU.svg a například https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/priroda/borovice-usychaji-lesy-voda-skudci_2310031252_ako nebo https://zpravy.aktualne.cz/domaci/borovice-mely-sucho-vydrzet-presto-umiraji-uplne-je-nezachra/r~793e5d6c0fc711ec8a900cc47ab5f122/ nebo https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/borovice-sucho.A170802_101144_domaci_amu). U nás to není tak hrozné, jsme v Krkonoších, ale je na nich vidět, že nejsou tak... nevím, jak to napsat... v pohodě, jako ještě před patnácti lety.
Odpovědět
Než na introdukci NEBEZPEČNÝCH (a pište si, co chcete, mládeži - invazivní druhy prostě nebezpečné jsou, i jakékoliv další druhy, které do toho či onoho ekosystému nepatří) druhů by se měli odborníci soustředit třeba na původ osiva našich druhů. Stále je lepší vysazovat tu lípy, duby, jilmy, javory, břízy, původem třeba z Francie, Bulharska, to je jedno (ad https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/vysadit-vic-stromu-v-lesich-proti-klimaticke-zmene-stacit-nebude.podle-vedcu-by-mohla-pomoci-asistovana-migrace-drevin) a používat hojněji třeba i opomíjené třešně ptačí, jeřáby (víte, že v ČR máme 39 taxonů?), habry, osiky, zkoušet jesenické modříny, než sem cpát druhy z jiných kontinentů, které tu prostě nemají co dělat.
PS: Borovice lesní je podle mě problém (viz současné původní a introdukované rozšíření https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/83/Pinus_sylvestris_range_in_EU.svg a například https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/priroda/borovice-usychaji-lesy-voda-skudci_2310031252_ako nebo https://zpravy.aktualne.cz/domaci/borovice-mely-sucho-vydrzet-presto-umiraji-uplne-je-nezachra/r~793e5d6c0fc711ec8a900cc47ab5f122/ nebo https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/borovice-sucho.A170802_101144_domaci_amu). U nás to není tak hrozné, jsme v Krkonoších, ale je na nich vidět, že nejsou tak... nevím, jak to napsat... v pohodě, jako ještě před patnácti lety.
Karel Zvářal
16.8.2024 17:16Pro pana Quercuse: na přiložených fotech je vzešlý náletový porost z opadaných žaludů, takto to funguje i u našich druhů. Žádný rýč není potřeba, stačí vhodné místo a dostatek vlhkosti.
Odpovědět
ČM
Čech M.
16.8.2024 17:28Takže vědci doporučují...
Divím se ,že ve zprávě ani slovo o imunitě tohoto amerického dubu vůči padlí dubovému, které tak trápí naše dva hlavní druhy dubů.
I díky tomu je tento cizí dub přerůstá , takže pokud máte mladý dubový porost a v něm několik Dubů červených, po čase vám přerostou ty domácí a nakonec je úplně utlačí.
Šíří se invazivně a vědci je ještě doporučují- nemám slov. K tomu Douglaska.. zbývá snad jen vysadit Bizony.
Alespoň, že srnkám chutnají úplně stejně jako naši a nesnáší záplavy, takže u řek je neuvidíme.
Odpovědět
Divím se ,že ve zprávě ani slovo o imunitě tohoto amerického dubu vůči padlí dubovému, které tak trápí naše dva hlavní druhy dubů.
I díky tomu je tento cizí dub přerůstá , takže pokud máte mladý dubový porost a v něm několik Dubů červených, po čase vám přerostou ty domácí a nakonec je úplně utlačí.
Šíří se invazivně a vědci je ještě doporučují- nemám slov. K tomu Douglaska.. zbývá snad jen vysadit Bizony.
Alespoň, že srnkám chutnají úplně stejně jako naši a nesnáší záplavy, takže u řek je neuvidíme.
SV
Slavomil Vinkler
16.8.2024 18:22 Reaguje na Čech M.Já bych dub červený pro hospodářskou směs nedemonizoval. Žaludy si prasátka taky dají.
Odpovědět
Anyr
16.8.2024 22:14 Reaguje na Slavomil VinklerDnes opravdu není vhodná doba pro prioritizaci hospodářské funkce lesa, ani pro podporu prasat divokých (nebo domácích).
Dnes se mají lesy přestavovat tak, aby kromě hospodářské funkce ve větší míře poskytovaly služby především ekosystémové, a prasata divoká by se měla zredukovat alespoň na polovinu současné populace.
A i kdyby, stejně dobře poslouží naše druhy stromů. Jenže mnoho lesáků/majitelů/podnikatelů/etc. nechce měnit přístup, myšlení.
Odpovědět
Dnes se mají lesy přestavovat tak, aby kromě hospodářské funkce ve větší míře poskytovaly služby především ekosystémové, a prasata divoká by se měla zredukovat alespoň na polovinu současné populace.
A i kdyby, stejně dobře poslouží naše druhy stromů. Jenže mnoho lesáků/majitelů/podnikatelů/etc. nechce měnit přístup, myšlení.
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
17.8.2024 07:51 Reaguje na AnyrVíte problém je v lesích co spravuje stát, ne ovšem Lesní závody, ty se stále chovají jak za první republiky tak i za komunistů. Proto poroste i smrk, namnožit brouka je velice jednoduché. Znám porosty s dubem červeným, byly vysázené za první republiky. Vše je zde stejné jako pod ostatními listnáči. Zde je problém, že není původní a tak se najde důvod, tak jako douglaska a ta přtom dokáže udržet porosty před bortivými větry. Dnešní věda slouží tomu co platí.
Odpovědět
Anyr
17.8.2024 12:57 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKProblémem není prvořadě nepůvodnost, ale právě ono invazivní šíření/potenciál těch dřevin.
To není "uplacené", to je prostě fakt.
Zcela jistě lze naše/evropské lesy udržet a posílit bez použití "mimokontinentálních" druhů.
Odpovědět
To není "uplacené", to je prostě fakt.
Zcela jistě lze naše/evropské lesy udržet a posílit bez použití "mimokontinentálních" druhů.
Pe
Petr
17.8.2024 22:24 Reaguje na AnyrU dřevin jako je douglaska, vejmutovka, dub červený a podobně, je trochu zavádějící mluvit i nějaké invaznosti. Tyhle dřeviny rostou tak pomalu, že je fůra času nejen něco dělat, ale i si to v klidu promyslet a nechat to na příští rok. A pak stačí motorovka a sekeromotyka, a je po invazi.
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
18.8.2024 07:57 Reaguje na PetrAno souhlasim s váma. Unás 600 m.n.m. byl dub červený, douglaska, vysázené za první republiky. Kde je douglaska tak v případě kalamity dokáží odolat větru, bylo to vydět kousek od Stvořidel a Uheřmanova Městce. Dub červený je též v pohodě. Naše duby do 600 m nemohly. Právě kousek od Stvořidel po uměle vytvořené kalamitě kůrovcové, stála douglaska již zmlazená, zde byly stromky vysoké kolem tří metrů, přišli LČR a likvidace. Ale oni likvidují i zmlazený buk, kdepřijel harvestor, zlikvidoval sm, ale i jedli, asi nevěděli, že to je jedle. No a zmlazený buk. Zůstali jen malé skupinky, zde je vidět jak by tento porost vypadal. Přijel ovšem drtič a na dotaci se postavila oplocenka a vysázel buk. Co více dodat. Jen to, ono minimální množství dřevin, které se zde vyskytují je stále meně než rostlin na poli, ty nikomu nevadí.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
17.8.2024 08:48 Reaguje na AnyrKolem bydliště (sever Brna) vidím jak schnou duby, buky, modříny, borovice, o smrku nemluvě. Ten zmizel. Já neprosazuji jen hospodářskou funkci, nicméně kde budou systémové služby, když standardní lesy uschnou? Zatím se drží jen douglaska a dub americký. Pokud není nepůvodní strom zároveň jedovatý a nezlikvidovatelný (akát, dřezovec, pajasan...), tak s ním lze opatrně pracovat.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.8.2024 09:04 Reaguje na Slavomil VinklerUfff... Kouknu a vidím. Severně od Brna (po Adamov) jsou pěkné lesy, i se smrkem. Zajímavé rozdíly jsou ovšem na Vysočině, někde souvislý sm les zůstal, jinde opravdu zmizely. A je to tam na střídačku (zachránili-vytěžili...), tak by mě zajímaly příčiny takových disharmonií. To by bylo možná téma do (někdejšího) Šmuclerova pořadu:-)
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
17.8.2024 10:45 Reaguje na Karel ZvářalNo letecky to není moc vidět. Není to sice plošně, ale docela husto stromy padají.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
18.8.2024 12:51 Reaguje na Karel ZvářalSeverně od Brna jsou lesy Mendelu- Křtiny. Tam jsem byl před 40 ti lety s panem profesorem Hromasem.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
18.8.2024 18:04 Reaguje na Slavomil VinklerJóó sever Brna. Já vyrůstal v Bohunicích. V Bystrci jsem byt nesehnal, a nakonec se odstěhoval do Tábora. Města. Ne ulice.
Odpovědět
17.8.2024 10:08
Není to tak dlouho co tady byl článek "zatracující" tento tzv. nepůvodní dub červený. Příroda se tvoří i mění desítky let, ale myšlení vědců se zřejmě mění v řádu měsíců nebo že by po přidělení úkolu a dotace??
Odpovědět
Karel Zvářal
17.8.2024 11:41Než ve větším rozsahu červeňák (či douglasku), tak to raději modřín, který je vhodnější jak z ekologického (diverzita), tak i zpracovatelského hlediska (viz. níže). Hodí se do směsí se smrkem, bukem, dubem, lípou...
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/lesy-cr-a-verejne-drazby-cennych-sortimentu-dreva
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/lesy-cr-a-verejne-drazby-cennych-sortimentu-dreva
SV
Slavomil Vinkler
17.8.2024 12:02 Reaguje na Karel ZvářalNo to ano, ale u nás velké množství modřínů ve směsi s dubem chcíplo.
Proč? nevím.
Odpovědět
Proč? nevím.
JV
Jaroslav Vozáb
19.8.2024 08:54 Reaguje na Slavomil Vinklermodřín se vždy sázel na okraje porostů, aby profoukl... potřebuje aby měl volnější porost atd.
Odpovědět
PD
Petr Dubský
17.8.2024 19:07 Mohli by být páni vědci pokud jde o okyselování půdy listím dubu červeného konkrétní, tedy o kolik se v přesně stanovených intervalech zvýšilo pH, tento údiv zjevně znamená, že autoři nevědí, že dub červený dává přednost půdám kyselým, jinak by je to snad nepřekvapilo. Předpokládám, že sledována, podle obrázků, je monokultůra, ovšem ve své vlasti roste dub červený s dalšími listnáči (uváděn je jasan a lípa bez druhového určení, ořechovec a další duby (taktéž bez bližšího určení). Podle literatury vypadá dub červený poměrně variabilní, zkoumalo se, zda jde geneticky skutečně o jeden druh?Podle článku roste dub červený na více než dvou procentech lesní plochy (chybí ovšem zásadní údaj kolik je hospodářský les a kolik parky) Další výsadba by se měla podle zkoušet jen tam, kde žádný náš druh (zejména duby, neobstojí, na druhou stranu považují za velmi nechytré je kácet a to zejména ve městech s odvoláním na jejich invazní charakter. Udáváte, že za asi osm let přibylo 100 hektarů, chybí ovšem to základní, kolik z toho vysadil člověk? Co si představujete pod pojmem invazní, dub červený se listem výrazně liší od našich dubů takže ho není problém, poku je menší zlikvidovat za pomoci rýče, fyzická práce na zdravém vzduchu je prospěšná a nemyslím to ironicky. Takže jak rychle se může dub červený šířit do okolí, to také opomíjíte. Prostě ten článek je jen o zdůvodnění likvidace dubu červeného neb ohrožuje naši přírodu, naši biodiverzitu. Skutečně je lepší vyprahlá erozí zničená půda než půda zastíněná dubem červeným? A jaké je pH půd pod našimi duby? Jak daleko se šíří naše duby a dub červený od mateřského stromu? Jinak naše duby rostou výše a dožívají se podstatně vyššího stáří než dub červený, takže je neohrožuje.Ohrožuje je jen vysušování a zvyšování teplot, čemuž pomáhá i Vámi zaštítěné kácení dubu červeného, čímž se kruh uzavírá.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.8.2024 20:05 Reaguje na Petr DubskýNo jo, červeňák putuje krajinou a vybírá si kyselé místo k usazení... špica zápich!-) A údajnou výzvu k "likvidaci" tam vidíte asi jen Vy sám - Článek popisuje reálný dopad pěstovaného dubu č., dříve i dnes mytizovaného jako zachránce chřadnoucích českých lesů. Přirůstá rychleji než naše, má rychlý start asi jako osika, ale z ekologického hlediska je to špatná volba. Zejména s ohledem neatraktivnosti pro hmyz. Tomu jste se ovšem obloukem vyhnul, stejně klíčivosti opadaných v listí.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.8.2024 20:26 Reaguje na Karel Zvářal..., stejně jako klíčivosti opadaných žaludů v listí.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
18.8.2024 17:17Nechci být škarohlíd, ale v budoucnu budou nepůvodní a dnes i některé
invazní dřeviny to jediné, co místy přežije. Jsou totiž nenáročné a taky
více odolávají škůdcům a suchu. Nevím koho bude bavit neustále obnovovat
hynoucí lesy stále tím, co uhynulo a zda u toho bude fungovat samovýsev.
U nás máme část lesa ze směsi dubu červeného, dubu letního a lípy. Je to
ráj houbařů s praváky a mechovým a travním podrostem. Semenáče vydrží
maximálně dva roky a usychají. Žádnou invazi mimo tu část lesa nevidím
a šíří se pouze dub letní a nikoliv dub červený. Tolik z praxe v mém
okolí a víc k tomu nemám co dodat. Mimochodem nyní je období semenění
opěvované břízy a je to doslova záplava semen i kilometr daleko od lesa.
Tomu říkám invaze, byť původní dřeviny, která je schopna zaprasit vše.
Navíc nechutná zvěři a ani bobrům, ale za to ohni v krbu ano. Na to je
tak leda dobrá.
jv
ROKY A ROKY A SA c
Odpovědět
invazní dřeviny to jediné, co místy přežije. Jsou totiž nenáročné a taky
více odolávají škůdcům a suchu. Nevím koho bude bavit neustále obnovovat
hynoucí lesy stále tím, co uhynulo a zda u toho bude fungovat samovýsev.
U nás máme část lesa ze směsi dubu červeného, dubu letního a lípy. Je to
ráj houbařů s praváky a mechovým a travním podrostem. Semenáče vydrží
maximálně dva roky a usychají. Žádnou invazi mimo tu část lesa nevidím
a šíří se pouze dub letní a nikoliv dub červený. Tolik z praxe v mém
okolí a víc k tomu nemám co dodat. Mimochodem nyní je období semenění
opěvované břízy a je to doslova záplava semen i kilometr daleko od lesa.
Tomu říkám invaze, byť původní dřeviny, která je schopna zaprasit vše.
Navíc nechutná zvěři a ani bobrům, ale za to ohni v krbu ano. Na to je
tak leda dobrá.
jv
ROKY A ROKY A SA c
PD
Petr Dubský
18.8.2024 18:09Pane Zvářale, ptal jsem se vědců, jaké mají důkazy, že dub červený je invazní dub, protože toto označení znamená někde jejich likvidace, což považuji za nechytré. ještě jednou, ptal jsem se vědců, ne Vás, Váš názor znám, takže nechápu proč reagujete, ač nejste osloven.
Odpovědět
Karel Zvářal
18.8.2024 19:58 Reaguje na Petr DubskýTočíte stále dokola nesmysly. V článku je foto, kde máte doloženo, jak se d. červený SNADNO přirozeně množí, což NĚKTEŘÍ považují za projev invaznosti introdukované dřeviny. Osobně považuji za nechytré šíření červeňáku pomáhat, tj. nezasahovat, včetně (mého) odůvodnění.
Dám Vám dobrou radu: jestli nechcete, aby čtenáři reagovali, napište vlastní tematický článek a požádejte redakci, ať diskusi neotevírají.
Jinak jste si snad všiml, že se titulů/vědců nelekám, na jejich množství nehledím. Viz. např. kritické komentáře k ne/přemnoženým vosám/sršňům, barvě vajec jako signalizace kondice samic samcům, bagatelizace predace, pláč nad nedostakem sněhu, ale opomíjení průběžně zasakujících dešťů aj.
Odpovědět
Dám Vám dobrou radu: jestli nechcete, aby čtenáři reagovali, napište vlastní tematický článek a požádejte redakci, ať diskusi neotevírají.
Jinak jste si snad všiml, že se titulů/vědců nelekám, na jejich množství nehledím. Viz. např. kritické komentáře k ne/přemnoženým vosám/sršňům, barvě vajec jako signalizace kondice samic samcům, bagatelizace predace, pláč nad nedostakem sněhu, ale opomíjení průběžně zasakujících dešťů aj.
PD
Petr Dubský
19.8.2024 18:39Pana Zvářale, byste od té lásky a přečetl si co píšu? To, že jsou pod stromy semenáče, není důkaz invaznosti, proto jsem vznesl dotaz na rychlost šíření. Jasně jsem psal, že se dub červený nemá vysazovat, ale že se nemá, za současné situace, kdy stromy a lesy nejsou v dobré kondici,na základě obvinění z invaznosti(proto jsem chtěl doložení invazivního šíření) likvidovat, chápete ten rozdíl? Asi ne, nesmysly píšete Vy, přesněji dezintpretujete, co píšu. Jinak jsem se na redakci, přesněji redaktorku Ekolistu obrátil a nestál j.sem jim za reakci, takže si tuto radu nechte od cesty.A zkreslování tvrzení jiných, jak to děláte Vy, není diskuse
Odpovědět
