Martin Mach Ondřej: Lidi, nepřehánějte to se zachraňováním „uškrcených“ stromků
Leckdo si toho všiml a i na Ekolistu jsme měli články nabádající k tomu, aby lidé s sebou nosili kapesní nůž a uškrcené stromky zachraňovali.
Přečtěte si také |
Eva Tylová: Když jedu na kolo, beru si s sebou nůž. Zachraňuju s ním životyStromů, které čekají na prince či princeznu s nožem a na osvobozující řez, je v naší krajině jistě nespočet.
Přečtěte si také |
Ondřej Kořínek: Biokoridor plný přiškrcených stromůV naší krajině jsou ale i stromky, které úvaz stále ještě potřebují. Úvaz je neškrtí. A předčasné osvobození z úvazu jim naopak může uškodit, protože ve svých kořenech ještě nemají dostatečnou oporu.
Nedávno někdo takto osvobodil přes třicet stromků podél cyklostezky mezi Vinoří a Satalicemi. Muselo to dát docela práci. A přitom zbytečnou, vlastně škodlivou.
Proč to píšu. Je dobré osvobodit strom, který je zjevně zanedbaný a úvaz mu už neprospívá. Že už je úvaz stromu příliš těsný myslím pozná každý laik. Viz první foto.
A stromy, které škrcením netrpí, nechte být. Úvazy jim slouží dobře jako oporu proti větru.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (25)
Honza Honza
10.10.2024 06:34Osvobozený strom naopak obyčejně jedna větší vichřice, silný vítr vyvrátí, ev. polovyvrátí a vznikne pololežící mrzák vhodný k odstranění.
smějící se bestie
10.10.2024 13:09 Reaguje na Honza Honzazasadit a dál už se nestarat !
Slavomil Vinkler
10.10.2024 07:21Měly by je ty vysazující organizace vyvazovat tak, aby byly odolné jak proti vyvrácení, tak proti zarůstání. A zejména úvazy by měly být nikoli plastové, ale z materiálu, co po 3-4 letech sám steří.
Honza Honza
10.10.2024 08:40 Reaguje na Slavomil VinklerRadek Čuda
10.10.2024 11:53 Reaguje na Honza HonzaTedy pokud situace došla do stavu jako je na prvním snímku, tak je zaškrcení kmene už jen logickým důsledkem toho, že se na péči někdo vyprdnul.
Slavomil Vinkler
11.10.2024 09:33 Reaguje na Radek Čudapavel peregrin
11.10.2024 20:46 Reaguje na Honza HonzaPeter Sládek
11.10.2024 21:34 Reaguje na Honza Honzapavel peregrin
10.10.2024 07:21Nejsem ochoten poslouchat kecy typu nechat přirozenému růstu apod., protože pak nemá cenu vysazovat ovocné vyšlechtěné odrůdy a je lépe vysadit něco, co opravdu péči nepotřebuje. Jakýkoliv ovocný strom potřebuje alespoň základní výchovný řez, to jest založení pevné koruny, která se v pozdějších letech nerozlomí a tudíž je to řez po dobu tří let. Pak budiž, stromky se můžou ponechat přirozenému růstu.
pavel peregrin
10.10.2024 07:26 Reaguje na pavel peregrinRadim Polášek
10.10.2024 09:08 Reaguje na pavel peregrinStromek bývá buďto roubovaný, pro městskou výsadbu a speciálnější dřeviny a potom podrůstá příliš vzrůstná podnož.
Nebo je sice pravokořenný, ale z komerčních důvodů bývají ty stromky tvarovány do příliš dlouhých rovných bezvětvých kmenů s korunkou příliš vysoko neboli je ten stromek u většiny druhů dřevin tvarován nepřirozeně. Běžně, pokud není v hustém zápoji, ale na volném místě, má stromek v takovém poměrně nízkém věku na takovém úseku kmenů plno větví. Když ty větve nejsou, oživují se na spodní části kmene a u země spící pupeny a z nich se objevují ty výhonky, aby ty větve nahrazovaly.
Radim Polášek
10.10.2024 08:06 Reaguje na pavel peregrinA kdybych měl navrhnout, čím drobné krajinné prvky pomohou zvěři přežít silnější zimu, navrhnul bych tam vedle některých druhů vrb a topolů taky osadit či lépe vysít některé odolné jabloně a vhodným řezem tam stále udržovat část toho porostu v keřovité formě s maximálně několikaletými tenčími kmínky a větvemi sahajícími nízko k zemi. Mohly by se například hodit semenáče osvědčené jinak v ovocnářství jako odolné podnože, třeba semenáče Jaderničky moravské nebo Antonovky.
Jitka Chmelová
11.10.2024 13:06 Reaguje na pavel peregrinRadim Polášek
11.10.2024 16:45 Reaguje na Jitka ChmelováPerlička, u nás na vesnici jeden člověk začal chovat na zahradě se starými stromy několik koz. Do dvou tří let byly jabloně, i s kmenem o průměru 10 - 15 centimetrů a stářím tak 50 let bez kůry, jenom holé dřevo . Hrušně částečně a slivoně nedotčené. Dnes tam až na oplocený kousek, kde má nové stromky a zeleninu nemá žádnou jabloň a hrušeň. A chová tam hovězí dobytek, asi býčky na výkrm, kozičky zmizely.
pavel peregrin
11.10.2024 18:25 Reaguje na Jitka ChmelováRadim Polášek
10.10.2024 08:32Přitom sázení takhle velkých stromků je v dlouhodobém horizontu z velké části zbytečná práce, i kdyby se stromky ujaly a lidi s o ně starali. U téměř všech dřevin je při takovém pozdním přesazování už trvale poškozená a méně cenná kořenová soustava, která tak hůře získává z půdy vodu a živiny a i hůře odolává větru. Takový stromek kdykoliv v dospělosti může snadno uhynout při suchu, poroste pomaleji a snadno se vyvrátí větrem a mnohem dříve obecnětak uhyne stářím než strom, který přímo na místě vyrostl ze semena.
Neboli sázení takhle velkých stromků je v podstatě plýtvání prostředky. Takhle vysázené stromky se až do konce jejich životnosti "odsuzují" k neustálé péči člověkem, nemají li velmi brzo uhynout. Zalévání v době sucha, možná i hnojení, pečlivé ořezávání, protože rostou nepřirozeně atd.
Proti tomu zařezávání úvazků do kmene při růstu je docela bagatelní.
Jinak já bych byl klidně i pro používat úvazky, které nezteří, jak je zachyceno na úvodní fotografii. Prosté projití vysázenou alejí a rozřezání takových úvazků ostrým nožem, pokud kmen vyrostl do úvazku natěsno, je práce na jeden stromek na minutu, maximálně tak 2 - 4 minuty, pokud je tam špatný přístup a je třeba řezat opatrně, aby se příliš nepoškodila kůra. Na to se nemusí žebrat u veřejnosti, aby zastoupila lidi, kteří tu výsadbu prosadili a udělali, to je snad u lidí, kteří u toho projektu byli samozdřejmé, že tu minutu na stromek, při nějaké jarní procházce tomu věnují.
A jestli se tomu i další roky po výsadbě nevěnují, tak je aspoň vidět, že tady nejde o přírodu, ale o sosání dotací a o snadné živobytí okořeněné zeleným zvaněním a zelenou propagandou a lhaním.
Petr Eko
10.10.2024 08:53 Reaguje na Radim PolášekVe městech je nutná výsadba větších stromků, protože 20-30 cm velké "stromky" by zničili lidé, psi, sekačky atd. Čili zde je to potřeba, ale - sázet s větším kořenovým balem - pokud je 2 m stromek s kořeny v 10-ti litrovém kbelíku, pak je to nějaké divné. Dále údržba - šlo by to jednoduše - firmě zaplatit po výsadbě 1/2, zbytek po 5-ti letech za každý přeživší stromek.
Problémem je taky druhová skladba - co tak vidím, sází se nějaké "nedomrdky" - jeřabiny o výšce v dospělosti cca 3 m. Co to proboha je, to není strom!!
V přírodě jsem pro semenáče, tam nevadí třeba i 30% úhyn, ale rostou přirozeně. Nějaká ochrana proti zvěři ano, ale ne tak, že pletivo zaroste do kmene !. Dále opět druhová skladba a péče.
Velký problém je i v tom, že výsadba vzrostlých stromů se stala "byznysem" a málokdy to dělají lidí se vztahem k přírodě. Dokresluje to celkový morální úpadek naší společnosti - jak se lidé chovají k sobě, ještě hůře pak k přírodě.
Radim Polášek
10.10.2024 09:20 Reaguje na Petr EkoJinak ve městě proti sekačkám a psům atd teoreticky není problém malinký stromeček nebo přímo místo na výsev stromku ochránit plůtkem třeba z dřevěných tyčí. a uvnitř plůtku odstraňovat trávu a plevel ručně. Otázka je, jak by to přijala veřejnost, když by trvalo minimálně několik let, než by ty stromky byly dobře viditelné.
Největší problém ale vidím v vandalech. Stromky by byly o mnoho let více snadno zranitelné a kdoví kolik by se v slušném vizuálním stavu dožilo takové velikosti, kdy by na nich vandalové už nezvládli něco podstatného zničit.
Musela by se pro aspoň prvních 10 let takového pěstování stromku vytvořit nějaká komplexní strategie, aby z toho byly nakonec pěkné a odolné stromy. Třeba jak na začátku dosáhnout, aby ten stromek rostl v půdě s množstvím živin, aby to kritické období bylo co nejkratší a podobně.
V přírodě by možná šlo osít tu plochu semeny stromů plošně a potom jednotit a nechávat ty nejlepší.