Jak se Jiříkov vydal cestou čisté energetiky
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Hluboká proměna evropské energetiky související se změnou klimatu a cílem snižovat emise skleníkových plynů dopadá obzvlášť významně na regiony, které mnoho let spoléhaly na fosilní paliva a především těžbu uhlí. Jedním z takových míst je i historicky průmyslové město Jiříkov v Ústeckém kraji, které se dnes potýká s výrazným odlivem především mladé populace. Také tady nabízí projekt LIFE příležitost pomoci s rozvojem lokality a modernizací energetiky na čisté zdroje. Evropské vize energetické transformace se tak uplatňují v terénu a skrze zapojení konkrétních obcí a lidí nabývají hmatatelných kontur.
Starosta města Jindřich Jurajda si díky spolupráci s Centrem pro dopravu a energetiku a zapojení do projektu LIFE mohl pro město nechat zpracovat odbornou studii možností přechodu vytápění městských budov na emisně čisté zdroje energie. Studii pro něj připravilo Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT. Dekarbonizace je podle Jurajdy téma, které bude do budoucna prioritně podporováno státem i Evropskou unií. „Nemůžeme pořád čekat, až někdo něco vymyslí a udělá,“ vysvětluje, proč se jako jeden z vůbec prvních českých starostů rozhodl nechat si vypracovat konkrétní plán dekarbonizace městského vytápění.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Analýza obsahuje návrh funkčního systému centrálního zásobování tepla vybraných městských objektů, který sníží škodlivé emise a zároveň zvýší energetickou účinnost městských budov. Výsledkem je podrobné zhodnocení dostupných technologií a jejich výhod a nevýhod. Konkrétní variantu už si musí zvolit samo město.
„Můj osobní favorit je varianta na spalování dřevěné štěpky,“ říká Jurajda. „Kotelna na dřevěnou štěpku je variabilní v tom smyslu, že umí kogenerovat nejenom teplo, ale i elektřinu. V okamžicích výpadku elektřiny tedy může jet kotelna dál, protože sama sebe dokáže uživit. Všechny ostatní zdroje jsou závislé buďto na elektřině, nebo na něčem, co si neumíme zajistit sami.“ Štěpku je možné částečně získávat z komunálního bioodpadu, kterého město vyprodukuje velké množství, a který by jinak zůstal nevyužitý. Využít lze také část velkého dřevěného průmyslového odpadu namísto jeho emisně i finančně nákladné likvidace.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Klíčové teď bude pro vybranou variantu najít financování. Podaří-li se projekt realizovat, pomůže Jiříkovu nejen snížit emise, ale také být energeticky soběstačnější a uspořit provozní výdaje z rozpočtu, které následně může investovat do oblastí, které to potřebují.
„Ušetřené finance můžou mířit do jiných kapitol hospodaření města - můžeme jmenovat klasická klišé: postavíme chodníky, opravíme silnice, zrekonstruujeme další domy, zateplíme okna, opravíme střechy,“ vyjmenovává Jurajda.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
„Projekt LIFE je snahou Evropské unie dát regionům, které to potřebují, hmatatelnou možnost snížit emise a zvýšit energetickou účinnost díky propojení s profesionály, kteří pro ně zanalyzují konkrétní varianty. Obce se pak na jejich základě mohou rozhodnout pro řešení šité na míru jejich podmínkám a posoudit, v čem konkrétně je pro ně udržitelnější alternativa přínosná,“ vysvětluje odbornice na spravedlivou transformaci Zuzana Vondrová z Centra pro dopravu a energetiku.
Jiříkov je jedním z několika vybraných evropských měst, kterým projekt pomáhá vytvořit ucelený plán energetických úspor a nabízí podrobný plán řešení vytápění a chlazení budov založeného na místních obnovitelných zdrojích energie. Díky zapojení měst a obcí z uhelných regionů v dalších zemích, jako je Lotyšsko, Estonsko, Slovensko, Polsko, Maďarsko nebo Bulharsko, umožňuje také zástupcům a zástupkyním vedení měst sdílet cenné zkušenosti s hledáním cest k lokálním nízkoemisním zdrojům energie.
reklama
Zuzana GruberováAutorka je mediální koordinátorka Centra pro dopravu a energetiku.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (33)
V článku je pouze malou zmínkou ukázka inteligentní možné funkce OZE programu:
1. pro běžné potřeby obyvatel z FV čerpat energii v létě, když svítí slunce (na krátkou, přechodnou dobu i z baterií), na delší dobu v zimě ze spalování štěpky (dřevo rovněž by mohlo být drceno pomocí FV, stejně tak drceny i plasty) a to jak teplo, tak elekřinu. Přitom spalování dřeva je uhlíkově neutrální, část tohoto dřeva by se mohlo i spalovat neúplně a používat jako hnojivo a obohacovat půdu uhlíkem, ukládat uhlík. Toto okládání uhlíku by bylo finančně efektivní, kdežto samotné ukládání dřeva do půdy = ukládání uhlíku bez jeho spalování nikdo neufinancuje. Jsou to návrhy p. Vinklera i p. Macháčka v ekolistu - hospodáři čtěte a podpořte ekolist!
Dřevo je stejný ekologický výrobce a bateriové úložiště jako FV, ekologicky lepší, nepotřebujeme doly na suroviny, nemáme odpady z recyklace hlavně plastů, máme jen méně škodlivý kouř - ze spalování plastů je kouř možná horší, ekolog. zátěž z OZE programu nesrovnatelně větší.
Získáme teplo, elektřinu, uložíme uhlík. Nevýhoda je jen kouř ze spaloven, nesrovnatelně menší ekolog zátěž než z výroby a recyklace výrobků OZE programu.
2. energii pro průmysl ze spalování štěpky ani z z OZE programu čerpat nelze (musely by k tomu být baterie jako fotbalové hřiště nebo přečerp. elektrárny u každého města)- jedině z JE a dorov. plyn. elektráren
Poznámka: prudké zvyšování teploty klimatu neodpovídá vzůstu CO2 v ovzduší. Na internetu byl článek, že by důvod mohlo být menší množství mraků z důvodu čistšího vzduchu, kde schází kondenzační jádra, pára je méně kondezována a více působí jako skleníkový plyn.
Stejně tak důvod by mohl být nízké albedo = nízká odrazivost povrchu země (albus=bílý), hlavně z tajících ledovců. Proč tedy černé střechy, tmavé povrchy, více popínavých rostlin, atd (rovněž o tom psal p. Macháček)
Odpovědět
Realita je ,že množství CO2 se v posledních 200letech téměř zdvojnásobilo.
https://faktaoklimatu.cz/infografiky/koncentrace-co2
Odpovědět
Realita je že člověk svojí činností má vliv na stopovém množství planetou realizovaného množství CO2, a tzv. snaha především ujetých představitelů EU a liberalistů o dekarbonizaci ve svém výsledku způsobí drancované i odpadem dlouhodobě zaneřáďované přírodě zřejmě větší škody než fosilní paliva. A to ještě není dostatečně prozkoumán vliv elktromagnetismu a vytváření milionů drobných či větších zdrojů elektrosilových polí, pokrývání milionů ha dříve zpravidla zelených plochch, nebo ploch s nízkou absorpční schopností tepla černými panely solárů a FTV......I když první vlaštovky neukřičených a rozumných, jež něčemu skutečně rozumí a nevidí svět přes peněženky kšeftařů již protestují a varovně zvedají nejen prst.
Odpovědět
https://vedator.org/2024/12/za-prudke-otepleni-muze-hlavne-snizeni-planetarniho-albeda/?consent=CQJQ6AAQJQ6AAD3ACQCSBTFsAP_gAEPgAATIJNQIwAFAAQAAqABkAEAAKAAZAA0ACSAEwAJwAWwAvwBhAGIAQEAggCEAEUAI4ATgAoQBxADuAIQAUgA04COgE2gKkAW4AvMBjID_AIDgRmAk0BecBIACoAIAAZAA0ACYAGIAPwAhABHACcAGaAO4AhABFgE2gKkAW4AvMAAA.YAAAAAAAAWAA&sznclid=nPX4oa2qrquurKSuq66opa6oq6ivqaSr4Oihrauvr6qvq6ipr7KoraXg6Pmhrauvr6qvq6ipr7KoraXg_6HYpayo3qzeq6qv2d6r36rarNqtrdmk2t2pq6Wq2ayurA&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=1397170&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&dop_vert_ab=1397170&dop_vert_id=int1&dop_req_id=WhiuWZDGAXC-202412080610&dop_id=50590084
Odpovědět
Nadefinujme si ,že dřevo i uhlí je ekologické a je po starostech. Proč je dřevo ekologické a uhlí ne, vždyť uhlí vzniklo úplně stejně jak dřevo. Uhlí vzniklo ze dřeva, jen se to dřevo nerozložilo a zůstalo v zemi . My dnes všecho dřevo spálíme a říkáme ,že je to dobré.
Odpovědět
Protože dřevo zase naroste a ten spálený uhlík se do něj vrátí. Uhlí ne. Navíc dobývat to uhlí ze země není zrovna šetrná věc.
Odpovědět
„Můj osobní favorit je varianta na spalování dřevěné štěpky,“
Mám stejný názor, a dokonce si myslím, že je v tom ukrytá možnost úplné soběstačnosti. A směřovat se k tomu musí ne jen pasivně, sbírat a pálit co kde najdu, nebo čekat co mi kdo přiveze do sběrného dvora, ale současně i aktivně - dřevní hmotu aktivně pěstovat a produkovat na nevyužívaných pozemcích, kterých je všude dost a dost, a zároveň do aktivní produkce dřevní hmoty zapojit i občany. Skoro každý může něco pěstovat, nebo jen jednoduše nechat víc růst, výměnou třeba za slevy na obecní služby a podobně, určitě by na to lidé slyšeli. A bonusem pak bude větší ozelenění nejen okolí města, ale i města samotného, což je mnohostranně přínosné.
Prostě aktivně pěstovat přírodu. Příroda se bude radovat, krajina taky, a bude čím topit.
Odpovědět
Když se dívám na mapy, tak jen za posledních 20 let, které mapy umožňují vidět, zmizelo ze samotného centra města velké množství stromů a zvětšily se trávníky. Proč? Vždyť je to obrovská škoda. Nejen na zeleni, ale i pro život ve městě. A současně i určitá příležitost pro produkci dřevní hmoty. Ano, asi to bude znít divně, ale nic divného na tom není a je potřeba si na tu myšlenku prostě jen zvyknout - i ve městě lze produkovat dřevní hmotu na topení. Golfové trávníky jsou přežitá městská forma zeleně a nemají, a ani nemohou mít nějaký smysl do budoucna.
Odpovědět
A hlavně:
- přirozenou sukcesí podpoříme zadržování vody a ochlazování. Pak i diferencované plochy (dle p. Vinklera) budou prospívat, nebudou zasychat
- tato sukcese by nemusela být úplně živelná, mohla by být pod kontrolou člověka: lepší skladba rostlin, lepší druhy, lepší dostupnost
- z této sukcese by pak byly i peníze na jiné programy, větší zavodnění, diverzifikaci
zemědělství pomalu zaniká, utužuje půdu, chemikálie, půda se devastuje: lepší jsou původní přirození býložravci, je zde ale konflikt s civilizací, jde o nebezpečná zvířata
A jak říkáte: nejlepší je město v lese, ne přehřáté město s řídkou vyschlou savanou
Odpovědět
Přesně. Tato městská i příměstská zeleň je ideální místo pro spojení civilizace s přírodou. Může to tedy mít jakoukoliv formu, jaká se jen lidem bude líbit. A tak vlastně bude oboje bonusem - produkce dřevní hmoty bude bonusem z ozelenění, a ozelenění bude bonusem z produkce dřevní hmoty, i se všemi ostatními přínosy.
Odpovědět
To už tady taky bylo .Kdysi se propagovalo jakési japonské křoví ,které strašně rychle roste a když se spálí bude energie habaděj.
Jak to dopadlo je vidět ještě dnes .
Odpovědět
Japonské topoly na palivo se běžně pěstují, a evidentně to majitelům vynáší.
Odpovědět
To jako ... že by občané pěstovali na záhumencích stromy a tím by se "krmila" městská elektrárna & teplárna?
Fakt to myslíte vážně?
Odpovědět
Ano, myslím. Jen ne tak schválně do krajnosti, jako vy. Vždyť občané už dnes zeleň pěstují a produkují - skoro každý, kdo bydlí samostatně, má na zahradě či u domu něco, co ořezává, stříhá a seká, a co pak v biopopelnicích končí kdesi. Je to i v článku přímo uvedeno: "Štěpku je možné částečně získávat z komunálního bioodpadu, kterého město vyprodukuje velké množství".
Není nic jednoduššího, než toto podpořit a zintenzivnit.
Odpovědět
Nikde jsem neviděl nějakou kalkulaci nebo odhad,kolik biomasy a z ní vyrobené energie by bylo z 1ha ,louky ,pole, lesa, za rok a aby to bylo udržitelné. Potom by jsme věděli kolik energie můžeme z biomasy dostat.
A to japonské křoví byl úlet na kterém nevydělal nikdo. Můžetw to zkusit stanete se milionářem, pardon miliardářem. Milion už má dnes každý ,díky inflaci.
Odpovědět
Moc vám nerozumím. Je to skoro jako doma. Máte nějaký objekt, víte kolik v něm protopíte a kolik jakých paliv na to potřebujete. Víte kolik dřeva máte k dispozici z komunálního odpadu a kolik ze sběrného dvora. A z toho vám něco vyjde a podle toho hledáte řešení.
Odpovědět
Jak správně konstatujete, ani "japonské topoly" nedávaly dost biomasy na to, aby se s tím dalo účelně pracovat. A to bylo úplné maximum hmoty, které lze za normálních podmínek z půdy dostat a bylo možné je zpracovávat hromadně.
Proti tomu je nějaké probírání větví řádově méně efektivní.
Odpovědět
Ale to bylo jen z důvodu, že na to nikdo nemá dostatek ploch. Pěstuje se to tam, kde není lepší využití pozemku. Nějaká malá nudle opravdu na zbohatnutí není. Ale jako soukromý přivýdělek (buď vlastní topení, nebo palivo na prodej) je to funkční, a pro doplnění potřebného objemu třeba pro městskou teplárnu by mohlo být také. A vůbec to nemusí být jen ty topoly, to se tu pořád motáme jen v omezených mantinelech. Pěstovat by se tak dalo cokoliv, aby to sloužilo nejen na produkci paliva, ale i na rekreaci a zpříjemnění městského okolí. Nebo třeba i pro produkci třeba ovoce a další ekonomické využití. I sady se každoročně prostříhávají a prořezávají, a množství takové hmoty je velké. A takto se dá dřevní hmota získávat i od dalších subjektů v okolí města. I ten sadař se té haldy větví musí někde nějak zbavit. Dnes se běžně v lese sbírá a štěpkuje klest, co se válí po zemi po těžbě. I to se dnes vyplatí. A to se to vozí do hrozných dálek, ne za kopec do teplárny.
Odpovědět
No, to je právě neštěstí - že vám podobní podporují nebo dokonce prosazují podobné nesmysly. Pár klacků z prořezávky možná stačí doma do krbovek, občas si zavlažit.
"Městská teplárna s kogenerací" potřebuje pravidelné dodávky velkého množství hmoty aspoň trochu standardizované kvality. To fakt neposbíráte po dvorcích. Jedině svážet z širokého okolí - ovšem to už je za hranicí efektivity a může to provozovat jen nějaký dotační parazit.
Odpovědět
A přesně to píšu - dřevní hmotu aktivně pěstovat na nevyužívaných pozemcích a doplnit tím komunální bioodpad města i sběrného dvora. Extravilán měst je na toto jako dělaný a města tam mívají nevyužívaných pozemků dost. Využije se odpad a ozelení okolí města. Vy jste to nečetl.
Odpovědět
Pravidelné dodávky velkého množství - to nejsou ty čtyři multikáry dvakrát do roka.
Odpovědět
A aby nedošlo k nedorozumění. Ta městská teplárna není k vytápění celého města, ale jen pro potřeby městské správy, k vytápění veřejných budov, ve kterých stojí současné vytápění spoustu peněz.
Odpovědět
Zastupitelé Jiříkova by udělali lépe, kdyby tlačili na politiky, aby přestali dělat hlouposti a začali konečně s rozvojem jaderné energetiky. Nesmysly jak bude každá obec energeticky samostatná připomínají obdobné nesmysly za velkého skoku v Číně, kdy každá obec si měla vyrábět vlastní železo. Důsledkem byl tehdy hladomor, u nás to zatím vede k ekonomickému kolapsu.
Odpovědět
- (minus) biliony na OZE program
- miliardy na válku
- na nesmyslné rozhazování: podpora kdečehož, důchody, sociálka, zdravotnictví, školství: což takhle jako na Zápědě si připlatit, nic není zadarmo, podpořit reformy, šetření, vyrovnaný rozpočet
- na byrokracii, armádu úředníků
Pak by možná i něco zbylo na JE, modulární reaktory. Můžete si klidně i půjčit, dluh na dobrou věc není nic špatného.
Odpovědět
Modulární reaktory? To je úkrok stranou aneb jak dělat jadernou energetiku draze, složitě a neefektivně.
Odpovědět
Podobnost s Velkým skokem není náhodná, dělají to stejní levičáci.
A že by se občas někomu líbil i ten Pol Pot s vesnickými komunami, to je také občas vidět.
Odpovědět
Takže v Jiříkově vymýšlejí, kde promrhat (státem nakradené) peníze, tzv. "dotace".
Protože kdyby to bylo něco ekonomicky efektivního, tak si na to vezmou normální komerční úvěr a během pár let ho splatí, ne?
Odpovědět
Pro vás je efektivní jen to, co je vysoce ziskové a má návratnost pár let. Takto bychom ale nikdy nic veřejného nevybudovali.
Odpovědět
A myslím, že v té vaší větě je ukryta příčina mnoha problémů současnosti - že děláme jen to, na čem se dá vydělat.
Odpovědět
Nikoli "na čem se dá vydělat", ale "co je účelné"
Pokud investuji milion do něčeho, co mi přinese tisícovku ročně, znamená to, že jsem promrhal a umrtvil spoustu materiálu, energií a lidské práce a nepřináší to přiměřený užitek.
A bohužel neděláme věci účelné ale ideologicky konformní - takže se ve jménu "boje s CO2" produkují mj. závratná množství CO2.
Odpovědět
Toto je velmi relativní. Jak spočítáte zisky a přínosy z chodníků, silnic, veřejných služeb a podobných věcí? A všechno jsou to věci velmi nákladné nejen na pořízení, materiály, energie, lidskou práci, ale i na údržbu a provoz, a tedy další materiály, energie a lidskou práci. A to nemluvím o vaší domácnosti. Zcela určitě si doma nepočítáte zisk z vašeho domu, zahrady, auta, oblečení, bot, telefonu a podobně. Nebo ano?
Odpovědět
No a vytápění veřejných městských budov není o vytváření zisku, ale o službě občanům. V tom je ten užitek, ne v zisku. Ten opravdu není a být ani nemůže. To bychom pak museli třeba zpoplatnit chodníky.
Odpovědět
|
|