https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/alesn-erber-zemedelci-musi-zmenit-pristup-ke-krajine
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Aleš Erber: Zemědělci musí změnit přístup ke krajině!

17.12.2018
Stromy vytvářejí v agrární krajině nejen prvky ekologické stability, ale i zvyšují její estetiku a atraktivitu pro veřejnost.
Stromy vytvářejí v agrární krajině nejen prvky ekologické stability, ale i zvyšují její estetiku a atraktivitu pro veřejnost.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Erber
Pokud nám jde o odolnou a udržitelnou agrární krajinu, je nutné změnit přístup zemědělců a dotační politiku. Jsem skepticky k zastropovní dotací. Spíše vytvořme podmínky pro tvorbu pestré krajiny pro malé a hlavně velké podniky.
 

Vyprahlá zemědělská krajina s největšími lány v Evropský unii po letošním roce jasně ukázala slabiny českého zemědělství. Samotní zemědělci počítají nemalé ztráty kvůli suchu a další ranou pro jejich ekonomickou soběstačnost se může stát zastropování dotací.

Jestliže chceme mít zemědělskou krajinu pestrou, odolnou a trvale udržitelnou, pak nevěřím tomu, že právě omezení příjmu dotací povede ke zlepšení stavu české krajiny. Raději vytvořme zemědělcům takové podmínky, které povedou k vytváření lepší a kvalitnější krajiny! Tu mohou tvořit jak malé, tak i velké zemědělské podniky.

Kde jsou důvody dnešního stavu krajiny?

Českou krajinu tvoří agrární krajina, lesy a vodní plochy, která v závislosti na postupném vývoji společnosti a jejího využívání mění svůj charakter. Pokud porovnáme letecké snímky z poválečné doby se současnými, tak na první pohled rozpoznáme razantní změny, a to především ve stylu hospodaření. Ano, od 70. let minulého století změnila naše krajina významně svůj malebný ráz pod vlivem hospodaření. Došlo k tomu vlivem politických souvislostí minulého režimu ovlivňující nakládání s krajinou, což znamenalo odklon od hospodaření na ekologických základech.

Porovnávající snímek z roku 1963 a 2018.
Porovnávající snímek z roku 1963 a 2018.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Erber

Pokud svítala jakási naděje na změny po Sametové revoluci, které by výrazně pozitivně podpořily české zemědělství a v té souvislosti i navrácení pestrosti krajině, pak postupně pohasínala a nepomohl ani vstup do EU. Tehdy jsme očekávali především rovnoprávnější a férovější podporu vůči českým zemědělcům, nebo jsme nastavení lepších podmínek prováhali? Každopádně jakékoliv zastropování či omezování dotačních titulů na plochu, které je nyní aktuální téma, bude mít negativní dopady na české zemědělství, ať jsme příznivci či zastánci podpory velkých podniků. Cílem by nemělo být omezení finančních prostředků, nýbrž naplňování a dodržování environmentálních požadavků podniků a farmářů vůči krajině, které jsou zárukou trvale udržitelného hospodaření a rozvoje.

Má zastropování dotací pro české zemědělce smysl?

Pokud by došlo k finančnímu zastropení v rámci nové dotační zemědělské politiky EU, bude to mít negativní dopady pro české zemědělství. České a vlastně i slovenské zemědělství si nese specifické prvky, které jsou výhradně neblahým pozůstatkem minulosti. Jedná se např. odtržení vlastnických vazeb vlastníků od zemědělské, scelování polí do větších celku, zbavování zeleně a odvádění vody z krajiny ve snaze získávání dalších produkční pole. To vše za jediným účelem, a to zvýšení efektivity hospodaření, což má negativní dopady pro českou biodiverzitu a krajinný ráz venkova. Díky tomu se z tehdejšího pestrého hospodaření vyvinulo do téměř konvenčního způsobu využívání krajiny. Je pravda, že díky hospodaření v (pod)horských či hůře obdělávatelných zemědělských oblastech v nižších polohách na 12 % plochy státu se řadíme s ekologickým zemědělstvím na špičku Evropy.

Je také skutečností, že v lesnictví se ani přírodě bližší způsoby hospodaření příliš nepodporují. Přitom významný podíl našich lesů je českými lesníky obhospodařován na principu přírodě blízkého hospodaření, kde mnoho z nich jdou ještě dál v rámci využívání dynamických sil přírody, a to v myšlenkách tzv. Pro Silva (více zde www.prosilvabohemica.cz), jehož cílem je les neustále pně tvořivý, což můžeme považovat za nejvyšší stupeň lesnictví na ekologických základech. Nemluvě pak o samotných mimoprodukčních funkcích lesů, které příznivě ovlivňují životní prostředí, v níž žijeme, ale česká společnost potažmo stát prostřednictvím státní politiky jej lesníkům neumí finančně ohodnotit.

Nemohu si odpustit otázku, jaké mimoprodukční funkce tvoří zemědělská krajina? Ke všemu ta naše není pestrá. Chybí v ní zeleň a snižují se stavy hmyzu, zpěvného ptactva a drobné zvěře. Schopnost zadržet vodu v krajině, se také snižuje. Nebo je špatně přístupná, protože dříve existující polní cesty jsou nyní rozorané, aby se zcelily půdní bloky. A stav těch existujících polních cest není často v dobém stavu. Ještě, že naše lesy plní funkci vodoochranou, půdoochranou, klimatickou, zdravotní a hygienickou za plochy polí, byť finanční prostředky ve státním rozpočtu na příští rok obou kapitol jsou diametrálně rozdílné. Do zemědělství půjde 57 mld. Kč a do lesnictví 0,62 mld. Kč s tím, že se částka během roku možná povýší o dvojnásobek z rozpočtu Ministerstva zemědělství.

Dotace jen pro ty zemědělce, kteří splňují ekologické podmínky!

Domnívám se, že dotace pro zemědělce mají být především motivační a nastaveny tak, aby se plnily vytyčené cíle, které stanovuje státní zemědělská politika. Ta evropská nyní směřuje přizpůsobení se změně počasí, pozměněných růstových podmínek a ke zvýšení biodiverzity. Každá země EU si musí podmínky pro vyplácení dotací nastavit podle svých problémů v zemědělském sektoru tak, aby se plnily trvale udržitelné aspekty hospodaření a aby se zemědělské hospodaření (krajina) přizpůsobovalo na klimatickou změnu.

Příklad smysluplného využití pozemkových úprav vsazených do agrární krajiny. Výsadba dřevin, které rozdělují rozsáhlé pláně polí, které zvyšují ekologickou stabilitu krajiny.
Příklad smysluplného využití pozemkových úprav vsazených do agrární krajiny. Výsadba dřevin, které rozdělují rozsáhlé pláně polí, které zvyšují ekologickou stabilitu krajiny.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Erber

Reálně to může vypadat tak, že pokud hospodář splňuje ekologické podmínky například tím, že plní maximální velikost půdních bloků, střídá plodiny podle správné zemědělské praxe, bude dodržovat protierozní vyhlášku, omezuje používání chemie, zavádí adaptační opatření apod., má nárok na dotace, které by se měly zvyšovat s plněním jednotlivých ekologických podmínek. A obdobně by se měl posuzovat zemědělec v rámci své výroby. To znamená, že pokud produkuje jak živočišnou i rostlinnou výrobu, měl by mít nárok na vyšší dotace, než ten zemědělce, který svoji produkci má postavenou výhradně za účelem pěstování energetických plodin pro výroby elektrické energie. Tedy výše dotace by se měla odvíjet od splněný podmínek trvale udržitelného způsobu zemědělského hospodaření a ekologických zásad. A mělo by být jedno, jestli se jedná o malý či velký podnik.

Je ale skutečností, že v českých podmínkách máme největší farmy z celé EU. Jen pro představu: Průměrná velikost farem v ČR se pohybuje okolo 133 ha a průměr EU je 16 ha. Proto musí stát podpořit především malé zemědělské farmy a začínající zemědělce, protože právě takoví hospodáři jsou páteří českého venkova. Na druhou stranu bych nekladl finanční bič na velké zemědělské podniky zastropováním příjmů dotací, spíše by měl být důraz na vyšší plnění ekologických zásad nakládání se zemědělskou krajinou.

Jsou rozsáhlé lány v krajině smysluplné?

Při pohledu na dnešní agrární krajinu nejen v nížinných oblastech si nelze nepovšimnout rozsáhlých polních celků tvořených rozsáhlou monokulturou jedné rostliny. Často se jedná o pšenici, žito, řepku, kukuřici atd. Ucelená zelená bariéra, která by měla přirozeně tvořit ekostabilizační prvek krajiny kromě prvku estetického, velice často chybí, ba naopak se často odstraňuje či neobnovuje. Na druhou stranu nám zarůstají křovinami travnaté plochy, z nichž absencí hospodaření mizí biodiverzita vázaná na pastvu nebo seč. Pro zvýšení efektivity hospodaření a udržení plodin s vysokým výnosem je nezbytně nutné využívat nejmodernější techniky a postupy jako precizní zemědělství, které bude minimalizovat četnost pojezdů, a použit nejvyvinutějších chemických prostředků na ochranu vyšlechtěných plodin, které budou rezistentní vůči chorobám a škůdcům.

Pokud nebude využívat zemědělskou techniku smysluplně, nelze hovořit o „smart farming“. Protože časté pojezdy mají negativní vliv na půdní povrch, který je spojený i s zhutňováním půdy, změnou struktury, a tím i snižováním kapacity absorpce vody, ale i s ekonomickými aspekty, které prodražují rostlinnou výrobu. Takový postup je úzkoprsý. Měli bychom se pokusit využít celý vějíř možností, které povedou k vyšší efektivně hospodaření, pestrosti krajiny a trvale udržitelnému rozvoji krajiny - venkova. Takovým mohou být např. agrolesnické systémy nebo komplexní pozemkové úpravy.

Nechovejme se k půdě macešsky!

Půda jako jedinečný a neobnovitelný výrobní prostředek v zemědělství si neodpočine od přejezdu těžké techniky. Více u těch podniků, které provozují bioplynové zemědělské stanice za účelem výroby elektrické energie. Teplo, jež také výrobou vzniká, není patřičně využíváno. Vstupní surovinou jsou výhradně energetické plodiny, jako je kukuřice, luční tráva či cukrová řepa. Jejich pěstování na rozlehlých pláních, které se často opakují vícekrát než je zvykem, má negativní vliv na stav půdy. Provozovat bioplynovou stanici je ovšem výhodný byznys. O tom nelze spekulovat, je to fakt.

Vodní eroze na kukuřičném poli.
Vodní eroze na kukuřičném poli.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Erber

Samotná myšlenka výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energií, kterou se ČR v Bruselu zavázal 13 % do roku 2020, je velice ambiciózní, pro vlastníky z ekonomického pohledu velmi atraktivní a společensky odpovědná. Ačkoliv druhá stránka věci je, že některé podniky k této možnosti za přispění státu (díky garantované vysoké výkupní ceně elektřiny) přistoupily „vychytrale“. Z tohoto důvodu budou gradovat negativní dopady hospodaření bioplynových stanic na stav životního prostředí, z čehož budou plynout výrazné škody na krajinu, s jakými se bude naše krajina vyrovnávat ještě desetiletí.

Důsledkem velkoplošné monotónnosti hospodaření lze výrazně vnímat snižující se biologickou pestrost krajiny s dopadem na zdraví půd, fauny, flóry a samotných obyvatel venkova. Úbytek biodiverzity v krajině je již vědecky podloženým faktem. Stále větší negativní dopady klimatické změny budou celkově špatný stav krajiny umocňovat, což není dobře ani pro samotné správce krajiny – zemědělce. Pokusme se postupně změnit dosavadní přístup využívání krajiny. Není třeba velkých revolucí, ale nebraňme se evoluci.

Přitom stačí jen málo, a sice: Změnit nastavení dotační politiky do zemědělství pro velké podniky v závislosti na plnění ekologických požadavků, vytvořit lepší podmínky pro začínající a male zemědělce a zvýšit povědomí u vlastníků půdy o jejich právech, odpovědnosti vůči krajině i společnosti a přiblížit veřejnosti práci zemědělců a života na venkově.


reklama

foto - Erber Aleš
Aleš Erber
Autor je lesnický analytik a odborný lesní hospodář.

tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Štemberk

17.12.2018 11:46
Autor velmi pěkně shrnuje hlavní problémy ochrany naší krajiny. Lze jen souhlasit.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

17.12.2018 12:37
Zásadní nesouhlas! Spárkaté zvěře je tak málo, že nám zarůstají travnaté plochy! Jak potvrzuje i sám autor! Navíc černá zvěř se po celou dobu vegetace zdržuje v ekologistichých kulturách ( kukuřice a řepka)na OZE! Teprve po jejich sklizení se stahuje do lesů. Co se týče ochrany výsadby lesů, pan Erber asi chyběl, když se vyučovalo o lesních jeslích a školkách. Dříve se budovaly automaticky na ochranu před okusem zejména zajíců, kterých bývaly na našem území miliony! Kdysi jsem si chodil půjčovat knihy do univerzitní knihovny. Na LDF MENDELU mu možná někdo poradí. Mně kdysi radil pan profesor Hromas.
Odpovědět

17.12.2018 13:08 Reaguje na Michal Ukropec
Zajíců je nedostatek, což je důsledkem těch chyb v zemědělství, na které autor upozorňuje. Autor je zastáncem změn hospodaření v lesích, tedy určitého odklonu od toho, co zastával prof. Hromas (což nijak nesnižuje obrovské zásluhy prof. J. Hromase v českém lesnictví a myslivosti). "Ekologistické kultury" v článku autor kritizuje.
Plně souhlasím, že pěstovat na polích palivo, to je cesta do pekel, ne k trvalé udržitelnosti.
Odpovědět
MM

Milan Milan

17.12.2018 13:01
O.K. I když zcelená krajina je tady již 60 let a tak dramatické problémy nevykazovala. Něco se zřejmě pokazilo především v posledních 15-20 letech a já myslím, že je to přemíra rozumování, chytračení a nešťastná zemědělská dotační politika a v neposlední řadě bezpochyby i nekompetentnost odpovědných státních úředníků, kdy hlavní metoda se jeví "okamžitý nápad pana vedoucího, neanalytické ale okamžité uzákonění a metoda pokus-omyl". Nechali jsem řádit kůrovce, když v minulosti fungovali tzv. kůrovcové pásy, čištění lesů je popelkou, rezignovalo se dokonalost spalování napadeného dřeva, pole se nehnojí dostatkem organických hnojiv, kejdou a močůvkou látkami nezbytnými pro rozvoj půdních mikroorganismů a hmyzu, krajinu jsme dokonale odkanalizovali, do řek vypouštíme vodu z čističek zamořenou zbytky chemikálií, čistidel,prášků, léků, plastů apod. "Kompetentní úředník ale rozhodl a určil nic neřešící pseudoproblémy např. 100 let prosakující žumpy,sezónně kouřící komíny, nebo domácí kompostování, vypalování a spalování trávy jako hlavní důvod špatného stavu vod a ovzduší.atd.atd a snad i čekal zlepšení. Ale on nepřišlo a nepřijde. A co odkážeme dalším generacím? Jehličnaté lesy schnou nebo již uschly, sežral je kůrovec,napadly houby, krajina se mění v betonové plochy silnic, hal a nejrůznějších zón, kvalitní půdů odnáší vítr, voda odtéká dobře utesněným potrubím.....na vesnicích se ztratili drobní chovatelé a pěstitelé udržují poctivě po staletí drobné plochy svých zahrad a políček, často jen proto, aby se nestřetli z nějakým stupidním zákazem nařízení k pseudoochraně přírody. Setvačnost a kumulování hloupých rozhodnutí má dlouhý poločas účinku, ale dříve nebo později se projeví. Takže ne velké lány, ale nakládání s nimi je problém a bude to při současném myšlení příslušných orgánů a bohužel i některých tzv. ekologických aktivistů zdá se ještě horší.
Odpovědět

Jan Škrdla

18.12.2018 17:28 Reaguje na Milan Milan
Dovolím si vám oponovat.
Les není park, není potřeba z něj vyklízet každou větvičku. Příčinu kůrovcové kalamity bych hledal jinde. Přírodě vzdálené mrkové monokultury s maximální zásobou těžko dokáží vzdorovat klimatickým změnám. Za přemnožení kůrovce tam moc nemůže hromádka klestu, tak jako porost soukromníka ponechaný napospas brouku nebo nedotěžené kalamitní dřevo ve státních lesích.

S to zemědělskou půdu se také zcela neshodneme.
Jednou stránkou mince je nevhodné hospodaření, které se projevuje nedostatečným vegetačním krytem půdy a zhoršováním fyzikálních vlastností půdy. To jsou faktory, které zvyšují riziko ezoze.
Druhou stránkou je pak velikost půdních bloků - vodní eroze závisí na nepřerušené délce svahu a ta větrná pak na délce pozemku vystavené působení větru. Takže velké lány jsou dost velký problém.
Odpovědět
ph

pavel hašek

17.12.2018 21:01
Článek pokládám za naivní, až neodborný. Naše kulturní krajina je v mnohem horším stavu, než nám ji předali hospodáři minulého režimu. Dle mého názoru jsou na vině kormidelníci tohoto státu. Samotný název článku je zcestný, protože zemědělci udělají jenom to, co jim je umožněno a za co dostanou zaplaceno. Důsledkem nedobrého stavu je že nám z krajiny utíká dešťová voda, byli vyhubeni drobní živočichové ve všech návaznostech, došlo ke kontaminaci spodních vod i půdy, na polích pěstujeme hlavně obilniny a olejnou řepku, chov hospodářských zvířat, pokud ještě někde zbyl, produkuje levné výrobky podřadné kvality, přesně dle požadavků prodejních řetězců potravin. Kdeže je semenářství a plemenařina hospodářských zvířat - mladí už ani nevědí co to je.
Nyní jak z toho ven ?? Podpořit vznik a život hospodářů na drobných zemědělských farmách do výměry 80 ha. Určitě na to nestačí oněch 2% pracovníků, bude potřeba více, ale (!!)vrátí se do krajiny pestrost, u farmáře si každý bude moci koupit kvalitní ekologické potraviny, vzroste obsah humusu v půdě, vrátí se do půdy a na meze život, krajina udrží více vody..., celkově na tom Česká republika vydělá. Budeme moci předat vnoučatům naši zem v lepším stavu nežli je dnes.
Pokud se to ale neuskuteční, tak běda s námi, třeba již brzo nebude cesty zpět!
fous
Odpovědět
sv

20.12.2018 10:54 Reaguje na pavel hašek
Jinými slovy, komouš se snaží totální devastaci české krajiny způsobenou bývalým režimem hodit na někoho jiného. Konkrétní argumenty proč je článek "naivní až neodborný" se sdělit neobtěžuje. Místo toho předkládá vlastní dojmy.
Odpovědět
mr

21.12.2018 19:51
Cit.:"je nezbytně nutné využívat nejmodernější techniky a postupy jako precizní zemědělství, které bude minimalizovat četnost pojezdů, a použit nejvyvinutějších chemických prostředků na ochranu vyšlechtěných plodin, které budou rezistentní vůči chorobám a škůdcům." - tak podobnou strejcovinu jsem už slyšel kdysi dávno od svého známého, jež tímto "prorokoval" ozdravení krajiny a zvednutí umírajících stavů drobné zvěře díky návratu zdravých potravních řetězců a já se mu už tehdy smál a marně snažil vysvětlit, že je to naivní hloupost. A bác ho ... Situace je mnohem horší, než by i mě tehdy napadlo. Po přeletění článku mám však dojem, že je autor spíše absolventem nějakých sociálních studií než lesozemědělských oborů. Více než přírodě totiž asi rozumí dotacím. No, jestli tohle dnes produkují odborné VŠ, tak se má naše hospodářství nač těšit a Zima s Fialou by měli, jakožto nejhlasitější křiklouni za zvýšení dotací do školství, jít konečně něco smysluplného dělat.
Milan Milan17.12.2018 13:01 a pavel hašek17.12.2018 21:01 ve svých vstupech vyjádřili v drtivé většině velmi pravdivě realitu, jež je snad každému normálně uvažujícímu, a aspoň trochu věci znalému, známá.
Odpovědět

Jan Škrdla

21.12.2018 22:29
Trochu nechápu ty nenávistné komentáře.
Zemědělství před 89. na ochranu přírody moc nehledělo (zná to z literatury a vprávění pamětníků), po 89. je to ještě horší. Příčiny jsou rozebrané v článku. Ničení krajiny je přímo úměrné pokroku a dostupným technologiím.
Abych jen nehaněl, tak jsou i zamědělci, kteří uplatňují postupy šetrné k půdě a přírodě, postupně dochází k navracení krajinných prvků. Bohužel je to stále ta lehčí miska vah.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist