https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/asociace-soukromeho-zemedelstvi-cr-ceska-republika-neni-potravinove-bezpecna.co-s-tim
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Asociace soukromého zemědělství ČR: Česká republika není potravinově bezpečná. Co s tím?

12.10.2022
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Na rozdíl od celé řady jiných odvětví, která dlouhodobě následují osvědčené evropské trendy, se to ve dvou z nich doposud nedařilo. Strategická rozhodnutí v zemědělské i potravinářské politice šla po třicet let od změny režimu u nás poměrně nevhodným směrem. K určitým pozitivním posunům dochází až v letošním roce, a to započetím změn ve Strategickém plánu Společné zemědělské politiky EU (SZP). Přesto naše země není potravinově bezpečná, což je alarmující.
 

Proč Česká republika není potravinově bezpečná?

Oproti západním a nejbližším okolních států EU nemá dostatečně rozvinutou lokální produkci a zejména lokální zpracování zemědělské produkce a lokální výrobu potravin.

Vinou dosavadní špatné zemědělské politiky a nasměrování dotací hlavně v předchozích osmi letech není Česká republika schopná aktuálně zabezpečit ani dostatečnou a odpovídající potravinovou soběstačnost.

Ať hovoří čísla

      • dlouhodobě potravinová soběstačnost 79 % při produkci 120 % celkové biomasy,
      • každoroční setrvalý pokles produkce sektoru vepřového masa o 1 % (za 30 let tedy o alarmujících 30 %), zajímavé je, že celý tento sektor je v rukou velkochovatelů,
      • soběstačnost v drůbežím mase okolo 70 % (vše hlavně velkochovy), vejce 80 % (z toho 30 % zajišťují malochovy),
      • soběstačnost ovoce a zeleniny – zde je potřeba podotknout, že jejich výměra je celkem pouze 0,6 % z celkové výměry orné půdy, soběstačnost je do 50 % (50 % produkce zeleniny zabezpečují velkoproducenti).

V čem je problém?

      • Za posledních osm let, ale nejvíce za poslední tři roky minulé vládní garnitury docházelo k přesměrovávání zemědělských dotací v maximální možné míře od menších zemědělců k největším zemědělským podnikům, ovšem bez odpovídajících výsledků (produkce, potravinová bezpečnost a soběstačnost nerostou, penězovody tečou pouze pro velkochovatele a velkoproducenty, masivně se podporují velkopotravináři místo menších a lokálních potravinářů a zpracování zemědělských prvovýrobků na potraviny přímo u zemědělců.
      • Agrární komora a Zemědělský svaz (AK a ZS) dlouhodobě nezastupují všechny zemědělce, perspektivu totiž vidí a prosazují pouze u podniků s výměrami nad 1500 hektarů, kam chtějí opakovaně směřovat rozhodující míru dotací, naopak odmítají podporu farem o výměře do 150 ha, protože údajně nic neprodukují a nevyrábí. To je v příkrém rozporu s dojednanými cíli a podmínkami SZP ale také hlavně se skutečností.
      • Vrcholným útokem na všechny zemědělce s menší výměrou než 1500 ha byl Strategický plán připravený v době, kdy šéfem resortu zemědělství byl Miroslav Toman (snížení dotací až o 1000 Kč všem zemědělcům a přesun těchto financí k velkochovatelům a velkoproducentům).
      • Opakované snahy AK a ZS nasměrovat v rozporu se SZP dotační toky opět pouze k zemědělským velkopodnikatelům (demonstrace, stávková pohotovost).
      • AK a ZS si neváhaly nechat udělat účelovou, zkreslenou analýzu od společnosti KPMG. Její závěry neodpovídají skutečným dopadům dotační politiky, protože jednak účelově hodnotí pouze dopady redistributivní platby bez souvislosti s ostatními rozhodujícími provozními dotacemi pro zemědělce a amatérsky chybně vyhodnocuje ekonomiku - rentabilitu komodit, neboť byla zcela chybně použita vstupní data z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI).

Řešení

      • Nové nastavení Strategického plánu přinese analýzami ÚZEI ekonomicky podloženou, potřebnou, chybějící vyšší podporu menších zemědělských subjektů, podporu chybějící potřebné pestrosti zemědělských prvoproducentů a producentů potravin, podporu péče o krajinu, životní prostředí, podporu živého venkova a podporu nárůstu potravinové bezpečnosti. To vše tak, jak bylo dohodnuto a je potřeba v rámci SZP.

Co Asociace soukromého zemědělství ČR navrhuje s cílem posílit potravinovou bezpečnost?

      1. Především požadujeme skutečnou aktivizaci státu na snižování zbytečné administrativní zátěže, která je opravdu enormní a poškozuje hlavně menší podniky. Zejména požadujeme co nejrychlejší dokončení příprav SZP a prosazení přechodných podmínek, aby se zemědělci vůbec stačili připravit. Požadujeme uvolnění podmínek k větší míře zpracování
      2. Požadujeme více peněz do PGRLF a úpravu jeho podmínek, které musí být dostupné pro všechny. Současná pravidla považujeme za diskriminační a složitá. Podpora PGRLF formou podpory na splátky úroků je nejjednodušším a nejefektivnějším využitím státních prostředků a několikanásobí jejich množství, které jde do zemědělství. PGRLF je dlouhodobě vnímán jako nejlepší nástroj pomoci pro zemědělce.
      3. Požadujeme úpravu dotačních pravidel s cílem jejich efektivního využívání správným směrem - zastropování plateb pro největší podniky, sledování majetkové propojenosti u žadatelů o dotace, zásadní revizi finančních alokací a hlavně podmínek národních dotací. Hlavním cílem je zabránit příliš rychlému tempu koncentrace podniků, které se kvůli dotačním podmínkám skupují mezi sebou, je třeba zajistit, aby peníze daňových poplatníků mířily na pomoc skutečným farmářům a nikoli na jejich vyvádění mimo venkov a na posilování oligarchických struktur, které zemědělství jen škodí. Tento cíl je v zájmu všech zemědělců a společnosti. Tyto peníze musí zůstat v místě života farmáře a zapůsobit zde opakovaně pozitivně. Podporujeme však také systém podpor pro střední či větší podniky – například podporou precizního zemědělství, specializovaných technologií apod. Požadujeme změny ve stavebním zákoně, který dnes zakazuje vybudovat farmu společně s bydlením, což je v ČR proti ostatnímu světu naprosto ojedinělá absurdita.
      4. Je třeba také posílit menší a střední zemědělské podniky v jejich snažení o vyšší míru zpracování a prodeje ze dvora. Zjednodušit příslušnou legislativu a využít přirozené nutnosti každého farmáře, který chce prodávat, budovat dobré jméno a tím nabízet jen prvotřídní kvalitu, čerstvost. Jde také o způsob, který garantuje jasný původ potraviny a takový prodej zajišťuje zvyšování ekonomické životaschopnosti venkova.
      5. Podporujeme řešení energetické nezávislosti farem z OZE a tím i další cestu ke zvýšení potravinové bezpečnosti.
      6. Jako menší vlastníci lesů podporujeme zásadní novelizaci lesního zákona, který musí být založen na svobodnějším rozhodování vlastníků, jak v lese hospodařit a musí být u lesa oceněna i jeho environmentální funkce.
      7. Požadujeme zásadní novelizaci mysliveckého zákona, která bude respektovat práva vlastníků lesních i nelesních pozemků a zemědělců a pomůže přepracovat dlouhodobě nefunkční systém lidové myslivosti a převést jej na moderní výkon myslivosti, který je funkční v jiných zemích. Současná opatření neřeší narůstající škody na soukromém i státním majetku (viz škody okusem na 45 % vysazených porostech ve státních lesích), které jsou enormní.
      8. A konečně chceme doplnit a posílit současnou zemědělskou strukturu o podniky, které mají nesporný multiplikační a víceúrovňový přínos pro zemědělství, životní prostředí, venkov i v sociální oblasti – konkrétně navrhujeme legislativní ukotvení rodinných farem jako základního modelu provozu zemědělství. Tato legislativa se může opírat o zkušenosti s danou legislativou v řadě jiných zemí EU. Celý koncept navrhujeme jako dobrovolný a nediskriminační s tím, že bude svou definicí vycházet z hlavní podstaty tohoto modelu, kterým je nejen podnikání, ale i spokojený život v rodinném kruhu na venkově, v místě svého hospodaření a s předpokladem generační návaznosti. Vítáme, že pan ministr i předseda zemědělského výboru sněmovny vyjádřili opakovaně zájem toto téma řešit. ASZ ČR uspořádá za tři týdny velkou mezinárodní konferenci, kde představíme konkrétní oblasti tohoto zákona.

Závěr

Hlavním cílem všech těchto opatření a tohoto zákona je zvýšit motivaci mladé generace, aby se nebála jít do zemědělství – to je totiž ten největší problém, který české zemědělství řeší a jenž vyžaduje velmi promyšlené a citlivé řešení, které bude složeno z celé řady opatření. ASZ ČR si zakládá na komplexních řešeních, která pomáhají sektoru jako celku. Pro ASZ ČR je také typické, že nikdy neprosazovala politiku podpory pouze vybraných komodit, vybraných chovů ani typů podniků. Stejně nám v těchto návrzích nejde jen o zájmy našich členů - menších zemědělců, ale o to, aby mohl dobře fungovat celý sektor včetně návazných oblastí, jako je potravinářství, venkov, les. Správná řešení se skrývají v komplexním a vyváženém přístupu. Vždy jsme tyto věci říkaly, nyní dochází na naše slova. Jsme rádi, že se s námi ministerstvo zemědělství i vláda více baví a řadu z těchto věcí mají v programu prohlášení vlády. Věříme, že představená témata v podobě námi prosazovaných návrhů pomohou českému zemědělství jako celku.


reklama

 
Další informace |
Asociace soukromého zemědělství ČR je dobrovolnou stavovskou a profesní organizací soukromých zemědělců v České republice. Veškerá její činnost vychází z respektování starých selských tradic a přesvědčení o perspektivě rodinných farem jako základu moderního evropského zemědělství a živého venkova. Počet členů Asociace soukromého zemědělství ČR činí 7 500 sdružených v současné době v 40 regionálních a 10 členských organizacích plošně po celém území země. Tyto podniky obhospodařují necelých 40 procent zemědělské půdy v ČR a podílí se zhruba čtvrtinou na celkové tvorbě zemědělského HDP. Více informací na www.asz.cz.
Asociace soukromého zemědělství ČR

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

12.10.2022 06:58
No co asi ?
Zřejmě podporovat zemědělství jako takové, bez ohledu na velikost jednotlivých subjektů + následnou místní zpracovatelskou infrastrukturu. Ještě tak do r.1975, byly mlékárny, jatka, pekárny, minimálně v každém okresním městě. Spíše v několika městečkách v okrese. Na každé vesnici kravín, prasečák, drůbežárna - vše se vozilo okruhu několika km. Práce pro lidi byla v místě jejich bydliště.
Tak nějak to funguje v Rakousku dodnes + ten jejich patriotismus k domácím potravinám. To v ČR chybí !
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

12.10.2022 08:34 Reaguje na smějící se bestie
Komunističtí agrobaroni si tu zemědělství po revoluci dělaji po svém a jen pro zisk.Tak co chceme.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

12.10.2022 09:31 Reaguje na Michal Uhrovič
Malí sedláci dělají zemědělství asi pro radost ze života, co !
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

12.10.2022 07:02
Přeji hodně úspěchů ve vaší činnosti. Je sice pravda, že A.K. je de facto dceřinná spoečnost Babiše a Tomana, ale jelikož se ucházíte o přízeň prolhaných a zrádných ekologistů v boji proti včelařům, rybářům, myslivcům a spol. Místo toho, aby jste měli rozumný program, asi nad agrobarony nezvítězíte.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.10.2022 09:42
K tomuto výplodu Asociace lze říci ve stručnosti asi toto:
lokální produkce potravin může fungovat jako doplněk, nikoliv jako strategické zajištění. Co se administrativní zátěže týká, je to čím dál větší problém, ale není pravdou, že poškozuje pouze malé. Je to bez rozdílu.
Co se týká vzniku dalších a dalších malých farem, je to utopie, protože 1) díky neustále se zvyšující byrokratické zátěži zájem bude klesat a nejen kvůli ní, mladí až na vyjímky o zemědělství nemají zájem, protože je to práce nárazová, o sobotách a nedělích, přesčas a hlavně v tom nejlepším počasí. Takže jakápak motivace?
Když se podívám na připravované změny, tak nejlépe by bylo zaklapnout dveře a poslední zhasne. Takoví s prominutím debilové, co sedí za posledních let na našem ministerstvu zemědělství, to se tedy jen tak nevidí.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

12.10.2022 16:08 Reaguje na pavel peregrin
Přesně tak. Drobný prodej potravin z místní produkce je vhodný jen jako občasné zpestření. Základ produkce potravin je dostatečně velká výroba, aby se plně uplatnily úspory z velikosti a současně aby se plně uplatnila možnost relativně bezrizikově a bez nadměrného úsilí a pracovního přetížení neustále průběžně sledovat obor a zavádět a zkoušet nové technologie a další nové věci. Protože kdo to nedělá i v zemědělství, tak pouze jenom přežívá. Postupně tu technologii, kterou používá, prohospodaří, až nakonec má opotřebovanou zastaralou technologii už nevhodnou k produkci pro další roky, nemá peníze na pořízení nové ani už nemá kontakt s nejnovějším vývojem.
Asociace soukromých zemědělců je právě svaz těch malých a vycucávačů dotací, co se snaží obelhávat veřejnost, že na nich a na jejich malých provozech leží výživa nějaké zásadní části obyvatelstva.
Dneska k tomu nejsou ani personální předpoklady. Dříve v chalupě nebo i ve městě v nějaké dělnické kolonii muž chodil do práce a přinášel domů výplatu a žena většinou nechodila do práce, ale byla doma, sháněla a nakupovala potraviny a vařila. Takže tehdy měla možnost obcházečt drobné obchody a postupně tou obchůzkou trvající třeba i několik hodin dávat dohromady celý kompletní nákup. Aby doma mohla uvařit jídl o a nakrmit děti a když přišel muž popráci, domů, tak i muže.
Dneska pracují oba a na nákup tak nemají víc času než jednou za pár dnů všechno zboží nakoupit v supermaketu, kde je všechno pohromadě.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.10.2022 11:49
Místní produkce? Souhlasím, ale ta bude efektivní pouze při odbytu takovém,
aby ten odbyt nebyl příliš nákladný. Povím vám to ve zkratce. Kdysi selka
byla doma, na práci byly děvečky a ona prodávala ze dvora produkci. To, co
ze dvora neprodali, tak si proto jezdili okolní obchodníci a nyní se prosím
zamyslete, kdo bude minimálně 16 hodin k dispozici prodávat produkci a zda
hypermarket přijede pro metrák zeleniny. Kdepak, oni si nechají od těch
velkých dodavatelů vše dovézt, protože vědí, že si to ze "dvora" neprodají!
Ona ani ta selka už nebude mít chuť prodávat nejistým odběratelům, kteří
jí produkci nechají na pultě, protože nakoupí jinde. Ti velcí obchodníci
počítají se ztrátami, ale tu selku to zrujnuje, když si pro mléko nikdo
nepřijde a ona ho vylije prasatům, které si nikdo nekoupí, protože v
hypermarketu bude maso z dovozu levnější. Znám to jako včelař, který
prodával kdysi půl tuny medu a prodával i pod cenou. Nyní u dvou centů
si mohu zákazníky vybírat a oni se musí přizpůsobit kdy jim to prodám.
Kamarád produkuje tun deset, zákazníky už si nevybírá a je rád, že
prodá i překupníkům, ale hlavně, že prodá. Prodej ze dvora je přežitek
a naráží na nákupy celého sortimentu v jednom místě . Ze dvora je to
o popojíždění od jednoho producenta k druhému a je to jako v minulosti
s krámky zelinářů, mlíkařů, řezníků a jiných specialistů. Dnešní doba
je o uspěchanosti, láci zboží z velkovýroby a o obchodech s veškerým
sortimentem denní potřeby na jednom místě. Je utopií se vracet zpět,
protože ekonomiku nelze deformovat do nekonečna dotování ztrátových
činností a je třeba jít cestou efektivity bez preferování neefektivní produkce. Eko a bio lze produkovat i ve velkém a efektivněji, než na
pár hektarech a s pěti kravkami. Záleží na zákaznících ochotných
kupovat za víc, než je běžná produkce a ti malí konkurují pouze tím,
že jsou buď preferováni a nebo je to na úkor jejich života omezeného
"otročinou" na vlastním majetku. Děkuji za takovou perspektivu být
otrokem mamonu a nevědět co je to volný víkend, dovolená a nebo pouze
"přepych" v klidu marodit. Udřít se k smrti není klad, ale hloupost!
Cestou z bludného kruhu by mohla být spotřební družstva okolních
zemědělců ve městech s prodejnami místní produkce, ale nikoliv ty
prodeje ze dvora. To ale naráží na neochotu se dělit a dohodnout na
společném postupu. Proto ta zoufalost, že je velcí válcují i bez
tak vysokých dotací pouhou efektivitou produkce a odbytem u velkých
prodejců, kteří o dodávky těch malých nemají zájem.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

12.10.2022 14:30 Reaguje na Břetislav Machaček
Může fungovat obojí - prodej ze dvora i družstva/ta fungovala už za monarchie, přes 1.republiku, obě války i v těch blbejch 40letech.
Novodobí svazáci družstva nenávidí !
Odpovědět
RP

Radim Polášek

12.10.2022 16:15 Reaguje na smějící se bestie
Družstva jsou další mezistupeň, který, aby fungoval, potřebuje namazat tím, že družstvo si vezme část ceny. Někdo prostě musí zaplatit za to, že nějaký pracovník a nějaký náklaďák bude jezdit po drobných producentech a dávat dohromady třeba vagón jablek, jiný třeba vagón zelí, třetí třeba vagón cibule nebo mrkve. A zas jiný pracovník bude muset jezdit po velkých marketech nebo různých velkých jídelnách a "výkrmnách lidí" a z těch nashromážděných vagónů jablek, zelí cibule a mrkve atd jim potřebná množství prodat a dodat.
Jenže to drobní producenti nebudou chtít, protože v dnešních podmínkách a finančních nákladech na provoz náklaďáků, skladů a mezd lidem atd se jedná o dost vysoké částky, o které by museli drobní producenti snížit cenů produktů pro družstvo.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.10.2022 19:23 Reaguje na smějící se bestie
Pokud nedojde ke zhroucení společnosti, myslím, že šanci má jen efektivní velkovýroba.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.10.2022 19:23 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ač to nijak nepreferuji.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist