https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/dudci-chocholati-na-jizni-morave-uspesne-zahnizdili-v-budkach-ochrancu-prirody
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Dudci chocholatí na jižní Moravě úspěšně zahnízdili v budkách ochránců přírody

31.8.2024 01:33 | PRAHA (Ekolist.cz)
Zdroj | ZO ČSOP Břeclav
Silně ohrožení dudci chocholatí obsadili čtyři budky břeclavských ochránců přírody a vyvedli v nich celkem 9 mláďat. Evropská populace dudků má mírně klesající tendenci a v České republice hnízdí podle odhadů jen 70-140 párů.
 
V letošním roce Český svaz ochránců přírody (ČSOP) v rámci programu Ochrana biodiverzity podpořil projekt zaměřený na hnízdní podporu silně ohrožených dudků chocholatých. Projekt ve spolupráci ČSOP Břeclav a Lesního závodu Židlochovice je zaměřen na péči o 25 speciálních budek umístěných na lesních pozemcích LZ Židlochovice v katastrech obcí Novosedly, Nový Přerov, Sedlec u Mikulova a Hrabětice. Tuto kolekci budek na jaře rozšířila ještě dvojice hnízdních budek umístěná v lesních porostech v obci Dobré Pole.

Ochraně dudků chocholatých se pracovní tým v rámci ČSOP Břeclav cíleně věnuje pátým rokem. V terénu vybírá lokality, které odpovídají životním nárokům dudků – prosvětlené lesní pozemky, otevřená krajina s volně rostoucími dřevinami. Do těchto míst instaluje speciální hnízdní budky, které jsou na rozdíl od jiných budek umisťovány nezvykle nízko – do necelého jednoho metru nad zemí.

Samice dudka s mláďaty.
Samice dudka s mláďaty.
Zdroj | ZO ČSOP Břeclav

Letos měly u dudků úspěch 4 budky, což je ve srovnání s předchozím rokem dvojnásobný počet. Podle stáří mláďat při kontrolách budek bylo odhadnuto, že první pár dudků zahájil hnízdění okolo 19. dubna, další dva na přelomu dubna a května a poslední okolo 15. května. Mezi daty začátku snůšky byl tedy přibližně měsíční odstup. Toto rozdílné načasování hnízdění mohlo být ovlivněno postupným návratem dudků ze svých zimovišť. Ta leží v tropické Africe jižně od rovníku, což je vzdušnou čarou úctyhodných 5 500 km.

Ačkoliv dudci snášejí obvykle 5-7 vajec, zdaleka ne všechna vylíhlá mláďata se v konkurenci se sourozenci prosadí a nakonec z hnízda úspěšně vylétnou. Tak tomu bylo i letos – dudci v budkách vychovali 2, 3 a 4 mláďata, ačkoliv měli snůšky 4-6 vajec. Zásadní vliv na produkci potomstva má především množství a dostupnost velkého hmyzu, brouků a jejich larev a těch pravděpodobně nebylo ve správnou dobu dostatek. Potravu hledají převážně na zemi a setkat se s nimi můžeme na pastvinách, stepních lokalitách a stále častěji také v ekologicky šetrně obhospodařovaných vinicích.

Mladí dudci
Mladí dudci
Zdroj | ZO ČSOP Břeclav

Zajímavostí u dudků je, že mláďata při pocitu nebezpečí vystřikují na domnělého predátora ze svých žláz hnědavý páchnoucí sekret. Jak se ochránci při kontrolách budek sami přesvědčili, přesnost zásahů bývá překvapivě dobrá a sekretem pokropí vybraný objekt až na vzdálenost několika desítek centimetrů. Tento přirozený reflex odrazuje predátory proti vniknutí do hnízdní dutiny. Vzhledem k tomu, že dudci si pro hnízdění často vybírají dutiny nízko nad zemí nebo hnízdí např. přímo v dutinách pařezů, je tato obranná strategie velmi užitečná.

Kromě dudků chocholatých využívají instalované budky také další druhy živočichů. V letošním roce poskytly budky domov také 6 párům špačků obecných, 2 párům sýkor koňader a v jedné z nich se zabydlely divoké včely.

Výrobu budek a péči o ně podpořil v roce 2024 národní program Českého svazu ochránců přírody Ochrana biodiverzity. Generálním partnerem tohoto programu jsou Lesy České republiky, s. p. Program je dále podporován Ministerstvem životního prostředí ČR, Ministerstvem zemědělství ČR, Nadačním fondem Veolia, Nadací Ivana Dejmala a společností Billa.


reklama

 
Libor Opluštil, ZO ČSOP Břeclav

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

EB

Emil Bernardy

31.8.2024 07:45
Ta budka je tam asi kvůli fotopasti uvnitř....
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

2.9.2024 11:17
Není to postavené na hlavu chránit dudky tím, že jim vybuduji budky? V dalším kroku se jim bude i servírovat potrava?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.9.2024 15:27 Reaguje na Jiří Svoboda
Pane Svobodo, budky - zejména pro vzácné druhy, je asi to poslední, co je v dnešní době "postavené na hlavu". Kdo z dnešních dětí ví, co je to motyka, džber, valcha, dřeváky nebo křížaly? Ale pomocí lesklé placky se to rychle dozví - a tím zájem končí...

Krajina a příroda se změnila tak neskutečným způsobem, že bez zásahu/ pomoci člověka se prakticky neobejde. V dokumentu Hľadám Dunaj jste mohl vidět dudka hnízdícího uvnitř vyplaveného dutého kmene. Hnízdění bylo neúspěšné - příčinu hodili po sluníčkářsku, jak jinak, na chemizaci sousedního pole (dudci ovšem zmizeli - nezůstali otrávení na hnízdě!)... ale špačci v dutinách po strakapoudech úspěšně vyvedli všichni, pole nepole...

Dudek vyhledává dutiny nízko nad zemí, které zajisté kontrolují menší lasicovité šelmy, hledající zejména myši. A těmto predátorům byl především určen páchnoucí výměšek. Ovšem noční návštěva kuny proběhne v naprosté tichosti, nezmůžou se na jakýkoliv odpor. A i když se některé vykadí, kuna se druhý den vrátí a dílo dokoná. Proto je výhodné udělat dudkům větší budku, neb ty menší ("minimalistické") preduje kuna tlapkou přes otvor (sedí na střeše), do tak nízko umístěné se může natáhnout i liška.

Průměr tři mladé na hnízdo není špatný výsledek, důležité je, aby dospělí přežili. Nejsou dobří letci, jako např. špaček, a v dnešní krajině plné dravců to nemají lehké. A mění se i zimoviště, místo někdejších savan se stády býložravců je buďto polo/poušť nebo chemizovaná pole, tak jako u nás. Ale přikrmovat je určitě nebude nutné, byť to v některých případech je opodstatněné. Např. vlaštovky a jiřičky letos odletěly dříve (většina z nich), moderní civilizace hmyzu příliš neprospívá.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

3.9.2024 07:29 Reaguje na Karel Zvářal
Vy se do toho zahloubáte a zřejmě se k pravdě přiblížíte,či ji najdete.
Mě vadí zprávy typu "Český svaz ochránců přírody (ČSOP) v rámci programu Ochrana biodiverzity"pověsil čtyři!!! budky, LČR opravily jednu! studánku ....
Budky a krmítka jsme s pacholíkem dělali z odřezků po pěti,bez kovu!,studánky čistí kdekdo od myslivců přez chataře,trampy a skauty až po bůhvíkoho,pokud ještě k té studánce kterou desítky let navštěvovali,mají přístup.Až bude pohlcena NPR,zanikne.Stromy i aleje sází a roky o ně pečují titéž.
"Ahooooj Emile .Dnes se bylo na Staré cukrovARSKÉ CESTĚ. Každý strom dostal po 16 litrech vody." mail od 75ti le ,tého kamaráda předevčírem.
Před týdnem jsem napočítal na jiné cestě 10 většinou již suchých stromků,až snad na 2 až 3,lip,.Byly s pompou před pár lety vysazeny a nic.Dnes opory se suchým proutkem.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

3.9.2024 08:17 Reaguje na Emil Bernardy
Pokud někdo dostane dotaci, tak se musí prezentovat a ukázat jak to provedl. Zrovna LČR podnik, který úmyslně likviduje les a vše živé, mimo kůrovce, tak to mne rozčiluje.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

3.9.2024 08:35 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
No,LČR a lesy vojenské bych řekl,že jsou OK.A i o ty studánky pečují,nejen o studánky,jsem ještě dosti aktivní turista.Jenom ta PRĚZENTACÉ každého prdu .....
Znám se s dnešním i minulým polesným,i dělníky co pracují pro les.
Asi to vidíte příliš přez media,druhá věta.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

3.9.2024 11:27 Reaguje na Emil Bernardy
Ne přez média nic nevidím, ale vidím co se děje. Ano studánky, ale o vodu nás připravují likvidací lesů. Vojenské lesy je jiná kategorie a pak lesní závody, ale lesní správy ne. Ty jsou nuceny k likvidaci lesů, nyní se to začíná uklidňovat až na ty velké zásahy, kde bude docházet k velkému odpaření vody. Když jsem chodil do školy pan profesor říkal, že les umí vyčesat vodu, dnes již lesy hlavně na vysočině skoro nejsou, zde se dařilo napěstovat kůrovce perfektně, něco se svádělo na změnu klimatu a pak zas na špatné smlouvy s dodavateli prací. Jen to vypadá, že se to likvidovalo, kde půjde rychlodráha, ta se nikdy nezaplatí a že bude Pražák o dvacet minut dříve v Brně, tak se musí likvidovat příroda. jINAK NEVÍM ODKUD JSTE, TŘEBA U VÁS K TÉTO LIKVIDACI NEDOŠLO.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

3.9.2024 15:16 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Rodák Oslavany,po VŠ Velvarsko,ale aktivní turista doposud.70let.Snažím se co nejvíce navštěvovat dostupnou přírodu do 100km od Velvar.LČR tu kácí,samořejmě,děti se bouřily,ale také vidím a uznávám úsilí lesních dělníků při zakládání nových porostů.Kůrovce tu neznáme,pochopitelně.Ale v Krušných pamatuji jak vypadaly kolem r.1980-85,tehdy se odumírající smrk nahrazoval asi smrkem pichlavýmje to je nějaký"stříbrný",a dnes tento chřadne a začíná dominovat asi původní.Můj obor jsou zvířata,ale jako turista to vidím takto.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist