Zůstane použitý nábytek "v oběhu”? Ministerstvo a nábytkářské firmy spustily zkušební projekt jeho zpětného odběru

„Je potřeba, aby se výrobci postarali o své výrobky až do konce jejich životního cyklu – tedy včetně jejich znovuvyužití, recyklace či odstranění," uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík. Zmenší se tak podle něj objem nábytku v komunálním odpadu a na skládkách a obce i občané díky tomu ušetří finance za nakládání s odpady.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Eva the Weaver / Flickr

„Nábytkového odpadu je 7x víc než PETek. Nábytkového odpadu je 5x víc než textilu. Na druhou stranu je to jen třetina veškerého biologicky rozložitelného odpadu v České republice,“ porovnává toto množství s dalšími typy odpadů ministr životního prostředí Petr Hladík.

Použitý nábytek aktuálně končí v objemném odpadu. Chybí informace o jeho kategoriích, materiálovém složení, o tom, jakých druhů nábytku a v jakém množství lidé zbavují. Existují sice data ze zahraničí, ale ta se mohou lišit.

Ministerstvu mohou získaná data a zkušenosti ze sběrných míst posloužit k legislativním úpravám nebo zakotvení zpětného odběru nábytku jako povinného. A protože se v rámci pilotního projektu sleduje celý proces až po likvidaci nábytku, mohou zjištění pomoci nastavit i efektivní systém recyklace nebo vůbec předcházení vzniku tohoto odpadu, například díky fungování sítě re-use center.

„Jsme dnes v situaci, kdy za odpad platí buď občané, nebo obce. Já bych byl moc rád, kdyby za něj občané neplatili. Kdyby se poplatek za komunální odpad ideálně vůbec nevybíral nebo se snižoval,“ říká ministr Hladík.

Jak toho dosáhnout? „Musíme dát tu odpovědnost za to, co vznikne a mohlo by skončit jako odpad, do rukou výrobců. Tak, aby přemýšleli nad tím, jaké materiály používají, jaké konstrukční prvky využívají. Aby už při výrobě přemýšleli na tím, jestli výrobek půjde opravit, jestli půjde recyklovat, až výrobek doslouží,“ vysvětluje Hladík.

Sesbíraná data mohou pomoci pomoci předcházet už samotnému vzniku tohoto odpadu. Například díky fungování sítě re-use center a nábytkových bank.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Praha.eu

Takový je princip přenesené či rozšířené odpovědnosti výrobců (Extended Producer Responsibility - „EPR“). Ve zkratce jde o systém, v němž výrobce nese odpovědnost za svůj produkt od jeho výroby až po konečnou fázi, kdy se stává odpadem. Už dnes takový systém funguje například u baterií nebo elektronických výrobků. Do budoucna se počítá se podobným systémem například pro vozidla.

„Odpadové hospodářství bez EPR systému je jako jízda na mrtvém koni,“ podotýká David Surý, vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí ministerstva. „Pokud jedete na mrtvém koni, nestačí vyměnit sedlo.“

Do pilotního projektu se zapojila města, Federace nábytkových bank a reuse center a společnosti Hornbach, IKEA, Jysk, Kinnarps, Řešeto a XXXLutz. Nábytkáři a ministerstva životního prostředí spolu podepsali dobrovolnou dohodu o přípravě budoucího systému pro nábytkový odpad.

„Je to systém, který může pomoci nejen materiálovému využití odpadů, zároveň může akcelerovat nové byznys modely spojené s pronájmem nebo zpětným odběrem,“ dodal Cyril Klepek, zakladatel a předseda ve startupu Cyrkl.

Cirkulární ekonomika v Česku podle jeho slov zatím nevzkvétá. Je jednodušší a levnější dát odpady na skládku, chybí recyklační zařízení, systém, který by firmy ekonomicky motivoval využívat recykláty a podobně.

Recyklace v případě nábytkového odpadu v současnosti spočívá především v dalším zpracování dřevotřísky do OSB desek a podobně, dodává David Surý.

Přečtěte si také |

Moderní skříně nic nevydrží, ale nábytek z 80. let nás ještě přežije, říká šéf nábytkové banky

Pilotní projekt probíhá na deseti sběrných místech v Praze (Sběrný dvůr Zakrytá, re-use centrum Sto.re a Libeňské reuse a komunitní centrum), Brně (Sběrný dvůr Jedovnická, Projekt RE-NAB v rámci sběrných dvorů a Prodejna IKEA), Českých Budějovicích (Cirkulární dům), Jihlavě (Útulek věcí a Sběrný dvůr Jihlava) a Jindřichově Hradci (Jysk).

Po tři měsíce se sledují téměř všechny kategorie sesbíraného nábytku, včetně koberců a matrací. Nábytek mohou v rámci projektu odevzdávat pouze fyzické osoby.

Projekt probíhá od 11. března do 31. května 2025. Výsledky projektu a analýza nasbíraných dat budou zveřejněny v červnu letošního roku. Více informací o projektu na webových stránkách projektu www.nabytekvobehu.cz.