Edvard Sequens: Likvidace následků těžby uranu stála přes 50 miliard a další desítky ještě bude
Za dobu provozování chemické těžby uranu v oblasti severočeské křídy od roku 1968 do roku 1996 bylo do podzemí prostřednictvím technologických roztoků vtlačeno téměř 4,1 mil. tun kyseliny sírové, 320 tis. tun kyseliny dusičné, 111 tis. tun čpavku a 26 tis. tun kyseliny fluorovodíkové.
To způsobilo obrovské znečištění a zamoření podzemních rezervoárů vod. Ještě i dnes na základě provedené aktuálních rizikové analýzy: „existuje reálné extrémně vysoké a nepřijatelné riziko expozice, jak vodních zdrojů hromadného zásobování obyvatel pitnou vodou v okolí měst Mimoň a Doksy, tak i vodních a na vodu vázaných ekosystémů horní Ploučnice a jejích přítoků.“ Za posledních dvacet let, kdy zde probíhají sanační práce, již bylo z podzemních vod „vyvedeno“ 1,7 milionu tun radioaktivních látek, 1,1 milionu tun síranů a přes 30 milionů tun sloučenin amoniaku.
Nejde však o jediné toxické pozůstatky po působení uranového průmyslu v Česku. V krajině zůstává 368 odvalů po hornické těžbě uranové rudy o objemu 48 milionu m3 a 18 odkališť s radioaktivním rmutem o celkovém objemu 55,7 milonu m3.
Přes vysoký účet, který nám vystavila těžba a zpracování uranu, chystá Ministerstvo průmyslu a obchodu její pokračování. I přes velmi malé zásoby, které nemají výraznější šanci přispět k naší energetické bezpečnosti, trvá snaha státního podniku DIAMO získat povolení Ministerstva životního prostředí pro průzkum ložiska uranu Brzkov na Vysočině s cílem přípravy otevření nového uranového dolu. Ten by si společně s novou úpravnu uranu vyžádal investici několika miliard korun. Výhledově jsou pak zkoumány i zásoby uranu v severočeské křídě těžitelné opět cestou chemického loužení.
Pokud nechceme zavírat oči nad důsledky těžby a zpracování uranu, ale také nad problémem po statisíce let vysoce nebezpečných jaderných odpadů, nemůžeme označit jadernou energetiku za čistou. Neoživujme duchy uranové minulosti v podobě nových uranových dolů, české energetické bezpečnosti nepomohou.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (40)
Lukas B.
11.3.2022 11:14mimochodem, jaká část českého uranu (odvezeného do ruska) byla použita na energetické účely by byla velmi zajímavá otázka, která by zasloužila obšírnou odpověď.
Pavel Hanzl
11.3.2022 12:19 Reaguje na Lukas B.Jiří Svoboda
11.3.2022 13:05 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
11.3.2022 16:57 Reaguje na Jiří SvobodaLukas B.
11.3.2022 17:22 Reaguje na Pavel HanzlLukas B.
11.3.2022 17:42 Reaguje na Lukas B.a je to jedno jediné město.
Pavel Hanzl
11.3.2022 18:41 Reaguje na Lukas B.Karel Ploranský
12.3.2022 14:15 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
13.3.2022 08:59 Reaguje na Karel PloranskýJiří Svoboda
11.3.2022 13:24 Reaguje na Lukas B."Za posledních dvacet let, kdy zde probíhají sanační práce, již bylo z podzemních vod „vyvedeno“ 1,7 milionu tun radioaktivních látek, 1,1 milionu tun síranů a přes 30 milionů tun sloučenin amoniaku"
A to se dalo kam?
Karel Ploranský
12.3.2022 13:55 Reaguje na Jiří SvobodaVíte, jak vydatně ty firmy, které se sanací živí, přispěly daněmi do státního rozpočtu? A jak zvýšily zaměstnanost v regionu?
A kam že se to svinstvo dalo?
Inu - někam, odkud to budou jiné firmy (samozřejmě opět "spřátelené" s někým vlivným) za 50 let zase vyklízet někam o kus dál...
Jiří Svoboda
12.3.2022 19:20 Reaguje na Karel PloranskýProč si na to pan Sequens stěžuje? Asi je stejně nechápavý jako já.
Emil Novák
11.3.2022 19:57 Reaguje na Lukas B.Karel Ploranský
12.3.2022 14:01 Reaguje na Emil NovákVědět přesně, jaké procento (nebo snad promile?) z u nás vytěženého uranu bylo použito v energetice, by bylo opravdu zajímavé...
A kolik z toho v energetice ČSSR a později ČSFR a ČR, a kolik v energetice ostatních bratrských zemí socialistického tábora.
Karel Ploranský
12.3.2022 14:25 Reaguje na Karel PloranskýTa ale bude zcela určitě čisťounká a pro životní prostředí zcela neškodná, že?
Mimochodem - jsou snahy, aby v okolí Kašperských Hor byla povolena těžba zlata v podstatě stejnou metodou, jakou se těžil ten uran - tj. chemickým loužením.
Jiří Svoboda
11.3.2022 13:17Jste přesvědčen, že tomu svými postoji a úsilím napomáháte?
Prosím zkuste si pořádně a kriticky přečíst zprávu Mezinárodní energetické agentury https://www.iea.org/reports/net-zero-by-2050, jak dostane naše planeta na frak při přechodu na bezemisní společnost založenou hlavně na OZE. A to je tam ještě spousta věcí zidealizována a podhodnocena či úplně zamlčena.
Přeji dobré nervy při čtení!
Pavel Hanzl
12.3.2022 07:42 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
12.3.2022 10:08 Reaguje na Pavel HanzlNebojovat všemi prostředky proti JE a přenechat řešení klimatu tržním mechanizmům - vyloučit z toho politiku.
Karel Ploranský
12.3.2022 14:06 Reaguje na Jiří SvobodaPavel Hanzl
13.3.2022 09:05 Reaguje na Jiří SvobodaProti JE nikdo nebojuje, je dokonce zařazena mezi podporované zdroje na úrovni OZE.
Th dokáže řešit ekonomiku, ale nikoliv ekologii, to je mimo jeho možnosti.
Vyloučení politiky jez cela komické, to by vypadalo takto:
Rusko nemá technologie a dost zbraní, má ale energie. Takže my ty energie koupíme a prodáme mu ty technologie a zbraně, kterými nás povraždí.
Tohle je čistý trh bez politiky.
Emil Novák
13.3.2022 09:37 Reaguje na Pavel HanzlEmil Novák
14.3.2022 07:41 Reaguje na Pavel HanzlJaroslav Studnička
14.3.2022 07:58 Reaguje na Pavel HanzlSvatá Prostoto
14.3.2022 15:12 Reaguje na Jaroslav StudničkaJiří Svoboda
13.3.2022 16:27 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
14.3.2022 07:29 Reaguje na Jiří SvobodaJá jsem i pro jádro, pozitiva podle mě převažují mad negativy.
O tom konceptu jsem nic nečetl, dejte link.
Jiří Svoboda
14.3.2022 09:51 Reaguje na Pavel Hanzlhttp://globalcarbontax.eu
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2008/cislo-9/uhlikova-dan.html
https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/jiri-svoboda-zavedme-uhlikovou-dan
Milan Dostál
11.3.2022 13:39Karel Ploranský
12.3.2022 14:09 Reaguje na Milan DostálProtože kdyby se těžilo jen a pouze tolik uranu, kolik ho naše země potřebovala pro sebe, tak by pan Sequens neměl o čem psát...
Milan Dostál
13.3.2022 08:15 Reaguje na Karel PloranskýSvatá Prostoto
14.3.2022 15:15 Reaguje na Milan DostálMilan Dostál
15.3.2022 07:40 Reaguje na Svatá ProstotoJiří Svoboda
12.3.2022 19:25 Reaguje na Milan DostálLukas Spitzer
12.3.2022 08:15Karel Ploranský
12.3.2022 19:09Zkuste si zjistit, co dělá s životním prostředím výroba FV panelů v Číně. Začněte v Kanadě, kde ji před léty zakázali - a hledejte, proč asi?... Teď se jich drtivá většina vyrábí v Číně, pro kterou to byla příležitost jíž se razantně chopila. A tam se na ekologii jak známo pečlivě dbá...
O tom pak taky napište.
No a pak se můžete pustit do úvah, co asi s životním prostředím udělá masová výroba baterií do aut.
To, že svinstva spojená s přechodem na "bezemisní" zdroje energie budou zamořovat nějaké jiné území než přímo to naše, je bezvýznamné. Zeměkoule je jen jedna, společná.