Dušan Utinek: Čo si také predstavujetě pod slovom národný park, Kefalín?

Podíváme se sem, když tu bude národní park? Ilustrační snímek.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Jan Pohunek / Flickr

Dle zákona o ochraně přírody, jímž bychom se v těchto věcech měli řídit, jsou národní parky územím s převažujícím výskytem přirozených nebo člověkem málo pozměněných ekosystémů. Zákon bohužel neříká, co to jsou přirozené nebo málo pozměněné ekosystémy. Dovodit lze, že přirozené jsou nepozměněné, tedy ekosystémy, do nichž člověk nezasahoval. Ale určitě někdo bude za přirozený ekosystém považovat výsadbu douglasky pravidelně prolévanou herbicidem a jiný zase prales, kam lidská noha jaktěživo nevkročila. A různě zaměřené skupiny odborníků se mohou pustit do vášnivé diskuse, jak moc málo jsou ekosystémy Křivoklátska pozměněné, abychom tam mohli vyhlásit další národní park.

Přečtěte si také |

Jan Skalík: Národní park Křivoklátsko je navržen příliš malý

Zkusme si představit co člověk, jako činitel po tisíciletí ovlivňující charakter naší krajiny, v ní z hlediska druhů, ekosystémů tvořených těmito druhy a do celé krajiny tvořené těmito ekosystémy, nakonec udělal. A jak do jejího stavu zasahoval.

Hlavně podporoval a ochraňoval druhy, které mu poskytovaly nějaký užitek, nevšímal si druhů, které těm užitečným prospívaly a jemu nevadily, a potlačoval druhy, které nějak zase utlačovaly druhy, které on pokládal za užitečné. Vítězily a převládaly druhy užitečné člověku, které by bez intervence člověka neměly šanci, nebo by se vyskytovaly v podstatně menším zastoupení než dnes, a naopak druhy, které by dominovaly, byly vytlačeny někam na okraj.

Krásný příklad jsou chybějící velcí herbivoři, ale těch druhů postižených užíváním krajiny člověkem (říká se tomu hospodaření), je spousta. Prostě, tam, kde člověk řadu let hospodařil, užíval krajinu, jsou pozměněné vztahy mezi jejími součástmi, nebo aspoň mezi druhy, které v ní žijí s ním a on na ně z různých důvodů působí.

A zde mohu přeskočit k ochranáři vzývané IUCN, která nám říká, že chráněná území se mají zakládat k ochraně biodiverzity, tedy toho dochovaného souboru druhů a jejich vzájemných vztahů. IUCN, nám totiž ve svých Pravidlech pro chráněná území, zaměřeným na celou zeměkouli, říká, dělejte si to jak chcete (pokud jde o různé kategorie chráněných území, jejich názvy a příslušný režim), ale hlavně chraňte biodiverzitu! Zdůrazňuji, IUCN říká, chraňte, nikoli obnovte!

Obnovit původní nebo snad přirozenou (víme-li vůbec, co to je) biodiverzitu asi nelze, právě s ohledem na tu změnu vzájemných vztahů druhů a jejich prostředí, byť někteří tomu skálopevně věří. Každopádně při ponechání území samovolnému vývoj, což se cílově předpokládá na více než polovině území NP, budou ohroženy nebo přímo zaniknou některé jiné druhy, častokrát dnes docela vzácné, které tu podporu člověka pro své přežití dost potřebovaly.

Zmizí a zarostou světlé lesy a různé stepi nezbytné pro přežití řady druhů vázaných na světlo, pokud za přirozené ekosystémy pokládáme ekosystémy nepozměněné činností člověka a jediný jejich přípustný režim je samovolný vývoj. A tak je to u nás zatím většinově interpretováno a máme to i v zákoně o ochraně přírody. Hnutí Duha vyrukovalo s konceptem divočiny, ale to by znamenalo, že se tyto části vyloučí z jakékoli intervence člověkem na věčné časy a nikdy jinak. A koncept divočiny se má především uplatnit na území NP.

Vyvozuje se s to z interpretace Pravidel IUCN, která praví, že zde dochované ekosystémy mají být natolik cenné a zachované právě svým přirozeným stavem (nepozměněným činností člověka), že si pro své zachování zaslouží ochranu v podobě dalšího nerušeného vývoje. Někde se přirozený překládá jako přírodní a potom i pojetí nerušeného vývoje může být o něčem jiném než o vývoji samovolném. NP u nás není o kvalitě území z hlediska ochrany přírody, ale o potřebě zachovat tuto kvalitu ponecháním samovolnému vývoji – nerušenému průběhu přírodních dějů. NP u nás není území, kde je jakákoli nejcennější příroda, ale nejcennější příroda, která se dochovala přirozeným vývojem.

Proto se musím zeptat, ví veřejnost, když se k tomu vyjadřuje, co je to národní park? Jak dle naší legislativy, tak dle mezinárodních představ? Ty pro nás sice nejsou závazné, ale v textu už závazného zákona o ochraně přírody zohledněny byly. A všechny naše NP k jejich naplnění směřují.

Otázka pro veřejnost, máme zde na převažující ploše ekosystémy vyžadující pro své zachování přirozený vývoj? A nedojde jejich ponecháním samovolnému vývoji ke změně ekosystémů a k poškození dochované biodiverzity? Těch, kteří za spásu pro přírodu pokládají ponechání samovolnému vývoji, se raději ptát nebudu. Tam odpověď znám předem. Ale život mě přesvědčil, že neexistují jediná správná řešení. Vždycky záleží na okolnostech neboli podmínkách, kdy je vhodné je použít.

Zároveň je třeba zmínit různá omezení, která NP přináší. Některá jsou zcela namístě, u jiných hodně záleží na tom, jak k jejich aplikaci správa příslušného NP přistoupí (zde viz článek Topi Piguly ze dne 4.4. t.r. na Seznam Médium). Ví všichni záměr podporující, že se do některých částí NP už nepodívají a území bude jen pro povolané?

Častokrát uváděný argument pro vznik NP Křivoklátsko jsou škody zvěří na cenných fenoménech a lesích Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Křivoklátsko. Pokud by tento argument platil, museli bychom vyhlásit NP na celém území České republiky, neboť neúměrné škody zvěří jsou, kam se podíváš.

Dalším mínusem (kromě toho, že se s pracovníky ochrany přírody raději nikdo nebude bavit), je skutečnost, že nový NP bude potřebovat pro svůj rozjezd dost velké finanční prostředky v řádu desítek milionů korun. A ty vláda MŽP nepřidá, bude si je muset najít uvnitř svého rozpočtu. Takže se pokrátí rozpočty stávajících NP a seberou se peníze na různé činnosti v malých chráněných územích a volné krajině. A doplatí na to příroda ve zbytku České republiky.

Pokud existují problémy v zajištění cenných fenoménů CHKO Křivoklátsko způsobené špatným hospodařením v lesích a výkonem práva myslivosti s dopadem na ochranu přírody, není to vina chybného výkonu státní správy v těchto oborech?

Jinými slovy, za odbornou či profesionální nedostatečnost několika málo úředníků máme zaplatit všichni vznikem nového NP. Přitom nepopírám existenci těchto problémů a potřebu toto cenné území chránit a zachovat. A také na tu ochranu náležitě přispívat.

A vyhlásit NP na území CHKO, která existuje už 46 let, a mnohonásobně víc let se v ní hospodaří a člověk území mění k obrazu svému a zajištění svých potřeb, tudíž o původnosti a přirozenosti můžeme hovořit jen na střípcích z toho obrovského území, je jako bychom chtěli hrát hokej na fotbalovém hřišti.

Přečtěte si také |

Dušan Utinek: Myslivecká demokracie

Snaha o vyhlášení NP Křivoklátsko a adoraci NP jako toho nejlepšího, co pro přírodu můžeme udělat, může vést k tomu, že negativní obraz ochrany přírody ve veřejnosti bude ještě prohlouben a tato skupina lidí si kolem sebe vytvoří minové pole, přes které se nedostane k okolí, které pro naplnění častokrát zcela oprávněných záměrů, potřebuje.

To, že je zcela ignorován hlas obyvatel území připravovaného NP je tristní. Namísto toho, aby se místní alespoň většinově přesvědčili (u všech se to nepodaří nikdy), opět vrchnost chce jenom naše dobro. A my jsme takoví parchanti, že jim je nechceme dát. A pak se nemůžeme moc divit, že někdo pořád vyhlašuje demonstrace proti vládě a lidi na ně chodí. I když jiná vláda využívající služeb stejných úředníků nebude lepší…..

Tento článek je reakce na článek Jana Skalíka na Ekolistu ze dne 4. 4. a TZ Hnutí Duha z téhož dne.