Dříve jedna z nejhojnějších kachen, dnes kriticky ohrožený druh. Tři české zoo vypustily do přírody poláky malé
Foto | P. Vlček / Safari Park Dvůr Králové
Moderní zoologické zahrady se nepodílejí jen na záchraně ohrožených exotických druhů zvířat, ale zapojují se aktivně i do pomoci české potažmo evropské přírodě. Tato pomoc spočívá zejména v poskytování v zoo odchovaných mladých jedinců pro vypuštění do volné přírody. V rámci tzv. repatriačních projektů dochází k posílení oslabené, příp. obnově vymizelé divoké populace daného druhu. Nejčastěji se jedná o dravce a sovy. V minulých týdnech byly ve spolupráci se Zoo Ohrada v Hluboké nad Vltavou na jihu Čech vypuštěny kachny – 19 mladých poláků malých původem ze Safari Parku Dvůr Králové a Zoo Ostrava.
„Záchrana ohrožených zvířat je týmová hra, a to v případě chovu v lidské péči i v rámci projektů vypouštění zvířat do volnosti. Projekt návratu kriticky ohrožených poláků malých je ukázkovým příkladem takové spolupráce. Mám radost, že kolegové ze Zoo Ohrada a Zoo Ostrava jsou našimi dlouhodobými partnery, a to nejen při ochraně poláků malých,“ vysvětluje koordinátor ptáků SAFARI PARKU Michal Podhrázský.
Ten spolu s týmy odborníků ze Zoo Ohrada a Zoo Ostrava právě zakončil další etapu projektu návratu poláků malých do přírody. „V polovině srpna jsme vypustili dalších 19 poláků do několika lokalit v jižních Čechách, kde je nyní můžeme monitorovat,“ dodává Michal Podhrázský. Od roku 2021 již odborníci vypustili na několika vhodných lokalitách celkem 39 kriticky ohrožených kachen.
Poláci před vypuštěním. Foto | Michal Podhrázský / Safari Park Dvůr Králové
Aby bylo vypouštění úspěšné, je vhodná lokalita jedním z klíčových faktorů. Lokalita musí ptákům zajistit bezpečí, dostatek potravy a následně i vhodné podmínky k rozmnožování. Z důvodu možnosti monitoringu ve volnosti jsou vypouštění jedinci před vypuštěním označeni. U potápivých kachen se osvědčilo označení na zobáku, které je používáno bezmála 20 let i v jiných evropských zemích. Známé „batůžky“ s vysílačkami jsou naopak nevhodné, ptákům naruší strukturu peří a otevře průchod chladné vodě na tělo ptáků. Monitoring poláků provádějí odborníci z České zemědělské univerzity.
Kriticky ohrožený polák malý (Aythya nyroca) patřil dříve k nejhojnějším kachnám nejen v České republice, ale i ve velké části Evropy. Od poloviny minulého století se začala drasticky snižovat početnost populace související zejména se změnami v krajině – vysušováním mělkých, zarostlých mokřadů. Ty jsou pro hnízdění tohoto druhu zcela stěžejní.
Ještě v 70. letech minulého století poláci malí pravidelně hnízdili v Poodří, jižních Čechách a na jižní Moravě, ale již začátkem tohoto století u nás jako hnízdící druh zcela vymizeli. Od té doby naštěstí dochází k napravování chyb minulosti – obnovují se původní mokřady a zdá se, že i poláci malí na to rychle reagují a pomalu se stávají součástí naší hnízdní avifauny. Zatím vzácně, ale doufejme, že tento trend bude pokračovat. Přispět k tomu může i posílení divoké populace vypouštěním jedinců odchovaných v zoologických zahradách.
reklama
Michal Šťastný, Zoo Dvůr Králové
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
To by chtělo vysílačku, která půjde zjistit i pod vodou, resp v útrobách:-) I jiné vodní druhy mizí díky "změnám hospodaření" (s nesmrtelnými predátory -chyť a pusť (Otesánka)). Na Lipně už mají rybáři jasno, proč drasticky ubylo candáta. Teď ještě, aby se rozsvítilo u ornitologů:-D
Odpovědět
Jistě. pro poláka malého jsou nebezpeční dravci létací, běhací i plovací. A nejhorší jsou kaprodromy s neskutečným množstvím přikrmovaných kaprů. No staří rybnikáři nasazovali 30 kg na ha, nyní se dává 600 kg/ha.
Odpovědět
O těch kaprodromech je často diskuse, nemyslím si však, že je to příčina silného úbytku p.m., a pokud tak velice marginální. Když si vezmu rapidní nárůst březňačky za poslední dekády, zejména tedy její synantropní populaci - a té se daří navzdory lovu báječně, přičemž desetičlenný vývodek kachna úspěšně dochová(!) na obyčejné řece.
Dobré je, že jsou chovy p.m. v zajetí, z toho by se dal udělat podobný polodivoký chov, z jakého se namnožila k.divoká. Divím se, že nejsou komenty k velkým značkám na zobáku, ale pokud s tím kachny dokáží žít, lze tento vědecký experiment pochopit.
Snižování početnosti není samozřejmě jen vlivem silné populace sumce, ale šíří se k nám severští racci, volavek je též 10-20x více jak v šedesátkách, podobně vydra, norek... a ono se to nasčítá. Např. ale morčáci jsou na vzestupu, a ti hnízdí na zemi poblíž vody, takže čistota vod je bezpochyby dobrá, pobřežní vegetace standartní. Pokud by u nás díky mírným zimám zimovali, lze je příkrmem udržet na místě a kontrolovat průběh hnízdění. Snad s nějakými výstupy realizátoři projektu přijdou.
Odpovědět
Polák, zejména ten malý je potápivá kachna, loví hlavně zrakem. Březňaška je čvachtací, loví hlavně citem v zobáku. Špinavé rybníky decimují nejvíc potápku černokrkou.
Odpovědět
Zvláště chráněná černá komanda s protisměrným trendem početnosti úspěšně loví i na kaprodromech a svým způsobem symbolizují "změnu hospodaření" výše zmíněnou. A mizí i ti, co hnízdí strategicky v houfu a létají za potravou daleko. Inu, predační tlak...
https://myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2018/Srpen-2018/Proc-ubyva-racku
Odpovědět
Zdravím. Jen poznámka k morčákům - morčák velký hnízdí v dutinách stromů často i hodně vysoko (ne na zemi), případně v nabídnutých budkách (ne v těch mysliveckých pro kachny). A žije u nás především na řekách, kde je kvalita vody jiná, než v rybníku s kapry. Naopak polák malý u nás hnízdil především na rybnících. Negativně reagoval na vyhrnování rybníků a intenzifikaci produkce. A vymizel už v době, kdy u nás počty volavek byly minimální, vydru člověk potkal možná tak na Šumavě a severští racci ani norci u nás nebyli... Nicméně v době vymizení by určitě ještě nějaké ideální rybníky u nás našel, takže mohlo jít i o přirozený posun areálu rozšíření, podobně jako u potápky rudokrké...
Odpovědět
K těm morčákům - jedná se o městskou populaci, stromové dutiny a budky tu pro ně nejsou, podle mýho se zašije pod boudu nebo do hustého keře/trávy, kde má požadované přítmí. Najednou se objeví na vodě s 4-8 kachňátky, nachází si stopro mimostromové - nebudkové prostory.
Přiznám se, že morčáky jsem se nezabýval detailně, je znám z průtahu (potulky) na řece. Nevěřím tomu, že u nás nejsou vhodné nádrže či ramena řek. Ve svém odhadu o predaci vycházím ze situace zejména u rybáků (i racků), kteří hnízdí úspěšně na plovoucích "pevnostech", tam vliv predace ze vzduchu, vody i souše je zřejmý.
Budu velmi zvědav na výsledky projektu s označenými p.malými, jak už jsem uvedl, ideální by bylo je "polodomestikovat" jako březňačky a držet (první rok přes zimu) na místě a hlídat průběh hnízdění. S oteplováním bych očekával spíše posun areálu na sever, včetně severnějších zimovišť.
Odpovědět
Zdravím. Ta dutina či budka nemusí být přímo u vody, může být až kilometr daleko a kachna si mladé k vodě přivede. Ale samozřejmě může využít i nějakou dutinu mezi kameny atd. Po vylíhnutí s nimi putuje po vodě, často několik kilometrů denně, takže to, že se někde s kachňaty objeví neznamená, že zrovna na tom místě vyhnízdila. Zrovna včera jsem se s kolegou bavil, že brněnská samice s mladými doputovala po Svitavě do Blanska...
Odpovědět
Ano nárust březňačky byl. U nás okolo říček, které byly zarostlé a před asi dvaceti lety plno pstruhů, dnes nula. K nám na rybník a okolní rybníky létalo více jak šedesát kachen. Jednou při tahu snad stovka. Již asi desáý rok je velký ubytek. z ŠEDESÁTI PĚT. Co se děje? Dravci, tido je chrání zapomněli na jejich obživu, tvrdě přemnožené. I když ještě v devadesátých letech když jsem pozoroval káňata, tak jich někde bylo i dest i více pohromadě. Dnes jsem včera viděl jedno. Opomijím likvidaci drobného ptactva, v přírodě ten jarní zpěv zmizel a nyní je slyšet v přírodě nic, doma naštěstí ano.Takto funguje co jsme si vyzvonily.....
Odpovědět
Všechno se mění, nárůst predátorů je nebývalý. Jen si vemte, co všechno loví k.divokou: výr, jestřáb, káně, liška, kuna, norek, vydra, sumec, volavka (kachňata)... U těch menších kachen včetně p. malého mám podezření nejvíc na mladé sumce, pro které jsou kachňátka jednohubky, podobně i u p.černokrké (dospělé zejména na tahu). Koukáte u dobré vody na hladinu - a nikde nic, ani březňačka - to přece není normální! Prostě komu není rady, bude se muset poučit z vlastních chyb... doufejme.
Odpovědět
Setrvalý pokles, letos jsem byl v polích málo (latence), ale matně si vybavuji jen jednu, i skřivanů čím dál míň.
Odpovědět
|
|