https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/dusann-utinek-v-lesich-v-narodnich-parcich-kurovec-nezere
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Dušan Utinek: V lesích v národních parcích kůrovec nežere

17.8.2020
Poledník na Šumavě.
Poledník na Šumavě.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Štěpán Rosenkraz / Národní park Šumava
Jen pro začátek, něco o národních parcích. Veřejnost si o těchto chráněných územích většinou myslí jen to, že je tam hezky. Ale je to složitější.
 
Národní parky jsou definovány v zákoně č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Obecně jde velká území v řádu tisíců hektarů s výjimečnými přírodními hodnotami a cílem péče o ně má být obnovení působení přírodních procesů, pokud tomu tak v jejich přírodních zónách už dnes není.

K lesům v národních parcích, které jsou zde vnímány jako nejcennější společenstva a většinou představují až 80% rozlohy národních parků, je třeba uvést, že ze zákona nemohou být zařazeny mezi lesy hospodářské a veškerá péče o ně je vedena s cílem podpory a zachování jejich přirozených ekologických funkcí a biologické rozmanitosti.

Je tedy zřejmé, že funkce dřevoprodukční rozhodně není tou hlavní a vlastníci nebo správci těchto lesů musí získávat prostředky na plnění zákonem stanovených cílů i z jiných zdrojů, než je prodej dříví. Těchto zdrojů je pomálu a spíš se co do tvorby osnovy žádostí a podporovaných činností v minulosti spojovaly s příspěvky, které administruje ministerstvo zemědělství (MZe).

Pokud jde o státní správu lesů, je na území národních parků a jejich ochranných pásem ústředním orgánem ministerstvo životního prostředí (MŽP) a v ostatních lesích MZe.

Podíváme-li se na podporu péče o lesy na území národních parků, vztahuje se na ně bez rozdílu vlastnictví nařízení vlády č. 30/2014 Sb. (NV 30/2014). Lesy na území národních parků a jejich ochranných pásem zde mají od vzniku NV 30/2014 svou vlastní kapitolu/hlavu a je zde podporováno zalesňování, či přirozená obnova lesů tzv. melioračními a zpevňujícími dřevinami a ochrana těchto mladých porostů, protože jsou-li cíle péče o lesy v národních parcích odlišné od lesů hospodářských, měly by být odlišné i podporované činnosti, které k těmto cílům vedou.

Převedeno do „lesnické“ terminologie jsou podporovány především činnosti vedoucí ke zvyšování podílu melioračních a zpevňujících dřevin. To vše platilo a fungovalo až do příchodu tzv. kůrovcové kalamity. Je škoda, že při novele NV 30/2014, která platí od 1.7.2020 nedošlo k obdobnému rozšíření činností a navýšení sazeb pro lesy na území národních parků, zejména o následnou péči o mladé lesní kultury, jako u lesů, které má v gesci MZe. Na příspěvky dle NV 30/2014 mají nárok od jeho vzniku i správy národních parků, jako organizace, které hospodaří v lesích v majetku státu na území národních parků. Bohužel v minulosti to využívaly jen v omezené míře.

Vzhledem k současnému stavu všech našich lesů a možnostem jejich vlastníků či hospodářů bez rozdílu vlastnictví či stupně ochrany, které nastaly v posledních letech a situace byla nazvána pětisetletou kalamitou, bylo nutné přijmout odpovídající opatření. Proto MZe vytvořilo dotační program na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity v lesích.

Teď pomiňme oprávněnost a smysluplnost podpory těžby kůrovcového dříví z veřejných prostředků i to, zda stát spíš nepodporuje ty méně odpovědné vlastníky pěstující lesy (pokud se tento ušlechtilý pojem v řadě případů dá vůbec použít) s cílem co nejvyššího okamžitého zisku a nezahrnující do svých podnikatelských/pěstebních plánů všechna rizika, která mohou nastat. V jiných oborech tomu tak bývá.

Také v tuto chvíli neřešme, jak efektivně pomohla tato kompenzace za ztráty utrpěné v posledním čtvrtletí roku 2017 a v celém roce 2018, když prostředky za podané žádosti byly vypláceny v 1. pololetí roku 2020. Používejme pro tyto příspěvky název „kalamitní dotace“. Jde o kompenzaci ztrát za těžbu kůrovcového dříví nahodilou (neúmyslnou) těžbou dříví, kterou si vynutila kalamita žíru podkorním hmyzem, sucho, teplo a řada dalších příčin, v první etapě vypsaných podpor nestátním vlastníkům lesů mimo národní parky a jejich ochranná pásma.

V současnosti se objevila druhá část těchto příspěvků, kdy žádosti budou přijímány do září za vytěžené dříví v roce 2019 a podpory budou vypláceny do konce roku 2020. MZe se postaralo i o státní podnik Lesy České republiky a předpokládám, že i o Vojenské lesy a statky. K lesům v majetku státu, spravovaným těmito podniky, je MZe ústředním orgánem státní správy, k LČR vykonává funkci zřizovatele.

Je hezké, že se tak pečlivě stará o „svůj“ podnik, který nás informuje, že kvůli nastalé situaci je ve ztrátě a několik let v ní bude. Nicméně mu to nebrání v tom, aby sponzoroval akce či aktivity, které jsou značně vzdálené účelu zřízení toho státního podniku. Je-li podnik financován a podporován z veřejných prostředků, je možné na jeho sponzorské aktivity pohlížet, že jsou také hrazeny z veřejných prostředků. Ale zřejmě to nikomu nevadí nebo je to zcela v pořádku.

Větší potíž je však v tom, že se k těmto „kalamitním dotacím“ nepřipojilo v žádné jejich etapě MŽP. Většina lesů nestátních vlastníků na území národních parků je v zóně soustředěné péče nebo v zóně kulturní krajiny dle nové zonace, velká část potom v ochranných pásmech, tudíž zde platí povinnosti v ochraně lesa dle zákona o lesích. Na státní lesy v uvedených zónách národních parků platí totéž.

Správy národních parků musí, a usilovně tak činí, zpracovávat napadené stromy, aby se kůrovec nemohl šířit do lesů jiných vlastníků. Na Šumavě se z toho stalo oblíbené mediální téma. Nejvíc mě baví, jak se kůrovec ze Šumavy nejprve rozšířil v Jeseníkách a teď se zpátky přes celou republiku vrací. Bylo by vhodné, aby se autoři tragicky varovných článků seznámili se situací přímo v NP Šumava, vyžádali si podklady o provedených opatřeních proti šíření kůrovce a pak se ztrhanému personálu, který v tzv. zásahových plochách činí, co může, omluvili.

Jiná záležitost jsou kompenzace za kůrovcové dříví jednak pro nestátní vlastníky a dnes, v druhé vlně dotací, i pro správy národních parků. Pokud jde o nestátní vlastníky, je to jen důkaz, že MŽP vlastně nezajímají a to jim tímto způsobem dává najevo, že mít svůj majetek v národním parku není výhra, ale vytváří to další ztrátu (vedle různých omezení v hospodaření, která se většinou dají snést) při plnění zákonných povinností v ochraně lesa, které mají vlastníci mimo národní parky a jejich ochranná pásma kompenzovány. A nestátních vlastníků, zejména obcí, na území národních parků zase není tak málo, aby se nad nimi dalo mávnout rukou.

Pokud jde o správy národních parků a jejich financování v minulosti, z nějž byla kryta celá péče o toto území, nikoli pouze péče o lesy, ale i opatření mimo les, služby pro turistiku, strážní služba, vědecká činnost atd., se skládalo ze tří základních zdrojů.

První, stále se snižující položkou, byl příspěvek zřizovatele, tedy MŽP, dále pak financování různých projektů, nejen pro ochranu přírody, ale třeba i pro místní rozvoj či školství, a v neposlední řadě tržby za prodané dříví. Tento zdroj v minulosti, někdy do roku 2017, kdy prodejní cena dříví stále vesele rostla, představoval přibližně třetinu rozpočtu správ a byla z něj kryta veškerá péče o lesy a ještě zbývalo na další činnosti.

Dnes, po propadu prodejních cen na 40 % úrovně roku 2017 až po úplnou neprodejnost vytěžených sortimentů, se jenom těžební činnost v národních parcích, vzhledem ke své specifičnosti a důslednému dodržování zásad mechanické ochrany lesů oproti běžným hospodářským lesům, dostává do ztráty.

Ale MŽP na to nic, že je hospodářské využití lesů v národních parcích vyloučeno a zůstává pouze povinnost prodávat vytěžené dříví s péčí řádného hospodáře, což je dnes pouze iluze, jej asi nezajímá a připojit se ke snaze MZe pomoci vlastním organizacím aspoň částečnou kompenzací za ztráty na prodeji kalamitního dříví nehodlá.

Má to pouze dvě vysvětlení. Buďto v národních parcích žír kůrovce není nebo soudruzi z NDR někde udělali chybu. Také by bylo možné toto přiškrcení financování správ a zároveň i ostatních vlastníků interpretovat jako snahu a podporu samovolného vývoje, když péče o lesy generuje ztrátu, tak pryč s ní, a ostatní vlastníci mimo správy národních parků ať si nějak poradí.

Zároveň se ukazuje jako tragický přístup státu ke všem lesům jako ke zdroji obnovitelné suroviny a zejména k zajištění financí pro jejich správu a péči o ně jen z prodeje vytěženého dříví.

U MŽP to bolí o to víc. A že to dopadá na naše nejcennější, nejhodnotnější, nejznámější a nevím jaké ještě připojit nej - území - je nehorázné. A ukazuje to zájem státu na ochraně přírody. Zde bych podotkl, že příroda není firma a řídit se nedá. To už vidíme, kam to vede.

Často se v resortu ochrany přírody hovoří o tom, že národní parky jsou výkladní skříní naší ochrany přírody. Po uvážení předchozího textu s přihlédnutím k podílu lesů na jejich území, mi to připomíná spíš auslág obchodu s kožešinami na hlavní třídě poté, co kolem prošel průvod anarchistů bojujících za práva zvířat.


reklama

 
foto - Utinek Dušan
Dušan Utinek
Ing. Dušan Utinek, Ph.D. je odborný lesní hospodář, poradce v oblasti lesnictví a ochrany životního prostředí a soudní znalec pro oceňování pozemků a trvalých porostů.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

17.8.2020 07:35
Jak píše pan Utinek, v ČR je všechno (a o to víc v "ochraně přírody") jen na oko a o zmiňovaný a oficiálně uváděný záměr téměř nikdy nejde....
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

17.8.2020 13:52 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Jen je problém v chápání ochrany přírody ! Jak se má člověk obejít při respektování přírody a jejich biorytmů , v uchování svých potřeb k životu ?? Souhlasím s panem Utínkem, jen mi chybí rezumé jak chránit porosty určené pro podnikatelskou činnost člověka a jeho přežití. Je nutné mít zdravé dřevo nejen pro turisty a houbaře, ale i pro tesaře a truhláře pro zájemce o ekologické dřevostavby a nábytek z masivu. Problém kurovec je asi podobný jako problém s černou zvěří, hraboši, sysli a myšmi. Všechni tito do přírody patří ale zároven znehodnocují lidskou práci .
Odpovědět
JH

Jiří Hušek

17.8.2020 14:44 Reaguje na Krejcar Stanislav
Ona je to spíš otázka míry manipulace přírody ve jménu ekonomické prosperity. Masové pěstování monokulturního smrku na naprosto nevhodných stanovištích je slepá cesta a klimatická změna ten průšvih jenom odhaluje v plné nahotě. Než přizpůsobovat přírodu a její zákonitosti okamžitým lidským potřebám a technologiím, je z dlouhodobého pohledu udržitelný pravý opak - modifikovat potřeby podle toho, co nám příroda nabízí a upravit technologie (pravda, krátkodobě možná ekonomicky méně efektivní). Zkrátka les ponechat lesem a nechovat se k němu jako k fabrice na normované průmyslové výřezy. Takové dříví můžeme pěstovat v krátkém obnovním cyklu zemědělským způsobem v lignikulturách. A podobně je to s tou černou zvěří i hlodavci - na jedné straně jim nabízíme ohromné potravní možnosti na scelených lánech a na druhé straně jsme jim úspěšně takřka vyhubili přirozené nepřátele. Upřímně řečeno - za znehodnocování vlastní práce si člověk může ve značné míře sám...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.8.2020 20:30 Reaguje na Jiří Hušek
A vy si myslíte,že na malých políčkách hraboši
nebudou?Pokud se budou na polích produkovat potraviny,tam budou a díky mezím možná i více,
protože v nich nebudou ohroženi orbou.Možná v budoucnu budeme jíst amarouny a půda nebude
třeba.Už nyní konzumujeme zeleninu pěstovanou
bez půdy a bez slunce.Stačí umělá hnojiva v minerální vatě a elektrická světla místo slunce.
Tam hraboš ani černá neškodí,ještě chybí to
umělé maso z laboratoří a můžeme pole zastavět
umělými pěstírnami a továrnami na maso.Podobně
to je i s tím vašim "průmyslovým"lesem intenzivně hnojeným a ošetřovaným chemií.Nádherně vyrovnané řady jednolitých stromů,toť krása napohled.Zbytek pak prales cyklicky mrtvý a potom zase obnovený od nuly.Bude to bez práce,ale taky bez užitku.Viděl jsem plantáž topolů k otopu na bývalém poli už 2x vytěženou(podruhé z výmladků).Půda totálně vycucaná z živin a v budoucnu bez umělého hnojení zřejmě i pro ty topoly neplodná.Pokud je to cíl lignikultur,
tak se přimlouvám za dosavadní lesní hospodaření.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

18.8.2020 06:51 Reaguje na Jiří Hušek
Přesně tak... děkuji za doplnění.
Odpovědět
va

vaber

18.8.2020 09:16
jen se divím jak tady mohla existovat příroda a lesy konkrétně v dobách, kdy ještě odborníci nepomáhali přírodě. Vždyť se prý příroda bez pomoci odborníků neobejde.
Za všemi problémy které tu dnes máme je člověk a jeho špatné zasahování do přírody a přesto všichni chtějí ještě víc peněz aby mohli napravovat co se pokazilo ,ale jak ,když pokusy o nápravu skončí obvykle fiaskem a problémy se jen prohloubí. Stále napravujeme chyby minulosti a naši potomci budou dál napravovat chyby po nás.
A závěr z toho všeho je ,že za vše může stát protože nedal víc peněz na nápravu???
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.8.2020 20:30
K tomu šíření kůrove po republice: V roce nějak 2008 nebo 2009 jsem do baráku potřeboval asi kubík prken, tak jsem je nakoupil na nejbližší malé pile. A když jsem to domlouval na místě, tak jsem s údivem zjistil, že tady na severní Moravě pod Beskydami, na malé pile, kde je jediný katr snad ještě z první republiky, zpracovávají přes celou republiku dovezené kůrovcové dřevo ze Šumavy. Ty kmeny jsem viděl, kmeny 60 centimetrů v průměru, to znamená odhadem tak 150 leté možná 200 leté smrky, žádný komerční les "80 let a dost", protože později roste smrk už pomaleji. Bylo to v době, kdy byl asi rok po odchodu Stráského z vedení Šumavského NP a nástupu zeleného vedení NP.
V době, kdy Šumavský NP vedl Stráský, zelení ječeli jak Viktorky u splavu, jak Stráský těží v NP na Śumavě dřevo a zpeněžuje ho, jak odešel, ječení skončilo. Později se zjistilo, že po svém nástupu zelené vedení NP těžilo v Šumavském NP ještě mnohem víc kůrovcového dřeva než Stráský, jenže zatímco Stráský to dřevo těžil veřejně, zelení ho těžili potajnu a potajnu ho rozprodávali po všech pilách v republice.
Podle mého názoru ( na těch kmenech, co jsem viděl, byla všude kůra) takhle zelené vedení šumavského NP nedělalo asanaci poražených kůrovcových kmenů a tak vyvezlo své kůrovce do celé republiky. Kůrovec ze Šumavy se tak zkřížil s místní populací a tím díky vyšší genové diverzitě se kůrovcová populace v ČR stala v průměru životaschopnější a agresívnější.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.8.2020 09:35 Reaguje na Radim Polášek
Z té doby mám podobnou zkušenost z jedné menší pily na Ostravsku.
Chtěl jsem od nich koupit odpadní kůru k mulčování a po bližší
prohlídce jsem zjistil,že pod korou na kmenech jsou žijící larvy a i dospělí brouci."Slušně" jsem poděkoval za takový přídavek ke kůře a jel bez ní domů.Obával jsem se o své jehličnany,ale brzy mě to
dohnalo i tak.Životnost smrků je zde max. 15 let,pak už nasadí šišky a končí zlikvidován kůrovcem.Mám obavy,že tak skončí i ty nové
"pralesy"pouze s tím rozdílem,že už bude absence genofondu těch
semenných stromů.Nejsem genetik či odborník na obnovu lesa,ale
pokud se vysemení znovu smrky z pouze 15.letých oslabených stromů,tak dojde po několika generacích k jeho degeneraci.Jinak
při absenci velkých doupných stromů budou scházet datli a jiní
"lékaři"lesa.Ty nastojato odkorněné hrůzy nejsou vhodné pro
hnízdění datlů.Strom se prohřívá víc než stromy v lese a navíc je
hnízdo vystaveno predátorům jako ve výloze v obchodě s krmivem.
Pár zbylých solitérů ke hnízdění vhodných nikdy nebude,ale to asi
nikdo nedomyslel.No a kilometry daleko za potravou datel nepoletí,
když nebude moci hnízdit u jejího zdroje.Takže to vidím tak,že se
co pár let bude opakovat podobná situace,pouze s tím,že nebudou
už zasaženi dvousetletí velikáni,ale sotva odrostlí semenáči ze
samovýsevu a až dojde i ten,tak možná zůstane nějaké křovisko či pláň.Ono do těch horských partií vystavených sněhu,mrazu a větru až tak vhodných dřevin není a zvláště pak těch původních,což je
podmínkou v NP a pomalu už v celém státě.Krušné hory na přechodnou
dobu zachránil smrk pichlavý,ale dnes by to už neprošlo a vypadaly
by asi jinak,než dnes.Mějme tak na mysli všechny souvislosti a né
pouze mantru "divočiny".Ta je možná,ale budeme z ní možná časem překvapeni.
Odpovědět
va

vaber

20.8.2020 15:54 Reaguje na Břetislav Machaček
to že se kůrovec rozšířil všude ,je také zásluha kácení napadených stromů a převážení kůrovce po celém státě až do Německa
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.8.2020 20:35 Reaguje na vaber
Naši předci kůrovcové stromy káceli a hned na místě
odkornili a kůru spálili i s larvami na hromadách
klestí.Zbytek zahynul i při plavení dříví jak ve vorech,tak i v kanálech pro plavení dříví.Jsou i stroje schopné to při preventivní těžbě udělat hned v lese a nebo na složišti dřeva,ale bohužel je už toho tolik a kůrovec už tak rošířen,že to už nemá nyní asi smysl.Pokud se zanedbá prevence,nebo se dokonce záměrně umožní množení,tak je to potom už asi zbytečné.Těžit ne,chemie ne,tak se vymluvíme na
počasí,předky,kteří sázeli monokultury a upneme
se k listnáčům.I ony trpí škůdci,houbami a při zanedbání zásahů proti nim,to může dopadnout
stejně.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

20.8.2020 12:17 Reaguje na Radim Polášek
Dá se nějak ověřit, že to co tvrdíte je pravda? Třeba název pily, údaj o tom kde vzali dřevo, atd.?

Píšete 2008 nebo 2009. Nebyl Stráský ve vedení NP Šumava 2011 až 2012? V roce 2008 nebo 2009 tam byl František Krejčí (rezignoval kvůli ministru Drobilovi).

Odpovědět
MG

Milan G

23.8.2020 14:18 Reaguje na Radim Polášek
Máte 100% pravdu předsedo s Stráským, tady jak ho hodnotil nezávislý odborník https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/strasky-se-ridi-zdravym-rozumem-ktery-tady-opravdu-schazel a tady jak kvičel Bláha https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jaromir-blaha-strasky-se-sam-nechal-jmenovat-reditelem-namisto-vitezu-konkursu-aniz-by-kriteria-splnoval
Odpovědět
VN

Vladimír Němec

22.9.2020 22:40
Naše současná civilizace se rozvinula díky fosilním palivům jako zdroji koncentrované energie a díky smrkovému dříví jako ideálnímu stavebnímu materiálu. Jak se ale říká mezi lesníky, všichni nepoučitelní přitom chtějí po lesnících, aby sázeli listnáče a dodávali smrkovou kulatinu. Takže bavit se o poměru zalesnění smrk versus listnáče sice můžeme, ale pokud v budoucnu nebude na našem trhu dostatek smrkového dřeva, tak začne nekompromisně fungovat ekonomika a to dříví se doveze ze zahraničí. To asi ale nikdo moc nechce, snad kromě pár extremistů, kteří mají boj proti tomu "zločinnému smrku" jako životní postoj. V souvislosti s článkem kolegy Utínka by bylo ale možná velmi zajímavé provést nedávno kýmsi z politiků zmíněný forenzní audit šíření kůrovce v ČR. Nerad bych maloval čerta na zeď, ale můj osobní dojem (zatím jen dojem) z cestování po krajině severozápadních Čech je ten, že mezi nejpostiženějšími oblastmi jsou paradoxně ty nejcennější oblasti národních parků a chráněných krajinných oblastí. Čím to je? Je to snad nadměrným a nevhodným pěstováním smrku v těchto oblastech? Nebo nekvalifikovaností tamního lesnického personálu? Ani jedno si nemyslím. Když jsem ale nedávno četl článek od Františka Pelce, dlouholetého ředitele Agentury OPaK (patrně časopis Ochrana přírody nebo Krásy domova, už nevím), jak "ochranáři" učili kdysi lesníky v Jizerkách sázet zdravé lesy, tak jsem jen udiveně zvedl obočí. Co ten František všechno neumí ... :-) Jestli i tady není zakopaný pes. Nebo jedu ke včelám a cestou se jen ze zájmu zastavím u skládky smrkového dřeva. No, ze zájmu?! Ten mrak kůrovců, vracejících se z smrkových kmenů na odvozním místě zpět do porostů, se totiž nedal přehlédnout. Tak volám revírníkovi "Vy nestříkáte?", "Stříkáme, ale tady ne. Je to druhá zóna CHKO a my nemáme výjimku." "Proč jste o ní nepožádali?" "Požádali, koncem dubna." "Ale teď je srpen!" "Já vím, ale musíme počkat, až nám tu výjimku Agentura OPK vydá." Dále bez komentáře, protože v té oblasti podle všech příznaků proběhla od dubna (rok záměrně neuvádím) 3 regulerní rojení kůrovce. Ten problém je pochopitelně mnohem širší a rozhodně se tedy nejedná jen o prapodivné postoje nebo váhání části ochranářské veřejnosti. Celý komplex podobných příčin ale vytváří jeden generální problém a tím je současná rychlost rozpadu celých lesních komplexů. To má následně vliv na další věci, které pak naše lesy zpětně ovlivňují. Jednou z těch hlavních věcí je bohužel i ekonomika, kdy mnozí menší vlastníci už rezignovali, protože při stávajících cenách smrkového dřeva nemají peníze ani na vytěžení aktivních kůrovcových stromů, ani na následné zalesnění. K tomu připočtěme ještě nedostatek dřevorubců, lesnických traktorů a odvozních souprav (následek transformace bývalých státních lesních podniků s vlastními kapacitami na "model" LČR s outsoucovanými službami) a na generální malér je zaděláno. Jasně, že příroda si pomůže sama, ale cca 50-100 let to nebude ke koukání a pokud ano, tak to bude jediný užitek. Proto jsou tady lesníci, aby to bylo ke koukání i k užitku. Ale vysvětlujte to lidem, kteří si drobné stavební dříví koupí v hobbymarketu, nebo jim ekologický dřevěný dům postaví na klíč rovnou stavební firma, takže oni vlastně žádný hospodářský les nepotřebují, smrk a modřín fuj a oni nejlépe vědí, jak takový les má vypadat. Takže můj závěr po tomto vyčerpávajícím a zoufalém výkřiku? Jednoznačně jsem pro forenzní audit na kůrovce, padni, komu padni. Máme přece stále ještě státní ÚHÚL, ne? :-)
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist