Třeboňsko je krajinou významnou i ve světovém kontextu. Pro přítomnost ptáků je klíčová kvalita vody
“Třeboňsko se tak stalo příkladným soužitím člověka a přírody. Doba se ale mění, tlak na ekonomický výkon a odklon lidí od hospodaření v krajině narušují staletí budovanou harmonii a stovky třeboňských rybníků zrcadlí všudy přítomnou sílu, kterou člověk začal omezovat přírodu. Přitom na Třeboňsku stačí relativně málo, aby lidmi vybudovaný systém tentokrát pomohl přírodě, na které stojí,” říká David Hořák z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Kvalita vody v rybnících nejen významně ovlivňuje jejich biologickou rozmanitost, ale taky například prostorovou distribuci ptáků. To dokládá i nedávná studie publikovaná v Ecosphere, časopise Americké ekologické společnosti, která vznikla v rámci spolupráce Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze a za podpory Technologické agentury ČR (Charalambous et al. 2024).
Studie zkoumá, jak časové změny kvality biotopu – měřené pomocí průhlednosti vody v rybnících – ovlivňují vztah mezi počtem rybníků, na kterých se vodní ptáci vyskytují a jejich počtem na rybníce. Obecná ekologická zákonitost, tzv. distribution-abundance relationship, byla dosud v mokřadním prostředí opomíjena a do časových změn v jejím tvaru máme pouze omezený vhled.
Na základě dvanáctiletých dat ze sčítání vodních ptáků na 134 rybnících studie zjistila konzistentní oslabení vztahu mezi distribucí a početností ptáků. Toto oslabení, mezi květnem a červencem, lze vysvětlit kvalitou vody.
“Průhlednost vody se v průběhu vegetační sezóny, vlivem rostoucích teplot i hospodaření zhoršuje. Na jaře je v krajině dostatek kvalitních rybníků a druhy s početnými populacemi se mohou vyskytovat na řadě z nich. V létě je dobrých rybníků nedostatek, což omezuje možnosti ptáků a oslabuje studovaný vztah,” komentuje Petr Musil z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity.
Studie také identifikuje druhově specifické reakce. Nejvíce citliví na zhoršující se kvalitu vody jsou ptáci živící se bezobratlými, pravděpodobně kvůli jejich závislosti na čisté vodě pro získávání potravy.
Analýza vztahu mezi distribucí a početností je důležitá pro pochopení prostorové dynamiky ptačích populací, ale zdá se být i cenným nástrojem pro detekci ekologických disturbancí – zhoršení kvality prostředí. Třeboňsko má v tomto ohledu velký potenciál.
Zjištění nyní publikované studie totiž podtrhují význam řízeného managementu mokřadů, snížením hustoty ryb a omezením přidávání živin lze udržovat vysokou kvalitu vody na vybraných rybnících, a tím podpořit populace vodních ptáků na krajinné škále. Biosférická Rezervace Třeboňsko tak může jít opět příkladem. Tentokrát tím, jak lidmi nabytá moc obnoví narušenou harmonii vztahu k přírodě, a tím i dokonalost třeboňských mokřadů.
reklama
Další informace |
Charalambous, Constantinos, Petr Musil, Mathilde Legoguelin, Zuzana Musilová, and David Hořák. 2024. “ Temporal Variation in Habitat Quality Shapes the Distribution–Abundance Relationship in Waterbirds at Landscape Scale.” Ecosphere 15(12): e70088. https://doi.org/10.1002/ecs2.70088
Podpořeno projekty TAČR Biologická rozmanitost zarůstajících okrajů rybníků v CHKO Třeboňsko: zhodnocení stavu a návrhy řešení (SS06010142) a Optimalizace managementu rybničních lokalit směřující k zachování biodiversity v podmínkách klimatických změn (SS01010280).
Dále čtěte |
U soutoku Dyje s Moravou vznikla dvě nová menší chráněná území
Plzeňský kraj kupuje dvacetihektarový Jemnický rybník na Tachovsku
Když přírodu nahrazuje bagr. Jihočeské pískovny se dočkaly obnovy tůníOnline diskuse
Všechny komentáře (12)
Slavomil Vinkler
7.1.2025 08:23Jarka O.
7.1.2025 08:58
Karel Zvářal
7.1.2025 11:10Slavomil Vinkler
7.1.2025 11:58 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
7.1.2025 12:05 Reaguje na Slavomil VinklerKarel Zvářal
7.1.2025 12:12 Reaguje na Karel ZvářalBřetislav Machaček
7.1.2025 18:38z hromadění živin z neodstraňovaných zbytků vodních rostlin. Pokud se
z rybníků neodstraňuje odumřelá hmota rákosu a orobince, tak se z rybníka
stává neprostupná rákosina ubírající prostot vodní hladině potřebné
pro okysličení vody ze vzduchu (čeření větrem). Bez kyslíku voda nikdy
nebude zdravá, což rybníkáři znali a proti rákosí bojovali jak mohli.
Rákos se kosil, vypaloval, vykopával s kořeny a nebo ho spásali amuři.
Ty pak i s živinami odlovili a ty živiny tak byly z vody odstraněny.
Pak přišli ochranáři a zakázali boj proti rákosu. Ten se hromadí, ubírá
z rybníků volnou hladinu a hromadí ve své hmotě živiny. Rybníky jsou tak stále více plytší, na živiny bohatší a bez čeření hladiny ubývá kyslík.
Jak ze začarovaného kruhu ven? Ponechat rákos pouze v příbřežní partii
a s amury(spásači) odstraňovat živiny směrem ke spotřebě rybího masa.
Je tu možnost rákos i kosit pro bioplynky a teplárny a pořídit na
sklizeň potřebnou techniku. Samozřejmě ty stavy amurů držet v souladu
s množstvím produkce jejich trusu, aby nenarůstalo množství sinic.
No a pak je tu i to odtěžení bahna a zmírnit normy, které z něho
dělají nebezpečný odpad. Lze s ním rekultivovat třeba skládky a
nebo ho využít při výrobě třeba bioplynu. Produkuje totiž methan
v takovém množství, že se mu většina biopaliv nevyrovná. Po vysušení
je bahno ve směsi například s dřevní štěpkou hořlavé a některé
škodliviny se spálením odstraní. Chce to pouze bahnu věnovat tutéž
pozornost, která se dnes věnuje sběru potravinových odpadů pro
výrobu bioplynu. Osobně nepovažuji za vědu hromadit údaje bez
dalšího řešení, ale nalézání řešení, což mnozí vědci nedělají.
Vytvoří tabulky s pochybnými údaji(statistika je přesný součet
nepřesných čísel) a tím jejich zkoumání končí. K čemu jsou ty
součty, když i laik vidí, jak se příroda mění k horšímu? Za to
je z daní stát platí? Co tak část vědy postavit na komerční základ,
aby si na činnost vydělala stejně, jako tomu bývalo v minulosti?
Některé vědní obory se vědou neuživí, ale některé by se tím mohly
uživit.
Břetislav Machaček
7.1.2025 18:45 Reaguje na Břetislav Machačeka jejich hromaděním degraduje na zapáchající mrtvou vodu. Rovnováha
vstupů a výstupu živin musí být vyrovnána a bezzásah s hromaděním
živin je k ničemu. Každá vodní plocha bez údržby časem degraduje
na mokřad, bažinu a nakonec dokonce souš, když ji zaplní nánosy
a nahromaděná organická hmota.
Karel Zvářal
7.1.2025 19:00 Reaguje na Břetislav MachačekSlavomil Vinkler
7.1.2025 19:07 Reaguje na Břetislav MachačekByl jsem v létě na exkursi na Mlýnském rybníku u Lednice a AOPK si velice pochvalovalo přístup nového nájemce. Například vyhnízdilo asi 30 párů pisil.
