https://ekolist.cz/cz/ekolist/mesicni-souhrn/karel-zvaral-zpivajici-ker
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Karel Zvářal: Zpívající keř

9.6.2024
Vzhledem, aromatem i využitím v domácnosti, si bezúdržbový keř bezu nezadá s exotickými.
Vzhledem, aromatem i využitím v domácnosti, si bezúdržbový keř bezu nezadá s exotickými.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Zvářal
Na lavičce před domem mě již několikátý den upoutává zpěv více druhů ptáků z jednoho místa. Hlasitá pěnice černohlavá, „šicí stroj“ pěnice pokřovní, cilp-calp budníčka menšího. Jdu blíž a vidím mlynaříka chvatně obírajícího větvičku. Jdu ještě blíž a vidím, jak větvičky jsou celé černé. Až z necelého metru jsou patrné šedočerné kolonie mšic. Aha!, takže ptáčci zpěváčci si označují tento švédský stůl jako součást svého teritoria.
 
Kolonie mšic na letorostech bezu černého.
Kolonie mšic na letorostech bezu černého.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Zvářal
Bez peněz do hospody nelez. Toto rčení zná zřejmě každý Čech. Že existuje nějaký keř s názvem bez černý už ale tolik lidí vědět nebude, zejména z města. Přitom je to léčivka, použitelné jsou květ i plody. Jenže tento původní keř má smůlu v tom, že není veden v kategorii „okrasný“. A to je důvodem, proč bývá z pozemků intravilánů systematicky odstraňován jako nežádoucí plevel. Přitom jeho význam pro ekosystém je nesrovnatelně vyšší, než často na sílu pro/vysazované cizokrajné keře. Šeřík, zlatý déšť, jalovec čínský, škumpa aj. jsou v tomto směru naprosto bezvýznamné, určené zkrátka jen pro barevnost či omamnou vůni.

Když škůdci neškodí aneb vše je relativní

Po necelých třech týdnech jsou již nové letorosty bezu prosty shluků mšic, na listech ale pozoruji černo-oranžové larvy slunéček, známých to predátorů drobného hmyzu. Při pokusu o snímek se rychle ukrývají na spodní stranu listů, úspěšný je až pomalu provedený čtvrtý pokus. Jaký mají důvod k takovému chování, mi není jasné, neboť literatura uvádí, že vylučují odporně chutnající výměšek, kvůli čemuž je třeba ptáci neloví.

Larva slunéčka na nepoškozeném keři – přitom nedávno silně napadeném mšicemi.
Larva slunéčka na nepoškozeném keři – přitom nedávno silně napadeném mšicemi.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Zvářal

Bez černý, na rozdíl od výše uvedených okrasných keřů, je ekologickou dřevinou, tzn. že hostí hmyz, v tomto případě mšice, jako potravu ptáků. A jak vyplývá z uvedeného, keř se z návštěvy mnoha tisíců mšic vzpamatuje velmi rychle, aniž by byly patrny nějaké viditelné škody. Bylo by tedy chybou zde chemicky zasahovat, neb příroda si s tímto umí poradit sama, a to v poměrně krátkém čase! Insekticid by tak zahubil i lovce mšic, což by zajisté byla škoda.

Na konci léta, až bezinky dozrají, stane se keř opět cílem návštěv zpěvných ptáků. Drobné plody – bezinky – se jim dobře polykají, a že jich není zkonzumováno zrovna málo, jde poznat podle fialového zabarvení jinak bílých značek trusu. Při nedostatku hmyzu si tak ptáci vytváří zásoby tuku jakožto pohotové energie před dalekou cestou do zimovišť v jižní Evropě, přední Asii nebo Africe.

Podporujme domácí plodonosné keře!

Nejen bez černý si zaslouží naši pozornost, ale též hložinky a šípky jsou vítanou potravou ptáků. Hloh a šípek se poměrně hojně vyskytují v přírodě, ale jejich semena se s trusem ptáků dostávají i do městských zahrad a parků. Podobně jako u bezu by bylo vhodné na místech, kde nikomu v pohybu nevadí (např. pod stromy), je nechat růst, aby tím zpestřily jinak chudý městský ekosystém. Např. kosům a kvíčalám pomohou jejich plody přežít krušné zimní období.

Vytrvale ořezávaný keř bezu znovu a znovu obráží, blízkost třešně mu nijak nevadí.
Vytrvale ořezávaný keř bezu znovu a znovu obráží, blízkost třešně mu nijak nevadí.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Zvářal

Rovněž i ovocné stromy využívá jak hmyz, tak i ptáci, jako svoje živné rostliny. A není jedno, jestli je to opravdový ovocnáč, nebo jeho kultivar, neboť na tom druhém zapracovala věda, aby se na něm „škůdci“ neobjevovali. Mysleme proto při výsadbě na to, jaký strom na vhodné místo vysadíme. Není totiž pravda, že je „strom jako strom“.

Tak jako jsou různí lidé, i stromy a keře mají rozdílné vlastnosti a význam. Jeden diverzitu podporuje, jiný nikoliv. Ekolog, na rozdíl od okrasného zahradníka, by měl podporovat stromy a keře, které hostí hmyz, potažmo i ptáky. Protože nemají-li ptáci v místě přirozený zdroj potravy, instalované krmítko zůstává někde celé dny bez návštěvníků. Potom z toho rezultuje v ptačí hodince zapsaná nula. Jde to změnit, ale aktivním přístupem a správným výběrem dřevin.


reklama

 
foto - Zvářal Karel
Karel Zvářal
Autor článku je ekologicky smýšlejícím ornitologem a zemědělcem.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (31)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MK

Majka Kletečková

9.6.2024 10:34
Milé téma, milý článek.
Od teď se budu na letorosty bezinek černající se mšicemi dívat tolerantnějším okem.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.6.2024 10:45 Reaguje na Majka Kletečková
Děkuji za reakci, potěší!-) Největší problém je v tom, že tolerance k náletovým dřevinám nepodporuje biznis (výsadba, údržba, PR články). Mšice jsou asi takový "škůdce", jako člověk, který si dojde natrhat květy ke zpracování - keř to přežije bez úhony.
Odpovědět
HH

Honza Honza

9.6.2024 10:49
Opět výborný článek, děkuji. Viz rovněž odkaz Přemnožený predátor z r. 20
Jsou to články posunující nás dál a vyvolávající (i rozsáhlejší zamyšlení nad přírodou).
Kdo by si na své malé zahrádce u domu pěstoval bez černý? Každý by ho vyklučil a zasadil krásný barevný sterilní patrně cizokrajný jedovatý keř (strom).
Zahrada u domu prostě musí splňovat nějaká architektonická estetická kritéria, musí upoutat, člověk z ní musí mít radost, přírodovědci musí pochopit, že nejsou jen jejich pravidla, že jsou i jiná.
Na druhou stranu je v dnešní době nutný posun, změna myšlení u všech.
Zástavba postupuje, příroda se ochuzuje, vše se mění, musíme na to reagovat. Na tyto změny musí reagovat přírodovědci, přestat trvat na svých rigidních představách - o bezzásahových zónách, diverzifikaci- hlavní úkol nyní je vůbec zachovat přírodu, aby nevyschla, totálně nezkolabovala. Musí se měnit myšlení zemědělců, lesníků, ale i obyčejných lidí- nelze stále rigidně trvat na původních pravidlech, architektonice, estetice. V malé přídomní zahrádce vždy asi bude toto kritérium rozhodující ale i zde je vhodný posun na návrh p. Zvářala, spíše se to ale týká městské zeleně.

Závěr těchto úvah je tento: vše by mělo být řešeno s odstupem, s uvědomněním si výhod a nevýhod, s relativitou všeho, bez fanatizmu, rigidity- proto nejlepší státní útvar je demokratický liberální kapitalizmus, s možnou kritikou opozice, s možností demokratického odmítnutí zdánlivě jednoznačně pozitivních opatření, nikoli nadvláda uvědomnělých všeznalců - ať ekologů nebo hospodářských pragmatiků ženoucích se za ziskem. Nutná snaha se vzdělávat, posunovat se dál k lepšímu řešení, ke změně svých představ.

Je třeba vědět, že naše příroda je ovlivněna člověkem, že člověka nelze vytěsnit a vytvářet nějakou přírodu bez něj. Člověk musí vše ovlivňovat- i predátory- viz článek o predátorech, protože jiné predátory, kt. stabilizovali systém, vybil.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.6.2024 11:00 Reaguje na Honza Honza
Kéž by alespoň polovina čtenářů to takto pochopila, děkuji! Ano, člověk přetváří své okolí k obrazu svému. Hořekuje nad ztrátou diverzity - ale přitom sám k ní aktivně přispívá svými nedomyšlenými zásahy... Proto jsem rád za periodika, jakým je i Ekolist, kde člověk může beztrestně zvolat Král je nahý! Zkrátka kopírovat většinu nemusí být vždycky in (byť jako strategie přežití je plout s davem ideální).
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

9.6.2024 11:32
Pane Zvářale, Vy jste poeta. Moc díky za hezký článek.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.6.2024 11:40 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Lípy teď také jen hučí tisíci včel - určitě si při práci zpívají:-) A mohli by si zpívat i ovocnáři, kdyby vyšlechtili odrůdy, které nekvetou v rizikovém období. Ono i to léto se posouvá do podzimu, takže plody by stihly dozrát. Ale to jen tak čistě teoreticky... A jinak díky za postřeh!-)
Odpovědět
ez

erik zajíček

10.6.2024 09:23 Reaguje na Karel Zvářal
Lípa ted lehce bzučí včelami z dotovaných včelařských chovů,ale čmeláků letos minimum,stejně jako všech ostatních přirozených opylovačů,kterým naše soudružky dotované včelky berou paradoxně potravu- tolik k poezii.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

9.6.2024 12:39
Díky. Stejně si myslím, že jste ornitolog a ne ekologista.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.6.2024 10:15 Reaguje na Michal Ukropec
Znáte nějakého jiného ekologistu, který (zde či jinde) agituje nejen za jedlé keře (není myšleno do domácnosti- rybíz, angrešt…), ale zejména eko-stromy, které PODPORUJÍ diverzitu? Není to jen lípa, tu včelaři znají a vysazují, ale dřeviny obecně, s plody pro ptáky a současně jedlé listy/letorosty pro hmyz. Vono to mlčení (kromě stálých diskutérů) jako by naznačovalo, že je to “profláknuté téma”- jenže není! To už by se gůglisti ozvali:-)

Drtivé většině (99%) přírodomilců totiž stačí říct ZELEŇ (a la platan, tůje, škumpa...) a následuje široký úsměv a souhlasné přikyvování. To je ovšem povrchní, ale opravdu velmi povrchní, pohled. Proto mizí mj. motýli, neb nemají živné rostliny- nějaká “zeleň”, jako ekoklišé, jim, bohužel, nestačí. U jiného ubývajícího hmyzu a ptáků je tomu podobně…
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

10.6.2024 19:11 Reaguje na Karel Zvářal
Tristní výsledek. Vysadili jsme pomalu stovky keřů a stromků, a téměř vše zlikvidoval Karel Urbánek z Jistebnické vrchoviny. Takže opravdu zbyly dva keře dřínu, a 2 škumpy z 5 ti. Ano, manželka vysadila 5 škump. Ty 3, ale zlikvidoval Capreolus capreolus.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

10.6.2024 08:22
Pěkné! Jako léčivka nevím,ale včera nás,orvané a žíznivé turisty oživila točená "bezinka".Na brdských pasekách lány překrásných náprstníků a houby rostou.V lese invazní netykavky....Jenom pro ty mšice nemám pochopení.
Ať se daří a palec nahoru!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.6.2024 10:18 Reaguje na Emil Bernardy
Máte pravdu, bez je asi taková léčivka, jako Zvářal odborník:-) Mšice Vám nenutím, to je záležitost ptáků - bez hmyzu nebudou.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

10.6.2024 12:29 Reaguje na Karel Zvářal
nemám pro ně pochopení na růžích,ovocných stromech a tak.Tam,kde to jsou škůdci...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.6.2024 12:36 Reaguje na Emil Bernardy
Při dnešní velkoprodukci sad pravidelně projíždějí s postřikem. Mšice jsou starší než lidstvo samo - dříve to hospodáři neřešili a vždy nějaká úroda byla. S úbytkem záhumenkových sadů právě mizí i ta diverzita na ně vázaná, včetně "vysávaných" ovocnáčů.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

10.6.2024 13:38 Reaguje na Karel Zvářal
Já vím.Jsem v tom celý život.Zvířata,kytky,venkovský zvěrolékař.
Pokud jde o ty strašné diskuze kdo je invazní(já Moravák v Čechách),tak mnohokrát jsem sám viděl,s čím vším si příroda poradí,jak se vytvoří rovnováha i jinak než jsou naše očekávání.Jistě ne tam,kde jsou naše životní zájmy,dříve především potrava.
Mšice mě vadí jak likvidují letorosty a teď už neparkuji pod stromy,tak medovici nechám včelám..
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.6.2024 13:47 Reaguje na Emil Bernardy
Frázi "příroda si poradí" přímo miluji-/ O invazních druzích, třeba na N. Zélandu, jste asi slyšel. Něco podobného se děje i u nás, byť ne s takovou publicitou a dopadem (viz. článek Přemnožený původní...), ale je třeba se tím zabývat. Protože i pred.tlak způsobuje úbytek diverzity. Nejen tedy "změna hospodaření", "všeříkající" úniková fráze aktivistů.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

11.6.2024 07:31 Reaguje na Karel Zvářal
Vzpomínáte si na poprask kolem "buštěhradské haldy"?Vyvážka z oceláren.Ekokatastrofa.Po bolševníkovi....Zá pár let bez zásahu člověka nový ekosystém,snad i zajímavý hmyz,dnes už nevím.Mám dojem,že se ozval i V.Cílek,ale muhui se mýlit.A jde jenom o strusku...naturpodukt.
Na N.Zélandu jsem nebyl.ALe buďmě opatrní na to co se píše,papír snese vše.
Dobře,po ránu se rozepíšu.
Pocházím z Oslavan u Brna,druhá tepelná elektrárna v Rakousko-Uh..
Kolem roku snad 1960 elektrofiltry hodně pomohly s popílkem v exhalacích,od té doby je tam sníh bílý.Splachoval se do laguny za haldou strusky.Uhlí došlo,laguny zarostla býlím,břízou a vrátila se drobná zvěř.Přišli ekospasitelé,bralyy se vzorky,prostě lumpármna...dnes vyrundapovováno a fotovoltaická elektrárna.Byl tam lesík se zvěří,dříve popílek,který za sucha bral vítr... Dotace ....
Synek odhalil,že mudruji zde a má ze mne asi trochu legraci..
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.6.2024 07:41 Reaguje na Emil Bernardy
Na N.Zélandu jsem též nebyl, spoléhám na dokumenty, kde se dozvím za hodinu víc, než za týdny pobytu na místě. Ano, mění se toho hodně, někdy k lepšímu, většinou však k horšímu. Co mě zaráží a současně fascinuje, je ten boj proti nepůvodnímu - ale na druhou stranu jsou domácí dřeviny upoza´dovány před dovezenými. Prostě zmatek v hlavičkách, zmatek v životě. A toto mě baví komentovat.
Odpovědět
ez

erik zajíček

10.6.2024 09:14
viz.skvělé knihy Davea Goulsona - např."Divočina v zahradě",nakladatelství KAZDA ,2020
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.6.2024 11:05
I pro dva keře černého bezu zbylo místo na mé zahradě a právě včera jsem
pozoroval hejno cca 15 mlynaříků obírajících mšice z modřínů a borovic.
Mladí kosi mimochodem bezpečně vylíhlí v sousedově plotě z thůjí lovili
po dešti v trávě žížaly a koupali se v pítku a jezírku. Na borovicích
hodovala veverka na letošních šiškách a i ta se přišla do pítka napít.
Včely samotářky opylovaly květy nepůvodních kanadských brusinek a na
hrušni v budce hnízdí podruhé špačci, kteří mi obrali třešeň. Kosi
se krmí na 15 keřích nepůvodních kanadských borůvek, když předtím
očesali tři keře nepůvodních borůvek kamčatských. To jen tak, že i ty nepůvodní rostliny nelze zcela zavrhnout, protože hmyzu a ptákům velmi
chutnají a vyplňují mezery v dozrávání našich původních rostlin. Mimo
třešní nyní nic původního nedozrává a nějakou dobu ani dozrávat nebude.
To samé je u nektarodajných stromů a rostlin, když kvetou v jiné době,
než ty naše. Prostě v rozumné míře je tu místo pro vše a právě pestrost
potravní nabídky a možnosti k hnízdění je tak důležitá. Pestrost těch
tvorů na mé zahradě je dána vytvořením podmínek k životu, ať už to jsou
velké dřevnaté komposty ze směsi větví, trávy a listí a nebo hromada
kamení u malého jezírka. Pak jsou na takové zahradě ještěrky, žáby, hmyz,
užovky, veverky, ježci a ptáci. A když zdraví nedovolí jít do přírody,
tak ta příroda přijde za mnou a pozdraví mne ta zvířata na zahradě. Ono stačí často opravdu málo a lze vytvořit malou oázu i v záplavě okolní
zástavby, silnic, chodníků a vyholených trávníků. Takový plot z ptačího
zobu(keř) nechám hmyzu zakvést a pro ptáky nechám na něm dozrát bobule.
Není sice geometricky přistřižen, ale je plný života(hnízdo červenky)
a nektaru a potravy pro ptáky. Posedlost pořádkem, geometrickými tvary
a jinou estetikou vytváří z našeho okolí sterilní prostředí a pak se
divíme, že ubývá hmyzu, ptáků, žab atd. Bodejž by ne, když nemají kde
žít a co jíst. Prosím pouze o rozum a umírněnost místo radikality něco
zakazovat násilím. I taková klejicha, či lupina pokosená po odkvětu se semeny nešíří a pokud bude v metr hluboké betonové skruži jako u mne,
tak ani oddenky a věřte mi, že vás potěší to množství rozmanitého
hmyzu na klejiše a nebo včelí hukot na nepůvodních keřích netvařce,
kde možná hučí více, než na lípách. Zelené hnojení po česneku a po
bramborách z nepůvodní svazénky stihne do podzimu zakvést a to je
zase další hukot, ale tentokrát v době, kdy už ani v přírodě mimo
nepůvodní a invazní netýkavky a křídlatky nic hromadně nekvete. Takže
opakovaně nabádám k umírněnosti při radikální odsuzování všeho toho
nepůvodního a invazního, protože mnohde to nevadí, ale naopak zvyšuje
potravní nabídku všemu živému.
Odpovědět
HH

Honza Honza

12.6.2024 08:57 Reaguje na Břetislav Machaček
dík za příspěvek pro přírodu. Základem asi je pestrost (ta by měla ale být i v lese!), trochu nepořádku (schovávačky pro život)- nikoli uhlazená sterilita, ponechání organiky na zahradě = vylepšování půdy organikou, co nejméně chemie. Dobré je i zadržování vody, jezírko, vlhčí oblast zahrady.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.6.2024 11:28 Reaguje na Honza Honza
Můj kamarád bývalý revírník nedovolil pálit klestí a nechal
ho ukládat do pásů na vrstevnicích. Ty pásy byly bydlištěm
hmyzu, ještěrek, myšic, hadů atd. a chránily před splachem
jehličí, listí i půdu. Voda měla možnost se tam zpomalit a
zasáknout. Podél nich vysázené stromky byly vitálnější, než
ty vedle, protože měly více živin z rozkládajícího dřeva,
listí, jehličí a měly k dispozici i více vody. Bohužel byl
ale trnem v oku nadřízeným a bylo to doslova partyzánštění.
Konal tak tam, kde si byl jistý, že nadřízení nepřijdou a
když, tak se vymluvil na sucho , při kterém nešlo klestí
pálit. Zalesňovací plán obcházel tak, že ho sice splnil,
ale při prvé prořezávce nechal tichým duchem vnucené
dřeviny odstranit. Výsledkem byl les podle zkušeností,
jakým stromům lokalita vyhovuje a nikoliv, co tam měl
určeno sázet. V důchodu pak zažil kůrovcovou kalamitu o
které se vyjádřil stejně, jako třeba pan Ptáčník, že to
byla vina státu, politiků a nadřízených, kteří se zbavili
vlastních těžebních kapacit a oddálením těžby kůrovce
asi záměrně namnožili, aby lesy přinesly maximum zisků
do státní pokladny. Byl konečně důvod je těžit bez kritiky,
že se těží zdravé stromy na vývoz. Tak se těžilo na vývoz
kalamitní dříví a lidé tomu ještě tleskali. No a voda v
lese a krajině? Někde to reálné je, ale někde není. Ono
zaleží na dané lokalitě, propustnosti podloží a srážkových
poměrech. Vybagrovat tůně s písčitým podložím je jako
chtít zadržet vodu v sítku a čekat, až se dírky zacpou
nečistotami. Naopak nechat třeba bobrům volné "zuby", aby
zaplavili hrázemi les, který se utopí, je hloupost. U nás
v centru Bohumína si postavil na potoce bobr hráz u firmy
Bochemie a podmáčí tak okolí do té míry, že tím už škodí.
Totéž jsem viděl, když hrází podmočil hektar lesa, který
do dvou let utopený uhynul. Nechápu nesmyslnost takové
ochrany jednoho druhu, která přináší zmar desítkám jiných.
Ona ta ochrana přírody se opravdu začíná vymakat zdravému
rozumu i v jiných oblastech a je plná rozporů ,na které
tu neustále poukazuji, což se zastáncům "jediné správné"
cesty nelíbí. A kolik takových "správných" činů už museli
přehodnotit? Viz. kormorán a dnes se k němu nehlásí stejně,
jako k volavkám a vydrám. Brzo to nastane u vlků. U jiných
predátorů hodili vinu na myslivce, ale kdo inicioval zákazy
některých druhů lovů a zkrátil doby lovu, nebo je dokonce
zakázal? Nyní se dostává do popředí boj proti nepůvodním
druhům, ale mnohé sami vypouštěli z farem do přírody .
Umějí ale ovlivnit jako všichni humanitně vzdělaní lidé
veřejnost a ta jim věří, že mají pravdu pouze oni. Stačí nazvat oboru rezervací a oplocený Boubín pralesem. No a
nebo nicnedělání povýšit na ponechání přírodním jevům,
byť i negativním, podle zásady pokus-omyl, pokus- úspěch!
Zkušenosti předků zavrhli a negují úplným opakem. Hnůj
cpou místo na pole do bioplynky, slámu místo do hnoje do
teplárny a místo hnoje hnojiva z ropy, proti jejíž těžbě
a spotřebě bojují. Nikdo ale netuší, že bez zpracování ropy
nebude asfalt a bez koksování uhlí dehet, které potřebují
byť jen na údržbu silnic. Nahradí asfalt čím? Betonem z
cementu jehož výroba je extrémně energeticky náročná?
Ať už jdou ti nedouci a zaslepenci do háje, než zmrví i
poslední zbytky přírody a ekonomiky!
Odpovědět
JO

Jarka O.

12.6.2024 09:47 Reaguje na Břetislav Machaček
1*.Moc hezké stejně jako článek o černém bezu. Bez by měl mít na zahradě každý. Doporučím Vám a mně se moc líbí dalsí neprávem zapomenutý keř – dřín. Má výborné zdravé plody, dají se koupit velkoplodé odrůdy, jako náhrada brusinek bezvadné zavařeniny, pro ptáky a v živých plotech moc hezký.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.6.2024 10:34 Reaguje na Jarka O.
Pár dřínů mám v áleji za plotem u cesty a na druhou stranu
cesty jsem kdysi vysadil na černo osm keřů lísek. I ty jsou
pro vše živé požehnáním díky prvému jarnímu pylu a později
oříšky a možnosti hnízdění v hustém keři. Já si na nízkou
pestrost neztěžuji, protože je to věcí nás všech, zda ji
chceme mít a v mém okolí až na výjimky tomu tak je. Rád
navíc experimentuji a byl jsem překvapen i mšicemi na
fíkovníku. Zcela nepůvodní dřevina a našim mšicím chutná
stejně, jako chutná křídlatka lyšaji vrbkovému. Možná se
časem dočkáme přizpůsobení našich škůdců likvidovat ty
nepůvodní rostliny a nebo se sem dostanou i škůdci z
místa původního výskytu nepůvodních rostlin stejně, jako
u mandelinky, nebo molicím na zimostrázu. Mnohdy je to
mnoho povyku pro nic a já jsem třeba rád, že černouhelné
haldy osídlily alespoň akáty, křídlatka, netvařec a jiné
nepůvodní a invazní rostliny. Pokryly je a brání vodní
i větrné erozi hald, které by nás bez nich zamořily
prachem a potoky jemným uhelným a břidlicovým kalem.
Fanatismus je třeba brzdit za každou cenu, protože je
stejně škodlivý, jako nicnedělání a pouhé přihlížení,
jak to příroda sama zařídí. Co když to zařídí po svém
např. v NP ČŠ s nálety nepůvodních druhů? To nastoupí
lidé s plamenomety a cisternami herbicidů? Nebylo by
moudřejší tomu předejít?
Odpovědět
JO

Jarka O.

12.6.2024 15:15 Reaguje na Břetislav Machaček
Souhlasím. Nad mšicemi tedy nejásám, ale část nechávám mravencům. Tchán má fíkovník a ty fíky, které nezmrznou, mu dozrávají 2 roky.
Nevím, co si v NP usmyslí za údržby a odůvodní po klima vědecku. Asi zase popílit smrky, to je bude pronásledovat ještě dlouho, než bude muset přijít zcela jiný hospodář. V NP Bavorský les ubrali kus lesa z přírodní zóny do zóny managementu, tzn. mají normální přístupové cesty a les si hlídají, aby nebyl sežrán skůdci nebo ohněm. Ono, za málo práce bude málo koláčů, a „Z leyna bič neupleteš“ - závěr ve „Všichni dobří rodáci“ - vždycky bude platit a je aktuální.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

10.6.2024 11:17
I včely poděkují za ty mšice ..., už taky nechávám ten bordel (bez, jeřabiny, hlohy. pláňky atd.. ) u okrajů porostů.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.6.2024 12:05 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Pamatuji na dávnější, ale stále jedinečný zážitek z topolového větrolamu s náletovkami. Právě na hlohu, resp. jeho rašících listech, se pásla veverka - nejspíše máma od veverčat (hnízdo jsem nehledal). Šplhala po keři a plnými tlapkami si hrnula jemný "salát" do tlamky - bylo zcela evidentní, jak tu vodu a cukry v listech obsažené potřebuje na tvorbu mléka. Ona k šiškám či ořechům nemá přístup celoročně, řadu měsíců je odkázána na netradiční zdroje, mezi něž patří i šťavnaté jedlé listy. Proto každý jeden jedlý keř, který motorovka mine, má velký význam pro řadu nečekaných druhů. Palec nahoru!-)
Odpovědět
Šimon Špidla

Šimon Špidla

10.6.2024 21:45
To jste mi udělal tím článkem radost. Nechal jsem si na zahradě (mám ji prvním rokem) bez jen tak, aniž bych o něm něco věděl a také jsem koukal, jak to tam žije. A zrovna nedávno mi padl do oka hloh, jak je to hezký keř. Takže už mu rezervuji místo.
Odpovědět
JK

Jiří Kvítek

12.6.2024 19:00
Pěkný článek, který by měl být vzorem i pro ostatní autory.

Žádné PR bláboly od FVE sedmilhářů, ani jiný obtěžující informační šum podřadné úrovně.

Jsou to zkušenosti člověka, který má co sdělit, ale i co předat!

Moje hluboká poklona, pane Zvářale...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.6.2024 20:30 Reaguje na Jiří Kvítek
Jejda!, úplně jste mi vyrazil dech. Takto "natvrdo" vyjádřená pochvala se vidí málokdy. Pod nohy jsou koukal po mravencích, žížalách a hraboších od tří let, číst umím od pěti. V deseti jsem měl zmáknutou celou městskou knihovu na téma příroda/myslivost a prolezené širší okolí. Takže knihy mě k celoživotnímu hobby přivedly, biblí se stalo úžasné dílo od V. Biankiho Lesní noviny (díky, mami!). Tu jsem četl minimálně desetkrát, pokaždé jsem v ní objevil něco "nového". No a co mi bylo upíráno profesně, to se snažím předat dál. Na knihy nemám trpělivost, ale sesmolit článek z pestré praxe a udělat pár fotek je hračka. I proto si cením Ekolistu, že umožňuje prezentovat všechny příspěvky, nedělá rozdíly podle jména, jak tomu bývá zvykem v mnoha redakcích. Takže ještě jednou díky, velmi si vážím Vaší pozitivní energie!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.6.2024 13:20 Reaguje na Karel Zvářal
Ještě pro datmání uvedu, co dnešní mládeži bude možná připadat jako týrání. Třicet jarních kilometrů byl tehdejší slogan, první jsme s několika spolužáky absolvovali v osmi letech (15 tam a 15 zpátky). V souvislosti s uvedným příkladem z Beskyd, kdy pasekáři chodili denně 10 (5+5km) do školy, přičemž někde i více, to bylo pro mě víkendovou normou. A vůbec mě nepřekvapuje dnešní "návrat" k chůzi, neb je to nejen nejlepší podpora zdraví, ale člověk pozná dobře svůj kraj. A když jen trochu umíte koukat, stačí jen ukládat na disk a učit se.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist