František Lupač: Mechanizace ani závlahy problémy s půdou nevyřeší

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Petr Hykš / Flickr

Co mi chybí, jsou opravdu vyzkoušené a dlouhodobě ověřené postupy, které budou reagovat na současný průběh počasí, místo aby recyklovaly postupy vyvinuté před desítkami let. Přitom naše vědomosti o vztazích mezi půdou, půdním edafonem a rostlinami se posunuly opravdu výrazně.

Jeden příklad za všechny, tedy tolik skloňovaná výživa fosforem. Jestliže využití vneseného fosforu je cca 20 %, je otázkou, zda není vhodnější místo hnojení věnovat se půdě a zlepšovat její schopnost distribuovat přítomný fosfor do rostliny.

Dalším výrazným faktorem je hloubka kořenového systému. Pokud zprovozníme pro kořeny dalších 10 cm půdy, je to i při nízkém obsahu fosforu v půdě několik desítek kg přístupného fosforu navíc.

Co se nemění je, že pro optimální výživu je rozhodující struktura půdy a mikrobiální život. Proto je tak výrazný tlaky na zvýšení obsahu organické hmoty v půdě a její provzdušnění, protože pouze aerobní organizmy jsou schopné uvolňovat živiny pro rostliny. V čem se ale názory diametrálně rozcházejí, je způsob, jak toho dosáhnout.

Jedním z trendů je klasický přístup – prohloubíme zpracování půdy a tím dostaneme vzduch do větších hloubek. Bohužel nevím o žádné lokalitě, kde by se tyto různé přístupy k půdě (podrývání, hloubkové kypření, orba, strip-til a další) hodnotily v delší časové řadě, to znamená min. 3, ale raději alespoň 5 let. Navíc pokud se udělá nějaké hodnocení, tak zpravidla pouze hodnocení utužení půdy brzy po operaci. Nedělá se rozbor vlivu na půdní strukturu, obsah organických látek, vlhkost půdy apod.

Dalším trendem je přístup, kdy se zjistí, co v půdě chybí, a tak to tam dodáme. Jak vyplývá ze zprávy VÚMOPu (Autorka Eliška Kulovaná, 5. 1. 2001), využití těchto vstupů je velice nízké, v některých případech jsou tyto zásahy spíše škodlivé (útlum mikrobiální činnosti a v důsledku toho snížení využití živin). Pokud se týká organické hmoty, není všespásná. Využití všech jejích schopností opět závisí na struktuře půdy. Určitě se shodneme, že aplikace hnoje, při které se ani nepromísí s půdou, ale zůstane směs nerozpadlých hrud a vyschlých a plesnivých kusů hnoje, nebude to pravé ořechové. Navíc organické hmoty není a nebude dost. Popis příčin tohoto stavu by ale vydal na další článek.

Posledním přístupem, o kterém se chci zmínit, je podpora produkčních funkcí půdy. Pod tímto si můžeme představit nastartování spolupráce mezi rostlinami a půdním edafonem. Jak jsem napsal výše, rozhodující pro tuto spolupráci je struktura půdy. Pro její zlepšení a udržení je nutné všechny zásahy hodnotit především z hlediska podpory mikrobiální činnosti. To se týká i zpracování půdy a hnojení, tak i pěstování meziplodin a ponechání zbytků rostlin na povrchu půdy.

Existují postupy ověřené stacionárními pokusy v trvání 4 – 5 let, kde bylo dosaženo jak výrazného zlepšení struktury, tak prohloubení kořenového systému a jímavosti půdy pro vodu. Už během prvních dvou let došlo ke zlepšení koeficientu struktury o 37 % a obsahu organické hmoty o 47 %. Ve třetím roce došlo k navýšení pórovitosti ve vrstvě 0 – 40 cm o 17 %, což je 680 m3/ha prostoru pro vzduch a vodu.

Obsah vody byl v roce 2017 vyšší o 110 m3/ha, v roce 201á 280 m3/ha a v roce 2019 roce dokonce o 340 m3/ha. Tato voda představuje v roce 2018 - 11 mm, v roce 2018 - 28 mm a v roce 2019 - 34 mm srážek. Bavíme se o vrstvě 0 – 70 cm, protože ve vrstvě 0 – 30 cm z tohoto množství bylo pouze 22 – 36 %.

Tyto parametry také měly vliv na hloubku zakořenění rostlin, kdy v každém roce je vidět v profilu výrazný rozdíl v hloubce kořenů, v roce 2019 měla pšenice 3 týdny po zasetí kořeny v hloubce 60 cm.

Nevím o lokalitě, kde by se zkoušely různé postupy v rámci jednoho způsobu řešení, o porovnání těchto způsobů mezi sebou nemluvě.

Bohužel toto neřeší ani demofarmy, protože zpravidla každá ukazuje pouze jeden přístup.

Proto zopakuji to, co jsem říkal na začátku. Internet je plný informací, jaké máme v současné době problémy s vodou v půdě. Méně je opravdu seriózních informací, které se zabývají jednotlivými příčinami tohoto stavu, a daleko nejméně je informací, jaké postupy využitelné v zemědělské praxi použít při jejich řešení.