https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/eva-tylova-zastavba-mokradu-fantova-louka-v-pribrami-muze-ohrozit-vzacne-druhy-i-prameny-kocaby
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Eva Tylová: Zástavba mokřadu Fantova louka v Příbrami může ohrozit vzácné druhy i prameny Kocáby

13.9.2022
Fantova louka.
Fantova louka.
V důsledku klimatické změny krajina vysychá. Mokřady představují zásobárnu vody. Za vysokých nákladů jsou v krajině obnovovány. Radnice v Příbrami chce naopak mokřad na Fantově louce zastavět a tím nenávratně zničit. Fantova louka je unikátní mokřadní louka s neporušeným vodním režimem, který komunikuje i s prameništěm Kocáby a Příbramského potoka. Je i významným biotopem s řadou chráněných druhů živočichů a rostlin. Ohrozí tak vzácné druhy i prameny Kocáby. Mokřadní louka má význam i pro okolní zástavbu, která bude zatopována přívalovou vodou, která se na betonových plochách vybudovaných na místě mokřadu nezasákne.
 
Při schvalování územního plánu v roce 2002 uvedená lokalita, vzhledem k charakteru základových půd prošla bez výrazných změn. Nikoho nenapadlo, že v dané oblasti bude někdo prosazovat intenzívní zástavbu, která zasáhne i mokřadní louku. Původní architektonickou územní studii z roku 2007 nyní aktualizují někteří investoři společně s městem s vidinou masivní zástavby pro více jak 2 tisíce lidí. Tento nový koncept již konkretizuje jednotlivé domy, namísto rodinných domů na okraji Fantovy louky chce stavět domy bytové a zástavba má zasáhnout i přímo Fantovu louku.

Fantova louka na portále Mokřady ČR.
Fantova louka na portále Mokřady ČR.

Jeden z radních Jiří Holý (ANO) vlastní v místě záměru pozemky, přitom právě on má na starosti územní rozvoj. Je tak v přímém střetu zájmů. Po jeho nástupu do funkce dostaly události rychlý spád. Zajistil, aby radnice k mokřadu přivedla kanalizaci, která má nejen obsloužit budoucí zástavbu, ale může také jako drenáž odvést vodu z mokřadu a hrozí tedy jeho vyschnutí. „Tím by se problém existence mokřadu vyřešil.“

Místní lidé však louku brání a vynutili si na radnici i veřejné jednání, na které přišlo více než 100 lidí. Téměř 1 tisíc lidí již vyjádřilo svůj názor podpisem pod petici „Proti plánované výstavbě bytových domů, dalších bytových objektů a infrastruktury k obytným objektům na lokalitě na Fantova louka v Příbrami II“. Radnice zadala pod tlakem veřejnosti nové biologické hodnocení, zároveň však již vybudovala na okraj mokřadu kanalizační řad.

Fantova louka
Fantova louka
Zdroj | Přírodovědná studie Fantovy louky z r. 2007 (EKOBAU, Mgr. Pavel Bauer, spolupráce: Mgr. David Fischer, RNDr. Miroslav Honců, J. Veselý, Mgr. Petr Karlík, RNDr. Rudolf Hlaváče)

K významu louky se vyjádřila řada odborníků:

Význam louky hodnotí RNDr. Ondřej Sedláček, Ph.D., biolog, PřF UK a Ochrana fauny ČR, o.p.s. „Fantova louka představuje unikátní území zachovalých mokřadních luk s neporušeným vodním režimem, vyhnulo se jí i intenzivní zemědělské hospodaření. Díky tomu tu najdeme vysokou koncentraci vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů, včetně řady druhů chráněných zákonem. Mezi ty nejvýznamnější patří velká populace kosatce sibiřského, roztroušeně tu roste upolín evropský nebo orchidej prstnatec májový. Aktualizace mapování živočichů právě probíhá, ale už nyní můžeme potvrdit výskyt ropuchy obecné, skokana štíhlého nebo zeleného, z ptáků bramborníčka hnědého nebo chřástala polního, modráska bahenního a očkovaného.“

Hydrogeolog Mgr. Ján Krištiak k tomu uvádí: „Vznik unikátního biotopu Fantová louka je podmíněna mimo jiné geologickou stavbou. Základové půdy tvoří kromě kulturní vrstvy jílovité zeminy nepatrně propustné. Z uvedeného důvodu se atmosférické srážky koncentrují v kulturní vrstvě a vytvářejí podmínky pro stávající floru i faunu. Při přívalových deštích odtékají ve směru sklonu terénu – Příbramský potok, Kocába. V případě stavebních prací dojde k narušení oběhu vod a likvidací biotopu."

Geolog Ing. Petr Kareš dodává: „Jíly a jílovité zeminy, které tvoří bezprostřední podloží a jsou půdotvorným substrátem pseudoglejových půd, jsou základem unikátní biodiverzity těchto mokřadů a mokřadních luk. Jílovité zeminy jsou definovány jako velmi nepropustné a nepropustné, převažující typy půd jsou definovány jako půdy s nízkou rychlostí infiltrace, půdy s málo propustnou vrstvou v půdním profilu. To jsou dva hlavní důvody, proč dešťová vody zůstává na povrchu, vytváří se tak specifické mikroklima lokality, především dostatečná vlhkost pro kořenové části rostlin díky nepropustným půdám a vzdušná vlhkost díky nezasáklé vodě. Vznikají tak specifické, příznivé podmínky pro přítomnost mokřadních luk společenstev rostlin a dalších živočichů, jako je hmyz, ptáci, motýli a další. Pod nepropustnou vrstvou jílovitých zemin se nachází navětralé skalní podloží, na které je vázaná nejsvrchnější úroveň podzemní vody a které zásobuje vodou mělké kopané studny na pozemcích obyvatel v okolí mokřadů a mokřadních luk. Pod nepropustným jílovitým pokryvem bývá hladina podzemní vody napjatá a v případě stavby domů s garážemi pod úrovní povrchu dojde k narušení vyrovnaného stavu, bilance a režimu podzemních vod. Negativní dopad na množství vod a na úroveň hladiny podzemní vody ve stávajících studních, které se v bezprostřední blízkosti dotčených ploch nacházejí a jsou zdrojem vody pro obyvatele, na hladinu podzemní vody na lokalitě a považuji za naprosto reálný. Jílovité zeminy jsou problematické také pro zakládání až 4 patrových bytových domů a podzemními garážemi, které lez považovat za staticky náročné stavby. Základové prvky takových staveb budou muset být poměrně specifické a budou zasahovat až do skalního podloží, a to znamená, že zakládání bytových domů bude s riziky ve vztahu k podzemní vodě, která uvádím."

Denis Vyrobík, ornitolog, člen ČSO a účastník ornitologické akademie 2022: „Fantova louka je na první pohled obyčejná louka ale už při bližším ohledání jsem zjistil, že je silně podmáčená, a právě proto nabízí životní podmínky pro mnoho organismů a rostlin. Na louce je několik keřů, které poskytují úkryt například pěnici hnědokřídlé, pěnici pokřovní nebo slavíku obecnému. V jedné části je hustý bylinný porost, ve kterém se daří rákosníku zpěvnému a rehku zahradnímu, který zde při jedné z mých návštěv právě krmil dvě mláďata. Přes louku také vede elektrické vedení, na které číhá na svou kořist poštolka obecná. Ale nesmím opomenout to nejdůležitější, chřástala polního. Sice se polní jmenuje, ale na poli ho těžko potkáme, jeho typickým prostředím jsou právě mokřadní louky, na kterých je chřástal závislí. Ale bohužel s tím, jak vlhkých luk ubývá, ubývá i chřástal, jehož jsou tyto louky domovem".


reklama

 
foto - Tylová Eva
Eva Tylová
Autorka je ekoložka.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (40)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Jiří Svoboda

13.9.2022 10:17
Rozhodně nechci lobovat za výstavbu, ale je třeba uvést nesprávné tvrzení

"Mokřadní louka má význam i pro okolní zástavbu, která bude zatopována přívalovou vodou, která se na betonových plochách vybudovaných na místě mokřadu nezasákne."

na pravou míru.

V mokřadu se žádná přívalová voda nemůže zasáknout, protože je vše vodou nasyceno. Pokud by byl mokřad oddrénován a veškerá voda ze střech a nepropustných ploch byla zasakována ve vhodných vsakovacích opatřeních, která velmi dobře znáte, byla by to mnohem účinnější protizátopová opatření.

Prostě se jen zasazuji za to, aby se argumentovalo věcně správně a nesprávné argumenty nebyly používány ve prospěch byť správné věci.
Odpovědět
Eva Tylová

Eva Tylová

13.9.2022 13:34 Reaguje na Jiří Svoboda
Pokud je v místě mokřad, tak ve chvíli, kdy prší a mokřad není plný, tak se tam voda zadrží. Samozřejmě není to přehrada, nezadrží velké množství vody, ale běžné přeháňky a část přívalové vody ano.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

13.9.2022 15:49 Reaguje na Eva Tylová
Aby mořad fungoval jako mokřad, musí mít přítok a odtok, což stabilizuje jeho hladinu. Aby fungonal jako zádrž vody, musí být ten odtok maloprofilový, aby z mokřadu přívalová voda rychle neodtekla. Přežije ekologie mokřadu, když bude mokřad na týden zatopen? Pokud to mokřad "nepřežije" nemůže plnit funkci zádrže vody, protože z něj musí přívalová voda rychle odtéci. Prostě není řešení jen se samými klady.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

13.9.2022 17:53 Reaguje na Jiří Svoboda
vaše vyjádření je fain ale jinak k ničemu...na betonu nic neroste ani nežije a jen přispívá k vysoušení půdy je to zkouška míry sobectví
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

13.9.2022 20:23 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Poznámce nerozumím. Když je někde beton, není tam půda a tudíž nemůže být vysušována. Prosím, příště si svůj komentář lépe rozmyslete.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

14.9.2022 10:29 Reaguje na Jiří Svoboda
Voda, podpovrchová a i povrchová, v mokřadu kolísá. Někdy je jí tam víc, jindy je méně.
Takže teorie, že mokřad nemůže přívalovou vodu vsáknou je hodně hloupá, záleží jaké zásoby vody v mokřadu v dané chvíli jsou.
Za další, většina mokřadů má i funkci poldru, takže sílu přívalový povodně zploští.
A voda z něj odteče vždy, když dosud odtékala.
Při troše logiky, kdyby by byl mokřad stále plný vody, nikdy by ho zemědělci neposekali a dnes by tam byla zřejmě vrbová houština.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

14.9.2022 11:48 Reaguje na Pavel Jeřábek
No řekl bych, že mokřad moc té přívalové vody opravdu nevsákne (že žádnou, to jsem přehnal), ale může se tam dočasně vytvořit vodní hladina a tak je voda zadržena - což je dobře. Zda se tak bude ve skutečnosti dít, záleži na konstrukci mokřadu - zda jsou po obvodě hráze, jak je řešen odtok.

Myslím, že si nijak neodporujeme, mně jde o to, abychom funkci a možnosti mokřadů správně pochopili.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.9.2022 11:21
... „Tím by se problém existence mokřadu vyřešil.“

Pokud někdo vidí v čase klimatické změny v mokřadu "problém", měl bych já problém s takovým tupounem ve veřejné funkci.
Odpovědět
Eva Tylová

Eva Tylová

13.9.2022 13:38 Reaguje na Karel Zvářal
Já jsem napsala jako ironii. Proto je v úvozovkách. Mokřad majitelům pozemků mezi nimi i radnímu Jiřímu Holému z ANO vadí při výstavbě bytových domů a tedy získání velkého zisku. Řekla bych tedy, že je mazaný a chce mokřad odstranit. O tom, že ve své funkci nemá být, to je jiná.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

13.9.2022 14:55 Reaguje na Karel Zvářal
Já bych to otočil. Ten mokřad může mít problém s klimatickou změnou - vyschne.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.9.2022 15:10 Reaguje na Jiří Svoboda
Klasik by řekl, že si máte otočit koblihu:-) Ano, v časech sucha bude vysychat častěji a více, než tomu je za normálních okolností. Ale stále je to mokřad, tj. území s kapacitou jímat dešťové srážky více, než je tomu na orné půdě nebo ve městě. Jestli jste viděl nedávný pokus pána z výzkumáku, tak nejvíce vody zadrží vysoký (travní) porost. Když se k tomu přidá zvýšená jímací schopnost humózní půdy mokřadu, je to přesně to, co potřebujeme - zadržet co nejvíce vody v místě srážek, aby co nejméně uteklo v rychlé povodni. Mokřad uvolňuje vodu postupně, včetně mlhy, která je také důležitá, často však opomíjená jako zdroj vláhy (např. pro ozimy).
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

13.9.2022 15:58 Reaguje na Karel Zvářal
A nemá ten mokřad tu svou humózní půdu trvale nacucanou vodou natolik, že už mnoho srážek nepojme a ta dešťová voda musí z této oblasti odtéci po povrchu?

Možná jsou mé představy chybné, ale já za mokřad považuji územi, kde je hladina spodní vody téměř u povrchu.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.9.2022 16:34 Reaguje na Jiří Svoboda
Pane, já tam nebyl a neznám, ale obecně mají mokřady vždy proměnnou hladinu vody podle sucha, či srážek. Určitě se tam za normálních okolností vleze hodně vody. No po spadu 350 mm ( stoletá voda) ale asi ne. .
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

13.9.2022 17:56 Reaguje na Jiří Svoboda
Hladina spodní a povrchové vody kolísá v závislosti na podmínkách běžně ve všech ekosystémech - je to přírodní zákonitost. Věřte nebo ne, organismy žijící v mokřadech jsou této zákonitosti dokonale přizpůsobeny
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

13.9.2022 20:26 Reaguje na Jakub Graňák
Budu věřit!
Odpovědět
Eva Tylová

Eva Tylová

13.9.2022 16:44 Reaguje na Jiří Svoboda
Zatím nevyschl a pokud ho neodvodní, tak nevypadá, že by se k tomu chystal. V článku je vyjádření dvou odborníků hydrologů, viz jejich stnovisko.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

13.9.2022 20:42 Reaguje na Eva Tylová
Hydrolohové jasně říkají, že déšť to pobere a přívalový déšť steče pryč se svahu viz "Při přívalových deštích odtékají ve směru sklonu terénu – Příbramský potok, Kocába.". To je logické a protipovodňově tedy mokřad moc nefunguje.

Jasně, pokud se to neodvodní, bude to pořád nějak fungovat jako vlhké místo, protože je tam zjevně svedena voda z okolí. Jen by bylo hloupé si myslet, že takový mokřad je bilančně soběstačný a že jich lze všude nadělat libovolné množství. To průlehů JDE nadělat plno.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

14.9.2022 06:58 Reaguje na Jiří Svoboda
By mě docela zajímalo, co podle vás funguje protipovodňově?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

14.9.2022 08:51 Reaguje na Jakub Graňák
Průlehy. V tom se paní Tylová vyzná. Hodně v tom věřím úvahám pana Kvítka.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

14.9.2022 11:48 Reaguje na Jiří Svoboda
Aha, takže nechcete mokřady, které jsou v podstatě přírodou vytvořené průlehy, ale chcete průlehy, které jsou v podstatě člověkem vytvořené mokřady... hmm...
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

15.9.2022 17:08 Reaguje na Jakub Graňák
Jak jste vydedukoval, že toto chci? Fakt génius!

Mokřad může být třeba do velké šířky rozteklý potok. Ten má schopnot zadržet přívalovou vodu nižší než kus pole - to aspoň nacucne něco do hlíny.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.9.2022 17:16 Reaguje na Jiří Svoboda
Mokřad je potřebný pro přírodu tím, co má ve již svém názvu. Tj. když je okolní krajina vyschlá, v něm nějaká voda/vláha zpravidla je. Tím je cenný nejen pro F@F tohoto biotopu, ale i pro své okolí.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

16.9.2022 10:58 Reaguje na Karel Zvářal
Plný souhlas.

Jen podle mne neomezeně neplatí, čím více mokřadů, tím lépe. Jejich možné množství je omezeno jednoduchými fyzikálními zákony, daným množstvím srážek, odparem a nutností jisté množství vody pouštět do vodotečí.

Je samozřejmě hloupost existující mokřad likvidovat. Je však docela možné, že ho klimatická změna zlikviduje sama a pak se tam může začít vesele stavět. Nevím, zda by se toho pan Holý dožil.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

16.9.2022 18:10 Reaguje na Jiří Svoboda
Jistěže platí, čím víc mokřadů tím lépe... chodíte alespoň občas ven? Tak při tom zkuste někdy i otevřít oči
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

16.9.2022 18:06 Reaguje na Jiří Svoboda
Tak si zkuste znovu přečíst, co jste napsal výše.
Pole proti mokřadu nacucne prd, zkuste se zamyslet nad starou zahradnickou praxí zalívání před deštěm...
Mokřad z hlediska morfologického není ničím jiným než terenní depresí a tímtéž je i průleh - jejich "funkce" - v rámci zadržení povodňové vlny (ačkoli trochu odlišným mechanismem) je tudíž shodná a má i shodné limity - což jsem se vám snažil lehce lakonicky sdělit - ovšem zjevně jste to nepochopil. Fakt negénius (bez vykřičníku)
Je zajímavé, jak tvrdíte, že průleh může být "všude" - nebýt socialistické mánie vysoušení krajiny, tak tu máme "všude" mokřady - za posledních 70 let jich v tuzemsku bylo vysušeno na 300 000 ha.
A teď si laskavě položte otázku: Je v současnosti největším problémem v krajině množství povodní, nebo je to sucho? A copak nám při tom suchu bude víc platné?
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

13.9.2022 11:37
Na první dobrou to vypadá jako slušná haluz, ale neznám to tam, tak to nechám na místních.

Zejména proto, že za pár dní jsou volby ... v nich se ukáže, jak moc to místní trápí a co preferují.
Odpovědět
Eva Tylová

Eva Tylová

13.9.2022 13:40 Reaguje na Svatá Prostoto
Ano trápí, občané již sebrali 1 tis. podpisů pod petici proti výstavbě a mě oslovili o odbornou pomoc, jestli to ale bude stačit na volby není jisté. Navíc radnice teď mlží.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

13.9.2022 14:38 Reaguje na Eva Tylová
Proto jsem psal jak moc ... nikdo nezpochybňuje, že řada místních s tím nesouhlasí. Otázkou je, kolik ale ano a kolika je to jedno.

To se na férovku pozná právě u těch voleb ... kolik lidí volit přijde a jak budou volit.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.9.2022 16:37 Reaguje na Svatá Prostoto
Ono je to už více století problém. Každý kus půdy někomu patří a ten chce zisk. Již za Rakousky se po vysušení mnohých rybníků vypisovaly dotace na obnovu. A výsledky žalostné, majitelé půdy se již před 200 lety stavěli proti.
Jediná cesta je aby chráněná území byla veřejným majetkem(státní).
Odpovědět
TP

Tomas Peltan

13.9.2022 18:44 Reaguje na Slavomil Vinkler
Nebo aby byla byla opravdu chráněná. Není důvod, aby mokrou louku pořád obdělával ten samý zemědělec, jehož dědové a pradědové dělali to samé. Jen je třeba opustit blud, že když někdo vlastní mokřad, tak má nárok na to, aby to byly stavební pozemky.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.9.2022 18:52 Reaguje na Tomas Peltan
Představte si sebe, že máte 1ha půdy. Jako mokrá louka 1 Kč za metr2, jako stavební pozemek 1000 kč/m2. Tedy buď 10 tisíc nebo 10 milionů. Co si vyberete?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.9.2022 19:11 Reaguje na Slavomil Vinkler
S holů řiťů sa těžko protlouká světem...

https://www.youtube.com/watch?v=ETxmCCsMoD0
Odpovědět
TP

Tomas Peltan

13.9.2022 21:19 Reaguje na Slavomil Vinkler
Já tomu z pohledu majitele rozumím. Ale to neznamená, že to dává smysl z hlediska společnosti. Tím méně, že by na to měl mít nějaký nárok.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.9.2022 09:28 Reaguje na Tomas Peltan
Má zákonný nárok. Jediná cesta je výkup státem. A nebo znárodnit?
Odpovědět
TP

Tomas Peltan

13.9.2022 18:43 Reaguje na Svatá Prostoto
A jestli tuší, že něco takového mohou svou volbou ovlivnit a případně jestli se někdo přihlásí k tomu, že něco takového nechce.
Odpovědět
TP

Tomas Peltan

13.9.2022 18:42
Myslím, že v souvislosti s uvažovanou výstavbou stojí za zmínku ještě jedna věc: Příbram je populačně dlouhodobě v "červených číslech" a jen za posledních 10 let ztratila přes 6 procent obyvatelstva. Pokud bude tento trend pokračovat (a není moc důvod pro to, aby se výrazně změnil - u jiných podobných měst dochází naopak k urychlení poklesu s tím, jak stárnou silné poválečné ročníky a do reprodukčního věku se naopak dostávají slabé ročníky porevoluční), tak bude nejspíš brzy řešit zcela opačný problém: co s nadbytečnými byty. Zábor přírodně cenné lokality se tak dá jen těžko zdůvodnit nějakou "potřebou".
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

14.9.2022 06:07
Ďábel se ukrývá v detailech , jak chápu mokřad existuje na ploše vymezené v územním plánu jako území pro zástavbu.
Je to obehraná písnička, když se ÚP tvoří nebo mění , nikdo tomu nevěnuje pozornost. Potom, když se veřejnost "dozví" co se má stát , se někdo probere, ale už je obvykle pozdě. Měli se ozvat daleko dříve a dosáhnout toho, aby se Fantova louka klasifikovala jako část soustavy ÚSES.

Jednoznačně jde radnice proti veřejnému zájmu na ochraně krajiny a přírody a ten práskaný radní by zasloužil za uši.
Z pohledu stavebního zákona je však situace doslova kritická ,protože neexistuje zákonná překážka bránící likvidaci mokřadu. Pokud je tam už kanalizace, tak muselo proběhnout i územní řízení. A jak řekl Nejvyšší správní soud:" Pokud nabylo právní moci územní rozhodnutí, potom už otázka nestojí zda se stavět bude, ale jak se bude stavět."

Jak to autorka popisuje, čeká se jen na povolební čas a mokřad se začne vypouštět. Je to doslova odporná praxe, ale tak to tady v ČR funguje.

Odpovědět
TP

Tomas Peltan

14.9.2022 09:17 Reaguje na Miroslav Vinkler
Navíc, jestli jsem dobře pochopil ten článek, tak to rozhodnutí o zastavitelnosti mokřadu se udělalo už před zhruba 20 lety.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

15.9.2022 14:22 Reaguje na Tomas Peltan
Samozřejmě se majitelé pozemků snaží už 30 let je prosadit do územního plánu zástavby, aby se jejich cena ztisícinásobila. A to všude. Dostat za m2 1 Kč nebo 1000 Kč, toť snaha, neboť peníze jsou až na 1. místě.
Odpovědět

21.9.2022 09:49
Díky za příspěvek, zkusíme to ošetřit na kraji.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist