https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/dann-heuer-kdo-je-v-pravu-ten-kdo-prirodu-chrani-nebo-ten-kdo-v-ni-hospodari
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Dan Heuer: Kdo je v právu? Ten, kdo přírodu chrání, nebo ten, kdo v ní hospodaří?

3.1.2019
Přestaňme zkoušet, co mohou ještě rybáři unést. Až to zjistíme, bude již příliš pozdě. Ilustrační snímek.
Přestaňme zkoušet, co mohou ještě rybáři unést. Až to zjistíme, bude již příliš pozdě. Ilustrační snímek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Všichni máme zájem na zachování vzácných a ohrožených rostlin a živočichů. A to jednak pro jejich vnitřní hodnotu, a také pro to, aby obohatily ekosystémy a aktivně do nich přispívaly. V době projevujících se dopadů klimatické změny je zvláště důležité, aby byla příroda silná a různorodá. Přesto se zde v průběhu let vytvořil konflikt mezi ochránci přírody na jedné straně a farmáři a rybáři na straně druhé. Přestože jsou to dvě skupiny, které mají k přírodě asi nejblíže. Předmětem sporu je ochrana predátorů. Spor ukážu na příkladu rybníkářství, kde vydry, volavky a kormoráni (technické škody napáchají i bobři) likvidují obsádku ryb v rybnících. Celou problematiku lze však aplikovat i na chovatele ovcí, kteří mají v současné době problém se zvyšujícími se stavy vlků.
 

Dnešní rybníkářství s výskytem predátorů ve volné krajině nepočítá a ztráty na tržbách tak mohou být často fatální. Ke škodám dochází především na násadových rybnících u všech rybářů a nelze je proto snadno nahradit. Výskytu predátorům má být předcházeno oplocováním, zasíťováním nebo jejich plašením. Vzniklé škody pak podle zákona nahrazuje stát.

V praxi to však tak jednoduché není. Ve skutečnosti není vždy možné doložit výskyt a počet predátorů, a stát ani na vyplácení škod nemá dostatek financí. Náhrady za škody způsobené kormorány přestal vyplácet už před lety, poté, co se tito dravci přemnožili. Nyní se výrazně zvyšují stavy vyder.

Důsledky jsou mnohem závažnější než snížení zisku pro chovatele ryb. První negativní dopad se týká samotného ekosystému. Oplocování, zasíťování a plašení má samozřejmě vliv i na jiné druhy živočichů a rybníky se tak znepřístupňují i pro ně. Směřujeme to k vytváření plotů a zábran v krajině a žití vedle sebe a ne spolu.

Druhý negativní dopad je hospodářský. Všechny tyto náklady na ochranná opatření i nevyplacené škody na rybách samozřejmě nese chovatel ryb. Ten si nejprve vytvoří nenávist k predátorům i k instituci ochrany přírody (něčemu tak zdánlivě absolutně kladnému). A to i přesto, že mají obě skupiny v podstatě ten stejný zájem – zajistit trvale fungující kulturně-přírodní systém, ze kterého budou lidé těžit, aniž by poškozovali přírodu.

Ve výsledku převede chovatel finanční zátěž na konečného spotřebitele. Pokud to tedy jde. Ryby totiž na trhu soutěží s jinými produkty živočišné výroby. Chov ostatních hospodářských zvířat se podařilo značně intenzifikovat, a ryby se tak vůči nim mohou stát příliš drahé.

A pokud by rybáři měli také intenzifikovat, znamenalo by to větší množství použitých léčiv a chemie. A nebo toto odvětví úplně opustí, což však není pouze jejich problém, ale problém nás všech.

Rybníkářství je jedno z odvětví, kde člověk ještě stále kooperuje s přírodou. Rybníky využívá celá řada dalších živočichů a rostlin a s doléhajícími dopady klimatické změny se stávají jedním ze základních kamenů adaptace na ni. Rybníky pomáhají zadržovat vodu v krajině, zajišťují fungování malého vodního oběhu apod. Jinými slovy rybníky poskytují řadu pozitivních externalit, neboli zajišťují služby prospěšné pro okolní prostředí bez možnosti odměny. Pokud se na rybnících nebude hospodařit, jejich stav se zhorší a po několika letech zaniknou.

V současné době se situace vyvíjí tak, že se chovatelé opevní proti okolí, anebo zaniknou. V budoucnu tak bude výroba masa prováděna pouze v uzavřených intenzivních chovech, kde ji nebude nic ohrožovat. A adaptaci na změnu klimatu si budeme realizovat bez návaznosti na lidskou činnost, což bude i mnohem více nákladné.

Na druhou stranu pokud má rybářství tu vlastnost, že podporuje život určitých chráněných druhů (a další výhody), zdá se smysluplnější využít jeho postavení a utvořit jakousi symbiózu, kde rybáři nebudou trpět za to, že ohroženým druhům poskytují útočiště, ale bude to pro ně výhoda. Lidé budou mít vztah k přírodě a půdě, na které hospodaří a svou činností budou přirozeně přispívat i k její ochraně a bohatosti.

K tomu je však nutné, aby se přírodě blízké podnikání jako je rybníkářství (nebo třeba chov ovcí) podporovalo a mezi hospodařením a ochranou panovala spolupráce.

Posílením pozice chovu ryb oproti konvenční výrobě masa se nejen posílí jeho schopnost pozitivních externalit včetně „podpory“ predátorů, ale bude schopné spolu s ochranou přírody hledat a najít systém, jak problematiku predátorů řešit.

Pokud budeme naopak dále stavět rybáře a jiné zemědělce do opozice vůči ochraně predátorů s rétorikou, že si za svou situaci mohou sami, že mohou být rádi aspoň za částečné odškodnění a že se snížením výnosů kvůli predátorům se musí vyrovnat po svém (nebo skončit), vytvoříme u nich názor, že ochrana přírody jim ve skutečnosti škodí. A to uškodí i ochraně společnosti a celé přírodě.

Přestaňme zkoušet, co mohou ještě rybáři unést. Až to zjistíme, bude již příliš pozdě.


reklama

 
foto - Heuer Dan
Dan Heuer
Autor je absolvent Sociální a kulturní ekologie FHS UK, zakladatel společnosti Fair Venture a je aktivní v rodinném rybářství.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (42)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Katka Pazderů

Katka Pazderů

3.1.2019 05:38
Co si mám myslet, když autor v článku uvádí, že kormoráni jsou dravci?
Vrcholovým predátorem je hlavně člověk. A kažení výlovu a ekonomiky hospodaření na rybnících ze strany přírody je prostě skutečnost, která se musí akceptovat.
Všeobjímající dotace na škody způsobené něčím nepříznivým. Vždyť od toho dotace jsou. Neumíš podnikat? Dostaneš dotaci. jedině snad, pokud se dotace týká kompenzací za omezení mého podnikání, to bych pochopila.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

3.1.2019 07:51 Reaguje na Katka Pazderů
Vážená paní Pazderů. Jak čtu Váš příspěvek do diskuze, pouze se ujišťuji o tom, že vy i ekologisté jste silně neomarxistické hnutí, řídící se Leninským: Čím hůře, tím lépe! Neboť jen v nejzdevastovanější přírodě lze uskutečnit ekologistickou revoluci.
Odpovědět
ig

3.1.2019 10:49 Reaguje na Katka Pazderů
Jen bych si dovolil podotknout, že rybník není přírodní jev, ale uměle vybudovaná nádrž. Jinými slovy rybník tu byl dřív než kormorán. Z toho by se mělo vycházet při dalších úvahách o jejich hospodářském využití :-)
Odpovědět

Jan Škrdla

3.1.2019 17:05 Reaguje na
Rybník je sice dílo člověka a bez jeho péče zanikne, na druhou stranu je součástí přírody.
Jak bylo uvedeno v článku, svou existencí poskytuje řadu pozitivních externalit, které se mimo jiné odvíjí od způsobu užívání.
S tou úvahou o tom, kdo tu byl dříve, byste musel upřesnit, zda máte na mysli konkrétního jedince, populaci nebo druh.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

3.1.2019 20:54 Reaguje na
No, já tedy mám pocit, že kormorán se vyvinul trošku dříve, než člověk a jeho dílo rybník.
Jenže my si myslíme, že tam, kde je člověk, tam je to člověkovo. A pak máme s naším přežitím na této planetě poněkud problémy.
Já, po vzoru velkoformátového zemědělství, si myslím, že intenzivní rybnikaření je stejný problém. Copak je nutné mít všechny rybišky pro sebe? A nebo je takový problém nechat pár hmyzáků na mezi mezi poli?
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

3.1.2019 23:08 Reaguje na Katka Pazderů
Kormorán se sice vyvinul dávno, ale v našich podmínkách to je nepůvodní invazivní druh. K jeho zavlečení k nám došlo lidskou činností. Zařazení mezi u nás chráněné živočichy proto bylo velkou chybou.
Odpovědět
JM

Josef Mozek

4.1.2019 14:13 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Kormorán nebyl do ČR zavlečen člověkem. Každý živý organismus, tedy i kormorán, se může přirozeně rozšířit na vhodné lokality, to ovšem není invaze.
Odpovědět
mr

4.1.2019 22:26 Reaguje na Josef Mozek
Co to tu oba melete za pitominy o zavlečení nebo o šíření kormoránů. Ti tu byli součástí přírody vždycky a od počátků rybníkářství byli v konfliktu s člověkem, jež je skoro vyhubil. To člověk jim zničil řeky a ramena plné ryb. Rybáři nemají mít ty své vany na ryby tak široké, pak se tam nedají efektivně plašit. Škody bych jim nesanoval žádné (je to sprostá zlodějna na daňovém plátci), je to podnikání jako jiné. A když na to nemají, ať jdou konečně něco řádného dělat, jestli teda něco umí.
Odpovědět
JM

Josef Mozek

5.1.2019 00:22 Reaguje na
Mě osočujete neprávem, nepsal jsem, že by kormorán nebyl i v minulosti součástí naší přírody. V podstatě v tomto s vámi plně souhlasím.
Odpovědět
mr

5.1.2019 12:06 Reaguje na Josef Mozek
Cit.:"tedy i kormorán, se může přirozeně rozšířit na vhodné lokality,..." Kormorán se u nás nikde nešíří - odpradávna obýval, krom nejvyšších partií, celou vodní část ČR. Vrací se leda tam, kde ho vyničili v minulosti ti nositelé pravdy a lásky k přírodě. Já samozřejmě rozumím, co jste chtěl sdělit, ale musíte si dávat pozor na slovíčka, jež pak někteří rádi zneužívají.
Odpovědět
dm

david matoušek

8.1.2019 07:36 Reaguje na
Ty jsi taky pěkný demagog, co takhle fakta. Odpradávna? To je odkdy? Podle dostupné literatury byl kormorán velký druhem žijícím na mořském pobřeží a v deltách velkých řek. Na naše území zavítal pouze při migraci. Zde se setkával převážně s říčními biotopy. Více se objevuje a zdržuje se na našem území od 12.století v souvislosti s budováním rybníků, které pro něj byly velkým lákadlem. Takže ho tady vlastně skutečně natáhli lidi.
Odpovědět
mr

9.1.2019 15:42 Reaguje na david matoušek
Pane, dodržujte pravidla slušného chování a laskavě mi netykejte. Určitě jsme si my dva nepotykali, tak se dle toho i chovejte.
Kormoráni žijí v různých druzích skoro po celém světě mimo JA a Antarktidu. Prakticky chování a zvyky mají všechny druhy stejné, jen ten galapážský je nelétavy. Odpradávna byl vždy tam, kde měl ryby. To samé volavky či mořský orel. Dodnes na ně narazíte směrem na východ (Ukrajina, Bělorusko - směr Kamčatka stovky a tisíce km od oceánu ve vnitrozemí v blízkosti i docela malých toků, dokonce i v suchém Mongolsku a Číně, střední a vých. (suchá) Afrika, nutná podmínka - dostatek ryb a minimum vyskytu vám podobných mudrců. Rybníkářství mělo na ně od počátku neblahý vliv, stejně i na ostatní zde omílané druhy. Tak to dovedli až k jejich vyhubení. Někdy od 70. let se postupně jejich stavy začaly pomalu zvedat (ČR). Tvrdit podobné bláhovosti, že jejich výsky je tu až od 12. stol. s existencí rybníků je prostě směšná demagogie. V té době mělo naše území možná až 1 000x menší hustotu zalidnění a ještě dlouho po ní o té době neexistují žádné věrohodné písemnosti zahrnující podrobnější výčet fauny našeho území. Jedině snad, že by ti tehdejší kormoráni věděli, že tu budete smolit svoje nesmysly a preventivně zde radši nežili. A ti na východ od nás vaše "odborná stanoviska" zase nechtějí jaksi akceptovat. Proč by ti chudí čínští rybáři chodili asi tak ty kormorány už od starověku tisíce km chytat na pobřeží, když si mohli mláďata vybrat doma ve vnitrozemí zdarma?
Odpovědět
dm

david matoušek

10.1.2019 06:37 Reaguje na
Tady se ale řeší kormorán velký u nás, a nepsal jsem že se tady vyskytoval až od 12.století. Podle literatury pouze při migraci, s budováním vodních ploch začal zůstávat více. Jinak tady logicky moc potravy a snadný přístup k ní moc neměl. Jinak zbytečně poučuješ, Mongolsko a Čína mě opravdu nezajímá.
Odpovědět
dm

david matoušek

8.1.2019 06:17 Reaguje na
Sprostá zlodějina? Stejně jako příspěvky různým ekologickým spolkům. Sanovat škody by měly právě tyhle konkrétní spolky a lidé jako ty, ze svého.
Odpovědět
mr

9.1.2019 15:52 Reaguje na david matoušek
Nevím, proč bych měl někomu sanovat škody, za něž si může sám. Zabezpečte si tu vodu tak, aby se to dalo efektivně plašit nebo dělejte něco rozumnějšího. Když nezavřu okno, taky mi naprší do baráku.
Odpovědět
dm

david matoušek

10.1.2019 06:40 Reaguje na
Hele není problém rybník oplotit a pustit proud, zastřešit sítěmi a lany. Jenže rybník není tvůj panelákový byt, a bohužel podléhá spoustě zákonů, takže si tam nemůžeš jednoduše udělat co chceš. Navíc neslouží jen kormoránům a vydrám, že.
Odpovědět
dm

david matoušek

8.1.2019 05:44 Reaguje na Katka Pazderů
Jak logické. Koupím do rybníků ryby a pozvu všechny vydrýsky z okolí. Proč bych je měl mít jen pro sebe, že?
Odpovědět
JM

Josef Mozek

8.1.2019 14:51 Reaguje na david matoušek
Každý si má svůj majetek zajistit. Když nemá, tak je podlé chtít hubit zvířata, která se chtějí jen nakrmit a nic neví o majetkových vztazích. Mně létají kosi na třešně a rybíz, nestřílím je, ani nežádám náhradu škody, v zimě je dokonce přikrmuju.
Odpovědět
dm

david matoušek

8.1.2019 16:50 Reaguje na Josef Mozek
Tvoje záhradka je každému ukradená, i s kosama a třešněma. Rybník je ze zákona, jak jistě jako kovaný ochránce přírody víš, významný krajinný prvek, a už to dosti limituje možnosti ochrany. Ale spíš mně přijde, že si z toho děláš srandu, protože pokud své příspěvky myslíš vážně, tak potěš prso ty rybíze.
Odpovědět
mr

9.1.2019 16:09 Reaguje na david matoušek
Ty zákony tu spískali vám podobní vykutálenci. Nevidím rozdíl mezi škodou od kosů a od kormoránů. Když škody a hubit, tak pak teda škody a hubit všechno. A zůstanou tu leda lidé - možná ... Vy jeden vyčůraný významný krajinný prvku. Jestli se moc nemýlím, tak kvůli výstavbě mnohých dnešních rybníků bylo od 50. do 90. let zničeno obrovské množství ha lužních luk (taky to byly významné krajinné a ekologické prvky krajiny) a po 90. roku se toho zmocnilo pár nenažraných vykutálenců, jež z toho udělalo sprosté intenzivní vany na ryby, v nichž už není pro mnohé druhy místo.
Odpovědět
dm

david matoušek

10.1.2019 06:42 Reaguje na
Já jsem rybník VKP neuzákonil, to lidé jako ty.
Odpovědět
dm

david matoušek

10.1.2019 07:28 Reaguje na david matoušek
Jo a napsat, že nevidíš rozdíl mezi škodou od kosů a od kormoránů, to se trochu shazuješ.
Odpovědět
dm

david matoušek

8.1.2019 05:43 Reaguje na Katka Pazderů
A není tím omezením podnikání právě např.nemožnost se účinně bránit škodám?
Odpovědět
JG

Jiří Guth

3.1.2019 08:03
Možná, že konkrétní autorův podnik nějaké problémy skutečně má, ale on bohužel mluví za rybníkářství jako obor a je to demagogie. Je to totiž ziskový obor s mnoha konkrétními příklady škod na přírodě, které působí.
Odpovědět
MM

Milan Milan

3.1.2019 08:58
Kdo nehospodaří, nežije s přírodou a v přírodě nemůže ani efektivně chránit. Pouze probíhá teoretizování a pak zásahy na úrovni pokus-omyl. A už s těmi klimatickými změnami jako modlou všeho zlého by jste taky mohli přestat. Člověk svými neuváženými zasahy,regulacemi, honbou za penězi a lhostejností škodí daleko víc. Příroda se běžným a cyklickým výkyvům počasí přizpůsobí stejně jako člověk. A chránit jeden živočišní, nebo rostlinný druh na úkor jiného (což je v podstatě vždy zásah do přirozeného koloběhu) je velkou chybou s následným řetězením úbytku jiných druhů. Např. urputně chráníme dravé ptactvo a na polích neuvidíte v přírodě zrozeného bažanta, křepelku, zajíce.....
Odpovědět

Jan Škrdla

3.1.2019 17:14 Reaguje na Milan Milan
Do jisté míry bych s vámi souhlasil.
V případě úbytku zajíců a polního ptactva bych viděl vinu spíše na straně stále rychleji se pohybující se zemědělské techniky s velkým záběrem, nadměrného používání chemie a úbytku prostředí vhodného pro život.
Odpovědět
JM

Josef Mozek

4.1.2019 14:18 Reaguje na Jan Škrdla
Velmi negativní roli mají i myslivci, kteří stále střílí i tuto drobnou zvěř a její stavy se tak nemohou obnovit na obvyklou úroveň.
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.1.2019 09:00
@Katka Pazderů
Velmi názorná ukázka "vzdělanosti" těch, kdo hlásají ekologický blbismus. Kormorán žere ryby, tedy živočichy, a žere je zaživa (a nikoli mršiny), takže jednoznačně dravec je.
Paradoxně člověk dravec není, protože je všežravý a mrchožravý, takže na konzumaci čerstvě zabitých živočichů není závislý.

Rybníkářství, sužované kormorány další škodnou, kterou prosazují z důvodu ukájení svých zvrhlých pudů ekologové, je přesně tím oborem, kde dotace mají smysl, protože jeho provozovatelům stát brání škodnou likvidovat. (Což platí i pro chovatele ovcí, koz a krav v případě škod způsobených vlky.)
Faktem ovšem je, že tato dotace by měly jít výlučně z kapes zvrhlíků, kteří dravce a další škodnou v přírodě prosazují, nikoli z kapes normálních lidí, kteří tuto idiocii nepodporují.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

3.1.2019 20:49 Reaguje na Jan Šimůnek
No vidíte, pane Šimůnku, a mě učili, že dravci jsou řád ptáků, a kormorán patří mezi veslonohé. To, že je predátorem, to nepopírám, jen výklad dravec v pojetí článku je čistě rybářský, protože dravcem se nazývá například štika.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

4.1.2019 10:41 Reaguje na Jan Šimůnek
Šimůnku, přestaň usvědčovat z "blbismu" sebe sama. Najdi si jinou zábavu. Třeba stavění domečků ze sirek.

Dravci:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Dravci

Veslonozí:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Veslonoz%C3%AD


Odpovědět
TZ

Tomáš Zděblo

3.1.2019 12:28
Naprostý souhlas se závěrem článku. Nemohu posoudit správnost pohledu na rybníkářství, zato mohu říct, že autor přesně vystihuje situaci kolem konfliktu vlk vs. (někteří) chovatelé ovcí.
Předesílám, že patrně patřím mezi chovatele, protože při naší činnosti v péči o krajinu a ochranu zvláště chráněných území využíváme vlastní stádo cca 200 ks ovcí. Cílem chovu ale není produkce ale právě a výhradně zajištění péče o přírodu a krajinu.
Pastva (jako součást udržitelného extenzivního zemědělství v jeho historické podobě) se na vývoji a utváření naší krajiny podílela stejně (ne-li více) nežli onen vlk a měla významný vliv na podobu krajinné mozaiky a rozvoj biodiverzity u nás.
Návrat vrcholových predátorů do krajiny je jistě žádoucí, ale vyvolává konflikt nejen mezi lidmi, ale i dalšími faktory/jevy, které vývoj přírody a krajiny pozitivně ovlivňují.
Náklady na řešení tohoto konfliktu dopadají, přesně jak píše autor, na ty, kteří jsou (nebo by mohli/měli být) v nejlepší pozici pro realizaci finančně a lidsky udržitelné péče o krajinu (co jiného může být vhodnější pro úržbu biotopů než činnost, která jim dala vzniknout?).
Velcí producenti tyto náklady pravděpodobně dokáží bez větších problémů unést, drobní a malí chovatelé nejcennější pro krajinu už hůře. A nemylte se, v chovu ovcí a koz je - pokud nefinalizujete produkty nebo neprodukujete vysoce kvalitní chovná zvířata - malým chovatelem ovčák se stovkou ovcí. I pro obživu rodiny je většinou potřeba dvou až třísethlavého stáda.
Pro řešení konfliktu je potřeba vést věcnou a férovou diskuzi, ta ale jaksi(alespoň na sítích a v médiích) neprobíhá.
Chápu podrážděné reakce milovníků (i "milovníků") přírody na požadavky odstřelu velkých šelem.
Na druhé straně agresivní výpady uctívačů čumáčků, nereflektované emotivní výlevy a hraběcí rady poukazující na naprostou neznalost problematiky farmového chovu hospodářských zvířat snižují důvěru chovatelů a obyvatelů oblastí požehnaných návratem vlka v celou ochranářskou obec. Pokud tedy vůbec nějakou důvěru v ochranáře vůbec měli.
Dobrý příklad nalezneme i v téhle diskuzi.
Bez účinné podpory je poměrně dost chovatelů, kteří jsou v situaci, kdy zvažují ukončení chovu. A jsou to zrovna ti chovatelé, kteří se do chovu pustili z lásky ke krajině a kteří jsou jí svými drobnými pozitivními zásahy ve prospěch její pestrosti největším přínosem.
Z ekonomického hlediska je sice výrok: "neumíš za těchto podmínek podnikat - skončíš" správný, drobné zemědělství má ale mnohé další aspekty a benefity, než jen přímou produkci.
Přijde mi naprosto absurdní nepodpořit drobné místní chovatele (a podpora stále není dostatečná) a pak si na "krajinotvornou" pastvu najímat specialisty, kteří navážejí kamiony stáda na zájmové lokality vzdálené stovky kilometrů (přestože je to právě to, čím se zabýváme my). Ti se samozřejmě dokáží útoků vlka bránit, protože ale jejich cílem není primárně produkce masa, jsou pak jejich služby patřičně naceněny a značně se tak zvedají náklady na zajištění péče o dané lokality.
Zpátky k té diskuzi. Extrémní výroky a požadavky některých farmářů není potřeba komentovat. Zato mám pocit, že máslo na hlavě mají často samotní ochranáři a se snahou o překlenutí trhliny, která se mezi nimi a chovateli otevírá zaspali a nevěnují ji náležitou péči. Na férovosti a otevřenosti potřebné diskuzi nepřidá ani opomíjení faktů, jako v případě možných útoků vlka na člověka (takové pěkně archetypální téma). Dost pochybuji o tom, že by lidé zabývající se na odborné úrovni návratem velkých šelem nevěděli o útocích vlků v Izraeli. Jde vcelku pochopit, proč se to v diskuzích neobjevilo, leč zprávy o tom jsou snadno dohledatelné a proběhly i českými médii...
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

3.1.2019 20:56
A se závěrem článku také souhlasím. Přestaňme zkoušet, co ještě může planeta unést!
Odpovědět
AV

Adin Vyhlídka

4.1.2019 07:40
Článek je dokladem pokřiveného pohledu na přírodu, kdy "pán tvorstva" kšeftuje v přírodním prostředí pro vlastní prospěch. A jak uvádí, tedy s "výrobou masa"...
Odpovědět
JM

Josef Mozek

4.1.2019 14:58
Autor v článku tvrdí, že chovatel ryb a ochránce přírody mají stejný zájem.....(odst. 5). To mu samozřejmě myslící člověk nespolkne. Chovatelům ryb jde o maximalizaci zisku, vodní plocha je pro ně zařízení zajíšťující jejich blahobyt, nikoliv součást přírody. O jejich chamtivosti svědčí i loňský případ Nesyt, kde uhynuly tuny ryb kvůli přecpanosti rybníku. Rovněž výpočty škod jsou mnohonásobně přemrštěné. Rybáři uvádí, kolik kormoránů k nim denně přiletí, kolik kg ryb každý uloví. Když to vynásobíme, vyjde nám, že na podzim nemůže zbýt jediná ryba. Přesto se koná výlov a odjíždí naklaďáky napěchované rybami. Bylo velkou chybou privatizovat toto odvětví. Kdyby zůstalo v rukou státu, toto neustálé handrkování by nebylo. Pokud se majitelům rybářství nevyplatí toto vést, mají možnost prodeje.
Odpovědět
mr

4.1.2019 15:59 Reaguje na Josef Mozek
Jenže, co by dělali, když většinou nic neumí?
Odpovědět
dm

david matoušek

8.1.2019 06:40 Reaguje na
Mohli by psát plamenné komenty v diskuzích jako ty.
Odpovědět
mr

9.1.2019 15:55 Reaguje na david matoušek
Ty už čteme od vás, ale stojí za starou Belu.
Odpovědět
dm

david matoušek

8.1.2019 06:42 Reaguje na Josef Mozek
Hochu, kdyby to bylo tak jednoduché a černobílé jak to vidíš ty. Lidi se o práci v rybářství perou, protože tak snadno k milionům nikde nepřijdeš.
Odpovědět
JS

John Smith

5.1.2019 07:18
No já to vidím jako střet mezi lidmi, co se živi vlastní užitečnou prací a skupinou parazitů žijících z dotací a grantů. Bohužel paraziti zatím vítězí .....
Odpovědět
dm

david matoušek

8.1.2019 06:51 Reaguje na John Smith
Ale já věřím že už ne na dlouho, aspoň v tomto případě. Na kormorána došlo, dochází na bobra a dojde i na vydru. Jen jsme vždycky o nějaký ten rok pozadu než u našich sousedů. Proto se taky tady vyrojilo v poslední době tolik článků ohledně zmiňovaných predátorů. Teče jim do bot. A protože veřejnost zajímají hlavně peníze, tak by to taky chtělo rozjet diskuzi, zda ty náhrady škod v desítkách milionů ročně za celou ČR jsou či nejsou únosné.
Odpovědět
JS

John Smith

5.1.2019 10:00
Tady je naázor člověka, který pro přírodu ( řeka Svitava kolem Brna) udělal za 40 roků úžasný kus práce.

hraji - So 5.1.2019 9:20:52

ten názor, že vina na úbytku ryb je jen na predátorech, je samozřejmě špatný. Snažil jsem se zde níže vysvětlit, že těch vlivů je mnoho. Ale, abychom se vrátili k našemu revíru. Regulace nejsou problém, od velké regulace toku Svitavy z panování osvíceného císaře Františka Josefa se žádný podstatný zásah do toku nestal. Natož v posledních 30 letech, to jen udržujeme stávající stav. Mrtvé dřevo v toku Svitavy nebylo nikdy v nějaké velké míře, protože Povodí Moravy každý padlý strom ihned odstraní. Mají pro to svoje důvody a pokyny. Ale bobry již na Svitavě máme, jejich vliv se zatím projevuje jen tím, že ničí poslední zbytky stromů, které na březích jsou. Jak bobr prospívá rybám jsem nezjistil. Máme i vydry, můžeme se domnívat, že se zlepšila fyzická kondice ryb v úsecích s vydrou. Bohužel, vydra nerozezná kapra od parmy a tak klidně zabíjí i ryby hájené. ;-), A to ostatní, co zmiňuje autor, jsou věci notoricky známé již po desetiletí, ale dlužno podotknou, že žádná z ekologických ochranářských skupin, žijících z našich daní, dotací a grantů, neudělala za desetiletí pro naše vody a ryby víc, než že vymýšlí podobné články. Jen doufám, že so dočká doby, kdy stejní lidé budou bojovat za návrat pstruha, lipana a dalších původních ryb do potoků a budou hledat ten správný důvod, proč tyto ryby v potocích nejsou. Možná objeví způsob, jak vydří rodině zabránit v tom, aby zcela zlikvidovala obsádku potoka včetně chráněných raků, vranek a střevlí.
Odpovědět
JK

Jiří Kavka

16.1.2019 17:29
Autor situaci popsal velmi dobře, jen si myslím, že pozdě už je. Lidé jako KP, Josef Mozek, mr, pan Stýblo a jeho druhové nejsou schopni dohody. Dohoda totiž znamená ústupky všech stran, což je možné jen pokud strany mají vůli se dohodnout. U výše zmíněných a jím podobných nic takového vidět není. Přitom "ochranáři", myslivci a rybáři mají mnohé zájmy společné, je tedy škoda, že si "ochranáři" staví rybáře a myslivce proti sobě. Bylo by krásné, kdybych se dočkal změny.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist