Daniel Pitek: Proč tu máme prasečí mor? Odpověď je jednoduchá
7.12.2022
Foto | Daniel Pitek
Naše státní správa a všechny minulé vlády šly totiž prasečímu moru vyloženě naproti a svojí nečinností vytvářely pro šíření prasečího moru ideální podmínky.
Zcela zásadní podmínkou pro jednoduché šíření prasečího moru na našem území i přes přísná opatření v chovech domácích prasat je výrazné přemnožení prasete divokého.
Přemnožení prasete divokého má několik příčin. Jsou to pro tento druh příznivé přírodní podmínky spojené s oteplováním a způsob zemědělského hospodaření formou obřích polí bez přerušení s kukuřicí, pšenicí a řepkou. V kombinaci s naprosto špatným hospodařením mysliveckým prováděným bez jakékoliv odpovědnosti za neúměrné množství prasat ve volné krajině došlo k až neuvěřitelným nadstavům černé zvěře se všemi negativními následky z toho plynoucími.
Obrovské riziko šíření prasečího moru je jen jedním z těchto následků, když k tomu připočítáme rozsáhlé škody rytím na trvalých travních porostech, další závažné škody na tržních plodinách na orné půdě nebo negativní ovlivnění populací drobné zvěře a na zemi hnízdících ptáků, tak máme mnoho důvodů k tomu, abychom udržovali stavy prasete divokého na přijatelné úrovni, kdy tento druh nenaruší rovnováhu v přírodě, nezpůsobí rozsáhlé škody zemědělcům a není nadměrným veterinárním rizikem.
Přijatelný počet prasat divokých v České republice, takzvaný normovaný stav, činní přibližně 12 000 kusů pro území celého státu. Je to počet, který nenarušuje rovnováhu v přírodě, nezpůsobuje neúnosné škody a není nadměrným rizikovým faktorem v nákazové situaci.
Rozryto.
Foto | Daniel Pitek
Realita je bohužel taková, že roční odstřel v ČR se po mnoho let zpátky pohyboval kolem dvou set tisíc kusů ročně. A z toho si můžete odvodit jaké jsou skutečné stavy divokých prasat v naší krajině.
Fotografie, které jsem k textu přiložil a spoustu dalších podobného charakteru jsem ukazoval na mnoha jednáních se zástupci ministerstva zemědělství nebo s politiky například na zemědělském výboru v poslanecké sněmovně, abych jim přiblížil neudržitelnost situace, kdy tím největším problémem je nefunkční postsocialistický zákon o myslivosti. Zatím bez adekvátní reakce odpovědných zástupců státu.
Zásadní změna tohoto zákona je nevyhnutelná a nutná. Bez zapojení zemědělců a lesníků do výkonu práva myslivosti a posílení práv vlastníků honebních pozemků nikdy ke snížení stavů prasete divokého i ostatních druhů spárkaté zvěře nedojde.
Moc času k nápravě nemáme, tak snad tato vláda potřebnou změnu konečně provede. V programovém prohlášení změnu zákona o myslivosti a posílení práv vlastníků honebních pozemků má.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Policejní střelci odlovili v Libereckém kraji od pondělí dalších šest divočáků
V Anglii je populace vysoké zvěře větší než kdykoli za posledních 1000 let. Propaguje se tu zvěřina
Žádný ze 14 divočáků ulovených policisty na Jablonecku neměl africký mor
Další články autora |
Daniel Pitek: Myslím, že je na čase, aby norování lišek bylo přiřazeno k zakázaným způsobům lovu
Daniel Pitek: O záchraně malých srnčat a nápravě historické křivdy na myslivosti
Daniel Pitek: Jaký je stav zemědělství v Evropě a v České republice? Proč se neúčastním protestu v Praze?Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (113)
SV
Slavomil Vinkler
7.12.2022 08:12...a posílení práv vlastníků honebních pozemků nikdy ke snížení stavů prasete divokého...
No mám zcela opačnou zkušenost. Po odebrání revíru (co mám za barákem) honebnímu společenstvu místních a pronájmu soukromníkovi se téměř zastavil odlov zejména černé. Té je více aspoň 10x.
Odpovědět
No mám zcela opačnou zkušenost. Po odebrání revíru (co mám za barákem) honebnímu společenstvu místních a pronájmu soukromníkovi se téměř zastavil odlov zejména černé. Té je více aspoň 10x.
PP
Petr Pekařík
8.12.2022 06:09 Reaguje na Slavomil VinklerSoukromník má asi vysoký nájem. Aby to zaplatil z výdělku , tak prodá štonty. A ty si nájemní lovci koupí, pokud bude jistota lovu. A ta bude pouze při vysokém stavu zvěře.
A vůbec , co dělají naši stateční vlci ? Místo lovu černé se zabývají lovem ovcí !
Odpovědět
A vůbec , co dělají naši stateční vlci ? Místo lovu černé se zabývají lovem ovcí !
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
9.12.2022 10:08 Reaguje na Petr PekaříkNaprosto souhlasím. Unás do devadesátých let černá byla vzácná, jen se někde objevila už se organizoval naháňka. Pak přišel první kolabs, biplynky, kukuřice, řepka a honitby jak jste psali odebrané lidovým myslivcům, Vysoké nájmy u LČŘ tak se začlo množit, několik bachň udělá dobrou produkci, stačilo nelovit bachyně dva roky, to je jako s kůrovcem. Pak ovšem u dalších sousedů vzniklo Lesní družstvo.A množilo, na nahánce se nesmělo střeli prse nad 50 kg. a ještě bachyni. U nás zemědělci v té době měli ještě brambory, k nám prasata v noci přišla rozryli pole a odešla, škody jsme platili mi, družstvo ne v lese škody nedělá. Měli jsme služby, ale to nepomáhalo, když jich přišlo 40 rozhlídli se a k posedům nešli, podél silnice taky bylo pole. Po deseti letech to bylo opravdu pohroma. Dnes jsme nastříleli kolem padesáti prasat, u LD méně, přijedou na naháňky pani doktoři, právníci, prostě elita a oni musí ukázat, žetu něco je. To platí i o honitbách LČR, na blízku mámě dvě...
Po černý nastoupil daněk a jelen. Nechápu to, jak se to za tak krátkou dobu stihlo. Jen mi je divné, že to nevidí stát, on je zřizovatel LČR, loví zde jinak soukromník, který to dokáže zaplatit.
Odpovědět
Po černý nastoupil daněk a jelen. Nechápu to, jak se to za tak krátkou dobu stihlo. Jen mi je divné, že to nevidí stát, on je zřizovatel LČR, loví zde jinak soukromník, který to dokáže zaplatit.
RP
Radim Polášek
11.12.2022 09:56 Reaguje na Petr PekaříkTo je hloupost. Honitba není africká Serengeti, kde člověk hodinu stojí a kolem něho zatím projde 100 kusů zvěře. Takže si může vybrat nějaký trofejní kus.
Jestli tady u nás chce lovec trofejní kus, tak to někdo musí odpracovat. Někdo musí znát tu honitbu, to znamená strávit tam minimálně desítky hodin hlavně v noci a vědět, pod kterým posedem ten trofejní kus bude a v jakou hodinu. A na tu hodinu tam přivést toho hosta.
Pokud to nikdo takhle neodpracuje, tak lovecký host může týden trávit noci na posedech, aby uviděl a střelil pár zakrslíků. Za toto nikdo peníze nedá.
Když už má nájemce honitby inkasovat od loveckého hosta desítky až stovky tisíc za trofejní odstřel, musí host přijít a první, nejpozději druhý večer to trofejní zvíře střelit.
Odpovědět
Jestli tady u nás chce lovec trofejní kus, tak to někdo musí odpracovat. Někdo musí znát tu honitbu, to znamená strávit tam minimálně desítky hodin hlavně v noci a vědět, pod kterým posedem ten trofejní kus bude a v jakou hodinu. A na tu hodinu tam přivést toho hosta.
Pokud to nikdo takhle neodpracuje, tak lovecký host může týden trávit noci na posedech, aby uviděl a střelil pár zakrslíků. Za toto nikdo peníze nedá.
Když už má nájemce honitby inkasovat od loveckého hosta desítky až stovky tisíc za trofejní odstřel, musí host přijít a první, nejpozději druhý večer to trofejní zvíře střelit.
VW
Vlastimil Waic
7.12.2022 08:23Předpokládám, pane Pitku, že minimálně totéž tedy platí pro Polsko a Německo, kde AMP řadí už několik let...
Odpovědět
Hu
Hunter
7.12.2022 11:38 Reaguje na Vlastimil WaicTaky by mě zajímalo, jak pan Pitek vysvětlí situaci v Německu, Polsku, Belgii, a taky třeba dříve v Portugalsku, na Kubě a v některých zemích Jižní ameriky co se AMP týče. Inu, třeba nám autor odpoví :-).
Odpovědět
PP
Petr Pekařík
8.12.2022 06:10 Reaguje na Hunter... a zemích bývalého CCCP. Už taky nutno přidat Švédsko
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
9.12.2022 10:10 Reaguje na Petr PekaříkDobře je to AFRICKÝ MOR PRASAT, jakto, že se rozšířil od severu.... To je divné. Měl by přijít od jihu, ne?
Odpovědět
Hu
Hunter
10.12.2022 08:06 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKZkuste si nejdřív o AMP a vektorech šíření něco nastudovat, aby jste se nedivil některým věcem.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
7.12.2022 08:40ono je často na vině i to, že ta zvířata nemají kudy migrovat a tak lokálně můžou být přemnoženy ale i geneticky degenerovat. Fragmentace krajiny zástavbou a ploty migraci zvěře nepomáhají.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
7.12.2022 08:44 Reaguje na Jaroslav ŘezáčNehledejte v tom vědu, černou je třeba střílet a střílet.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
7.12.2022 10:19 Reaguje na Slavomil Vinkler Mám stejný názor. Tak proč se nestřílí ?
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
9.12.2022 10:14 Reaguje na Miroslav VinklerV devadesátých letech osmdesátých, jsme se chlubili jedním až dvěma kusy černé zvěře. Dnes 50. To se nestřílí? Škody zvěří by měli platit i ty honitby odkud k nám ona zvěř jde, i když je to dnes pofiderní, kukuřice.. Ale dřív jsme to mohli dokázat, ochozi, nikdo se s námi nebavil, škodu jsme nesli mi. TADY JE TA CHYBA VÍTE, ALE DNES JE POZDĚ.
Odpovědět
JV
Josef Volfík
10.12.2022 08:25 Reaguje na Miroslav VinklerTakový špatně střelený kanec je potvora, když se pak naštve! A pokud je to skupinky pět mladých a jeden až dva staré kusy, to jde o život! To takhle odstřelit si (nelegálně) vlka, to je myslivec hned hrdina.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
10.12.2022 14:03 Reaguje na Josef VolfíkTak nevím, jste provokatér nebo vůl, Asi obojí.
Odpovědět
RP
Hu
Hunter
7.12.2022 11:35 Reaguje na Radim PolášekA ono se nestřílí? Místo blbých keců se podívejte do statistik odlovu.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
7.12.2022 19:08 Reaguje na HunterTak se střílí málo ! MZe by mělo dotovat každý zastřelený kus, aby se myslivci každý večer prali jak si to natáhnou !
Odpovědět
Hu
Hunter
8.12.2022 05:47 Reaguje na Miroslav VinklerPane Vinkler, nepochybuji o tom, že máte uloveno aspoň několik kusů černé zvěře, takže jistě víte, o čem mluvíte. Jinak byste měl s touto svou dokonalou odbornou radou objet všech těch 14 evropských zemí, ve kterých se vyskytuje AMP. MZe dotuje každý střelený kus černé zvěře nad tříletý průměrný lov v dané honitbě. Vzhledem k intenzivnímu odlovu na to asi málokterá honitba dosáhne, nehledě na administrativní související náročnost. Takže klasika, stát ušetří, ale může tvrdit, že nasadil motivační program. Navíc tento finanční příspěvek jde uživateli honitby, nikoliv lovci, který nese související náklady s lovem. Tak asi tak.
Odpovědět
MU
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
9.12.2022 10:15 Reaguje na Miroslav VinklerAno zde je to vidět, ale je pozdě...
Odpovědět
RP
Radim Polášek
7.12.2022 10:23Podle mne běžní zájmoví myslivci z mysliveckých sdružení za současného stavu na odstřel prasat nestačí. Prasata jsou příliš chytrá, umí velmi dobře využívat přírodní kryty včetně zemědělských kultur a umí velmi snadno za den migrovat třeba i desítky kilometrů.
Klasický zájmový myslivec nemůže dávat té myslivosti tolik času, aby situaci a přírodu v honitbě dobře obeznal, protože ho živí jeho práce, ne myslivost a v té práci musí být odpočatý a vyspaný. Pomohlo by, kdyby zemědělci skutečně splnili své sliby či nařízení a dělali v kulturách, kde se prasata drží, volné průseky vhodné pro střílení myslivců. To by jim ale nejspíš musel někdo zaplatit, protože to dost snižuje výnosy. Ale i tak střelecká dovednost myslivců i jejich střelecké vybavení asi taky není dostatečné.
Na odstřel divokých prasat je podle mne potřeba odstřelovačských dovedností, přesná střelba na několik stovek metrů a drahé střelecké vybavení, dokonalé teleskopy a zařízení na noční vidění. Neboli dostatečně vycvičené profesionály. Jedině tak se dá s omezeními, které myslivci kvůli bezpečnosti své střelby kulovými nábpoji musí dodržovat, dosáhnout v odstřelu prasat nějakých rozumných výsledků.
Nebo zavádět nové způsoby lovu, třeba zjišťování aktuální přítomnosti prasat v polních kulturách pomocí dronů, třeba i s infrakamerami a případně i vyhánění těch prasat z kultury drony. Případně v budoucnu je z dronu i střílet.
Odpovědět
Klasický zájmový myslivec nemůže dávat té myslivosti tolik času, aby situaci a přírodu v honitbě dobře obeznal, protože ho živí jeho práce, ne myslivost a v té práci musí být odpočatý a vyspaný. Pomohlo by, kdyby zemědělci skutečně splnili své sliby či nařízení a dělali v kulturách, kde se prasata drží, volné průseky vhodné pro střílení myslivců. To by jim ale nejspíš musel někdo zaplatit, protože to dost snižuje výnosy. Ale i tak střelecká dovednost myslivců i jejich střelecké vybavení asi taky není dostatečné.
Na odstřel divokých prasat je podle mne potřeba odstřelovačských dovedností, přesná střelba na několik stovek metrů a drahé střelecké vybavení, dokonalé teleskopy a zařízení na noční vidění. Neboli dostatečně vycvičené profesionály. Jedině tak se dá s omezeními, které myslivci kvůli bezpečnosti své střelby kulovými nábpoji musí dodržovat, dosáhnout v odstřelu prasat nějakých rozumných výsledků.
Nebo zavádět nové způsoby lovu, třeba zjišťování aktuální přítomnosti prasat v polních kulturách pomocí dronů, třeba i s infrakamerami a případně i vyhánění těch prasat z kultury drony. Případně v budoucnu je z dronu i střílet.
RP
Radim Polášek
7.12.2022 10:40 Reaguje na Radim PolášekOn je taky problém, když se odstřel úspěšně provede. Střelené prase, třeba i 200 kilový starý kanec nebo bachyně , se musí někde odvézt, kde se dá vyvrhnout. To je tak optimálně práce pro tři lidi a s nějakým terénním pikapem či podobným autem. Neboli když myslivec číhá, ti lidi musí být v noci v pohotovosti. na rozdíl od srnčího nebo daňka, které myslivec za svitu baterky klidně sám zavěsí na nejbližší silnou větev a sám vyvrhne, střeva zakope a zbytek odnese klidně v batohu na zádech do mysliveckého mražáku.
Problém jsou i věci kolem veterinárního prověření zvěře. Ty testy trvají tuším až 14 dní a po tuto dobu musí být zvěř v mysliveckém mražáku. Kteráý je sice dotovaný, ale i tak. Problém jsou i pomocníci při odstřelu. Dříve, za První republiky nebo možná ještě za socíku bylo zažité, že myslivec si ze zvěře nechával maso, kůži a trofeje a pomocníci dostávali za odmenu vývrh. Střeva, vnitřnosti, sádl o a podobně. Což bylo pro ty chudé lidi vítané jídlo. Dneska si to myslivec nelajsne rozdat to lidem, dnes to jde do odpadu.
Takže i povedený odstřel je i dál dost náročný.
Odpovědět
Problém jsou i věci kolem veterinárního prověření zvěře. Ty testy trvají tuším až 14 dní a po tuto dobu musí být zvěř v mysliveckém mražáku. Kteráý je sice dotovaný, ale i tak. Problém jsou i pomocníci při odstřelu. Dříve, za První republiky nebo možná ještě za socíku bylo zažité, že myslivec si ze zvěře nechával maso, kůži a trofeje a pomocníci dostávali za odmenu vývrh. Střeva, vnitřnosti, sádl o a podobně. Což bylo pro ty chudé lidi vítané jídlo. Dneska si to myslivec nelajsne rozdat to lidem, dnes to jde do odpadu.
Takže i povedený odstřel je i dál dost náročný.
Hu
Hunter
7.12.2022 11:36 Reaguje na Radim PolášekPane Polášku, při vší úctě, přestaňte tady prosím plácat naprosté nesmysly a fantasmagorie.
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
9.12.2022 10:18 Reaguje na HunterNic neplácá, má pravdu, nevím proč musíte někoho urážet. Jen jeětě není odbyt , když se střelí větší mnoštví černé.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
10.12.2022 07:22 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKOdbyt by podle mne byl, kdyby se to dost inzerovalo. Problém je spíš to, že než přijdou výsledky z veteriny, že maso není závadné, musí myslivci ulovená zvířata skladovat v mražácích, nesmí je prodat. To by mělo trvat, podle mých informací, až 14 dnů. Proto je asi hodně mysliveckých sdružení v odstřelech omezeno, protože na hromadnější odstřely nemají tolik mražáků. Jinak to je maso vyrostlé v přírodě na přírodní stravě, ne v ohradě na granulích a velmi chutné, protože to zvíře mělo hodně pohybu. Akorát je trochu problém, že je obvykle třeba koupit a zpracovat celé zvíře.
Ale to by v dnešní době mražáků a nakonec snadného zavařování i masných výrobků neměl být větší problém, při troše šikovnosti a kuchařské, případně uzenářské zkušenosti. Chce to jen nebýt líný a mít nějakou větší kuchyň s větším stolem a podobně, kde se to prase může zpracovávat. Zrovna zima se na takové zpracování hodí.
Maso od myslivců by mělo jít sehnat třeba tady: https://www.prozverinu.cz/
Snad to nebude redakcí považováno za reklamu.
Odpovědět
Ale to by v dnešní době mražáků a nakonec snadného zavařování i masných výrobků neměl být větší problém, při troše šikovnosti a kuchařské, případně uzenářské zkušenosti. Chce to jen nebýt líný a mít nějakou větší kuchyň s větším stolem a podobně, kde se to prase může zpracovávat. Zrovna zima se na takové zpracování hodí.
Maso od myslivců by mělo jít sehnat třeba tady: https://www.prozverinu.cz/
Snad to nebude redakcí považováno za reklamu.
RP
Radim Polášek
11.12.2022 10:50 Reaguje na Radim Polášekzrovna dnes vyšlo :
https://www.idnes.cz/hobby/domov/jak-pripravovat-zverinu-jak-maso-osetrit-zdrave-maso-kontrola.A221209_093653_hobby-domov_mce
Odpovědět
https://www.idnes.cz/hobby/domov/jak-pripravovat-zverinu-jak-maso-osetrit-zdrave-maso-kontrola.A221209_093653_hobby-domov_mce
Hu
Hunter
10.12.2022 08:09 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKZkuste si spolu s p.Poláškem vystřelit párkrát na několik set metrů, nejlépe do kukuřice a ještě lépe za šera nebo snižené vidtelnosti. Kdyby vám to náhodou nešlo, tak se skočte podívat na nějaké závody FClass, třeba pochopíte. Taky si kupte spolu dron a zkuste vyhnat prasata z 50-100 ha lánu kukuřice. Zase, kdyby to nešlo, běžte někdy jako honci do tlaku na naháňku v kukuřici. A takhle můžete vyzkoušet všechny možný laický fantasmagorie a pak tady napište, jak to šlo :-).
Odpovědět
PP
Petr Pekařík
11.12.2022 07:17 Reaguje na HunterJojo , ještě větší adrenalin, než jít do kukuřice je jít do čiroku. Kdo nezkusil , nepochopí
Odpovědět
RP
Radim Polášek
10.12.2022 07:04 Reaguje na HunterTak mně to vyvraťte argumenty a ne blábolením o nesmyslech a fantazmagoriích.
Odpovědět
Hu
JS
Jarek Schindler
10.12.2022 14:31 Reaguje na Radim PolášekA co z těch vašich nesmyslů chcete vysvětlit? Třeba to, že zvěř pro to abyste ji vyvrhl nemusíte nikam odvážet. Určitě také nemusíte hledat žádnou silnou větev na kterou byste ulovený kus před vyvržením zavěsil. Mám strach, že byste ji možná mnohde ani nenašel. Vaše informace o až 14 dnech na vyšetření je také naprostý nesmysl. Na svalovce máte vyšetřeno ( podle toho kam dáte vzorek ) do dvou dnů a výsledky se zasílají e-mailem ihned.
No a to co si lovec dřív nechával či nechává dnes jen jasně ukazuje na vaši neznalost. Jak dříve tak i nyní patří lovci trofej a "myslivecké právo" ( srdce plíce, játra, ledviny. Někdo si třeba bere na držky i žaludek). Nic víc nic míň. Zvěřina patří uživateli honitby a střeva sežerou do druhého dne lišky či krkavci. Jediné v čem máte pravdu je, že ulovením práce nekončí ale teprve začíná.
Odpovědět
No a to co si lovec dřív nechával či nechává dnes jen jasně ukazuje na vaši neznalost. Jak dříve tak i nyní patří lovci trofej a "myslivecké právo" ( srdce plíce, játra, ledviny. Někdo si třeba bere na držky i žaludek). Nic víc nic míň. Zvěřina patří uživateli honitby a střeva sežerou do druhého dne lišky či krkavci. Jediné v čem máte pravdu je, že ulovením práce nekončí ale teprve začíná.
RP
Radim Polášek
11.12.2022 10:22 Reaguje na Jarek SchindlerPřed několika roky byl článek, ve kterém si myslivci stěžovali, že musí čekat až 14 dnů na vyšetření vzorků z odebrané zvěře. Takže odtud to mám.
Co se týká odstřelu černé zvěře, ono když něco vypadá jako kachna, tváří se to jako kachna a ozývá se to jako kachna, tak to nejspíš bude kachna.
Když je černá zvěř u nás permanentně přemnožená, když při posledním výskytu moru prasat na Zlínsku nebyli tamní myslivci schopni, ani při vyhlášené mimořádné odměně za střelené prase nějak výrazně navýšit množství střelených prasat a vyčistit tak prasečím morem zamořenou uzavřenou oblast a museli být na odstřel prasat přizváni profesionální odstřelovači, vybavení kvalitními puškohledy a nočním viděním, když ani potom nebyli myslivci schopni počet prasat snížit, naopak se prasata čím dál víc objevují ve vesnicích a městech a ničí lidem zahrady a parky... Tak to nejspíš bue tím, že běžní zájmoví myslivci prostě na udržování počtu prasat v rozumném stavu nestačí. A je třeba to omezování počtu prasat nějakým opatřením, třeba institucí profesionálního lovce, posílit.
A vůbec nezáleží na tom, jakým způsobem zájmoví myslivci ta praata střílí, vyvrhují, nechávají testovat na parazity a nákazy, skaldují a prodávají.
Prostě na to nestačí, to je všechno.
Odpovědět
Co se týká odstřelu černé zvěře, ono když něco vypadá jako kachna, tváří se to jako kachna a ozývá se to jako kachna, tak to nejspíš bude kachna.
Když je černá zvěř u nás permanentně přemnožená, když při posledním výskytu moru prasat na Zlínsku nebyli tamní myslivci schopni, ani při vyhlášené mimořádné odměně za střelené prase nějak výrazně navýšit množství střelených prasat a vyčistit tak prasečím morem zamořenou uzavřenou oblast a museli být na odstřel prasat přizváni profesionální odstřelovači, vybavení kvalitními puškohledy a nočním viděním, když ani potom nebyli myslivci schopni počet prasat snížit, naopak se prasata čím dál víc objevují ve vesnicích a městech a ničí lidem zahrady a parky... Tak to nejspíš bue tím, že běžní zájmoví myslivci prostě na udržování počtu prasat v rozumném stavu nestačí. A je třeba to omezování počtu prasat nějakým opatřením, třeba institucí profesionálního lovce, posílit.
A vůbec nezáleží na tom, jakým způsobem zájmoví myslivci ta praata střílí, vyvrhují, nechávají testovat na parazity a nákazy, skaldují a prodávají.
Prostě na to nestačí, to je všechno.
JS
Jarek Schindler
12.12.2022 08:51 Reaguje na Radim PolášekAha, byl tu článek.... Asi stejný jako jsou články pana Pitka. Co tak si, jako zdroj informací vzít spíš oficiální stránky SVS. Tam se toho o vyšetření na trichinelozu přece jen dovíte více. Pernamentně přemnožená černá? Už jsem to napsal. Je ta černá opravdu přemnožená nebo spíš významně a to hlavně díky podmínkám které ji připravili zemědělci, rozšířila areál svého výskytu. O tom Zlínsku si nejdříve něco přečtěte. Dočtete se třeba to, kolik tam bylo uloveno celkem divočáků a kolik divočáků z toho ulovili ti "profesionální policejní odstřelovači", kterým byli navíc ti místní " neschopní myslivci k ruce. Jen by mě zajímalo, nikde jsem se o tom nedočetl, co ta sranda s "profesionály" stála. Ve Zlínském kraji bylo uloveno 12348 divočáků, z toho v té červené zoně 1644. Odtřelovači (16+4) ulovili za víc než dva měsíce ( řijen až prosinec) 141 divočáků. Takže přestaňte plácat nesmysly.
Ano podle vás nezáleží jakým způsobem.....Stačí když o tom můžete plácat vlastní fantastmagorie. Například to o tom vyvrhování i přes vaši nynější snahu to bagatelizovat, mluví jasně o vašich znalostech této problematiky.
Odpovědět
Ano podle vás nezáleží jakým způsobem.....Stačí když o tom můžete plácat vlastní fantastmagorie. Například to o tom vyvrhování i přes vaši nynější snahu to bagatelizovat, mluví jasně o vašich znalostech této problematiky.
Jakub Graňák
7.12.2022 10:49 Reaguje na Radim PolášekChechech... profesionální lovčí jak za první republiky... z toho se Machaček zvencne
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
7.12.2022 12:25 Reaguje na Jakub GraňákTen lovčí má své opodstatnění i dnes, pokud budou VIP střílet pouze trofejová zvířata, tak on by střílel kusy, které do chovu nepatří a aby tlumil škodnou, kterou ti VIP neloví vůbec. Znám tři pány(zbohatlíky) kteří si pronajali od LČR honitbu v Beskydech a střílí pouze trofejní jeleny.
Na zbytek do spolku přibrali pár místních, kteří střílí ten
zbytek. Prostě jako za markýze Géra, jak o tom psal Bezruč.
Ten taky lovil pouze jeleny a na zbytek měl své lovčí, ale
on je na rozdíl od některých dnešních VIP měl a nezanedbával
myslivost jako celek.
Odpovědět
Na zbytek do spolku přibrali pár místních, kteří střílí ten
zbytek. Prostě jako za markýze Géra, jak o tom psal Bezruč.
Ten taky lovil pouze jeleny a na zbytek měl své lovčí, ale
on je na rozdíl od některých dnešních VIP měl a nezanedbával
myslivost jako celek.
Jakub Graňák
7.12.2022 13:15 Reaguje na Břetislav MachačekAha takže ti vámi tolik nenávidění šlechticové nebyli zas tak špatní že?
Odpovědět
RP
Radim Polášek
10.12.2022 07:35 Reaguje na Břetislav MachačekTak ono hlavně profesionální myslivci tu zvěř vychovávají. Když budou jako zbohatlíci střílet výhradně jenom trofejní kusy, tak po nějaké době zvěř v honitbě nutně zdegeneruje, protože geny tch nekvalitních zvířat začnou převládat.
Správný způsob chovu lesní zvěře je odstraňovat všechny ty špatné a současně ty nejlepší trofejní nechávat určitou dobu se množit, šířit své geny. A teprve až toto splní, tak až potom to zvíře "zpeněžit" pro nějaký trofejní odstřel.
A to právě zájmoví myslivci z mnou výše uvedených důvodů v převážné většině neumí a nedělají, protože ještě dříve než vůbec mohou začít střílet, musí tu zvěř v lese kompletně znát. To znamená ročně mnoho stovek hodin v lese, ve dne nebo spíš v noci jen pozorovat a obeznávat. A teprve potom mohou začít vybrané kusy střílet. Takže to je podle mne doména profesionálních myslivců, kteří si mohou ten čas strávený v lese vyúčtovat a zaplatit.
Odpovědět
Správný způsob chovu lesní zvěře je odstraňovat všechny ty špatné a současně ty nejlepší trofejní nechávat určitou dobu se množit, šířit své geny. A teprve až toto splní, tak až potom to zvíře "zpeněžit" pro nějaký trofejní odstřel.
A to právě zájmoví myslivci z mnou výše uvedených důvodů v převážné většině neumí a nedělají, protože ještě dříve než vůbec mohou začít střílet, musí tu zvěř v lese kompletně znát. To znamená ročně mnoho stovek hodin v lese, ve dne nebo spíš v noci jen pozorovat a obeznávat. A teprve potom mohou začít vybrané kusy střílet. Takže to je podle mne doména profesionálních myslivců, kteří si mohou ten čas strávený v lese vyúčtovat a zaplatit.
JS
Jarek Schindler
10.12.2022 15:53 Reaguje na Radim PolášekTřeba by vás zajímalo, že se loví podle nějakého schvalovaného plánu lovu a ten schvaluje nejen okresní správa ale i majitel honitby.Ta trofejová tedy samčí zvěř se loví ve všech věkových třídách. Tedy ad nejmladšího po nejstarší. Určitě víte kolik těch věkových tříd máme. Kromě toho se loví i zvěř holá. Tedy zvěř samičí a mladá. Právě ta samičí zvěř je ze 75% nositelem té genetické informace a proto je u ni ten správně provedený průběrný lov podstatně důležitější. U samčí zvěře jsou potom pro tu kterou oblast vypracovány nějaká "kriteria chovnosti" a loví se podle nich. Chovné kusy se potom nechávají až do určitého pozdního věku kdy jsou potom všichni lovní. Atd.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
11.12.2022 10:24 Reaguje na Jarek SchindlerTo je možné. Co bylo před takovými 80 - 100 lety, odkud já mám zdroje, záležitostí schopnějších myslivců, bude dnes závazný předpis.
Odpovědět
JS
Pe
Petr
7.12.2022 11:18Doba se změnila. Máme kapitalismus, svět je zmonetizovaný už kompletně kromě vzduchu. Vše jako produkt, vše jako služba. V takovém prostředí je naivní očekávat, že nějakou celorepublikovou věc vyřeší pár dobrovolníků jako koníčka a zadarmo, respektive ještě za to budou někomu platit. Je to jako čekat, že zahrádkáři na pronajatých zahrádkách zdarma vyřeší potravinovou soběstačnost státu.
Vždyt i tady jsou všudypřítomné hlasy, že peníze a zisky jsou vždy na prvním místě.
Odpovědět
Vždyt i tady jsou všudypřítomné hlasy, že peníze a zisky jsou vždy na prvním místě.
VW
Vlastimil Waic
7.12.2022 12:38 Reaguje na PetrDobrovolnost je ale odporné slovo, že? Všichni ti dobrovolní hasiči, záchranáři, horská služba, stráže přírody, myslivci... Jak to může fungovat...?
Odpovědět
Pe
Petr
7.12.2022 12:55 Reaguje na Vlastimil WaicA také charita...
Já to nezavinil, pouze jsem to popsal.
Funguje to omezeně.
Odpovědět
Já to nezavinil, pouze jsem to popsal.
Funguje to omezeně.
Pe
Petr
7.12.2022 13:02 Reaguje na Vlastimil WaicDobrovolnost je v podstatě to samé, co koníček. Tedy omezený počet lidí, kteří mají zájem se tomu věnovat, a tím i omezený rozsah činnosti.
Odpovědět
DA
DAG
7.12.2022 13:06 Reaguje na PetrA buďte za to rádi. Pochybuji, že by si stát chtěl dovolit další placenou složku o cca 20 tis zaměstnanců.
Odpovědět
VW
Vlastimil Waic
7.12.2022 13:50 Reaguje na PetrAno. A přesto společensky významný a nenahraditelný. To by se asi veřejnost divila, kdyby to všichni dobrovolníci, na které spoléhá, najednou položili.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
8.12.2022 10:36 Reaguje na Vlastimil WaicMožná by šlo kolektivně alespoň na tři roky
zkusit a pak by občané pochopili, že to matka
příroda už sama nevyřeší. Taková černá v Praze
na Václaváku by byla atrakcí pro turisty jako
ti jeleni v některých amerických městech a medvědi
v Popradu, kde to už taky s ochranou přehnali.
Nechci vás navádět, ale pokuste se o to a názor
na myslivce změní i mnoho vašich kritiků.
Odpovědět
zkusit a pak by občané pochopili, že to matka
příroda už sama nevyřeší. Taková černá v Praze
na Václaváku by byla atrakcí pro turisty jako
ti jeleni v některých amerických městech a medvědi
v Popradu, kde to už taky s ochranou přehnali.
Nechci vás navádět, ale pokuste se o to a názor
na myslivce změní i mnoho vašich kritiků.
RP
Radim Polášek
11.12.2022 10:43 Reaguje na Vlastimil WaicTřeba dobrovolní hasiči jsou ale docela odporně zneužíváni státem na práci, kterou by správně měli dělat profesionálové. Při nehodách i třeba v létě při hašení toho požáru v NP ČS.
A hlavně jsou zneužíváni jejich zaměstnavatelé, kteří musí tolerovat jejich absence v práce nebo to, že jsou v práci nevyspalí a neodpočinutí.
Sice určitě dostávají od státu nějaké kompenzace, ale určitě to nestačí.
Odpovědět
A hlavně jsou zneužíváni jejich zaměstnavatelé, kteří musí tolerovat jejich absence v práce nebo to, že jsou v práci nevyspalí a neodpočinutí.
Sice určitě dostávají od státu nějaké kompenzace, ale určitě to nestačí.
BM
Břetislav Machaček
7.12.2022 11:19S přemnoženou černou zvěří je to stejné v celé Evropě a nejenom u nás.
Je jí hodně místně a to tam, kde má vhodné podmínky k životu. Jsou
místa, kde se střílí, jen co se objeví a místa, kde nemá nikdo zájem ji
střílet a nezabírá ani nějaká motivace k lovu. Ten pláč po honitbách
vlastníků u pana Pitka chápu jako kdysi ty honitby hrabat , kteří si
uzurpovali právo na lov pro sebe a své hosty. V mém okolí byly takové
obrovské honitby dvě a to ve vlastnictví Larischů a Rotschildů. Ty honitby byly přezvěřené až hrůza, aby si VIP hosté mohli zastřílet bez nějakého "hledání" zvěře. Ze škod zvěří na svých pozemcích si nic nedělali a hůře
na tom byli vlastníci malých políček, kam ta zvěř zavítala. Ti v noci
zvěř plašili a nadávali na přezvěření u těch velkých vlastníků. Ale to
bylo asi tak vše, co zmohli a tak nějak provozují VIP myslivost i dnes.
Když děda zasel obilí, tak mu je přišlo vyzobat stovky bažantů z obou
revírů, které byly bažantnicemi. Mohl je pouze plašit a lovit je nesměl.
I dnes chtějí velcí vlastníci mít honitbu tak zazvěřenou, aby nemuseli zvěř hledat a aby ji mohli střílet bez čekání. Na myslivost nemají čas a ta se jim scvrkává pouze na lov vybraných zvířat a ten musí být krátký a úspěšný. Čím více bude takových honiteb, tak bude taky více zvěře, která není pro ty VIP atraktivní a nikdo ji lovit nebude. Pro ně by bylo řešením mít "lovčího", který za ně postřílí to, o co oni nestojí a bude regulovat stavy zvěře. Nedovedu si totiž představit soukromého zemědělce po 16 hodinové "šichtě" na traktoru, jak prožije nadšeně noc na posedu, aby postřílel prasata. Pan Pitek to možná zvládne, pokud za něho poorají
jeho zaměstnanci a jeho "prací" bude pouze myslivost .
Odpovědět
Je jí hodně místně a to tam, kde má vhodné podmínky k životu. Jsou
místa, kde se střílí, jen co se objeví a místa, kde nemá nikdo zájem ji
střílet a nezabírá ani nějaká motivace k lovu. Ten pláč po honitbách
vlastníků u pana Pitka chápu jako kdysi ty honitby hrabat , kteří si
uzurpovali právo na lov pro sebe a své hosty. V mém okolí byly takové
obrovské honitby dvě a to ve vlastnictví Larischů a Rotschildů. Ty honitby byly přezvěřené až hrůza, aby si VIP hosté mohli zastřílet bez nějakého "hledání" zvěře. Ze škod zvěří na svých pozemcích si nic nedělali a hůře
na tom byli vlastníci malých políček, kam ta zvěř zavítala. Ti v noci
zvěř plašili a nadávali na přezvěření u těch velkých vlastníků. Ale to
bylo asi tak vše, co zmohli a tak nějak provozují VIP myslivost i dnes.
Když děda zasel obilí, tak mu je přišlo vyzobat stovky bažantů z obou
revírů, které byly bažantnicemi. Mohl je pouze plašit a lovit je nesměl.
I dnes chtějí velcí vlastníci mít honitbu tak zazvěřenou, aby nemuseli zvěř hledat a aby ji mohli střílet bez čekání. Na myslivost nemají čas a ta se jim scvrkává pouze na lov vybraných zvířat a ten musí být krátký a úspěšný. Čím více bude takových honiteb, tak bude taky více zvěře, která není pro ty VIP atraktivní a nikdo ji lovit nebude. Pro ně by bylo řešením mít "lovčího", který za ně postřílí to, o co oni nestojí a bude regulovat stavy zvěře. Nedovedu si totiž představit soukromého zemědělce po 16 hodinové "šichtě" na traktoru, jak prožije nadšeně noc na posedu, aby postřílel prasata. Pan Pitek to možná zvládne, pokud za něho poorají
jeho zaměstnanci a jeho "prací" bude pouze myslivost .
Hu
Hunter
7.12.2022 11:37 Reaguje na Břetislav MachačekPanu Pitkovi jde jen o to, aby si mohl udělat vlastní malou soukromou honitbu na pár hektarech.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
7.12.2022 12:08 Reaguje na HunterTaky jsem to tak pochopil a pouze bych dodal, že šíření moru
je podmíněno migrací černé zvěře, která nastává na uvolněná místa po vystřílení místní populace. Naši místní myslivci
černou střílejí ostošest a nová k nám přichází z Polska,
kde je situace ještě horší. O lov černé málokdo stojí a
ani o samotnou zvěřinu z černé se tu nikdo nerve. Kdysi
to byla zvláštnost, ale udat dnes starý kus je nadlidský
výkon.
Odpovědět
je podmíněno migrací černé zvěře, která nastává na uvolněná místa po vystřílení místní populace. Naši místní myslivci
černou střílejí ostošest a nová k nám přichází z Polska,
kde je situace ještě horší. O lov černé málokdo stojí a
ani o samotnou zvěřinu z černé se tu nikdo nerve. Kdysi
to byla zvláštnost, ale udat dnes starý kus je nadlidský
výkon.
Hu
Hunter
7.12.2022 12:11 Reaguje na Břetislav MachačekPřesně jak píšete. Je to bohužel realita dnešní doby. Nikoho z nás to asi netěši, ale tak to prostě je. Ta situace je stejne v cele Evropě.
Odpovědět
ZK
Zan K.
7.12.2022 12:41 Reaguje na HunterInu - jakej pán takovej krám. Co jsme si vychovali a zvolili, to máme. Tak neplačte a koukejte se do svýho zrcadla svědomí....
Odpovědět
Hu
Hunter
7.12.2022 12:55 Reaguje na Zan K.Úplne jsem nepochopil, co jste svým příspěvkem chtěl rict, ale ono je to asi jedno. Lovim jak v ČR, tak v zahraničí, celkem mam přehled o tom, jak to kde funguje, tak do jakého zrcadla bych mel koukat?
Odpovědět
ZK
Zan K.
8.12.2022 17:22 Reaguje na HunterNaše státní správa a všechny minulé vlády šly totiž prasečímu moru vyloženě naproti a svojí nečinností vytvářely pro šíření prasečího moru ideální podmínky.
A ono to bohužel platí všeobecně, nejen tady,,,
Odpovědět
A ono to bohužel platí všeobecně, nejen tady,,,
RP
Radim Polášek
11.12.2022 10:45 Reaguje na Břetislav MachačekPrasata migrují ale i bez střílení. Tady u nás vždycky párkrát za rok projdou lesy a poli, leccos poryjou a mezitím tady nejsou.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
11.12.2022 18:18 Reaguje na Radim PolášekAno, jdou za potravou a tam, kde při absenci černé
ta potrava je. Pokud ji někde totálně vystřílím,
tak se záhy objeví černá z okolí, pokud tam má
dostatek potravy. Na prostor vyžraný jinou tlupou
se druhá nestěhuje.
Odpovědět
ta potrava je. Pokud ji někde totálně vystřílím,
tak se záhy objeví černá z okolí, pokud tam má
dostatek potravy. Na prostor vyžraný jinou tlupou
se druhá nestěhuje.
BM
Břetislav Machaček
7.12.2022 12:14 Reaguje na HunterK těm malým "selským" honitbám dodám, že ty tu byly taky
a v den zahájení lovu se předháněli, kdo prvý zastřelí
srnce, který žil na území několika honiteb a přikrmováním
lákali bažanty z bažantnice od Larischů na svoje pole.
Děda tomu říkal masařina a po vybití nebylo v okolí ani
pírko, či chlup, dokud tam zase něco od Larischů něco
nepřiletělo a nepřišlo..
Odpovědět
a v den zahájení lovu se předháněli, kdo prvý zastřelí
srnce, který žil na území několika honiteb a přikrmováním
lákali bažanty z bažantnice od Larischů na svoje pole.
Děda tomu říkal masařina a po vybití nebylo v okolí ani
pírko, či chlup, dokud tam zase něco od Larischů něco
nepřiletělo a nepřišlo..
Hu
Hunter
7.12.2022 12:19 Reaguje na Břetislav MachačekJj, takzvana "selska myslivost", pamětníci vědí.
Odpovědět
LB
Lukas B.
7.12.2022 13:11 Reaguje na Hunterjestliže selská myslivost dokázala efektivně likvidovat až zlikvidovat prasata a srnky, potom laicky soudím, že právě to je to co potřebujeme.
střílení bažantů vypuštěných z bažantnic mě zas tak moc nepálí, tam neshledávám žádnou souvislost s myslivostí jako veřejně prospěšným udržováním stavů divoce žijící zvěře.
Odpovědět
střílení bažantů vypuštěných z bažantnic mě zas tak moc nepálí, tam neshledávám žádnou souvislost s myslivostí jako veřejně prospěšným udržováním stavů divoce žijící zvěře.
Hu
Hunter
7.12.2022 13:21 Reaguje na Lukas B.Evidentně vůbec netušíte co pojem tzv. selska myslivost znamená a představuje.
Odpovědět
LB
Lukas B.
8.12.2022 08:51 Reaguje na Huntertak mi to prosím nějak vysvětlete (bez jízlivosti, každý do hloubky rozumíme něčemu jinému)
Odpovědět
Hu
Hunter
8.12.2022 18:10 Reaguje na Lukas B.Rád bych (bez jízlivosti), ale rozsah zdejší diskuze to neumožňuje (a bez znalosti historie už vůbec), nicméně se pokusím vypíchnout hlavní body. Začalo to císařským patentem 154 tuším z roku 1849 Františka Josefa I., který spojil právo myslivosti s vlastnictvím půdy. Minimální výměra byla 200 jiter (115 ha). Všechny další tři honební zákony spojovaly výkon práva myslivosti s vlastnctvím půdy. Pak za první Československé Republiky v roce 1929 byl vydán Zák. č. 98 (tzv. Malý honební zákon) který již mimo jiné řešil odstřel přebíhavé zvěře jelení a dančí atd., výměra byla pořád 115 ha a250 ha pro společenstevní honitby. Protektorát tyto výměry zachoval. V roce 1948 samozřejmě začla éra tzv. "lidové myslivosti" a Zák. o myslivosti (č. 225/1947 Sb.) zavedl minimální výměru 500 ha atd. Proč ta krátká a minimální exkurze do historie a ty výměry honiteb? Asi si dokážete představit, že na ubohých 115 ha se moc hospodařit myslivecky dnes nedá, nehledě na to, že to byla doba, kdy srnec nebo zajíc byl kouzelník, pokud se mu podařilo přeběhnout přes dvě honitby, historek o sedlácké závisti, kdy se střílelo hlavně tak, aby to nestřelil soused, se z té doby traduje mnoho. Stačí nahlédnout do starších literárních zdrojů z té doby. Je fakt že se preferovala pernatá zvěř, hlavní zbraní byla brokovnice. Takže abych to nějak shrnul - tzv. sedlácká myslivost byla charakterizována spojením vlastnictví pozemků s výkonem práva myslivosti a minimální výměrou honitby. Asi si dokážete představit, že zvěř hranice honiteb neuznává a podle toho to taky vypadalo. A to je to, kčemu by se chtěli někteří vrátit. Nevím jestli jsem to aspoň trochu nastínil, ale zdejší diskuze podrobnější výklad neumožňuje, a bylo by to nadlouho k lepšímu pochopení.
Odpovědět
LB
Lukas B.
9.12.2022 09:15 Reaguje na Hunterděkuji.
a co by se, prosím, tak zlého stalo, kdyby "sedlák" měl právo střílet pouze přemnožená prasata a případně srnky, bez práva střílet koroptve a zajíce?
a doplňující otázka - v rakousku tuším platí výměry ještě ty "císařpánské"? podobně ve francii, švýcarsku... (tedy všude tam, kde je svobodný sedlák vážený občan a volič)
Odpovědět
a co by se, prosím, tak zlého stalo, kdyby "sedlák" měl právo střílet pouze přemnožená prasata a případně srnky, bez práva střílet koroptve a zajíce?
a doplňující otázka - v rakousku tuším platí výměry ještě ty "císařpánské"? podobně ve francii, švýcarsku... (tedy všude tam, kde je svobodný sedlák vážený občan a volič)
DA
DAG
9.12.2022 10:06 Reaguje na Lukas B.No to by bylo jednodušší pytláctví a ujednictví na hranicích.
Ono z toho hlediska, že dnes je hlavně zvěř spárkatá, tak na 115 ha vám v podstatě žije tak málo zvěře, že nemáte vlastní populaci a lovíte jen sousedovu.
Co se týče velikosti honiteb v zahraničí a u nás. Dle mého máme veliké štěstí, že tyto změny u nás nastaly a z biologického hlediska zvěře je naše minimální velikost lepší.
Myslím, že optimální by byla tak 1 tis.ha. Díky tomu, že v zahraničí nebyla totalita, tak prostě měnit status quo je prostě složitější.
Neříkám, že to v zahraničí nefunguje, ale v těch malých honitbách mají prostě pak malý odstřel. Když si vezmu, že u nás každá honitba musí mít hospodáře, mysliveckou stráž na každých 500 ha, tři druhy psů na 1000ha, každý měsíc dávat výkazy a společestevní honitby ještě celý aparát výborů jednatele, předsedu, finančníka. Tak čím víc honiteb, tím větší zátěž na státní úředníky. A věřte, že státní úřednici se stejně myslivostí nechtějí zabývat, protože mají spoustu práce s lesy ničenými kůrovcem. Je to takový můj malý vhled. Myslím, že relativně nestranný, protože mě to může být jedno. Naše honitba je velká a má stovky drobných vlastníků, takže jsme v klidu.
Odpovědět
Ono z toho hlediska, že dnes je hlavně zvěř spárkatá, tak na 115 ha vám v podstatě žije tak málo zvěře, že nemáte vlastní populaci a lovíte jen sousedovu.
Co se týče velikosti honiteb v zahraničí a u nás. Dle mého máme veliké štěstí, že tyto změny u nás nastaly a z biologického hlediska zvěře je naše minimální velikost lepší.
Myslím, že optimální by byla tak 1 tis.ha. Díky tomu, že v zahraničí nebyla totalita, tak prostě měnit status quo je prostě složitější.
Neříkám, že to v zahraničí nefunguje, ale v těch malých honitbách mají prostě pak malý odstřel. Když si vezmu, že u nás každá honitba musí mít hospodáře, mysliveckou stráž na každých 500 ha, tři druhy psů na 1000ha, každý měsíc dávat výkazy a společestevní honitby ještě celý aparát výborů jednatele, předsedu, finančníka. Tak čím víc honiteb, tím větší zátěž na státní úředníky. A věřte, že státní úřednici se stejně myslivostí nechtějí zabývat, protože mají spoustu práce s lesy ničenými kůrovcem. Je to takový můj malý vhled. Myslím, že relativně nestranný, protože mě to může být jedno. Naše honitba je velká a má stovky drobných vlastníků, takže jsme v klidu.
LB
Lukas B.
9.12.2022 10:11 Reaguje na DAGnení žádná "vaše" a "sousedova" zvěř. zvěř, dokud běhá v lese, je něco jako Vyšehradská kapitula - patří sama sobě.
Odpovědět
DA
DAG
9.12.2022 10:20 Reaguje na Lukas B.Ano to máte pravdu, ale když je něco imaginárního, tak se to dosti špatně dává do tabulek :) Každá zvěř žije v určité populaci na určitém prostoru. No a na tom prostoru, právě ti myslivci vybírají zvěř vhodnou k odstřelu.
Myslivost není o tom, že střelíte to co si smyslíte.
Odpovědět
Myslivost není o tom, že střelíte to co si smyslíte.
LB
Lukas B.
9.12.2022 10:41 Reaguje na DAGkdyby byla vůle, tak by to jistě šlo nějak "zaonačit". já chápu, že sedláka rozčilujou ryjící prasata, a chce se jim "pomstít", notabene v situaci, kdy je mediální prostor plný hořekování o jejich přemnoženosti a že myslivci nestíhají. laicky mám za to, že vhodné k odstřelu je jakékoli divoké prase (a nějaká pravidla zahrádkářů o povoleném způsobu pěstování pastyňáků jdou mimo mě)
Odpovědět
DA
RP
Radim Polášek
10.12.2022 07:45 Reaguje na Lukas B.De jure to tak je. Ale defakto každé mslivecké sdružení staví a provozuje krmelce, přikrmování v zimě, tlačí na majitele pozemků nebo sama brigádnicky provozuje nějaké zlepšení podmínek pro zvěř, třeba vysazování stromů a křoví pro zlepšení krytu pro zvěř nebo se snaží palšit zvěř před sečením luk a nakonec staví třeba i ty posedy pro odstřely, protože dnes kvůli bezpečnostním předpisům, pokud myslivec není nad úrovníé krajiny a nestřílí tak do země, by neměl správně střílet.
A z tohoto pohledu zvěř, která na jejich honitbě vyroste, je brána jajo jejich zvěř.
Odpovědět
A z tohoto pohledu zvěř, která na jejich honitbě vyroste, je brána jajo jejich zvěř.
JS
Jarek Schindler
10.12.2022 13:59 Reaguje na Radim PolášekNevím z jakého pohledu se díváte na věc vy pane Polášku ale zvěř se stává něčím majetkem až v případě ulovení. Do té doby je to věc ničí, veřejná.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
11.12.2022 10:30 Reaguje na Jarek SchindlerProto například naši myslivci staví krmelce minimálně 500 metrů dovnitř honitby a naopak krmelce, které se časem při změnách ocitly blízko hranice honitby, zrušili. Protože považují zvěř za ničí a je jim jedno, když z jejich honitby migruje do sousedních honiteb.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
12.12.2022 09:16 Reaguje na Radim PolášekTak znovu. Z právního výkladu JUDR Čechury:
Z žádného právního předpisu vyšší právní síly nelze odvodit existenci práva myslivosti jako práva reálného spojeného s vlastnictvím nemovitosti. Zůstává tedy zachována možnost samostatné právní
úpravy myslivosti, aby přes proces tvorby honiteb vyjádřila realizaci tohoto práva u držitele honitby a to definicí tohoto práva pomocí jeho obsahu (když jeho rozsah je dán výčtem zvěře). K obsahu práva
myslivosti je nutno především uvést, že vlastnictví ke zvěři (odstřelené, odchycené, zhaslé, nalezené atd.
a to vcelku nebo i její části- např. shozu paroží, lebce uhynulé zvěře s trofejí) patří držiteli honitby.
Vlastnictví k zvěři neulovené nepřivlastněné) nepatří nikomu.
Odpovědět
Z žádného právního předpisu vyšší právní síly nelze odvodit existenci práva myslivosti jako práva reálného spojeného s vlastnictvím nemovitosti. Zůstává tedy zachována možnost samostatné právní
úpravy myslivosti, aby přes proces tvorby honiteb vyjádřila realizaci tohoto práva u držitele honitby a to definicí tohoto práva pomocí jeho obsahu (když jeho rozsah je dán výčtem zvěře). K obsahu práva
myslivosti je nutno především uvést, že vlastnictví ke zvěři (odstřelené, odchycené, zhaslé, nalezené atd.
a to vcelku nebo i její části- např. shozu paroží, lebce uhynulé zvěře s trofejí) patří držiteli honitby.
Vlastnictví k zvěři neulovené nepřivlastněné) nepatří nikomu.
Hu
Hunter
10.12.2022 08:17 Reaguje na Lukas B.V řadě evropských zemí platí výměry nižší než těch našich 500 ha, na Slovensku je tuší minimální výměra zase 1000 ha. V tom případě zkuste vysvětlit, jak je možné, že v řadě těchto zemí mají stejné problémy jako u nás, i přes existenci těch malých honiteb? Jak je možné, že jim to ty problémy nevyřešilo, jak v článku tvrdí p.Pitek? A kde je ta minimální hranice? 115 ha? 50 ha? A když bude mít někdo zahradu 1500 m2, tak si taky bude moct střílet, co ho napadne? Nalijme si čistého vína, zmenšení minimální výměry nic nevyřeší a oblbování kecy o selské myslivosti je jen pohádka, ve skutečnosti jde jen o to, aby dotyčný dosáhl na vlastní honitbu a tu mohl buď pronajmout nebo prodat povolenky a tím maximalizovat svůj zisk. Mě by třeba zajímalo, jaká konkrétní opatření by p.Pitek udělal v případě, že by měl svou honitbu, aby mu prasata nepřeryla louku. Bude na těch loukách vysedávat celé noci?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
10.12.2022 16:11 Reaguje na HunterPochybuji, že se nějakého vysvětlení či diskuze od pana Pitka nedočkáme. Řekl bych, že mu jde pouze o to plivnout jedovatou slinu a prohodit pár polopravd. Jak je vidět vždy se najdou odborníci na myslivost co mu budou tleskat a vysvětlovat jeho fantastmagorie.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
10.12.2022 16:01 Reaguje na Lukas B.Jo v Rakousku platí ale to neznamená, že tam ve velkém jsou. Těch pidi honiteb je minimum a naopak jsou tam běžné soukromé honitby o rozloze 5 -10 tis ha. No a co by se stalo pokud by vám majitel pronajal obchod a potom by si tam chodil zadarmo nakupovat. Na mlíko by vám nesahal.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
11.12.2022 10:34 Reaguje na Jarek SchindlerTak ono hodně záleží, jak jsou provozovatelé těch malých honiteb rozumní.
Jestli jsou dostatečně rozumní a s majiteli sousedních malých honitenb mají dobré vztahy a nesnaží se ze své malé honitby vyždímat víc než je rozumné, tak efekt malých selských honiteb, vybití zvěře, se konat nemusí.
Odpovědět
Jestli jsou dostatečně rozumní a s majiteli sousedních malých honitenb mají dobré vztahy a nesnaží se ze své malé honitby vyždímat víc než je rozumné, tak efekt malých selských honiteb, vybití zvěře, se konat nemusí.
TP
Tomáš Pilík
7.12.2022 22:52 Reaguje na Lukas B.Selská myslivost za likvidací černé zvěře rozhodně nestála.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
10.12.2022 07:59 Reaguje na Tomáš PilíkStála a nestála. Selská myslivost fungovala tak, že každé větší lovné zvíře, které se dostalo do místního komplexu selských honiteb, bylo okamžitě ostřeleno, než by se zvíře zmohlo přejít do sousedovy honitby. Srnec, jelen, daněk, muflon i to prase, pokud tam přišlo z velkých pankých honiteb, kde bylo zvěře dost, bylo v selských honitbách okamžitě odstřeleno. To bylo ještě urychleno tím, že v místech selských honiteb bylo vedle polí velkých sedláků i políčka drobných zemědělců, kde vždy nějací lid pracovali a selské lesy nebyly moc velké a nebyly hluboké. každé větší zvíře tak bylo lidmi rychle zpozorováno a selští střelci tak byli nasměrováni.
Divoké prase bylo snad kvůli ničení zemědělských kultur bráno původně jako škodná a jejich místní populace tak byly ve všech honitbách, selských i panských vystříleny. Prasata byly do roku 1945 jen v oborách a potom k nám migrovaly. Třeba lužními lesy okolo Dunaje z Balkánu a potom lužními lesy kolem Dyje a Moravy dál. Přitom pokud byly v lužních lesích, byly prasata poměrně v bezpečí, ale jakmile se dostala do zemědělské krajiny, byla při nejbližší příležitosti střílena.
Odpovědět
Divoké prase bylo snad kvůli ničení zemědělských kultur bráno původně jako škodná a jejich místní populace tak byly ve všech honitbách, selských i panských vystříleny. Prasata byly do roku 1945 jen v oborách a potom k nám migrovaly. Třeba lužními lesy okolo Dunaje z Balkánu a potom lužními lesy kolem Dyje a Moravy dál. Přitom pokud byly v lužních lesích, byly prasata poměrně v bezpečí, ale jakmile se dostala do zemědělské krajiny, byla při nejbližší příležitosti střílena.
RP
Radim Polášek
10.12.2022 07:38 Reaguje na Břetislav MachačekPřesně tak o selské myslivostí mluví i moje zdroje.
Odpovědět
PB
Petr Brok
7.12.2022 11:55Vždyť je přece celá EU tak jednotná, tak ať se domluví a všichni sníží stavy zvěře na 1%, které se nažene do ohrad a pak budou prosperovat lesy a nebude se plýtvat s zem. plodinami atd. A až bude dobře, tak se ohrady otevřou a bude ráj.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
7.12.2022 13:28Pán Pitek opět nezklamal. Jen ta jeho čísla jsou buď z neznalosti chybná a nebo účelově lživá. Pan Pitek tvrdí, že "Přijatelný počet prasat divokých v České republice, takzvaný normovaný stav, činní přibližně 12 000 kusů pro území celého státu. Má to být počet, který nenarušuje rovnováhu v přírodě, nezpůsobuje neúnosné škody a není nadměrným rizikovým faktorem v nákazové situaci". Ve skutečnosti byla černá v roce 2021 normována v počtu 9121 kusů na ploše pouze 700981 hekterů. Honební plocha v ČR má výměru 6586462 hektarů. To tedy znamená, že pokud pan Pitek tvrdí, že těch jeho 12000 kusů má být normovaný stav na plochu celé republiky , nemluví pravdu. Norma je přibližně 13 kusů na 1000 ha. Dlouhodobě se JKS pohybují kolem 55 tisíc kusů. Normovaný stav je tedy překročen asi 6x ale na ploše 9x větší. Oproti normě (13 kusů)to znamená počet 8,35 ks na 1000 ha. Takže se dá říci, že 8,35 ks ma 1000 ha( počet o 5 kusů menší než udává norma) by měl být tím počtem, který nenarušuje rovnováhu v přírodě, nezpůsobuje neúnosné škody a není nadměrným rizikovým faktorem v nákazové situaci". Ano problém je ten, že díky velkoplošnému zemědělství, kdy kukuřice stojí na poli pomalu půl roku a skýtají divočákům ten půlrok bezpečný kryt a snadnou vysokokalorickou potravu, což je zase další problém mající vliv na reprodukci černé, se divočák rozšířil na celou plochu republiky. Povětšině je to ale v počtech které jsou nižší než připouští norma a tedy by neměly i podle pana Pitka, způsobovat škody atd. Pochybuji, že by pán Pitek vysvětlil kde příšel na tu normu pro celou republiku a či je vůbec schopen připustit obrovskou zásluhu zemědělců na plošném šíření divočáků. Třeba se ale mýlím a vyjádří se.
Odpovědět
ML
Miroslav Linda
7.12.2022 16:36Pane Pítek vy jste případ😂
Víte proč tu máme mor? Protože již několikátým rokem řádí v Polsku a Německu, od kud k nám přišel. Knučíte, ale jen sledujete vlastní cíle.
Pravda je že většina lesníků loví, zemědělci mohou také když budou chtít tahat a chtít chodit místo do putyky do lesa a vlastníci jsou v ČR bohužel odtrženi od půdy a je jim šumák co se s ní děje ☹️
Tak tu nelžete.
Odpovědět
Víte proč tu máme mor? Protože již několikátým rokem řádí v Polsku a Německu, od kud k nám přišel. Knučíte, ale jen sledujete vlastní cíle.
Pravda je že většina lesníků loví, zemědělci mohou také když budou chtít tahat a chtít chodit místo do putyky do lesa a vlastníci jsou v ČR bohužel odtrženi od půdy a je jim šumák co se s ní děje ☹️
Tak tu nelžete.
MK
Majka Kletečková
10.12.2022 02:13 Reaguje na Miroslav LindaDomnívám se, že vlastníci půdy jako je pan Pitek, kteří na své půdě sami hospodaří, by měli mít právo na svých pozemcích výrazně snížit počet DIVOČÁKŮ, pokud je prasat příliš. Pak ubude stížností na to, že nynější uživatelé honitby nestíhají černou zvěř lovit s dostatečnou intenzitou.
Odpovědět
JV
Josef Valenta
7.12.2022 22:20Dobrý den. Musím se zastat pana Pitka. Myslivci a jejich schvalující kamarádi na referátech živ. prostředí jsou různí někde to funguje jinde zase né,bude to asi stejné jak se selskou myslivot.Z toho co mi vyprávěla mamka a děda bych musel zvednout pro selskou myslivost obě ruce i s nohami.Podle mých zkušeností s přemnoženými danky,kdy vlastně tři roky trvalo než se začli danci vypuštění z farmového chovu trošku více střílet a bylo jedno i na referátu živ. prostředí že tu velmi ničí krajinu. Příští rok budou chtít zase podepsat pozemky do honitby ,rozhodl jsem se že to udělám až myslivci srovnají stavy spárkaté zvěře na únosnou mez. Opět po této zkušenosti musím říci že selská myslivost by nejspíše pomohla. Rozhodně větší slovo vlastníci musí mít. Nemůže přeci platit to co bylo nedávno vyřčeno na schůzi honebního společenství myslivci cituji Za komunistů bylo líp ,to jezedákům přenožená zveř nevadila, to niko neřval. Přeberte si to jak chcete já jsem pro menší honitby,aby se někdo o ně lépe staral,jsem pro selskou myslivost. Josef Valenta Něchov
Odpovědět
PP
Petr Pekařík
8.12.2022 06:25 Reaguje na Josef ValentaOno už je povoleno vypouštět zvěř z farem (daňci). Pokud nemáte v honitbě daňka normovaného, tak ho můžete lovit dost omezeně.
Co my bychom tu za to dali :-).
Ona ani ta černá není přemnožena po celém území-pole jsou už holá, kukuřice sklizená. Takže černá leží v lesích, které nemáme. Jak ji tedy máme lovit ?
Odpovědět
Co my bychom tu za to dali :-).
Ona ani ta černá není přemnožena po celém území-pole jsou už holá, kukuřice sklizená. Takže černá leží v lesích, které nemáme. Jak ji tedy máme lovit ?
PP
SP
Svatá Prostoto
8.12.2022 14:54 Reaguje na Josef ValentaTo je většina těch, co třeba nějaký ten kus lesa mají. Protože stávající pravidla jsou nastavena tak, že si s nimi lze zcela bez problémů vytřít.
Jistě, i ve větších honitbách by bylo možno výrazně posílit práva drobných vlastníků a u mnoha by se ten postoj jistě změnil.
Jenže to by se muselo chtít.
Odpovědět
Jistě, i ve větších honitbách by bylo možno výrazně posílit práva drobných vlastníků a u mnoha by se ten postoj jistě změnil.
Jenže to by se muselo chtít.
JS
Jarek Schindler
8.12.2022 17:01 Reaguje na Svatá ProstotoJe to pořád dokola. Drobný a to ať vlastník nebo například akcionář bude pořád tím drobným a žádný zákon mu nakonec stejné právo rozhodovat jako tomu majoritnímu, nedá. Těch drobných vlastníků je u nás na dva miliony. No a honitba podle zákona o myslivosti by v první řadě měla zaručovat možnost chovu a lovu vyskytující se zvěře a ne jen možnost nerušeného lovu pro pana Pitka a pro pár dalších "malých". Jsou vlastníci malí, menší, nejmenší a všichni se dožadují svých práv. Jak to chcete udělat aby i ten nejmenší vlastník svých práv dosáhl?
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
9.12.2022 16:07 Reaguje na Jarek SchindlerNic ve zlém, ale tady je vidět, že jak já moc nerozumím myslivosti, tedy s píš vůbec, bo mne to fakt neba:-), tak vy nerozumíte formám fungování obchodních společností, a nejen jich.
Protože formy rozhodování v těchto subjektech lze samozřejmě nastavit i jinak, než "kdo má majoritu velí a ti ostatní ať si trhnou". A není až tak neobvyklé, že tam nejrůznější mechanismy, které právě mají za úkol chránit zájmy minoritních akcionářů/společníků jsou. Neobvyklý je spíš opak.
Popisovat možné formy této ochrany je asi v rímci diskuze mimo mísu.
Fakt je nicméně ten, že u nás se v tomto případě furt hraje na ten způsob, který jsem uvedl, a zatímco v těch případech, kdy například akcionář se jím stává dobrovolně a tedy dobrovolně na tento mechanismus přistupuje, tak drobný vlastník pozemku je prostě k nějaké honitbě "z moci úřední" přifařen a stejně tak je určen způsob rozhodování. Kombinace obojího je prostě z mého pohledu prasárna. Byť beru, že prasárna mnohým vyhovující ... zejména velkým vlastníkům a myslivcům, kteří pokud se dohodnou s pár velkými vlastníky, často i jen jedním, tak se o ty ostatní už nemusí starat.
Nemám problém s velkými honitbami a klidně věřím, že z pohledu zvěře je i lepší, ale pokud bude způsob rozhodování takový, jaký je, tak budu vždy pro zmenšení minimální výměry honitby. Protože čím menší honitba, tím menší ... nulová samozřejmě nebude nikdy ... šance, že bude možno mít menší vlastníky na háku.
Odpovědět
Protože formy rozhodování v těchto subjektech lze samozřejmě nastavit i jinak, než "kdo má majoritu velí a ti ostatní ať si trhnou". A není až tak neobvyklé, že tam nejrůznější mechanismy, které právě mají za úkol chránit zájmy minoritních akcionářů/společníků jsou. Neobvyklý je spíš opak.
Popisovat možné formy této ochrany je asi v rímci diskuze mimo mísu.
Fakt je nicméně ten, že u nás se v tomto případě furt hraje na ten způsob, který jsem uvedl, a zatímco v těch případech, kdy například akcionář se jím stává dobrovolně a tedy dobrovolně na tento mechanismus přistupuje, tak drobný vlastník pozemku je prostě k nějaké honitbě "z moci úřední" přifařen a stejně tak je určen způsob rozhodování. Kombinace obojího je prostě z mého pohledu prasárna. Byť beru, že prasárna mnohým vyhovující ... zejména velkým vlastníkům a myslivcům, kteří pokud se dohodnou s pár velkými vlastníky, často i jen jedním, tak se o ty ostatní už nemusí starat.
Nemám problém s velkými honitbami a klidně věřím, že z pohledu zvěře je i lepší, ale pokud bude způsob rozhodování takový, jaký je, tak budu vždy pro zmenšení minimální výměry honitby. Protože čím menší honitba, tím menší ... nulová samozřejmě nebude nikdy ... šance, že bude možno mít menší vlastníky na háku.
JS
Jarek Schindler
9.12.2022 21:24 Reaguje na Svatá ProstotoČlověče neblbněte. Samozřejmě i minoritní akcionář má své práva. Jsou to ale práva která většinou chrání jeho investici a rozhodně mu nedávají právo zasahovat do společnosti ( do rozhodování společnosti)ve větší míře něž je míra daná počtem jeho akcii. Takže majoritní vlastník rozhoduje a ano ostatní si svým způsobem mohou trhnout. Opravdu nevím o tom, že by vlastník s 1 % rozhodoval o společnosti. Samozřejmě i on má svá práva ale právo rozhodovat to určitě není.
Přemýšlím, jak by asi vypadalo pokud by drobný vlastník pozemku chtěl být "přifařen" k honitbě jejiž hranice je třeba 2 km zvdálená od jeho pozemku. Tady si asi vybírat nemůže. Co si ale může vybrat je, že jeho pozemek nemusí být honební. To je třeba to jeho právo. Ono vytvořit honitbu v rámci HS není zas tak jednoduché. Znovu vám připomenu, že vlastníků u nás jsou asi dva miliony. V jedné hopnitbě jich může být od pár stovek výše. Nyní kříčí ti co mají okolo jednoho až dvou set hektarů souvisejících pozemků. Ty související pozemky jsou hrozně důležité. Potom budou kříčet ti co mají kolem padesáti. Co ta většína co má od pár metrů po pár hektarů? No a ti větší se nakonec budou zase koukat které pozemky by ještě šli k té jejich nové malé honitbě příčlenit aby byla větší. Kde se chcete potom zastavit když všichni mají stejná práva? Podívejte se na počty majitelů podle velikosti pozemků ( musí to byt související pozemky) a potom mluvte něco o tom , že menší honitba bude znamenat méně vlastníků na tom háku.Tady se jedná o Pitka a pár dalších zneuznalých. Nebo o ty co jsou sice v honitbě ale mají tam další vlastníky s kterými se nejsou schopni domluvit. Na těch svých 100 ha by byli neomezenými pány bez kontroly. A jinak, až naše krajina bude vypadat jak za první republiky může být řeč i o honitbách s prvorepublikovou výměrou. Opravdu si myslíte, že se dá dělat myslivost na třech lánech a dvouch mezích?
Odpovědět
Přemýšlím, jak by asi vypadalo pokud by drobný vlastník pozemku chtěl být "přifařen" k honitbě jejiž hranice je třeba 2 km zvdálená od jeho pozemku. Tady si asi vybírat nemůže. Co si ale může vybrat je, že jeho pozemek nemusí být honební. To je třeba to jeho právo. Ono vytvořit honitbu v rámci HS není zas tak jednoduché. Znovu vám připomenu, že vlastníků u nás jsou asi dva miliony. V jedné hopnitbě jich může být od pár stovek výše. Nyní kříčí ti co mají okolo jednoho až dvou set hektarů souvisejících pozemků. Ty související pozemky jsou hrozně důležité. Potom budou kříčet ti co mají kolem padesáti. Co ta většína co má od pár metrů po pár hektarů? No a ti větší se nakonec budou zase koukat které pozemky by ještě šli k té jejich nové malé honitbě příčlenit aby byla větší. Kde se chcete potom zastavit když všichni mají stejná práva? Podívejte se na počty majitelů podle velikosti pozemků ( musí to byt související pozemky) a potom mluvte něco o tom , že menší honitba bude znamenat méně vlastníků na tom háku.Tady se jedná o Pitka a pár dalších zneuznalých. Nebo o ty co jsou sice v honitbě ale mají tam další vlastníky s kterými se nejsou schopni domluvit. Na těch svých 100 ha by byli neomezenými pány bez kontroly. A jinak, až naše krajina bude vypadat jak za první republiky může být řeč i o honitbách s prvorepublikovou výměrou. Opravdu si myslíte, že se dá dělat myslivost na třech lánech a dvouch mezích?
SP
Svatá Prostoto
12.12.2022 11:23 Reaguje na Jarek Schindler"Jsou to ale práva která většinou chrání jeho investici a rozhodně mu nedávají právo zasahovat do společnosti ( do rozhodování společnosti)ve větší míře něž je míra daná počtem jeho akcii."
To je právě ten omyl, stanovy společnosti mohou nastavit rozhodovací mechanismy ve společnosti tak, aby nezohledňovaly pouze toto jedno kritérium, tedy prostý počet akcií. A v řadě případů tomu tak je. Samozřejmě v závislosti na tom, o jaký typ společnosti se jedná, resp. co je jejím posláním.
V této souvislosti je potřeba si uvědomit, že zejména v případě veřejně obchodovatelných společností je nákup akcií primárně finanční investicí, jejím cílem je zajištění výnosu z této. A tomu odpovídají pravidla, kterými se činnost společnosti řídí.
V případě vlastnictví pozemků se v řadě případů jedná o motivaci zcela odlišnou, resp. ve vztahu k výkonu myslivosti o motivaci úplně jinou. Že by si někdo pořizoval pozemek s tím, že očekává jak mu bude nájem myslivců vydělávat, o tom fakt pochybuji.
Prostě srovnáním s obchodními společnostmi mícháte jabka a hrušky, mnohem případnější by bylo srovnání třeba s SVJ nebo některými spolky.
Odpovědět
To je právě ten omyl, stanovy společnosti mohou nastavit rozhodovací mechanismy ve společnosti tak, aby nezohledňovaly pouze toto jedno kritérium, tedy prostý počet akcií. A v řadě případů tomu tak je. Samozřejmě v závislosti na tom, o jaký typ společnosti se jedná, resp. co je jejím posláním.
V této souvislosti je potřeba si uvědomit, že zejména v případě veřejně obchodovatelných společností je nákup akcií primárně finanční investicí, jejím cílem je zajištění výnosu z této. A tomu odpovídají pravidla, kterými se činnost společnosti řídí.
V případě vlastnictví pozemků se v řadě případů jedná o motivaci zcela odlišnou, resp. ve vztahu k výkonu myslivosti o motivaci úplně jinou. Že by si někdo pořizoval pozemek s tím, že očekává jak mu bude nájem myslivců vydělávat, o tom fakt pochybuji.
Prostě srovnáním s obchodními společnostmi mícháte jabka a hrušky, mnohem případnější by bylo srovnání třeba s SVJ nebo některými spolky.
JS
Jarek Schindler
12.12.2022 12:26 Reaguje na Svatá ProstotoNevím co je SVJ. Jinak mi prozraďte jméno alespoň jedné akciovky kde minorita rozhoduje.Doba kdy menšina rozhodovala o většině je naštěstí minulostí. Už se těším co mi na toto tvrzení odpovíte. Samozřejmě, k pořízení pozemku vás může motivovat mnoho důvodů. Třeba si je pořídíte proto aby se nestaly pozemky honebními a tedy aby nebyly součástí honitby. Dokonce nemusíte být ani v HS. Jen ta myslivost je svázaná většinou s honitbou a tu tvoří ty honební pozemky.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
10.12.2022 08:09 Reaguje na Jarek SchindlerHM, ale jaká může mít drobný vlastník třeba hektaru nebo půl hektaru lesa nebo třeba jenom vlastník 400 metrů čtverečních v honitbě práva třeba vzhledem k srnčímu? Když to je běžná honitba, kde je polovina až 4/5 rozlohy intenzívně obdělávaného pole a teprve zbytek je nějaký les, křoviska a nesekaná nebo málo sekaná louka. A to jedno srnčí potřebuje k životu 100 - 300 hektarů takové honitby.
Jinak je snad běžné, že co se týká rozhodování ve společenství vlastníků honitby - Honebním společenstvu, mají majitelé počet hlasů daný rozlohou plochy, kterou v honitbě vlastní.
Odpovědět
Jinak je snad běžné, že co se týká rozhodování ve společenství vlastníků honitby - Honebním společenstvu, mají majitelé počet hlasů daný rozlohou plochy, kterou v honitbě vlastní.
JS
Jarek Schindler
10.12.2022 13:43 Reaguje na Radim PolášekHmmm. Tyhle nesmysly na které se ptáte jste snad vyčetl někde v mém textu? Na to se musite v první řadě ptát lidí co se jim nynější minimální výměra zdá malá . Na to se musáte ptát lidí co chtějí posilovat svá práva. Ano, v HS rozhoduje počet hlasu daných rozlohou vlastních pozemků.. Tvrdím snad něco jiného? Na ta práva či spíš "nejrůznější mechanismy, které právě mají za úkol chránit zájmy minoritních akcionářů" se musite snad zase ptát Svaté Prostaty. Jak jsem se od něj dověděl, " nerozumím formám fungování obchodních společností, a nejen jich.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
11.12.2022 10:37 Reaguje na Jarek SchindlerHm, ono to byla spíš faktická poznámka než dotaz na kohokoliv.
Odpovědět
VN
Vladimír Nechutný
8.12.2022 11:30Na spoustu otázek se nabízí jednoduchá odpověď. Bohužel málokdy bývá vyčerpávající nebo plně pravdivá.
Jedním z faktorů nárustu zvěře jsou bezpochyby hranice honiteb . Tyto jsou nastaveny podle vlastnických vztahů k půdě. Zájmy držitelů a uživatelů lesních honiteb zejména ve vztahu k černé zvěři jsou často odlišné o zájmů ostatních honiteb.
Na lov černé zvěře se nechodí jako jako na nákup do supermarketu . Posílení práv vlastníků těžko přinese čas který je nutný mít k lovu zvěře. Stávající právní úprava umožňuje ,aby vlastník a uživatel pozemku dal podnět státní správě k navýšení lovu. Toto není ze stany vlastníků a uživatelů zemědělských pozemků takřka využíváno.
Vlastníci pozemků mají ve svém vlivu základní atribut .Nájemní smlouvu. Rozhodnout komu honitbu pronajmou a za jakých podmínek smlouvy, včetně výpovědních ustanovení.
Cca 25% p honiteb převážně lesních je ve vlivu státu (LČR, VLS, Národní parky). Tam má stát velký prostor prostřednictvím svých organizací řešit stavy zvěře. . Zatím je to trochu v pozici jako kůrovec a sucho za které nikdo nemůže. Nájemní smlouvy preferují výši nájemného. Vysoké nájemné a revíry bez zveře. To nemůže fungovat.
Lesy jsou spíše plantáže na produkci dřeva než životní prostor pro zvířata.
Odpovědět
Jedním z faktorů nárustu zvěře jsou bezpochyby hranice honiteb . Tyto jsou nastaveny podle vlastnických vztahů k půdě. Zájmy držitelů a uživatelů lesních honiteb zejména ve vztahu k černé zvěři jsou často odlišné o zájmů ostatních honiteb.
Na lov černé zvěře se nechodí jako jako na nákup do supermarketu . Posílení práv vlastníků těžko přinese čas který je nutný mít k lovu zvěře. Stávající právní úprava umožňuje ,aby vlastník a uživatel pozemku dal podnět státní správě k navýšení lovu. Toto není ze stany vlastníků a uživatelů zemědělských pozemků takřka využíváno.
Vlastníci pozemků mají ve svém vlivu základní atribut .Nájemní smlouvu. Rozhodnout komu honitbu pronajmou a za jakých podmínek smlouvy, včetně výpovědních ustanovení.
Cca 25% p honiteb převážně lesních je ve vlivu státu (LČR, VLS, Národní parky). Tam má stát velký prostor prostřednictvím svých organizací řešit stavy zvěře. . Zatím je to trochu v pozici jako kůrovec a sucho za které nikdo nemůže. Nájemní smlouvy preferují výši nájemného. Vysoké nájemné a revíry bez zveře. To nemůže fungovat.
Lesy jsou spíše plantáže na produkci dřeva než životní prostor pro zvířata.
JM
JOSEF MÁK
8.12.2022 14:22Další blábol chytrého zemědělce který neuspěl když kandidoval tak se chce zviditelnit alespon tak.........
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
10.12.2022 02:34 Reaguje na JOSEF MÁKJá to za blábol nepovažuji. Zapojení zemědělců a lesníků do výkonu práva myslivosti a posílení práv vlastníků honebních pozemků by k řešení problému s přemnožením prasete divokého i ostatních druhů spárkaté zvěře určitě přispělo.
Odpovědět
Hu
MK
Majka Kletečková
10.12.2022 22:44 Reaguje na HunterJako laika mne napadá, že zemědělec by mohl mít právo přemnoženou černou zvěř ryjící na jeho loukách nebo skrývající se v jeho kukuřici nechat zredukovat, aniž by se musel neúspěšně doprošovat nějakého honebního společenstva. Zvládl by to např. svépomocí či s pomocí svých kamarádů myslivců, umožnil by lov divočáka lidem jako je pan Michal Ukropec, který je myslivec a na ekolistu si opakovaně ztěžuje, že ho do žádného, honebního společenstva nejsou ochotni vzít. Jinou možností je najmout profesionálního lovce např. někoho šikovného jako jste Vy, a adekvátně mu za to zaplatit. Možná by na PŘECHODNOU dobu mohl probíhat lov v mezích zákona, ale neeticky (lov i gravidních bachyní). Ale jsem jen laik, takže nevím. Zatím mám dojem, že myslivci se zuby nehty brání jakékoliv změně a nářky zemědělců bagatelizují.
Odpovědět
PP
Petr Pekařík
11.12.2022 07:38 Reaguje na Majka KletečkováPaní Majko, myslíte toho zemědělce , co min. 8 hod maká na statku a pak se půjde vyspat na posed s flintou ( pokud má LL a zbroják) ?
Zkuste si , prosím , taky na nějaký vylézt a dočkat se po týdnu i více možnosti si jako vystřelit? Jo a pozor a vítr!
Co dělají vaši vlci, kolik jich letos ulovili ?
Jeden udělal blbost a najednou je ochrana fuč.
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-zadavil-ponika-sefky-evropske-komise-ted-ho-odstreli-40417020#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=3&utm_campaign=abtest205_redesign_feedu_varC&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Odpovědět
Zkuste si , prosím , taky na nějaký vylézt a dočkat se po týdnu i více možnosti si jako vystřelit? Jo a pozor a vítr!
Co dělají vaši vlci, kolik jich letos ulovili ?
Jeden udělal blbost a najednou je ochrana fuč.
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-zadavil-ponika-sefky-evropske-komise-ted-ho-odstreli-40417020#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=3&utm_campaign=abtest205_redesign_feedu_varC&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Hu
Hunter
11.12.2022 23:51 Reaguje na Majka KletečkováMajko, na tohle snad ani nemá cenu reagovat, to co uvádíte jsou naprosto běžné věci, které praktikuje kdejaký myslivecký spolek nebo honební společenstvo. Pokud má p.Pitek pozemky, tak je automaticky členem HS, takže má možnost věci ovlivňovat počtem hlasů adekvátně k výměře pozemků. Zatím jsem ale vždy slyšel jen že chce snížit minimální výměru, aby měl svoji honitbu. Chtěl jsem slyšet, jak by to přispělo k řešení problémů. Takže asi nijak.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
12.12.2022 12:44 Reaguje na Majka KletečkováNa vás je krásně vidět paní Kletečková, že se snažíte pouze přísírat na protimysliveckou hromadu a přitom o problematice myslivosti nic nevíte. Samozřejmě pana Ukropce jen tak do žádného Honebního společenství vzít nemohou. Dokonce i kdyby ho náhodou do toho HS někde byli ochotni vzít tak porušují zákon. Ano jste laik a nevíte. Bohužel to nevědění vám nebrání blbě kecat a vymýšlet nesmysly. To se u nás hlavně ve vztahu k přírodě, stává nyní běžnou věcí.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
10.12.2022 13:27 Reaguje na Majka KletečkováTi lesníci a zemědělci snad nejsou do "výkonu práva myslivosti" zapojeni? Od kdy? Posílení práv vlastníků? Zase jen nesmyslná povrchní fráze. Čím mají být ta práva posílena? Pište konkrétně, k věci.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
10.12.2022 22:45 Reaguje na Jarek SchindlerČím mají být ta práva posílena, to bych přenechala odborníkům pracujícím pro MZe. Myslivci by za svou vstřícnost měli na oplátku požadovat ústupky ze strany zemědělců.
Odpovědět
PP
Petr Pekařík
11.12.2022 07:40 Reaguje na Majka KletečkováTak odborníky bádajícimi pro MZe už máme a i zemědělci vědí , co nemají sít u lesa a jaké průseky kde vysekat. Kde jsou výsledky ?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
12.12.2022 06:50 Reaguje na Majka KletečkováPromiňte ale jste to Vy kdo volá po "posílení práv vlastníků". Z toho vyplývá, že snad víte jak a čím ty práva posílit. No, nevíte a jen kecáte. Jste k smíchu paní Kletečková. A ústupky ze strany zemědělců? Další váš blábol. Ono by kromě několika technických opatření úplně stačilo kdyby se chovali "ekologicky".
Odpovědět
RP
Radim Polášek
10.12.2022 09:05Tak ono je problém, že pro různou zvěř je optimální různě velká honitba. Současných minimálně tuším 600 hektarů je minimum nastavené pro srnčí, optimum pro srnčí je tak 1200 hektarů.
Ale třeba pro drobnou zvěř stačí výrazně menší honitba. Pro divoké králíky, pokud je myxomatóza a přemnožení predátoři ještě nezlikvidovali, nebo pro koroptve, pokud by se opět mohly lovit, by mohal stačit honitba tak 5 hektarů. Pro bažanty, zajíce a divoké kachny by měla stačit honitba tak 20 - 30 hektarů. Daněk, muflon nevím, jaký mají kační radius. pro jeleny, příqapdně pro divoká prasata by podle mne bylo třeba honitbu tak pár desítek tisíc hektarů.
Odpovědět
Ale třeba pro drobnou zvěř stačí výrazně menší honitba. Pro divoké králíky, pokud je myxomatóza a přemnožení predátoři ještě nezlikvidovali, nebo pro koroptve, pokud by se opět mohly lovit, by mohal stačit honitba tak 5 hektarů. Pro bažanty, zajíce a divoké kachny by měla stačit honitba tak 20 - 30 hektarů. Daněk, muflon nevím, jaký mají kační radius. pro jeleny, příqapdně pro divoká prasata by podle mne bylo třeba honitbu tak pár desítek tisíc hektarů.
Hu
Hunter
10.12.2022 09:49 Reaguje na Radim PolášekTušíte nesprávně, je to 500 ha. Ty vámi uváděné výměry jsou odkud, můžete uvést nějaký zdroj nebo je to vycucané z prstu?
Odpovědět
RP
Radim Polášek
11.12.2022 10:08 Reaguje na HunterNo už jsem příslušný zákon dlouho nečetl, tak jsem si tu mnimální výměru nezapamatoval přesně. Ostatní výměry jsou mnou určené z mých znalostí biologie příslušných druhů.
Odpovědět
