Daniel Pitek: Proč tu máme prasečí mor? Odpověď je jednoduchá
Naše státní správa a všechny minulé vlády šly totiž prasečímu moru vyloženě naproti a svojí nečinností vytvářely pro šíření prasečího moru ideální podmínky.
Zcela zásadní podmínkou pro jednoduché šíření prasečího moru na našem území i přes přísná opatření v chovech domácích prasat je výrazné přemnožení prasete divokého.
Přemnožení prasete divokého má několik příčin. Jsou to pro tento druh příznivé přírodní podmínky spojené s oteplováním a způsob zemědělského hospodaření formou obřích polí bez přerušení s kukuřicí, pšenicí a řepkou. V kombinaci s naprosto špatným hospodařením mysliveckým prováděným bez jakékoliv odpovědnosti za neúměrné množství prasat ve volné krajině došlo k až neuvěřitelným nadstavům černé zvěře se všemi negativními následky z toho plynoucími.
Obrovské riziko šíření prasečího moru je jen jedním z těchto následků, když k tomu připočítáme rozsáhlé škody rytím na trvalých travních porostech, další závažné škody na tržních plodinách na orné půdě nebo negativní ovlivnění populací drobné zvěře a na zemi hnízdících ptáků, tak máme mnoho důvodů k tomu, abychom udržovali stavy prasete divokého na přijatelné úrovni, kdy tento druh nenaruší rovnováhu v přírodě, nezpůsobí rozsáhlé škody zemědělcům a není nadměrným veterinárním rizikem.
Přijatelný počet prasat divokých v České republice, takzvaný normovaný stav, činní přibližně 12 000 kusů pro území celého státu. Je to počet, který nenarušuje rovnováhu v přírodě, nezpůsobuje neúnosné škody a není nadměrným rizikovým faktorem v nákazové situaci.
Realita je bohužel taková, že roční odstřel v ČR se po mnoho let zpátky pohyboval kolem dvou set tisíc kusů ročně. A z toho si můžete odvodit jaké jsou skutečné stavy divokých prasat v naší krajině.
Fotografie, které jsem k textu přiložil a spoustu dalších podobného charakteru jsem ukazoval na mnoha jednáních se zástupci ministerstva zemědělství nebo s politiky například na zemědělském výboru v poslanecké sněmovně, abych jim přiblížil neudržitelnost situace, kdy tím největším problémem je nefunkční postsocialistický zákon o myslivosti. Zatím bez adekvátní reakce odpovědných zástupců státu.
Zásadní změna tohoto zákona je nevyhnutelná a nutná. Bez zapojení zemědělců a lesníků do výkonu práva myslivosti a posílení práv vlastníků honebních pozemků nikdy ke snížení stavů prasete divokého i ostatních druhů spárkaté zvěře nedojde.
Moc času k nápravě nemáme, tak snad tato vláda potřebnou změnu konečně provede. V programovém prohlášení změnu zákona o myslivosti a posílení práv vlastníků honebních pozemků má.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (113)
Slavomil Vinkler
7.12.2022 08:12No mám zcela opačnou zkušenost. Po odebrání revíru (co mám za barákem) honebnímu společenstvu místních a pronájmu soukromníkovi se téměř zastavil odlov zejména černé. Té je více aspoň 10x.
Petr Pekařík
8.12.2022 06:09 Reaguje na Slavomil VinklerA vůbec , co dělají naši stateční vlci ? Místo lovu černé se zabývají lovem ovcí !
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
9.12.2022 10:08 Reaguje na Petr PekaříkPo černý nastoupil daněk a jelen. Nechápu to, jak se to za tak krátkou dobu stihlo. Jen mi je divné, že to nevidí stát, on je zřizovatel LČR, loví zde jinak soukromník, který to dokáže zaplatit.
Radim Polášek
11.12.2022 09:56 Reaguje na Petr PekaříkJestli tady u nás chce lovec trofejní kus, tak to někdo musí odpracovat. Někdo musí znát tu honitbu, to znamená strávit tam minimálně desítky hodin hlavně v noci a vědět, pod kterým posedem ten trofejní kus bude a v jakou hodinu. A na tu hodinu tam přivést toho hosta.
Pokud to nikdo takhle neodpracuje, tak lovecký host může týden trávit noci na posedech, aby uviděl a střelil pár zakrslíků. Za toto nikdo peníze nedá.
Když už má nájemce honitby inkasovat od loveckého hosta desítky až stovky tisíc za trofejní odstřel, musí host přijít a první, nejpozději druhý večer to trofejní zvíře střelit.
Vlastimil Waic
7.12.2022 08:23Hunter
7.12.2022 11:38 Reaguje na Vlastimil WaicPetr Pekařík
8.12.2022 06:10 Reaguje na HunterFRANTIŠEK PTÁČNÍK
9.12.2022 10:10 Reaguje na Petr PekaříkHunter
10.12.2022 08:06 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKJaroslav Řezáč
7.12.2022 08:40Slavomil Vinkler
7.12.2022 08:44 Reaguje na Jaroslav ŘezáčMiroslav Vinkler
7.12.2022 10:19 Reaguje na Slavomil VinklerFRANTIŠEK PTÁČNÍK
9.12.2022 10:14 Reaguje na Miroslav VinklerJosef Volfík
10.12.2022 08:25 Reaguje na Miroslav VinklerJarek Schindler
10.12.2022 14:03 Reaguje na Josef VolfíkHunter
7.12.2022 11:35 Reaguje na Radim PolášekMiroslav Vinkler
7.12.2022 19:08 Reaguje na HunterHunter
8.12.2022 05:47 Reaguje na Miroslav VinklerFRANTIŠEK PTÁČNÍK
9.12.2022 10:15 Reaguje na Miroslav VinklerRadim Polášek
7.12.2022 10:23Klasický zájmový myslivec nemůže dávat té myslivosti tolik času, aby situaci a přírodu v honitbě dobře obeznal, protože ho živí jeho práce, ne myslivost a v té práci musí být odpočatý a vyspaný. Pomohlo by, kdyby zemědělci skutečně splnili své sliby či nařízení a dělali v kulturách, kde se prasata drží, volné průseky vhodné pro střílení myslivců. To by jim ale nejspíš musel někdo zaplatit, protože to dost snižuje výnosy. Ale i tak střelecká dovednost myslivců i jejich střelecké vybavení asi taky není dostatečné.
Na odstřel divokých prasat je podle mne potřeba odstřelovačských dovedností, přesná střelba na několik stovek metrů a drahé střelecké vybavení, dokonalé teleskopy a zařízení na noční vidění. Neboli dostatečně vycvičené profesionály. Jedině tak se dá s omezeními, které myslivci kvůli bezpečnosti své střelby kulovými nábpoji musí dodržovat, dosáhnout v odstřelu prasat nějakých rozumných výsledků.
Nebo zavádět nové způsoby lovu, třeba zjišťování aktuální přítomnosti prasat v polních kulturách pomocí dronů, třeba i s infrakamerami a případně i vyhánění těch prasat z kultury drony. Případně v budoucnu je z dronu i střílet.
Radim Polášek
7.12.2022 10:40 Reaguje na Radim PolášekProblém jsou i věci kolem veterinárního prověření zvěře. Ty testy trvají tuším až 14 dní a po tuto dobu musí být zvěř v mysliveckém mražáku. Kteráý je sice dotovaný, ale i tak. Problém jsou i pomocníci při odstřelu. Dříve, za První republiky nebo možná ještě za socíku bylo zažité, že myslivec si ze zvěře nechával maso, kůži a trofeje a pomocníci dostávali za odmenu vývrh. Střeva, vnitřnosti, sádl o a podobně. Což bylo pro ty chudé lidi vítané jídlo. Dneska si to myslivec nelajsne rozdat to lidem, dnes to jde do odpadu.
Takže i povedený odstřel je i dál dost náročný.
Hunter
7.12.2022 11:36 Reaguje na Radim PolášekFRANTIŠEK PTÁČNÍK
9.12.2022 10:18 Reaguje na HunterRadim Polášek
10.12.2022 07:22 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKAle to by v dnešní době mražáků a nakonec snadného zavařování i masných výrobků neměl být větší problém, při troše šikovnosti a kuchařské, případně uzenářské zkušenosti. Chce to jen nebýt líný a mít nějakou větší kuchyň s větším stolem a podobně, kde se to prase může zpracovávat. Zrovna zima se na takové zpracování hodí.
Maso od myslivců by mělo jít sehnat třeba tady: https://www.prozverinu.cz/
Snad to nebude redakcí považováno za reklamu.
Radim Polášek
11.12.2022 10:50 Reaguje na Radim Polášekhttps://www.idnes.cz/hobby/domov/jak-pripravovat-zverinu-jak-maso-osetrit-zdrave-maso-kontrola.A221209_093653_hobby-domov_mce
Hunter
10.12.2022 08:09 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKPetr Pekařík
11.12.2022 07:17 Reaguje na HunterRadim Polášek
10.12.2022 07:04 Reaguje na HunterJarek Schindler
10.12.2022 14:31 Reaguje na Radim PolášekNo a to co si lovec dřív nechával či nechává dnes jen jasně ukazuje na vaši neznalost. Jak dříve tak i nyní patří lovci trofej a "myslivecké právo" ( srdce plíce, játra, ledviny. Někdo si třeba bere na držky i žaludek). Nic víc nic míň. Zvěřina patří uživateli honitby a střeva sežerou do druhého dne lišky či krkavci. Jediné v čem máte pravdu je, že ulovením práce nekončí ale teprve začíná.
Radim Polášek
11.12.2022 10:22 Reaguje na Jarek SchindlerCo se týká odstřelu černé zvěře, ono když něco vypadá jako kachna, tváří se to jako kachna a ozývá se to jako kachna, tak to nejspíš bude kachna.
Když je černá zvěř u nás permanentně přemnožená, když při posledním výskytu moru prasat na Zlínsku nebyli tamní myslivci schopni, ani při vyhlášené mimořádné odměně za střelené prase nějak výrazně navýšit množství střelených prasat a vyčistit tak prasečím morem zamořenou uzavřenou oblast a museli být na odstřel prasat přizváni profesionální odstřelovači, vybavení kvalitními puškohledy a nočním viděním, když ani potom nebyli myslivci schopni počet prasat snížit, naopak se prasata čím dál víc objevují ve vesnicích a městech a ničí lidem zahrady a parky... Tak to nejspíš bue tím, že běžní zájmoví myslivci prostě na udržování počtu prasat v rozumném stavu nestačí. A je třeba to omezování počtu prasat nějakým opatřením, třeba institucí profesionálního lovce, posílit.
A vůbec nezáleží na tom, jakým způsobem zájmoví myslivci ta praata střílí, vyvrhují, nechávají testovat na parazity a nákazy, skaldují a prodávají.
Prostě na to nestačí, to je všechno.
Jarek Schindler
12.12.2022 08:51 Reaguje na Radim PolášekAno podle vás nezáleží jakým způsobem.....Stačí když o tom můžete plácat vlastní fantastmagorie. Například to o tom vyvrhování i přes vaši nynější snahu to bagatelizovat, mluví jasně o vašich znalostech této problematiky.
Jakub Graňák
7.12.2022 10:49 Reaguje na Radim PolášekBřetislav Machaček
7.12.2022 12:25 Reaguje na Jakub GraňákNa zbytek do spolku přibrali pár místních, kteří střílí ten
zbytek. Prostě jako za markýze Géra, jak o tom psal Bezruč.
Ten taky lovil pouze jeleny a na zbytek měl své lovčí, ale
on je na rozdíl od některých dnešních VIP měl a nezanedbával
myslivost jako celek.
Jakub Graňák
7.12.2022 13:15 Reaguje na Břetislav MachačekRadim Polášek
10.12.2022 07:35 Reaguje na Břetislav MachačekSprávný způsob chovu lesní zvěře je odstraňovat všechny ty špatné a současně ty nejlepší trofejní nechávat určitou dobu se množit, šířit své geny. A teprve až toto splní, tak až potom to zvíře "zpeněžit" pro nějaký trofejní odstřel.
A to právě zájmoví myslivci z mnou výše uvedených důvodů v převážné většině neumí a nedělají, protože ještě dříve než vůbec mohou začít střílet, musí tu zvěř v lese kompletně znát. To znamená ročně mnoho stovek hodin v lese, ve dne nebo spíš v noci jen pozorovat a obeznávat. A teprve potom mohou začít vybrané kusy střílet. Takže to je podle mne doména profesionálních myslivců, kteří si mohou ten čas strávený v lese vyúčtovat a zaplatit.
Jarek Schindler
10.12.2022 15:53 Reaguje na Radim PolášekRadim Polášek
11.12.2022 10:24 Reaguje na Jarek SchindlerPetr
7.12.2022 11:18Vždyt i tady jsou všudypřítomné hlasy, že peníze a zisky jsou vždy na prvním místě.
Vlastimil Waic
7.12.2022 12:38 Reaguje na PetrPetr
7.12.2022 12:55 Reaguje na Vlastimil WaicJá to nezavinil, pouze jsem to popsal.
Funguje to omezeně.
Petr
7.12.2022 13:02 Reaguje na Vlastimil WaicDAG
7.12.2022 13:06 Reaguje na PetrVlastimil Waic
7.12.2022 13:50 Reaguje na PetrBřetislav Machaček
8.12.2022 10:36 Reaguje na Vlastimil Waiczkusit a pak by občané pochopili, že to matka
příroda už sama nevyřeší. Taková černá v Praze
na Václaváku by byla atrakcí pro turisty jako
ti jeleni v některých amerických městech a medvědi
v Popradu, kde to už taky s ochranou přehnali.
Nechci vás navádět, ale pokuste se o to a názor
na myslivce změní i mnoho vašich kritiků.
Radim Polášek
11.12.2022 10:43 Reaguje na Vlastimil WaicA hlavně jsou zneužíváni jejich zaměstnavatelé, kteří musí tolerovat jejich absence v práce nebo to, že jsou v práci nevyspalí a neodpočinutí.
Sice určitě dostávají od státu nějaké kompenzace, ale určitě to nestačí.
Břetislav Machaček
7.12.2022 11:19Je jí hodně místně a to tam, kde má vhodné podmínky k životu. Jsou
místa, kde se střílí, jen co se objeví a místa, kde nemá nikdo zájem ji
střílet a nezabírá ani nějaká motivace k lovu. Ten pláč po honitbách
vlastníků u pana Pitka chápu jako kdysi ty honitby hrabat , kteří si
uzurpovali právo na lov pro sebe a své hosty. V mém okolí byly takové
obrovské honitby dvě a to ve vlastnictví Larischů a Rotschildů. Ty honitby byly přezvěřené až hrůza, aby si VIP hosté mohli zastřílet bez nějakého "hledání" zvěře. Ze škod zvěří na svých pozemcích si nic nedělali a hůře
na tom byli vlastníci malých políček, kam ta zvěř zavítala. Ti v noci
zvěř plašili a nadávali na přezvěření u těch velkých vlastníků. Ale to
bylo asi tak vše, co zmohli a tak nějak provozují VIP myslivost i dnes.
Když děda zasel obilí, tak mu je přišlo vyzobat stovky bažantů z obou
revírů, které byly bažantnicemi. Mohl je pouze plašit a lovit je nesměl.
I dnes chtějí velcí vlastníci mít honitbu tak zazvěřenou, aby nemuseli zvěř hledat a aby ji mohli střílet bez čekání. Na myslivost nemají čas a ta se jim scvrkává pouze na lov vybraných zvířat a ten musí být krátký a úspěšný. Čím více bude takových honiteb, tak bude taky více zvěře, která není pro ty VIP atraktivní a nikdo ji lovit nebude. Pro ně by bylo řešením mít "lovčího", který za ně postřílí to, o co oni nestojí a bude regulovat stavy zvěře. Nedovedu si totiž představit soukromého zemědělce po 16 hodinové "šichtě" na traktoru, jak prožije nadšeně noc na posedu, aby postřílel prasata. Pan Pitek to možná zvládne, pokud za něho poorají
jeho zaměstnanci a jeho "prací" bude pouze myslivost .
Hunter
7.12.2022 11:37 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
7.12.2022 12:08 Reaguje na Hunterje podmíněno migrací černé zvěře, která nastává na uvolněná místa po vystřílení místní populace. Naši místní myslivci
černou střílejí ostošest a nová k nám přichází z Polska,
kde je situace ještě horší. O lov černé málokdo stojí a
ani o samotnou zvěřinu z černé se tu nikdo nerve. Kdysi
to byla zvláštnost, ale udat dnes starý kus je nadlidský
výkon.
Hunter
7.12.2022 12:11 Reaguje na Břetislav MachačekZan K.
7.12.2022 12:41 Reaguje na HunterHunter
7.12.2022 12:55 Reaguje na Zan K.Zan K.
8.12.2022 17:22 Reaguje na HunterA ono to bohužel platí všeobecně, nejen tady,,,
Radim Polášek
11.12.2022 10:45 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
11.12.2022 18:18 Reaguje na Radim Polášekta potrava je. Pokud ji někde totálně vystřílím,
tak se záhy objeví černá z okolí, pokud tam má
dostatek potravy. Na prostor vyžraný jinou tlupou
se druhá nestěhuje.
Břetislav Machaček
7.12.2022 12:14 Reaguje na Huntera v den zahájení lovu se předháněli, kdo prvý zastřelí
srnce, který žil na území několika honiteb a přikrmováním
lákali bažanty z bažantnice od Larischů na svoje pole.
Děda tomu říkal masařina a po vybití nebylo v okolí ani
pírko, či chlup, dokud tam zase něco od Larischů něco
nepřiletělo a nepřišlo..
Hunter
7.12.2022 12:19 Reaguje na Břetislav MachačekLukas B.
7.12.2022 13:11 Reaguje na Hunterstřílení bažantů vypuštěných z bažantnic mě zas tak moc nepálí, tam neshledávám žádnou souvislost s myslivostí jako veřejně prospěšným udržováním stavů divoce žijící zvěře.
Hunter
7.12.2022 13:21 Reaguje na Lukas B.Lukas B.
8.12.2022 08:51 Reaguje na HunterHunter
8.12.2022 18:10 Reaguje na Lukas B.Lukas B.
9.12.2022 09:15 Reaguje na Huntera co by se, prosím, tak zlého stalo, kdyby "sedlák" měl právo střílet pouze přemnožená prasata a případně srnky, bez práva střílet koroptve a zajíce?
a doplňující otázka - v rakousku tuším platí výměry ještě ty "císařpánské"? podobně ve francii, švýcarsku... (tedy všude tam, kde je svobodný sedlák vážený občan a volič)
DAG
9.12.2022 10:06 Reaguje na Lukas B.Ono z toho hlediska, že dnes je hlavně zvěř spárkatá, tak na 115 ha vám v podstatě žije tak málo zvěře, že nemáte vlastní populaci a lovíte jen sousedovu.
Co se týče velikosti honiteb v zahraničí a u nás. Dle mého máme veliké štěstí, že tyto změny u nás nastaly a z biologického hlediska zvěře je naše minimální velikost lepší.
Myslím, že optimální by byla tak 1 tis.ha. Díky tomu, že v zahraničí nebyla totalita, tak prostě měnit status quo je prostě složitější.
Neříkám, že to v zahraničí nefunguje, ale v těch malých honitbách mají prostě pak malý odstřel. Když si vezmu, že u nás každá honitba musí mít hospodáře, mysliveckou stráž na každých 500 ha, tři druhy psů na 1000ha, každý měsíc dávat výkazy a společestevní honitby ještě celý aparát výborů jednatele, předsedu, finančníka. Tak čím víc honiteb, tím větší zátěž na státní úředníky. A věřte, že státní úřednici se stejně myslivostí nechtějí zabývat, protože mají spoustu práce s lesy ničenými kůrovcem. Je to takový můj malý vhled. Myslím, že relativně nestranný, protože mě to může být jedno. Naše honitba je velká a má stovky drobných vlastníků, takže jsme v klidu.
Lukas B.
9.12.2022 10:11 Reaguje na DAGDAG
9.12.2022 10:20 Reaguje na Lukas B.Myslivost není o tom, že střelíte to co si smyslíte.
Lukas B.
9.12.2022 10:41 Reaguje na DAGRadim Polášek
10.12.2022 07:45 Reaguje na Lukas B.A z tohoto pohledu zvěř, která na jejich honitbě vyroste, je brána jajo jejich zvěř.
Jarek Schindler
10.12.2022 13:59 Reaguje na Radim PolášekRadim Polášek
11.12.2022 10:30 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
12.12.2022 09:16 Reaguje na Radim PolášekZ žádného právního předpisu vyšší právní síly nelze odvodit existenci práva myslivosti jako práva reálného spojeného s vlastnictvím nemovitosti. Zůstává tedy zachována možnost samostatné právní
úpravy myslivosti, aby přes proces tvorby honiteb vyjádřila realizaci tohoto práva u držitele honitby a to definicí tohoto práva pomocí jeho obsahu (když jeho rozsah je dán výčtem zvěře). K obsahu práva
myslivosti je nutno především uvést, že vlastnictví ke zvěři (odstřelené, odchycené, zhaslé, nalezené atd.
a to vcelku nebo i její části- např. shozu paroží, lebce uhynulé zvěře s trofejí) patří držiteli honitby.
Vlastnictví k zvěři neulovené nepřivlastněné) nepatří nikomu.
Hunter
10.12.2022 08:17 Reaguje na Lukas B.Jarek Schindler
10.12.2022 16:11 Reaguje na HunterJarek Schindler
10.12.2022 16:01 Reaguje na Lukas B.Radim Polášek
11.12.2022 10:34 Reaguje na Jarek SchindlerJestli jsou dostatečně rozumní a s majiteli sousedních malých honitenb mají dobré vztahy a nesnaží se ze své malé honitby vyždímat víc než je rozumné, tak efekt malých selských honiteb, vybití zvěře, se konat nemusí.
Tomáš Pilík
7.12.2022 22:52 Reaguje na Lukas B.Radim Polášek
10.12.2022 07:59 Reaguje na Tomáš PilíkDivoké prase bylo snad kvůli ničení zemědělských kultur bráno původně jako škodná a jejich místní populace tak byly ve všech honitbách, selských i panských vystříleny. Prasata byly do roku 1945 jen v oborách a potom k nám migrovaly. Třeba lužními lesy okolo Dunaje z Balkánu a potom lužními lesy kolem Dyje a Moravy dál. Přitom pokud byly v lužních lesích, byly prasata poměrně v bezpečí, ale jakmile se dostala do zemědělské krajiny, byla při nejbližší příležitosti střílena.
Radim Polášek
10.12.2022 07:38 Reaguje na Břetislav MachačekPetr Brok
7.12.2022 11:55Jarek Schindler
7.12.2022 13:28Miroslav Linda
7.12.2022 16:36Víte proč tu máme mor? Protože již několikátým rokem řádí v Polsku a Německu, od kud k nám přišel. Knučíte, ale jen sledujete vlastní cíle.
Pravda je že většina lesníků loví, zemědělci mohou také když budou chtít tahat a chtít chodit místo do putyky do lesa a vlastníci jsou v ČR bohužel odtrženi od půdy a je jim šumák co se s ní děje ☹️
Tak tu nelžete.
Majka Kletečková
10.12.2022 02:13 Reaguje na Miroslav LindaJosef Valenta
7.12.2022 22:20Petr Pekařík
8.12.2022 06:25 Reaguje na Josef ValentaCo my bychom tu za to dali :-).
Ona ani ta černá není přemnožena po celém území-pole jsou už holá, kukuřice sklizená. Takže černá leží v lesích, které nemáme. Jak ji tedy máme lovit ?
Svatá Prostoto
8.12.2022 14:54 Reaguje na Josef ValentaJistě, i ve větších honitbách by bylo možno výrazně posílit práva drobných vlastníků a u mnoha by se ten postoj jistě změnil.
Jenže to by se muselo chtít.
Jarek Schindler
8.12.2022 17:01 Reaguje na Svatá ProstotoSvatá Prostoto
9.12.2022 16:07 Reaguje na Jarek SchindlerProtože formy rozhodování v těchto subjektech lze samozřejmě nastavit i jinak, než "kdo má majoritu velí a ti ostatní ať si trhnou". A není až tak neobvyklé, že tam nejrůznější mechanismy, které právě mají za úkol chránit zájmy minoritních akcionářů/společníků jsou. Neobvyklý je spíš opak.
Popisovat možné formy této ochrany je asi v rímci diskuze mimo mísu.
Fakt je nicméně ten, že u nás se v tomto případě furt hraje na ten způsob, který jsem uvedl, a zatímco v těch případech, kdy například akcionář se jím stává dobrovolně a tedy dobrovolně na tento mechanismus přistupuje, tak drobný vlastník pozemku je prostě k nějaké honitbě "z moci úřední" přifařen a stejně tak je určen způsob rozhodování. Kombinace obojího je prostě z mého pohledu prasárna. Byť beru, že prasárna mnohým vyhovující ... zejména velkým vlastníkům a myslivcům, kteří pokud se dohodnou s pár velkými vlastníky, často i jen jedním, tak se o ty ostatní už nemusí starat.
Nemám problém s velkými honitbami a klidně věřím, že z pohledu zvěře je i lepší, ale pokud bude způsob rozhodování takový, jaký je, tak budu vždy pro zmenšení minimální výměry honitby. Protože čím menší honitba, tím menší ... nulová samozřejmě nebude nikdy ... šance, že bude možno mít menší vlastníky na háku.
Jarek Schindler
9.12.2022 21:24 Reaguje na Svatá ProstotoPřemýšlím, jak by asi vypadalo pokud by drobný vlastník pozemku chtěl být "přifařen" k honitbě jejiž hranice je třeba 2 km zvdálená od jeho pozemku. Tady si asi vybírat nemůže. Co si ale může vybrat je, že jeho pozemek nemusí být honební. To je třeba to jeho právo. Ono vytvořit honitbu v rámci HS není zas tak jednoduché. Znovu vám připomenu, že vlastníků u nás jsou asi dva miliony. V jedné hopnitbě jich může být od pár stovek výše. Nyní kříčí ti co mají okolo jednoho až dvou set hektarů souvisejících pozemků. Ty související pozemky jsou hrozně důležité. Potom budou kříčet ti co mají kolem padesáti. Co ta většína co má od pár metrů po pár hektarů? No a ti větší se nakonec budou zase koukat které pozemky by ještě šli k té jejich nové malé honitbě příčlenit aby byla větší. Kde se chcete potom zastavit když všichni mají stejná práva? Podívejte se na počty majitelů podle velikosti pozemků ( musí to byt související pozemky) a potom mluvte něco o tom , že menší honitba bude znamenat méně vlastníků na tom háku.Tady se jedná o Pitka a pár dalších zneuznalých. Nebo o ty co jsou sice v honitbě ale mají tam další vlastníky s kterými se nejsou schopni domluvit. Na těch svých 100 ha by byli neomezenými pány bez kontroly. A jinak, až naše krajina bude vypadat jak za první republiky může být řeč i o honitbách s prvorepublikovou výměrou. Opravdu si myslíte, že se dá dělat myslivost na třech lánech a dvouch mezích?
Svatá Prostoto
12.12.2022 11:23 Reaguje na Jarek SchindlerTo je právě ten omyl, stanovy společnosti mohou nastavit rozhodovací mechanismy ve společnosti tak, aby nezohledňovaly pouze toto jedno kritérium, tedy prostý počet akcií. A v řadě případů tomu tak je. Samozřejmě v závislosti na tom, o jaký typ společnosti se jedná, resp. co je jejím posláním.
V této souvislosti je potřeba si uvědomit, že zejména v případě veřejně obchodovatelných společností je nákup akcií primárně finanční investicí, jejím cílem je zajištění výnosu z této. A tomu odpovídají pravidla, kterými se činnost společnosti řídí.
V případě vlastnictví pozemků se v řadě případů jedná o motivaci zcela odlišnou, resp. ve vztahu k výkonu myslivosti o motivaci úplně jinou. Že by si někdo pořizoval pozemek s tím, že očekává jak mu bude nájem myslivců vydělávat, o tom fakt pochybuji.
Prostě srovnáním s obchodními společnostmi mícháte jabka a hrušky, mnohem případnější by bylo srovnání třeba s SVJ nebo některými spolky.
Jarek Schindler
12.12.2022 12:26 Reaguje na Svatá ProstotoRadim Polášek
10.12.2022 08:09 Reaguje na Jarek SchindlerJinak je snad běžné, že co se týká rozhodování ve společenství vlastníků honitby - Honebním společenstvu, mají majitelé počet hlasů daný rozlohou plochy, kterou v honitbě vlastní.
Jarek Schindler
10.12.2022 13:43 Reaguje na Radim PolášekRadim Polášek
11.12.2022 10:37 Reaguje na Jarek SchindlerVladimír Nechutný
8.12.2022 11:30Jedním z faktorů nárustu zvěře jsou bezpochyby hranice honiteb . Tyto jsou nastaveny podle vlastnických vztahů k půdě. Zájmy držitelů a uživatelů lesních honiteb zejména ve vztahu k černé zvěři jsou často odlišné o zájmů ostatních honiteb.
Na lov černé zvěře se nechodí jako jako na nákup do supermarketu . Posílení práv vlastníků těžko přinese čas který je nutný mít k lovu zvěře. Stávající právní úprava umožňuje ,aby vlastník a uživatel pozemku dal podnět státní správě k navýšení lovu. Toto není ze stany vlastníků a uživatelů zemědělských pozemků takřka využíváno.
Vlastníci pozemků mají ve svém vlivu základní atribut .Nájemní smlouvu. Rozhodnout komu honitbu pronajmou a za jakých podmínek smlouvy, včetně výpovědních ustanovení.
Cca 25% p honiteb převážně lesních je ve vlivu státu (LČR, VLS, Národní parky). Tam má stát velký prostor prostřednictvím svých organizací řešit stavy zvěře. . Zatím je to trochu v pozici jako kůrovec a sucho za které nikdo nemůže. Nájemní smlouvy preferují výši nájemného. Vysoké nájemné a revíry bez zveře. To nemůže fungovat.
Lesy jsou spíše plantáže na produkci dřeva než životní prostor pro zvířata.
JOSEF MÁK
8.12.2022 14:22Majka Kletečková
10.12.2022 02:34 Reaguje na JOSEF MÁKMajka Kletečková
10.12.2022 22:44 Reaguje na HunterPetr Pekařík
11.12.2022 07:38 Reaguje na Majka KletečkováZkuste si , prosím , taky na nějaký vylézt a dočkat se po týdnu i více možnosti si jako vystřelit? Jo a pozor a vítr!
Co dělají vaši vlci, kolik jich letos ulovili ?
Jeden udělal blbost a najednou je ochrana fuč.
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-zadavil-ponika-sefky-evropske-komise-ted-ho-odstreli-40417020#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=3&utm_campaign=abtest205_redesign_feedu_varC&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Hunter
11.12.2022 23:51 Reaguje na Majka KletečkováJarek Schindler
12.12.2022 12:44 Reaguje na Majka KletečkováJarek Schindler
10.12.2022 13:27 Reaguje na Majka KletečkováMajka Kletečková
10.12.2022 22:45 Reaguje na Jarek SchindlerPetr Pekařík
11.12.2022 07:40 Reaguje na Majka KletečkováJarek Schindler
12.12.2022 06:50 Reaguje na Majka KletečkováRadim Polášek
10.12.2022 09:05Ale třeba pro drobnou zvěř stačí výrazně menší honitba. Pro divoké králíky, pokud je myxomatóza a přemnožení predátoři ještě nezlikvidovali, nebo pro koroptve, pokud by se opět mohly lovit, by mohal stačit honitba tak 5 hektarů. Pro bažanty, zajíce a divoké kachny by měla stačit honitba tak 20 - 30 hektarů. Daněk, muflon nevím, jaký mají kační radius. pro jeleny, příqapdně pro divoká prasata by podle mne bylo třeba honitbu tak pár desítek tisíc hektarů.