Na Hodonínsku někdo zastřelil osmiletou samici luňáka červeného. Patřila k nejstarším značeným v Česku
Samice byla úspěšnou matkou. Vyvedla 18 mláďat včetně jednoho adoptivního
Díky značení kroužky a vysílačkou s označením AUKI27 mohli ornitologové určit, o kterého jedince se konkrétně jednalo. „Zastřelená osmiletá samice AUKI27 byla jedním z nejstarších značených luňáků v Česku. Vysílačku dostala jako mládě na hnízdě u Mikulova v roce 2016 díky společnému projektu Veterinární univerzity v Brně a rakouské společnosti TB Raab. Poprvé zahnízdila v roce 2018 již ve věku dvou let, což u tohoto druhu nebývá časté. Z výsledků telemetrických sledování vyplývá, že v tomto věku poprvé zahnízdí méně než třetina našich luňáků červených. Je obdivuhodné, že každé její hnízdění bylo úspěšné, a to včetně letošní sezóny. Během svého života se jí podařilo vyvést 17 vlastních mláďat a jedno nevlastní mládě ze záchranné stanice, což z ní činilo jednoho z našich nejproduktivnějších známých luňáků,“ říká Hynek Matušík, ornitolog, který se dlouhodobě zabývá monitoringem jihomoravské populace luňáků červených a hnědých.„Tři její mláďata rovněž dostala vysílačky. Samec narozený v roce 2019 hnízdí v posledních dvou letech na Hodonínsku. Jedno ze dvou mláďat z roku 2018 označené jako AUKI51 bohužel zabil v březnu 2021 travič,“ dodává Matušík.
Ornitologové od začátku roku evidují tři zabité luňáky červené - zastřelenou AUKI27 a dva další otrávené. Loni pytláci a traviči zabili sedm luňáků - jednoho zastřelili a sedm otrávili. „Luňáci přitom nedělají žádné významné hospodářské škody. Naopak, významnou součást jejich potravy tvoří mršiny. Pomáhají tak přirozeně odstraňovat uhynulá zvířata a plní důležitou sanitární funkci, ale bohužel se kvůli tomu také často stávají obětí travičů či střetů s vozidly na silnicích,“ vysvětluje Matušík.
Luňák z Hodonínska je letos již čtvrtým zaevidovaným zastřeleným dravcem. Na začátku roku byla u osady Ondrušky na Žďársku nalezena zastřelená káně lesní, v březnu u Dobré Vody u Pacova orel mořský a v dubnu u Hranic u Aše káně lesní. V roce 2023 ČSO zaevidovala 10 zastřelených dravců. V Česku prozatím za zastřelení dravců nebyl nikdo odsouzen. „Případy, o kterých víme, jsou jen špičkou ledovce. O většině zastřelených ptáků se vůbec nedozvíme, a tak můžeme jen odhadovat, jaké jsou jejich skutečné počty,“ upozorňuje Hlubocká.
Častěji než se zastřelením dravců se ve své práci setkává s úmyslným trávením. Od roku 2017, kdy se psy začala v ČSO s dohledáváním otrávených návnad a jejich obětí, předala policii na 170 případů, jejichž obětmi se stalo více než 500 zvířat. Dle dat získaných v projektu LIFE EUROKITE plyne, že ilegální lov a trávení jsou nejčastějšími antropogenními příčinami úhynu luňáků v Evropě. ČSO proto apeluje na veřejnost, aby se obrátila na policii, pokud ví o případu trávení či jiného způsobu usmrcování dravců. ČSO letos s kriminalisty spolupracovala na 20 případech ptačí kriminality. Ornitologové od začátku roku evidují 27 ptáků a 14 savců s podezřením na otravu a 4 zástřely ptáků.
Přečtěte si také |
Ochrana luňáků červených: Boj proti otravám, nebezpečným elektrickým sloupům a ilegálnímu lovuV Česku byli za úmyslné zabití dravců odsouzeni prozatím tři lidé, všechny případy se týkaly otrav. V roce 2021 soud vyměřil rybníkáři z Klatovska trest 2,5 roku podmíněně s odkladem na 3,5 roku za otrávení dvou orlů mořských a dvou krkavců velkých karbofuranem u Mečichova na Strakonicku v roce 2019. Tento travič vinu odmítá. V roce 2022 byl odsouzen chovatel drůbeže a holubů a myslivec z Břeclavska na 3 roky podmíněně s odkladem na 3 roky za otrávení dvou luňáků červených a dalších živočichů v roce 2021 v Milovicích. Přišel také o zbrojní průkaz. K trávení se přiznal. V roce 2024 dvaapadesátiletý myslivec a chovatel loveckých psů z Jesenice na Příbramsku dostal na základě dohody o vině a trestu dva roky podmíněně s odkladem na tři roky a pokutu čtvrt milionu korun za otrávení dvou orlů mořských a dalších šelem a dravců.
reklama
Ekolist je ve finanční tísni. Prosíme, pomozte mu ji překonat!
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (14)
Michal Ukropec
11.11.2024 17:46Jaroslav Řezáč
12.11.2024 08:03Radek
12.11.2024 11:28 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
12.11.2024 16:06 Reaguje na RadekMnoho lidí nedokáže rozeznat vránu od luňáka, proč myslíte, že by na tom měl mít někdo nějaký důvod?
Michal Ukropec
12.11.2024 19:02 Reaguje na Jaroslav ŘezáčRadek
12.11.2024 19:37 Reaguje na Jaroslav ŘezáčStejné je to u myslivců , sem tam je u nich někdo ale myslivec to není .
Kdo by chtěl zabít mrchožrouta nevím ale vím že to nebyl myslivec .
Tonda Selektoda
12.11.2024 17:48Tonda Selektoda
12.11.2024 17:48Tonda Selektoda
12.11.2024 17:51 Reaguje na Tonda SelektodaSlavomil Vinkler
13.11.2024 09:12 Reaguje na Tonda SelektodaTonda Selektoda
13.11.2024 15:01 Reaguje na Slavomil VinklerKarel Zvářal
12.11.2024 18:29Břetislav Machaček
13.11.2024 11:18pouze myslivci, ale i magoři, které laická veřejnost považuje za myslivce,
když ho někde vidí s brokovnicí. Navíc brok a brok je rozdíl a kdysi jsem
kamarádovi daroval do sbírky starou vojenskou vzduchovku se závěrem
imitujícím staré vojenské pušky. Ta vzduchovka měla zásobník na kulaté
broky, které se daly koupit v loveckých potřebách pro domácí výrobu
brokového střeliva. Takže takovou vzduchovkou mohl někdo toho luňáka
opakovaně zasáhnout a nyní je to považováno za zástřel brokovnicí.
Mimochodem těmi kulatými broky z brokového střeliva se dá střílet i
z jiných vzduchovek určených pro diabolky, ale nejsou moc přesné.
Z nouze se ale na krátkou vzdálenost s dobrým výsledkem použít dají.
No a nakonec pouze to, že střelcem může být i nějaký chovatel, který
neumí rozeznat jednotlivé druhy dravců a mrchožrouta považuje za
dravce, který ulovil kořist, jejíž mršinu luňák požírá.