Karel Zvářal: Zpívající keř
Když škůdci neškodí aneb vše je relativní
Po necelých třech týdnech jsou již nové letorosty bezu prosty shluků mšic, na listech ale pozoruji černo-oranžové larvy slunéček, známých to predátorů drobného hmyzu. Při pokusu o snímek se rychle ukrývají na spodní stranu listů, úspěšný je až pomalu provedený čtvrtý pokus. Jaký mají důvod k takovému chování, mi není jasné, neboť literatura uvádí, že vylučují odporně chutnající výměšek, kvůli čemuž je třeba ptáci neloví.Bez černý, na rozdíl od výše uvedených okrasných keřů, je ekologickou dřevinou, tzn. že hostí hmyz, v tomto případě mšice, jako potravu ptáků. A jak vyplývá z uvedeného, keř se z návštěvy mnoha tisíců mšic vzpamatuje velmi rychle, aniž by byly patrny nějaké viditelné škody. Bylo by tedy chybou zde chemicky zasahovat, neb příroda si s tímto umí poradit sama, a to v poměrně krátkém čase! Insekticid by tak zahubil i lovce mšic, což by zajisté byla škoda.
Na konci léta, až bezinky dozrají, stane se keř opět cílem návštěv zpěvných ptáků. Drobné plody – bezinky – se jim dobře polykají, a že jich není zkonzumováno zrovna málo, jde poznat podle fialového zabarvení jinak bílých značek trusu. Při nedostatku hmyzu si tak ptáci vytváří zásoby tuku jakožto pohotové energie před dalekou cestou do zimovišť v jižní Evropě, přední Asii nebo Africe.
Podporujme domácí plodonosné keře!
Nejen bez černý si zaslouží naši pozornost, ale též hložinky a šípky jsou vítanou potravou ptáků. Hloh a šípek se poměrně hojně vyskytují v přírodě, ale jejich semena se s trusem ptáků dostávají i do městských zahrad a parků. Podobně jako u bezu by bylo vhodné na místech, kde nikomu v pohybu nevadí (např. pod stromy), je nechat růst, aby tím zpestřily jinak chudý městský ekosystém. Např. kosům a kvíčalám pomohou jejich plody přežít krušné zimní období.Rovněž i ovocné stromy využívá jak hmyz, tak i ptáci, jako svoje živné rostliny. A není jedno, jestli je to opravdový ovocnáč, nebo jeho kultivar, neboť na tom druhém zapracovala věda, aby se na něm „škůdci“ neobjevovali. Mysleme proto při výsadbě na to, jaký strom na vhodné místo vysadíme. Není totiž pravda, že je „strom jako strom“.
Přečtěte si také |
Karel Zvářal: Přemnožený původní predátor může škodit stejně drtivě jako nepůvodní (invazní)Tak jako jsou různí lidé, i stromy a keře mají rozdílné vlastnosti a význam. Jeden diverzitu podporuje, jiný nikoliv. Ekolog, na rozdíl od okrasného zahradníka, by měl podporovat stromy a keře, které hostí hmyz, potažmo i ptáky. Protože nemají-li ptáci v místě přirozený zdroj potravy, instalované krmítko zůstává někde celé dny bez návštěvníků. Potom z toho rezultuje v ptačí hodince zapsaná nula. Jde to změnit, ale aktivním přístupem a správným výběrem dřevin.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (31)
Majka Kletečková
9.6.2024 10:34Od teď se budu na letorosty bezinek černající se mšicemi dívat tolerantnějším okem.
Karel Zvářal
9.6.2024 10:45 Reaguje na Majka KletečkováHonza Honza
9.6.2024 10:49Jsou to články posunující nás dál a vyvolávající (i rozsáhlejší zamyšlení nad přírodou).
Kdo by si na své malé zahrádce u domu pěstoval bez černý? Každý by ho vyklučil a zasadil krásný barevný sterilní patrně cizokrajný jedovatý keř (strom).
Zahrada u domu prostě musí splňovat nějaká architektonická estetická kritéria, musí upoutat, člověk z ní musí mít radost, přírodovědci musí pochopit, že nejsou jen jejich pravidla, že jsou i jiná.
Na druhou stranu je v dnešní době nutný posun, změna myšlení u všech.
Zástavba postupuje, příroda se ochuzuje, vše se mění, musíme na to reagovat. Na tyto změny musí reagovat přírodovědci, přestat trvat na svých rigidních představách - o bezzásahových zónách, diverzifikaci- hlavní úkol nyní je vůbec zachovat přírodu, aby nevyschla, totálně nezkolabovala. Musí se měnit myšlení zemědělců, lesníků, ale i obyčejných lidí- nelze stále rigidně trvat na původních pravidlech, architektonice, estetice. V malé přídomní zahrádce vždy asi bude toto kritérium rozhodující ale i zde je vhodný posun na návrh p. Zvářala, spíše se to ale týká městské zeleně.
Závěr těchto úvah je tento: vše by mělo být řešeno s odstupem, s uvědomněním si výhod a nevýhod, s relativitou všeho, bez fanatizmu, rigidity- proto nejlepší státní útvar je demokratický liberální kapitalizmus, s možnou kritikou opozice, s možností demokratického odmítnutí zdánlivě jednoznačně pozitivních opatření, nikoli nadvláda uvědomnělých všeznalců - ať ekologů nebo hospodářských pragmatiků ženoucích se za ziskem. Nutná snaha se vzdělávat, posunovat se dál k lepšímu řešení, ke změně svých představ.
Je třeba vědět, že naše příroda je ovlivněna člověkem, že člověka nelze vytěsnit a vytvářet nějakou přírodu bez něj. Člověk musí vše ovlivňovat- i predátory- viz článek o predátorech, protože jiné predátory, kt. stabilizovali systém, vybil.
Karel Zvářal
9.6.2024 11:00 Reaguje na Honza HonzaKarel Zvářal
9.6.2024 11:40 Reaguje na Zbyněk Šeděnkaerik zajíček
10.6.2024 09:23 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
10.6.2024 10:15 Reaguje na Michal UkropecDrtivé většině (99%) přírodomilců totiž stačí říct ZELEŇ (a la platan, tůje, škumpa...) a následuje široký úsměv a souhlasné přikyvování. To je ovšem povrchní, ale opravdu velmi povrchní, pohled. Proto mizí mj. motýli, neb nemají živné rostliny- nějaká “zeleň”, jako ekoklišé, jim, bohužel, nestačí. U jiného ubývajícího hmyzu a ptáků je tomu podobně…
Michal Ukropec
10.6.2024 19:11 Reaguje na Karel ZvářalEmil Bernardy
10.6.2024 08:22Ať se daří a palec nahoru!
Karel Zvářal
10.6.2024 10:18 Reaguje na Emil BernardyEmil Bernardy
10.6.2024 12:29 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
10.6.2024 12:36 Reaguje na Emil BernardyEmil Bernardy
10.6.2024 13:38 Reaguje na Karel ZvářalPokud jde o ty strašné diskuze kdo je invazní(já Moravák v Čechách),tak mnohokrát jsem sám viděl,s čím vším si příroda poradí,jak se vytvoří rovnováha i jinak než jsou naše očekávání.Jistě ne tam,kde jsou naše životní zájmy,dříve především potrava.
Mšice mě vadí jak likvidují letorosty a teď už neparkuji pod stromy,tak medovici nechám včelám..
Karel Zvářal
10.6.2024 13:47 Reaguje na Emil BernardyEmil Bernardy
11.6.2024 07:31 Reaguje na Karel ZvářalNa N.Zélandu jsem nebyl.ALe buďmě opatrní na to co se píše,papír snese vše.
Dobře,po ránu se rozepíšu.
Pocházím z Oslavan u Brna,druhá tepelná elektrárna v Rakousko-Uh..
Kolem roku snad 1960 elektrofiltry hodně pomohly s popílkem v exhalacích,od té doby je tam sníh bílý.Splachoval se do laguny za haldou strusky.Uhlí došlo,laguny zarostla býlím,břízou a vrátila se drobná zvěř.Přišli ekospasitelé,bralyy se vzorky,prostě lumpármna...dnes vyrundapovováno a fotovoltaická elektrárna.Byl tam lesík se zvěří,dříve popílek,který za sucha bral vítr... Dotace ....
Synek odhalil,že mudruji zde a má ze mne asi trochu legraci..
Karel Zvářal
11.6.2024 07:41 Reaguje na Emil Bernardyerik zajíček
10.6.2024 09:14Břetislav Machaček
10.6.2024 11:05pozoroval hejno cca 15 mlynaříků obírajících mšice z modřínů a borovic.
Mladí kosi mimochodem bezpečně vylíhlí v sousedově plotě z thůjí lovili
po dešti v trávě žížaly a koupali se v pítku a jezírku. Na borovicích
hodovala veverka na letošních šiškách a i ta se přišla do pítka napít.
Včely samotářky opylovaly květy nepůvodních kanadských brusinek a na
hrušni v budce hnízdí podruhé špačci, kteří mi obrali třešeň. Kosi
se krmí na 15 keřích nepůvodních kanadských borůvek, když předtím
očesali tři keře nepůvodních borůvek kamčatských. To jen tak, že i ty nepůvodní rostliny nelze zcela zavrhnout, protože hmyzu a ptákům velmi
chutnají a vyplňují mezery v dozrávání našich původních rostlin. Mimo
třešní nyní nic původního nedozrává a nějakou dobu ani dozrávat nebude.
To samé je u nektarodajných stromů a rostlin, když kvetou v jiné době,
než ty naše. Prostě v rozumné míře je tu místo pro vše a právě pestrost
potravní nabídky a možnosti k hnízdění je tak důležitá. Pestrost těch
tvorů na mé zahradě je dána vytvořením podmínek k životu, ať už to jsou
velké dřevnaté komposty ze směsi větví, trávy a listí a nebo hromada
kamení u malého jezírka. Pak jsou na takové zahradě ještěrky, žáby, hmyz,
užovky, veverky, ježci a ptáci. A když zdraví nedovolí jít do přírody,
tak ta příroda přijde za mnou a pozdraví mne ta zvířata na zahradě. Ono stačí často opravdu málo a lze vytvořit malou oázu i v záplavě okolní
zástavby, silnic, chodníků a vyholených trávníků. Takový plot z ptačího
zobu(keř) nechám hmyzu zakvést a pro ptáky nechám na něm dozrát bobule.
Není sice geometricky přistřižen, ale je plný života(hnízdo červenky)
a nektaru a potravy pro ptáky. Posedlost pořádkem, geometrickými tvary
a jinou estetikou vytváří z našeho okolí sterilní prostředí a pak se
divíme, že ubývá hmyzu, ptáků, žab atd. Bodejž by ne, když nemají kde
žít a co jíst. Prosím pouze o rozum a umírněnost místo radikality něco
zakazovat násilím. I taková klejicha, či lupina pokosená po odkvětu se semeny nešíří a pokud bude v metr hluboké betonové skruži jako u mne,
tak ani oddenky a věřte mi, že vás potěší to množství rozmanitého
hmyzu na klejiše a nebo včelí hukot na nepůvodních keřích netvařce,
kde možná hučí více, než na lípách. Zelené hnojení po česneku a po
bramborách z nepůvodní svazénky stihne do podzimu zakvést a to je
zase další hukot, ale tentokrát v době, kdy už ani v přírodě mimo
nepůvodní a invazní netýkavky a křídlatky nic hromadně nekvete. Takže
opakovaně nabádám k umírněnosti při radikální odsuzování všeho toho
nepůvodního a invazního, protože mnohde to nevadí, ale naopak zvyšuje
potravní nabídku všemu živému.
Honza Honza
12.6.2024 08:57 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
12.6.2024 11:28 Reaguje na Honza Honzaho ukládat do pásů na vrstevnicích. Ty pásy byly bydlištěm
hmyzu, ještěrek, myšic, hadů atd. a chránily před splachem
jehličí, listí i půdu. Voda měla možnost se tam zpomalit a
zasáknout. Podél nich vysázené stromky byly vitálnější, než
ty vedle, protože měly více živin z rozkládajícího dřeva,
listí, jehličí a měly k dispozici i více vody. Bohužel byl
ale trnem v oku nadřízeným a bylo to doslova partyzánštění.
Konal tak tam, kde si byl jistý, že nadřízení nepřijdou a
když, tak se vymluvil na sucho , při kterém nešlo klestí
pálit. Zalesňovací plán obcházel tak, že ho sice splnil,
ale při prvé prořezávce nechal tichým duchem vnucené
dřeviny odstranit. Výsledkem byl les podle zkušeností,
jakým stromům lokalita vyhovuje a nikoliv, co tam měl
určeno sázet. V důchodu pak zažil kůrovcovou kalamitu o
které se vyjádřil stejně, jako třeba pan Ptáčník, že to
byla vina státu, politiků a nadřízených, kteří se zbavili
vlastních těžebních kapacit a oddálením těžby kůrovce
asi záměrně namnožili, aby lesy přinesly maximum zisků
do státní pokladny. Byl konečně důvod je těžit bez kritiky,
že se těží zdravé stromy na vývoz. Tak se těžilo na vývoz
kalamitní dříví a lidé tomu ještě tleskali. No a voda v
lese a krajině? Někde to reálné je, ale někde není. Ono
zaleží na dané lokalitě, propustnosti podloží a srážkových
poměrech. Vybagrovat tůně s písčitým podložím je jako
chtít zadržet vodu v sítku a čekat, až se dírky zacpou
nečistotami. Naopak nechat třeba bobrům volné "zuby", aby
zaplavili hrázemi les, který se utopí, je hloupost. U nás
v centru Bohumína si postavil na potoce bobr hráz u firmy
Bochemie a podmáčí tak okolí do té míry, že tím už škodí.
Totéž jsem viděl, když hrází podmočil hektar lesa, který
do dvou let utopený uhynul. Nechápu nesmyslnost takové
ochrany jednoho druhu, která přináší zmar desítkám jiných.
Ona ta ochrana přírody se opravdu začíná vymakat zdravému
rozumu i v jiných oblastech a je plná rozporů ,na které
tu neustále poukazuji, což se zastáncům "jediné správné"
cesty nelíbí. A kolik takových "správných" činů už museli
přehodnotit? Viz. kormorán a dnes se k němu nehlásí stejně,
jako k volavkám a vydrám. Brzo to nastane u vlků. U jiných
predátorů hodili vinu na myslivce, ale kdo inicioval zákazy
některých druhů lovů a zkrátil doby lovu, nebo je dokonce
zakázal? Nyní se dostává do popředí boj proti nepůvodním
druhům, ale mnohé sami vypouštěli z farem do přírody .
Umějí ale ovlivnit jako všichni humanitně vzdělaní lidé
veřejnost a ta jim věří, že mají pravdu pouze oni. Stačí nazvat oboru rezervací a oplocený Boubín pralesem. No a
nebo nicnedělání povýšit na ponechání přírodním jevům,
byť i negativním, podle zásady pokus-omyl, pokus- úspěch!
Zkušenosti předků zavrhli a negují úplným opakem. Hnůj
cpou místo na pole do bioplynky, slámu místo do hnoje do
teplárny a místo hnoje hnojiva z ropy, proti jejíž těžbě
a spotřebě bojují. Nikdo ale netuší, že bez zpracování ropy
nebude asfalt a bez koksování uhlí dehet, které potřebují
byť jen na údržbu silnic. Nahradí asfalt čím? Betonem z
cementu jehož výroba je extrémně energeticky náročná?
Ať už jdou ti nedouci a zaslepenci do háje, než zmrví i
poslední zbytky přírody a ekonomiky!
Jarka O.
12.6.2024 09:47 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
12.6.2024 10:34 Reaguje na Jarka O.cesty jsem kdysi vysadil na černo osm keřů lísek. I ty jsou
pro vše živé požehnáním díky prvému jarnímu pylu a později
oříšky a možnosti hnízdění v hustém keři. Já si na nízkou
pestrost neztěžuji, protože je to věcí nás všech, zda ji
chceme mít a v mém okolí až na výjimky tomu tak je. Rád
navíc experimentuji a byl jsem překvapen i mšicemi na
fíkovníku. Zcela nepůvodní dřevina a našim mšicím chutná
stejně, jako chutná křídlatka lyšaji vrbkovému. Možná se
časem dočkáme přizpůsobení našich škůdců likvidovat ty
nepůvodní rostliny a nebo se sem dostanou i škůdci z
místa původního výskytu nepůvodních rostlin stejně, jako
u mandelinky, nebo molicím na zimostrázu. Mnohdy je to
mnoho povyku pro nic a já jsem třeba rád, že černouhelné
haldy osídlily alespoň akáty, křídlatka, netvařec a jiné
nepůvodní a invazní rostliny. Pokryly je a brání vodní
i větrné erozi hald, které by nás bez nich zamořily
prachem a potoky jemným uhelným a břidlicovým kalem.
Fanatismus je třeba brzdit za každou cenu, protože je
stejně škodlivý, jako nicnedělání a pouhé přihlížení,
jak to příroda sama zařídí. Co když to zařídí po svém
např. v NP ČŠ s nálety nepůvodních druhů? To nastoupí
lidé s plamenomety a cisternami herbicidů? Nebylo by
moudřejší tomu předejít?
Jarka O.
12.6.2024 15:15 Reaguje na Břetislav MachačekNevím, co si v NP usmyslí za údržby a odůvodní po klima vědecku. Asi zase popílit smrky, to je bude pronásledovat ještě dlouho, než bude muset přijít zcela jiný hospodář. V NP Bavorský les ubrali kus lesa z přírodní zóny do zóny managementu, tzn. mají normální přístupové cesty a les si hlídají, aby nebyl sežrán skůdci nebo ohněm. Ono, za málo práce bude málo koláčů, a „Z leyna bič neupleteš“ - závěr ve „Všichni dobří rodáci“ - vždycky bude platit a je aktuální.
Jaroslav Vozáb
10.6.2024 11:17Karel Zvářal
10.6.2024 12:05 Reaguje na Jaroslav VozábŠimon Špidla
10.6.2024 21:45Jiří Kvítek
12.6.2024 19:00Žádné PR bláboly od FVE sedmilhářů, ani jiný obtěžující informační šum podřadné úrovně.
Jsou to zkušenosti člověka, který má co sdělit, ale i co předat!
Moje hluboká poklona, pane Zvářale...