https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/arnost-kult-a-neutahuje-se-smycka-kolem-arealu-deza
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Arnošt Kult: A neutahuje se smyčka kolem areálu DEZA?

7.10.2021
Noční snímek Dezy.
Noční snímek Dezy.
Ministr životního prostředí Mgr. Richard Brabec v září 2020 na tiskové konferenci Ministerstva životního prostředí a České inspekce životního prostředí tvrdil: "Můžu říct, že smyčka se utahuje kolem areálu Tesla Rožnov, kolem kanálu, který odsud teče do Bečvy. Nebudu uvádět konkrétní jména, ale působí zde několik podniků, které podle našich informací nakládají s kyanidy." My naopak v říjnu 2021 říkáme: "Smyčka se utahuje kolem areálu DEZA, a. s., Valašské Meziříčí, kolem kanálu umístěného pod oficiální výpustí, která teče do Bečvy."
 
Nebudeme uvádět konkrétní jména osob, které nám poskytly informace, ale působí zde pouze jeden podnik, který dováží kyanidy obsažené v černouhelném dehtu ve velkém množství a který podle veřejně dostupných informací běžně nakládá s chlornanem sodným. Tímto podnikem je DEZA, a. s., Valašské Meziříčí - de facto vlastněná premiérem České republiky - Andrejem Babišem.

V tomto článku nebudeme podrobně komentovat selhání státní správy (podrobná analýza je uvedena ve sněmovním dokumentu 9016) - rovněž se jen velmi stručně zmíníme o průběhu havárie a následném odstraňování škod. Nebudeme ani vyvracet obvinění vznesené Policií České republiky proti a. s. ENERGOAQUA. S ohledem na data a výpočty, které jsme provedli je téměř stoprocentně jisté, že viníkem havárie je pouze a. s. DEZA. My se v tomto článku pokusíme spíše jen zrekonstruovat, jak byla havárie způsobena. Šlo zde nejen o selhání příslušných pracovníků ve výrobě, ale i těch, kteří se snažili havárii zcela chaoticky a neodborně (jak v nočních, tak ranních hodinách) v neděli 20. září 2020 zabránit.

Je informační embargo České inspekce životního prostředí a dalších orgánů veřejné správy v souladu s právním řádem České republiky?

Při zpracování této části našeho příspěvku jsme vycházeli především z článku JUDr. Petra Svobody, Ph.D. (Máme právo vědět - zvedněte mlhu nad Bečvou), který je známým odborníkem působícím na Katedře správního práva a správní vědy Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Nelze než souhlasit s tím, že veřejnost má právo vědět, kdy, kde a jaké vzorky Česká inspekce životního prostředí po otravě Bečvy odebírala a jaké hodnoty v nich naměřila. Autor mj. uvádí: "Státní orgány daly zatím veřejnosti jen jednu podstatnou obecnou informaci, že otravu způsobil kyanid. Tuto oficiální informaci však později vážně zpochybnily informace z jiných zdrojů, podle kterých příčinou otravy mohl být fenol, popřípadě i nějaká jiná látka."

Dále pak: "Nejen policie a státní zastupitelství, které havárii vyšetřují jako trestný čin, ale i Česká inspekce životního prostředí jako hlavní kontrolní orgán na úseku havárií ohrožujících jakost povrchových vod i Ministerstvo životního prostředí jako ústřední správní úřad pro ochranu jakosti povrchových vod, uvalily na informace o havárii na Bečvě prakticky úplné embargo. Veřejnost tak nemá žádné konkrétnější, věrohodnější, natož ověřitelné informace o znečišťující látce, ale především o vzorcích vody, které státní orgány odebraly z řeky - kdy, kde a jaké vzorky byly odebrány a jaké výsledky přinesly."

Autor rovněž podrobně analyzuje příslušná ustanovení zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád). Paragraf 8a má následující (v současnosti platné) znění (vybíráme jen podstatné části): "(1) Při poskytování informací o své činnosti veřejnosti orgány činné v trestním řízení dbají na to, aby neohrozily objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení, nezveřejnily o osobách zúčastněných na trestním řízení údaje, které přímo nesouvisejí s trestnou činností..."

Dále pak: "Orgány činné v trestním řízení informují o své činnosti veřejnost poskytováním informací podle odstavce 1 veřejným sdělovacím prostředkům; poskytnutí informací odepřou z důvodů ochrany zájmů uvedených v odstavcích 1 a 2."

Pokud jde o odstavec 1, Petr Svoboda správně poukazuje na tu okolnost, že jde o povinnost orgánů činných v trestním řízení. Mezi ty samozřejmě ani Česká inspekce životního prostředí, natož pak Povodí Moravy, s. p., nepatří. Odstavec 2 je zcela evidentně irelevantní - též odstavec 3, který hovoří pouze o poskytování informací od orgánů činných v trestním řízení směrem k veřejným sdělovacím prostředkům. Zároveň je možné i doplnit, že tento paragraf je spíše provedením článku 17 Listiny základních práv a svobod. Zde je stanoveno, že svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny, cenzura je nepřípustná a státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti.

Zcela základním ustanovením v § 8a je pak především to, "že dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem není vina vyslovena, nelze na toho, proti němuž se vede trestní řízení, hledět, jako by byl vinen".

Právě toto je zcela klíčové - jde o zcela nepřekročitelnou zásadu jakéhokoliv trestního řízení - tou je princip presumpce neviny! Rovněž Listina základních práv Evropské unie hovoří ve článku 48 zcela jednoznačně: "Každý obviněný se považuje za nevinného, dokud jeho vina nebyla prokázána zákonným způsobem. Každému obviněnému je zaručeno respektování práv na obhajobu."

Tento institut je důležitý zejména proto, že je považován za jeden ze základních principů právního státu, který je nezbytný pro jeho fungování a rovné zacházení s občany. Ptáme se - kdo toto klíčové ustanovení flagrantně porušil? Každý, kdo "kauzu Bečva" dlouhodobě sleduje, si zajisté vzpomene na výrok pana ministra životního prostředí, který jsme předeslali v názvu tohoto příspěvku. Takže (z jeho úst) naopak zazněla "presumpce viny" směřovaná k a. s. ENERGOAQUA.

Obdobně postupoval i soudní znalec Ing. Jiří Klicpera. Ten navíc porušil (s ohledem na jeho úlohu soudního znalce) povinnost stanovenou mu zákonem č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech. V § 39 odst. 1 písm. g) je stanoveno: "Znalec, znalecká kancelář nebo znalecký ústav se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 20 odst. 1 nezachová mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své znalecké činnosti...".

Stručně shrnuto: z § 8a žádné informační embargo nevyplývá. Naopak lze konstatovat, že jak Ministerstvo životního prostředí, tak Česká inspekce životního prostředí zcela flagrantně porušují platný právní řád České republiky. Princip presumpce neviny pak osobně porušil Mgr. Richard Brabec, ministr životního prostředí, a soudní znalec Ing. Jiří Klicpera.

Paragraf 8b trestního řádu má následující znění (vybíráme jen relevantní části): "(1) Osoby, kterým byly orgány činnými v trestním řízení poskytnuty informace, na které se vztahuje zákaz zveřejnění podle § 8a odst. 1 věty druhé, pro účely trestního řízení nebo k výkonu práv nebo plnění povinností stanovených zvláštním právním předpisem, je nesmějí nikomu dále poskytnout..."

Dále pak: "(2) Nikdo nesmí v souvislosti s trestným činem spáchaným na poškozeném jakýmkoli způsobem zveřejnit informace umožňující zjištění totožnosti poškozeného, který je osobou mladší 18 let nebo vůči němuž byl spáchán trestný čin vraždy...".

V odstavci 3 je dán zákaz zveřejnění obrazových snímků, obrazových a zvukových záznamů nebo jiných informací o průběhu hlavního líčení nebo veřejného zasedání a v odstavci 4 pak zákaz zveřejnění pravomocného rozsudku spolu se jménem a bydlištěm poškozeného. JUDr. Petr Svoboda, Ph.D., velmi výstižně poznamenává, že § 8b trestního řádu dopadá pouze na informace, které by dostala Česká inspekce životního prostředí od policie nebo jiného orgánu činného v trestním řízení - nikoliv na ty které získala v rámci své vlastní činnosti (obdobně se toto ustanovení vztahuje např. na Povodí Moravy, s. p., či na příslušné veřejné výzkumné instituce). My k tomu ještě doplníme další poznámku - odstavec 2 pojednává o informacích umožňujících zjištění totožnosti poškozeného, který je osobou mladší 18 let nebo vůči němuž byl spáchán trestný čin vraždy (s ohledem na "kauzu Bečva" jde opět o zcela irelevantní ustanovení - totéž platí i u odstavce 3 a 4).

Na závěr této části ještě vyvrátíme argumentaci ministra životního prostředí, Mgr. Richarda Brabce, uvedenou v jeho dopise zaslaném Mgr. Petrovi Gazdíkovi, poslanci Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. V textu je uvedeno: "Omezená možnost správního úřadu informovat o skutečnostech souvisejících s trestním řízením současně vyplývá přímo z § 8 odst. 7 trestního řádu..." Znění první věty tohoto odstavce je následující: "Každý je povinen zachovávat mlčenlivost o všem, co se dozvěděl v souvislosti se součinností požadovanou podle odstavců 1 až 3; povinností mlčenlivosti není vázán pro účely řízení před soudem nebo jiným orgánem, a to v rozsahu nezbytném pro ochranu jeho práv nebo pro výkon jeho povinností."

O čem pojednávají odstavce 1-3? Podle našeho názoru jde v odstavci 1 o stanovení povinnosti státním orgánům, právnickým i fyzickým osobám vyhovovat dožádáním orgánů činných v trestním řízení při plnění jejich úkolů. Soudy jsou totiž oprávněny vyžadovat od orgánů obcí, orgánů policie i od jiných orgánů a právnických a fyzických osob součinnost při plnění svých úkolů, a to zejména sdělování skutečností, které mají význam pro soudní řízení a rozhodování. Od orgánů obcí lze vyžadovat zejména zprávy o chování, majetkových a sociálních poměrech obviněného a o poměrech mladistvého, které mají podklad ve vlastních poznatcích těchto orgánů. Též ministerstva a jiné státní orgány, orgány územní samosprávy, jakož i orgány profesní a zájmové samosprávy, jsou povinny státnímu zastupitelství při výkonu jeho působnosti v konkrétní věci bez průtahů zapůjčovat spisy a doklady. Státní zástupci mají právo v mezích výkonu působnosti státního zastupitelství do zapůjčených spisů a dokladů nahlížet a pořizovat z nich opisy a výpisy.

Jako příklad lze uvést oznámení trestného činu - zjednodušeně řečeno - pokud by např. Česká inspekce životního prostředí předala Policii České republiky oznámení o trestném činu, nesmí inspekce tuto informaci např. veřejně poskytnout sdělovacím prostředkům. V odstavci 2 se hovoří o utajovaných skutečnostech (jako např. bankovním tajemství). Odstavec 3 pak vymezuje pravidla sledování bankovního účtu. Pan ministr § 8 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), pravděpodobně podrobně nečetl. Je to pochopitelné - jeho úřad je početný a agenda velmi komplikovaná.

A nyní, zcela na závěr, si položme otázku - jaký zákon se vztahuje na informace z oblasti životního prostředí, pokud jím není ani v jediném ustanovení zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád)? Odpověď je jednoduchá - je jím zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí. Nebudeme zde citovat příslušná ustanovení dokládající nezákonnost postupu jak Ministerstva životního prostředí, tak České inspekce životního prostředí. Možná jsme měli název této části článku ještě doplnit o větu: "Rozmáhá se v oblasti práva na informace o životním prostředí princip zastrašování jednotlivými ustanoveními trestního řádu?"

Zcela na závěr této části upozorníme na velmi závažný dokument - tzv. Aarhuskou úmluvu, která má úřední název: "Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí". Jsou zde obsažena ustanovení týkající se jak životního prostředí, tak i lidských práv - jde též o právně závaznou mezinárodní smlouvu, která na účast veřejnosti nahlíží komplexně a považuje ji za nezbytnou v souvislosti s ochranou životního prostředí.

Česká republika Aarhuskou úmluvu podepsala 25. června 1998. K ratifikaci došlo o šest let později, 6. července 2004, v platnost vstoupila 4. října 2004. Tato úmluva neznamenala pouze závazek smluvních států zajistit veřejnosti přístup k environmentálním informacím, možnost podílet se na rozhodování o záležitostech týkajících se životního prostředí či případnou právní ochranu v této oblasti, ale byla to vůbec první mezinárodní smlouva, která deklarovala práva spojená s životním prostředím jako nedotknutelná práva jednotlivce (viz Kábela, O., Přístup k informacím životního prostředí). Za další zcela zásadní aspekt lze označit to, že má přednost před vnitrostátním právem!

Aarhuská úmluva pojednává mj. oblast práva na informace o životním prostředí (jde o tzv. I. "pilíř"). V článku 4 odst. 3 písm. c) je sice stanoveno, že žádost o informace o životním prostředí lze sice zamítnout, "jestliže by poskytnutí těchto informací nepříznivě ovlivnilo průběh soudního řízení, možnost osob dosáhnout spravedlivého soudního řízení nebo možnost orgánu veřejné správy vést vyšetřování trestného činu nebo činu disciplinární povahy", současně je však v článku 4 odst. 6 stanoveno, že "pokud je možné vyčlenit informace, jejichž poskytování lze podle odstavců 3 (c) a 4 tohoto článku zamítnout, aby nedošlo k porušení důvěrného rázu těchto vyjmutých informací, každá strana zajistí, aby orgány veřejné správy zpřístupnily zbývající část požadovaných informací o životním prostředí".

Navíc jde evidentně o tzv. aktivní přístup k informacím - ten znamená to, že veřejná správa je povinna sama od sebe informace shromažďovat a šířit.

Co z uvedených ustanovení pro nás vyplývá? Zcela jednoznačně to, že by neměly být zveřejněny informace o např. naměřených koncentracích na výpustech u těch právnických osob, u kterých bylo zahájeno trestní stíhání. To je samozřejmé! A právě tato informace byla naopak (zcela v rozporu s úmluvou i platným českým trestním řádem) zveřejněna! Šlo o výpusť odpadních vod odváděných z průmyslového areálu bývalé Tesly v Rožnově pod Radhoštěm (ENERGOAQUA, a. s.), kde byla naměřena v pondělí 21. srpna (druhý den po havárii) koncentrace kyanidů celkových o hodnotě 1,6 mg/l (podrobněji viz níže). Prozatím a. s. DEZA obviněna nebyla. Nicméně s ohledem na možné trestní stíhání bychom mohli připustit i nezveřejnění údajů o jejích vypouštěných odpadních vodách.

Ptáme se: pokud existují naměřené hodnoty pod místem prvního úhynu ryb nad mostem Choryni, jakou mají souvislost s možným viníkem havárie? Připusťme, že byli dva. Naměřené hodnoty v řece, které mj. souvisí i se zdravotním ohrožením rybářů, žádnou souvislost s průběhem řízení jednoznačně nemají! Lze z nich pouze dovodit, že havárii způsobil nějaký subjekt nad Choryní - a to jsou přece skutečnosti obecně známé. Naopak - proti tomu - existuje právo veřejnosti na informace o životním prostředí. Dotčené osoby mají nezadatelné právo vědět, co se stalo, pokud v dané době použily povrchovou vodu z Bečvy např. na závlahy. Též ti, jejichž zdraví bylo ohroženo! Postup Ministerstva životního prostředí a České inspekce životního prostředí je tak zcela v rozporu s platnou právní zásadou České republiky, že stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon (ten samozřejmě nic takového nestanovil, pouze byl státní správou chybně aplikován - viz výše), použije se mezinárodní smlouva.

Zcela na závěr - i když jsme jednoznačně doložili, že trestní řád je Ministerstvem životního prostředí a Policií České republiky aplikován zcela chybně - lze konstatovat, "že jsme si mohli ušetřit práci". Aarhuská smlouva má vyšší právní sílu - proto musí být zcela jednoznačně dodržováno ustanovení článku 4 odst. 6 tohoto právně závazného dokumentu. Navíc je zapotřebí dodat, že propojení práva na přístup k informacím o životním prostředí se základními lidskými právy potvrdil i Evropský soudní dvůr pro lidská práva (rozsudek Anna Maria Guerra et al. vs. Itálie ze dne 19. 02. 1998).

Průtoky vody v Bečvě v neděli 20. září 2020 a v následujícím týdnu

K této analýze jsme použili data z internetových stránek Českého hydrometeorologického ústavu (z pozorovací sítě objektů povrchových vod ČHMÚ). Zde jsou dostupná data průměrných denních průtoků ve všech provozovaných měřících (limnigrafických) stanicích. Zhodnotili jsme profily: Bystřice - Bystřička nad nádrží, Bystřice - VD Bystřička, Vsetínská Bečva - Jarcová, Rožnovská Bečva - Valašské Meziříčí a Bečva - Teplice nad Bečvou. Za pomoci publikace "Hydrologické poměry Československé socialistické republiky - Díl III" jsme dopočítali hodnoty průtoků odpovídající úseku Bečvy od přítoku Loučky po přítok Juhyně. Jde o úsek protékající Valašským Meziříčím, Lešnou, Lhotkou nad Bečvou a Choryní. Vycházeli jsme jak z níže položené stanice Teplice nad Bečvou, tak z výše položených stanic Jarcová a Valašské Meziříčí.

Nejprve nám šlo o průtoky vyskytující se v neděli před odpouštěním vody z nádrže Bystřička umístěné na vodním toku stejného jména, který je pravostranným přítokem Vsetínské Bečvy. Uvedená nádrž je poměrně malá - celkový objem činí 4,58 mil. m3, zásobní dokonce jen 0,852 mil m3.

Podle Povodí Moravy, s. p., bylo zahájeno odpouštění v neděli 20. září v cca 13:00 hodin. Vzdálenost mezi profilem hráze a mostem v Choryni o hodnotě cca 18,8 km jsme odečetli ze Základní vodohospodářské mapy 1:50 000 (listů 25-14 a 25-23). Dotokovou dobu lze odhadnout na cca čtyři hodiny. Takže k navýšení průtoku v Choryni došlo asi v 17 hodin odpoledne (již v 16:30 se zvýšení projevilo v Jarcové nad Valašským Meziříčím). S ohledem na malý zásobní prostor nádrže bylo vypouštěno 1,45 m3/s asi jen v prvních hodinách. Tuto hodnotu je navíc zapotřebí korigovat o průtok naměřený ve vodoměrné (limnigrafické) stanici umístěné na vtoku do nádrže Bystřička.

Podle údajů ČHMÚ činil v tuto neděli přítok do nádrže 0,19 m3 - vlastní nadlepšení pak jen 1,26 m3/s. Odhadem byl v neděli snížen zásobní prostor o maximálně 50 tis. m3 (spíše jen o 45 tis. m3). V dalších dnech lze pozorovat nižší míru nadlepšování. Podle údajů ČHMÚ lze vypočítat, že za pondělí až čtvrtek do nádrže přiteklo cca 48 tis m3 a odteklo 209 tis. m3. Toto nadlepšení je ekvivalentní objemu 161 tis. m3 (za čtyři dny) - tomu pak odpovídá 0,47 m3/s. S ohledem na ztráty při intervenčním nadlepšování lze však v profilu Juhyně shledat nižší zvýšení o hodnotě cca 0,3-0,4 m3/s. V (neměřeném) profilu Choryně to mohlo být spíše méně - tedy jen 0,3 m3/s.

Efekt nadlepšování lze v uvedeném profilu odhadnout ve večerních nedělních hodinách jen na asi 20 %, v následujících čtyřech dnech (pondělí až čtvrtek) jen na 10 %. Nejsme k Povodí Moravy, s. p., kritičtí - s ohledem na v podstatě zanedbatelný zásobní objem v nádrži Bystřička "více dělat nemohli".

Zcela na závěr této analýzy pouze zdůrazníme základní vypočtené hodnoty. Průtok v úseku od výpusti a. s. ENERGOAQUA až po most v Choryni činil v neděli dopoledne a odpoledne do asi 17:00 přibližně 2,5 m3/s - ve večerních hodinách pak 2,9 m3/s. V následujících dnech přibližně 2,8-3,0 m3/s. V pátek protékalo v Choryni 6 m3/s, - v sobotu dokonce 104 m3/s.

Naměřené hodnoty jakosti vody po 20. září 2020 v řece Bečvě

Na výpusti odpadních vod odváděných z průmyslového areálu bývalé Tesly v Rožnově pod Radhoštěm byla podle článku Jakuba Troníčka "Otazníky nad otrávenou Bečvou" (iROZHLAS.cz - 5. října 2020) naměřena v pondělí 21. srpna (druhý den po havárii) koncentrace kyanidů celkových o hodnotě 1,6 mg/l (kyanidy se ve vodě vyskytují buď jako jednoduché nebo komplexní - součet obou tvoří kyanidy celkové). Uvedená hodnota pouze nepatrně přesahuje tzv. emisní limit stanovený v nařízení vlády č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech (konkrétně v tabulce 2) o hodnotě 1 mg/l.

V té době, podle dostupných údajů, protékalo v Bečvě pod soutokem s Rožnovskou Bečvou 2,82 m3/s (použili jsme profil v Teplicích nad Bečvou provozovaný Českým meteorologickým ústavem a výpočet provedli podle příslušné metodiky tohoto ústavu). Při použití tzv. směšovací rovnice byla odpovídající koncentrace kyanidů celkových v řece Bečvě rovna hodnotě pouhých 0,02 mg/l. Tu lze přičíst firmě ENERGOAQUA, a. s. Naopak podle stejného článku byla naměřena pod výpustí odpadních vod z DEZA, a. s. (poblíž Lhotky nad Bečvou) mnohem vyšší koncentrace. Jaká - to z článku zveřejněném v iROZHLAS není jednoznačně patrné - je zde hovořeno pouze o dvacetinásobném překročení limitu. Kterého? Tzv. emisního stanoveného v nařízení vlády č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, pro CZ-NACE 25.61 (povrchová úprava a zušlechťování kovů) a CZ-NACE 27.00 (výroba elektrických strojů a zařízení)? Zde je uvedena hodnota pro kyanidy celkové ve výši 1 mg/l a pro kyanidy snadno uvolnitelné ve výši 0,1 mg/l. Pokud by šlo o tuto hodnotu, pak by byla tisíckrát větší než pod zmíněnou výpustí odpadních vod vedených až z Rožnova pod Radhoštěm.

Je zcela zřejmé, že v uvedeném článku zveřejněném v iROZHLAS je obsažena zavádějící informace. Může samozřejmě jít i o tzv. imisní hodnotu platnou pro koncentraci ve vodním toku (nikoliv odpadních vodách) ve výši 0,3 mg/l (tabulka 1c - Normy environmentální kvality pro specifické znečišťující látky pro útvary povrchových vod a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod užívaných pro vodárenské účely, vztahující se k místu odběru vody pro úpravu na vodu pitnou). I tato nižší hodnota je spíše nevěrohodná.

Velmi zajímavý údaj uvádí až prof. Marek Petřivalský v nedávném článku "Po roce je na Bečvě zase září a mlha zůstává před Dezou i za Dezou". Ve vzorku odebraném v neděli 20. září ve dvě hodiny odpoledne byla údajně zjištěna hodnota kyanidů 0,2 mg/l (v profilu Hustopeče v té době teklo asi 2,6 m3/s). K uvedenému je však nezbytné poznamenat i to, co nám autor tohoto článku (v rámci připomínek k našemu textu) sdělil. Jde o informaci, ke které se prof. Marek Petřivalský dostal nepřímo na základě ústního sdělení. Ano - naše práce by byla jednodušší, pokud by žádné nezákonné informační embargo neexistovalo (viz výše).

Z důvěrných zdrojů se nám též podařilo zjistit hodnoty kvality vody v Bečvě naměřené mnohem později - a to k datu 23. září 2020. V profilu Bečva - Choryně byla naměřena poměrně nízká koncentrace 0,018 mg/l u ukazatele kyanidy celkové. Naopak "zajímavější" je níže po toku naměřená koncentrace v profilu Bečva - Troubky o hodnotě 0,058 mg/l. Proč? Vysvětlení je jednoduché - měření bylo prováděno až čtyři dny po havárii. Do vyšších profilů už natekla neznečištěná voda z Bečvy (i z odpouštěné nádrže Bystřička) - do nižších pak později. Jedna věc nás však na údajích zaujala (získali jsme z důvěrného zdroje nejen 23. září - též i další údaje před a po havárii).

Ukazatel chlór volný (aktivní) byl však měřen pouze 23. září - jindy nikoliv. Věděli pracovníci laboratoře, že se ve vodním toku nalézá chlór? Koncentrace v profilu Bečva - Choryně činila jen 0,07 mg/l, v ostatních čtyřech sledovaných profilech byla pod mezí stanovitelnosti, tj. pod 0,03 mg/l. Takovou koncentraci nemohli příslušní pracovníci senzoricky zaznamenat. To je pochopitelné - od havárie uplynuly čtyři dny - chlór "vyprchal" a též znečištěná povrchová voda už odtekla do řeky Moravy a tam se "naředila". Kdo jim řekl, že je v Bečvě chlór? Z uvedené skutečnosti nemáme dobrý pocit. Celý postup příslušných institucí byl evidentně účelově řízen.

I přes určité nejasnosti plynoucí ze zcela nezákonného informačního embarga uvaleného Českou inspekcí životního prostředí, lze konstatovat, že na základě uvedených dat budí existující obvinění směřované k a. s. ENERGOAQUA oprávněné podezření z manipulace. Podíl a. s. ENERGOAQUA lze v neděli 20. září 2020 zcela jednoznačně označit za v podstatě "nulový".

Jaká byla kvalita vody v neděli 20. září 2020 podle zaznamenaných výpovědí rybářů?

Existuje nepřeberné množství svědectví rybářů zveřejněných v řadě článků. Dokonce i čestné prohlášení Českého rybářského svazu, místní organizace Hustopeče nad Bečvou zaslané Policii České republiky (KPŘ Zlínského kraje) ze dne 17. srpna 2021. Citujeme: "Vzhledem k neustálému zpochybňování přítomnosti chlóru v řece Bečvě při ekologické havárii dne 20. září 2020 Vám v příloze předkládáme Čestné prohlášení rybářů - členů MO ČRS Hustopeče nad Bečvou, kteří se v neděli 20. 9. 2020 a v pondělí 21. 9. 2020 pohybovali kolem řeky a bezprostředně zahájili čištění Bečvy od uhynulých ryb. Přítomnost chlóru či podobně páchnoucí látky cítila také starostka obce Milotice nad Bečvou paní Bc. Hana Bezděková, která v neděli 20. 9. odpoledne přijela k Bečvě a připojuje se k tomuto čestnému prohlášení. Obdobně mohou potvrdit přítomnost chlóru také pracovníci podniku Povodí Moravy provoz Valašské Meziříčí, případně zástupci Územního svazu pro Severní Moravu a Slezsko ČRS Ostrava, se kterými jsme si tuto skutečnost potvrdili. Současně znovu potvrzujeme pálení (svědění) rukou, poleptání sliznice v nose u všech zasahujících rybářů a dobrovolníků, dále samovolné krvácení z nosu a déle trvající smrkání krevních sraženin u tří osob." Protokol podepsalo celkem 13 rybářů a starostka obce Milotice nad Bečvou.

Rovněž prof. RNDr. Jakub Hruška, CSc., provedl 15. dubna 2021 "čichací zkoušku" při návštěvě rybářů v Hustopečích nad Bečvou. Dal jim jako vzorek roztok chlornanu sodného - všichni jednoznačně prohlásili, že stejný zápach zaznamenali i v osudné neděli 20. září 2020. Též potvrdili, že z vody cítili "dezinfekci" ("SAVO"). Rovněž v osudnou neděli (i v dalších dnech) pociťovali pálení rukou a očí. V žádném z mnoha článků, ani z výpovědí jsme nezaznamenali, že by rybáři identifikovali zápach po hořkých mandlích. Kyanid ve vodě sice byl (viz výše) - jenže v nižších koncentracích - byl též "překryt" extrémními koncentracemi volného chlóru v povrchové vodě řeky Bečvy. Naopak existuje řada svědeckých výpovědí rybářů z neděle 20. září 2000, kteří lovili ryby v úseku pod a. s. ENERGOAQUA (avšak nad výustí odpadních vod a. s. DEZA) na obou březích řeky Bečvy - a též ulovili! Dle zkušeností dlouholetého dřívějšího hospodáře Českého rybářského svazu, z. s., místní organizace Tanvald, Jindřicha Görnera, platí, že v případě i jen velmi málo znečištěné řeky, ryby lidově "neberou".

Na závěr této části si dovolíme uvést ještě několik citací z denního tisku. Pavel Vrána (Velká vodohospodářská havárie na Bečvě, Ochrana přírody) uvádí: "Zasažené ryby vystřelují v křečích k hladině, točí se ve spirálách kolem své osy a nekoordinovaně plavou břichem vzhůru, ve snaze uniknout ze zasaženého toku doslova vyjíždějí na břeh." Uvedené líčení zcela jistě neodpovídá otravě kyanidy. Dále pak: "Co ale zaráží řadu přítomných - z řeky je výrazně cítit chlór, asi jako když na WC nastříkáte Savo. Někteří zasahující rybáři mají přesušené ruce, které je brní, a v nose se jim ještě několik následujících dní tvoří krvavá sraženina." Ve článku "Kulatý stůl k Bečvě: spor o chlor v řece, zatajování informací a selhání při hledání viníka havárie" (Ekolist) se uvádí vyjádření Stanislava Pernického: "Musím se ohradit proti nehorázné lži pana Kůse, to, že byl cítit chlor nebo Savo, potvrdí padesát lidí, kteří se v řece pohybovali, potvrdí to pracovníci Povodí Moravy, potvrdí to starostové obcí Milotice a Hustopeče, kteří byli přítomni přímo u řeky." Rostislav Trybuček (tamtéž) vypovídal: "V pondělí 21. 9. byla koordinační schůzka na oseckém jezu, kde jsem vyzval paní z vodoprávního úřadu, aby z jednání pořídila zápis, to ale bylo striktně odmítnuto. A tam informace o chloru zazněly. I inženýrka Burtíková z Povodí Moravy avizovala ukrutný zápach Sava. A byl u toho ředitel inspekce Radek Pallós. Informaci o zápachu chloru ČIŽP jednoznačně měla." Hospodář a správce líhně Českého rybářského svazu ve Valašském Meziříčí Tomáš Krutil (Otrava na Bečvě je už v Přerově. Zabil tuny ryb chlor?, Přerovský deník, 22. 9. 2020) vypovídal: "Hodně záleželo na tom, jak se ta látka mísila s vodou v Bečvě. První nalezené uhynulé ryby měly žábry v pořádku, níže už byla krvácivá. Muselo jít asi o nějakou žíravinu, chlor, čpavek, nebo amoniak." Pavel Baroch (Půlroční zápach z otrávené Bečvy, Seznam Zprávy) uvádí: "Od počátku smutné události, která se odehrála v neděli 20. září, se nad hladinou Bečvy vznáší podivný zápach. Napřed byl cítit chlór. Viník nebo viníci se totiž nejspíš snažili zahladit stopy a použili chlór coby protijed na jedovatý kyanid." František Elfmark (Vznik sněmovní komise k Bečvě vítejme - může přispět k vyšetření havárie, DR) uvádí: "Interpeloval jsem pana ministra Brabce, a to dokonce dvakrát, jednou bezprostředně po havárii, a pak v souvislosti s informacemi zasahujících rybářů a svědků o tom, že z řeky cítili chlór. V odpovědi jsem se dozvěděl, že nic takového nebylo nikomu nahlášeno a vzorky nebyly testovány na chlór." Mohli bychom pokračovat dalšími citacemi. Tím by však rozsah tohoto článku neúměrně vzrostl.

Pokus o porovnání - havárie na Labi v lednu 2006

Havárie na řece Bečvě byla již od svého počátku označována jako kyanidová. I když tomu tak zcela nebylo, pokusme se provést porovnání s jinou, rovněž významnou, havárií na řece Labi pod Kolínem. Dne 9. ledna 2006 v ranních hodinách došlo v podniku Lučební závody Draslovka, a. s., Kolín k havárii, při níž se do řeky Labe dostalo asi 600 kg kyanidů celkových (asi 75 kg tzv. jednoduchých - toxických) obsažených v 30 m3 odpadních vod. Došlo k ovlivnění dlouhého úseku Labe - dokonce i kratší části v Německu. Uhynulo asi deset tun ryb ze 400 tun (tj. z celkového odhadovaného množství v postiženém úseku). Tomu odpovídá asi 2,5% podíl. Jaké byly koncentrace kyanidů? Obdobně jako u Bečvy v roce 2020 i zde bylo měření provedeno poměrně pozdě a nesoustavně. Podařilo se nám z internetu zjistit hodnotu kyanidů celkových naměřenou 12. ledna 2006 na jezu v Nymburce ve výši 0,4 mg/l (tzv. jednoduché kyanidy měly koncentraci 0,038 mg/l). Na měřící (limnigrafické) stanici v Nymburce byl zaznamenán ke stejnému datu průtok 36,5 m3/s - tomu odpovídá hodinový látkový odtok ve výši 52,6 kg. Zcela zjevně byla v tomto dni zachycena "vlna" z Kolína. Dotokovou dobu z Kolína do Nymburka proto můžeme odhadnout asi na tři dny. V Hustopečích byla v Bečvě hned bezprostředně po havárii (ve stejném dni, tj. v neděli 20. září 2020) naměřena hodnota 0,2 mg/l (nikoliv až za tři dny). Předesíláme - jde pouze o velmi hrubý odhad - domníváme se však, že pod Kolínem mohlo být 1-1,5 mg/l kyanidů celkových (při asi 14krát větším průtoku než v Bečvě v neděli 20. září 2020). Orientačně je možné odhadnout koncentraci v profilu Bečva - Choryně v dopoledních hodinách 20. září 2020 (podle naměřené koncentrace v profilu Hustopeče - 0,2 mg/l) jen ve výši asi 0,25 mg/l. Na základě, samozřejmě pouze orientačního, odhadu je tak možné říci, že z a. s. DEZA uniklo v neděli 20. září 2020 mnohem méně - přibližně 5-10 kg kyanidů celkových.

Rovněž jsme zjistili, že v Kostelci nad Labem byla až 17. ledna (tedy o pět dní později po vzniku havárie a pět dní po výše uvedeném měření v Nymburce) naměřena koncentrace ve výši 0,077 mg/l (srovnatelná s koncentrací z Troubek ze dne 23. září 2020 o hodnotě 0,058 mg/l). Průtok v Labi v té době činil 41 m3/s. Tomu odpovídal denní látkový odtok 273 kg (tedy mnohem méně než uniklých 600 kg). Havarijní vlna zde pravděpodobně kulminovala už o den (možná i dva) dříve. Šlo o situaci jen orientačně srovnatelnou s profilem Bečva - Troubky ke dni 23. září 2020 (hodnota 0,058 mg/l při průměrném průtoku 3,2 m3/s - tj. cca 13krát menším než na Labi 17. ledna 2006). S ohledem na informační embargo lze bohužel jen nepřesně odhadnout množství uniklého kyanidu z a. s. DEZA. Nešlo by však (podle použitých údajů) pravděpodobně rovněž ne o více než 10 kg. Na následky otravy kyanidem, pokud by nebyl neuváženě pracovníky a. s. DEZA použit chlornan sodný, by pravděpodobně nezemřelo více než 1 % všech ryb (z odhadovaných možná až 80 t) - tj. v řádu jen stovek kilogramů (jsme si samozřejmě vědomi toho, že klimatické poměry byly zcela odlišné - studený leden na Labi a teplá zářijová voda v Bečvě). Též je samozřejmě zapotřebí pamatovat na to, že jednoduché kyanidy nejsou ve vodách příliš stabilní (podléhají jednak chemické hydrolýze, jednak biochemické degradaci - viz Pitter, P., Hydrochemie, 2015). Nemalou úlohu má též sluneční světlo, které způsobuje fotochemický rozklad komplexních kyanidů na jednoduché kyanidy. Podrobně se pokusíme kyanidům věnovat ještě níže - již nyní však můžeme předběžně konstatovat: havárie byla především způsobena chaotickou snahou o zahlazení stop po havárii (nikoliv původně uniklým množstvím toxických látek z provozu DEZA, a. s.).

Vypouštěné množství odpadních vod a odebírané množství vod povrchových podle vodohospodářské bilance Povodí Moravy, s. p., v posuzovaném úseku Bečvy od přítoku Loučky po Juhyni

Na úvod této části uvedeme pouze kratší poznámku. Prof. Petřivalský ve svých připomínkách k našemu textu správně podotkl, že tato část je technicky složitá pro pochopení a že by pro běžného čtenáře stačilo vše shrnout do několika vět. My tak učiníme pouze v jedné větě. Z provedených bilančních propočtů je zřejmé, že vykazovaná množství odpadních vod a. s. DEZA jsou nevěrohodná. Následující text, nechť laskavý čtenář přeskočí, je určen jen odborníkům v dané oblasti, kteří posoudí, zda naše bilanční propočty jsou správné. Nechť oni, v případné reakci na tento článek, nám vytknou případné nesrovnalosti.

Na základě vyhlášky č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci, sestavují jednotliví správci povodí (tj i Povodí Moravy, s. p.) v souladu s ustanovením § 5 této vyhlášky vodohospodářskou bilanci na základě ohlašovaných údajů podle § 22 odst. 2 vodního zákona. Rozsah údajů je stanoven v § 10 a v příloze vyhlášky. Povinnými subjekty jsou ti, kteří vypouštějí do vod povrchových nebo podzemních vody odpadní nebo důlní v množství přesahujícím v kalendářním roce 6 000 m3 nebo 500 m3 v kalendářním měsíci.

Pro potřeby tohoto článku jsme posoudili jednotlivé údaje k roku 2019 a 2020. Nejprve od soutoku Rožnovské a Vsetínské Bečvy v katastru Krásno nad Bečvou v říčním km 60,08 existuje odběr povrchové vody pro a. s. DEZA - provozovnu Valašské Meziříčí. V roce 2019 bylo odebráno 1 315 tis. m3, v roce 2020 jen 976 tis m3 (uvedené snížení má pravděpodobně souvislost s vyšším využíváním dešťových a vyčištěných vod pro technologické potřeby provozovny díky realizaci nové čistírny odpadních vod a provedené rekonstrukci systému vodního hospodářství - viz níže). V platném povolení je též stanoveno, že odběratel musí zachovat minimální zůstatkový průtok v řece Bečvě stanovený v platném povolení ve výši 1,4 m3/s.

Těsně pod místem odběru a. s. DEZA v říčním km 60,2 se nalézá vyústění odpadních vod z a. s. ENERGOAQUA. V roce 2019 bylo vypuštěno 1 124 tis. m3 a v roce 2020 1 154 tis. m3. S ohledem na níže uvedené posouzení mísicích zón ještě uvedeme, že průměrné koncentrace rozpuštěných anorganických solí činily 790 a 674 mg/l. Tomu odpovídá 888 t vypouštěných rozpuštěných anorganických solí v roce 2019 a 778 t v roce 2020 (2 126 kg/den a 88,6 kg/hod). Těsně pod výustí kanálu vedoucího až z Rožnova pod Radhoštěm (v říčním km 59,97) se nalézá místo vypouštění odpadních vod z komunální čistírny odpadních vod Valašské Meziříčí, patřící Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko. V roce 2019 bylo vypuštěno 2 438 tis. m3, v roce 2020 pak 2 727 tis. m3.

Níže po toku Bečvy v říčním km 58,25 se nachází hlavní výusť a. s. DEZA. V roce 2019 bylo vypuštěno 938 tis. m3 a v roce 2020 pak 957 tis. m3. Dále též existuje vypouštění do Jasenického potoka. V roce 2020 se jednalo o 48 tis. m3 (rok 2019 nebyl vykazován - nevíme proč). Souhrnně bylo z obou zdrojů znečištění v roce 2020 vypouštěno 657 t rozpuštěných anorganických solí (1 795 kg/den a 74,5 kg/hod).

Z výše uvedených hodnot lze vypočítat tzv. nenávratnou spotřebu celého provozu a. s. DEZA. Drenážní vody měřené na výusti do Jasenického potoka můžeme zanedbat (navíc jde o vody podzemní, jejichž původ je ve vodách srážkových dopadajících nejen na areál a. s. DEZA). V roce 2019 bylo odebráno 1 315 tis. m3 a vypouštěno hlavní výustí 938 tis. m3 - rozdíl činí 377 tis. m3. V roce 2020 bylo odebráno jen 976 tis m3 a vypuštěno 957 tis. m3 - tzv. nenávratná spotřeba činila v tomto roce pouze ("nevěrohodných") 19 tis m3. Ptáme se, kde jsou v celé bilanci zahrnuty srážkové vody? Podle údajů ČHMÚ činí ve Valašském Meziříčí průměrný roční srážkový úhrn 751 mm. Plochu areálu a. s. DEZA jsme odhadli na cca 1,1 km2. Tomu odpovídá roční úhrn o velikosti 826 tis. m3. S ohledem na zastavěnou plochu a komunikace lze použít koeficient odtoku o hodnotě 0,5 - tomu by odpovídalo přibližně 400 tis. m3 za rok. Další "nejasností" v bilanci a. s. DEZA je výpar na chladicích věžích. Ve článku "50 let vodního hospodářství" (Valašský chemik) je uváděno množství chladicí cirkulační vody o hodnotě 30 mil. m3/rok. Za předpokladu ∆ t = 10 ºC (rozdíl mezi teplotou vody vedené na chladicí věže a vody ochlazené) by tomu odpovídalo u chladicích věží s tzv. eliminátory kapének přibližně 400 tis. m3/rok (technologii chlazení neznáme - lze spíše předpokládat hodnotu vyšší - též může být v současnosti naopak množství chladicí cirkulační vody již nižší). Na závěr našich pouze orientačních výpočtů lze však jednoznačně konstatovat, že s ohledem na výše uvedené nesrovnalosti všechny odpadní vody z areálu a. s. DEZA jsou pravděpodobně ne zcela správně měřeny a vykazovány.

Problematika mísicích zón v úseku Valašské Meziříčí - Choryně

Nejprve se ve zkratce zmíníme o "Metodice pro vymezování mísicích zón podle § 6 vyhlášky č. 98/2011 Sb. v útvarech povrchových vod tekoucích (kategorie řeka)", která byla zpracována Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka, veřejnou výzkumnou institucí, v rámci výzkumného záměru VZ 0002071101(Výzkum a ochrana hydrosféry - výzkum vztahů a procesů ve vodní složce životního prostředí, orientovaný na vliv antropogenních tlaků, její trvalé užívání a ochranu, včetně legislativních nástrojů). Metodika byla vydána v srpnu 2012 a následně pak certifikována odborem ochrany vod Ministerstva životního prostředí. Tento dokument vznikl v návaznosti na § 6 vyhlášky č. 98/2011 Sb., o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod. Upravuje metodický postup vymezení mísicích zón v těch částech útvarů povrchových vod, které bezprostředně navazují na místa vypouštění odpadních vod, kde koncentrace prioritních látek a některých dalších znečišťujících látek mohou překračovat příslušné normy environmentální kvality (NEK). Uvedený dokument se skládá ze dvou částí, jednak z textového popisu a dále z "Českého imisního testu", který plně implementoval směrný dokument Evropské komise k vymezování mísicích zón a holandský systém vodního imisního testu.

Paragraf 6 vyhlášky č. 98/2011 Sb. vymezuje mísicí zónu následovně: "Jako mísicí zóna může být vymezena část útvaru povrchových vod bezprostředně navazující na místo vypouštění odpadních vod, kde koncentrace prioritních látek a aldrinu, dieldrinu, endrinu, isodrinu, p, p'-DDT, DDT celkem, tetrachlorethylenu, trichlorethylenu a tetrachlormethanu mohou překračovat příslušné normy environmentální kvality, pokud neovlivní dodržení těchto norem ve zbývající části daného útvaru povrchových vod." Z uvedeného textu je patrné, že uvedená metodika byla vydána za zcela jiným účelem, než případné posuzování havarijních úhynů ryb v útvarech povrchových vod (rovněž i s ohledem k posuzování vlivu zcela jiných látek než těch, které způsobily havárii na řece Bečvě v roce 2020). Též je zapotřebí rozlišovat mezi pojmem regulační mísicí zóna a hydraulická mísicí zóna. Konec hydraulické mísicí zóny je dán místem, kde dojde k úplnému promísení odpadní vody s vodou povrchovou v celém příčném profilu toku. Konec mísicí zóny z hlediska vymezování regulačních mísicích zón je dán místem, kde koncentrace tzv. předmětné znečišťující látky (PZL) ve vlečce znečištění poklesne na úroveň roční průměrné hodnoty normy environmentální kvality (NEK-RP). V dalším textu budeme hovořit pouze o tzv. hydraulické mísicí zóně.

Pro zpracování této metodiky pracovníci Výzkumného ústavu vodohospodářského (Tomáš Mičaník, Jiří Kučera, František Sýkora, Jan Belda, Jiří Šajer) realizovali v roce 2008 experimentální vymezení tzv. přechodné oblasti překračování neboli mísicí zóny (úseku vodního toku od místa vypouštění odpadních vod po místo, kde jsou odpadní vody s vodou povrchovou promíseny v celém příčném profilu). K měření průběhu mísení byla zvolena konduktivita (měrná vodivost), která je snadno stanovitelná přenosným přístrojem přímo v terénu. Měření bylo realizováno v příčných profilech toku v určitých vzdálenostech od místa vypouštění. Na Bečvě bylo navíc ověřeno mísení nejen pomocí konduktivity, ale i na polyaromatických uhlovodících (PAU) jakožto skupině konzervativních nebezpečných látek. Z toho důvodu byla mísicí zóna proměřena v úseku řeky Bečvy (říční km 59,6-57,5) pod výpustí odpadních vod z podniku DEZA, a. s., Valašské Meziříčí. Měření bylo prováděno v době poměrně nízkých průtoků (3,62 m3/s). Odpadní voda o konduktivitě 1 497 µS/cm a koncentraci PAU (suma 15 PAU) 2 445 ng/l byla vypouštěna v množství odpadních vod o hodnotě cca 37 l/s. Konduktivita byla měřena přímo v terénu - v případě PAU odebírány dvojice vzorků povrchové vody z proudnice při levém a pravém břehu v několika profilech pod místem vypouštění. Výsledky stanovení mísicí zóny podle PAU však lze označit za méně přesné (na rozdíl od konduktivity) - to vyplývá především z přesnosti analytického stanovení (± 30 %). V níže uvedeném schématu uvádíme jednak "delší" mísicí zónu stanovenou Ing. Mičaníkem a kol. v roce 2008 na základě měření konduktivity o délce 1 260 m (∆ konduktivity byla v podstatě "nulová" - činila jen 1 µS/cm), jednak "kratší" (o délce 940 m - ve schématu označena hvězdičkou), kde ∆ konduktivity činila pouze 6 µS/cm.


Mísicí zóny na Bečvě podle různých autorů


Soudní znalec Ing. Jiří Klicpera pro stanovení mísicí zóny použil spíše nestandardně fluorescein. Jde o syntetickou organickou látku obvykle omezeně rozpustnou ve vodě a v alkoholech. Používá se běžně v různých odvětvích jako tzv. fluorescenční značka. Ing. Jiří Klicpera došel k závěru, že mísicí zóna je mnohem delší (od výusti a. s. ENERGOAQUA až po místo úhynu prvních ryb). Bohužel snímek z Facebooku Jiřího Klicpery (později smazaný - viz článek "Rozhovor se znalcem v případu Bečva" - Zuzana Vlasatá) dokumentoval jeho vlastní test s fluoresceinem. Šlo o záběr jezu Juřinka 2. Na fotografii bylo patrné, že barvivo zde bylo již plně rozprostřeno v celé šíři koryta řeky. Tento snímek Jiřího Klicpery je ale v rozporu s tím, co on sám tvrdí - a to, že viníkem je a. s. ENERGOAQUA. Navíc v době jeho experimentu byl v úseku Bečvy pod Loučkou po Juhyni přibližně dvojnásobný průtok (5 m3/s - v době havárie pouze 2,5 m3/s). I tato okolnost jeho závěry zpochybňuje.

Další experiment realizoval prof. RNDr. Jakub Hruška 27. července 2020. Do tzv. rožnovského kanálu byl v místě jeho ústí do Bečvy, zhruba v půl desáté ráno, vylit rozpuštěný chlorid sodný. Následně pod prvním jezem po proudu (asi o 600 m níže - zhruba čtyři metry od levého i pravého břehu) byla měřena elektrická vodivost. Takto se zjistilo, že už v těchto místech je chlorid sodný rozmíchaný v celé šíři koryta řeky. V době experimentu prováděného prof. RNDr. Jakubem Hruškou byl na limnigrafické stanici Bečva - Teplice nad Bečvou naměřen průtok 3,1 m3/s. Při přepočtu k úseku Bečvy od přítoku Loučky po přítok Juhyně (podle "Hydrologických poměrů Československé socialistické republiky - Díl III") dostáváme hodnotu 2,7 m3/s (v neděli 20. září protékalo v dopoledních hodinách prakticky stejných 2,5 m3/s). Přes veškeré (dle nás zcela "detailní") výtky Ing. Klicpery (který dokonce neváhal použít zcela "nechutné" útoky "ad personam"), lze měření pana profesora označit jako přínosné. Za poněkud absurdní též považujeme obvinění vznesená proti provedenému měření s ohledem na použití pouhých 20 kg kuchyňské soli. Jak jsme výše uvedli - každou hodinu je z výusti a. s. ENERGOAQUA vypouštěno téměř 90 kg rozpuštěných anorganických solí za hodinu (tedy 4,5krát více).

Nebudeme dále uvedená měření podrobně komentovat (též ne spor mezi Ing. Klicperou a prof. RNDr. Jakubem Hruškou). Pro nás je zcela zásadní měření Ing. Mičaníka, pracovníka Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, veřejné výzkumné instituce, provedené v roce 2008 naprosto bezchybným a profesionálním způsobem. V případě pochybností doporučujeme Policii České republiky provést nové měření výhradně týmem Ing. Mičaníka. Pokud jde o měření prof. RNDr. Jakuba Hrušky, lze mu vytknout samozřejmě určité nedostatky - nicméně se domníváme, že s ohledem na délku mísicí zóny je pravdě blíž, než měření Ing. Klicpery. Po podrobném prostudování "Metodiky pro vymezování mísicích zón podle § 6 vyhlášky č. 98/2011 Sb. v útvarech povrchových vod tekoucích (kategorie řeka)" můžeme jednoznačně prohlásit, že nejhodnověrnějším je výše podrobně popsané měření provedené Ing. Mičaníkem a jeho spolupracovníky.

Provoz a systém vodního hospodářství v areálu DEZA, a. s.

Proto, abychom následně vysvětlili, co se stalo v nočních a ranních hodinách v neděli 20. září, je zapotřebí se nejprve zmínit o celkové situaci v dotčeném areálu. Vycházeli jsme z veřejně dostupných informací a integrovaného povolení z 27. února 2018 (včetně změn 1-7). Též lze zmínit diplomovou práci Marcely Mačkové (Vyhodnocení účinnosti biologické části ČOV po její rekonstrukci v chemickém závodě), diplomovou práci Veroniky Kocfeldové (Management rizik úniku odpadních vod v chemickém podniku), bakalářskou práci Petra Krejčiříka (nakládání s odpadními vodami v DEZA, a. s.) a především bakalářskou práci Petry Langhammerové (Průmyslové odpadní vody s obsahem kyanidů). Též nelze opomenout velmi podnětné články prof. Marka Petřivalského (DEZA - O stopových kyanidech a kyanidových stopách - část I. a část II.). Rovněž jsme využili informace obsažené v dokumentu "Stanovisko k žádosti o vydání integrovaného povolení DEZA, a. s." (CENIA, česká informační agentura, Praha, 20. 12. 2017).

Vodní hospodářství a. s. DEZA patří do skupiny tzv. pomocných provozů. V závodě má na starost veškeré pochody spojené s vodou (zásobování, úpravu vody, čištění odpadních vod). Je koncipováno s ohledem na úspornou komplexní cirkulaci vody v závodě - s maximálním využitím odpadních vod k technologickým účelům. Jeho provoz je rozdělen na několik úseků. Nejprve je zapotřebí zmínit chemickou úpravnu vody ve které se upravuje užitková voda z Bečvy (čiření, dekarbonizace, filtrace, ionexy). Úsek zásobování vodou zajišťuje dodávku pitné a užitkové vody. Pokud jde o pitnou vodu - u té je zajišťována pouze její distribuce v areálu - u užitkové vody je zajišťován jak rozvod, tak výroba. Jako zdroj pro výrobu užitkové vody slouží jak surová voda z Bečvy, tak i voda z lagun ve Lhotce (umístěných před hlavní výustí č. 1). Užitková voda slouží i jako doplňková pro chladicí okruhy (jde o jak filtrovanou vodu z lagun, tak vodu z Bečvy). Existují celkem tři chladicí okruhy: chladicí okruh A (zásobuje provozy benzol a chemickou čistírnu odpadních vod), chladicí okruh B (zásobuje zbytek závodu) a tzv. smolný chladicí okruh (určen pro přímé chlazení při granulaci smoly). Chlazení technologických celků, je zajištěno dvěma cirkulačními okruhy s čerpacími stanicemi a chladicími věžemi. Kvalita chladicí vody v chladicích okruzích je upravována aplikací inhibitorů koroze (ptáme se - jsou používány chromany?), stabilizátorů tvrdosti a biocidními prostředky. S ohledem na níže uvedenou rekonstrukci havárie je zapotřebí uvést, že na omezení biologického oživení se používá chlornan sodný. V integrovaném povolení je uvedeno: "Chlornan sodný: Biocidní prostředek k potlačení biologického oživení chladicí vody Do závodu je dodáván v obalech z plastické hmoty o objemu 1 000 litrů."

Kanalizace se dělí na a) chemickou (odvádí vody na chemickou čistírnu odpadních vod a následně z této čistírny na biologickou čistírnu odpadních vod), b) dešťovou (odváděla čisté nezávadné dešťové vody do záchytné zdrže u biologické čistírny odpadních vod - tak tomu bylo před výstavbou nové biologické čistírny před vydáním integrovaného povolení z 27. února 2018), c) splaškovou (odvádí vody z jídelen a sociálních zařízení na biologickou čistírnu odpadních vod), d) drénovou (slouží k odvodu podzemních vod). Pokud jde o dřívější stav před výstavbou nové biologické čistírny odpadních vod, je zapotřebí poznamenat, že dešťová zdrž se nacházela (podle níže uvedeného schématu Marcely Mačkové) v severozápadní části areálu, poblíž železniční trati. Z portálu mapy.cz jsme zjistili, že plocha zdrže činila 1960 m2. Její objem tak lze odhadnout na cca 5 000 m3 (v době havárie v září 2020 však už funkční nebyla). V případě jejího naplnění voda samovolně odtékala do laguny (biologického rybníku) Lhotka (do levé, tj. východní, poloviny - blíže čerpací stanici). Odtud se čerpala zpět do závodu do rozvodu užitkové vody, k chemické úpravě vody, nebo na doplňování ztrát vody v chladících okruzích. Z integrovaného povolení ze dne 27. února 2018 (včetně změn 1-7) je zřejmé, že po zahájení zkušebního provozu nové biologické čistírny odpadních vod je tato voda i nadále shromažďována v biologickém rybníku Lhotka.

Chemická čistírna odpadních vod má kapacitu 735 000 m3/rok. Sestává se z objektů a zařízení chemického čistění vod (destilace, odbenzolování a odčpavkování, extrakce fenolů, neutralizace, vakuová filtrace, dopalování exhalací a stáčení stanice fenolátu). Čištěny jsou odpadní vody zasolené, vody odsazené z dehtu, vody z výroby dioktylftalátu, odpadní voda fenolová s obsahem čpavku, voda fenolová bez obsahu čpavku, voda dehtová, benzolová, čpavková a olejová. K čištění odpadních vod se využívá technologie neutralizace, koagulace, sedimentace, dekantace, extrakce, destilace, desorpce, filtrace a elektroflotace.

Původní biologická čistírna odpadních vod (do roku 2019) byla třístupňová s aerobním čištěním v aktivačních nádržích. Před vlastní čistírnou byla předřazena elektroflotační čistírna (jde o velmi účinnou separační metodu pro zpracování průmyslových odpadních vod - byla vyvinuta německou firmou DR.BAER Verfahrenstechnik GmbH - propagátory této metody byli u nás před rokem 1989 mj. Ing. Josef Dvořák, CSc., a Ing. Josef Šedivý, CSc., z Výzkumného ústavu vodohospodářského). Dvě aktivační nádrže byly provzdušňovány povrchovými mechanickými aerátory, nádrž třetího stupně pak vybavena Kessenerovými kartáči a využívána pouze jako průtočná s funkcí sedimentace kalu. Po biologickém čištění následovala filtrace na pískových filtrech a vyčištěná voda odcházela do pravé části laguny ve Lhotce nad Bečvou - ta sloužila jako biologický rybník (poznámka: v roce 2020 šla však odpadní voda přímo do řeky Bečvy). V diplomové práci Marcely Mačkové je velmi přehledně (v příloze č. 3) uvedeno množství zpracovávaných odpadních vod na (staré) biologické čistírně odpadních vod za období říjen 2018-září 2019. Množství odpadních vod z chemické čistírny odpadních vod činilo 379 tis. m3, voda z hydraulické bariéry 51 tis. m3, voda ze spalovny průmyslových odpadů 42 tis. m3, ostatní voda 274 tis. m3 (dle všeho šlo převážně o tzv. odluhy z chladicích okruhů) a splašková voda pouze 79 tis. m3 (to je s ohledem na dobrou funkci biologické čistírny odpadních vod poměrně málo). Níže rovněž uvádíme přehledné schéma převzaté z diplomové práce Marcely Mačkové (Vyhodnocení účinnosti biologické části ČOV po její rekonstrukci v chemickém závodě).


Situace před výstavbou nové biologické čistírny odpadních vod (M. Mačková)


Na základě výše uvedeného integrovaného povolení byla zahájena výstavba nové biologické čistírny odpadních vod. Jde o čistírnu se zatížením 12 887 ekvivalentních obyvatel, s projektovanou kapacitou 3 600 m3/den (tj. 1 314 000 m3/rok) tvořenou dvěma linkami se třemi stupni čištění odpadních vod s pomocí aktivovaného kalu s dosazováním a s terciálním stupněm dočištění vod technologií srážení s následnou filtrací. Komplex biologického čištění odpadních vod se sestává z předčištění, flotace, aktivace, terciálního čištění a kalového hospodářství. Navrhovaný systém umožňuje vedle odbourání organického znečištění i oxidaci amoniakálního dusíku a redukci obsahu dusíku ve vyčištěné vodě. V biologickém stupni rovněž dochází k oxidaci kyanidů. Pro separaci kalu od vyčištěné vody slouží kruhové dosazovací nádrže. Dvoulinkové uspořádání biologického stupně umožňuje provádět za provozu případné opravy.

Dále je zapotřebí rovněž zmínit systém hydrologických vrtů (slouží jako hydraulická bariéra), čerpání podzemních vod bariery, čerpání podzemních vod drénové kanalizace a zařízení na akumulaci vod (technické nádrže na akumulaci vod u Lhotky nad Bečvou o objemu 2 × 14 000 m3, trojúhelníková akumulační nádrž o objemu 2 730 m3, nově vybudovaná obdélníková akumulační nádrž o objemu 19 000 m3 (jde o nádrž na technologickou vodu - slouží jako zásobárna, když se musí dodržet minimální zůstatkový průtok u odběru povrchové vody z Bečvy - tj. též jako zásoba chladící vody v období sucha) a kalové laguny u čerpací stanice u Bečvy).

S ohledem na havárii v a. s. DEZA je zapotřebí podrobně zmínit rovněž dvě technické nádrže u Lhotky nad Bečvou (nazývané též laguny či biologické rybníky Lhotka - o objemu 2 × 14 000 m3). Před výstavbou nové biologické čistírny odpadních vod byla levá polovina laguny (blíže čerpací stanici) určena pro shromažďování dešťových a oplachových vod vypouštěných ze závodu (které následně sloužily jako zdroj užitkové vody). Pravá polovina laguny plnila funkci homogenizační a retenční nádrže pro vyčištěné vody z tehdejší biologické čistírny odpadních vod. Tak v laguně Lhotka docházelo k egalizaci vyčištěné vody, a tím i k vyrovnání případných výkyvů v účinnosti čištění. Současně zde docházelo k usazení zbytkových nerozpuštěných látek - tím i k tvorbě dnových sedimentů. Nahlédneme-li však do integrovaného povolení z 27. února 2018, zjistíme na straně 17, že: "odpadní vody z ČOV nesmí být vypouštěny prostřednictvím laguny Lhotka, ale pouze prostřednictvím nově vybudované kanalizace...". Následuje zcela "nesouvisející" a poněkud "mlhavá" formulace: "Z laguny nesmí být odpadní vody vypouštěny do vodního toku Bečva Spojená. Vody budou pouze přečerpávány pro použití v rámci závodu DEZA, a. s." Podle svědectví důvěrného zdroje obě laguny (dokonce prý podle vyjádření a. s. DEZA) v současnosti slouží jen k akumulaci užitkových vod, a tudíž jsou kanálem s odpadní vodou obtékány. Ve stanovisku k žádosti o vydání integrovaného povolení DEZA, a. s., je dokonce uvedeno: "Nové řešení zahrnuje přepojení odtoku z terciálního dočištění obtokem laguny přímo před odtokový objekt za lagunou. Důvodem je zamezení zhoršení odtokových parametrů vyčištěné vody, a to především v letních měsících." Z uvedené (spíše nesrozumitelné) formulace nám není zřejmé, o jaké odtokové parametry se jedná.

Ptáme se: proč k tomuto "riskantnímu" kroku krajský úřad přistoupil? Dokonce použil formulaci "nesmí". Podle výše uvedených citovaných formulací by bylo možné i dovodit, že DEZA, a. s., žádné odpadní vody v roce 2020 nevypouštěla - to je však v nesouladu s údaji vodohospodářské bilance (jde o ohlašované údaje podle § 22 odst. 2 vodního zákona), podle které bylo v roce 2020 vypuštěno 1 154 tis. m3 (nedošlo k žádné změně proti roku 2019, kdy bylo vypouštěno 1 124 tis. m3, ani proti roku 2018, kdy bylo vypuštěno méně odpadních vod - a to jen 832 tis. m3). Pokud se podíváme na dostupný výsek z portálu mapy.cz, jsou zde patrné dva obtoky (jak kolem levé, tak pravé části). Dle zcela důvěryhodného zdroje však ve vzdálenosti cca 80-100 m nad a pod stávajícím kanálem vedoucím od lagun (je zakryt mříží) se nacházejí dvě roury. Pravděpodobně tedy obtoky obou částí nádrže vedou rovnoběžně s kanálem spojujícím přepad z nádrží s vyústí č. 1 do Bečvy. I toto musí příslušné orgány činné v trestním řízení či Česká inspekce životního prostředí důkladně prošetřit.


Podivné "obtoky" u lagun Lhotka


Kyanidové odpadní vody z výroby fenolu

Výrobní program závodu je zaměřen na zpracování dvou strategických surovin, a to vysokoteplotního černouhelného dehtu a surového benzolu. Dehet obsahuje až 5 % vody. Odsazením pomocí deemulgačních činidel vznikají odpadní vody s vysokou koncentrací kyanidů celkových. Silně toxické jsou HCN, CN- - též i komplexotvorné kyanidy kadmia a zinku - středně toxické pak komplexotvorné sloučeniny niklu a mědi. Nejméně toxické jsou komplexotvorné kyanidy trojmocného a dvojmocného železa a kobaltu. Černouhelný dehet se do závodu dováží v cisternách, smíchá se s dalšími surovinami (dehtové oleje, upotřebený prací olej aj.) za vzniku tzv. sestaveného dehtu. Sestavený dehet projde rektifikační destilací, kde se oddělí jednotlivé frakce - oleje, které se dále zpracovávají v dílčích výrobnách závodu. Z provozu "Dehet" jsou odváděny převážně dva typy vod s obsahem kyanidů celkových: 1) odpadní voda odsazená z dehtu (OVOD) a 2) odpadní voda fenolová 1 - surová (OVF1-1S, zkráceně též OVF1 - s obsahem čpavku). S ohledem na níže provedenou rekonstrukci vzniklé havárie v neděli 20. září 2020 je pro nás důležitá především odpadní voda fenolová. Odpadní voda z OVOD je (dle bakalářské práce Petry Langhammerové) totiž přímo přečerpávána na chemickou čistírnu odpadních vod.

V chemické čistírně odpadních vod se využívají následující fyzikálněchemické procesy: Neutralizace (úprava na požadované pH), odfenolování (dvoustupňová extrakce v rotačních kolonách), oddehtování (extrakce vody benzolem), odčpavkování (vícestupňová nepřetržitá destilace - rektifikace), odbenzolování (desorpce benzolu z vody vzduchem ve výplňových pračkách). Dle diplomové práce Langhammerové je průměrná koncentrace kyanidů celkových u odpadní vody fenolové 1 rovna 466 mg/l (průměrná koncentrace fenolů - 2 600 mg/l). Zde je však zapotřebí upozornit na tu okolnost, že jde o starší údaje z roku 2015. Obsah kyanidů v dehtu se v posledních letech spíše zvyšuje (rovněž tak i obsah thiokyanatanů). Kyanidy byly až do roku 2016 likvidovány ozonizací. Poté bylo rozhodnuto o odstavení ozonizační jednotky z důvodu zvýšené koncentrace thiokyanatanů, kdy docházelo ke vzniku volných kyanidů - nikoliv k jejich redukci (tedy naopak k nevyžádanému "efektu").

Na závěr této dílčí části se pokusíme o orientační bilanci - samozřejmě na základě jen orientačních předpokladů. Podle článku Jakuba Patočky a Zuzany Vlasaté víme, že v osudnou neděli z kaustifikace (viz níže) uniklo přibližně asi 12 m3 směsi. Za předpokladu (podle údajů převzatých z diplomové práce Langhammerové) koncentrace asi 500 mg/l kyanidů celkových (tj. že byla stejná jako u odpadní vody fenolové 1 - musí být došetřeno Českou inspekcí životního prostředí nebo Krajským úřadem Zlínského kraje) docházíme k cca 0,5 kg u jednoho m3. Samozřejmě jde o zcela orientační a nepřesný předpoklad. Vycházíme jen z toho, že uhličitan sodný je produktem, který vzniká v rámci procesu tzv. saturace oxidem uhličitým (po předchozí extrakci fenolů). Uvedené problematice se budeme ještě níže věnovat. Ve 12 m3 směsi by pak bylo obsaženo asi 6 kg kyanidů celkových. Tato hodnota je (pouze orientačně) ve shodě s výše odhadovanými 5-10 kg. Samozřejmě jde (opětovně opakujeme) jen o přibližný odhad (za předpokladu velmi znečištěného uhličitanu sodného - viz níže). Pokud bude zrušeno nezákonné informační embargo, své propočty opravíme a Policii České republiky poskytneme naše upřesněné výsledky.

Celkový aktivní chlór

Pitter, P. (Hydrochemie, 2015) uvádí: "V hydrochemii a technologii vody se pod pojmem celkový aktivní chlór rozumějí všechny formy chlóru, které v kyselém prostředí oxidují jodidy na jod (molekulový chlór, chlornany, chloraminy, oxid chloričitý). Někdy se také rozlišuje volný aktivní chlór (molekulový chlór, chlornany, a vázaný aktivní chlór (chloraminy a organicky vázaný chlór). Chlór v odtocích z čistíren odpadních vod (např. ze zdravotnických zařízení) a v odtocích z úpraven vody se nazývá zbytkový aktivní chlór. Rozlišování jednotlivých forem je poměrně složité, protože závisí na analytické metodě a pracovním postupu. Označením celkový chlor se rozumí všechny uvedené formy chlóru, včetně chloridů." Při úpravě vody se aplikuje tzv. chlorování - též při čištění průmyslových odpadních vod (jde o chlorační i oxidační účinky). Chlorační účinky má molekulový chlor - kyselina chlorná a chlornany (převažují v alkalickém prostředí) - mají převážně oxidační účinky. Pitter též uvádí, že je pro ryby velmi silně jedovatý, toxicita závisí významně na teplotě, s vyšší teplotou je i toxicita vyšší. Při dlouhodobém působení škodí již koncentrace, které jsou přípustné v pitné vodě. Aktivní chlór je při koncentraci 0,04 až 0,2 mg/l a při dlouhodobém působení toxický pro většinu druhů ryb.

S ohledem na toxicitu pro ryby si dovolíme uvést plnou citaci z publikace: Čítek, J., Gelnarová, J., Svobodová, Z., a Tesarčík, J. Nemoci sladkovodních a akvarijních ryb, 1998: "Aktivní chlór se dostává do recipientů s odpadními vodami z textilního průmyslu a papírenského průmyslu. Chlór a sloučeniny uvolňující aktivní chlór se používají jako dezinfekční prostředky v humánní a veterinární medicíně. Chlorové vápno se využívá k totální dezinfekci dna rybníků (v dávce 500 až 600 kg/ha), sádek a jiných zařízení k chovu a převozu ryb. Při žaberním onemocnění ryb se doporučuje aplikace chlorového vápna na hladinu rybníka v dávce 10 až 15 kg/ha při průměrné hloubce 1 m. Při předávkování nebo nesprávném postupu aplikace chlóru a sloučenin uvolňujících aktivní chlór dochází k poškození až úhynu ryb. S poškozením ryb chlórem se setkáváme také při přechovávání konzumních ryb ve vodních nádržích prodejen s intenzivním přítokem vodovodní chlorované pitné vody, která obsahuje 0,05 až 0,3 mg/l aktivního chlóru. Aktivní chlór je látka pro ryby velmi silně jedovatá. Stupeň toxicity je významně ovlivněn teplotou vody. Obecně je možno říci, že koncentrace 0,04 až 0,2 mg/l aktivního chlóru při dlouhodobém působení je toxická pro většinu druhů ryb. Působení aktivního chlóru na ryby je jednak místní, na kůži a žábry, a jednak celkové po vstřebání chlóru do krve. Při celkovém působení se projevují především poruchy nervové soustavy. Kůže a žábry intoxikovaných ryb jsou pokryty silnou vrstvou hlenu, při působení vysokých koncentrací aktivního chlóru dochází k překrvení až krvácení ze žaber. Povrch těla ryb je světlejší barvy, na okrajích žaberních lístků a ploutví je znatelný šedobílý povlak."

Pokud jde o výskyt chlóru v řece Bečvě v neděli 20. září 2020, uvedli jsme výše řadu zcela hodnověrných výpovědí očitých svědků. Nechť tyto svědky Policie České republiky opětovně vyslechne!

Co se stalo v nočních a ranních hodinách v neděli 20. září v areálu DEZA?

Zde se pokusíme o možnou hypotetickou rekonstrukci všech událostí. Hned na úvod je zapotřebí říci, že zcela zásadní poznatky se podařilo zjistit Jakubovi Patočkovi a Zuzaně Vlasaté (Odhaleno: V den otravy Bečvy se v Deze stala havárie. Proč zůstala utajena?) Havárie nastala v nočních hodinách v neděli 20. září 2020. Z důvěrného zdroje jsme se dozvěděli, že za vše může možná jen "slivovice". Šlo o provoz tzv. kaustifikace (jednotka se sestává ze dvou reaktorů, ve kterých střídavě dochází k reakci). Zde se vyrábí louh sodný (NaOH) na základě reakce uhličitanu sodného (Na2CO3 - jde o běžnou sodu nebo tzv. kalcinovanou sodu) a hydroxidu vápenatého (Ca(OH)2 - tradičně nazývaného hašené vápno či vápenný hydrát). Uhličitan sodný však není dovážen - je používán velmi znečištěný produkt, který vzniká při zpětném převedení fenolátů (vzniklých po extrakci 10% roztokem NaOH z karbolového oleje). Pro převedení fenolátů na fenol se používá saturace oxidem uhličitým. Kromě fenolu vzniká jako odpadní produkt právě uhličitan sodný (Na2CO3). Jak jsme již výše popsali - u odpadní vody fenolové 1 - surové (OVF1-1S) jsou vysoké koncentrace kyanidů (samozřejmě i fenolů). Jsme si vědomi toho, že předpoklad rovněž vysoké koncentrace kyanidů celkových ve znečištěném uhličitanu sodném doložen nemáme - je však pravděpodobný. Fenoly i kyanidy jsou totiž obsaženy v karbolovém oleji, což je jedna z frakcí vznikající při frakční destilaci černouhelného dehtu. Určitým důkazem toho, že to byly právě tyto vody je (podle údajů vodoprávního úřadu) nahnědlá barva vody v řece Bečvě v neděli 20. září 2020 (viz sněmovní dokument 9016).

Obsluha se až někdy v ranních hodinách probudila (pro ostatní zaměstnance podniku jde o "fenolku" - kaustifikace je jen pomocným provozem). I to je nutné zmínit pro pochopení skupinové "psychologie" v nočních a ranních nedělních hodinách. V celém závodu (jak jsme pochopili z důvěrných zdrojů) panuje snaha každou mimořádnou událost spíše "ututlat". Podle Jakuba Patočky a Zuzany Vlasaté spustil dotyčný pracovník někdy před půlnocí ohřev směsi. Pak ale usnul - směs se přehřála a začala vřít. Následně došlo k tomu, že směs začala vystřikovat z reaktoru. Signalizační zařízení ("alarm") však bylo mimo provoz - havarijní jímka pod reaktorem též evidentně nefunkční. Do (zcela jistě dešťové - tzv. "nezávadné") kanalizace tak uteklo asi 12 m3 směsi - nejen fenoly (viz prof. Petřivalský), též i kyanidy. Výše jsme provedli odhad, že mohlo uniknout přibližně jen 5-10 kg kyanidů celkových. S ohledem na provedené porovnání s havárií na řece Labi se však domníváme, že hromadný úhyn ryb nebyl způsoben kyanidy. Samozřejmě kyanidy celkové v řece Bečvě naměřeny byly - avšak jejich koncentrace (po smísení s povrchovými vodami Bečvy) byla proti havárii pod Kolínem způsobené únikem z podniku Lučební závody Draslovka, a. s. (který nastal 9. ledna 2006 v ranních hodinách) přibližně pětkrát nižší (možná až desetkrát - díky informačnímu embargu nejsme schopni udat přesnější hodnotu).

Nyní se vraťme zpět do nočních hodin osudné neděle. Následky havárie (včetně znečištění přilehlé vnitrozávodní komunikace) prý odstraňovala až ranní směna. Jak? Asi hadicemi. Pracovníci vodního hospodářství se vše dozvěděli pozdě (viz též článek Jakuba Patočky a Zuzany Vlasaté - ve shodě i s našimi informacemi). Ve zkratkovité snaze o odstranění následků havárie se domnívali, že uniklé množství kyanidů je extrémně velké - ono bylo však mnohem menší než výše popsané množství v Kolíně (do řeky Labe uniklo neuvěřitelných 600 kg kyanidů celkových).

Je též zapotřebí si objasnit situaci s ohledem na stav rozestavěnosti biologické čistírny odpadních vod. O staré dešťové zdrži jsme se již zmínili (její objem jsme odhadli na cca 5 000 m3). Pokud by byla v provozu - vše by bylo pod kontrolou. Již dlouho nepršelo - navíc srážky se nevyskytovaly - dokonce až do pátku 25. září). Vše by se snadno zvládlo (samozřejmě by se nic České inspekci životního prostředí neohlásilo - zcela v rozporu s příslušnými ustanoveními vodního zákona). Z důvěrného zdroje jsme se dozvěděli, že se kanalizace "překopávala". V současnosti je už situace jiná - dešťové vody jsou již napojeny na novou nádrž u železniční trati (viz výše nádrž o objemu 19 000 m3 - ta slouží jako zásobárna, když se musí dodržet minimální zůstatkový průtok u odběru povrchové vody z Bečvy). Trasa napojení dešťové kanalizace z areálu závodu jde "logicky" přes Jasenický potok. Takže - stará dešťová zdrž byla odstavena (musela uvolnit místo pro třetí stupeň čištění nově budované biologické čistírny odpadních vod) - a na novou nádrž dešťová kanalizace ještě napojena nebyla. Jsme si samozřejmě vědomi - že naše následné úvahy jsou (byť věrohodnou) hypotézou. Vycházíme z "psychologie" - co si asi řekl příslušný stavbyvedoucí, když nedodržel termín srpen 2020 (máme nepřímo ověřené, že "finišovali") - a ono bylo už září? Všichni známe tzv. "teorii černé labutě". Bohužel se vyskytují neočekávané události, které mají významný dopad na společnost. Tyto se odchylují od toho, co je běžné, a proto je obtížné je předvídat. K tomu lze dodat jediné - DEZA, a. s., měla havárii ohlásit. Možná by shoda všech neočekávaných náhod byla v příslušném správním řízení pro ni polehčující okolností. Nestalo se tak - bohužel.

Ještě další informaci je zapotřebí zmínit. Z jistého zdroje jsme se dozvěděli (musí došetřit Policie České republiky), že v době havárie byla vypuštěna pravá laguna (prováděli prý opravu dna - jde o lagunu, která sloužila (současná situace s obtokem není zcela jasná) jako homogenizační a retenční nádrž pro vyčištěné vody z biologické čistírny odpadních vod k jejich zachycení). Takže další problém - tím nemohlo být možná případně čerpadly u biologické čistírny provedeno přečerpání do zahrazené a rozestavěné části laguny. Z jistého zdroje jsme se dozvěděli (to musí došetřit Policie České republiky), že odpadní voda tekla do Jasenického potoka. Z jiného důvěrného zdroje jsme zjistili, že tam byla čerstvě nasypána nějaká zemina ("že tam snad byl i nějaký bagr"). Jsme si vědomi toho, že jde o neúplné informace. Ptáme se však - a to zcela oprávněně - proč byla předem obviněna pouze ENERGOAQUA. a. s.? Proč musíme my, kteří nemáme příslušné školení příslušníků Policie České republiky, nahrazovat její nezastupitelnou roli v právním státu (doufáme, že ještě stále funkčním)? Určitá zemina je (dle očitých svědků) nahrnuta ještě nyní na jednom břehu Jasenického potoka (opět musí vše došetřit Policie České republiky - bohužel až s ročním zpožděním).

A nyní závěrečná rekonstrukce - časově bychom mohli odhadnout, že šlo o počátek ranní směny - pracovníci vodního hospodářství přivezou ze skladu 1 000 l sud chlornanu sodného (podrobně viz komentář k chladicím vodám). Odhadem šlo o 120-130 kg volného chlóru. Co se stalo? Došlo k předávkování, navíc kyanidy už převážně dříve odtekly dešťovou kanalizací a následně možná i Jasenickým potokem (podle zcela anonymního zdroje bylo prý nemnoho uhynulých ryb již pod Jasenickým potokem - vše musí došetřit Policie České republiky). V hypotetické zahrazené provizorní jímce možná byla jen voda z hadic pracovníků, kteří chtěli "uklidit" "sodu" u "fenolky". Též i částečně fenoly, které se možná přeměnily na chlorfenoly (existují mono-, di- a tetrachlorfenoly - pentachlorfenol slouží jako pesticid je již v EU od roku 2006 zakázán). K tomu je však zapotřebí poznamenat (viz Pitter, P., Hydrochemie, 2015), že průběh a rychlost chlorace závisí na hodnotě pH (kterou neznáme) a na počátečním poměru mezi chlórem a fenoly (též neznámém). V kyselém prostředí probíhá spíše chlorace, v alkalickém oxidace.

Zde by naše rekonstrukce na základě všech dostupných podkladů, jednoznačných indicií a informací získaných z důvěrných zdrojů mohla skončit. Existuje však ještě jedna "záhada" - jde o další "kanál" níže pod výpustí V1 u lagun. Oficiálně svádí dešťové vody z obce Lešná - Bečva tam dělá "zatáčku". Nikdo z místních znalců (možná ani úřady) neví, kam kanál přesně vede a zda neexistuje nějaké boční napojení k areálu a. s. DEZA (dle rozborů vody - viz prof. Petřivalský). Jako jediný prý nebyl v době havárie obrostlý mechy ani řasami, ale vybělený. Vzorky bohužel odebrány nebyly. Byly pokusy zmonitorovat jeho trasu - nicméně kanál asi po 20 m uhýbá doprava směrem k a. s. DEZA. Na starých vodohospodářských mapách se zjistilo, že zde byl dříve potok vedoucí k areálu a. s. DEZA. Možná tento kanál kopíruje jeho trasu. Je pravděpodobné, že po zasypání potoka tam byla (asi v šedesátých letech minulého století) osazena drenážní trubka (případně kanalizační betonová roura). Též jeden z rybářů zjistil, že na pravém břehu Jasenického potoka existuje vyústění dvou trubek ze břehu. Zde jde samozřejmě spíše jen o hypotézu (musí vše došetřit Policie České republiky) - ptáme se - mohla ze zahrazené provizorní zdrže (kam byl vylit pravděpodobně celý 1 000litrový sud koncentrovaného chlornanu sodného) unikat toxická voda až do "podezřelého" kanálu (možná napojeného na vyústění zvané též "Bočák")? S ohledem na jeho bílou barvu je to možné. 

Bývalý potok (převzato z DR - "Deza je zřejmě napojena na podezřelou výpusť")


Jaké byly následky této havárie? Dle všech dostupných pramenů, které jsme měli k dispozici, šlo o nejtragičtější úhyn ryb v posledních desetiletích na našem území. Evidentně "zabíjel" především chlornan sodný (kyanidy jen ve velmi omezeném rozsahu - viz výše). Dle Svobodové a kol. (1967) působí koncentrace 3,5 mg/l úhyn kaprů za 1-2 hodiny. Dle našich předběžných propočtů (za předpokladu použití jen jednoho sudu s chlornanem) by při havarijní "vlně" trvající přibližně dvě hodiny činila koncentrace volného chlóru v řece (při vypočteném průtoku 2,5 m3/s - viz výše) přibližně 7 mg/l. To je dvakrát více než uvedená limitní hodnota.

Závěrečné zhodnocení

Havárie a její extrémní následky nevznikly ani tak na základě původní havarijní události, ale naopak značně nekoordinovanou snahou o odstranění jejích předpokládaných horších účinků. Pokud by úhyn ryb nebyl tak tragický bylo by ji možno chápat spíše jen jako jakousi noční a ranní nedělní "frašku". V následujícím textu se pokusíme o zcela krátké shrnutí výše uvedených zjištění, spolu s nezpochybnitelnými argumenty, proč původcem havárie může být pouze DEZA, a. s.

Především je možné konstatovat, že kromě tohoto velkého zdroje znečištění (odpadní vody vypouštěné z komunální čistírny odpadních vod Valašské Meziříčí patřící Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko můžeme s ohledem na charakter odpadních vod předem vyloučit) přichází do úvahy pouze ENERGOAQUA, a. s. Pokud by ona nebyla původcem havárie, pak přichází do úvahy pouze provozovna DEZA, a. s. Co nasvědčuje tomu, že ENERGOAQUA, a. s., není původcem havárie ze dne 20. září 2020? Především řada výpovědí rybářů ze stejného dne, kteří v úseku nad vypouštěním odpadních vod z areálu DEZA, a. s., a pod místem vypouštění ENERGOAQUA, a. s., lovili ryby (dokonce i ulovili - viz výše). Jako další argument je možné zmínit mísicí zónu. Výše jsme velmi podrobně zhodnotili její stanovení celkem třemi autory (i způsoby). Za nejprofesionálnější jsme označili měření Ing. Mičaníka (včetně spolupracovníků) z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, veřejné výzkumné instituce, provedené v roce 2008. Tento výzkumný pracovník je navíc autorem certifikované, Ministerstvem životního prostředí schválené, "Metodiky pro vymezování mísicích zón podle § 6 vyhlášky č. 98/2011 Sb. v útvarech povrchových vod tekoucích (kategorie řeka)", která byla zpracována Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka, veřejnou výzkumnou institucí, v rámci výzkumného záměru VZ 0002071101. Může (byť soudní znalec) mít takové odborné a přístrojové zázemí? Samozřejmě nikoliv. Proto můžeme bez jakýchkoliv pochybností prohlásit: délka mísicí zóny stanovená Ing. Klicperou je zcela chybná (dokonce možná účelově zmanipulovaná - uvedená podezření by měla prošetřit Policie České republiky).

Rovněž jsme zcela jednoznačně dokázali, že v neděli 20. září unikly do řeky Bečvy nejen kyanidy, ale - ba dokonce především - volný chlór. Též určité množství fenolů. Podle výpovědi některých místních rybářů, se kterými jsme vše telefonicky konzultovali, v dané oblasti není srovnatelně velký podnik s chladicími věžemi a chladicími okruhy. Pouze v integrovaném povolení a. s. DEZA je uvedeno: "Chlornan sodný: Biocidní prostředek k potlačení biologického oživení chladicí vody Do závodu je dodáván v obalech z plastické hmoty o objemu 1 000 litrů." V části tohoto článku pojednávající o kvalitě vody na základě výpovědi řady rybářů jsme doložili, že v říční vodě byla bezprostředně po havárii vysoká koncentrace chlóru (viz též zjištění prof. RNDr. Jakuba Hrušky, CSc.).

Už jen tyto argumenty by zcela postačovaly k tomu, aby Policie České republiky bezprostředně zahájila šetření v a. s. DEZA. Jsou však ještě další zcela jednoznačná podezření - uvedli jsme je v části nazvané "Co se stalo v nočních a ranních hodinách v neděli 20. září v areálu DEZA?" Pouze ve zkratce shrneme některá zjištění - především je zcela evidentní, že po půlnoci ze soboty 19. září na neděli 20. září 2020 došlo v areálu a. s. DEZA přinejmenším k mimořádné události. Ta měla být samozřejmě České inspekci životního prostředí ohlášena - a to i v případě, že by se podařilo uniklých cca 12 m3 odpadních vod z tzv. kaustifikace zachytit a v příslušné retenční nádrži zneškodnit. Lze jen doporučit pracovníkům a. s. DEZA, aby si důkladně prostudovali zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) a vyhlášku č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků.

V předposlední části tohoto příspěvku jsme uvedli možnou rekonstrukci toho, co se v neděli 20. září v areálu a. s. DEZA skutečně stalo (samozřejmě nepřesnou na základě velmi malého množství ne zcela přesných informací - nicméně nechť Policie České republiky vše došetří - doufáme, že se tak stane). K objasnění události nám přispěly i výpovědi řady osob, které zde sdělovat nebudeme s ohledem na až "Kafkovskou" atmosféru strachu ve Valašském Meziříčí a jeho bezprostředním okolí. Bylo by dobré, aby si tento náš článek Policie České republiky podrobně prostudovala. Ona si může vyžádat např. projektovou dokumentaci k nově postavené biologické čistírně odpadních vod a realizované rekonstrukci vodního hospodářství (jde především o přepojení vod z dešťové kanalizace na novou retenční nádrž atp.) - též i starší dokumentaci související s celým areálem a jeho okolím. Nabízíme Policii České republiky zcela bezplatnou pomoc. Ing. Arnošt Kult sice není soudním znalcem - nicméně může (samozřejmě zcela jinému znalci než Ing. Klicperovi - s ohledem na výše uvedená podezření) zpracovat (zcela bezplatně) dílčí podkladové materiály. Má zkušenosti jak z výzkumu, tak projekce - v nemalé míře i z provozu vodního hospodářství (zastával pět let funkci hlavního vodohospodáře všech elektráren a tepláren ČEZ, a. s.).

Po přečtení tohoto článku zajisté laskavý čtenář podotkne: "Ano - zajímavé výpočty, je to vše pravděpodobné při nešťastném načasování v neděli, při poloprovozu čistírny odpadních vod, přepojování kanalizací, rušení a výstavbě nových retenčních nádrží, obtoku dočišťovacích nádrží ve Lhotce, "podezřelých výpustích", netransparentní bilanci nakládání s vodami a při podivné události v provozu kaustifikace - jak částečně přímé (naměřené koncentrace v Bečvě, výpovědi rybářů) tak i jen nepřímé důkazy". Adéla Jelínková a Martin Biben v článku "Dosud nezveřejněné dokumenty k Bečvě: V řece byly stejné jedy jako v rožnovské čističce. Obsluha tam nevěděla, co dělá" (4. 10. 2021- jde o uniklé informace z posudků pro Hospodářské noviny) píší: "Není pochyb, že původcem loňské otravy desítek tun ryb v řece Bečvě je rožnovská společnost Energoaqua. K tomuto závěru dospěly dva znalecké posudky, na základě kterých policisté rožnovskou čističku obvinili. Bezmála 400 stran neveřejných dokumentů k případu, včetně vyjádření znalců a textu policejního obvinění, mají HN k dispozici. Odborníci nashromáždili značné množství především nepřímých důkazů..." Nechť se laskavý čtenář zamyslí nad oním známým citátem: "Quod licet Iovi, non licet bovi." Ano - otroci v Římě (právně pouze "res" - "věc" - bez jakýchkoliv občanských práv) by proti tomuto citátu neprotestovali. My, občané demokratického Česka, ano!

Kdo za textem stojí?

Oficiálním autorem tohoto článku je Arnošt Kult - není však ve skutečnosti jeho jediným. Pomáhala mu řada "nadšenců" z Valašského Meziříčí a okolí, kteří by v případě vystoupení z anonymity ohrozili existenční zajištění svých rodin. Sám Arnošt Kult se jim snažil vysvětlit, aby neriskovali, že jeho situace je zcela odlišná. Je již v důchodu, žije zcela sám v Jizerských horách a pobíraný důchod mu s ohledem na nízké náklady na bydlení stačí. Má pokročilý věk (68 let), zažil mnohé a nic jej už nemůže výrazně překvapit. Kromě uvedených "nadšenců" mu rovněž pomáhala řada velmi kvalifikovaných pracovníků - bohužel v nižším věku. I jim by spoluautorství mohlo jejich odbornou kariéru ohrozit - navíc by to byla pro Českou republiku další ztráta (skutečně kvalitních profesionálů u nás nemáme nadbytek). Ing. Arnošt Kult by rovněž pociťoval vinu, že jim znesnadnil jejich život. Z uvedených důvodů - i s ohledem na zásadu slušnosti -, článek není psán v singuláru. Řada zjištění, nápadů a myšlenek totiž vznikla především v rámci neformálního pracovního kolektivu.

Hned po této části, ve které hovoříme o širším kolektivu spolupracovníků, si dovolíme pouze přímo jmenovat jednak prof. Marka Petřivalského, který celý text přečetl, řadu nesrovnalostí a chyb opravil, jednak RNDr. Tomáše Kalisze, s řadou podnětných připomínek, v současnosti bydlícího a pracujícího v Drážďanech. Velmi jim za to děkujeme.


reklama

 
foto - Kult Arnošt
Arnošt Kult
Autor je výzkumný pracovník v oblasti legislativy vod a vodního hospodářství.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (41)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PH

Pavel Hanzl

7.10.2021 16:09
Neutahuje.
Pouze pokud demokraté vyhrají volby, nastane skutečné vyšetřování a já si myslím, že se objeví přísně utajené rozbory vzorků, které jasně ukazují, odkud ta otrava přišla.

Můj tip, odkud to bylo, je asi tady:
https://denikreferendum.cz/clanek/32484-zjisteni-dr-deza-je-zrejme-napojena-na-podezrelou-vypust-ve-lhotce-nad-becvou
Odpovědět
ss

smějící se bestie

7.10.2021 16:47 Reaguje na Pavel Hanzl
Kteří a jací demokrati ?
Snad ne ti žalobníčkové do Bruseli !
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.10.2021 16:53 Reaguje na smějící se bestie
Někteří naši politici jsou fakt dobří a mají odvahu bojovat i veřejně za naše zájmy. Vystrčil odjel na Taiwan, i když mu vyhrožovali zabitím, Rakušan nebo Fiala jasně a veřejně řeknou, že hrabiš krade a lže, Gazdík jako mluvčí komise nad vyšetřování Bečvy jasně řekl přímo v TV, že policie by měla rozšířit pátrání o zločinné spolčení.

Jako občan cítím povinnost je podpořit ve volbách.



Odpovědět
AK

Arnošt Kult

7.10.2021 19:47 Reaguje na Pavel Hanzl
Ano - Gazdík má pravdu. Jde o zločinné spolčení.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.10.2021 10:16 Reaguje na Arnošt Kult
A nejen v případě Bečvy, těch dalších jsou snad stovky.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

7.10.2021 21:24 Reaguje na smějící se bestie
No takovou hlopost může vypustit jen člověk, co nic neví o fungování politiky. Všude, v obcích, městech, parlamentu i u nás i v jiných zemích a tedy i v EU jsou komise volení zástupci a jejich komise, které kontrolují výdaje a hlavně dotace a tom, zda výdaje jsou oprávněné.... Takže je iluzorní si myslet, že bez našich "žalobníčků" by se o sviňárnách Babiše a dalších našich vykuků v Bruselu nevědělo, To mu věří jen koblihy, bolševici a flastenci. Jen ukazují, jak jsou hloupí.... Tož tak..
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.10.2021 10:17 Reaguje na Karel Pavelka
Tyhle kategorie shlukují prostě hlupáky, to je všeobecně známé.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

9.10.2021 08:14 Reaguje na Karel Pavelka
Nepochopil jste, že Brusel dotacemi v první řadě kupuje voliče místním eurohujerským stranám? Proto mu nevadí, když se dotace rozkrádají, protože to by muselo skončit na 2/3 subjektů pobírajících dotace.
Ale vadí mu, že se kolem toho rozkrádání dělá rozruch. A přesně to udělali naši čeští pirátští žalobníčkové svým upozorněním do Brusele.
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

8.10.2021 07:09 Reaguje na Pavel Hanzl
těmi demokraty myslíš kryptokomunisty z ČSSD ?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.10.2021 08:52 Reaguje na radim buffalo tobias
člověče nešťastná, vy ani nevíte, že socani bojují o přežití a ne o volební vítězství?? Hloubka neznalostí u našich paraobčanů mě vždy překvapuje.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

7.10.2021 18:05
Celé jsem si to poctivě přečetl. Co dodat ?

Vše svádí k úvaze, že se případ má tzv. vysedět. Což znamená tak se bude dlouho protahovat až pamětníci zemřou stářím , ČIŽP to označí za přestupek a vystaví pokutu 1000 Kč.
Vyšetřování skončilo, zapomeňte !

P.S. Všem, co se podíleli na článku poděkování .
Odpovědět
AK

Arnošt Kult

7.10.2021 19:43 Reaguje na Miroslav Vinkler
Já to nevzdám. Mají smůlu. Za týden pojedu až od Jablonce do Valašského Meziříčí. Jsem v důchodu. Času mám neomezeně.
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

8.10.2021 07:11 Reaguje na Arnošt Kult
máš na vlak slevu, což ?
Odpovědět
AK

Arnošt Kult

7.10.2021 19:48 Reaguje na Miroslav Vinkler
Já to sám nepsal. Řada lidí mi pomohla. Jsou bohužel z resortu MŽP. Brabec by je vyhodil na dlažbu. Mají rodiny a děti. Já ne.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.10.2021 10:15 Reaguje na Miroslav Vinkler
Já si myslím, že se to rozhodne podle výsledku voleb.
Pokud tu zůatne u moci ta stejná mafie, nastane vysedění dle vás, pokud ji porazíme, vyšetřování by mohlo velmi rychle najít skutečného pachatele.
Odpovědět
os

orb slavík

7.10.2021 19:43
Zazvonil telefon na ČIŽP. ,, Prosím tady géčko, cože tisíce otrávených ryb? Kde? na Bečvě?, voda smrdí a rybáře z ní bolí hlava. Haničko, rychle volejte polici a povodí , někdo otrávil Bečvu. Pošlete Frantu a Nováka se sterilními láhvemi a´t odeberou vzorky a vezmou do mrazáku také pár ryb na pozdější rozbor. Volám ministra. Tady je Géčko někdo otrávil Bečvu, poslal jsem tam lidi, aby odebrali vzorky." Ministr. ,, Posílám tam armádní vrtulník s našimi chemiky a sám se k nim přidám, taková lumpárna nikomu nesmí projít."
Druhá varianta: Zazvonil telefon na ČIŽP ,, Prosím tady Géčko, cože tisíce otrávených ryb? Kde? Na Bečvě? voda smrdí a rybáře z ní bolí hlava? Volám ministra. Tady Géčko, někdo otrávil Bečvu.Pošlu tam své lidi, aby okamžitě odebrali vzorky. Jaké jsou tam fabriky? No ty a ty." Ministr,, Počkej chvíli volám Áčko. Po chvíli.,, Géčko zklidni hormon, Áčko říká, že tam má fabriku a ubralo by mu to na oblibě. Nikam své lidi neposílej, hlavně neber vzorky od těch rybářských naivek, vzorky nech vylít a hlavně ať nevznikne žádný předávací protokol. Novinářským hyenám, řekni, že už je jasné, že to není firma áčka, rozhovory poskytuj hlavně novinářům z emka." Géčko - ale to budu vypadat jako pitomec,, Ministr. ,, Ačko se o tebe postará, až se ovce uklidní, ještě necháme pár dní, aby se koryto vyčistilo a pak tam pošleme nějakého znalce, hlavně odpovídej, že je vše tajné a za rok bude vše zapomenuto".
Odpovědět
AK

Arnošt Kult

7.10.2021 19:44 Reaguje na orb slavík
Ano - perfektní rekonstrukce. Takto se to stalo.
Odpovědět
j

jan janeček

7.10.2021 19:54 Reaguje na Arnošt Kult
naprostá hloupost
Odpovědět
j

jan janeček

7.10.2021 19:56 Reaguje na orb slavík
tak dlouhéj člábek a taková naprostá hloupost
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

7.10.2021 21:19 Reaguje na jan janeček
No určitě jste jej nepřečetl a i kdyby, na jeho pochopení nemáte schopnosti, tak tady nekdákejte nesmysly...
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

8.10.2021 07:13 Reaguje na jan janeček
článek by vydal na malou brožurku.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

7.10.2021 21:27
Skvělá práce pane Kult i Vašich spolupracovníků a konzultantů, díky za Vaši pomoc našemu zkoušenému regionu...
Odpovědět
AK

Arnošt Kult

7.10.2021 22:55 Reaguje na Karel Pavelka
Děkuji. Článek je jen začátek. Musí se to dotáhnout do konce. Příští týden do Valašského Meziříčí přijedu.
Odpovědět
JV

Jan Vanecek

7.10.2021 23:38
Taková blbost. Kde ty fenoly a chlornan asi skončili. Jediný rozumný popis problému je v Hospodářských novinách.

Odpovědět
AK

Arnošt Kult

8.10.2021 00:49 Reaguje na Jan Vanecek
Vy pracujete v a. s. DEZA?
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

8.10.2021 11:21
DEZA
Odpovědět
RF

René Florek

8.10.2021 19:33
Pane Kulte, vyborne zpracovany clanek, nicmene aby laik pochopil celou genezi pripadu,bylo by potreba to doplnit " bohatou ilustraci" hlavne u popisu lagun, resp. popisu odpadoveho hospodarstvi DEZA. Za mne: mel jsem tady spousty narazek na reseni pripadu pan Klicpera je absolutne neduveryhodna osoba a muze mit titulu kolik chce. Nebavim se o dalsich hracich na sachovnici. To, ze jako soudni znalec tvrdi, ze ryby utekly nebo ze zavadna latka, ktera usmrtila zivot v rece, tekla cca 3,5km pri pravem brehu a az pote se rozptylila v cele siri, muze verit jen pitomec. Pritom je plno fotografii, jak se voda chova na jednotlivych splavech a hlavne perejich pred vypusti z DEZY. Ta moznost, ze zavadna latka se rozptylila az za DEZOU, se blizi limitne nule. Vsichni ti hraci na sachovnici, kteri stali na strane AB, jsou si toho vedomi....poda se obzaloba ( hraje se divadlo) s tim, ze vi, ze obzaloba ten soud prohraje ( je jim to fuk) Stopy jsou zameteny, zapomeňte a nezapomeňte za sebou zhasnout!
Odpovědět
RP

Radim Polášek

9.10.2021 08:18
No, většina článku jsou právnické bláboly. Zbytek opsaná fakta, nad kterými excitují antibabišisté.
Pokud policajti nemají z těch odebraných vzorků jednoznačné analýzy, nevyšetří se nic.
Jediném, co by budoucí vláda bez Babiše mohla přinést, je potrestání lidí, kteří svou nečinností a neschopností to vyšetřování zazdili.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.10.2021 09:05 Reaguje na Radim Polášek
Plicajti ty rozbory mají. Jenom Povodí Moravy jich dělalo řádově 80. Jenže jsou přísně utajené a už i cajti veřejnosti normálně lžou.
Odpovědět
RF

René Florek

9.10.2021 09:45
Jeste dovetek. Kde jsou uklizeni ti lidé, kteří měli prsty ať už v sanaci samotné havárie tak ti, kteří byli přítomni u té havárie, která se stala v DEZE? Nevím, ale bude to mít na 95% souvislost s otravou ryb.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.10.2021 10:55 Reaguje na René Florek
Tomu taky nerozumím. Proč se neozvou vzorkaři i laboratoře, ze kterých dělají všichni totální diletanty? Proč se neozve Povodí, Krajská hygiene, hasiči atd. kteří odebírali vzorky? Ví se jen o rybářích, jejich vzorky se "ztratily" a některé se "rozbily" v autě.
Odpovědět
AK

Arnošt Kult

9.10.2021 17:48 Reaguje na Pavel Hanzl
Vyhrožovala jim policie, že podle trestního řádu dostanou pokutu půl milionu. Samozřejmě blufovali. Běžní lidé trestní řád neznají.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.10.2021 18:29 Reaguje na Arnošt Kult
Takže si fakt myslíte, že je to už jak za komunistů??
Ale zrovna Babiš prohrál volby, demokrati dají 107 mandátů, tak se to asi celý provalí a nastane skutečné vyšetřování!!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.10.2021 10:57 Reaguje na René Florek
Pachatelé otravy samozřejmě mlčí jak hrob, hrozí jim kriminál. To chápu.
Odpovědět
RF

René Florek

9.10.2021 09:53
Odpovědět
RF

René Florek

9.10.2021 20:18
AB - Bečva jako vymyšlena kampaň, tvl ten clovek je uplne mimo
Odpovědět
RF

René Florek

9.10.2021 20:19
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.10.2021 22:32
Super, vyhráli jsme volby, doufám, že se odblokuje série podrazů a korupcí, mezi nimi i Bečva.
Nejsem naivní?? NEJSEM!!! Musí to pustit, celá země nemůže žít trvale naopak.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

11.10.2021 08:14 Reaguje na Pavel Hanzl
Jste. Dost pamatuji. Různé série se provalovaly a zase zametaly. Za ODS, TOP, KDU, ČSSD.., ale nic moc se nedošetřilo. Oni ví navzájem na sebe tolik, že jsou odsouzeni jen blbí obětní beránci jako mistr provozu, nebo doktor s úplatkem v krabici co nestál za řeč. Nevěřte na duchy. Snad jen Piráti se dosud politicky neznemožnili. Ale ono to taky bude.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

14.10.2021 15:34 Reaguje na Pavel Hanzl
Je po volbách a kauza otrávené Bečvy svůj účel splnila. I komise zaniknou :-) . Komu teď budete spílat , když to místo Babiše bere jiný kormidelník ? Ve svém věku už snad nejste naivní , že to bude lepší ?
Odpovědět
AK

Arnošt Kult

15.10.2021 18:21 Reaguje na Petr Pekařík
Pokusím se to dotáhnout co nejrychleji. To je má strategie.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist