https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/dusann-utinek-o-demonu-zisku-a-kurovcove-kalamite
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Dušan Utinek: O démonu zisku a kůrovcové kalamitě

5.3.2019
Démon zisku. Pohltí-li dřevaře, zahyne les.
Démon zisku. Pohltí-li dřevaře, zahyne les.
Foto | Zdeňka Vítková / Ekolist.cz
V nekonečných a stále bobtnajících diskusích nad příčinami a následky současného odumírání našich lesů, které je nazýváno kalamitou století, se objevuje několikero příčin/důvodů, které mají kořen v jedné hlavní, která (aspoň dle mého názoru) může za všechno. A není to kůrovec. Je paradoxní, že i na úplně Jižní Moravě (na jih od Brna), kde je smrk skoro stejně častý jako gepard, se hovoří o kalamitě kůrovcové, byť zde naše borovice a modříny (o jasanech nemluvě) decimují úplně jiní škůdci než lýkožrout smrkový. I když by si následující úvaha zasloužila víceoborové zobecnění, raději se budu držet lesů a lesnictví, neboť si myslím, že o těchto oblastech mám alespoň skromné povědomí.
 

Základní shoda, která vyplývá z řady odborných a dané problematiky znalých článků a komentářů, je na tom, že současný stav má vícero příčin. Byť laické veřejnosti je stále podsouváno, že za vše může klimatická změna, případně zmíněný kůrovec jako následek dlouhých a suchých period. Příčiny, jejichž výčet v tomto textu rozhodně nebude úplný, se dají rozdělit na dvě možné skupiny – vlivy abiotické (zejména způsobené tzv. klimatickou změnou) a vlivy biotické – různou měrou způsobené či ovlivněné člověkem.

Skupina vlivů abiotických, zjednodušeně nazvaných teplo a sucho, je mimo vliv člověka. A lze je při troše perzonifikace pokládat za následně hodující u bohatě prostřeného stolu zkázy. Jen mistrně využily dlouhodobou přípravu člověkem na snížení odolnostního potenciálu lesů a zanedbání řádného hospodaření v lesích a všeho možného, o čem se dávno v minulosti vědělo, že může způsobit ohrožení.

Škody biotické by bylo lépe nazývat vlivy antropogenními, tedy vlivy způsobené člověkem při využívání půdy a krajiny se základním cílem získat potřebnou produkci a zajistit trvalý růst této produkce. Tuto snahu, získat z půdy užitek a zvětšovat jej, která po dlouhá staletí byla docela legitimní a nezpůsobovala žádné, nebo aspoň ne významné, škody, jsme dovedli do zrůdné dokonalosti. Zisk musí být co největší a každoročně musí o pár stanovených procent narůst.

Pohlížíme na les jako na výrobní prostředek. Dochází k tomu, že produkujeme a zvyšujeme zisk způsobem co nejvíc snížit náklady a zvýšit tržby. Tedy co nejlevněji vyrobit co největší množství, které pak musíme co nejdráž prodat. Pokud tyto cíle povýšíme za hlavní směr našeho hospodaření, bez ohledu na to, že se k nim můžeme blížit pouze za dodržení řady dalších podmínek, jimiž zajistíme vzývanou trvalost hospodaření, případně obnovitelnost suroviny, popíráme základy, na nichž lesnictví vzniklo. Kdy trvalost byla cílem, nikoli heslem. Už nám nejde o přežití jako našim předkům, ale jde nám o blahobyt.

Budeme-li procházet různé a různou měrou se podílející jednotlivé, spíše však dílčí spolu různě provázané, příčiny odumírání našich lesů, častokrát se mezi nimi objeví (bez stanovení priorit):

- Nepružný systém zadávání zakázek u státního podniku Lesy ČR (a nejen u nich) – pozdní, pomalá či po termínu reakce na likvidaci nepředpokládaných ohrožení lesů. Tedy nerespektování skutečnosti, že v lesnictví jsme schopni plánovat řadu činností v podobě ročních plánů či projektů, ale musíme počítat i s činnostmi, které se plánovat nedají, a proto jim říkáme nahodilé. A pokud to, co je naplánované, čili činnosti úmyslné, musíme 100% splnit namísto toho, abychom to operativně odsunuli a věnovali se naléhavým nahodilým potřebám, díra do lodi, na níž plujeme vstříc závratným hospodářským úspěchům a stabilním lesům, se stále zvětšuje.
- Nečinnost malých vlastníků lesů v oblasti ochrany lesů (je do diskuse, zda požadavky na ochranu lesů uvedené v zákoně dodržovali větší vlastníci, respektive jejich lesní hospodáři).
- Nečinnost odborných lesních hospodářů v téže oblasti.
- Nedodržování zásad ochrany lesů jak dle zákona o lesích, tak dle historicky daných odborných poznatků a zkušeností.
- Selhání státní správy lesů a kontrolních orgánů, která i to málo, co může, včas nevymáhala.
- Způsob pěstování lesů, který je zaměřen na maximalizaci produkce a nikoli na maximalizaci odolnosti a z toho plyne preference určitých druhů dřevin, které mají poskytovat nejvyšší produkci jak objemovou, tak zejména ekonomickou (různě cenné výřezy pro další zpracování, zejména pořezem). A z toho dále plyne nevhodná druhová skladba i prostorová struktura porostů jak vzhledem ke stanovišti, tak vzhledem k měnícím se podmínkám.
- Těžba dříví jako převažující zdroj financování péče o lesy.
A nevím, na co jsem ještě zapomněl.

Dřevo se dá těžit i v méně přístupných terénech, jen se to tak nevyplatí
Dřevo se dá těžit i v méně přístupných terénech, jen se to tak nevyplatí
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | pxhere

Podíváme-li se na vlastní realizaci hospodaření v lesích dle výše uvedeného neúplného souboru příčin, zjistíme, že:

- V případě těžební činnosti s cílem co nejlepšího hospodářského výsledku ji umísťujeme do technologicky jednoduchých terénů, s nízkými náklady zejména na přibližování či odvoz dříví, provádíme obnovu (mýtní úmyslnou) především v porostech s kvalitním a dobře zpeněžitelným dřívím, odkládáme výchovné a nahodilé těžby, které jsou jednak výrazně nákladnější a také generují podstatně nižší zpeněžení vytěženého dříví. Toto „hospodaření“ může být způsobeno zadáním vlastníka lesa, tedy stále větším tlakem vlastníka na lesního hospodáře k dosažení zisku, a na menších majetcích někdy i pohodlností onoho hospodáře, neboť dosahuje zisku a přispívá, co může ještě dělat víc. Že to za pár let už nebude zdaleka tak snadné, respektive náklady na práce porostou i vlivem potřeby jejich provádění v náročnějších terénech a jak se budou vyvíjet tržby za dříví je ve hvězdách, nůžky se mohou rozevírat, to dnes, resp. v tomto volebním období, nikdo neřeší, že…

- Pokud jde o pěstební činnost, je potřeba splnit zákonné povinnosti zalesnění a zajištění. I tam se dá ušetřit na volbě dřevin, kterých se sází někdy i polovina předepsaného počtu než dřevin stanovištně původních (zejm. dub, buk), pokud použijeme oblíbený smrk. Také jsou oblíbené a na meliorační a zpevňující pasované dřeviny geograficky nepůvodní, u nichž nevíme, jak se na našich stanovištích budou chovat za delší časový interval. Povinné výchovné zásahy si může zadavatel lesního hospodářského plánu (LHP) „optimalizovat“ při tvorbě LHP a státní správa lesů, protože nemá oporu v zákoně jak má výchovný zásah vypadat (jaká má splňovat kritéria) či kdy je nezbytné jej do LHP jako povinný uvést, většinou se schválí, to co je v návrhu LHP uvedeno. Takže odložená porostní výchova je dalším zdrojem zvyšování zisku. Krom toho, že problém neřešíme, ale jen odkládáme, aby pak řešení stálo násobky dnešních nákladů. Okrádáme vlastníka o přírůst budoucích decennií a snižujeme odolnost porostů proti různým nepředpokládaným vlivům. To vše zjistíme při nahlédnutí do prací starých bardů pěstování a ochrany lesů. Ale kdo by se tím zatěžoval, že…

- Způsob zadávání veřejných zakázek, kdy hlavním (nebo snad jediným) kritériem byla cena, způsobil i úplný rozpad dostupných zpracovatelských kapacit, tedy drobných živnostníků, kteří raději prchli do různých zaměstnaneckých poměrů v okolí, kde je v zimě teplo a v létě aspoň větrák, když ne klimatizace atd.

Tato výše uvedená opomenutí nebo zanedbání mají kořen v ziskuchtivosti, která je cílem současného lesního hospodářství. Abychom dosáhli požadovaného zisku, musíme ušetřit, a proč vlastně provádět činnosti, které nepřinášejí okamžitý zisk, když se můžeme soustředit na ty ekonomicky „efektivní“. Že ona vzývaná ekonomická efektivita je pouze v onom krátkodobém zisku a dlouhodobě uvrhne hospodaření v lesích do značných a nejen ekonomických potíží, nikoho příliš nezajímá. A potom nám vychází, že chyba je v nastavení základního kritéria hodnocení lesního hospodaření. Nejčastěji a s největší váhou používané kritérium úspěšnosti lesnických manažerů, lépe by bylo říkat správců lesů, je zisk. A to zisk krátkodobý, pokud tento pojem použiji pro hospodaření na úrovni jednoho hospodářského roku. Hledání, vytvoření a kalibrování jiných kritérií, zejména pak dlouhodobých, které zaručí skutečně trvale (a to napořád, nebo aspoň na několik budoucích desetiletí) udržitelné hospodaření, zajímá jen málokoho.

Nelze se v textu tohoto formátu pouštět do rozboru potřebných kritérií pro lesnictví 21. století, ale od v minulosti uplatňovaného názoru, kdy bylo potřeba především zajistit trvalost produkce a ostatní pozitivní efekty lesa pak přijdou samy, je potřeba nejprve zajistit ony ostatní efekty a pak budeme mít i trvalost produkce. Byť asi už ne v takovém rozsahu a s maximálním ziskem v daném okamžiku/ roce, jak jsme předpokládali v minulosti. Neodmítám zisk a řádné hospodaření v ekonomickém smyslu, ale odmítám současné nastavení priorit v lesnickém hospodaření a způsob realizace činností, které lesní hospodář vykonává Cílem by měl být na prvním místě stav lesa a zachování lesa a z toho pak už poplyne vše ostatní. I nějaký přiměřený zisk.

Takže vedle pílení a odvážení kalamitního dříví si nezapomeňme rozmyslet, co budeme dělat dalších několik decennií. Minulost se s námi už třeskutě rozloučila a je na nás, jak přivítáme budoucnost. Nejlépe objetím, jinak nás odkopne ona, ne my ji.


reklama

foto - Utinek Dušan
Dušan Utinek
Ing. Dušan Utinek, Ph.D. je odborný lesní hospodář, poradce v oblasti lesnictví a ochrany životního prostředí a soudní znalec pro oceňování pozemků a trvalých porostů.

tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

5.3.2019 10:20
Popis problému dobrý, návrh řešení jsem nenašel.
Odpovědět
MM

Milan Milan

5.3.2019 11:45
Popis dobrý, otázka je opravdu návrh řešení, protože čím více se oddaluje tím větší bude generační mezera v našich lesích. Žasnu třeba nad nápadem úředníků dotovat především výsadbu listnatých dřevin místo jehličnanů. V souvislostech, takto cíleně měnit skladbu "lesů" je docela hazard s budoucností. Nejen, že jehličnan je důležitý průmyslový a hospodářský materiál, který teda za xx let bude v republice bezpochyby scházet, ale je taky dost ptactva, zvěře i hmyzu kteří ke svému životu jehličnaté lesy potřebují, způsob kořenění a spotřeba spodní vody listnáčů a jehličnanů je diametrálně odlišná.....a tak mi to opět připadá, že se někdo z ministrů takhle ráno podíval z okna a dostal nápad a vymyslel napohled skvěle se tvářící řešenía především dotační kšeft. No a k rozhodnutí je to pak již chvilka.
Odpovědět

Jan Škrdla

5.3.2019 22:24 Reaguje na Milan Milan
Pokud byste znal stanovištní nároky dřevin, tak byste nad preferováním listnáčů nežasl.
Hazardem bylo pěstování SM a BO monokultur, které byly ještě tak před 5 lety ekonomicky výhodné.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

5.3.2019 14:41
Naprostý souhlas,

řešení je v rukou státu, který by měl jasně definovat jaké je vlastně určení lesů - které funkce lesa jsou veřejným zájmem . Produkční ? Mimoprodukční a které z nich ?

Jak jsem seznal na odborné konferenci Pomozme lesům, červen 2018 ,Šumperk , tak ani LČR takové sdělení od majitele,státu, zastoupeného MZe ČR neobdrželi. A tak vlastně neví , jak se mají chovat.
Jak bychom se chovat měli ? Dobrá doporučení najdete m.j. v knize Tajný život stromů, P.Wohlleben. Na území ČR pak v dobrých radách skutečných odborníků na lesy , kteří je marně několik let žádají uplatnit v praxi. (např. Ing. Dušek a.j.)

Stávající ministr MZe pak dává pouze knížecí rady. Ano , bude líp.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

6.3.2019 05:56 Reaguje na Miroslav Vinkler
Existuje dendrologistická zonace, kde je popsáno, co se kam hodí. Stačí zajít do knihovny.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

7.3.2019 12:43
Nejsem lesník, ale podle mě je situace stejná jako v zemědělství. Jestliže se chci živit těžbou a prodejem dříví, nezbude asi nic jiného, než tu monokulturu jehličnanů založit. Otázku zda smrk či něco jiného ponechám povolaným, ale podle mě živit se těžbou ze smíšeného lesa nebude asi to pravé ořechové. Dále-pokud tu kulturu založím, musím se o ni také intenzivněji starat, a to včetně zásahů proti kůrovci včetně chemických . Do toho nemůže nikdo mluvit a zasahovat a pakliže ano, dopadne to špatně. Tady je potřeba přece natvrdo odlišovat lesy produkční, lesy smíšené a pralesy, které by samozřejmě měly fungovat bez lidského vlivu. Ale pokud se zásahy v dostatečné míře neuskuteční, kůrovec se z těchto produkčních lesů rozšíří i tam, kde nejsou tyto zásahy žádoucí a co tedy pak? Navíc kůrovcová kalamita velkých rozměrů tu již byla v 19. století. Dost hezky ji popisuje ve svých románech např.Jan Vrba, mimochodem původním povoláním lesník. Nic nového pod sluncem, také tehdy byly zakládány monokultury a asi nikdo neobviňuje knížete Schwarzenberka( ne toho současného) z nějaké ideové předpojatosti. Prostě i pro naše předky to byl předmět podnikání, jen se s tím daleko rychleji a účinněji mohli vyrovnat, protože knížeti do toho nekecal každý, kdo měl s prominutím do p... díru a to je dle mého jádro pudla i v současné kalamitě.
Odpovědět

Jan Škrdla

7.3.2019 19:55 Reaguje na pavel peregrin
To, že smrkové a borové monokultury fungovaly nějakých 200 let bylo častým argumentem jejich zastánců. Kdo se o les zajímá a má o tom přehled ví, že tohle tvrzené patří minulosti. Žádný chemický zásah neudrží SM a BO monokultury při životě, když jim chybí to zásadní - voda.

Les není pole. Na poli máte většinou roční produkční dobu, v lese je to kolem 100 let. Na poli bývalo dobrým zvykem střídat plodiny náročné na hnojení s nenáročnými a plodinami, které zlepšují úrodnost půdy (říkalo se tomu osevní postupy).Pokud chcete mít dlouhodobý užitek z lesního porostu , potřebujete produkční dřeviny (ty z kterých máte užitek) a meliorační dřeviny (ty, které zlepšují stanoviště).
Podobného efektu, jako jsou osevní postupy, docílíte v lese díky porostní směsi.
Navíc vzhledem k rychle se měnícímu klimatu, se dá těžko odhadnout, které dřeviny budou za 50 let prosperovat, a které ne. Pokud máte v porostu více druhů, tak máte naději, že aspoň některé z nich vydrží.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

8.3.2019 08:02 Reaguje na Jan Škrdla
Děkuji za odpověď. Jsem celoživotní agronom, tudíž problematiku pole a bohužel i nešvary znám velmi dobře. Přesto by mě zajímalo ,jak by tedy měl vypadat ideálně založený les z dnešního pohledu s přihlédnutím k ekonomické a praktické stránce těžby.Nemohu si pomoci, ale stav, který vidím v lese zvláště po těžbě harvestory, rozbité cesty, rozrytou půdu po stahování a hromady klestí, které nikdo třeba tři roky neuklízí, není podle mě normální. Do jisté míry chápu argumenty, které obhajují ponechání zbytků v lese, samozřejmě, je to zdroj primární organické hmoty, ale čeho je moc, toho je příliš. A o tom, že do problematiky kůrovce zasahují lidé, kteří o ní nemají ponětí a snaží se aplikovat vyčteninky z knížek,o tom jsem pevně přesvědčen. Stejná situace je v zemědělství, když vidím ,jaké nesmysly se podobní lidé snaží prosazovat, lidé, kteří za celý život na tom poli neprošoupali boty za pět korun, zvedá mi to dost adrenalin.
Odpovědět
javor 567

javor 567

8.3.2019 17:29 Reaguje na pavel peregrin
a to ještě sázet cílovou dřevinu(např.buk, smrk, jedle) na holinu, plně osluněnou a vysušenou plochu,je nepřirozený proces,takhle to v přírodě nechodí...Tento fakt už se bohužel nerespektuje vůbec.
Ty stromky to sice přežijí, vyrostou(jedle ale na větší holině chcípne,chudák, zákonitě,to mám vypozorovaný),vyrostou i mnohem rychleji,ale je to na úkor zdraví těch stromů, i to poznáte na jejich vzhledu. Z cílových dřevin tak postupem času děláme stromy, které vykazují znaky pionýrských dřevin.
Odpovědět

Jan Škrdla

8.3.2019 22:54 Reaguje na pavel peregrin
Z hlediska stability a odolnosti by měl být porost druhově pestrý a věkově rozrůzněný. Nevýhodou je, že zde těžko uplatníte ty největší mašiny a nemáte dřevní hmotu koncentrovanou na jednom místě. Výhodou pak, že máte větší podíl cenných výřezů.
Jako příklad porostu, kde je dosaženo kompromisu mezi produkcí a stabilitou lze uvést smíšenou doubravu - s dubem v horní etáži (patře) a lípou nebo habrem v dolní etáži (tj. dřevinami, které opadem zlepšují půdu a zastiňují kmeny DB a zabraňují tím zavlčení). Dalším příkladem může být buku s příměsí modřínu nebo třešně. Na vysýchavých půdách je možností soustředit se na konkrétní stromy - např. jeřáby břeky (dřevo břeku je mnohem více ceněné než dub nebo i třešeň). Ostatní stromy v porostu pak plní převážně výchovnou funkci.

Co týká toho klestu, tak po 3 letech se z větší části rozloží (pokud je na hromadách vydrží déle). Ze starého klestu už kůrovec nevyletí, je to většinou estetický problém. Slyšel jsem také, že klest ponechaný na zemi může do jisté míry ochránit semenáčky z přirozené obnovy proti okusu.

Na závěr navážu na komentář od javora 567 - na velké kalamitní holině je lepší zakládat porost s použitím přípravných dřevin (např. břízy, osiky, jeřábu, vrby nebo jiných) a v maximální možné míře ponechat, to co už na pasece roste. Cílové dřeviny je vhodné vysazovat, až přípravný porost změní prostředí (resp. mikroklima) holiny na prostředí. Není to nic převratného, pouze respektování přírodních zákonitostí.
Odpovědět
mr

9.3.2019 23:17 Reaguje na Jan Škrdla
Naivní politika a reálná ekonomika se nikdy neshodnou - už jsem vám to tu psal mnohokrát. Ještě by mě zajímalo, jak jste to myslel s tím větším podílem cenných výřezů. Cit.:"(dřevo břeku je mnohem více ceněné než dub nebo i třešeň)" - neznám sice cenu břeku, ale nemýlím-li se, tak aspoň donedávna byl vždy Db dražší, jak Tř - myslím surové dřevo. Taky by bylo zajímavé vědět, kde ten břek tak ve velkém pěstují, když je tak cenný. Jestli se nemýlím, je jeho využití tak snad leda na hudebnástroje a tam asi moc velká spotřeba nebude. Když chcete mermomocí tak na dřevě zbohatnout, tak vám doporučuji spíše zasadit Oř-č, jež je snad až prý 3x dražší než Db, takže za takových 150 let z vás může být milionář.
Odpovědět

Jan Škrdla

10.3.2019 11:36 Reaguje na
Nevím co si představujete pod reálnou ekonomikou, ale les žádná neviditelná ruka trhu nespasí.
K té třešni - v Německu je více ceněná než DB, u nás na to teprve začínají přicházet.

Kdybyste si chtě něco přečíst o třešni:
http://www.agris.cz/clanek/124427

nebo o cenných listnáčích:
http://www.lesprace.cz/casopis-lesnicka-prace-archiv/rocnik-82-2003/lesnicka-prace-c-01-03/pestovani-cennych-listnatych-drevin

nebo o jeřábech (zejména břeku):
http://www.lesprace.cz/casopis-lesnicka-prace-archiv/rocnik-79-2000/lesnicka-prace-c-7-00/pestovani-jerabu-breku-a-oskeruse

http://www.lesprace.cz/casopis-lesnicka-prace-archiv/rocnik-84-2005/lesnicka-prace-c-8-05/drevo-nasich-domacich-jerabu
Odpovědět
mr

11.3.2019 23:07 Reaguje na Jan Škrdla
Nevím, v jakém světě žijete, ale les je normální výroba, jako každá jiná = má dáti - dal. Ty vaše dotace jsou příčinou všech problémů. A les dotace nepotřebuje, o ty žadoní leda podvodníci parazitující na daňových plátcích. V těch článcích se leda teoretizuje, ale nikdo vám neřekne, jaké budou ceny dřeva za 100+ let. Třeba ty třešně často (i v minulosti) končí palivem. Ale to si musí rozmyslet především majitel, ne nějaký teoretik, jež nejde do žádného rizika.
Odpovědět

Jan Škrdla

12.3.2019 12:28 Reaguje na
Žiju v tom samém světě jako vy. Normální výroba, to ještě donedávna fungovalo u SM a BO monokultur.
Píšete "vaše dotace" - to myslíte jako že ty dotace pobírám nebo vyplácím? Máte snad nějaké důkazy?

Četl jste vůbec ty články? Tipuji, že Lesnická práce pro vás asi není důvěryhodný zdroj, možná kdyby to bylo na "bulváru", tak se k tomu budete stavět jinak.

Také vás mohu ujistit, že třešeň patří mezi spíše rychle rostoucí stromy, cílové tloušťky kolem 50 cm dorůstá ve věku 50-60 let. Také jsem psal, že na pěstování TR se u nás začíná přicházet.

Co se týká toho břeku, ten by mohl mít uplatnění jako náhrada tropického dřeva.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist