https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/centrum-pro-otazky-zivotniho-prostredi-co-studie-deloitte-opomiji-a-v-cem-se-myli
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Centrum pro otázky životního prostředí: Co studie Deloitte opomíjí a v čem se mýlí?

30.9.2020
Foto | NASA / Unsplash
Polemika se studií „Ekonomie změny klimatu. Včetně dopadů na Česko“.
 

(V případě, že se vám správně nezobrazují některé obrázky či vzorce, stáhněte si, prosím, dokument ve formátu pdf.)

Oficiální vyjádření Deloitte

Zpráva o klimatické změně a jejím dopadu na ekonomiku připravená týmem ekonomů v České republice představila analýzu, která naznačuje, že dopady změny klimatu mohou být přechodně pozitivní pro určitá odvětví a vybrané trhy. Nešťastně pojaté znění textu nereprezentuje globální postoj společnosti Deloitte na dopady změny klimatu, a proto byla zpráva stažena a již není veřejně dostupná. Deloitte věří, že je nezbytné, aby všichni – od vlád přes podniky až po nevládní organizace a jednotlivce – chránili naši planetu. Věříme, že k dosažení cílů Pařížské dohody je zapotřebí neodkladně a okamžitě jednat. Věříme, že firmy, včetně Deloitte, mohou a musí hrát klíčovou roli tak, že se zaměření na vlastní procesy, inovují nová řešení starých způsobů podnikání a přesvědčí a pomohou ostatním, aby jednali.

Oceňujeme, že se konzultační společnost Deloitte, jako jeden z mála komerčních subjektů v ČR, problematikou změn klimatu dlouhodobě zabývá. Jedním z výstupů těchto aktivit je nejnovější analýza dopadů vyvolaných změnou klimatu pro ČR (Deloitte 2020). Tuto studii vítáme, protože přispívá k odborné debatě o závažných problémech, kterým musíme čelit.

Avšak závěry provedeného modelování dopadů klimatické změny - a to jak ve vydané tiskové zprávě, tak v následně uveřejněné studii - nejsou adekvátně podložené, trpí omezeními použitého přístupu a neměly by být používány k zobecnění, o které se studie pokouší. Pokusíme se v následujících bodech vysvětlit proč.

Omezení modelového přístupu

  1.  Studie je založena na jednoduché analýze vztahu mezi průměrnými ročními teplotami a průměrnými srážkami na jedné straně a hrubým domácím produktem (HDP) na straně druhé. Ukazatel HDP je indikátorem ekonomického výkonu, který ovlivňuje nejen teplota a srážky (navíc zjednodušené na roční průměry). Kvůli vzájemné provázanosti ekonomik a “přelévání” efektů, zejména v EU, je málo pravděpodobné, že fixní efekty pro země a čas zachytí všechny ostatní efekty, které autoři studie v regresním modelu mezi vysvětlující proměnné nezahrnuli. Na nevhodnost modelu ukazuje skutečnost, že výsledky odhadů pro různé specifikace modelu (bez fixních efektů, s jedním fixním efektem, a se dvěma fixními efekty) jsou v podstatě totožné. Od 60. let minulého století (tedy během prakticky celého analyzovaného období) rostl HDP na osobu téměř ve všech zemích v důsledku zvyšující se produktivity. Ve stejném období však rostla také teplota.

Obrázek 1

image001

To platí také pro případ České republiky, jak ukazuje obrázek 1. To že je teplota pozitivně korelována s HDP, ovšem nevypovídá nic o tom, jestli je mezi těmito ukazateli příčinná souvislost (kauzalita).

Zvolený analytický přístup studie Deloitte proto spíše ukazuje na náhodnou korelaci (spurious correlation), nikoli na kauzální vztah mezi teplotou a HDP (který platí pro sektor zemědělství). Nesmyslnost tohoto postupu můžeme ilustrovat na (náhodné) korelaci mezi teplotou a HDP pro různé země. Vyšší hodnotu korelačního koeficientu mají právě země, které mají z oteplení profitovat nejvíce – bohaté země Severu s mírnějším klimatem (r=0,70 pro V. Británii, 0,57 pro Norsko, 0,56 pro Švédsko, nebo 0,77 pro USA oproti 0,49 pro ČR), viz obrázek 2.

Obrázek 2

image002

image003

Představme si, že podobným (a veskrze nesprávným) způsobem budeme vysvětlovat závažnost povodní, které jsou pozitivně korelované s teplotou a srážkami. Stejný modelovací přístup by v tomto případě indikoval zcela opačný výsledek - globální oteplování je špatné (působí více závažných povodní), nikoli že vede ke zvýšení HDP.

Shrneme-li výše uvedené, použitý ekonometrický přístup není vhodný pro odhad kauzality mezi HDP a teplotou. Analýza se nezabývá možnou opačnou (reverzní) kauzalitu (tj. HDP → emise GHG → zvýšené koncentrace uhlíku v atmosféře → skleníkový efekt → zvýšená teplota), ani zpožděním efektu. Výsledky prezentovaného modelu jsou velmi pravděpodobně zkreslené. Odhady vycházející z modelu postaveného na historických datech bez zohlednění vzájemných propojení ekonomik mohou trpět značnou chybovostí, viz např. studie think-tanku Resources for the Future (Newell, Prest, & Sexton, 2018).

  1. Dá se také očekávat, že korelace mezi počasím nebo klimatem na jedné straně a HDP na straně druhé se bude výrazně lišit mezi regiony; model však předpokládá jeden, průměrný efekt, a ignoruje heterogenitu v analyzované korelaci. Studie testuje efekt zemí s velmi teplým klimatem a s menším HDP pouze prostřednictvím binárních (dummy) proměnných, autoři však netestovali specifikaci, která by umožnila prozkoumat rozdílnost vztahu mezi teplotou/srážkami a úrovní HDP mezi regiony). Studie také nezmiňuje, zda bylo provedeno alespoň základní vyhodnocení nejistot uvnitř vzorku (within-sample uncertainty). Ze všech těchto důvodů lze proto u predikce na lokální úroveň (tj. pro ČR) očekávat velkou chybovost. To může doložit výsledek odhadu specifikace modelu Deloitte

studie01

který jsme provedli na stejných datech ale pouze pro ČR pro období 1991-2019. Pro ČR není vztah mezi teplotou (roční rozdíly a kvadratický tvar) a HDP (rozdíly v HDP na osobu v přirozeném logaritmu) statisticky významný (t-statistiku uvádíme v závorce pod odhady regresních koeficientů, n=28, R2=0,258, F(3,25)=2,90).

studie02

  1. HDP ČR - jako otevřené exportní ekonomiky - je zásadně závislý na vývoji na světových trzích, a proto nelze jeho vývoj oddělit od vývoje světové ekonomiky. Vzájemnou provázanost ekonomik, které budou vystavené stejnému šoku (klimatické změně), ovšem studie nemodeluje. V případě klimatické změny lze předpokládat posun obecné rovnováhy světových trhů do zcela jiného optima, než v jakém je nyní nebo byl v minulosti; pokud tomu tak bude, výsledky analýzy historických dat nejsou validní.
  2. Jedná se o statický pohled, neboť použití populačně vážených teplot a srážek jen minimálně zohledňuje možnou (či spíše pravděpodobnou) migraci obyvatel, která bude patrně výraznější ve více postižených oblastech (zvl. v Africe), ani ztrátu hodnot dlouhodobého kapitálu (pozemky, budovy, atd.).

Nevhodná specifikace modelu a měření proměnných

  1. Do specifikace ekonometrického modelu vstupují roční průměry hodnot za jednotlivé země (teploty, srážky). Použití průměrné roční teploty pro analýzu efektu oteplování je nevhodné. V řadě zemí se teplota a srážky mění v čase (za měsíc, týden) a roční průměr je tak jen velmi hrubou aproximací popisu prostředí, což vede k mezi ekonometry obecně známému zkreslení v důsledku agregace (“aggregation bias”). Změna ročních průměrů v čase je přitom výrazně nižší než souběžně probíhající růst ekonomik, a tak vede k pozitivnímu koeficientu náhodné korelace. Jak se již dnes ukazuje (a do budoucna ještě více), budou klimatické extrémy - vlny veder, sucha atd. - častější a velmi pravděpodobně povedou naopak k vyšším ekonomickým škodám. Pravidlem ekonometrických studií podobného druhu je užívání klimatických dat za kratší časovou jednotku nebo proměnných, které lépe popisují změny klimatu (odchylka od dlouhodobého normálu, variabilita, extrémní jevy).
  2. Předpoklad kvadratické specifikace u teploty a srážek by bylo zapotřebí napřed testovat, neboť v predikci jsou do modelu dosazovány hodnoty teplot, které se nevyskytují v historických datech.
  3. Ačkoliv si studie klade za cíl analyzovat vztah mezi HDP a klimatickou změnou (změny teploty v dlouhodobém horizontu), tak spíše analyzuje vztah mezi HDP a (krátkodobými) změnami počasí. Z popisu modelu se zdá, že autoři definují teplotu jako změnu teploty za rok, avšak škody způsobené změnou klimatu přichází v důsledku pomalého dlouhodobého zvyšování teploty, ne z krátkodobých změn.

Interpretace výsledků

  1. Výsledky studie pro ČR je podle nás nutné interpretovat velmi obezřetně, mnohem obezřetněji, než to činí samotná studie. A to v souladu s předpoklady použitého modelovacího přístupu, tak, jako to činí autoři podobných publikovaných studií používajících analogický model a data (např. Newell, Prest a Sexton, 2018). Použitý model neukazuje na to, jak je uvedeno ve shrnutí studie, že “Výsledky potvrzují vliv teploty na ekonomickou aktivitu”. I když je vliv modelován jako jednostranný (teplota → HDP), ve skutečnosti tomu tak být nemusí (což studie netestuje; navíc, pokud by se toto snažila modelovat, očekávali bychom zpoždění reakce změny HDP na změnu teploty). Použitý model ukazuje pouze na to, jak dobře lze pomocí jedné/dvou proměnných, které jsou ovšem velmi provázané (vysoce korelované) s řadou dalších proměnných, modelovat souvislost meziroční změny HDP s meziročním vývojem klimatických proměnných. Teplota i srážkovost zde pravděpodobně vystupují jako proměnné zastupující soubor nepozorovaných, neměřených a proto vynechaných důležitých proměnných, které zůstaly v chybové složce, a od nichž je nelze snadno oddělit (v odborné literatuře se v tomto ohledu mluví o “omitting variable problem”).
  2. Predikované dopady na HDP na základě změny teploty (a srážek) v minulosti odrážejí pouze část potenciálních efektů na společnost. Nezahrnují netržní statky jako například zdraví obyvatel, některé služby přírody a ekosystémů ani dopady potenciálních extrémních událostí, které se nevyskytují v historických datech. Studie sice tyto dopady změny klimatu uvádí, ale pak k odhadu ekonomických dopadů změn klimatu používá jen indikátor HDP, který měří ekonomický výkon, ale neměří (ekonomický) blahobyt lidí.
  3. Studie předpokládá, že vztah mezi teplotou a HDP na základě historických dat lze použít k odhadu budoucího dopadu globálního oteplování na HDP. Předpoklad rovnosti změn počasí v prostoru a klimatických změn v průběhu času však ignoruje roli energie v příčinách změny klimatu (Keen, 2020). Někteří klimatologové navíc varují, že již zvýšení průměrné globální teploty o 2°C může vyvolat „kaskádovou sadu bodů zvratu“, které by mohly uvést planetu do horkého klimatického stavu, který je existenční hrozbou pro civilizaci (Lenton et al., 2019; Steffen et al., 2018). Analýza vlivu těchto bodů zvratu je zahrnuta v jiných ekonomických přístupech než studie Deloitte využívá, např. v rozšířeném DICE modelu (Lemoine a Traeger, 2014, 2016; Cai et al., 2016; Lontzek et al., 2015; Rising et al., 2020). Ekonomická analýza bodů zvratu se vylepšuje s novými poznatky z oblasti klimatologie a ekonomové jako Lemoine a Traeger (2014) explicitně vyzývají klimatology k zlepšení znalosti o efektech bodů zlomu na dynamiku systému. Na nové podmínky se bude příroda s největší pravděpodobností adaptovat, což může vést k nepředvídaným reakcím a extrémním klimatickým jevům (povodně, sucho, atp.). Tvrzení autorů studie, že “Naopak země s chladnějším podnebím se mohou těšit, že postupné oteplování sníží náklady spojené se zimním ročním obdobím a zlepší výsledky v zemědělství, případně v dalších odvětvích" je poměrně odvážné, hlavně však není podložené výsledky studie.
  4. Zvýšení teploty nebo srážek nepředstavuje jen položku v regresní rovnici. Závěr autorů, který navrhuje, že na tom budeme v ČR v důsledku zvýšení globální teploty lépe, opomíjí fakt, že ekosystémy, biota a prostředí, které nás obklopují, nejsou holá statistická čísla. Ve skutečnosti představují systém, který musí být v rovnováze, jež může být nenávratně narušená, a to nemůže být reflektováno v projekcích stavících na krátkodobých (ročních) změnách teplot v minulosti.
  5. Výsledky studie jsou zcela v příkrém rozporu s výsledky odhadů velkého počtu studií analyzující společenskou hodnotu uhlíku, které prošly standardním peer-review procesem v prestižních časopisech. Důvody tak zásadně odlišných výsledků studie Deloitte by měly být proto pečlivě popsány, zejména v případě, kdy studie Deloitte s největší pravděpodobností nebyla oponována na srovnatelné úrovni jako články publikované v prestižních vědeckých časopisech.
  6. Hodnoty koeficientu determinace uvedené u panelových regresí jsou extrémně vysoké, což ukazuje spíše na zdánlivou regresi (viz bod 1), silnou korelaci obou vysvětlovaných proměnných (či minimálně jedné z proměnných s chybovou složkou) než na kvalitu těchto modelů (v podobné studii od Newella, Presta a Sextona, 2018:31), která používá i totožný model, jsou koeficienty determinace R2 cca třetinové; tato studie také přehledně shrnuje nejistoty spojené s výpočtem pomocí různých specifikací modelu, které mají zásadní dopad na výsledné výpočty – tj. zda je celkový efekt na HDP kladný či záporný, a jaká je teplota spojená s maximálním predikovaným HDP). Na téměř shodné velikosti odhadnutých koeficientů bez fixních efektů, s fixním efektem na čas nebo země a s efekty jak pro čas tak země jsme už poukazovali výše.
  7. Autoři předpokládají kvadratický vztah mezi teplotou/srážkami a HDP a dochází k závěru, že “kvadratická křivka popisující relaci mezi HDP a teplotou… dosahuje nejvyšší hodnoty při teplotě 15,1 °C”. Teplota vstupuje však do modelu jako rozdíl mezi průměrnými ročními teplotami pro dva následující roky (což potvrzuje odvození efektu na změnu HDP z hodnot odhadnutých parametrů α1=1.108 a α2=-0.036 prezentovaných v Tab. 2 studie). Jestli jsme správně pochopili specifikaci modelu (popis proměnných a modelu ve studii je vskutku skromný a více detailů by bylo přínosem pro srozumitelnost postupu), tak výsledkem odhadu je efekt rozdílu dvou ročních průměrů teplot na roční rozdíl logaritmů HDP na osobu (tj. (lnY1 - lnY0) = ln(Y1/Y0) ≈ %ΔHDP). Na tomto místě připomínáme, že od roku 1990 se průměrná roční teplota meziročně měnila v intervalu od -1,6 °C do +1,5 °C. Závěrem studie je, že české ekonomice (agregátně) prospěje nárůst průměrné teploty až do 15,1 °C, což by byly klimatické podmínky srovnatelné s klimatem v Jemenu, Kongu nebo Fiji.

Náklady omezení klimatických změn

  1. Druhá část cost-benefit analýzy, která “se zabývá otázkou, kolik bude českou ekonomiku redukce emisí CO2 stát ve smyslu omezení ekonomického růstu”, postrádá základní dokumentaci. Nejsou popsány metody analýzy ani použitý model. Deklarovaná procenta omezení ekonomického růstu se proto nedají hodnotit.

Literatura:

  • Cai, Y., Lenton, T. & Lontzek, T. (2016). Risk of multiple interacting tipping points should encourage rapid CO2 emission reduction. Nature Clim Change 6, 520–525. https://doi.org/10.1038/nclimate2964
  • Deloitte (2020). Ekonomie změny klimatu: Včetně dopadů na Česko. Economics & Statistics. https://www2.deloitte.com/cz/cs/pages/about-deloitte/articles/studie-ekonomie-zmeny-klimatu-vcetne-dopadu-na-cesko.html
  • Lemoine D, Traeger C (2014). Watch your step: optimal policy in a tipping climate. Am Econ J Econ Policy 6(1):137–166.
  • Lemoine, D., Traeger, C. (2016). Economics of tipping the climate dominoes. Nature Clim Change 6, 514–519. https://doi.org/10.1038/nclimate2902
  • Lenton, T. M., Rockström, J., Gaffney, O., Rahmstorf, S., Richardson, K., Steffen, W., & Schellnhuber, H. J. (2019). Climate tipping points — too risky to bet against. Nature, 575(7784), 592–595. https://doi.org/10. 1038/d41586-019-03595-0
  • Lontzek, T., Cai, Y., Judd, K. et al. (2015).Stochastic integrated assessment of climate tipping points indicates the need for strict climate policy. Nature Clim Change 5, 441–444. https://doi.org/10.1038/nclimate2570
  • Keen, S. (2020). The appallingly bad neoclassical economics of climate change. Globalizations. DOI: 10.1080/14747731.2020.1807856
  • Newell, R., Prest, B., & Sexton, S. (2018). The GDP Temperature Relationship: Implications for Climate Change Damages. RFF WP 18-17. https://media.rff.org/archive/files/document/file/RFF%20WP-18-17.pdf
  • Rising, J., Dietz, S., Stoerk, T., and Wagner, G. (2020). Tipping Points in the Climate System and the Economics of Climate Change, EGU General Assembly 2020, Online, 4–8 May 2020, EGU2020-2959, https://doi.org/10.5194/egusphere-egu2020-2959, 2020
  • Steffen, W., Rockström, J., Richardson, K., Lenton, T. M., Folke, C., Liverman, D., Summerhayes, C. P., Barnosky, A. D., Cornell, S. E., Crucifix, M., Donges, J. F., Fetzer, I., Lade, S. J., Scheffer, M., Winkelmann, R., & Schellnhuber, H. J. (2018). Trajectories of the earth system in the anthropocene. Proceedings of the National Academy of Sciences, 115(33), 8252–8259. https://doi.org/10.1073/pnas. 1810141115

 

Použitá data:

Autoři:

  • Mgr. Milan Ščasný, Ph.D., Univerzita Karlova - Centrum pro otázky životního prostředí a Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd; člen RVUR Udržitelná energetika; člen RVVI KLIMA
  • Mgr. Vojtěch Máca, Ph.D., Univerzita Karlova - Centrum pro otázky životního prostředí
  • Mgr. Iva Zvěřinová, Ph.D., Univerzita Karlova - Centrum pro otázky životního prostředí
  • Ing. Kateřina Kaprová, Ph.D., Univerzita Karlova - Centrum pro otázky životního prostředí
  • prof. Ing. Karel Janda, MA, Dr., Ph.D., Univerzita Karlova - Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd; Vysoká škola ekonomická v Praze – Fakulta financí a účetníctví

reklama

 
Centrum pro otázky životního prostředí

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (25)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Katka Pazderů

Katka Pazderů

30.9.2020 06:05
Děkuji, pane doktore Ščasný. Tyto korelace pro růst HDP s rostoucí vyšší teplotou neříkají vůbec nic o tom, jak se klimatické změny budou projevovat na našem každodenním životě.
A že HDP jako ukazatel bohatství společnosti není příliš vypovídající. Zaplavená města, vykácené kůrovcové lesy, to všechno v principu zvyšuje HDP, vlastně dle své konstrukce, HDP nemůže nikdy v absolutní hodnotě klesat, pokles je možný jen jako relativní hodnota v porovnání s minulostí.
A my musíme klesat, ve výkonu ekonomiky, protože se chceme dostat na cíle Pařížské dohody do roku 2050. A to znamená zastavení růstu ekonomiky, protože ji neumíme transformovat.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.9.2020 08:48 Reaguje na Katka Pazderů
Vzhledem k tomu, že náš stát vždy prosperoval za teplých období a naopak studená období byla jevištěm pro hladomory, epidemie a války (a v historii je takových období zaznamenáno větší množství), lze o náhodnosti nalezeného vztahu mezi teplotou a HDP silně pochybovat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.9.2020 22:01 Reaguje na Katka Pazderů
Nemusíme zastavit růst ekonomiky (to ani neumíme) ale dokážeme ji transformovat. Sice s problémy, ale naše civilizace (i principiálně člověk)je geneticky stavěný na růst a transformace všeho typu, taky proto je člověk nejúspější živočišný druh světa.
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.10.2020 13:08 Reaguje na Pavel Hanzl
Nelze ekonomiku transformovat proti objektivně existujícím zákonům. O to se pokoušeli komunisté 40 let (v Rusku ještě déle) a nikde neuspěli. Ekologové se snaží dělat to samé, dopadnou stejně. Akorát je lépe u toho nebýt, jako bylo lépe lidem za železnou oponou, když zde komunističtí magoři a zločinci prováděli své experimenty. Železnou oponu bude třeba obnovit, tentokrát aby fungovala v opačném směru.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.10.2020 11:38 Reaguje na Jan Šimůnek
Železné opony a systémové lži, to bylo vždy vaše kaše. Komunisti, dnes ropáci, jsou furt to samý.
Ale řachli jste poslední volby, ty další vás dorazí.
Odpovědět
JD

Jiří Dlouhý

30.9.2020 07:16
Studie Deloitte už si všimli i v zahraničí:
https://uk.finance.yahoo.com/news/big-four-accounting-firm-sees-222334060.html?_guc_consent_skip=1601376936

Reagoval také Ústav pro výzkum globální změny klimatu AVČR http://www.czechglobe.cz/cs/oteplovani-ma-a-bude-mit-na-cesko-vyznamne-negativni-dopady-stanovisko-czechglobe-ke-studii-deloitte-cz/
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

30.9.2020 08:05
Studie Deloitte je účelově zkreslená snaha o převracení reality.... nic víc, nic míň...
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.9.2020 08:45
Ekologové jsou prostě totálně vyděšení, že jim někdo začíná bořit ten domeček z karet, který postavili, aby vydělávali na dotacích pro OZE.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.9.2020 22:02 Reaguje na Jan Šimůnek
Ropáci jsou prostě totálně vyděšení, že jim někdo začíná bořit ten domeček z karet, který postavili, aby vydělávali na ropě a všech fosilních palivech.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.10.2020 19:32 Reaguje na Pavel Hanzl
Jenže studie Deloit, kterou se snaží strhat tento článek, vychází jednoznačně "pro ropácky".
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.10.2020 07:05 Reaguje na Jan Šimůnek
Jistě, je na ní vidět, že to dělala auditorská firma a ne klimatologové, že problému vůbec nerozumí.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.10.2020 11:43 Reaguje na Pavel Hanzl
Je vidět, že to dělali lidé, kteří mají daleko větší rozhled než pouhé klima (a ještě s vyloučením všeho, co nepodporuje vizi katastrofálního oteplování) a nezaháčkovaní na OZE a přeprodeji emisních povolenek (a podobných věcech). Takže se tahle studie nejspíš dost blíží objektivní realitě. Na rozdíl od katastrofických vizí "Rebelů proti vyhynutí" a podobných zjevů.
Odpovědět

Viktor Šedivý

30.9.2020 09:35
Ono je najednou hrozně nebezpečné pokládat korelaci za pravděpodobnou kauzalitu?

No, od těch, co tak rádi mávají grafy s koncentrací CO2 a teplotou to zní ... velmi zajímavě.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

30.9.2020 16:17
Ono je možné vysledovat i řadu dalších pro člověka příznivých jevů, které ze zajisté přičíst i oteplení a rostoucí koncentraci CO2. Například stránky FAO nabízejí neskutečnou studnici dat o růstu úrodnosti jednotlivých plodin téměř všude na světě. Dokonce i při současném rychlém růstu obyvatel na Zemi jsme schopni zajistit stále vyšší energetický příjem na člověka. V roce 2014 to bylo 2887 kcal/den a v roce 2017 2917 kcal/den.
http://www.fao.org/faostat/en/#data/FBS/visualize
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.9.2020 17:53 Reaguje na Richard Vacek
Krmíš? Zabíjíš!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.9.2020 22:07 Reaguje na Richard Vacek
To není ani oteplením, ani koncentrací CO2, to je zmáknutým průmyslovým zemědělstvím.
Asi tam nepíšou, kolik úrodné půdy pohltily pouště a kolik ubylo v důsledků oteplení vody v krajině . Třeba jen u nás po nadnormálně deštivém létě krajina trpí suchem.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.10.2020 09:11 Reaguje na Pavel Hanzl
Pouště naopak zelenají, protože rostliny neztrácejí tolik vody při lapání CO2. A jakmile se dostatečně prohřeje světový oceán, půjdou nahoru i srážky a pouště postupně zaniknou nebo se alespoň výrazně redukují. A planetu ochladí větší rozloha mraků, takže záhřev nebude zdaleka tak velký, jak blábolí klimaalarmisté.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.10.2020 19:50 Reaguje na Jan Šimůnek
POuště zelenají, jistě. V Kremlu.
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.10.2020 09:08 Reaguje na Pavel Hanzl
Existuje na to řada prací. Princip spočívá v tom, že když otevře rostlina průduchy k asimilačním pletivům, tak jimi opačnou cestou utíká voda (a nepomůže voskový povrch a další finty, které suchomilné rostliny mají v repertoáru jako prostředky udržení vody v sobě). Když je ve vzduchu víc CO2, rostliny ztrácejí méně vody, protože průduchy otevírají méně a na kratší dobu, případně (některé druhy) si jich ani nenechají tolik narůst.
A invadování rostlin do pouště bylo už pozorováno.

MMCH, největší rozsah pouští byl v době ledové, v teplých obdobích mezi nimi se pouště redukovaly. I Sahara byla na začátku současného teplého období (před cca 8000 lety relativně vlhká, byly tam tekoucí řeky a spíše stepní krajina a šlo to do kopru s postupným ochlazováním.
Invazi Hunů do Evropy vyvolalo chladné období, kdy se stepi, na nichž do té doby žili, proměnily na pouště a polopouště. Toto období na začítku středoveku kronikáři označují jako "temné roky" pro chlad a nepříznivé počasí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.10.2020 11:36 Reaguje na Jan Šimůnek
Vy jste prostě kouzelný jedinec.
"I Sahara byla na začátku současného teplého období (před cca 8000 lety relativně vlhká, byly tam tekoucí řeky a spíše stepní krajina a šlo to do kopru s postupným ochlazováním".

Takže ve studeném období je sucho (to je ta vlhká Sahara) a současné teplé období je způsobené ochlazováním, proto vyschla. Jistě.
A tak to máte se vším.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

30.9.2020 19:48
Těžko popřít logickou souvislost mezi zvýšenou teplotou území a nutností v zimě topit. To jsme poznali loni na vlastní kapse. V důsledku teplé zimy, jsme za topení zaplatili méně.
Ovšem, je spotřebovat a zaplatit za topení méně, růstem HDP? Samozřejmě není. Je vůbec růst HDP skutečným ukazatelem úspěšného hospodaření v té či oné zemi, když růst cen a mezd snadno ukáže na růst vyjádřený v penězích, ač prodej v hmotných jednotkách se téměř nemění, spíš krátkodobě nastane pokles prodeje, protože většinou nejdříve rostou ceny, lidé nakupují méně a potom následuje růst mezd, aby lidé měli za co kupovat a to stejná hmotná množství jako před zdražením.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.10.2020 11:45 Reaguje na Jiří Daneš
Ještě zajímavější z té studie je propočet, že i při dalším oteplení budou náklady na zvýšení klimatizace v létě nižší než úbytek nákladů na topení v zimě.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.10.2020 19:52 Reaguje na Jan Šimůnek
Jak dycky. Úprava teploty o 1°C je při chlazení energeticky asi dvojnásobná než při topení.
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.10.2020 09:09 Reaguje na Pavel Hanzl
Nicméně Deloiťákům to tak vyšlo a zcela jistě to brali v potaz.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.10.2020 11:32 Reaguje na Jan Šimůnek
Deltoitáci to mají zcela evidentně v paži, ta zpráva působí silně amatérsky.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist