https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/frantisek-lupac-mechanizace-ani-zavlahy-problemy-s-pudou-nevyresi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

František Lupač: Mechanizace ani závlahy problémy s půdou nevyřeší

11.10.2020
V současné době probíhají různé diskuze na téma sucho a zadržování vody v půdě a krajině. Ve většině těchto diskuzí se za hlavní viníky označují zemědělci, s čímž se až tak úplně nemohu ztotožnit. Zároveň se objevují různé dobře míněné rady, které se ale většinou míjejí s realitou a skutečnými možnostmi zemědělců. Jako příklad uvedu návrhy na výsadby remízků. Málokdo si uvědomuje, že je k tomu nutný souhlas majitele půdy, zároveň zemědělci z těchto ploch musí platit daň z půdy a pronájem, přestože tato plocha generuje pouze náklady na zřízení a údržbu.
 

Co mi chybí, jsou opravdu vyzkoušené a dlouhodobě ověřené postupy, které budou reagovat na současný průběh počasí, místo aby recyklovaly postupy vyvinuté před desítkami let. Přitom naše vědomosti o vztazích mezi půdou, půdním edafonem a rostlinami se posunuly opravdu výrazně.

Jeden příklad za všechny, tedy tolik skloňovaná výživa fosforem. Jestliže využití vneseného fosforu je cca 20 %, je otázkou, zda není vhodnější místo hnojení věnovat se půdě a zlepšovat její schopnost distribuovat přítomný fosfor do rostliny.

Dalším výrazným faktorem je hloubka kořenového systému. Pokud zprovozníme pro kořeny dalších 10 cm půdy, je to i při nízkém obsahu fosforu v půdě několik desítek kg přístupného fosforu navíc.

Co se nemění je, že pro optimální výživu je rozhodující struktura půdy a mikrobiální život. Proto je tak výrazný tlaky na zvýšení obsahu organické hmoty v půdě a její provzdušnění, protože pouze aerobní organizmy jsou schopné uvolňovat živiny pro rostliny. V čem se ale názory diametrálně rozcházejí, je způsob, jak toho dosáhnout.

Jedním z trendů je klasický přístup – prohloubíme zpracování půdy a tím dostaneme vzduch do větších hloubek. Bohužel nevím o žádné lokalitě, kde by se tyto různé přístupy k půdě (podrývání, hloubkové kypření, orba, strip-til a další) hodnotily v delší časové řadě, to znamená min. 3, ale raději alespoň 5 let. Navíc pokud se udělá nějaké hodnocení, tak zpravidla pouze hodnocení utužení půdy brzy po operaci. Nedělá se rozbor vlivu na půdní strukturu, obsah organických látek, vlhkost půdy apod.

Dalším trendem je přístup, kdy se zjistí, co v půdě chybí, a tak to tam dodáme. Jak vyplývá ze zprávy VÚMOPu (Autorka Eliška Kulovaná, 5. 1. 2001), využití těchto vstupů je velice nízké, v některých případech jsou tyto zásahy spíše škodlivé (útlum mikrobiální činnosti a v důsledku toho snížení využití živin). Pokud se týká organické hmoty, není všespásná. Využití všech jejích schopností opět závisí na struktuře půdy. Určitě se shodneme, že aplikace hnoje, při které se ani nepromísí s půdou, ale zůstane směs nerozpadlých hrud a vyschlých a plesnivých kusů hnoje, nebude to pravé ořechové. Navíc organické hmoty není a nebude dost. Popis příčin tohoto stavu by ale vydal na další článek.

Posledním přístupem, o kterém se chci zmínit, je podpora produkčních funkcí půdy. Pod tímto si můžeme představit nastartování spolupráce mezi rostlinami a půdním edafonem. Jak jsem napsal výše, rozhodující pro tuto spolupráci je struktura půdy. Pro její zlepšení a udržení je nutné všechny zásahy hodnotit především z hlediska podpory mikrobiální činnosti. To se týká i zpracování půdy a hnojení, tak i pěstování meziplodin a ponechání zbytků rostlin na povrchu půdy.

Existují postupy ověřené stacionárními pokusy v trvání 4 – 5 let, kde bylo dosaženo jak výrazného zlepšení struktury, tak prohloubení kořenového systému a jímavosti půdy pro vodu. Už během prvních dvou let došlo ke zlepšení koeficientu struktury o 37 % a obsahu organické hmoty o 47 %. Ve třetím roce došlo k navýšení pórovitosti ve vrstvě 0 – 40 cm o 17 %, což je 680 m3/ha prostoru pro vzduch a vodu.

Obsah vody byl v roce 2017 vyšší o 110 m3/ha, v roce 201á 280 m3/ha a v roce 2019 roce dokonce o 340 m3/ha. Tato voda představuje v roce 2018 - 11 mm, v roce 2018 - 28 mm a v roce 2019 - 34 mm srážek. Bavíme se o vrstvě 0 – 70 cm, protože ve vrstvě 0 – 30 cm z tohoto množství bylo pouze 22 – 36 %.

Tyto parametry také měly vliv na hloubku zakořenění rostlin, kdy v každém roce je vidět v profilu výrazný rozdíl v hloubce kořenů, v roce 2019 měla pšenice 3 týdny po zasetí kořeny v hloubce 60 cm.

Nevím o lokalitě, kde by se zkoušely různé postupy v rámci jednoho způsobu řešení, o porovnání těchto způsobů mezi sebou nemluvě.

Bohužel toto neřeší ani demofarmy, protože zpravidla každá ukazuje pouze jeden přístup.

Proto zopakuji to, co jsem říkal na začátku. Internet je plný informací, jaké máme v současné době problémy s vodou v půdě. Méně je opravdu seriózních informací, které se zabývají jednotlivými příčinami tohoto stavu, a daleko nejméně je informací, jaké postupy využitelné v zemědělské praxi použít při jejich řešení.


reklama

 
foto - Lupač František
František Lupač
Autor vystudoval zahradnickou fakultu VŠZ Brno v Lednici, v současné době obchodní zástupce osivářké firmy, prodávající i biostimulanty pro zemědělce.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

11.10.2020 07:44
Postřehy správné, se vším souhlasím. Problémem je v dotacích. Ty jsou nyní nastavený tak, aby zemědělec přežil a ANOfert vydělal. Ekologisti to tak propagují, a tak to i lid chce. Dokud se nezmění myšlení lidí, nic se nezmění.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

11.10.2020 09:44
Jsem po třiceti létech zemědělského hospodaření v režii všespasitelného
trhu zděšen právě ze stavu té půdy. Neobviňuji ale pouze zemědělce, kteří
se bohužel musejí chovat podle nastavených pravidel a být ekonomicky v
plusu. Smrsknutí osevních postupů na dva roky kukuřice po sobě, pšenici,
řepce a pak znovu kukuřici se spoustami umělých hnojiv a postřiků je
podle mne zhovadilost. Zcela se vytratila produkce pícnin jako vojtěška,
jetel a bobovité směsky. V okolí se kdysi pěstoval i bob setý jako krmivo pro dobytek a všechny tyto rostliny si poradily jak se suchem, tak uměly
svými hlubokými kořeny využít ty živiny spláchnuté hlouběji, kam na ně
kořeny kukuřice a pšenice nedosáhnou. Ano autor má pravdu v tom, že
mnohde se v půdě nerozkládá ani ta organická hmota, ale proč? Protože
v ní dlouhodobě už scházejí ty rozkladné mikroorganizmy a půdní hmyz.
Návrat k normálu bude opět trvat nějakou dobu a nebude tomu tak ihned.
Vidím to na poli za mým včelínem. Dva roky tam byla po sobě kukuřice,
letos pšenice a nyní zaseli řepku. Stále ale vyorávali rostlinné zbytky
z té kukuřice a nikde ani žížalka či brouček. Po deštích stojí na poli
s absencí půdních organismů a hmyzu kaluže vody, jílovitá půda je jako
bláto a místy řepka buď ani nevzešla a nebo už uhnila. Soukromé pole
má v nájmu sedlák z Polska a z pole odveze i tu slámu, ale hnůj nepřiveze
zpět žádný. Majitele pole to asi nezajímá, protože ho koupil se záměrem
zpeněžit na výstavbu rodinných domků. To mu zatím překazil uzemní plán.
Tak se z kdysi úrodné půdy pomalu stává bezcenný jíl a předkové se asi
v hrobech obracejí jako turbíny, že potomci pole vrácené v restitucích
prodali developeru a kšeftaři s pozemky. I tak se mohou k půdě chovat "farmáři" a soukromí vlastníci půdy. Nedělám si iluze o rychlém zvratu
k šetrnému hospodaření s půdou, protože je často problém v tom vlastnictví a u těch některých nájemců. Vlastník půdy, který na ní i hospodaří by se měl k ní teoreticky chovat jinak, ale musí být k tomu nastaveny i ty ekonomické podmínky. Zdeformovaná zemědělská politika EU tomu ale nepřeje
a ani dlouho přát nebude, protože systém dotací a cenových intervencí je
schopen ze dne na den znehodnotit celoroční práci a z potenciálně
výhodné plodiny se přes noc stane plodina ztrátová a vhodná tak zaorat.
Všechny ty kouzelné proutky by bylo třeba svázat jako kdysi předváděl
kníže Svatopluk do pořádného karabáče a napráskat té zemědělské
politice v EU. Pokud se s tímto nepohne, tak jsou všechny ty proutky k ničemu.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

11.10.2020 13:13
Co brání tomu změnit nastavení dotací tak, aby byli zemědělci resp. majitelé půdy motivováni k vysazování a udržování remízků na vhodných místech?
EU? Zelení aktivisté?
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

11.10.2020 18:26 Reaguje na Majka Kletečková
Všechno tomu brání, EU zejména, ale i tržní ekonomika nese za současný stav obrovskou vinu, o zelených aktivistech je lépe pomlčet, na co sáhnou to podělají - kůrovec na Šumavě, co se rozšířil po větru na východ na Vysočinu a do Jeseníků, vlci,co místo redukování přemnožené spárkaté zvěře, devastuje chovy ovcí a koz, i v konečném důsledku škodlivé výsledky bezpočtu dalších zelených aktivit.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

11.10.2020 21:17 Reaguje na Jiří Daneš
Mohl byste, prosím, stručně nastínit, jak tomu brání EU?
Předem děkuji za odpověď.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

13.10.2020 09:12 Reaguje na Majka Kletečková
Paní Kletečková, vy máte o dotacích z EU velmi zcestné představy. Zdá se, že jste přesvědčena, že to je výhodný zdroj příjmů, který zemědělce jednoduše živí. Ale s dotacemi je to trochu jinak. Pokud chcete dotace, musíte plnit podmínky - spoustu podmínek, u každé dotace jsou jiné a všechny dohromady tvoří komplikovaný soubor požadavků, který je pečlivě kontrolován a poctivě sankcionován. Plnění podmínek dotací vytváří na jedné straně další náklady (např. na nákup certifikovaného osiva) a na druhé straně vám brání vytvářet z půdy příjmy (např. při povinném uvedení části půdy "do klidu" - úhor v greeningu, kdy z toho úhoru nesmíte vyrobit ani krmení pro dobytek). Zároveň na zbytku půdy pěstujete tržní plodiny, které prodáváte na globální trh za ceny na úrovni devadesátých let, ale s náklady současnými. Významnou část dotace dáte majiteli půdy, na které hospodaříte (nájmy v úrodných oblastech jsou na úrovni 5 - 7 tisíc Kč/ha, což jsou celé SAPS včetně greeningu a více), takže vám zbyde jen to, co vyděláte na prodeji tržních plodin. Upozorňuji, že příklad je velmi obecný. Otázkou je, za co budete sázet a udržovat ty vychvalované remízky, když stěží zaplatíte aspoň trochu slušnou mzdu zaměstnancům, aby neutekli do nejbližší automobilky. Co se týká agro-envi opatření (týkají se trvalých travních porostů a některých opatření na orné půdě), ta hradí jen část ušlého zisku, který by zemědělec měl, kdyby je nedodržoval. Opět - z čeho chcete hradit zakládání a údržbu těch remízů? Nehledě na to, že musíte mít souhlas majitele půdy se změnou půdy z orné na ostatní plochu (současně významně klesne cena té půdy pod remízkem). Majitelům půdy, pokud nejsou zemědělskými podnikateli, nelze vyplácet většinu dotací ze SZP právě proto, že nejsou zemědělskými podnikateli. Teoreticky by to šlo vyplácet v rámci agro-envi, ale majitelé by se museli vypořádat s administrativou, pravidly a kontrolami a hrozbou vracení dotací a krácení dotací, což nevidím zrovna reálně. Finanční prostředky určené pro SZP jsou omezené, nároky na neproduktivní investice rostou v podstatě každým rokem, ale dotace je zdaleka nekryjí 100%. Obávám se, že pokud chtějí majitelé půdy remízy, musejí do toho jít sami a za své, stejně, jako to udělá zemědělec na své půdě, pokud tam remíz bude chtít. Možná, kdyby se zelení aktivisté vložili do jednání o SZP nejen s požadavky na zpřísňování pravidel a omezování výroby, ale i s požadavky na navýšení rozpočtu, aby na neproduktivní investice byly peníze, konečně by se ukázal nějaký pozitivní efekt.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

11.10.2020 18:13
Vcelku střízlivý článek, možno souhlasit.
Odpovědět
JS

Jiří S

12.10.2020 11:03 Reaguje na pavel peregrin
Dá se říci, že ano. Ale pokud bych do nadpisu napsal namísto: František Lupač: Mechanizace ani závlahy problémy s půdou nevyřeší
Olmix group: Neosol

tak se mi to již tak nelíbí. A myslím si, že ani vy už z toho nebudete tak nadšený.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.10.2020 13:35 Reaguje na Jiří S
Já vím, ale oceňuji alespoň tu odbornou část.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist