Lucie Kubesa: Cesta do pekla bývá dlážděná dobrými úmysly!
Co víc, spolu s návrhem, který reaguje na evropské nařízení pro členské státy povinného zálohového systému na PET lahve a plechovky, přichází další problém s tím, že, zálohované nápojové obaly musí odebírat provozovny nad 50 metrů čtverečních! Bez ohledu na to, zda tento prostor mají. To znamená jen dvě množnosti. Buď zruší prodej nápojů v zálohovaných obalech, což pocítí zákazníci a vlastně i prodejci, nebo, a to určitě nemine větší provozovny, bude nutné prostor pro skladování zálohovaných nápojových obalů vybudovat. Protože má náš výbor v gesci také veřejný prostor, pak se mně dotýká i toto zcela zbytečné zabírání veřejného prostoru. V představách MŽP existuje plán na vznik přibližně 10 tisíc sběrných míst. V návrhu na zavedení zálohování se tvrdí, že odevzdání lahví a plechovek bude stejně jednoduché, jako je tomu dnes např. u pivního skla. Což je evidentní nesmysl! Protože pivní sklo odevzdáte v každé prodejně, která pivo prodává, a těch je určitě víc než 10 tisíc. MŽP ale tvrdí, že sběrná místa budou k dispozici ve všech! prodejnách potravin a čerpacích stanicích nad 50 metrů čtverečních Tady vidím evidentní rozpor. Tvrzení, že záloha ve výši 4 koruny nebude mít vliv na cenu nápojů je samozřejmě mylné. Protože vzrostou náklady při manipulaci s obaly.
Zálohování má podpořit recyklaci, zvýšit sběr, snížit množství odpadu a zredukovat jeho odhazování v přírodě i ve městě. Česko dnes vykazuje díky třídění velmi dobré výsledky návratnosti PETek. Jsme někde nad 80 %. Tedy osm z každých 10 PET lahví se zrecykluje. Evropské nařízení navrhuje povinný zálohový systém na PET lahve a plechovky, pokud země nebudou do roku 2026 schopny vysbírávat 90 % nápojových obalů.
Já se ptám: Není nový zálohový systém, který má pomoci stávajícímu systému třídění vlastně kontraproduktivní?
Vyjmenovala jsem dvě oblasti, s nimiž mám díky návrhu MŽP problém. Přidám i další. Protože se nedá předpokládat, že každý s tou svou PETkou poběží do obchodu, aby ji vrátil, budeme rádi, když ji hodí do žlutého kontejneru. A co se stane? Hlídky bezdomovců postaví nasliněný prst proti větru a vyrazí kontejner prohledat. Jak to bude vypadat v jeho okolí, to snadno domyslí třeba obyvatelé sídlišť, kteří jsou nuceni s hledači čehokoliv žít. Neřešíme tedy, jestli ano, nebo ne, ale jak.
Nový systém zálohování doplní stávající systém třídění
Jde nám o to, aby se volně v ulicích měst a v přírodě nepovalovaly plasty a aby z PET láhve mohla zase vzniknou PET láhev. Pokud nám chybí méně než 10% do limitu nastaveným Evropou, pak je otázka, zda nestačí jen zvýšit edukaci obyvatel, abychom recykloval ještě více PETek.Dnes, podle ministra Hladíka, z PETky sice může vzniknout například i mikina nebo kobereček do auta, ale naším cílem je z nich vytvořit znovu pitnou láhev. Proto se upíná k tomu, aby dosbíral jednotky procent velmi složitým mechanismem, který podrobila kritice jak Hospodářská komora, tak Svaz měst a obcí. Pokud ministr Hladík hovoří o podstatném snížení množství odpadu v naší krajině, pak situaci zcela zbytečně zveličuje, jak vyplývá ze statistiky. Tvrdit, že pokud nebudeme podporovat zálohování, pak se otáčíme k životnímu prostředí zády, to už vyloženě považuji za zhůvěřilost, která nedává žádný smysl. Ale chápu, je to politický marketing, i když je úplně špatně!
Mimochodem, pokud vidíme v zálohování možnost zvýšení recyklace, to je určitě správně. Pokud ovšem MŽP tvrdí, že PETky končí na skládkách, pak už to zavání nepravdivými informacemi, a vidí-li jako negativní jev spálení nápojového obalu v našem případě v ZEVO Malešice, pak nesmyslně vynechává to, že výsledkem je elektrická energie pro 30 000 lidí. Jen na okraj si dovolím malou poznámku, už jste četli výsledky analýz, kde všude se setkáváme v mikroplasty? Že mimo životního prostředí ohrožují dokonce i lidské zdraví, protože je máme už i v krvi? Mám pocit, že s těmi PETkami je to takové všelijaké.
„Ministerstvo životního prostředí navrhlo systém, který přebírá už osvědčené postupy z jiných zemí. Proto jsme se rozhodli pro vyzkoušený systém vrácení lahví přímo do obchodů. Cesta přes digitální zálohy, kdy by si lidé sami skenovali odpady odevzdávané do kontejnerů a následně přes QR kód na kontejneru získávali zpět zálohu ve formě pravděpodobně elektronických kreditů, není aktuálně nikde v Evropě v plném provozu,“ odůvodňuje Petr Hladík rozhodnutí ministerstva.
Konzultovala jsem situaci se svým ctěným kolegou ze zastupitelstva hlavního města, prezidentem Hospodářské komory, Zdeňkem Zajíčkem, který má s digitalizací procesů velmi bohaté zkušenosti. Zcela jednoznačně prohlásil, že digitální zálohy jsou při zálohování nápojových obalů tím nejmenším problémem!
Výčet výhrad k návrhu MŽP v mém podání ale pokračuje i nadále!
Pokud Zdeněk Zajíček odmítá problémy kolem digitálních záloh, systému, při kterém by bylo snadné PETky dávat i nadále do žlutého kontejneru, pak postoj MŽP zdůrazňující diskomfort například pro seniory při skenování QR kódů, mi připadá zcela mimo. Mám totiž bohaté zkušenosti se seniory a vadí mi jejich podceňování v rámci využívání moderní techniky. S nadsázkou si dovolím využívat příklad, že nejstarším klientem jedné z bank, který využívá její internetovou aplikaci je senior ve věku 103 let.S blížícím se závěrem mého zamyšlení se objevuje i zmínka MŽP o hygienické kvalitě sebraného PETu. Tedy že ten z kontejnerů má podle Hladíka nízkou kvalitu. Jenže se sebere všechen, tedy PETky také od třeba od mléka či olejů a vše se sveze jedním autem ke zpracování. Zatímco zálohované nápojové obaly se budou vracet nesešlápnuté, nepoškozené, pojede pro ně jiné auto, které poveze ve skutečnosti nejvíc vzduchu.
Příležitost pro rozpočty obcí?
Tvrzení MŽP, že nový systém zálohování nápojových obalů bude profitem pro rozpočty obcí se tak úplně na pravdě nezakládá! A ve skutečnosti je tu další rozpor v ministerském návrhu a tvrzení, že sběrných míst bude 10 tisíc, protože to jer řeč jen o prodejnách. Obcím vzniknou naopak náklady s provozem takové „sběrného místa“, zatímco ve stávajícím systému si sběrná firma přijede pro žlutý kontejner a obci přistanou na účtu peníze bez nich! Jak se to projeví v ceně směsného odpadu pro obyvatele obce se můžeme zatím jen dohadovat.Pokud MŽP plánuje, že obce získají finanční příspěvek za provoz sběrných míst a budou mít také nárok na část nevyužitých záloh, což by mělo pokrýt všechny náklady spojené s provozem těchto míst., pak při použití prostého má dáti – dal už dokonce začínám tápat ještě více v tom, co se vlastně rodí v hlavách lidí, kteří za mne docela zvrhlý systém zálohování nápojových obalů prosazují.
Přečtěte si také |
Lucie Kubesa: Klimatický plán 2030 naráží v praxi na mantinelyV úplném závěru si proto dovolím vyslovit podezření, že Ministerstvo životního prostředí podlehlo nátlaku kdovíkoho, který se snadněji dostane k cenné surovině a využívá k tomu zelené šílenství a jako obvykle to zaplatí spotřebitelé patřičně zmasírováni frázemi o pomoci životnímu prostředí.
Vychází mi z toho jednoznačné. Ministerstvo životního prostředí by se mělo neprodleně spojit Hospodářskou komorou a jejími odborníky, Svazem města a obcí, případně dalšími, kteří mají k tématu co říct, abychom do světa nepustili paskvil.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (42)
Tonda Selektoda
17.5.2024 08:04Jaroslav Řezáč
17.5.2024 08:24 Reaguje na Tonda SelektodaTonda Selektoda
17.5.2024 09:17 Reaguje na Jaroslav ŘezáčV konzumním systému, pak lze životní úroveň obyvatelstva posuzovat dokonce i podle ročního množství vyprodukovaného komunálního odpadu. Čím více odpadu na hlavu, tím větší blahobyt!
Viktor Šedivý
17.5.2024 19:10 Reaguje na Tonda SelektodaKarel Ploranský
18.5.2024 08:34 Reaguje na Viktor ŠedivýNejde přeci o to, jestli konzumovat - jde o to, JAK.
Že je naprosto zbytečné, aby se všechno balilo (a mnohdy navíc zbytečně důkladně), je úplně jasné. U řady potravin dokonce to zabalení hodnotu výrobku snižuje. Příklad: Uzená makrela prodávaná volně je vždy chutnější než ta zapařená v neprodyšném plastovém obalu.
Jsem senior a pamatuji doby, kdy se balilo jen máloco. A nevadilo to... Nevidím naprosto žádný důvod, proč by to tak nemohlo zase být.
A pokud bude každý třídit odpad tak poctivě a důsledně, jak to dělám já, tak se PETky vrátí k recyklaci i bez zálohování úplně všechny!! No a právě proto, že poctivě a důsledně třídím, tak dobře vidím, kolik materiálu z různých obalů do těch kontejnerů nosím. A žasnu nad tím, jak šílené množství jich je.
Dnes se spousta zboží kupuje přes e-shopy. Všechno to na sobě má nabaleno bůhvíkolik vrstev fólie. Atd., atd. Je to systém, nad kterým je opravdu nezbytné se zamyslet.
Takže konzumovat ano - ale s rozumem.
Karel Ploranský
18.5.2024 08:34 Reaguje na Viktor ŠedivýNejde přeci o to, jestli konzumovat - jde o to, JAK.
Že je naprosto zbytečné, aby se všechno balilo (a mnohdy navíc zbytečně důkladně), je úplně jasné. U řady potravin dokonce to zabalení hodnotu výrobku snižuje. Příklad: Uzená makrela prodávaná volně je vždy chutnější než ta zapařená v neprodyšném plastovém obalu.
Jsem senior a pamatuji doby, kdy se balilo jen máloco. A nevadilo to... Nevidím naprosto žádný důvod, proč by to tak nemohlo zase být.
A pokud bude každý třídit odpad tak poctivě a důsledně, jak to dělám já, tak se PETky vrátí k recyklaci i bez zálohování úplně všechny!! No a právě proto, že poctivě a důsledně třídím, tak dobře vidím, kolik materiálu z různých obalů do těch kontejnerů nosím. A žasnu nad tím, jak šílené množství jich je.
Dnes se spousta zboží kupuje přes e-shopy. Všechno to na sobě má nabaleno bůhvíkolik vrstev fólie. Atd., atd. Je to systém, nad kterým je opravdu nezbytné se zamyslet.
Takže konzumovat ano - ale s rozumem.
Viktor Šedivý
18.5.2024 11:31 Reaguje na Karel PloranskýHygienické problémy.
Transport nebaleného zboží na větší vzdálenosti. Dělení a distribuce nebaleného zboží.
I to nebalené zboží přitom musí mít nějaký hromadný obal. Není nakonec pevný obal nutný pro nebalené makrely dražší, než zabalení každé makrely zvlášť?
Nemám rád všechno zatavené v extra obalu, je mi ale jasné, že doby, kdy jsem chodíval s bandaskou k sousedům pro čerstvé mléko jsou dávno nevratně pryč.
A ty PETky se už dnes vrací z více než 80 procent.
Honza Honza
17.5.2024 08:08- jakékoli zlepšení nakládání s odpady má smysl, zvl pokud jde o plasty, které jsou nyní všude i v lidské placentě
- zdražení výrobků omezením obalů- ať si do obchodu každý sám přinese svoji igelitku, igelit. sáček, odchodem od plastů a znovu zavedením papírových a skleněných obalů všichni přežijeme (tak jako to bylo za socializmu- nikdo kvůli tomu nezbankrotoval, příroda se ozdraví, bude méně rakoviny, více zdravějších práceschopných lidí
Co nepřežijeme? Kolaps hospodářství v důsledku nedostatku energie, kdy JE ještě nebudou a pro OZE nebude svítit Slunce (a nebude úložiště). Kolaps rodiného rozpočtu s násilným zavedením elektroaut, když nebudou nabíječky, drahé auto při nevhodném nabíjení baterie v rychlonabíječce vydrží 3 roky! Nefunkční TČ, kdy topení nebude fungovat, při zákazu plyn. kotlů (ještě debilnějšího zákazu servisu- který kulturní člověk, který nemá sadistické rysy p. Mangeleho z KT si to vůbec dovolí vyslovit!!).
To skutečně nepřežijeme. Naše společnost nevydrží tlak konkurence z jiných normálně fungujících ekonomik a dozajista dospěje k zániku (i při fiktivní uhlíkové neutralitě, které elektroauta stejně nezajistí!)
Viktor Šedivý
17.5.2024 19:08 Reaguje na Honza HonzaSmysl mají takové změny, kde převáží přínosy nad náklady, bezhlavé vyhazování peněz z okna ve jménu zelené ideologie je zločin - přinejmenším zločin ekonomický.
(Když jsem si to zkoušel počítat, tak mi vycházelo, že ta navíc sebraná PETka bude cenově srovnatelná s lahví novou!)
Milan Milan
19.5.2024 19:15 Reaguje na Honza HonzaJaroslav Řezáč
17.5.2024 08:23systém závislý na třídění, když chceme vytvořit oběhový systém moc smysl nedává.
Možná systém spěje k tomu, že budou omezeny maloobjemové plastové obaly a budou nahrazeny něčím, co má pevnější konstrukci plastovými krabičkami a mělo by se pracovat na ekologičtějším polymeru, bez ropných složek.
Pokud budeme vytvářet oběhový systém z obalů, tak to zasáhne všechny, nejen provozovetelé obchodů, ale i zákazníky. Nicméně obalů už je takové množství, že jiná možnost není.
Jde možná o to vytvořit tady systém, který z hlediska množství tu ještě nebyl, takže dělat pokus omyl, je asi možné. Oběhový systém by měl být co nejvíce uzavřený, tedy obsahovat co nejméně zapojených "osob", firem. Zapojené obce a města v oběhovém systému už je tak nějak nadbytečné.
z toho mi vyplývá, že obaly na jedno použití, které se recyklují by měly být omezeny.
Ta změna bude muset být udělaná důkladně a do detailů a to nebude hned, ale je na politicích, aby se tímto zaobírali. Ten systém bude co do objemu a rozsahu jedinečný.
Recyklovat přes velkoobjemové obecní kontejnéry není cesta.
Aby se dal systém nastartovat bude muset být pouze pár druhů obalů, které se budou dobře využívat a nebude problém je použít vícekrát.
Musí se zredukovat nejen množství výroby obalů ale hlavně vytvořit UNIVERZÁLNÍ OBAL, které budou konstrukčně schopné oběhovému systému vyhovět a to i v užitnosti.
Jiří Svoboda
17.5.2024 08:41Jaroslav Řezáč
17.5.2024 10:02 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
18.5.2024 21:27 Reaguje na Jaroslav ŘezáčViktor Šedivý
17.5.2024 19:13 Reaguje na Jiří Svoboda(Když si vezmu, kolik doma i v práci vyprodukuji plastového odpadu a kolik spotřebuji benzínu ... )
Jiří Svoboda
18.5.2024 21:35 Reaguje na Viktor ŠedivýKaždopádně toto by mohlo být důsledné řešení problémů s plasty, i pro případ, že v budoucnosti budou plasty vyráběny synteticky nebo z biomasy.
Robert Axamit
17.5.2024 09:06Radim Polášek
18.5.2024 08:49 Reaguje na Robert AxamitPřed cca 100 lety to byli rudí, nyní zelení.
sv
23.5.2024 18:11 Reaguje na Robert AxamitEmil Bernardy
17.5.2024 13:34A panu ministrovi doporučit,aby se snažil o zevedení výroby kondomů pouze s kšandičkama.Špunty PETek s tímto ... nepochopeno.
Paní Lucie,nevím,Váš problém je zdravý rozum a s tím v rádoby ekoloolii dnešních dnů...
Emil Bernardy
17.5.2024 13:38 Reaguje na Emil BernardyRadek Čuda
17.5.2024 13:40 Reaguje na Emil BernardyEmil Bernardy
17.5.2024 14:19 Reaguje na Radek ČudaA mikroplasty.... desítky let se odíváme do PES,PAD,polypropylen... ne len,bavlna,vlna.
Jarek Schindler
23.5.2024 10:12 Reaguje na Emil BernardyRadek Čuda
17.5.2024 13:37Uvedené příjmy pak obce využívají k částečné úhradě nákladů spojených se svozem komunálního odpadu, což jim umožňuje nepřenášet plně tyto náklady na své občany.
Pokud jim uvedeným způsobem stát tyto příjmy výrazně sníží, tak jejich výpadek (včetně případných ztrát z nákladů na pořízení a provoz třídících linek) bude muset někdo nahradit. Kdo? No samozřejmě občané v rámci zvýšení poplatků.
Co tedy navrhovaná změna pro občany bude znamenat? Větší oser s vratnými obaly a vyšší poplatky za svoz odpadu.
Podobnost s OZE čistě náhodná.
Daniel Vondrouš
17.5.2024 13:51Lukas B.
17.5.2024 14:54 Reaguje na Daniel Vondrouštakže si troufám Vaše smělé tvrzení rozporovat. a tu Vaši povýšenopu shovívavost si laskavě nechte na koledu.
Lukas B.
17.5.2024 15:09 Reaguje na Lukas B.Radek Čuda
20.5.2024 12:08 Reaguje na Daniel VondroušUvedené usnesení je z roku 2020 ještě od dob Hlubučka (nedělala mu náhodou nějaká vaše stejnojmenná příbuzná asistentku?). Od té doby se dost změnilo, zejména to, že Praha investovala značné prostředky do nákupu moderní třídící linky ... jejíž provoz sice drhne, ale to je holt smůla při výběru dodavatele, v Brně a Ově takové problémy nejsou ... a PET lahve jsou nejlukrativnější položkou a pokud by o tuto komoditu Praha/obce přišly, tak se výrazně zhorší ekonomická efektivita této investice.
Postoje většiny obcí/měst jsou pak vyjádřeny primárně zde ... https://www.smocr.cz/cs/novinky/a/smo-cr-predlozeny-navrh-ministerstva-zivotniho-prostredi-mzp-na-povinne-zalohovani-pet-lahvi-a-al-plechovek-musime-odmitnout-hledame-vsak-i-levnejsi-pro-obcany-vstricnejsi-reseni-ktera-budou-v-souladu
A nebo konkrétně zde ... https://www.metro.cz/spolecnost/odpurci-zalohovani-pet-lahvi-a-plechovek-zbroji-povinne-zalohovani-se-totiz-priblizilo.A240107_171929_metro-spolecnost_mbena
To, že Kubesa je zastupitelkou za SPOLU, tedy nejpočetnější subjekt pražské koalice a předsedkyni příslušného gesčního výboru a těžko tedy možno její názor považovat za nějaký menšinový, je už jen třešničkou na dortu.
S vámi lze často nesouhlasit, ale většinou je nutno uznat, že argumentuje korektně a věcně. Nicméně tento váš příspěvek je vskutku do nebe volající haluz.
František Orság
18.5.2024 08:20Pokud množství plastů bude stejné, ale na dvou místech, tak sice pojedou 2 auta, ale pokud se úměrně tomu prodlouží perioda odvozu plastů z obou míst, tak výsledek bude stejný. Zastupitelé by právě měli apelovat na zvážení, nebo sami zvážit, jestli periodu odvozu neprodloužit. Zastupitelům mnohem více vadí to, že dostanou méně peněz ze systémů kolektivního sběru odpadů jako je v tomto případě EKOKOM a že budou muset u práce více přemýšlet a optimalizovat. Což je soukromé sféře naprosto běžné.
Pavel Jeřábek
18.5.2024 12:53A je to jednoduché - po každé plné lahvi je prázdné místo, kam lze postavit prázdnou láhev.
Tedy - postavit není přesné - musí se trochu přeorganizovat sklad, aby se plné nemíchaly s prázdnými. A dopravce plných si odveze prázdné - tak jako je to u zálohovaných lahví od piva, bylo to kdysi i na lahve od mléka, některých alkoholů, minerálek atd.
Problém je ale v nás a politicích, kdy si raději vymyslíme tisíc důvodů proč to nejde, místo hledat jak to udělat co nejlépe.
Nechápu, jak to tenkrát v malých obchodech s vratnými lahvemi dělali, že se láhve vracely.
Libor Šprysl
18.5.2024 13:27 Reaguje na Pavel JeřábekTehdy měly 3 koruny cenu, bylo za to litr mléka.
Těch aspektů je více, které by se daly použít jako odpověď, abyste pochopil.
Láhve se třeba nesly jen pár metrů do ochodu přes ulici... to všechno se změnilo.
Viktor Šedivý
18.5.2024 16:51 Reaguje na Pavel JeřábekJaký má smysl při složité činnosti spotřebovat "litr ropy" na to, aby se "litr ropy" ušetřil?
Lea Zahradníková
19.5.2024 10:05 Reaguje na Pavel JeřábekDoma máme skladovací prostory dost omezené, pokud chci nakoupit něco třeba v akci do zásoby, nakoupím minimum a pak složitě hraju škatule, škatule, abych to nějak poskládala. Ale tím problém nekončí. Momentálně zboží ve vratném skle nekupuji, a plasty mačkám, koneckonců, vratný kontejner je pár minut od domu. Jenže zálohované bude nutné vracet nepoškozené, že?
Každá ze tří možných variant je na houby - buď budu tašku s prázdnými petkami brát s dalšími věcmi ráno plnou tramvají do práce, tam někde skladovat, pak narvanou tramvají do školky, do školy a teprve poté do obchodu, jak mi to logisticky vychází nejlépe (ale taky to není každý den). Nebo obětuji i to naprosté minimum volného času, který sice nemám, ale každý den se snažím aspoň maličko urvat, abych podpořila vládní agitaci a něčí peněženku, a budu běhat do obchodu a zpět až po příchodu domů. Nebo se mi to bude doma vršit podél stěn, dokud nebude čas a příležitost.
Takže dopředu počítám s tím, že mi to prostě zdraží a dál budu mačkat a házet do žlutých.
Dlouho jsem uvažovala, jestli to napsat, protože je mi jasné, že se vyrojí plno odpovědí ve stylu "jen kdyby se chtělo.."
Problém je v tom, že hrozně moc málo zeleně angažovaných bere ohled na běžnou lidskou masu, ty, kterým to třeba není jedno, ale jsou přetíženi, a zároveň nemají dost peněz na to, aby část svých povinností přenechali jiným, jako je třeba velká část matek s malými dětmi. Mohou jít třeba s dětmi sbírat odpadky po okolí v rámci hry, mohou je učit třídění a vysvětlovat, ale pokud jim komplikujete život jako v příkladu výše, jen těžko můžete očekávat angažovanost v tom smyslu, že nepomohou dětem s úkoly, ale radši zaběhnou s vracenými petkami.
V rámci jakéhokoliv svatého nadšení, nakolik mi může být jinak sympatické, je potřeba dopředu přemýšlet nad tím, že ti lidé to nejen musí chtít, ale musím jim to udělat natolik kompromisní, aby to dokázali zakomponovat do běžného života.
Radek Čuda
20.5.2024 12:10 Reaguje na Lea ZahradníkováJarek Schindler
23.5.2024 10:29 Reaguje na Lea ZahradníkováViktor Šedivý
23.5.2024 11:32 Reaguje na Jarek SchindlerZákazníci zaplatí za službu, kterou nepoptávali.
Spotřeba primárních surovin se nezmění.
Jen to celé bude složitější, technologicky náročnější a nejspíš ten systém zanedlouho začne na jedné straně vyžadovat nějaké dotace a na druhé straně přijdou sankce.
Takže na papíře sice budeme vykazovat, jak hrozně moc pracujeme, ve skutečnosti budeme ztrácet úsilí v totálně neproduktivních (avšak ideologicky vyžadovaných) úkonech.
Břetislav Machaček
18.5.2024 13:51znečištění obalovaným zbožím. Mastný papír lze tak už leda spálit, vymývání
obalu od oleje a chemikálií zatěžuje čistírny odpadních vod, smísit je ale
se zbytkem obalů znamená znehodnocení toho zbytku. Kdysi jsem propagoval
zcela upustit od třídění spotřebiteli a přesunout ho na třídící linky, jež by 24 hod 7 dnů v týdnu obsluhovali nudící se vězni. Třídit by mohli klidně
na několik desítek druhů nevytříděný odpad podle požadavků zpracovatelských
firem. Kompostovatelný odpad by se kompostoval přímo v třídírně a zbytek
by končil ve spalovně k výrobě tepla pro kriminál a třeba skleníky, kde
by na vyrobeném kompostu vězni osvobození od práce s odpady pěstovali
zeleninu pro školy a nemocnice. Systém dobrovolného třídění se bez
dotříďování stejně neobejde a v podmínkách menších měst je ztrátový.
Svozy jsou co množství a kvality odpadů nevyrovnané a linky buď stojí
a nebo jsou zahlceny odpady. Mezi námi lidé jsou čuňata a mezi papírem
jsou i pleny, zbytky jídla a mrtvá zvířata. Zápach na třídící lince
bych tak dopřál leda vězňům, ale nikoliv mizerně placené obsluze z řad
slušných občanů. Je mi jasné, že ouřadům, kteří o tom všem rozhodují ten
smrad nevadí, protože tu práci nikdy ani neviděli a tak budou nadále to
třídění propagovat. Toto má dělat spodina společnosti a nikoliv zoufalí
uchazeči o jakoukoliv práci, kteří z nejrůznější důvodů jinou nemají.
No a nakonec se je třeba zamyslet, zda a co má smysl třídit a co nikoliv.
Hledat za každou cenu využití pro nekvalitní směs plastů vypadá jako
záchrana planety před odpady, ale když pak vidím, že se ten výrobek z
recyklátu drolí a rozpadá na mikroplasty, tak si říkám, zda by nebylo
lépe ho spálit, než s ním zamořit přírodu. No a navíc nechápu, co je ekologického na plánované degradaci plastů, které se působením slunce
a mrazu rozpadají doslova před očima na miliardy kousků. Dělají se z
nich kašírované fóĺie na fóliovníky ze kterých za dva roky zbude pouze
ta pevná osnova a vypadlá výplň vám zamoří zahradu statisíci kousků.
Totéž třeba kelímky od jogurtů, které jsem "recykloval" na sadbovače
pro sazenice. Dnes se po roce, či dvou drolí na kousky, které nelze
ani účinně posbírat. Toto je ekologická degradace ve stylu, že co se
rozpadne na prach není okem vidět, ale nakonec to lze na rozdíl od
velkého kusu i vdechnout, či pozřít s vodou a potravou. Prostě je to
lumpárna daleko větší, než kdyby se ten plast nerozpadl a mohl být
třeba i účinně spálen. Píši to na podkladu zkušeností souseda s fólií
dva roky starého fóliáku, který minulý týden vysavačem vysával záhon
od malých kousků plastu. Nadával jako špaček na klamnou reklamu o
odolnosti fólie a na promrhané peníze za něco, co se za dva roky zcela rozpadlo a navíc zamořilo záhony mikroplasty. Proč to někdo vůbec
vyrábí a prodává? Proč stát dovolí takovými výrobky znečišťovat půdu?
Pohozenou PETku lze lehce zvednou a uklidit, ale vysbírat tisíce drobných kousků fólie je nadlidský výkon.