.png)
Copernicus: Navzdory podmínkám La Niña byl leden 2025 nejteplejší v historii měření
7.2.2025 08:49 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Ilustrační foto
Globální teploty
• Leden 2025 byl celosvětově nejteplejším lednem v historii záznamů s průměrnou přízemní teplotou vzduchu ERA5 13,23 °C, což je o 0,79 °C více než průměrná lednová teplota v letech 1991-2020.
• Leden 2025 byl o 1,75 °C vyšší než předindustriální období a byl osmnáctým měsícem za posledních devatenáct měsíců, kdy byla průměrná globální teplota vzduchu při povrchu země o více než 1,5 °C vyšší než předindustriální období.
• Poslední dvanáctiměsíční období (únor 2024–leden 2025) bylo o 0,73 °C nad průměrem let 1991-2020 a o 1,61 °C nad odhadovaným průměrem let 1850-1900, který se používá pro určení předindustriální úrovně.
Anomálie přízemní teploty vzduchu pro leden 2025 ve vztahu k lednovému průměru za období 1991-2020.
Zdroj | ERA5. Kredit: C3S/ECMWF.
Evropa a další regiony
• V lednu 2025 byla průměrná teplota na evropské pevnině 1,80 °C, což je o 2,51 °C více než průměrná teplota v lednu v letech 1991-2020. Jde o druhou nejvyšší hodnotu po lednu 2020. Ta byla o 2,64 °C vyšší než průměr.
• Evropské teploty byly nejvíce nad průměrem let 1991-2020 v jižní a východní Evropě, včetně západního Ruska. Naopak podprůměrné byly na Islandu, ve Spojeném království a Irsku, v severní Francii a severní Fenoskandii.
• Mimo Evropu byly teploty nejvíce nadprůměrné v severovýchodní a severozápadní Kanadě, na Aljašce a na Sibiři. Nadprůměrné byly také na jihu Jižní Ameriky, v Africe a na většině území Austrálie a Antarktidy.
• Nejvýrazněji podprůměrné teploty byly ve Spojených státech a v nejvýchodnějších oblastech Ruska, na Čukotce a Kamčatce. Arabský poloostrov a pevninská část jihovýchodní Asie byly rovněž teplotně podprůměrné.
Teplota povrchu moře
• V lednu 2025 byla průměrná teplota povrchu moře (SST) nad 60° j. š. - 60° s. š. 20,78 °C, což je druhá nejvyšší zaznamenaná hodnota pro tento měsíc, která je o 0,19 °C nižší než rekord z ledna 2024.
• V centrální části rovníkového Tichého oceánu byly teploty SST podprůměrné, ale ve východní části rovníkového Tichého oceánu se blížily průměru nebo byly nad průměrem, což naznačuje zpomalení nebo zastavení přechodu k podmínkám La Niña. V mnoha dalších oceánských pánvích a mořích zůstala teplota SST neobvykle vysoká.
Samantha Burgessová, strategická vedoucí pro klima v ECMWF, říká: "Leden 2025 je dalším překvapivým měsícem s rekordními teplotami, které pokračují již druhým rokem, navzdory vývoji podmínek La Niña v tropickém Pacifiku a jejich dočasnému ochlazení globálních teplot. Program Copernicus bude i nadále pečlivě sledovat teploty oceánů a jejich vliv na vývoj klimatu v průběhu celého roku 2025."
Měsíční globální anomálie přízemní teploty vzduchu (°C) ve srovnání s lety 1850-1900 od ledna 1940 do ledna 2025, vynesené v časové řadě pro každý rok. Rok 2025 je znázorněn tlustou červenou čarou, rok 2024 tlustou oranžovou čarou, rok 2023 tlustou žlutou čarou a všechny ostatní roky tenkými šedými čarami.
Zdroj | ERA5. Kredit: Copernicus Climate Change Service / ECMWF.
Hydrologická upozornění
• V lednu 2025 převládaly nadprůměrně vlhké podmínky v oblastech západní Evropy a v některých částech Itálie, Skandinávie a Pobaltí. V některých regionech vedly vydatné srážky k záplavám.
• Naopak nadprůměrně suché podmínky panovaly na severu Spojeného království a Irska, ve východním Španělsku a na sever od Černého moře.
• Mimo Evropu bylo nadprůměrně mokro na Aljašce, v Kanadě, ve středním a východním Rusku, ve východní Austrálii, v jihovýchodní Africe a v jižní Brazílii, kde došlo k záplavám a souvisejícím škodám.
• Nadprůměrně suché podmínky panovaly na jihozápadě Spojených států a v severním Mexiku, v severní Africe, na Blízkém východě, ve střední Asii a ve východní Číně, jakož i ve velké části jižní Afriky, na jihu Jižní Ameriky a v Austrálii.
Nejdůležitější informace o mořském ledu
• Arktický mořský led dosáhl v lednu nejnižší měsíční rozlohy, která je o 6 % nižší než průměr, což je prakticky stejné jako v lednu 2018.
• V arktické oblasti byly anomálie koncentrace mořského ledu výrazně podprůměrné ve východním kanadském sektoru, včetně Hudsonova zálivu a Labradorského moře, a v severní části Barentsova moře.
• Rozsah mořského ledu v Antarktidě byl 5 % pod průměrem, a tedy relativně blízko průměru v porovnání s jinými posledními roky. To kontrastuje s rekordními nebo téměř rekordními hodnotami pozorovanými v letech 2023-2024.
• V oblasti Antarktidy byla koncentrace mořského ledu v Amundsenově moři nadprůměrná a v ostatních sektorech oceánu byla obecně smíšená.
reklama
Dále čtěte |
Bér italský: Ruzyňské odrůdy starobylé obilniny vyklíčí i v suchu a chudé půdě
Expert: Snižování oxidu uhličitého nestačí. Česká republika v udržitelnosti zaostává
Spotřeba energie na obyvatele klesla ve Vídni o 33 %Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (77)
PH
Pavel Hanzl
7.2.2025 09:29Je to dost děsivé, ještě nedávno se lidstvo bilo v prsa, že nesmí dopustit oteplení o +1,5°C a dnes jsme na 1.6 normálně.
Poslední, šestá zpráva IPCC, dělala prognózu na oteplení pro nejhorší trajektorii (po které jedeme) na +5.7°C do konce století, což je pro naši civilizaci a většinu zemského ekosystému dost likvidační. A jsem zvědavý, jestli se to nebude přehodnocovat do horšího.
Odpovědět
Poslední, šestá zpráva IPCC, dělala prognózu na oteplení pro nejhorší trajektorii (po které jedeme) na +5.7°C do konce století, což je pro naši civilizaci a většinu zemského ekosystému dost likvidační. A jsem zvědavý, jestli se to nebude přehodnocovat do horšího.
SV
Slavomil Vinkler
7.2.2025 09:42 Reaguje na Pavel HanzlNo pokud se arktida rozmrazí budeme vepři politické a možná i v pokračování politiky jinými prostředky, tj. o sféru vlivu, a na ekologii ???
Odpovědět
va
vaber
8.2.2025 10:03 Reaguje na Slavomil VinklerJasně ,lidé budou mezi sebou válčit a nenávidět se i na smrtelné posteli.
Co s takovými lidmi ,dobře že vyhynou.
Odpovědět
Co s takovými lidmi ,dobře že vyhynou.
PH
JŘ
Jaroslav Řezáč
7.2.2025 10:02 Reaguje na Pavel Hanzlto je tak nějak komedie celé. Lidi z toho všeho může ovlivnit tak třetinu a to by museli jít do jeskyní.
Ty změny se budou dít pořád, ale to, že v Alžíru se klouzali na saních už nenapíšou. Že Sahara zažívá významnější deště.
Odpovědět
Ty změny se budou dít pořád, ale to, že v Alžíru se klouzali na saních už nenapíšou. Že Sahara zažívá významnější deště.
PH
Pavel Hanzl
8.2.2025 17:42 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPsali to všude, toho jste si fakt nevšiml? Klimatologové už v 60. letech předpovídali "divoké" počasí a zrazu plesk!! Už jem to tady. Už se to bude jen zhoršovat.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
7.2.2025 18:35 Reaguje na Pavel HanzlJakmile je ve zprávě zmíněno " předindustriální " je to cinknuté.
Odpovědět
PE
MU
Michal Ukropec
8.2.2025 07:50 Reaguje na Petr EliasVy jste zcela zjevně ten článek ještě nečetl. Inu opět důkaz že jste ..........
Odpovědět
PE
Petr Elias
8.2.2025 09:23 Reaguje na Michal UkropecAž po tobě míšo. Už jsi se přihlásil do nějaké léčebny? Když vidíš za každým stromem ekologistu... :D
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
8.2.2025 17:43 Reaguje na Michal UkropecČemu tam nerozumíte? Jde o období před masovým pálením fosilních paliv, nic složitého.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
8.2.2025 06:37 Reaguje na Pavel HanzlNebojte se. Otepluje se hlavně tam, kde je nejchladněji a kde je to nejvíc potřeba.
A protože je Země v éře neobvykle nízkých globálních teplot a neobvykle nízkých koncentrací CO2, víme, že směřujeme k běžnějším podmínkám.
Odpovědět
A protože je Země v éře neobvykle nízkých globálních teplot a neobvykle nízkých koncentrací CO2, víme, že směřujeme k běžnějším podmínkám.
PE
RV
Richard Vacek
8.2.2025 08:07 Reaguje na Petr EliasMožná si myslíte, že žijeme v době neobvykle vysokých teplot, ale máte možnost se dozvědět, že tak to vůbec není. Obvyklé byly podmínky, kdy póly nebyly zaledněny:
"Compared to most of Earth’s history, today is unusually cold"
https://www.climate.gov/news-features/climate-qa/whats-hottest-earths-ever-been
Odpovědět
"Compared to most of Earth’s history, today is unusually cold"
https://www.climate.gov/news-features/climate-qa/whats-hottest-earths-ever-been
PE
Petr Elias
8.2.2025 09:21 Reaguje na Richard VacekChápu, baví tě dělat ze sebe stále většího a většího .... :D Nežiješ v historii ríšo, ale v současnosti. :D
Odpovědět
RV
Richard Vacek
8.2.2025 09:50 Reaguje na Petr EliasPokud žijeme v podmínkách, které jsou pro život drsné, není důvod plakat, když klima směřuje k lepší době. A že jsou teplé periody pro člověka dobré, víme i z krátké historie lidstva. Že jsou dobré pro život na zemi zase víme z dlouhé historie života.
Odpovědět
PE
Petr Elias
8.2.2025 16:08 Reaguje na Richard VacekJen v tom tupém blábolení pokračuj ríšo, všichni tě tu už známe. :D
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
8.2.2025 17:57 Reaguje na Richard VacekJe mi dost nepochopitelné, že někdo nechápe tak naprosto jednoduchou věc, i když je mu 10x vysvětlena. Pokud se vzdušný uhlík ukládá pod zem stamilióny let, celý ekosestém se pstačí přizpůsobit. Pokud nastane rázová změna (jako třeba meteorit Cixulub, který vyhubil dinosaury), tak se celý systém zřítí. Co je an tom preboga nepochopitelného?
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
9.2.2025 16:42 Reaguje na Pavel HanzlNáraz meteoritu trval vteřiny, průmyslová revoluce začala před 200 lety to je před cca 600 miliony vteřin. A pořád nic.
Ale už zase předpovídají, že máme 1% pravděpodobnosti srážky s velkým kosmickým tělesem do 2100, které se "motá" okolo Země.
Tak hlavně abychom rychle ten CO2 stáhli (pozor, ironie).
Odpovědět
Ale už zase předpovídají, že máme 1% pravděpodobnosti srážky s velkým kosmickým tělesem do 2100, které se "motá" okolo Země.
Tak hlavně abychom rychle ten CO2 stáhli (pozor, ironie).
PH
Pavel Hanzl
10.2.2025 09:50 Reaguje na Milan VaněčekV geologickém vnímání času je 200 let taky vteřina. Pokud se mění klima přirozenou - normální rychlostí, tj. max +-1°C za 10 tisíc let, ekosystémy se stačí přizpůsobit. Stokrát rychleji to skutečně nezvládají.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
7.2.2025 10:06pro nás je spíš zajímavější, že zažíváme zimu která je spíš holomrazem, tedy to bude zase radosti u zemědělců na Jaře... Vezmou si konev a budou běhat po poli?
Odpovědět
PE
Petr Elias
7.2.2025 16:51Pfff místní chytráci ale mají jiné informace. Už se dlouho ochlazuje a vůbec za to nemůžu člověk....
Odpovědět
Dorian Černý
7.2.2025 20:00Čas postavit hlavní viníky rozvratu klimatu na jedniné planetě s potvrzeným životem před mezinárodní trestní struktury!
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
8.2.2025 08:00 Reaguje na Dorian ČernýNajlepšie by bolo vinníkom rituálne za živa vyrezať srdce a to obetoavať na oltári. Aj starí Inkovia takto bojovali proti klimatickej zmene, možno že to bude fungovať.
Odpovědět
Karel Zvářal
8.2.2025 12:36https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-galerie-osobnosti-jednou-se-budeme-muset-vratit-k-rozumu-rika-cilek-262975
Jak často připomínám, je to i o změně počasí, nejen tedy o množství CO2, tj vliv proudění zeslabeného leteckou dopravou, odlesněním, odvodněním, zahliněním, zástavbou apod. Těch proměnných ve hře je zkrátka více, a některé záměrně bagatelizujeme.
Odpovědět
Jak často připomínám, je to i o změně počasí, nejen tedy o množství CO2, tj vliv proudění zeslabeného leteckou dopravou, odlesněním, odvodněním, zahliněním, zástavbou apod. Těch proměnných ve hře je zkrátka více, a některé záměrně bagatelizujeme.
PH
Pavel Hanzl
8.2.2025 17:59 Reaguje na Karel ZvářalNebagatelizujeme, řeší to grýndýl, na který pliveme.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
8.2.2025 18:46 Reaguje na Karel ZvářalZaujímavé, že sa vždy predpokladá, že ľudské vplyvy sú nepriaznivé, zatiaľ čo múdra príroda udržuje všetko v dokonalej rovnováhe.
Čo ak múdra príroda cez človeka iba vracia fosílny CO2 naspäť do obehu? Čo ak aj ďaľšie ľudské činnosti majú priaznivý vplyv na celú Zemeguľu?
Mne sa ani nezdá, že sa zámerne bagatelizujú ostatné vplyvy ako lietadlá či odovodnenie, ale že sa zámerne nehovorí o prírodných katastrofách v minulosti. Nparíklad Malá doba ľadová bola naozaj veľmi ťažkým obdobím v dejinách ľudstva a ak sa vplyvom CO2 či niečim iným podobné záporné teplotné výkyvy zdrušia, bude to len dobre. Spomína to tu stále možno ako jediný p. Vacek, ale chladné obdobie by bola katastrofa a je isté, že by zavládol svetový hladomor.
Odpovědět
Čo ak múdra príroda cez človeka iba vracia fosílny CO2 naspäť do obehu? Čo ak aj ďaľšie ľudské činnosti majú priaznivý vplyv na celú Zemeguľu?
Mne sa ani nezdá, že sa zámerne bagatelizujú ostatné vplyvy ako lietadlá či odovodnenie, ale že sa zámerne nehovorí o prírodných katastrofách v minulosti. Nparíklad Malá doba ľadová bola naozaj veľmi ťažkým obdobím v dejinách ľudstva a ak sa vplyvom CO2 či niečim iným podobné záporné teplotné výkyvy zdrušia, bude to len dobre. Spomína to tu stále možno ako jediný p. Vacek, ale chladné obdobie by bola katastrofa a je isté, že by zavládol svetový hladomor.
Karel Zvářal
8.2.2025 18:57 Reaguje na Vladimir MertanNo, já to pozoruji třeba na úbytku až vymizení dříve hojných druhů. Tam vlyv GO asi nebude zásadní, ale o něčem to vypovídá - "změna hospodaření" (s krajinou, s managementem zvěře apod.). A jinde je ve stejném duchu - člověk může všechno, nic se nestane...
Všude se industriální éra charakterizuje nárůstem CO2. Ale už se mlčí či mluví šeptem o pop explozi, průmyslovém mýcení pra/lesů, vysoušení, zornění, zástavba, rozbití JS... Obrovský nárůst tepelných soustroví, potažmo extr teplot.
Nejedná se ani tak o zvýšení teploty (u nás), ale nárůst extrémů. Dlouho sucho, potom slejvák, že většina odteče do moře - půda je dál suchá, hynou lesy. A na tomto má podíl průmyslové využívání všech živlů (půda, moře, vzd prostor). Takže pro mě antropocén není strašák, ale reálná hrozba pro lidstvo samé (mimo ekosystémů).
Odpovědět
Všude se industriální éra charakterizuje nárůstem CO2. Ale už se mlčí či mluví šeptem o pop explozi, průmyslovém mýcení pra/lesů, vysoušení, zornění, zástavba, rozbití JS... Obrovský nárůst tepelných soustroví, potažmo extr teplot.
Nejedná se ani tak o zvýšení teploty (u nás), ale nárůst extrémů. Dlouho sucho, potom slejvák, že většina odteče do moře - půda je dál suchá, hynou lesy. A na tomto má podíl průmyslové využívání všech živlů (půda, moře, vzd prostor). Takže pro mě antropocén není strašák, ale reálná hrozba pro lidstvo samé (mimo ekosystémů).
VM
Vladimir Mertan
8.2.2025 20:39 Reaguje na Karel ZvářalSamozrejme, že 10 mild ľudí si musí vytvoriť nejaký životný prietor a to ešte nehovorím keby všetci chceli to čo má vyspelá Európa a Amerika.
Ale s nárastom extrémov nemôžem súhlasiť. Je to fáma, ktorá sa donekonečna opakuje až sa 100x opakovaná lož stane pravdou.
Plná extrémov je napríklad práve Malá doba ľadová. FYzikálne je to zdôvodnené veľkými teplotnými gradientami a preto je tá doba plná extrémov ako sú búrky s krupobitím, veľké suchá alebo zase povodne, silné víchre alebo také radosti ako ľadové povodne.
Odpovědět
Ale s nárastom extrémov nemôžem súhlasiť. Je to fáma, ktorá sa donekonečna opakuje až sa 100x opakovaná lož stane pravdou.
Plná extrémov je napríklad práve Malá doba ľadová. FYzikálne je to zdôvodnené veľkými teplotnými gradientami a preto je tá doba plná extrémov ako sú búrky s krupobitím, veľké suchá alebo zase povodne, silné víchre alebo také radosti ako ľadové povodne.
VM
Vladimir Mertan
8.2.2025 20:41 Reaguje na Vladimir MertanTakto tému spracovala umelá inteligencia:
Malá doba ľadová (LIA) bola obdobím ochladenia, ktoré trvalo od 13. storočia do polovice 19. storočia. Toto obdobie bolo sprevádzané výraznými zmenami počasia, ktoré sa líšili v závislosti od regiónu.
Medzi hlavné prejavy LIA patrili:
Globálne ochladenie: Priemerné teploty klesli o 0,5 až 1 °C, čo spôsobilo predĺženie zím a chladnejšie letá.
Zvýšená frekvencia extrémnych javov: V niektorých oblastiach sa vyskytovali častejšie a intenzívnejšie búrky, záplavy, suchá a mrazy.
Zmeny v poľnohospodárstve: V chladnejších oblastiach sa skrátila vegetačná sezóna, čo viedlo k zníženiu úrody a hladomorom.
Rozšírenie ľadovcov: V Alpách a iných horských oblastiach sa ľadovce rozšírili a pokryli územia, ktoré boli predtým obývané.
Zmeny v oceánskom prúdení: V Atlantickom oceáne sa spomalil Golfský prúd, čo ovplyvnilo podnebie v Európe a Severnej Amerike.
Je dôležité si uvedomiť, že LIA nebola globálnym javom s rovnakými prejavmi vo všetkých oblastiach. Niektoré regióny, ako napríklad trópy, neboli ochladením zasiahnuté tak výrazne.
Medzi najznámejšie príklady extrémnych javov počas LIA patria:
Londýnske mrazy: Rieka Temža v Londýne pravidelne zamŕzala, čo umožňovalo konanie "ľadových trhov" na jej povrchu.
Hladomor v Škandinávii: V 17. storočí postihol Škandináviu rozsiahly hladomor, ktorý si vyžiadal tisíce obetí.
Záplavy v Holandsku: V 18. storočí Holandsko čelilo niekoľkým ničivým záplavám, ktoré spôsobili rozsiahle škody.
Je dôležité poznamenať, že LIA nebola jediným faktorom, ktorý ovplyvňoval počasie v tomto období. Svoju úlohu zohrali aj iné faktory, ako napríklad sopečná činnosť a zmeny v slnečnej aktivite.
Záverom možno povedať, že Malá doba ľadová bola obdobím výrazných zmien počasia, ktoré sa prejavovali globálnym ochladením a zvýšenou frekvenciou extrémnych javov. Tieto zmeny mali významný dopad na spoločnosť a životné prostredie.
Odpovědět
Malá doba ľadová (LIA) bola obdobím ochladenia, ktoré trvalo od 13. storočia do polovice 19. storočia. Toto obdobie bolo sprevádzané výraznými zmenami počasia, ktoré sa líšili v závislosti od regiónu.
Medzi hlavné prejavy LIA patrili:
Globálne ochladenie: Priemerné teploty klesli o 0,5 až 1 °C, čo spôsobilo predĺženie zím a chladnejšie letá.
Zvýšená frekvencia extrémnych javov: V niektorých oblastiach sa vyskytovali častejšie a intenzívnejšie búrky, záplavy, suchá a mrazy.
Zmeny v poľnohospodárstve: V chladnejších oblastiach sa skrátila vegetačná sezóna, čo viedlo k zníženiu úrody a hladomorom.
Rozšírenie ľadovcov: V Alpách a iných horských oblastiach sa ľadovce rozšírili a pokryli územia, ktoré boli predtým obývané.
Zmeny v oceánskom prúdení: V Atlantickom oceáne sa spomalil Golfský prúd, čo ovplyvnilo podnebie v Európe a Severnej Amerike.
Je dôležité si uvedomiť, že LIA nebola globálnym javom s rovnakými prejavmi vo všetkých oblastiach. Niektoré regióny, ako napríklad trópy, neboli ochladením zasiahnuté tak výrazne.
Medzi najznámejšie príklady extrémnych javov počas LIA patria:
Londýnske mrazy: Rieka Temža v Londýne pravidelne zamŕzala, čo umožňovalo konanie "ľadových trhov" na jej povrchu.
Hladomor v Škandinávii: V 17. storočí postihol Škandináviu rozsiahly hladomor, ktorý si vyžiadal tisíce obetí.
Záplavy v Holandsku: V 18. storočí Holandsko čelilo niekoľkým ničivým záplavám, ktoré spôsobili rozsiahle škody.
Je dôležité poznamenať, že LIA nebola jediným faktorom, ktorý ovplyvňoval počasie v tomto období. Svoju úlohu zohrali aj iné faktory, ako napríklad sopečná činnosť a zmeny v slnečnej aktivite.
Záverom možno povedať, že Malá doba ľadová bola obdobím výrazných zmien počasia, ktoré sa prejavovali globálnym ochladením a zvýšenou frekvenciou extrémnych javov. Tieto zmeny mali významný dopad na spoločnosť a životné prostredie.
Karel Zvářal
8.2.2025 20:52 Reaguje na Vladimir MertanS AI na mě nechoďte, tam jsou údaje, co tam nacpali zmanipulovaní lidé. Pracuji s vlastním poznatky a selským, fyzika mě bavila a baví, zejména ta praktická.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
9.2.2025 06:16 Reaguje na Karel ZvářalStačí si prečítať staré kroniky - krupobitia, suchá, horúčavy povodne. Nepotrebujete na to ani Al. Aké máte vy vlastné poznatky o Malej dobe ľadovej? Ako chcete selským rozumom zistiť, čo bolo pred 100 a viac rokmi?
Odpovědět
Karel Zvářal
9.2.2025 06:50 Reaguje na Vladimir MertanPodivejte, jdete na mě s "argumentem" - nikdy jsem tu nemoc-r neměl, nevím, proč bych měl jít na kontrolu, resp. tu nemoc chytit. Antropocén je výstižné pojmenování pro epochu, kdy člověk je "na*raný" všude, že to planetě/ekosystému škodí. Že si to někdo odmítá přiznat, ještě neznamená, že se tak neděje.
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
9.2.2025 16:48 Reaguje na Karel ZvářalŽe člověk planetě škodí, o tom snad nikdo nepochybuje, to nám říká zdravý selský rozum.
Ale že CO2 planetě škodí, to nám říká jen jedna sekta, sekta apokalypsy, která se nevyznačuje zdravým rozumem.
Odpovědět
Ale že CO2 planetě škodí, to nám říká jen jedna sekta, sekta apokalypsy, která se nevyznačuje zdravým rozumem.
PE
Petr Elias
10.2.2025 17:29 Reaguje na Milan VaněčekO zdravém rozumu tu přednáší člen sekty svatého Happera a Lindzena. Komické. :D Tak co? Už tu Iris někdo potvrdil a nebo stále mlátíte hlavou o zem a fanaticky vzýváte boha aby to už konečně vyšlo? :D
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
9.2.2025 20:35 Reaguje na Karel Zvářalhttp://dejiny.unipo.sk/PDF/2024/01_1_2024.pdf
HISTORICKO-GEOGRAFICKÁ ANALÝZA
EXTRÉMOV POČASIA V PRVEJ POLOVICI
18. STOROČIA (V DOBE MATEJA BELA)
NA ÚZEMÍ SLOVENSKA1
Pavel HRONČEK, Bohuslava HRONČEKOVÁ GREGOROVÁ
Odpovědět
HISTORICKO-GEOGRAFICKÁ ANALÝZA
EXTRÉMOV POČASIA V PRVEJ POLOVICI
18. STOROČIA (V DOBE MATEJA BELA)
NA ÚZEMÍ SLOVENSKA1
Pavel HRONČEK, Bohuslava HRONČEKOVÁ GREGOROVÁ
VM
Vladimir Mertan
10.2.2025 13:05 Reaguje na Karel ZvářalNegatívne vplyvy na úrodu malo aj ochladenie, ktoré prišlo v auguste 1726. Do-
konca v Tatrách tak snežilo a mrzlo, že na horských pasienkoch zahynulo množstvo
žriebät zo Spišskej Belej. V Kežmarku snežilo 24. októbra a v susedných obciach
padali také veľké snehové vločky ako dvojitá dlaň.
Výsledkom hľadania vinníkov zlého počasia boli na Spiši (v Slovenskej Vsi, Hun-
covciach a Farkašovciach) procesy s čarodejnicami. ,,Nahnali všetky ženy do vody,
aby sa ukázalo, či oni nezapríčinili zlé počasie.“123 Navyše celý september 1726 nepršalo
a podľa J. Bucholtza bolo také sucho, že sa neoplatilo siať oziminy.
Odpovědět
konca v Tatrách tak snežilo a mrzlo, že na horských pasienkoch zahynulo množstvo
žriebät zo Spišskej Belej. V Kežmarku snežilo 24. októbra a v susedných obciach
padali také veľké snehové vločky ako dvojitá dlaň.
Výsledkom hľadania vinníkov zlého počasia boli na Spiši (v Slovenskej Vsi, Hun-
covciach a Farkašovciach) procesy s čarodejnicami. ,,Nahnali všetky ženy do vody,
aby sa ukázalo, či oni nezapríčinili zlé počasie.“123 Navyše celý september 1726 nepršalo
a podľa J. Bucholtza bolo také sucho, že sa neoplatilo siať oziminy.
va
vaber
9.2.2025 08:42 Reaguje na Vladimir MertanStále argumentujete jen Evropou a i tyto údaje jsou pochybné, teploměry nebyly ,jaký byl ostatní svět nemá nikdo ani tušení. Proč taková teplota byla jsem se nikde nedozvěděl.
Jednou bylo teplo ,že tu rostly melouny, Gronsko zelené ,jednou byla malá doba ledová, dvakrát zamrzl Nil když bylo teplo a v roce 536 bylo dva roky tma a zima i v letě a všichni mysleli ,že je konec světa.
Byla i potopa světa, obři, létající draci a Bohové ,padlí andělé atd.
Hodně toho bylo.
Odpovědět
Jednou bylo teplo ,že tu rostly melouny, Gronsko zelené ,jednou byla malá doba ledová, dvakrát zamrzl Nil když bylo teplo a v roce 536 bylo dva roky tma a zima i v letě a všichni mysleli ,že je konec světa.
Byla i potopa světa, obři, létající draci a Bohové ,padlí andělé atd.
Hodně toho bylo.
VM
Vladimir Mertan
10.2.2025 13:08 Reaguje na vaberPokiaľ máme záznamy, že v auguste 1726 v Tatrách snežilo a na pasienkoch zahynulo množstvo žriebät, tak teplomer až tak nepotrebujeme.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
8.2.2025 21:34 Reaguje na Vladimir MertanA jaká je příčina tak výrazné teplotní změny na celém světě? To AI neví?
Odpovědět
Karel Zvářal
8.2.2025 22:21 Reaguje na Pavel HanzlVíte, dokud nebudeme mít k dispozici sérii (10-15let) Surface air temperature, je těžké komentovat jednotlivé strakaté mapky. Vzhledem k rovnoměrnému rozptýlení CO2 i vodní páry by měla být planeta růžová. Jenže není! Někde hnědá, někde modrá. Čím je to způsobené? Domnívám se, že změnou (JS) proudění, jinými teplotami povrchu ap. Samotným "rozhozeným" CO2 to asi není.
Odpovědět
PH
VM
Vladimir Mertan
9.2.2025 07:07 Reaguje na Pavel HanzlMalá doba ľadová bola spôsobená slabou slnečnou aktivitou a veľkými výbuchmi sopiek. Nepochybne súčasné oteplenie je spôsobené vysokou slnečnou aktivitou a absenciou veľkých sopečných výbuchov. Do určitej miery je to iba návrat ku pôvodným teplotným pomerom z pred Malej doby ľadovej.
Odpovědět
Karel Zvářal
9.2.2025 08:30 Reaguje na Vladimir MertanJasné, La Niňa nás zachrání, jako vždy, nenechá nikoho ve štychu:-) Všechno už tu bylo, včetně spousty falešných proroků.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
10.2.2025 09:56 Reaguje na Vladimir MertanSluneční aktivita je stejná (nebo stejně se měnící, tj. zcela nepatrně) ale ty sopky tolik nesoptí, to máte pravdu. To oteplování by taky nastalo, ale asi 100x pomalejší.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
10.2.2025 12:57 Reaguje na Pavel HanzlSlnečná aktivita bola v 20 storočí najsilnejšia za posledných 5000 rokov, píše sa to aj v správe IPCC.
https://en.wikipedia.org/wiki/Modern_Maximum
Odpovědět
https://en.wikipedia.org/wiki/Modern_Maximum
PH
Pavel Hanzl
13.2.2025 12:12 Reaguje na Vladimir MertanTady je jasně vidět, že oteplování s tou sluneční aktivitou nesouvisí. Maxima byla v roce 1800, pak 1850, kdy bylo výrazně chladněji, pak v r. 1950 což ještě šlo a silně dolů šla po roce 2000, kdy to oteplování nabralo forsáž. Skutečná korelace teploty za poslední snad milión let z ledovcových vývrtů je jesně vidět pouze s koncentrací CO2, sorry jako.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
10.2.2025 13:02 Reaguje na Pavel HanzlEšte niečo od Al:
Áno, súčasná slnečná aktivita je nezvyčajne vysoká a prekvapuje vedcov. Hoci sme v súčasnosti v 25. slnečnom cykle, ktorý sa začal v roku 2019 a jeho maximum sa očakáva v roku 2025, aktivita Slnka je oveľa vyššia, ako sa pôvodne predpokladalo.
Dôvody nezvyčajne vysokej aktivity:
Silnejšie erupcie a výrony koronálnej hmoty: Slnko produkuje viac silných erupcií a výronov koronálnej hmoty, čo sú javy, ktoré môžu ovplyvniť Zem.
Väčší počet slnečných škvŕn: Počet slnečných škvŕn, ktoré sú indikátorom slnečnej aktivity, je vyšší, ako sa očakávalo.
Predčasné maximum: Niektoré predpovede naznačujú, že slnečné maximum by mohlo nastať skôr, ako sa pôvodne predpokladalo, možno už koncom roka 2024.
Dôsledky pre Zem:
Geomagnetické búrky: Zvýšená slnečná aktivita môže spôsobovať silnejšie geomagnetické búrky, ktoré môžu ovplyvniť elektronické zariadenia, satelity a rádiovú komunikáciu.
Polárne žiary: Intenzita polárnych žiar môže byť vyššia a môžu byť viditeľné aj v nižších zemepisných šírkach.
Potenciálne riziká: Silné slnečné búrky môžu predstavovať riziko pre elektrické siete a ďalšie technológie.
Odpovědět
Áno, súčasná slnečná aktivita je nezvyčajne vysoká a prekvapuje vedcov. Hoci sme v súčasnosti v 25. slnečnom cykle, ktorý sa začal v roku 2019 a jeho maximum sa očakáva v roku 2025, aktivita Slnka je oveľa vyššia, ako sa pôvodne predpokladalo.
Dôvody nezvyčajne vysokej aktivity:
Silnejšie erupcie a výrony koronálnej hmoty: Slnko produkuje viac silných erupcií a výronov koronálnej hmoty, čo sú javy, ktoré môžu ovplyvniť Zem.
Väčší počet slnečných škvŕn: Počet slnečných škvŕn, ktoré sú indikátorom slnečnej aktivity, je vyšší, ako sa očakávalo.
Predčasné maximum: Niektoré predpovede naznačujú, že slnečné maximum by mohlo nastať skôr, ako sa pôvodne predpokladalo, možno už koncom roka 2024.
Dôsledky pre Zem:
Geomagnetické búrky: Zvýšená slnečná aktivita môže spôsobovať silnejšie geomagnetické búrky, ktoré môžu ovplyvniť elektronické zariadenia, satelity a rádiovú komunikáciu.
Polárne žiary: Intenzita polárnych žiar môže byť vyššia a môžu byť viditeľné aj v nižších zemepisných šírkach.
Potenciálne riziká: Silné slnečné búrky môžu predstavovať riziko pre elektrické siete a ďalšie technológie.
PE
Petr Elias
10.2.2025 13:32 Reaguje na Vladimir MertanPanečku, šikulka! Teď ještě nám pověz o minulém cyklu. ;) Byl jedním z nejslabších za cca 100 let (25. také není nic extra), ale teplota šla slušně nahoru. ;)
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
13.2.2025 12:14 Reaguje na Vladimir MertanTo je velmi hezké,ale žádné problémy v elektronice ani v sítích jaksi ne nastaly. Není to zase strašecí hoax?
Odpovědět
PE
Petr Elias
10.2.2025 10:51 Reaguje na Vladimir MertanŽe tě to pořád baví se tady takto ztrapňovat (chápu, před místními zoufalci se neztrapňuješ - oni tě mají za hrdinu). :)
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
10.2.2025 12:50 Reaguje na Petr EliasLen čítaj, trošku vzdelania ešte nikomu neuškodilo.
http://dejiny.unipo.sk/PDF/2024/01_1_2024.pdf
Na území Západných Karpát sa Malá doba ľadová prejavovala, oproti dlhodo-
bým charakteristikám počasia v 20. storočí, chladnejším a vlhkejším priebehom
s dlhšími a mrazivejšími zimami. Snehová pokrývka často trvala až do jarných me-
siacov či polovice jarného obdobia. Pre studené zimy bolo typické, že nasledovali za
sebou v dlhších sériách, čo výrazne zhoršovalo situáciu obyvateľov. Na nepriaznivý
zimný polrok potom nadväzovalo krajne nepriaznivé počasie aj v jarnom a letnom
období s typickými dlhotrvajúcimi aj prívalovými zrážkami. Početné, často extrém-
ne búrky boli sprevádzané silným vetrom, lejakmi a krupobitím. Prívalové dažde
spôsobovali na vodných tokoch povodne, ktoré ničili a odnášali všetko, čo im stálo
v ceste – domy, úrodu z polí, hospodárske zvieratá, ale časté boli aj straty na ľud-
ských životoch. Vlhké a chladné letné polroky boli v nepravidelných intervaloch
nahrádzané extrémnymi dlhotrvajúcimi horúčavami a suchom. Po týchto výky-
voch počasia a prírodných katastrofách nasledovali hladomory, ktoré mnohokrát
prerástli do epidémií.24
Odpovědět
http://dejiny.unipo.sk/PDF/2024/01_1_2024.pdf
Na území Západných Karpát sa Malá doba ľadová prejavovala, oproti dlhodo-
bým charakteristikám počasia v 20. storočí, chladnejším a vlhkejším priebehom
s dlhšími a mrazivejšími zimami. Snehová pokrývka často trvala až do jarných me-
siacov či polovice jarného obdobia. Pre studené zimy bolo typické, že nasledovali za
sebou v dlhších sériách, čo výrazne zhoršovalo situáciu obyvateľov. Na nepriaznivý
zimný polrok potom nadväzovalo krajne nepriaznivé počasie aj v jarnom a letnom
období s typickými dlhotrvajúcimi aj prívalovými zrážkami. Početné, často extrém-
ne búrky boli sprevádzané silným vetrom, lejakmi a krupobitím. Prívalové dažde
spôsobovali na vodných tokoch povodne, ktoré ničili a odnášali všetko, čo im stálo
v ceste – domy, úrodu z polí, hospodárske zvieratá, ale časté boli aj straty na ľud-
ských životoch. Vlhké a chladné letné polroky boli v nepravidelných intervaloch
nahrádzané extrémnymi dlhotrvajúcimi horúčavami a suchom. Po týchto výky-
voch počasia a prírodných katastrofách nasledovali hladomory, ktoré mnohokrát
prerástli do epidémií.24
PE
Petr Elias
10.2.2025 13:10 Reaguje na Vladimir MertanVšak jo - za dob tvého mládi ti do jeskyně foukal studený vítr a trápil tě mor. Ok, neberu ti to. V Horních Uhrách tímto způsobem žije dodnes spousta lidí. :D
Ale teď nám vysvětli proč teplota stále roste i přes to, že se sluneční aktivita nemění a jak to, že se stále ,,vracíme,, do teplot před LIA když teploty jsou o dost výše než před LIA? :D
Ale chápu tě - ta zlá nemoc tě nutí smolit moudra i kdyby se ti chlemtal celý internet. :D
Odpovědět
Ale teď nám vysvětli proč teplota stále roste i přes to, že se sluneční aktivita nemění a jak to, že se stále ,,vracíme,, do teplot před LIA když teploty jsou o dost výše než před LIA? :D
Ale chápu tě - ta zlá nemoc tě nutí smolit moudra i kdyby se ti chlemtal celý internet. :D
VM
Vladimir Mertan
10.2.2025 13:40 Reaguje na Petr EliasPreodvšetkým sa tu bavíme o extrémech počasia, ktoré boli počas LIA. Ak vieš dokázať, že etrémy neboli - nech sa páči. Ale zjavne nevieš nič iné ako, bezdôvodne urážať a posmievať sa.
Ak vieš dokázať, že je teraz teplejšie ako pre LIA, zase sa môžeš realizovať. Len prosím ťa zase nevyťahuj na mňa tú hokejku, aj keď zase Patrik Eliáš. býval fakt dobrý.
Odpovědět
Ak vieš dokázať, že je teraz teplejšie ako pre LIA, zase sa môžeš realizovať. Len prosím ťa zase nevyťahuj na mňa tú hokejku, aj keď zase Patrik Eliáš. býval fakt dobrý.
PE
Petr Elias
10.2.2025 17:21 Reaguje na Vladimir Mertan1. Tak ty nic jiného než extrémy nemáš. Jako největší místní loser si tu roky blábolil o pauze v oteplování... :D
2. Tak není to bezdůvodné - roky tu žvaníš kraviny. :D
3. Ano, existují rekonstrukce a je jich celá řada. Mannova hokejka je jedna z mnoha - ale chápu proč ji nemáš rád. Roky se jí blbečkové pokouší zneplatnit a stále nic... :D :D
Odpovědět
2. Tak není to bezdůvodné - roky tu žvaníš kraviny. :D
3. Ano, existují rekonstrukce a je jich celá řada. Mannova hokejka je jedna z mnoha - ale chápu proč ji nemáš rád. Roky se jí blbečkové pokouší zneplatnit a stále nic... :D :D
Karel Zvářal
8.2.2025 20:48 Reaguje na Vladimir MertanNo, je mi jasné (po tolika diskusích), že na tomto se asi nikdy neshodneme. Pokud za poslední půlstoletí zmizely lesy o rozloze Austrálie, tak mi nikdo nevsugeruje, že to nemá žádný vliv.
Eko plodiny GD - kuku a řepka se vyznačují dlouhými obdobími odkryté půdy. To je +10°C oproti (vykácenému) lesu. To jsou ty 1,5-2°C, o které se oteplilo. Asi se shodnem aspoń na tom, že je rozdíl být na slunci nebo ve stínu. Když si přidáte pár žeber na radiátoru, tak to také pocítíte:-)
Odpovědět
Eko plodiny GD - kuku a řepka se vyznačují dlouhými obdobími odkryté půdy. To je +10°C oproti (vykácenému) lesu. To jsou ty 1,5-2°C, o které se oteplilo. Asi se shodnem aspoń na tom, že je rozdíl být na slunci nebo ve stínu. Když si přidáte pár žeber na radiátoru, tak to také pocítíte:-)
PH
Pavel Hanzl
8.2.2025 21:31 Reaguje na Karel ZvářalNevím, kde berete tu Austrálii, podle určitých pramenů zelených ploch i lesů přibývá.
Ale klíčem je těch 60 MILIARD tun CO2 každoročně emitovaných do atmosféry lidma, především Čínou.
Odpovědět
Ale klíčem je těch 60 MILIARD tun CO2 každoročně emitovaných do atmosféry lidma, především Čínou.
Karel Zvářal
8.2.2025 21:38 Reaguje na Pavel HanzlV diskusi níže uvedené jste absentoval. Buďto jste se uhodil do brady, nebo cestoval po Rakousích.
Odpovědět
va
vaber
9.2.2025 08:59 Reaguje na Pavel HanzlHanzl u nás je stejně lesů ,jen za posledních 20let zůstala jen polovina stromů.
Kde na planetě přibývá každý rok plocha vzrostlých a hustých pralesů velká jako Itálie, která mizí jen v Brazílii.
Kolik emituje ta Čína 59miliard a zbytek 1 miliardu?
Ty jsi řádně navedený tím hodným Západem ,který svalí každý pr+ser na někoho jiného.
Odpovědět
Kde na planetě přibývá každý rok plocha vzrostlých a hustých pralesů velká jako Itálie, která mizí jen v Brazílii.
Kolik emituje ta Čína 59miliard a zbytek 1 miliardu?
Ty jsi řádně navedený tím hodným Západem ,který svalí každý pr+ser na někoho jiného.
PH
Pavel Hanzl
10.2.2025 10:01 Reaguje na vaberPojem "především" neznamená všechno, Čína pálí víc uhlí, než zbytek světa dohromaty. Ale emise nejsou jen z uhlí, taky ropa přidává bambilión.
Vykácený prales, nebo u nás uschlý les, opět zarůstá a nová zelená hmota je taky dělaná z uhlíku. Největší prasdáci jsou Čína, USA, Indie atd. EU s 15%?? emisí je dost dole.
Odpovědět
Vykácený prales, nebo u nás uschlý les, opět zarůstá a nová zelená hmota je taky dělaná z uhlíku. Největší prasdáci jsou Čína, USA, Indie atd. EU s 15%?? emisí je dost dole.
Karel Zvářal
9.2.2025 09:09 Reaguje na Pavel HanzlNa toho V.Cílka jste určitě nekoukal, ten v Africe byl jako chlapec a viděl ten rozdíl oproti dnešku.
https://waterfuture.cz/2020/01/27/destne-pralesy/
Zde se píše o tom, co jsem citoval.
Odpovědět
https://waterfuture.cz/2020/01/27/destne-pralesy/
Zde se píše o tom, co jsem citoval.
PH
Pavel Hanzl
10.2.2025 10:06 Reaguje na Karel ZvářalNičení pralesů, nejen deštných, je prasárna, jako většina lidských činností, motivovaných chamtivostí.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
9.2.2025 14:18 Reaguje na Karel ZvářalJasne, nezhodneme sa ani na tej repke. Repka sa väčšinou pestuje ako ozimina, takže pôda je zakrytá celoročne. Okrem toho má aj hlboký koreňový systém, takže znižuje riziko povodní a dochádza k ukladaniu uhlíka do pôdy. Kukuricu som už videl minulý rok sadiť bezorbovou sejačkou po žatve, ktorá bola v polke júna. Na jeseň kukuricu zobrali na siláž a pôda bola zase krytá skoro celoročne, keďže pred kukuricou tam bola ozimná pšenica. Vďaka otepleniu a moderným osevným postupom máme dve úrody do roka a pôda je chránená pred prehriatím a vysušením.
Ale v podstate sme na jednej lodi. Obidvaja popieram e vplyv CO2 na globálne oteplenie. Tiež verím tomu, že väčší vplyv na klímu budú mať Vami popisované odlesnenie alebo asfaltovanie a možno aj tá letecká prevádzka. Len ja sa domnievam, že sú to stále veľmi slabé sily popri prírodných cykloch. Taktiež si myslím, že svet na tom nie je zďaleka tak zle ako sa hovorí. Všetky tie povodne a vlny horúčav sa vyskytovali aj v minulosti a nie je žiadny iný dôvod sa domnievať že práve dnes ich spôsobil človek.
Odpovědět
Ale v podstate sme na jednej lodi. Obidvaja popieram e vplyv CO2 na globálne oteplenie. Tiež verím tomu, že väčší vplyv na klímu budú mať Vami popisované odlesnenie alebo asfaltovanie a možno aj tá letecká prevádzka. Len ja sa domnievam, že sú to stále veľmi slabé sily popri prírodných cykloch. Taktiež si myslím, že svet na tom nie je zďaleka tak zle ako sa hovorí. Všetky tie povodne a vlny horúčav sa vyskytovali aj v minulosti a nie je žiadny iný dôvod sa domnievať že práve dnes ich spôsobil človek.
Karel Zvářal
9.2.2025 14:39 Reaguje na Vladimir MertanI řepka (viz dole) způsobuje erozi, byť zdaleka ne v takové míře jako kuku. Nejlépe kryje půdu hustý koberec trávy, tj louka, i obilniny jsou poměrně ekologické oproti širokořádkům (kuku, řepa, slunečnice). Tam ten odnos ornice je obrovský, navíc půda je v 4.-6. prakticky odkrytá slunci...
Skleníkové plyny působí, ale při horku hnaném z pevniny (Sahara+ odlesnění, zástavba) nad moře způsobuje větší odpar, jen chybí pravidelný chod srážek jako v minulosti ("prší stále stejně(?) -ale mělo by více!). Což podle mýho způsobuje rozbitý JS ("vědci neznají příčinu jeho stacionární polohy"). A při těžbě plynu i ropy dochází k úniku metanu, což je velmi silný skleníkáč. Takže těch vlivů je více než jen kysličník, mně stačí porovnat °C v městském t.ostrovu a v lese. No a zástavba za posledních několik desetiletí se hodně rozlezla, do šířky i do výšky.
Nemusí to být náraz asteroidu, ale člověčí "stokrát nic...". A jak se ptal klasik Yak může člověk ovlivnit klímu...?, podobně by se lidé divili, jak může člověk letět do kosmu či poslouchat někoho tisíce km vzdáleného... Lidstvo dokáže mnohé, a mnoho si z toho (škodlivého) zatím neuvědomuje.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-ticha-voda-nam-ornici-odnasi
Odpovědět
Skleníkové plyny působí, ale při horku hnaném z pevniny (Sahara+ odlesnění, zástavba) nad moře způsobuje větší odpar, jen chybí pravidelný chod srážek jako v minulosti ("prší stále stejně(?) -ale mělo by více!). Což podle mýho způsobuje rozbitý JS ("vědci neznají příčinu jeho stacionární polohy"). A při těžbě plynu i ropy dochází k úniku metanu, což je velmi silný skleníkáč. Takže těch vlivů je více než jen kysličník, mně stačí porovnat °C v městském t.ostrovu a v lese. No a zástavba za posledních několik desetiletí se hodně rozlezla, do šířky i do výšky.
Nemusí to být náraz asteroidu, ale člověčí "stokrát nic...". A jak se ptal klasik Yak může člověk ovlivnit klímu...?, podobně by se lidé divili, jak může člověk letět do kosmu či poslouchat někoho tisíce km vzdáleného... Lidstvo dokáže mnohé, a mnoho si z toho (škodlivého) zatím neuvědomuje.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-ticha-voda-nam-ornici-odnasi
PH
Pavel Hanzl
10.2.2025 10:19 Reaguje na Karel ZvářalZa komára se na zemědělkách učilo (a možná to jede i dnes), že půda je jen na to, aby obilní stéblo nespadlo na zem, všechy živiny dodá syntetické hnojivo.
U nás dělají zpevněné plochy asi 10% výměry státu, celosvětově to bude určitě do jednoho procenta pevniny. Nejvíce plochy zabírají pouště a savany, tundry a ledové plochy.
Takže vliv člověka určitě nějaký je, ale klíčem jsou pořád ty emise CO2, ostatní jsou už spíš pyramidové jevy.
Odpovědět
U nás dělají zpevněné plochy asi 10% výměry státu, celosvětově to bude určitě do jednoho procenta pevniny. Nejvíce plochy zabírají pouště a savany, tundry a ledové plochy.
Takže vliv člověka určitě nějaký je, ale klíčem jsou pořád ty emise CO2, ostatní jsou už spíš pyramidové jevy.
PE
Petr Elias
10.2.2025 13:24 Reaguje na Pavel HanzlNechtě je! Je sranda ty kašpary pozorovat. :D
Odpovědět
JO
Karel Zvářal
8.2.2025 21:14 Reaguje na Vladimir MertanPročtěte si tuto diskusi, není tam použita AI, ale pouze I, či HI. Kromě pár výkřiků popíračů a Fransovců, přičemž oba se příliš ve svém základu neliší.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-souvisi-nejak-globalni-oteplovani-s-masivni-deforestaci-destneho-lesa
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-souvisi-nejak-globalni-oteplovani-s-masivni-deforestaci-destneho-lesa
Karel Zvářal
10.2.2025 06:58 Reaguje na Vladimir MertanPrávě že o to "čo ak" běží. Snažíte se sice pěkně, nicméně já stokrát raději naslouchám V.Cílkovi (a vlastní intuici). Rekordní teploty spoustu měsíců po sobě jsou v korelaci s tím, co on zmiňuje o změnách v A. Prostě GO je "vedlejší produkt"(?) antropocénu, ať se to popíračům líbí nebo ne. .
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
10.2.2025 22:35 Reaguje na Karel ZvářalUrčite, výborne len tak ďalej. Pokiaľ už máte aj popieračov, ste na najlepšej ceste zistiť ako to vlastne je. :-)
Veľmi podobne ide aj priateľ Eliáš, aj keď ste mi oveľa sympatickejší ako on. To že ste mi sympatický, ešte nutne nemusí znamenať že máte pravdu.
Otázka je, prečo teda bolo teplo v rokoch 1930-40? Nastalo masívne oteplenie a Arktíde, v USA je stále väčšina teplotných rekordov z tohoto obdobia.
Popieranie prirodzených teplotných cyklov Zeme tiež nepríde veľmi múdre.
Odpovědět
Veľmi podobne ide aj priateľ Eliáš, aj keď ste mi oveľa sympatickejší ako on. To že ste mi sympatický, ešte nutne nemusí znamenať že máte pravdu.
Otázka je, prečo teda bolo teplo v rokoch 1930-40? Nastalo masívne oteplenie a Arktíde, v USA je stále väčšina teplotných rekordov z tohoto obdobia.
Popieranie prirodzených teplotných cyklov Zeme tiež nepríde veľmi múdre.
VM
Vladimir Mertan
10.2.2025 22:35 Reaguje na Karel ZvářalUrčite, výborne len tak ďalej. Pokiaľ už máte aj popieračov, ste na najlepšej ceste zistiť ako to vlastne je. :-)
Veľmi podobne ide aj priateľ Eliáš, aj keď ste mi oveľa sympatickejší ako on. To že ste mi sympatický, ešte nutne nemusí znamenať že máte pravdu.
Otázka je, prečo teda bolo teplo v rokoch 1930-40? Nastalo masívne oteplenie a Arktíde, v USA je stále väčšina teplotných rekordov z tohoto obdobia.
Popieranie prirodzených teplotných cyklov Zeme tiež nepríde veľmi múdre.
Odpovědět
Veľmi podobne ide aj priateľ Eliáš, aj keď ste mi oveľa sympatickejší ako on. To že ste mi sympatický, ešte nutne nemusí znamenať že máte pravdu.
Otázka je, prečo teda bolo teplo v rokoch 1930-40? Nastalo masívne oteplenie a Arktíde, v USA je stále väčšina teplotných rekordov z tohoto obdobia.
Popieranie prirodzených teplotných cyklov Zeme tiež nepríde veľmi múdre.
PH
Pavel Hanzl
8.2.2025 21:37Nedávno slavili v Británii konec spalování uhlí. Za celou dobu od začátku průmyslové revoluce ho tam spálili méně, než Čína dnes za rok. Tohle je příčina té klimatické změny, z toho se vykecat nedá.
Odpovědět
va
vaber
9.2.2025 08:45 Reaguje na Pavel HanzlTo jsi zase vyčetl v příručce pro zapálené bojovníky za pravdu a lepší svět.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
10.2.2025 10:08 Reaguje na vaberNE. V tom článku je uveden i ten objem uhlí spáleného za celu dobu a porovnal jsem si to s objemem páleným dnes v Číně. Fakt to není žádná extra makačka na bednu. Zvláště, když oba objemy jsou v tunách.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
10.2.2025 10:10 Reaguje na vaberVy jste zakysl za komára a pořád se motáte v pojmech, které nám bolšáni tlačili do kebulí, že? A význam slov vám uniká....
Odpovědět
