Asociace lesních MŠ: Konference Úspěch pro každého žáka: Přestaňme se vymlouvat… (v kontextu klimatické změny)

10. ročník konference Úspěch pro každého žáka tentokrát proběhl s podtitulem Přestaňme se vymlouvat... Konference si kladla za cíl zmapovat budoucnost v měnícím se světě a více než kdy jindy, kromě aktuálního tématu uprchlické krize, ekonomické a společenské změny, reflektovala dopady klimatické změny, které se promítly také do pozornosti řečníků. Ti apelovali na to, že musíme všichni systematicky ve svých školách i se zaměstnanci řešit dopady a prevenci klimatické krize. Velkou otázkou také bylo, zda dává dnešní model vzdělávání smysl studentům a žákům, a zda odpovídá tomu, co budou ve svém životě potřebovat. Konferenci zahájil ministr školství Petr Gazdík, pod jehož záštitou se akce uskutečnila. Ministr zdůraznil nutnost shody na zásadních tématech. Vyjádřil ochotu věci skutečně posouvat dál a vůli nacházet zásadní konsenzus. Přitom připustil, že shoda na zásadních změnách je možná jen v případě, že se diskuse neutopí ve slovíčkaření tak, jak se v minulosti mnohokrát stalo. Důležitost změn v souvislosti s řadou globálních krizí, včetně krize klimatické, zdůraznil Michal Broža, vedoucí informační kanceláře OSN pro ČR. Prostor v rámci panelové diskuze dostali tři mladí lidé a mezi nimi i Klára Běličková z Fridays for Future. “Když jsme dělali první stávku v roce 2019, byli jsme záškoláci. Klimatická změna byla fake news,” připomněla postoj části společnosti rozšířený ještě před pár lety.

Radek Špicar ze Svaz průmyslu a obchodu naprosto souhlasil s UNESCO a nutností aplikovat změny ihned. Když souhlasí i průmysl, tak co nám brání? Jen naše vlastní bloky v myšlení, protože i my jsme produkty toho starého neefektivního vzdělávacího systému a je pro nás těžké připustit sami sobě nutnost změny a ihned se do ní pustit. Mezi řečníky byl také sociolog Daniel Prokop, který upozornil na nedostatečné kapacity míst ve školách v místech s hustým osídlením. Zároveň apeloval na to, že i v místech, kde je situace nejsložitější, kde jsou lidé velmi sociálně a kulturně zatížení, tak i tam mohou mít úspěšné děti, když se najde skupina lidí, která dobře uchopí vzdělávání na konkrétní škole. A naopak, i v průměrných oblastech mohou generovat velmi podprůměrné a neúspěšné žáky, když se o školu nikdo cíleně nestará.

Jako červená nit se konferencí nesl lehký nádech frustrace z toho, že se o změnách, ať už jakkoliv nutných, často jen dlouho mluví, víme o nich, ale nedostatečně na ně reagujeme a řešení odsouváme.

Vzdělávání v kontextu klimatické změny

Jedním ze stěžejních témat byla klimatická změna, která byla vložena do kontextu potřeby hluboké změny ve vzdělávání. Petra Skalická z organizace Člověk v tísni představila průzkum České klima 2021 Masarykovy univerzity, který ukázal, že mladá generace je pesimistická, co se týče budoucnosti, cítí bezmoc strach a smutek. Podle ¾ respondentů předává česká škola kompetence v současném světě málo nebo vůbec. Podle ⅔ z nich budou žít dnes narozené děti v horším světě a ¾ se obává změny klimatu. Petra Skalická připomněla, že “existuje krátké a rychle se uzavírající okno příležitosti k zajištění životaschopné a udržitelné budoucnosti pro všechny”. Věnovala se také Nové společenské smlouvě pro vzdělávání UNESCO, kde je závěrem, že nám vzdělávání nepomohlo zlepšit svět tak, jak jsme doufali, ale přispělo k některým dnešním nedostatkům. “Skutečnost, že má svět nejvíce ‘vzdělaných‘ lidí” ve své historii a přesto je nejblíže ekologickému zhroucení, je krutou připomínkou toho, že více téhož způsobu vzdělávání pouze znásobí naše problémy.” Podle Petry Skalické potřebujeme proměnit, jak rozumíme smyslu vzdělávání. V České republice jsme v zajetí individualismu, školy jsou rozděleny podle věku, hodina trvá 45 minut, děti nutíme nehnutě sedět a poslouchat výklady z jednotlivých předmětů. Podle UNESCO však potřebujeme definitivně skoncovat s řadami lavic, oslabit zdi, které jsou mezi jednotlivými třídami, ale také mezi třídami a světem, který je venku, uspořádat školy tak, aby usnadňovaly aktivizující přístupy, různé způsoby učení v různých časech na různých místech (obec, příroda), řešení projektů, podporu spolupráce žáků, učitelů, rodičů, podpůrných organizací, školy by měly být příkladem našich nejvyšších společenských ambicí – rovnosti a spravedlnosti, udržitelnosti, klimatické neutrality.

V rámci Asociace lesních mateřských škol je naším dlouhodobým záměrem rozvíjení dobrých podmínek pro vzdělávání předškolních dětí celoročně v přírodě. V lesních školkách děti tráví většinu času venku, přičemž i ve venkovním prostředí se pedagogům daří naplňovat vzdělávací cíle a plnit povinný předškolní rok docházky. Navíc se ukazuje, že učení venku obnovuje pozornost, zlepšuje kázeňské problémy a studijní výsledky napříč obory a posiluje paměť. V neposlední řadě je v lesních školkách významná právě ekologická stránka provozu a programu. Lesní školka potřebuje minimální materiální zázemí, děti denně vidí koloběhy látek, které jsou základem pro život na Zemi a současně dětem ukazujeme, že zdroje nejsou nekonečné.

Petr Daniš ze vzdělávacího centra TEREZA připomněl základní směr, který daly cíle udržitelného rozvoje schváleného na půdě OSN, které se zaměřují na cílené vytváření spravedlivé společnosti a uvažují nad přiznáním práv pro příští generace na přírodu, růst well-beingu ne HDP, stropu bohatství a spravedlivou společností. Petr Daniš zmínil státy, ale i společnosti, které se zavázaly ke klimatické neutralitě (Net Zero Carbon), kam patří více než 130 zemí světa a 313 firem. Mezi nimi je Velká Británie (do roku 2050), Finsko (do roku 2035), Rakousko a Island (do roku 2040), Německo a Švédsko (do roku 2045). Česká republika však na tomto seznamu chybí. Petr Daniš dal do souvislosti potřebu principiální změny a diskusi kolem probíhající revize RVP. "Kdy se budou učit jak stavět udržitelná města a vyvíjet nové technologie? Rozvíjet imaginaci? To jsou otázky, které bychom si měli klást – ne jak rozdělit učivo na jádrové a rozvíjející nebo kolik hodin věnujeme jednotlivým předmětům."

Podle Petra Daniše "ekologická krize vyžaduje kurikula, která zásadním způsobem přeorientují místo člověka ve světě". Zmínil také, že v rámci WEEC se studenti domlouvali na tom, jak by si vzdělání představovali – a přáli by si vzdělávání v kontaktu se světem a jeho problémy, kvalitní environmentální výchovu pro každého, přičemž je však nedostatečná reflexe těchto bodů v rámci RVP.

---

reklama

---