https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/dusan-utinek-myslivecka-demokracie
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Dušan Utinek: Myslivecká demokracie

15.2.2023
A ten o lidové demokracii znáš? Ilustrační snímek myslivců.
A ten o lidové demokracii znáš? Ilustrační snímek myslivců.
Opět a naštěstí stále hlasitěji se hovoří o potřebě úpravy myslivecké legislativy a korekcí výkonu práva myslivosti, tedy kdo a za jakých podmínek bude myslivost provádět. V diskusi pod článkem předsedy Českomoravské myslivecké jednoty Ing. Janoty, který se stávajícího systému zastává, se objevil názor, že stávající způsob je demokratický. Dle tohoto výkladu honební společenstva jako sdružení vlastníků honebních pozemků rozhodují na demokratickém základu o tom, kdo a za jakých podmínek bude myslivost v dané honitbě provozovat. K těmto názorům podotýkám, že je to představa o demokracii, kterou musím nazvat mysliveckou demokracií po vzoru dávné lidové demokracie, o které pravil starý vtip: „Jaký je rozdíl mezi lidovou demokracií a Kunětickou horou? Žádný, Kunětická hora taky není žádná hora.“
 
Pro další doložení mého názoru několik vysvětlení pojmů k naší myslivosti. Jednak je to zajímavé pro vlastníky pozemků, které se rozhodnutím státní správy myslivosti stanou pozemky honebními. Pak to může být užitečné pro všechny, kteří se zajímají o to, co je to myslivost a jak to v ní chodí.

Myslivost je dle příslušného zákona „soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému a spolková činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního kulturního dědictví“. Bohužel při podrobnějším pročítání zákona o myslivosti zjistíme, že je celý o chovu a lovu zvěře. Zachování mysliveckých tradic aby špendlíčkem hledal a starost o ekosystém, jako soubor všeho živého a neživého a zejména vzájemných vztahů mezi nimi, se také v dalším textu neobjevuje. V praxi je péče o ekosystém a také o hospodaření na půdě prováděna především ve vlastnických honitbách, kde vlastník pozemků sám hospodaří a zároveň provozuje nebo zajišťuje provozování myslivosti. I národní kulturní dědictví se ve spolkové myslivosti datuje někdy od 19. století. Do nástupu komunistického režimu byl výkon práva myslivosti vždy spojen s vlastnictvím pozemků. Ostatně i ten chov zvěře se provádí především odstřelem nevhodných kusů, čili zjednodušeně řečeno, celý zákon o myslivosti je o lovu zvěře. (A teď může vypuknout bouře).

V mediálních vyjádřeních zastánců stávajícího systému se hovoří o tom, že vlastníkům pozemků, kteří především usilují o změnu jim nevyhovujícího a je poškozujícího systému, jde především o možnost lovu zvěře. Ale o to jde především celé českomoravské myslivosti, která se zaklíná přírodou a veřejným zájmem. Nikomu není bráněno, aby s dalekohledem či fotoaparátem brouzdal přírodou, v zimním období zvěř přikrmoval a po večerech se scházel v zelené kamizolce za zpěvu tradičních písní v různých klubovnách či spolkových místnostech. Klíč sporu je v tom, kdo bude lovit a za jakých podmínek.

Z různých výkřiků na obou stranách se vytratil základní zájem vlastníků pozemků, na nichž je provozována myslivost. A že bez těchto pozemků nelze myslivost provozovat. Vlastníci honebních pozemků chtějí, aby tyto nebyly zájmovou činností s významnými ekonomickými dopady poškozovány, a pochopitelně chtějí za jejich užívání pro tuto zájmovou činnost nějaké přiměřené plnění, tedy nájemné. Obě tyto podmínky nejsou obvykle v dostatečné míře plněny.

Před tím než se dostaneme k tomu, jak se stalo, že se naše pozemky octly někde, kde někdo střílí zvěř a my z toho nic nemáme (jen problémy), je třeba malý definiční úvod. Potřebné a často používané pojmy jsou podtržené.

Myslivost můžeme provozovat pouze v honitbě.

Honitba je soubor souvislých honebních pozemků jednoho nebo více vlastníků, o níž bylo jako o honitbě rozhodnuto státní správou myslivosti. Minimální výměra pro honitby ve volnosti je 500 ha, pro obory stačí 50 ha. Aby byla společenstevní honitba (honitba, kde honební pozemky má více vlastníků) uznána, musí být vytvořeno honební společenstvo jako sdružení těchto vlastníků. Vlastníci honebních pozemků v honitbě musí držet alespoň 90% její výměry, zbývající pozemky mohou být rozhodnutím státní správy přičleněny. Honební pozemky jsou v podstatě všechny pozemky mimo zastavěné území obcí kromě pozemků drah, dálnic, silnic, letišť, pohřebišť apod.

Honební společenstvo je sdružení vlastníků souvislých honebních pozemků, které žádá o uznání honitby a rozhoduje o tom, komu a za jakých podmínek bude honitba pronajata, nebo zda bude honební společenstvo hospodařit ve vlastní režii. Honební společenstvo se vytváří především z důvodů potřeby sdružení honebních pozemků, aby mohla vzniknout honitba požadované výměry a rozložení v krajině z pohledu přirozených hranic honitby a životních areálů převažujících druhů zvěře v honitbě. Jinak řečeno, vlastníci pozemků v honitbě buďto jsou, nebo mohou být členy honebního společenstva, aby mohli myslivost na svých pozemcích skutečně ovlivňovat. Na valné hromadě  honebního společenstva jako na jeho rozhodovacím orgánu se hlasuje dle klíče 1 hlas/1 ha honebních pozemků, a také 1 hlas za každý započatý hektar. Honební společenstva společenstevních honiteb jsou totiž častokrát personálně provázána s mysliveckým sdružením, které v honitbě myslivost provádí. Má to pak negativní důsledky na zájmy dalších, kteří také na půdě hospodaří.

Honební společenstvo je u společenstevních honiteb držitelem honitby - osobou, které byla rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti honitba uznána.

Uživatel honitby, většinou její nájemce, je ten, komu je honitba z rozhodnutí honebního společenstva pronajata, kdo ji myslivecky užívá. V případě honitby vlastnické rozhoduje vlastník/držitel honitby o tom, zda bude myslivecky hospodařit ve vlastní režii, nebo honitbu pronajme. Honební pozemky jsou zařazeny do honitby buďto na základě toho, že se jejich vlastník stane členem honebního společenstva, a to osobně nebo na základě plné moci, kterou disponuje některý ze zakladatelů honebního společenstva. Další možností je, že jsou tyto pozemky do honitby tzv. přičleněny. Přičlenění je možné provést dohodou mezi vlastníkem pozemků a navrhovatelem honitby anebo rozhodnutím státní správy myslivosti o přičlenění honebních pozemků k honitbě. Toto přičlenění nemá přesáhnout 10 % výměry pozemků navrhovatele honitby.

Pro základní orientaci a co nejsrozumitelněji - honitba je území, část krajiny, kde se provozuje myslivost, honební společenstvo je spolek vlastníků tohoto území, a uživatel honitby je ten, komu honební společenstvo honitbu pronajme. Častokrát je to místní myslivecký spolek, ale může to být i firma nebo fyzická osoba (shrnováno pod pojem „podnikatel“). Hlavně nezaměňovat honební společenstvo s uživatelem honitby! Výjimečně honební společenstvo vykonává myslivost samo (tedy reálně ti vlastníci pozemků, kteří jsou zároveň myslivci).

To byl výklad pojmů dle zákona o myslivosti. A teď jak je tomu ve skutečnosti. Když dnešní honitby vznikaly (2002 - 2003), bylo hlavním cílem státní správy myslivosti, aby celé území v jejich obvodu působnosti bylo pokryto honitbami, nikoli aby byla nějak uspokojena práva vlastníků. Natožpak aby byly vytvořeny honitby jako přirozený areál života zvěře. Vycházelo se z majetkových hranic pozemků těch, kteří byli uvedeni mezi členy honebního společenstva. Honební společenstva jsou dle zákona o myslivosti společenstva vlastníků honebních pozemků a nikoli jejich zástupců. Přesto státní správa myslivosti akceptovala a akceptuje, že vlastníci pozemků jsou zastupováni neověřenými plnými mocemi, jejichž platnost lze pak snadno zpochybnit. Navíc způsob hlasování, kdy každý vlastník má jeden hlas za 1 hektar, a to i za hektar započatý, znamená, že 10 vlastníků jednoho hektaru má 10 hlasů a 1 vlastník jednoho hektaru má hlas jeden. Jednání valné hromady honebního společenstva musí být oznámeno všem členům honebního společenstva.  Není neobvyklé, že informace o jejím konání je pouze zveřejněna na úřední desce obcí, v jejichž katastru se honitba nachází. Zřejmě všichni členové honebního společenstva jsou povinni mít počítač a připojení k internetu a lustrují si příslušné úřední desky… Nebo je každý týden musí fyzicky objíždět. Už v zákoně je řečeno, že hlasovat mohou pouze členové honebního společenstva. Nikoli jejich zástupci. Pouze členové. Dále je valná hromada schopná usnášet se, pokud jsou přítomni členové, kteří mají alespoň polovinu hlasů. Pokud nejsou, počká se hodinu a valná hromada se může usnášet za jakéhokoliv počtu hlasů přítomných členů. S přihlédnutím k množství různě věrohodných plných mocí a tomuto způsobu hlasování mají ti vlastníci, kteří se zajímají o své pozemky a účastní se jednání valné hromady, složitou až nulovou možnost na jednání cokoli ovlivnit. Pokud se k vám v těchto dnech dostanou různé návrhy vzorových nájemních smluv o pronájmu honitby, tak pokud zodpovědní vlastníci nezískají na valné hromadě pro podporu svých představ potřebnou většinu hlasů, jsou téměř vždy přehlasováni zástupci uživatele honitby – místního mysliveckého spolku. Ti většinou mají k dispozici dostatek hlasů na základě neověřených plných mocí k zastupování. Člen honebního společenstva, který má podezření, že usnesení valné hromady bylo přijato v rozporu se zákonem o myslivosti, má možnost podat žalobu. Ale musí tak učinit do tří měsíců od jejího konání, musí zaplatit příslušné správní poplatky, pravděpodobně se nechat se všemi finančními dopady zastupovat právníkem, a pak nejméně dva, spíše více let čekat na rozhodnutí soudu. Není divu, že se do toho nikomu nechce.

Tento způsob rozhodování o tom komu a za jakých podmínek bude honitba pronajata a dalších otázkách, opravdu nepokládám za demokratický. Představte si jednání valné hromady honebního společenstva. Hlasuje se na něm například o využití honitby, jejím pronájmu, výši nájemného a veškerém naplnění vlastnických práv. Zástupcům nepřítomných vlastníků ale stačí plná moc, podle zákona o myslivosti není třeba ověřovat jejich podpis. Což je pozoruhodné, protože to stát ukládá při kdejakém méně významném úkonu. Mnozí vlastníci ani nevědí, že jsou členy honebních společenstev, natož jaká jsou jejich práva (a povinnosti!) a jak je jejich jménem hlasováno. A vlastně nakonec hlasují jen ti, kteří se dostaví. Že by rozhodovala většina, většina představovaná výměrou honebních pozemků - nikoli hlasů, o tom nemůže být řeč. A státní správu myslivosti věrohodnost podpisů při zakládání honebních společenstev nikdy nezajímala. Takže vlastníci honebních pozemků dle tohoto rozhodování ani nemají jakoukoli přiměřenou náhradu za to, že někdo jejich pozemky užívá, sklízí a přivlastňuje si to, co na těchto pozemcích žije, co z těchto pozemků přijímá potravu a zde se i množí.

Pro hlubší orientaci v pojmech, které jsou důležité, doporučuji všem postiženým výkonem práva myslivosti na jejich pozemcích po dočtení těchto řádků si ještě pročíst zákon o myslivosti. Trochu se zorientovat v problematice. Protože leckdo a rád plácá lecjaké nesmysly, je dobré si přečíst, co je skutečně závazné a jak mají dle zákona různá jednání probíhat.

Nová právní úprava myslivosti by měla začít od postavení vlastníků honebních pozemků a subjektů, kteří na těchto pozemcích hospodaří.  Současný stav je ten, že ti, kteří hospodaří a platí pachtovné, nemají prakticky žádná práva k výkonu myslivosti. Navíc platí státu daně ze svého hospodaření na rozdíl od těch, kteří myslivost provozují. Další témata pro nový zákon o myslivosti jsou např.:

  • Povinnost stávajících honebních společenstev se transformovat dle nové právní úpravy.
  • Na jednání honebních společenstev mohou jednat a hlasovat jen vlastníci honebních pozemků. Jejich zastupování je možné jen na základě ověřené plné moci. Rozhodování umožnit jen většinou všech (nikoli pouze přítomných) členů – nebo většinou výměry vložených pozemků.
  • Dále je třeba zákonem zajistit vlastníkům kromě spravedlivého podílu na rozhodování honebních společenstev (dle výměry honebních pozemků) i přiměřené nájemné. Nejlépe stanovením institutu minimálního nájemného a povinnosti výběrového řízení na pronájem honiteb.
  • Hospodaření z pohledu ekonomiky provozu myslivosti zařadit do zákona o dani z příjmů. Je zde nerovnost mezi tzv. spolkovou myslivostí a subjekty, které mají myslivost jako jeden z předmětů podnikání.
  • Řešení škod zvěří atd., atd…

Oblastí, které by měl nový zákon o myslivosti či jeho zásadní novela změnit, je celá řada. Zásadní je, abychom ve vztahu k myslivosti přestali idealizovat a používat nepravdivé údaje a představy. Je víc těch, kteří chtějí, aby si krajina zachovala svou plodivou schopnost a krásu než těch, kteří chtějí co nejvíce rozmnožit jednu její součást, a tu pak střílet.


reklama

 
Další informace |
Komentář Dušana Utinka je převzatý z webu Asociace soukromého zemědělství ČR.
foto - Utinek Dušan
Dušan Utinek
Ing. Dušan Utinek, Ph.D. je odborný lesní hospodář, poradce v oblasti lesnictví a ochrany životního prostředí a soudní znalec pro oceňování pozemků a trvalých porostů.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (45)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

15.2.2023 08:00
Co je to za blábol? Honební společenstvo si prosadí do stanov Mysliveckého spolku že může být přijat za člena pouze majitel honebního pozemku. Takto je to pomalu všude na Táborsku. Takže myslivost provozují pouze majitelé honebních pozemků! Pane Inženýre. jste asi ekologista, nebo asi trpíte jinou závažnou újmou na zdraví.
Odpovědět
VN

Vladimír Němec

15.2.2023 11:38 Reaguje na Michal Ukropec
Klíčem je ovládnutí honebního společenstva potenciálním nájemcem honitby. A je přitom úplně jedno, jestli se jedná o nájemce typu myslivecký spolek, bohatý podnikatel, parta ekologických nadšenců atd. To je věc, která by se měla v zákoně o myslivosti vyřešit především, tj. aby to nešlo tak snadno.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

15.2.2023 12:21 Reaguje na Vladimír Němec
A nebo o takové rozdrobení, aby ovládl alespoň menší část. Je to bohužel o tom, že demokracie v naší společnosti nemá ještě pevné kořeny, a ekologisté jsou zrovna antidemokratičtí. Souhlasí pouze se svou totalitou.
Odpovědět
VN

Vladimír Němec

15.2.2023 12:51 Reaguje na Michal Ukropec
Minimální velikost honitby je 500 ha, pro oboru (oplocená honitba) je minimální velikost 50 ha. Menší honitbu a tedy prostor k "ovládnutí" v současné době vytvořit dle současného zákona nelze. Pochopitelně je snaha v novém zákoně o myslivosti tuto výměru upravit směrem dolů, takže mnohé menší farmy pak už dosáhnou na vlastní honitbu bez větších problémů. Otázka ale zůstává, kdo tam tu zvěř při současných trendech bude lovit. Jediné, co se vyřeší, budou v těchto případech škody zvěří. Vlastník honitby a současně její provozovatel sám sobě asi škody účtovat nebude.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

15.2.2023 13:49 Reaguje na Vladimír Němec
Ale bude moct bouchnout vše, co mu přijde od souseda.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.2.2023 21:31 Reaguje na Vladimír Němec
Zajímavé. Tak mě by zajímalo, jak chcete vyřešit zákonem, aby nešlo tak snadno získat nedpoloviční většinu hlasů? Nebo jste to snad myslel jinak? Základem je a vždy bude HS. To rozhodne komu honitbu pronajme.
Odpovědět
DA

DAG

15.2.2023 08:53
První půlka byla celkem zajímavá. Druhá už je jen plakání nad nesmyslem. Co brání těm strašně naštvaným vlastníkům a zemědělcům obejít si ostatní vlastníky a ty plné moci si nechat podepsat a honitbu si pronajmout sami nebo nechat lov v honebním společenstvu? Navíc, když vám stačí jen 25% hlasů přítomných na schůzi, aby jste pronájem zcela zarazil? Proč to pisatel nezmínil? Tady prosím skutečně o odpověď, protože to je jen o schopnostech. Spousta zemědělců si přece pronajímá pozemky a kontakty, známosti a schopnosti na to mají.
Klidně i odpovím, mezi zemědělci a vlastníky půdy o to prostě není zájem. Oni z 99% skutečně nechtějí lovit nebo už někde loví. A to jedno procento vlastníků a zemědělců dělá právě na Ekolistu kampaň. Podle mě úpravami, které vlastníci a eko spolky navrhují, nakonec počet aktivních lovců ubude.
Dám příklad. Nedaleko od nás je honitba, která má docela problémy se škodami. Jsou celkem ve sporu a nyní je jasné, že myslivecký spolek nebude mít potřebných 75%, ale ti zemědělci se bojí tu honitbu nepronajmout a hospodařit v honebním společenstvu. Kde by sehnali ty myslivce, kteří by tam jezdili, kdo by je doprovázel, kdo by dělal agendu, kdo by organizoval naháňky, dělal vedoucího a strkal hlavu do oprátky, když vám přijedou cizí lidi z celé republiky a on by se bál, že někdo někoho zastřelí.
Ze začátku jsem si říkal, že pan Utinek konečně píše dobrý článek, ale opět si vybral je fakta, která se hodí a nehodící opomněl, jeho návrhy nezmění vůbec nic, protože mezi vlastníky nebo zemědělci není ochota lovit.
Bohužel většina lidí problematice nerozumí, ale má volební právo a tudíž se v médiích zpracovávají.
Myslím, že si musíme přiznat, že s množstvím spárkaté zvěře je problém, řekl bych že je někde mezi, argumenty myslivci a majiteli, ekologisty.
Osobně vidím jediné řešení opět na myslivcích. Myslím, že společnost jim dává jasně najevo, že je potřeba snížit stavy zvěře. Nyní je potřeba, aby jim k tomu dala podmínky. To jak na straně výhod, organizace, plánování a agendy myslivosti i samozřejmě postihů za neplnění.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

15.2.2023 10:01 Reaguje na DAG
Utinek je jak Ing. Metzl. https://ekolist.cz/cz/ekolist/rozsirene-vyhledavani?text=jan+metzl&autor=Jan+Metzl&kategorie=&region=&datumod=1998-01-01&datumdo=2023-02-16
Akorát nevím, proč se ztratily jeho články, když jich tady byla řada. Že by ekologistická autocenzura?
Odpovědět
VN

Vladimír Němec

15.2.2023 11:59 Reaguje na DAG
Množství papírů, potřebných k realizaci lovu, za posledních 20 let vzrostlo x-násobně. Ne každý má mentální vlohy tohle papírové šílenství neustále překonávat. Náhrada papírů mobilními aplikacemi začne části myslivců vytvářet další neřešitelné problémy. K tomu připočtěme ještě různé soubory pravidel u individuálních či firemních vlastníků honiteb a člověk si musí nutně položit otázku, kam to asi povede. No, víte kam ... . Jo, kde jsou ty časy, kdy k lovu stačil platný lovecký lístek a aktuální povolenka k lovu.
Odpovědět
DA

DAG

15.2.2023 13:14 Reaguje na Vladimír Němec
Je to tak papírování je hodně. Teď navíc MS i HS budou mít datové schránky a v budoucnu zcela jistě aplikace s evidencí lovu, takže někteří předsedové, hospodáři, pokladníci můžou mít problém a budou muset žádat někoho o pomoc nebo se funkcí vzdát. Já tedy mám aplikaci pro evidenci lovu už nyní.
Odpovědět
TP

Tomáš Pilík

20.2.2023 12:48 Reaguje na Vladimír Němec
Podle mě si trochu protiřečíte. Kdo nemá mentální vlohy zvládnout organizaci lovu, tomu nepatří zbraň do ruky.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

15.2.2023 10:32
Moc demokracie ve všem - škodí !

Tak to funguje ve firmách, pokud mají prosperovat.
Odpovědět
VN

Vladimír Němec

15.2.2023 11:11
Bohužel, pan Utinek má pravdu. Opakovaně jsem zastupoval na valných hromadách honebních společenstev některé vlastníky a to, jak to probíhalo, se v zásadě shoduje s tím, co popisuje jako realitu pan Utinek. Lišilo se to jen různou mírou arogance uživatele honitby vůči vlastníkům honitby, kteří měli "menšinový" odlišný názor. Některé postupy ze strany uživatele honitby mi připadaly naprosto neuvěřitelné, ale to se musí zažít, protože to prostě nejde ani popsat. Zažil jsem i situaci, kdy vlastník (člen HS) hlasoval naprosto proti svým zájmům, protože vůbec nechápal, o čem je řeč. Jeho zděšení následovalo vzápětí ... :-) To dodávám jen na dokreslení úrovně manipulace ze strany některých zájmových skupin či jedinců na jednání některých VH HS. Na druhou stranu je pravda, že vlastníci honebních pozemnků, kteří na své půdě nehospodaří a často žijí i mimo region, se o svůj majetek často ani nezajímají a jsou pak pro zájemce o pronájem honitby "zlatým dolem". Nájemci pak stačí obejít dostatečné množství těchto "mentálních bezzemků", získat podpisy plných mocí k zastupování na VH HS a pak už mohou na valné hromadě HS řádit jak "černá ruka".
Diskutující DAG má ale pravdu v tom, že v terénu dnes začínají chybět lidi s puškami, kteří jsou schopní a ochotní zvěř lovit. K tomu mohou někteří vlastníci pochopitelně přihlížet. Je ale nutné se také zeptat, co je příčinou tohoto stavu. Z mého pohledu dlouholetého myslivce, vlastníka honebních pozemků a zároveň člena dvou ekologických spolků vidím dva hlavní důvody. Prvním je dlouhodobý růst nákladů na lov zvěře. Snahy lov zvěře zefektivnit (povolení noktovizorů atd.) nemají bohužel zatím dostatečný efekt. Člověk městský konzumní, který neloví zvěř (mám na mysli jen lov, ne myslivost jako celek), to těžko chápe, ale zkuste si představit, že jedete autem 10x pro nějaké zboží do vzdáleného obchodu a jen jednou tam budou mít to, co chcete koupit. Lepší auto pro vás bude znamenat jen větší pohodlí, jinak je to z pohledu nákladů velmi neefektivní činnost. Jak to vyřešíte? Nejspíš tak, že takový "nákup" budete řešit v rámci jiné činnosti, případně když budete mít cestu okolo. S lovem to funguje podobně. Buďto to máte jako hobby, děláte to jako součást myslivosti a náklady v zásadě neřešíte, dokud máte z čeho brát. Nebo od koho brát. Nebo to řešíte v rámci jiné činnosti, jako to mají někdy lesníci, nebo zemědělci. Tam je i proto zkouška z myslivosti součástí jejich studia a přípravy na budoucí povolání (hospodaření). Druhým důvodem je ideologie. Mám na mysli ideologii nejrůznějších samozvaných ochránců zvířat a různých pseudoekologů. Ne každého myslivce baví permanetní debaty na toto téma s lidmi, kteří za nic neodpovídají, za nic neručí a žádná lesnická nebo zemědělská produkce je neživí. Vlk, medvěd ani rys prostě vše nevyřeší. Smutným vedlejším efektem je, že myslivosti i vlastnímu lovu zvěře se aktivně věnuje čím dál méně lidí a hlavně - chybí nám dostatek mladých a světlo na konci tunelu v tomto ohledu nevidím.
Faktem zůstává, že škody na polních plodinách a lesních ekosystémech, působené zvěří, postupně leckde narůstají a hospodařícím vlastníkům a nájemcům začíná docházet trpělivost. Otázkou pak zůstává, jestli to navrhovaná změna zákona o myslivosti změní. A pokud ano, tak jak a v jakém časovém horizontu se tak stane.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

15.2.2023 12:17 Reaguje na Vladimír Němec
Nejsem členem žádného mysliveckého spolku, jelikož nevlastním honební pozemky. A nejsem členem ani žádné ekologické organizace, jelikož nevlastním kachní žaludek. Jakožto panelákový měšťák se teda zatím realizuji jako akvarista, terarista, rybář, včelař a předseda ZO zahrádkářů. Ovšem dělení HS na prvočinitele, aby každý vlastník mohl prosazovat svou " pravdu" jelikož mu demokracie nevoní, považuji za ekologistické a přírodě neprospívající.
Odpovědět
VN

Vladimír Němec

15.2.2023 12:52 Reaguje na Michal Ukropec
Jako včelař za to včelaření chválím! :-)
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

15.2.2023 13:54 Reaguje na Vladimír Němec
Podle ekologistů je převčeleno, přerybněno a přezvěřeno. Jinak mám 2 včelstva ( troje mi uhynuly) a manželka 5 tery. Držíme to kolem deseti celkem. Jinak jeden děda myslivec a rolník, druhý včelař a jeden bratr babičky lesák, druhý rybář.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.2.2023 08:45 Reaguje na Michal Ukropec
Převčeleno na spoustě místech je. Díky změnám za posledních cca 30 let se snížila kapacita včelí pastvy na většině území, intravilánu, polí i lesů až násobně, zatímco na většině míst zůstal počet včelstev +- stejný plus někde se díky politiky prosazenému dotování počet včelstev ještě zvýšil. Navíc jak před 30 - 50 lety bylo převládající včelaření v zadem přístupnýck úlech a nyní je téměř výlučně v nástavkových úlech, zvýšila se průměrná síla včelstev o třetinu, možná až o polovinu než dříve. A o to se zvýšila i vlastní spotřeba dnešních včelstev, kterou musí včelstva, pokud nemají živořit, sehnat někde z přírody jen pro sebe aniž něco donesou pro včelaře.
Převčelení pak přináší současné negativní jevy, jako je potřeba pravidelného každoročního přikrmování cukrem a časného krmení na zimu coby náhrada letní snůšky, pokud mají včely vůbec přežít, snadné šíření nemocí a parazitů kvůli nadměrné hustotě včelstev a nakonec hromadné úhyny kvůli vysoké citlivosti včelstev oslabených podvýživou na nemoci m a parazity.
Naštěstí to už naráží na stropy, jednak víc staršíc včelařů končí se včelařením než mladších začíná a jednak stávají střední včelaři ztrácejí finanční návratnost ze včelaření pravidelnými hromadnými úhyny a jsou dotlačování k omezování počtu včelstev.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.2.2023 22:49 Reaguje na Vladimír Němec
Bohu dík, pan Utínek samozřejmě pravdu, kromě pasáží opsaných ze zákona, nemá. Pro ilustraci hned v úvodu píše o tom, že zákon o myslivosti je celý o chovu a lovu zvěře. On je ale z velké části i o těch HS, tvorbě honiteb atd. Pan Utínek píše, že zachování mysliveckých tradic aby v zákoně špendlíčkem hledal. Jen naprostý trotl si může myslet, že tradice jdou vymáhat zákonem. I přesto ale může být myslivost zapsána jako nehmotné kulturní dědictví ČR. Bohužel takoví Utínkové o svých článcích nediskutují a tak se zeptám Vás. Co by se při tvorbě honiteb mělo změnit, tedy mimo minimální výměru, aby to bylo konečně demokratické. Současný zákon v tvorbě honiteb navazuje na zákony z dob R-U a Malý honební zákon z roku 1929. Co je na něm lidového? Já zatím žádnou navrhovanou změnu zákona nečetl.Vy snad ano? No a škody se podle NIL II. oproti NIL I. snad snížily. Nebo ne?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.2.2023 09:14 Reaguje na Jarek Schindler
Tak demokracie je o tom, že strana nebo lidé s menší hlasovací sílou se podřizuje té většině, která má větší hlasovací sílu.
V realitě Honebních společenstev se ta demokracie projevuje tak, že silnější strana (počtem hlasů většina, počtem majitelů pozemků obvykle menšina) přehlasuje ostatní a více či méně si z té honitby udělá svůj beneficient. Ostaním, s nedostatečným počtem hlasů nezbývá nic jiného než realisitcky pro sebe využívat ty podmínky, které se tím halsováním nastolily.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

21.2.2023 19:18 Reaguje na Radim Polášek
Celkem vím co je demokracia a jak funguje většina. Právě proto se ptám takových Utínků na jejich představu. Co je na současném zákonu "lidového" a jak by se měl změnit aby vyhovoval jejich představě o demokracii. Bohužel tito lidé nekomunikují, nediskutují. Pouze si plyvnou svou jedovatou slinu.
Odpovědět
TP

Tomáš Pilík

20.2.2023 12:49 Reaguje na Vladimír Němec
Proč jste si tu většinu nesehnal Vy?
Odpovědět
VN

Vladimír Nechutný

15.2.2023 11:36
Jena držiteli honitby(vlastníkovi nebo vlastnících)kdo a za jakých podmínek bude využíváno právo myslivosti svázané s pozemky. Zda to bude například samotné honební společenstvo nebo zda toto právo postoupí nájmem honitby na někoho jiného a za jakých podmínek .Zákon tyto podmínky neurčuje(kromě doby nájmu) dává tím prostor si je individuálně nastavit.Jak se kdysi říkalo voják se stárá voják má. Ale pro někoho je stále přijatelnější postup TO ONI a tím zakrýt svoji svoji neschopnost nebo neochotu jednat a hledat shodu popřípadě prosadit si svoje požadavky a představy do smlouvy a obhájit si je v případě společenstevní honitby před ostatním vlastníky
Odpovědět
VN

Vladimír Němec

15.2.2023 11:42 Reaguje na Vladimír Nechutný
Shrnul bych váš postoj tradičním příslovím: "Kdo neumí hospodařit se svým majetkem, ten si ho nezaslouží". I tak se na to dá dívat, ale, bohudík, to není tak jednoduché.
Odpovědět
AZ

Antonín Zdráhala

15.2.2023 12:31
Stále nechápu, proč se někdo naváží do stávajícího systému honiteb. Je logické, že nejde hospodařit se zvěří na jednotlivých pozemcích např. 1ha. Proto se tvoří honební společenstva. Každý majitel pozemku, je automaticky členem HS. Pokud ho to nezajímá, nestará se. Ale pak si samozřejmě nemůže stěžovat. Pokud se zajímá, může svůj názor a svoje práva uplatnit. Pokud ho samozřejmě přehlasují, má smůlu. Také může svůj hlas převést na případného "zemědělského" uživatele jeho pozemků a ten případným větším počtem hlasů může ovlivnit rozhodování HS. Ten pláč o nespravedlnosti v článku by šlo přirovnat třeba k obcím. Všichni bydlíme v nějaké obci a ve volbách svěřujeme právo zastupovat celé společenství občanů obecnímu zastupitelstvu potažmo starostovi. A přece není možné odmítnout zastupitelstvo (ač si o něm myslíme cokoli) jen proto, že jsem ho osobně nevolil. Bylo přeci zvoleno většinou a to musím respektovat. A to i přes to, že např. nehospodaří správně a prohospodaří náš společný majetek a peníze z našich dani. Můžu vznést protest, podat stížnost, nebo být aktivnější v dalších volbách. A stejné je to u HS.
Co se týče přemnožení zvěře, když vám HS "napaří" pořádný nájem, musíte na něho pokud možno vydělat. A na to potřebujete hodně zvěře. Když si někdo pronajme honitbu 1000ha za 300000Kč, pravděpodobně bude chtít z té honitby něco mít. A rozhodně ne udržovat stav zvěře na minimálních stavech. Ale to už je jiné téma. Pro info.: jsem majitel i nájemník pozemků, člen HS i myslivec
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

15.2.2023 13:57 Reaguje na Antonín Zdráhala
A o tom to je! Ekologisti i s Utinkem nejsou demokrati! Jsou to ekologisti! ( komunisto-fašisti) kteří uznávají pouze svou diktaturu.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.2.2023 16:37 Reaguje na Antonín Zdráhala
Taky to takhle vidím.
Ty změny, co požadují "novomyslivci", zmenšení honiteb většině majitelů honebních pozemků nic nevyřeší. Pouze umožní dělat si v honitbě, co je napadne, vlastníkům pozemků ne nad 500 či možná nad 350 hektarů, ale umožní si dělat, co je v honitbě napadne, vlatníkům honebních pozemků nad takových 150 - 200 hektarů.
Jenže ve většině kulturní krajiny je většina plochy "rozsekána" na parcely po jednotkách hektarů lesů, polí a ostatních ploch. Výjimkou nejsou ani parcely o rozloze 200 - 400 m čtverečních. Tito drobní majitelé budou mít prakticky stejná práva a možnosti v honitbě o rozloze 1200 hektgarů, což je dens zhruba průměr velikosti honiteb stejně jako v malé honitbě o rozlouze 15 hektarů. Vždy, pokud budou mít odlišný názor od většinového vlastmníka, budou přehlasováni. V malé honitbě budou dokonce ještě v znatelně horší pozici, protože úřad, který dohlíží nad myslivostí, bude snadněji udržovat pořádek a dodržování zákonů a předpisů v 5 - 10 velkých honitbách než v takových 30 malých honitbách s 30 Napoleonky zkříženými s velkostatkářem.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.2.2023 16:39 Reaguje na Radim Polášek
Oprava:
Ne : jako v malé honitbě o rozlouze 15 hektarů.
ale správně: jako v malé honitbě o rozlouze 150 hektarů.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.2.2023 22:15 Reaguje na Antonín Zdráhala
Souhlasím. Bohužel, pár jedinců co se demokraticky není schopno domluvit s okolím ( přesvědčit je o své pravdě)neustále hledá cestu k jedinému cíli. Zmenšení honitby tak aby na ni tito lidé, bez ohledu na okolí, dosáhli. No a k tomu slouží takoví Utínkové co budou neustále tvrdit, že tu máme " socialistickou, lidovou myslivost. Nějak zapomněli na to, že současný zákon o myslivosti má podstatně blíže k zákonům z doby R-U či Malému honebnímu zákonu z roku 1929. Jen dnešní krajina není krajinou z roku 1920 kdy tehdejší výměra byla odvozena od tehdejšího stavu. Takže ano, pokud by stav krajiny odpovídal 150 ha honitbám , tak klidně. On ten stav krajiny ale v dnešní době neodpovídá ani těm 500 hektarovým.
Odpovědět
ČP

Čestmír Pavlík

15.2.2023 14:30
Ono to jsou dva extrémy a kždý prosazuje to své. Jako např. velikost honitby 100 ha. Teoreticky majitel 100 ha si doprostřed postaví kazatelnu a v dosahu moderní zbraně dostřelí na hranici. Co v té honitbě zůstane? Jen to, co se bude snažit vyplnit uvolněný prostor.
Jsem myslivcem 45 let. Žiji myslivost jako způsob svého života, jak jsem slíbil při skládání mysliveckého slibu a řídím se desaterem. Zdědil jsem zájem o praktikování mysliveckých tradic viz neziskovka PANATURA. Bytostně cítím, že je v prostoru doslova nenávist proti myslivcům a je to vlivem ekologických, ochranaářských organizací a majitelů pozemků typu JÁ a MOJE, kteří si ani neuvědomují proti čemu brojí. Jde jim jen o to v čí prospěch a nesnaží se nalézt průnik.
Dnešní myslivost si myslím, že je chápána jako součást ochrany přírody a řídí se ekologickými zásadami. V přírodě se dějí velké změny. Díky rušení hlavně po intentivních návštěv lesa lidmi v dobe Covidu zvěř žije skrytě. Co se bude dít, až vzrostou osázené holiny po kůrovci. Na volné prostranství vhodné k lovu a obeznání vytahuje až za tmy. Pak je problém z odstřelem (hodinu před úsvitem a po setmění).
Většina myslivců je staršího věku. I mne sedumdesátníka již nebaví vysedávat na kazatelně přes noc. Mladí nejsou, protože jsou odrazováni všeobecným pohledem na mylivost. Těžko si dovedu představit, že někdo přijde s tím, aby se myslivost profesionalizovala. To bychom naše staleté myslivecké tradice ukazovali jen na poutích.
Je třeba pochopit, že na myslivosti ještě nikdo nezbohatl a zahodit emoce. Všem přece musí být jasné, že dnes příroda potřebuje lidi, kteří jí vráti alespoň z části to, co jí vzali.
To je pohled obyčejného myslivce. Dík za to, že si to někdo přečetl.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.2.2023 16:53 Reaguje na Čestmír Pavlík
Tak náš stát vytvořil "myslivecký úděl" tím, že stanovil, že celý extravilán v celé své ploše je určený pro chov a existenci lovné zvěře. A časem dnes i jiné zvěře.
Tím automaticky určil, že za prvé všechny pozemky v extravilánu musí být pro zvěř volně průchozí. Až na výjimky takové, že krajina musí být průchodná. Tím automaticky určil, že majitelé svých pozemků v extravilánu si je nesmí oplocovat, automaticky určil majitelům těch pozemků věcné břemeno přítomnosti cizích osob na svých pozemcích a zejména potom všem těm majitelům těch pozemnků určil věcné břemeno zajistit na svých pozemcích kvalifikovanou péči o tu zvěř - lidmi s mysliveckými zkouškami.
V některých jiných státech je to jinak. Tam jsou pozemky v extravilánu automaticky oplocovány včetně těch nejmenších a právo lovit zvěř a nějakou povinnost se o tu zvěř starat mají jen majitelé dostatečně velkých oplocených pozemků, kde ta zvěř má už dostatečnou rozlohu plochy a další dostatečné podmínky k životu. A majitelé menších lesních a polnícjh půozemků jsou úplně mimo toho nějakého lovu.
Odpovědět
VN

Vladimír Němec

16.2.2023 13:12 Reaguje na Radim Polášek
Volný průchod krajinou řeší zákon o ochraně přírody a krajiny, ale v zásadě se to netýká pozemků fyzických osob. Volný vstup do lesů a oplocování řeší lesní zákon. Oplocování obecně řeší stavební zákon. S mysliveckým údělem to nemá nic společného. Co se zvěře týká, nějak se k ní v krajině postavit musíme. Zvěř prostě ignorovat nelze, protože s námi v krajině sdílí společné prostory. Tím to ale také končí. Proto ve všech státech je zacházení s volně žijící zvěří nějakým způsobem regulováno. Cílem jakýchkoli regulací je zpravidla potřeba eliminovat extrémy - jedním extrémem je vyhubení a druhým přemnožení zvěře. Otázka je, jak detailně, jakým způsobem a do jaké míry to řešit. Například vlci a další potenciální predátoři určitě sice řešením nejsou, nicméně určitě jsou v naší krajiné zpestřením. Alespoň zatím. Alfa a omega všeho jsou dnes ale ekonomické zájmy vlastníků čehokoli. Až budou myslivci schopni nabídnout vlastníkům honebních pozemků výrazné snížení nebo eliminaci škod zvěří na jejich kulturách, tak tito vlastníci budou u dveří mysliveckých spolků stát frontu. Zatím je to bohužel spíše naopak. Škody se popírají nebo bagatelizují, výzvy k úhradě se nepřejímají, VH HS se manipulují pomocí plných mocí od vlastníků, kteří v honitbě často ani nebydlí, atd. A když dojdou argumenty, tak se řekne, že česká myslivost je národní kulturní dědictví. Nic proti tomu, ale pokud je součástí tohoto NáKuDě i poškozování cizího majetku a bránění v jeho řádném užívání, tak si člověk může jen poklepat na čelo. Pokud farmář sklidí díky zvěři z pole polovinu pšenice, lesník musí sežranou kulturu znovu zalesnit, a oba přitom slyší "co si stěžuješ, ještě ti zbylo dost", tak tady veškerá romantika končí a nastupují tvrdé ekonomické kalkulace a na ně navazující spory. A členové MS, co je mi známo, ručí za závazky MS svým majetkem. Nevím, co k tomu více dodat.
Odpovědět
VN

Vladimír Němec

16.2.2023 12:37 Reaguje na Čestmír Pavlík
Že mladí myslivci nejsou, je známá věc. Otázka je, zda na tom i uživatelé honiteb nemají svůj podíl, protože pamatuji doby, kdy se dostat jako čerstvý adept do jakéhokoli mysliveckého sdružení byl téměř neřešitelný problém. Padaly přitom i věty typu "toho nevezmem, protože by nám tu všechno vystřílel". Není to pochopitelně jen o tomto. Klasickou českou myslivost prostě čeká buď zánik, nebo zásadní generační obměna. Stejná generační obměna probíhá už několik let u včelařů a není to vždy jen o pozitivech. Své děti jsem bohužel zatím k myslivosti nepřivedl, tak jsem alespoň ukecal svého iráckého arabského zetě. Budu tak alespoň někomu předávat své zkušenosti. Už si udělal zbrojní průkaz a chystá se na myslivecký kurz. Chci tím říci jen to, že každý myslivec by si měl vychovat alespoň jednoho nástupce. Pak už půjde jen o to, aby tito "nástupci" díky nějakým administrativním překážkám nebo osobním animozitám neseděli doma na gauči a nekoukali na myslivost jen v televizi nebo na YouTube. Současný návrh mysliveckého zákona spíše řeší momentální problémy vlastníků a nájemců půdy. Zda konečná verze zákona povede k zamýšlenému efektu, tj. k výraznému snížení stavu zvěře, to ukáže až čas. Pokud bych měl věštit, tak to může vést i k tomu, že si někteří větší vlastnící s vlastní honitbou budou objednávat profesionální lovce na redukci stavů zvěře. V případě nedostatku schopných lovců dojde možná i na policejní a armádní odstřelovače, jak jsme to už zažili při prasečím moru na Moravě. V každém případě se škody zvěří určitě nějak vyřeší. Dnes je to totiž už ve stavu, kdy už nejde jen o myslivost. To je realita a já osobně jsem přesvědčen, že zásadní podíl na tomto stavu má dosavadní politika vedení ČMMJ, bez ohledu na osobu, která tam tomu zrovna šéfuje. Komu ale není rady, tomu není ani pomoci. Pro další vývoj je ale důležitá ještě jedna drobnost - od letošního roku mají všechny spolky POVINNĚ DATOVOU SCHRÁNKU. V kontextu uplatňování náhrad za škody zvěří ze strany vlastníků pozemků vůči provozovatelům honiteb to může mít mnohem větší dopady, než celá novela zákona o myslivosti. Kdo někdy zkoušel doručit uživateli honitby požadavek na náhradu škod zvěří v zákonné lhůtě, tak ten dobře ví, co mám na mysli.
Přeji všem optimální výsledek z právě měněných procesů v české myslivosti.
Odpovědět
ZN

Zbyněk Navrátil

15.2.2023 18:39
Pan Pavlík to napsal velice dobře a já osobně si vážím každého takového člověka,který má myslivost jako součást života.Podle mě je současný zákon plně demokratický,prostě nemáš potřebné procento hlasů,musíš se poklonit většině.Otázkou je,jestli snižovat výměru honiteb,ale nemyslím si,že by to nějak výrazně ovlivnilo stavy spárkaté zvěře.Ovšem nikde jsem se nedočetl,že by se v prvé řadě mělo komunikovat mezi pronajímatelem a nájemcem.Tudíž vesměs mezi zemědělcem(lesním hospodářem) a osobou či osobami(sdružení,spolek,podnikatel atd.),kteří vykonávají právo myslivosti na těchto pozemcích.Tady přece jde o to ,aby spolu našli společnoou řeč a domluvili se na podmínkách,které budou obě strany dodržovat.Pokud si toto obě strany neuvědomí,tak v tomto sporu nepomůže ani změna zákona,zmenšení honiteb či jiné podle mě zbytečné nátlaky na změny.Toto je třeba si uvědomit,že prostě zěmědělství,lesnictví je s myslivostí spojená nádoba a pokud toto nepochopíme a nebudeme spolupracovat,tak nám nepomůže ani tisíc nových zákonů.
Odpovědět
JC

Jan Chloupek

15.2.2023 21:10
Těch farmářů či uživatelů zemědělských pozemků, kteří chtějí osobně provádět výkon práva myslivosti je málo. Je to starost a práce navíc. Většinou zemědělci mají představu, že budou honitby vlastnit a za těžké peníze pronajímat. Komu ? Těch peněžitých je omezené množství, takže budou muset slevit a když ne, tak se nám rozšíří šedá zóna – pytlačení. Doba díky technickému vybavení tomu lehce napomáhá a mnozí netuší, že současná myslivecká regulace přemnožené zvěře se většinou odehrává po setmění a v pozdních nočních hodinách.
Myslivost dělá většinou radost až po úspěšném lovu. Všechno před lovem jsou starosti a po lovu už jenom práce.
I farmář po těžké celodenní práci chce mít trochu volna a klidu. Jsou výjimky, ale spíše to souvisí s mládím, než s programem na celý život.
Pokus zlikvidovat lidovou myslivost postupně vychází, ale nikdo za ní nemá náhradu , co se týká množství lidí, kteří jsou do toho ochotni investovat svůj čas a peníze. Pokud jim někdo vytýká, že chtějí velké množství zvěře k lovu, tak mají pravdu. Je to přirozené, že chci míti nějaký zisk za velkou investici zvaná myslivost. Pokud si někdo myslí, že se najde nějaký blázen , který bude platit za prázdnou honitbu, tak se mýlí. Je možné systém vlastnit honitbu a najímat příležitostné lovce, kteří nebudou lovit zadarmo. Přichází doba profi lovců a ty nebudou laciný !
Dokud myslivost funguje na honebních společenstvech, tak se toho moc nezmění a to ani menší výměrou, protože většinu vlastníků pozemků zajímá jenom zisk.
Dostat myslivost pod společenskou kontrolu je možné jedině přes samosprávu obcí. Vtip je v tom , že obce určitě nechtějí převzít břímě zvané myslivost. Možná, že až budou některé přemnožené druhy zvěře terorizovat občany, tak přijde obrat.
S myslivostí se nám otvírá Pandořina skříňka a nikdo neví z jaké maličkosti bude velký problém !
Jedno je jisté, že všichni tzv. milovníci přírody vždycky přichází neomylně s řešením, které pozvolně přechází do velkých problémů , jenž se dají komentovat ve stylu Mysleli jsme to dobře a špatně to dopadlo, ale to nikdy nepřiznáme !
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.2.2023 21:35 Reaguje na Jan Chloupek
Souhlas. Tady je evidentní principiální negativní kampań vůči ostrakizované entitě, momentálně zaměřená na velikost honiteb. Problém je ale mnohem složitější, než si různí zmanipulovaní kašpárci dovedou představit. Cílem je rozbít "špatné", ale lepší, tj koncepční řešení, nenabízejí. Když ani vyhlášený kritik nejde příkladem v počtu ulovené škodlivé spárkaté, těžko budou lákat nové adepty k této časově, fyzicky i finačně náročné (odborné) práci. Jen bych, s dovolením, trochu poopravil tu poslední větu: když to nebude po našem, tak to nebude vůbec.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

16.2.2023 11:40 Reaguje na Jan Chloupek
Souhlas, budou se muset zavést placení lovčí, ale za čí peníze?
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

16.2.2023 13:20 Reaguje na Slavomil Vinkler
Samozřejmě majitelů pozemků.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

16.2.2023 13:21 Reaguje na Michal Ukropec
I v hospodě platí, že platí ten, co objednává. I když třeba nepije.
Odpovědět
DA

DAG

16.2.2023 13:58 Reaguje na Jan Chloupek
Pěkně napsané a pan Žváral správně doplnil.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.2.2023 09:25 Reaguje na Jan Chloupek
Ale aby v honitbě bylo hodně zvěře, nemůže to být malá honitba o pár stovkách hektarů. Počet zvěře v takové malé honitbě je potom daná průměrem počtu zvěře v okolních honitbách na si 1 - 5 kilometrů daleko všemi směry. Protože zvěř vždy bude migrovat z hustě zazvěřených míst do málo zazvěřených míst.
Naivní zemědělec, který by tu svou třeba 400 hektarovou honitbu chtěl za velké peníze pronajímat, by se musel domluvit s majiteli 10 - 20 dalších okolních třeba 400 hektarových honiteb a všichni by ve svých honitbách museli mít hodně zvěře.
Neboli pronajímat za slušné peníze se dá pouze dost velká honitba o pár tisících hektarech.
Navíc v realitě obydlené oblasti bude u malé honitby stačit jedna frekventovanější stezka procházející středem honitby, aby kolaři, pejskaři, běžci, atd ve dne a někdy i v noci vyhnali většinu zvěře do sousedních honiteb.
Odpovědět
vz

vlastimil z.c

16.2.2023 16:57
Pane Utinku, nevím zda jste článek vymyslel nebo opsal. Pokud jste ho vymyslel, dal vám jistě spoustu práce. Je škoda, že jste si nedal spoustu práce se zamyšlením co a jak jste napsal, pokud pominu možnost, že je na objednávku. Tedy tomu bych se ani nedivil.
Vše co píšete vypovídá hlavně o jedné věci: vlastníci pozemků se o to, co se z jejich pozemky děje nezajímají a je jim to JEDNO! Nezajímá je nejen myslivecké hospodaření, ale ani zemědělské hospodaření na jejich pozemcích. Ze současného zákona jasně vyplývá, že vlastníci MOHOU! hovořit do mysliveckého hospodaření v jimi pronajaté honitbě! Pokud nejsou spokojeni, mohou tuto nespokojenost projevit na vámi uvedené valné hromadě, jejíž prezentaci ( úřední deska či jiné) si sami zvolili - Teti ti vlastníci ne myslivci. Získat od někoho plnou moc je snad právo každého občana. Rád byste demokracii, ale ne každá Vám vyhovuje. Zpochybňovat platnost plné moci si nechte laskavě pro sebe nebo ji v případě podezření řešte a hloupě neplkejte.
Sami si též VLASTNÍCI zvolili honebního starostu, který je zstupuje. Tedy nikoliv Myslivci, ale Vlastníci! Myslivci musí každoroční plán lovu zvěře nechat odsouhlasit a PODEPSAT právě onoho honebního starostu. Pokud se tyto dva suběkty nedohodnou, rozhoduje následně STÁTNÍ správa myslivosti, nikoliv myslivci! Pokud tohoto práva daného zákonem nevyužijí nemohou za to myslivci nýbrž vlastníci pozemků, prostřednictvím jimi zvoleného starosty!
A víte proč tomu tak je? Jsme zase na začátku.. protože je jim to vesměs JEDNO! Bohužel mám-li dva, tři hektary = dva, tři hlasy, moc toho nezmůžu. Ale to je základ demokracie. Nic mi však nebrání, abych jednáním s ostaními vlastníky, rozumnými argumenty tyto přesvědčil k hlasování v můj prospěch. A víte proč toto většina nedělá? Opět... protože je jim to JEDNO a nebo také třeba nemají rozumné argumenty!
Jediní, kteří s tím mají opravdu problém jsou ti, kteří se tak jako Vy překrucováním faktů snaží získat pro sebe výhodu. Třeba to není jediný důvod, ale za vším hledej peníze že ano...
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

16.2.2023 20:57 Reaguje na vlastimil z.c
👍👍👍
Odpovědět
vz

vlastimil z.c

16.2.2023 20:51
P.S Omlouvám se za překlepy. Psal jsem narychlo..
Odpovědět
TP

Tomáš Pilík

20.2.2023 14:26
Přijde mi, že celý článek je založený na spekulaci, že uživatelé honiteb ovládají honební společenstva zfalšovanými plnými mocemi.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.2.2023 09:31 Reaguje na Tomáš Pilík
Taky se mně to jeví spíš jako spekulace. Pochybující člen Honebního společenstva přece může v katastru majitele dohledat a na tyhlety věci se jich zeptat. Pravda, jsou tam chyby, majitelé, kteří už dávno nejsou nebo jsou kdesi kdovíkde a jejich adresa není zjistitelná. Ale aby to bylo při hlasování významné, musel by v katastru být na tom m místě obrovský nepořádek. 1 , 2 nebo i 10 hlasů, když je majitelů pozemků v honitbě třeba 300, nic neznamená.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist