Srpen 2011: Nejen Šumavou živ je čtenář Ekolistu
přestože srpen se v redakcích započítává do tzv. okurkové sezóny, letos se o největší sklizené okurce na Ekolistu nepsalo. Nejvíce se psalo o sklizni šumavským kůrovcem napadených stromů a její blokádě.
Ze záplavy srpnových článků o Šumavě vybírám jen malý vzorek toho opravdu podstatného: Šumava rozděluje občany: podepisují petice a píšou Nečasovi; Šumava: Pily utichly. O co šlo a co bude dál?; Chalupa: Národní park Šumava zrušit nechceme; Jednání o Šumavě vévodí spor o vymezení prvních zón; Vláda odmítla plzeňský návrh zákona o Šumavě. Připraví vlastní.
K této šumavské nadílce zpráv lze přidat i nášup v podobě pohledu estetika Karla Stibrala Líbí se nám uschlý les?. Z celkem 17 názorů a komentářů, které k tématu Šumavy během srpna na Ekolist.cz vyšly (a které si můžete dohledat v názorové rubrice), vytáhněme text Bohuslava Binky Šumava jako tragický test občanské inteligence.
Jenomže nejen Šumavou živ je čtenář! A zatímco v médiích hořel spor o kácení, na druhé straně republiky shořela Petrova bouda. A gorila Moja se dozvěděla, že bude mít ženicha! Ekolist.cz také zjišťoval, jestli jsou zoo jen krutá vězení, nebo spása ohrožených zvířat. Zoologie lační čtenáři, zejména na hmyz se specializující, museli zůstat bez dechu u videí, která zaznamenala na mravencích parazitující lumky při aktu parazitismu. Úchvatná podívaná, přesvědčte se sami!
Kdo zvířátka moc nemusí a má radši kolečka a páčky, tomu udělá radost text o technologii CCS, článek o LED žárovkách a doprovodná zpráva Jak si vybrat správné světlo. Ani milovníci aut nezůstanou zkrátka, pro ně jsme měli článek o spolujízdě a komentář Pavla Záleského Kolik stojí automobil. Do technookénka ještě přidejme článek o tom, jak ozelenit kancelář a jak se stát šťastným majitelem dobře zatepleného panelákového bytu.
Milovníkům přírody nesmíme zatajit Malajské imprese Stanislava Komárka, které kdysi vyšly v tištěném Ekolistu. Milovníci intelektuálních debat jistě ocení esej Karla Dolejšího Sociální darwinismus 2.0 aneb Když se hlavní voj stává avantgardou. A nejen pro dobrovolně skromné rodiče je komentář Tomáše Feřteka Je skromnost dědičná?.
Za pana šéfredaktora a celou redakci pak srpnovým čtenářům vyřizuji poděkování. Srpen totiž bývá jeden z nejslabších měsíců co se týče čtenosti. Letošní srpen je ovšem pátý nejlepší měsíc od začátku roku 2010! Takže děkujeme.
reklama
Další články autora |
Sněžka ukrývá gigantické ložisko lithia! Polsko už zahájilo těžbu
Jaké budou lesy budoucnosti? Hůř se v nich budou sbírat houby, ale budou odolnější než ty dnešní
Po šesti letech končí ředitelka Hnutí DUHA Anna Kárníková. V bilančním rozhovoru popisuje úspěchy i neúspěchy hnutíOnline diskuse
Nebude žádné velké množsví ovoce,protože kvetoucí stromy přepadly ledové kroupy. - 1. 9. 2011 - m_cŠumava je opravdu žhavé téma, protože po celé délce šumavy u státní hranice bylo veliké množství vojenských objektů a do nich každý rok přicházeli nový vojáci a mazáci odcházeli do civilu. Tito dnes civilisti se rekrutovali z celého československa a mnoha lidem tedy přirostla k srdci. Kdo musí povinně žít dva roky v konkrétním místě, zákonitě si k němu vytvoří jistý vztah a vždycky na onu nucenou dobu vzpomíná a nejradši v partě těch, kteří prožili podobné.Ekologové jsou v mých očích obyčejní prospěchářští vrazi přírodních krás a pod záminkou chcíplé žáby jsou ochotni zničit celý rybník tím, jak ho chrání, aby do něj netekla voda. Přesně tak se chovají k šumavě. Nesmí se zkácet jeden broukem napadený strom a přitom ten nakažený strom zničí 7 až 9 dalších stromů zdravých a pak už to všechno frčí řetězovým efektem. Proč ekologové nebrání ve městech před deratizéry hejna krys okolo popelnic? To je úplně stejné řetězové množení škůdce, pokud nikdo nezastaví krysí plodnost a jiných parazitujících druhů fauny. |
