https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/drive-jedna-z-nejhojnejsich-kachen-dnes-kriticky-ohrozeny-druh.tri-ceske-zoo-vypustily-do-prirody-polaky-male
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Dříve jedna z nejhojnějších kachen, dnes kriticky ohrožený druh. Tři české zoo vypustily do přírody poláky malé

7.9.2024 04:55 | PRAHA (Ekolist.cz)
Foto | P. Vlček / Safari Park Dvůr Králové
Moderní zoologické zahrady se nepodílejí jen na záchraně ohrožených exotických druhů zvířat, ale zapojují se aktivně i do pomoci české potažmo evropské přírodě. Tato pomoc spočívá zejména v poskytování v zoo odchovaných mladých jedinců pro vypuštění do volné přírody. V rámci tzv. repatriačních projektů dochází k posílení oslabené, příp. obnově vymizelé divoké populace daného druhu. Nejčastěji se jedná o dravce a sovy. V minulých týdnech byly ve spolupráci se Zoo Ohrada v Hluboké nad Vltavou na jihu Čech vypuštěny kachny – 19 mladých poláků malých původem ze Safari Parku Dvůr Králové a Zoo Ostrava.
 
„Záchrana ohrožených zvířat je týmová hra, a to v případě chovu v lidské péči i v rámci projektů vypouštění zvířat do volnosti. Projekt návratu kriticky ohrožených poláků malých je ukázkovým příkladem takové spolupráce. Mám radost, že kolegové ze Zoo Ohrada a Zoo Ostrava jsou našimi dlouhodobými partnery, a to nejen při ochraně poláků malých,“ vysvětluje koordinátor ptáků SAFARI PARKU Michal Podhrázský.

Ten spolu s týmy odborníků ze Zoo Ohrada a Zoo Ostrava právě zakončil další etapu projektu návratu poláků malých do přírody. „V polovině srpna jsme vypustili dalších 19 poláků do několika lokalit v jižních Čechách, kde je nyní můžeme monitorovat,“ dodává Michal Podhrázský. Od roku 2021 již odborníci vypustili na několika vhodných lokalitách celkem 39 kriticky ohrožených kachen.

Poláci před vypuštěním.
Poláci před vypuštěním.
Foto | Michal Podhrázský / Safari Park Dvůr Králové

Aby bylo vypouštění úspěšné, je vhodná lokalita jedním z klíčových faktorů. Lokalita musí ptákům zajistit bezpečí, dostatek potravy a následně i vhodné podmínky k rozmnožování. Z důvodu možnosti monitoringu ve volnosti jsou vypouštění jedinci před vypuštěním označeni. U potápivých kachen se osvědčilo označení na zobáku, které je používáno bezmála 20 let i v jiných evropských zemích. Známé „batůžky“ s vysílačkami jsou naopak nevhodné, ptákům naruší strukturu peří a otevře průchod chladné vodě na tělo ptáků. Monitoring poláků provádějí odborníci z České zemědělské univerzity.

Kriticky ohrožený polák malý (Aythya nyroca) patřil dříve k nejhojnějším kachnám nejen v České republice, ale i ve velké části Evropy. Od poloviny minulého století se začala drasticky snižovat početnost populace související zejména se změnami v krajině – vysušováním mělkých, zarostlých mokřadů. Ty jsou pro hnízdění tohoto druhu zcela stěžejní.

Ještě v 70. letech minulého století poláci malí pravidelně hnízdili v Poodří, jižních Čechách a na jižní Moravě, ale již začátkem tohoto století u nás jako hnízdící druh zcela vymizeli. Od té doby naštěstí dochází k napravování chyb minulosti – obnovují se původní mokřady a zdá se, že i poláci malí na to rychle reagují a pomalu se stávají součástí naší hnízdní avifauny. Zatím vzácně, ale doufejme, že tento trend bude pokračovat. Přispět k tomu může i posílení divoké populace vypouštěním jedinců odchovaných v zoologických zahradách.


reklama

 
Michal Šťastný, Zoo Dvůr Králové

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.9.2024 06:06
To by chtělo vysílačku, která půjde zjistit i pod vodou, resp v útrobách:-) I jiné vodní druhy mizí díky "změnám hospodaření" (s nesmrtelnými predátory -chyť a pusť (Otesánka)). Na Lipně už mají rybáři jasno, proč drasticky ubylo candáta. Teď ještě, aby se rozsvítilo u ornitologů:-D
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

7.9.2024 12:55
Jistě. pro poláka malého jsou nebezpeční dravci létací, běhací i plovací. A nejhorší jsou kaprodromy s neskutečným množstvím přikrmovaných kaprů. No staří rybnikáři nasazovali 30 kg na ha, nyní se dává 600 kg/ha.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.9.2024 14:58 Reaguje na Slavomil Vinkler
O těch kaprodromech je často diskuse, nemyslím si však, že je to příčina silného úbytku p.m., a pokud tak velice marginální. Když si vezmu rapidní nárůst březňačky za poslední dekády, zejména tedy její synantropní populaci - a té se daří navzdory lovu báječně, přičemž desetičlenný vývodek kachna úspěšně dochová(!) na obyčejné řece.

Dobré je, že jsou chovy p.m. v zajetí, z toho by se dal udělat podobný polodivoký chov, z jakého se namnožila k.divoká. Divím se, že nejsou komenty k velkým značkám na zobáku, ale pokud s tím kachny dokáží žít, lze tento vědecký experiment pochopit.

Snižování početnosti není samozřejmě jen vlivem silné populace sumce, ale šíří se k nám severští racci, volavek je též 10-20x více jak v šedesátkách, podobně vydra, norek... a ono se to nasčítá. Např. ale morčáci jsou na vzestupu, a ti hnízdí na zemi poblíž vody, takže čistota vod je bezpochyby dobrá, pobřežní vegetace standartní. Pokud by u nás díky mírným zimám zimovali, lze je příkrmem udržet na místě a kontrolovat průběh hnízdění. Snad s nějakými výstupy realizátoři projektu přijdou.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

8.9.2024 19:03 Reaguje na Karel Zvářal
Polák, zejména ten malý je potápivá kachna, loví hlavně zrakem. Březňaška je čvachtací, loví hlavně citem v zobáku. Špinavé rybníky decimují nejvíc potápku černokrkou.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.9.2024 20:20 Reaguje na Slavomil Vinkler
Zvláště chráněná černá komanda s protisměrným trendem početnosti úspěšně loví i na kaprodromech a svým způsobem symbolizují "změnu hospodaření" výše zmíněnou. A mizí i ti, co hnízdí strategicky v houfu a létají za potravou daleko. Inu, predační tlak...

https://myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2018/Srpen-2018/Proc-ubyva-racku
Odpovědět
VM

Vladimír Mikule

11.9.2024 12:52 Reaguje na Karel Zvářal
Zdravím. Jen poznámka k morčákům - morčák velký hnízdí v dutinách stromů často i hodně vysoko (ne na zemi), případně v nabídnutých budkách (ne v těch mysliveckých pro kachny). A žije u nás především na řekách, kde je kvalita vody jiná, než v rybníku s kapry. Naopak polák malý u nás hnízdil především na rybnících. Negativně reagoval na vyhrnování rybníků a intenzifikaci produkce. A vymizel už v době, kdy u nás počty volavek byly minimální, vydru člověk potkal možná tak na Šumavě a severští racci ani norci u nás nebyli... Nicméně v době vymizení by určitě ještě nějaké ideální rybníky u nás našel, takže mohlo jít i o přirozený posun areálu rozšíření, podobně jako u potápky rudokrké...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.9.2024 13:18 Reaguje na Vladimír Mikule
K těm morčákům - jedná se o městskou populaci, stromové dutiny a budky tu pro ně nejsou, podle mýho se zašije pod boudu nebo do hustého keře/trávy, kde má požadované přítmí. Najednou se objeví na vodě s 4-8 kachňátky, nachází si stopro mimostromové - nebudkové prostory.

Přiznám se, že morčáky jsem se nezabýval detailně, je znám z průtahu (potulky) na řece. Nevěřím tomu, že u nás nejsou vhodné nádrže či ramena řek. Ve svém odhadu o predaci vycházím ze situace zejména u rybáků (i racků), kteří hnízdí úspěšně na plovoucích "pevnostech", tam vliv predace ze vzduchu, vody i souše je zřejmý.

Budu velmi zvědav na výsledky projektu s označenými p.malými, jak už jsem uvedl, ideální by bylo je "polodomestikovat" jako březňačky a držet (první rok přes zimu) na místě a hlídat průběh hnízdění. S oteplováním bych očekával spíše posun areálu na sever, včetně severnějších zimovišť.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.9.2024 13:19 Reaguje na Karel Zvářal
oprava : poláky m. (2.odst.)
Odpovědět
VM

Vladimír Mikule

12.9.2024 10:22 Reaguje na Karel Zvářal
Zdravím. Ta dutina či budka nemusí být přímo u vody, může být až kilometr daleko a kachna si mladé k vodě přivede. Ale samozřejmě může využít i nějakou dutinu mezi kameny atd. Po vylíhnutí s nimi putuje po vodě, často několik kilometrů denně, takže to, že se někde s kachňaty objeví neznamená, že zrovna na tom místě vyhnízdila. Zrovna včera jsem se s kolegou bavil, že brněnská samice s mladými doputovala po Svitavě do Blanska...
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

12.9.2024 09:00 Reaguje na Karel Zvářal
Ano nárust březňačky byl. U nás okolo říček, které byly zarostlé a před asi dvaceti lety plno pstruhů, dnes nula. K nám na rybník a okolní rybníky létalo více jak šedesát kachen. Jednou při tahu snad stovka. Již asi desáý rok je velký ubytek. z ŠEDESÁTI PĚT. Co se děje? Dravci, tido je chrání zapomněli na jejich obživu, tvrdě přemnožené. I když ještě v devadesátých letech když jsem pozoroval káňata, tak jich někde bylo i dest i více pohromadě. Dnes jsem včera viděl jedno. Opomijím likvidaci drobného ptactva, v přírodě ten jarní zpěv zmizel a nyní je slyšet v přírodě nic, doma naštěstí ano.Takto funguje co jsme si vyzvonily.....
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.9.2024 09:37 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Všechno se mění, nárůst predátorů je nebývalý. Jen si vemte, co všechno loví k.divokou: výr, jestřáb, káně, liška, kuna, norek, vydra, sumec, volavka (kachňata)... U těch menších kachen včetně p. malého mám podezření nejvíc na mladé sumce, pro které jsou kachňátka jednohubky, podobně i u p.černokrké (dospělé zejména na tahu). Koukáte u dobré vody na hladinu - a nikde nic, ani březňačka - to přece není normální! Prostě komu není rady, bude se muset poučit z vlastních chyb... doufejme.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

12.9.2024 14:21 Reaguje na Karel Zvářal
Slyšel jste letos křepelku?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.9.2024 16:44 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Setrvalý pokles, letos jsem byl v polích málo (latence), ale matně si vybavuji jen jednu, i skřivanů čím dál míň.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist