https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/alesn-erber-rozpad-lesu-boj-o-zachovani-podstaty-lesa-a-jeho-nedrevni-funkce?fbclid=IwAR27pYfBR_hdSVOsMrSI2j_eb5bVEdUrpw9n1lS8slLXDUUoqVEFqC1A9q0
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Aleš Erber: Rozpad lesů? Boj o zachování podstaty lesa a jeho nedřevní funkce!

19.12.2018
Krajina bez lesů na severní Moravě.
Krajina bez lesů na severní Moravě.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Erber
Příští rok bude pro lesnicko-dřevařský sektor apokalypsou! Vyplňují se ty nejčernější scénáře predikovanými nezávislými organizacemi, fakultami univerzit a výzkumných organizací. Bohužel na ně úřady v Praze, jednotlivé kraje a řada vlastníků lesů včetně těch státních včas a efektivně nereagovala. Tato lesnicko-dřevařská krize se mohla do značné míry eliminovat, pokud by se včas zaváděla adaptační a lesnicko-technologická opatření. Nestalo se tak, a proto bude potřeba společnost pomalu připravovat na skutečnost, že lesy z naší krajiny dočasně zmizí.
 

Z dříve lesnatých krajin se stanou území bez lesů, což bude mít negativní dopad na plnění funkcí lesa, jako jsou klimatická, vodoochranná, půdoochranná, zdravotní a hygienická. Funkce lesů společnost nevnímala dostatečně, a proto je lesníkům neuměla adekvátně ohodnotit. Aktuální rozpad lesů proto přímo vybízí veřejnost k tomu, aby funkce lesů uměla lépe ocenit včetně práci lesníků!

Les se na tyto plochy vrátí, o tom není pochyb. Je ale na nás, jak rychle se obnoví, a především pak jakým způsobem a hlavně jakými dřevinami. A ve finále bude důležité, jakou strukturu les dosáhne pěstební péčí, až docílí své zralosti. Myslím, že ještě nyní lze mnoho lesních porostů adaptovat na sucho a další klimatické extrémy, ale času už nezbývá mnoho. Proto veškerá úsilí je nyní nutné, vedle včasné asanace čerstvě napadaných kůrovcových stromů, soustředit na životaschopné lesní porosty a ty připravit tak, aby se zmírnil negativní dopad jejich rozpadu.

Fakta z minulosti!

O negativních dopadech zapříčené globální klimatickou změnou se mluví a píše dlouho. V řadě okolních zemích, kde berou globální změnu klimatu (GZK) jako fakt, připravují ohrožené lesní porosty více jak 10 let. Naše přípravy zamrzly v přípravách na ni. Příkladem je Národní lesnický program II pro období 2008 – 2013. V něm jsou poměrně dobře popsané slabé stránky v lesnictví, které se měly řešit už v tomto období včetně GZK. Tím, že se úkoly z dokumenty nepromítly do provozních praxe, selhala řada ministerských rezortů, ale i jednotlivé kraje.

Nehrozí jen kůrovcová kalamita, ale i rozsáhlé požáry a plošné zákazy vstupů do lesů!

Vedle plošných rozpadů smrkových a borových porostů hrozí například vznik rozsáhlých požárů. Ke všemu mnoho lesních komplexů je pro složky integrovaného záchranného systému těžko přístupná. Právě riziko suchých lesů vidím do budoucna jako velikou hrozbu. Tu bude pravděpodobně umocňovat mimořádný balíček Ministerstva zemědělství, který byl představen minulý týden. Ten počítá s ponecháváním kůrovcových (sterilních) souší v lesních porostech bez pokácení. V takových to porostech se kůrovec už nemůže šířit dál, protože stromy nebudou mít kůru, pod kterou brouk vyžírá lýko stromů. Ovšem hrozí jejich neřízený pád a v takových to suchých porostech také vzniká vyšší míra rizika vzniku a rychlejšího šíření požárů. Budoucí stavy porostů můžou zavdat k tomu, že státní správa lesů bude vyhlašovat plošné zákazy vstupů do lesů.

Budoucí pokalamitní stav porostu za využití přírodních procesů za využití břízy, která je přípravnou dřevinou pro následný cílový porost. Snímek ze severní Moravy.
Budoucí pokalamitní stav porostu za využití přírodních procesů za využití břízy, která je přípravnou dřevinou pro následný cílový porost. Snímek ze severní Moravy.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Erber

Navíc v dlouhodobém horizontu jsou kvůli suchu ohroženy i spodní vody, což zřejmě bude přímý vliv na obyvatelstvo. Už nyní je mnoho vesnic totiž bez pitné vody. A v neposlední roli může mít vliv rozsáhlé vykácené plochy na sníženou retenční schopnost, kvůli kterým lze očekávat lokální záplavy. Už jen z těchto důvodů, jenž ovlivňují mimoprodukční funkce lesů, je nutné zavčasu provádět lesnická opatření. Samozřejmě tam, kde to stav lesů ještě umožňuje.

Veřejnost si musí uvědomit, že lesy jsou vedle produkce kyslíku klimatizací naši krajiny a vůbec planety. Nehledě na to, že ovlivňují i zemědělské hospodaření. Pokud zmizí, byť jen na krátký čas, může to mít vliv i na rostlinou produkci zemědělských plodin. Například může snížit produkci chmele, což rapidně zdraží koncový produkt - pivo. A přiznejme si to, kdo by si tohle přál? Je tedy potřeba seznamovat společnost s konečnými důsledky klimatických extrémů, jenž budou ovlivňovat běžný styl života.

Urychlenou adaptací lesů lze zmírnit negativní dopady na funkce lesů!

Jde o lesnicko-hospodářská opatření od urychlené změny druhové skladby, porostní struktury (věkové, výškové, tloušťkové a tím plošné diferenciace) a dostatečného porušení korunového zápoj pro proniknutí dešťové vody k půdě u smrkových a borových lesů rostoucí mimo svá ekologická optima až po budování suchých a mokrých skladů či silniční infrastrukturu. To ale není nic nového. Vědecké poznatky a výstupy různých projektů je doporučují už roky. Severní Morava je důkazem, že se opatření neaplikovala včas.

Výsadba tzv. melioračních a zpevňovacích dřevin jako jsou buky nebo jedle probíhá! Jedná se ale o adaptační opatření?

K výsadbě dřevin, které mají úkol meliorovat půdu a zpevňovat porosty, docházelo především při obnově porostu. Osobně toto opatření neberu jako přípravu na změnu klimatu. Zmíněny odolnější dřeviny se do porostu dostávají až tehdy, když se les vytěží buď tzv. nahodilou (neplánovitou) těžbou nebo úmyslnou v mýtném věku. Pokud dojde ke vzniku např. kalamitního holiny po kůrovcové těžbě, vznikají obrovské náklady na zalesnění a následnou péči. Ke všemu dřeviny jsou vystaveny daleko větším extrémům počasí. Mám na mysli předcházet tyto rizika a sázet sazenice dřív, kde vyšší a starší stromy nejsou zcela ještě zralé k těžbě nebo jsou, ale ještě se ponechají stát, aby vytvářely lepší mikroklima a chránily nově vysázenou generaci lesa před horkem a sluncem. Jedná se o tzv. podsadby, kde se sázejí především dřevin vyžadující stín (buky nebo jedle). Osobně v tom vidím jeden velký benefit. Jestliže z nějakého důvodu odumře horní stromové patro, už pod ním roste nová generace lesa. Tedy odpadávají náklady na zalesnění, půda je chráněna lesem a nevzniká výpadek z dřevní produkce.

Krizovému stavu v lesnictví by mohlo vyhlášení nouzového stavu

Názorná ukázka vývoje přestavby smrkového porostu na odolný a adaptovaný les.
Názorná ukázka vývoje přestavby smrkového porostu na odolný a adaptovaný les.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Erber

Je nutné s uvědomit, že cena dříví některých sortimentů klesá pod hladinu rentability a pokud nedojde řešení, hrozí finanční nesnáze mnoho vlastníkům lesů. Proto jediné rychlé řešení vidím v tom, že se musí realizovat vyhlášení nouzového stavu podle zákona 240/2000 Sb. o krizovém řízení. K tomu se váže i řešení hospodářsko-technických opatření v silniční a železniční dopravě, využití kapacit státních firem a aktivní součinnost krajských samospráv.

Nouzový stav a garantované výkupy dříví státem

Nouzový stav vládou ČR by umožnil pružnější výkup dříví od vlastníků lesů za garantovanou cenu včetně odvozu, díky kterému by vlastníci dostali adekvátně zaplaceno, aby měli finance na další boj s kůrovci, na zavádění adaptačních opatření nebo na následné zalesňování holých ploch po kůrovci. Ovšem pokud by jej nenechali přirozené sukcesi a cílové dřeviny by vnášely později, až se vytvoří lepší mikroklimatické podmínky, bylo by dostatek času vypěstovat požadované množství sazenic.

Na druhou stranu by nouzový stav znamenal, že vlastníci lesů by byli motivováni k prodeji aktuálně špatného dříví nebo dříví atraktivního pro kůrovce. Stát by tímto krokem dal impulz soukromým vlastníkům lesů k potřebné akceleraci „vyčištění“ lesů, asanaci kůrovcového dříví a jeho vyvezení z lesů, čímž by se zároveň nastartoval tok dříví. To by několik týdnů nemuselo putovat na již přeplněné sklady zpracovatelů, ale na státní sklady. Zároveň by mohla následně stoupnout i cena dřeva, jako druhotný efekt tohoto kroku. Na výkup dřevní hmoty probíhající v nouzovém stavu by mohlo být využity z rezerv finančních prostředků na řešení krizových situací.

Myšlenka tkví v tom, že stát potřebuje řešit krizovou situaci v lesích a zároveň chce rychle pomoci vlastníkům lesů. Tímto jedním krokem by „zabil dvě mouchy jednou ranou“ a ke všemu by na tom mohl ve finále vydělat.

Jak by mohl stát nakládat s vykoupeným dřívím?

Stát by vykoupené dříví mohl skladovat a po zlepšení cen na trhu prodat. Stejně by se jednalo o dříví špatné kvality v těch nejnižších třídách. Hodnotnější dříví by se mohlo dočasně skladovat na mokrých skládkách, což má ale své omezení z mnoho hledisek, jako je dostupnost vody nebo zdroj elektrické energie apod. Nebo by se pro něj mohl najít odbyt mimo středoevropský prostor či Evropskou unii. Možností je mnoho a v tomto je nutno být kreativní.

Stát by měl také řešit další možnosti, jak více uplatnit domácí dřevo v české společnosti a provést takové kroky, aby u tuzemského dřeva dosáhl co nejvyšší přidané hodnoty. Toho by se mohl zvládnout snížením daně z prodeje dřeva a výrobků na jeho bázi. Umožnit jeho větší uplatnění ve stavebnictví, aby se mohly stavět výškové budovy jako jinde v Evropě. Nebo podpořit ve větší míře domácí zpracovatelské kapacity, a to především ty se středním a malým provozem. Zapomenout by se nemělo ani s podporou nábytkářské a papírenské průmysl, to znamená vytvořit optimální podmínky pro export jejich výrobků. Ministerstva průmyslu a obchodu se musí v tomto ohledu více angažovat než doposud. Taky bych se ani nebránil tomu v případě nouze nejvyšší, aby se část dříví nejhorší kvality nabídla k prodeji občanům jako palivové dříví nebo se pálila v elektrárnách. Část hmoty by měla zůstávat také v lesích, aby se zlepšil její stav a zadrželo se v ní více vody.

Jaké další aspekty budou ovlivňovat vývoj v lesích?

Jedná se o nedostatek těžební mechanizace a nedostatek lesních pracovníků, dále skladovací a zpracovatelské kapacity. Přitom lesní dělníci dlouhodobě opouštěli lesnictví kvůli trvale nízkým platům napříč sektorem, od státních lesů po soukromé. Proto je zapotřebí urychleně přijmout lesní dělníky ze zahraničí. Proces přijímaných zahraničních pracovníků je ovšem pomalý. Dalším negativním faktorem ovlivňující lesnicko-dřevařský trh výrazným způsobem je nestabilní obchodní systém Lesů ČR chráněný tzv. Dřevěnou knihou, což je koncepce MZe k hospodářské politice státního podniku. Nedostatek sadebního materiálu požadovaných polostinných až stinných druhů dřevin jako je jedle, buk či světlomilných je například dub a podobně. A samozřejmě stále omílaná otázka přemnožené spárkaté zvěře. Kvůli ní vlastníci lesů vynakládají nemalé finanční prostředky na ochranu mladých stromků před jejím poškozením. Zároveň je tím výrazným způsobem omezena přirozená regenerace lesa.

Obchodní model Lesů ČR je potřeba inovovat, ne ho zcela změnit!

Obchodní model Lesů ČR není třeba zcela měnit, ale upravit ho tak, aby co nejvíce vyhovoval požadavkům lesnickému provozu z hlediska pěstebních a těžebních úkolů v závislosti na potřebách lesních porostů, podle možností využití manuálních pracovních sil a mechanizačních kapacit. Je potřeba vše vyhodnotit a přijmout rychlá opatření, aby výsledné řešení bylo efektivní a ekonomicky nejvýhodnější. Pro představu tím myslím, že například někde bude vhodnější jen outsourcing jako dosud, někde se budou soutěžit jen služby a prodej dříví půjde ve vlastní režii a někde bude pro změnu vhodné soužit dříví a pěstební práce budou ve vlastní režii. Bude nutné využít celé škály způsobů prodeje dříví, nákupu pěstebních a těžebních služeb a využití vlastních lesních pracovníků a techniky.

Ukazujeme společnosti příklady dobré praxe a cílovou podobu budoucích lesů

Takových příkladů, které by šly označit jako příklady dobré praxe, je celá řada, ale mohlo jich být daleko víc, kdyby šetrné hospodaření bylo více podporované. Pokud bych měl být konkrétnější z nejvíce postižených oblastí třeba Vysočiny, tak určité lesnické úsek na majetku Městských lesů Jihlava nebo rodiny Kinských patří k tomu nejlepšímu, co lze v ČR vidět. Alespoň podle mých zkušeností, co jsem zatím viděl v ČR a v Evropě. Ve správě státních Lesů ČR bych vyzvedl Demonstrační objekt Klokočná, který se nachází u Prahy nedaleko Říčan. Lesní hospodáři zde dlouhodobě uplatňují přírodě blízké principy, a proto lez vidět, že jejich lesy jsou více odolné a stabilní. Snaží se v maximální míře využít produkční schopnosti stanoviště (půdy, světla, tepla, srážek a optimálního proudění vzduch) pro zdárný růst stromů a přirozené obnovy tak, aby v rámci těžeb nevznikaly velké holé plochy.

Vlastně se dá říci, že těžba probíhá odstraňováním jednotlivých stromů nebo po určitých skupinkách stromů. Takovou těžbou se lesníci spíše snaží o individuální výchovu jednotlivých tzv. cílových stromů do jejich zralosti. Zároveň se tím snaží o druhovou, věkovou, výškovou, tloušťkovou diferenciaci a tím i prostorovou. Díky tomu lze na určité malé ploše najít více staré, vysoké a tlusté stromy. Pokud chybí dřeviny z původního druhové složení jako je buk a jedle, uměle se doplňují tím, že se vysoké stromy podsází.

Aby se změna projevila především z ekonomického hlediska, chce to určitý čas, kontinuální lesnický přístup a osvícený vlastníky lesa, kteří důvěřují svému lesnickému personálu. Lesní porosty se odvděčí vyšší ekologickou a statickou stabilitou. Pokud by se dosáhlo vyváženého stavu spárkatá zvěř s lesním ekosystémem, alespoň do doby, kdy se zvýší úživnost, která je přirozeným a doprovodným jevem tohoto hospodaření, tak se zefektivní rychlost obnovy lesních porostů i celkového hospodaření.


reklama

 
foto - Erber Aleš
Aleš Erber
Autor je lesnický analytik a odborný lesní hospodář.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MM

Milan Milan

19.12.2018 09:11
Nečetl jsem to celé , protože mnoho slov o něčem tak jednoduchém jako je jasné selhání státu a cíleně dosazovaných rádoby "odborníků" na řídící funkce ve správě lesů, zemědělství a životního prostředí, tak mnoho slov je zcela znytečných. Všichni populisticky řešili "špatné" postkomunistické hospodaření v lesích a krajině, dotovali, měnili zavedené postupy, způsoby ošetřování porostů, cílenou obnovu nahradili způsobem "ono to samo cosi udělá, vytvářeli se nové CHO, bezzásahové zóny atd.atd. až to za pár let dopracovali k dnešnímu tristnímu stavu především k plošnému napadení a vymizení jehličnanů. Za to by měl jít někdo prostě sedět a na pěkně dlouho. Svádět to na klimatické změny je stejné, jako tristní stav na D1 svádět na řidiče kamionů. Neléčená infekce přerostla v otravu celého lesního organismu. Budoucí generace čechů nám bezpochyby poděkují a možná i tuto naši etapu téměř totální likvidace jehličnatých lesů označí za dobu kdy nepochopitelně a dlouhodobě rozhodovali hlupáci, nebo za období tmářství. Lesy se obnoví, to jistě, ale mnozí z nás už to zřejmě neuvidí.
Odpovědět
mr

25.12.2018 13:26 Reaguje na Milan Milan
Vyjádřil jste to naprosto přesně. To jsou ti přijítí "odborníci na svých místechů", jež sliboval národu jeden podvodník v 89. A výsledkem je tento bo.del, jež chtějí zaplatit po obyčejném daňovém plátci. Co fungovalo, muselo se rozvrátit. A další teoretici chtějí dělat pokusy za cizí peníze.
Odpovědět
DA

DAG

21.12.2018 09:15
Tentokrát s Vámi souhlasím, ale státu nevěřím vůbec nic. I kdyby nedával majitelům nějaké kompenzace a alespoň něco dělal, tak by to šlo pochopit, ale stát za letošek neudělal vůbec nic. Vlastně udělal nechal situaci ještě zhoršit a vygradovat.
Mimochodem, rezervu finančních prostředků na řešení krizových situací nechala vláda rozpustit do státního rozpočtu, takže už neexistuje.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.12.2018 09:44
Faktem je, že aktivity státu do značné míry paralyzovaly ekologické organizace. Komunisté se s tímhle póvlem nepárali a měli tím pádem lesy (a přírodu vůbec) v pořádku (minimálně lepším, než je současný stav, a to bez ohledu na problémy, které za jejich vlády na tomto poli existovaly).

Souhlasím s DAG, že by za současný stav lesů měl jít někdo sedět, ale je třeba začít od zdroje problémů, a tím jsou jednoznačně ekologické organizace, které v reálu přírodě jen škodí. Což, bohužel, patrně znamená dostat do čela státu "vládu tvrdé ruky", která by se s těmito zločineckými organizacemi nekašlala. Vidím takovou vládu jako zlo, ale jako menší zlo, než je současný zoufalý stav, kdy nejsou vynutitelné ani rozsudky Nejvyššího soudu a Ústavního soudu (viz kauza Klinika), o zákonech ani nemluvě. A o to víc jsem nakrklý na ekology, že nás patrně k něčemu takovému donutí.
Odpovědět

Jan Škrdla

26.12.2018 21:28
Nemůžu souhlasit s komentáři typu, že se vše pokazilo po roce 1989, a že do té doby bylo vše v pořádku. Taky nevěřím tomu, že poručíme větru, dešti a klimatické změně a dále budeme moci pěstovat smrkové a borové monokultury stejným způsobe jako před 100 lety.

Viděl jsem místo, kde téměř všechny porosty do 60 let padly (vše byly smrkové monokultury), přežily převážně smíšené dospělé porosty s jedlí, modřínem, borovicí, bukem a dubem (smrk tam byl asi původně taky).

Odpovědět
mr

26.12.2018 23:06 Reaguje na Jan Škrdla
Tady nejde o víru ale o pamatováka, jehož se vám evidentně nedostává. V každé asi době byly nějaké problémy. Jenže ty před 89. se rázně a rychle řešily. Kůrovec tu byl vždycky, ale nikdo si nedovolil chrápat. Tady se jedná o cílenou likvidaci lesů a vůbec krajiny - NĚKÝM, ne o oteplování. Mnozí jsme toto předpovídali už s rozbíjením personálního obsazení. A už je to tady. Lesník musí chodit do lesa hospodařit, leda za to bere peníze. Les je živý organismus a monokultura vyžaduje zvýšenou péči, z ní je pak zvýšený efekt a ten zahrnuje i odměnu. Jenže mnohdy je tam vše, jenom ne to promyšlené hopodaření (myslím pro fy).
Je to o zodpovědnosti. Té mnohde chybí. Lidé nejsou blbí. A když kolikrát vidí své představené, tak přebírají jejich chování mnohdy taky a výsledek pak známe. Šachy s šéfem lesů nebyly jen náhodné. Vytknout se jim dá leda příliš pozdní příchod a nulová hmotná zodpovědnost.
Odpovědět

Jan Škrdla

26.12.2018 23:43 Reaguje na
Nejde o víru, ale vliv globálních změn klimatu je prokázaný. Les je živý organismus a SM oslabený nedostatkem vody se hůře brání kůrovci. Problémy mají i jiné dřeviny, pěstovat monokultury je ve většině případů cesta do pekel.

S tím, že by měl lesník chodit do lesa souhlasím. Problém je v tom, že rámci úspor došlo k rapidnímu snížení stavů lesnického personálu. S tím kolik toho má revírník na starosti, řeší problémy z kanceláře a do lesa jezdí terénním automobilem (pěšky by to nestihl prochodit, to by se musel rozdvojit).
Odpovědět
mr

27.12.2018 14:33 Reaguje na Jan Škrdla
Klima není a nikdy nebylo konstantní. A vždy v tom naši předkové museli nějak "proplouvat". Až nyní se z toho dělá náboženství. Když nebude řádit kůrovec, přijde třeba mniška. A zase tu budou výmluvy. Sadit SM pod 1100m bylo, je a bude vždycky prostě riziko. Nevidím důvod, proč by měl něčí špatné rozhodnutí cálovat daňový plátce. Až vám něco někdy začne říkat efektivita (hospodárnost), pak pochopíte, proč už kdysi dávno začli pěstovat monokultury - určitě to nedělali jen tak z plezíru. Dosti si odporujete - na jedné straně kritizujete monokultury, coby zdroj nejvyšší efektivity a na druhé kritizujete snížení stavů lespersonálu. Tak teda nevím, jak byste ty lidi chtěl ufinancovat, když bych já po vás chtěl ještě svůj MAXIMÁLNÍ ZISK. Kdyby v lese s dřevinami nebyly problémy, nepotřeboval byste zaměstnávat lesníka. Nemyslíte? Lesník nemá v pracovní dobu co sedět v kanclu nebo na posedu, ale hlavně má řešit (okamžitě, operativně) pěstební záležitosti v terénu (MUSÍ DO DETAILU ZNÁT SVÉ ÚSEKY). Má na to 8 pracovních hod. Není přece normální, aby byl třeba JEŠTĚ v 8 hod. doma a v půl druhé (i dříve) byl UŽ doma.
Kdyby tomu tak bylo, nebyla by tu taková pohroma.
Odpovědět

27.12.2018 21:59 Reaguje na
Klima nebylo konstantní, ale se změnami dnešních rozměrů se naši předkové vypořádávali možná jako lovci a sběrači (v podmínkách střední Evropy). Destrukci lesních ekosystému v té době moc neřešili, les by v té době pro člověka na obtíž.

Vraťme se k otázce monokultur, dle mého jsou a budou vhodnější smíšené porosty.

SM ve středních polohách zavrhujete - nedivím se.

BO - vyhovují jí spíše písčitá půda. V nižších polohách už taky začíná dostávat na frak. Vzhledem k tomu, že má kyselý opad, je vhodné ji pěstovat spolu s melioračními dřevinami, které svým opadem zlepšují stanoviště.

JD - pomalu roste, v mládí vyžaduje zástin (např. přípravných dřevin). Je vhodné obnovovat ji pomoci malých prvků (koltíků) nebo výběrným způsobem (o kterém nechcete slyšet).

MD - naopak rychle rostoucí a výrazně stínomilná dřevina. Je náročný na živiny a svým opadem výrazně zhoršuje stanoviště. Vhodný jako příměs v BK porostu. MD monokultura je tragédie - říká se že modřín je sám sobě hrobařem.

DB - taky je lepší jej pěstovat 2 etážovém porostu (v horním patru DB a v dolním stínomilné dřeviny, které svým opadem zlepšují stav půdy a zabraňují zavlčení kmenů u dubu).

BK - jedná z mála dřevin, u které by se ve středních polohách dalo uvažovat o monokulturách. Pokud nám záleží na kvalitě, mělo by se jednat o porosty z přirozené obnovy. Zatím nevím o patogenu, který by v současnosti plošně decimoval bukové porosty. Co není, může být, proto bych byl i tady opatrný.

PS: to co uvádím, nejsou výplody nějakého moderního "náboženství", ale známá fakta.

K lesnickému personálu - nevím jestli máte ponětí, jak to bylo dříve a jak dnes?

Dříve míval pod sebou revírník +-3 hajné, kteří prakticky znali každý strom v lese. Dnes má na starosti větší plochu než dříve a hajní jsou zaměstnanci najatých firem. Na lese jim tak nezáleží, protože neví jestli jejich firma vyhraje tendr i na další období.
Mimo jiné je to důsledek snahy o minimální náklady a maximální zisk. Stát si chtěl z lesa udělat dojnou krávu, jak to dopadlo není třeba komentovat.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist