https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/hnuti-duha-hnuti-duha-zemedelska-politika-devastuje-pudu-a-krajinu-potvrdila-nova-analyza
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Hnutí DUHA: Zemědělská politika devastuje půdu a krajinu, potvrdila nová analýza

16.5.2019
Analýza současné zemědělské politiky.
Analýza současné zemědělské politiky.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Hnutí DUHA
Dotace do zemědělství, potravinářství a rozvoje venkova tvoří zhruba 40 % evropského rozpočtu. Jen v České republice tak v období let 2014–2020 směřuje do zemědělství zhruba 216 miliard Kč. Roční příspěvek každého občana Evropské unie na tyto dotace činí 2 900 Kč. Dotace přitom podporují především průmyslové zemědělství, které devastuje krajinu, vyčerpává půdu a podporuje sucho, potvrdila to nová analýza zemědělských dotací a stavu půdy a krajiny. Ekologické organizace žádají změnu nastavení dotací a jasná pravidla pro zemědělce tak, aby při hospodaření chránili půdu, vodu a rozmanitost krajiny.
 

O pravidlech a podobě zěmědělství v novém dotačním období po roce 2020 bude spolurozhodovat i nový Evropský parlament. Předvolební analýza Hnutí DUHA ukázala, že nutné změny chtějí prosazovat Piráti, ČSSD a Spojenci pro Evropu. Hnutí ANO, KDU-ČSL a KSČM potřebné změny v dostatečné míře nepodporují. ODS se - alespoň podle svého volebního programu, zavazuje bojovat za udržitelné zemědělství.

Společná zemědělská politika (a Česká republikace ještě více než ostatní evropské země) podporuje především velké, průmyslové zemědělské podniky. Průměrná rozloha na farmu v ČR je 133 hektarů oproti průměrným 15 hektarům v EU. Podíl zemědělských podniků s rozlohou obhospodařované půdy vyšší než 100 hektarů v ČR činí 19,3 % oproti 2,7 % v celé EU. 7,3 % českých příjemců obdrželo platby vyšší než 100 000 EUR oproti průměru EU, kde takovéto platby získává pouhých 0,45 % příjemců.

Stav zemědělské krajiny v ČR:

● půda ohrožená vodní erozí: 54 %

● půda vysoce ohrožená okyselením: 62 %

● půda ohrožená utužením: 49 %

● roční ztráta půdy: 21 mil. tun ornice (hodnota min. 4,2 miliard Kč)

● snížení početnosti ptáků zemědělské krajiny zhruba o třetinu oproti roku 2000

● masivní úbytek hmyzu potřebného k zachování funkčních ekosystémů

O nové dotační politice po roce 2020 bude spolurozhodovat nový Evropský parlament, o složení jeho “české části” budou hlasovat lidé v ČR v Evropských volbách 24 - 25. května. Hnutí DUHA analyzovalo volební programy stran, které mají šanci dostat se do Europarlamentu. Ochrana půdy a zadržování vody v krajině je nepřekvapivě tématem všech programů, s výjimou SPD. Konkrétní pozitivní návrhy představily ODS, Pirátská strana a Spojenci pro Evropu, tyto strany navrhují systémové změny zemědělství. Vágnější zůstaly KDU-ČSL, ČSSD a KSČM. Hnutí ANO přináší obecně pozitivní návrhy, ale vyhýbá se otázce zásadní změny zemědělských pravidel a dotací.

Doplňující anketa Hnutí DUHA rozeslaná stranám položila konkrétní otázku:

Budete podporovat takovou reformu Společné zemědělské politiky (SZP), aby:

- 50 % prostředků z I. i II. pilíře SZP směřovalo na ochranu přírody a klimatu,

- 15 miliard € ročně bylo již na evropské úrovni určeno výhradně na ochranu živé přírody, tj. na hospodaření podporující ohrožené druhy organismů a cenné biotopy,

- každý, kdo čerpá prostředky ze SZP, důsledně dodržoval environmentální legislativu (včetně předpisů týkajících se ochrany přírody, půdy, vody) a existovala odpovídající kontrola s jasnými a důraznými sankcemi?

Kladně odpověděly 3 strany: Piráti, ČSSD a Spojenci pro Evropu. Naopak u Hnutí ANO konkrétní otázky ukázaly, že obecně pozitivní postoje v oblasti ochrany půdy a vody i zmírňování změny klimatu uvedené v programu kandidáti neplánují naplnit a inklinují spíše k podpoře velkých zemědělců. Rezervovaný postoj k potřebným změnám v oblasti zemědělství v anketě odhalila KDU-ČSL a také KSČM. ODS a SPD přes četné urgence v anketě neodpověděly.

Nový Evropský parlament se bude spolupodílet na nastavení Společné zemědělské politiky na období po roce 2020. Důležitá je také následná implementace na národní úrovni tak, aby dotace v České republice podporovaly především udržitelné zemědělství, které nedevastuje půdu, vodu, biodiverzitu a další cenné zdroje. Je nutné, aby nastavení dotací v ČR vedlo k:

● vytvoření přírodních prvků na alespoň 10 % zemědělských ploch ve všech typech krajiny,

● cílenému zlepšení podmínek pro vzácné a mizející druhy organismů zemědělské krajiny,

● dlouhodobému zachování kvality zemědělské půdy, se zvláštním zřetelem na zvýšení množství vody zadržované v půdě,

● zmenšení souvislých ploch jedné plodiny na nejvýše 20 ha a k rozčlenění větších lánů cestami, biopásy, alejemi, větrolamy a dalšími prvky rozptýlené zeleně, včetně účinných protierozních opatření.

Tato opatření podporuje už téměř 30 tisíc lidí na www.birdlife.cz/petice-za-krajinu. Zvýšit šance na změnu hospodaření v krajině může přitom každý i tím, že přijde k volbám do Evropského parlamentu a při rozhodování o výběru strany zohlední postoje a závazky stran.

Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické, řekl:

“Dosavadní snahy reformovat Společnou zemědělskou politiku EU tak, aby zajistila udržitelné hospodaření v krajině, bohužel selhaly. V budoucích měsících bude Evropský parlament spolurozhodovat o tom, za jakých podmínek budou zemědělci dotace čerpat. Anketa ukázala, jakou váhu problémům zemědělské krajiny jednotlivé politické strany přikládají. Při výběru je ale na místě také zohlednit, jak aktivně se v otázkách ochrany přírody angažují jednotliví kandidáti. Správnou volbou můžeme přispět k tomu, aby veřejné prostředky směřující do Společné zemědělské politiky vrátity do krajiny život.”

Klára Kyralová, expertka na potraviny a zemědělství Hnutí DUHA, řekla:

“Stav půdy, kontaminace vod pesticidy a masivní ztráta biodiverzity ukazují jasně, že české zemědělství se musí proměnit, a změna musí být systémová. Podobu zemědělství ovlivňuje celková zemědělská politika, na které se podílí Evropský parlament. Piráti, ČSSD a Spojenci pro Evropu slibují, že nutné změny podpoří v Evropském parlamentu. Hnutí ANO, KDU-ČSL či KSČM potřebné změny v dostatečné míře nepodporují. ODS se - alespoň podle svého volebního programu, zavazuje bojovat za udržitelné zemědělství.”


reklama

 
Hnutí DUHA

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (28)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Jiří Svoboda

17.5.2019 09:00
Jistě potřebná analýza!

Jen nechápu vzlykání ohledně velikosti farem. Velká farma (do jisté velikosti) může dělat věci mnohem efektivněji a mít pokročilejší techniku. Pro dotační podporu by tedy velikost farmy neměla hrát roli, mělo by se jen a jen hledět na příspup k půdě a přírodě.

Jinou otázkou je zajištění potravinové soběstačnosti. Ta nám jde pěkně do háje a malé farmy těžko převezmou za toto zodpovědnost.

Samozřejmě se mohu mýlit, je to otázkou věcné diskuse asi ještě o hodně složitějšího problému. Od půdního hospodaření se totiž v rámci konceptu udržitelnosti očekává i příspěvek k energetice a produkce biomateriálů. Nároky na produktivitu budou tedy spíše stoupat než klesat a zkloubit to vše s požadavky na ochranu půdy, vody i klimatu nebude vůbec snadné!
Odpovědět

Jan Škrdla

17.5.2019 12:00 Reaguje na Jiří Svoboda
Tady nejde primárně o velikost farem, jako spíše o velikost plochy, oseté jednou plodinou (nebo příbuznými plodinami), velikost plochy vystavené působení větrné eroze a o délku svahu vystaveného působení vodní eroze. Skutečností je, že velké farmy inklinují k velkoplošnému hospodaření, taky z důvodu uplatnění těžké mechanizace, která také přispívá k zhutnění půdy.

Co se týká produkce biomateriálů a energie, tak pěstování polních plodin pro energetické využití (řepka, kukuřice, obilí, cukrová řepa) není moc dobrý nápad. Jako rozumné se jeví produkce dřeva v systému agrolesnictví. Agrolesnictví znamená souběžné pěstování dřevin (ať už ovocných nebo na produkci dřeva) a polních plodin, jako takové může být nástrojem v ochraně proti vodní a větrné erozi.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

17.5.2019 13:06 Reaguje na Jan Škrdla
Ale článek se v 3. odstavci věnuje velikosti farem a nikoli osetých ploch stejnou plodinou. Mimochodem i těžká mechanizace nemusí půdu moc zhutňovat, pokud má velké množství velkých a širokých kol, tudíž může na půdu působit menším tlakem než malotraktor a přejede pole méněkráte. Je to otázka dobrého designu.

Agrolesnictví považuji za myšlenku absolutně správnou a krásnou ukázku možné synergie. Jen z tou produkcí konstrukčního dřeva to asi nepůjde, protože stromy mají kvůli široké a nízké koruně velkou sukatost.
Odpovědět

Jan Škrdla

17.5.2019 20:45 Reaguje na Jiří Svoboda
Co se týká velkých farem, ale i těch menších, tak platí, že zásadní chyba je nastavení dotací.
Místo toho, aby to byly platby za službu (např. za to, že zemědělec dělá protierozní opatření, nebo zvyšuje diverzitu), tak se mu dotuje produkce. Největší balík peněz se totiž vyplácí formou přímých plateb na plochu. Zemědělec ty peníze dostane bez ohledu na to, co pěstuje a jak to pěstuje.

S tím zhutněním je do dáno i dalšími faktory, např. že se téměř neoře a v půdě je nedostatek organické hmoty (která je potřebná pro rozvoj edafonu).

Jinak v agrolesnictví se můžete zaměřit na cenná dřeva (jako náhrada za tropické dřevo), např. břek, třešeň, ořešák, aj. Nebo se zaměříte na objemovou produkci a dřevo použijete třeba na výrobu OSB desek. Nebo můžete pěstovat palivo, které má na rozdíl o řepky smysl z hlediska ochrany klimatu, a na rozdíl od kukuřice jeho produkce zabraňuje erozi.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

17.5.2019 20:53 Reaguje na Jan Škrdla
Pokud podnik používá kypřiče, orba je tím plně nahrazena s jedinou vyjímkou, a tou je zaklopení posklizňových zbytků. Naproti tomu rozrušení spodku ornice je lepší než po pluhu, protože radlice pluhu pracuje v konstantní hloubce a v podstatě spodek uhlazuje.
Odpovědět

Jan Škrdla

17.5.2019 21:47 Reaguje na pavel peregrin
Pokud kypříte více, než jen horních 5-10 cm, tak je to dobře. Na většině orné půdy se zpracovává jen horní vrstva a od 10 cm níž je zem jako beton (alespoň na těžkých půdách).
Odpovědět
pp

pavel peregrin

18.5.2019 11:47 Reaguje na Jan Škrdla
No nevím, ale v okolních podnicích se kypří běžně na 18-20 cm, taktéž i u nás. A v případě použití hloubkových kypřičů se běžně dostanete i přes 30 cm, což už může být i kontraproduktivní. Myslím, že časy, kdy se pouze zpracovávalo talířovými podmítači, jsou pryč a tyto se využívají tam, kde mají místo, to jest podmítka. I když nevylučuji, že občas je to i tak, jak popisujete.
Odpovědět

Jan Škrdla

17.5.2019 12:11
To je na čase, že se DUHA začala zabývat ochranou krajiny a zemědělské půdy. Doposud jsem měl dojem, že toto téma opomíjela.
Jinak co se výše uvedených požadavků týká - vychází z petice Vraťme život do krajiny, která byla v článku citovaná, a která je dílem České společnosti ornitologická a Českomoravské myslivecké jednoty.

www.birdlife.cz/petice-za-krajinu

Jen škoda, že nemá větší podporu signatářů, zasluhovala by si to.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

17.5.2019 20:47
Jakožto celoživotní praktický zemědělec už začínám být na podobné články alergický. Do zemědělství se montuje každý, kdo má s prominutím do pr.. díru a přitom o tom z valné většiny neví nic. S názorem Jiřího Svobody souhlasím.
Odpovědět

Jan Škrdla

17.5.2019 22:06 Reaguje na pavel peregrin
Podobný názor měli soudruzi před převratem, podobnou rétoriku mají i novodobí soudruzi, kteří jsou v mnohém ještě horší. Podobný způsobem obhajovala konzervativnější část lesníků pěstování SM monokultur.

Problém je potřeba vyřešit věcnou diskuzí a ne pouze rozhodnutím s hora.

Jinak myslíte si, že popis stavu zemědělské půdy si někdo vycucal z prstu?

Odpovědět
pp

pavel peregrin

18.5.2019 11:59 Reaguje na Jan Škrdla
Věcné diskuzi se nikdo nebrání, problém je v tom, že ji zhusta vedou neodborníci, a to často i titulovaní.Stav půdy není tak katastrofální, jak se společnosti politicky předkládá, jde spíše o místní záležitosti.Naše půdy se v tomto ohledu od německých či francouzských neliší, a v míře zatíženosti pesticidy výše jmenované země jasně vedou.Vadí mi, že se kupř. řepka jasně zneužívá pro předvolební politické hrátky a to není dobře.Takto si věcnou diskuzi nepředstavuji.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

18.5.2019 06:30
Stav půdy v mém okolí je skutečně katastrofální,silně zdegradovaná,bez života,pouhý věšák pro osiva dopovaná syntetickými hnojivy a pesticidy.
Dokud se nezmění systémové nastavení plateb pro zemědělce, nic se nezmění.
Není však politická vůle -- Agrofert a jim podobní by měly menší zisk.

A přitom by stačilo tak málo - výši plateb podvázat dobrým stavem obhospodařované půdy.
Technicky je to brnkačka . Již dnes máme BPPEJ - "Bonitovaná půdně ekologická jednotka " ,která slouží k hodnocení absolutní i relativní produkční schopnosti zemědělských půd a podmínek jejich nejúčelnějšího využití. Je zatím 5ti místná .První číslice vyjadřuje příslušnost ke klimatickému regionu. Druhá a třetí číslice určuje zařazení půdy do hlavní půdní jednotky klasifikační soustavy (HPJ). Čtvrtá stanovuje stupeň sklonitosti a příslušnou expozici ke světovým stranám ve vzájemné kombinaci, pátá číslice vyjadřuje hloubku půdy a skeletovitost půdního profilu ve vzájemné kombinaci.

Pouhým doplněním 6té číslice, která by určovala vodozádržnou schopnost půdy , bychom získali absolutní a nestranné hodnocení zdravotního stavu půdy. Platí jednoduchá zákonitost. Čím je půda zdravější, tím má vyšší jímací schopnosti pro vsak vody a její zadržování . Zajisté s ohledem na druh půdy.
A podle velikosti této hodnoty by se vyplácely dotace, půda ve vynikajícím stavu=100% , půda v dezolátním stavu = 0% a úřední "pojeb".

Pro zemědělce by to bylo optimální.Nikdo by jim neurčoval co,kolik a kde mají pěstovat/chovat/ ,jaké postupy mají používat,apod. Prostě svoboda podnikání jak má být.
Jediné co by úřad zajímalo by byl stav půdy a podle toho odvozená výše dotací.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

18.5.2019 11:54 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jenže pane Vinklere, to byste musel zavést jednotně v celé Evropě- nikde víc, nikde míň. To aby nebyl nikdo diskriminován, jak se v současné době běžně děje, už jenom z pohledu národních dotací.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

18.5.2019 14:54 Reaguje na pavel peregrin
V tom máte bezesporu pravdu , a já se ptám: Co tomu brání ?
Odpověď zní, že nic. Princip trvale udržitelného rozvoje je promítnut do legislativy všech členů EU - konkrétně v úseku územního plánování a Směrnici o vodě, t.j. v ČR "vodní" zákon.
Pro úplnost podotýkám, že v EU již byla snaha přijmout Směrnici o půdě. To bylo ovšem úspěšně zablokováno lobby kolem firem Bayer,DuPont,Monsanto (agrochemikálie) a jím poplatným politickým kašparům ala Babiš od Španělska po ČR.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

18.5.2019 16:39 Reaguje na Miroslav Vinkler
Aby pravda byla úplná- muselo by se to zavést po celém světě, což je neuskutečnitelné.Pokud by Evropa na takovéto řešení přistoupila sama, rozumí se samo sebou- pro mě- že ze zemí jako USA, Brazílie, Argentina a zemí Afriky a Asie se nedoveze ani kilo masa, ani jeden banán, nebude se dovážet palmový olej, výrobky ze třtiny atc. Nemělo by cenu hrát si na ekologické zemědělství a na druhou stranu vesele dovážet základní a nadstavbové potraviny ze zemí, kde na to zvysoka kašlou.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

18.5.2019 19:41 Reaguje na pavel peregrin
To už jste za hranou, nevolám přece po stop stavu na agrochemii, požaduji pouze její šetrné používání, tam kde je to nezbytně nutné.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

19.5.2019 08:52 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jenže používání agrochemie v naší republice nepřekračuje povolené normy-a v tom je právě ten problém nepochopení laické veřejnosti. To, co se zdá jako nadužívání, ve skutečnosti splňuje parametry správného hospodaření, schváleného příslušnými orgány.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

19.5.2019 13:36 Reaguje na pavel peregrin
A v tom si nerozumíme. Normy jsou nastaveny špatně.
Důkazem toho je právě to, co sám uvádíte-že jsou splněny parametry správného hospodaření, ale přesto dochází k devastaci krajiny a přírody.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

19.5.2019 20:26 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pro obiloviny, řepku, cukrovku, kukuřici jsou standardní minimálně tři vstupy-jeden herbicidní, jeden fungicidní a jeden insekticidní. U fungicidů se jedná spíše o dva vstupy, u řepky přibude 1-2 insekticidní. U luskovin jeden herbicidní a jeden insekticidní a u jetelovin v podstatě bez zásahu.Troufám si tvrdit, že toto je naprosté minimum, můžete se zeptat jakéhokoliv zemědělce a potvrdí vám to. Dost dobře nejde vynechat nic, protože pak buď houby, nebo mšice apod. vám úrodu podstatným způsobem sníží.Tady normy prostě snižovat nejde a pokud ano, musela by zákonitě adekvátním způsobem vzrůst výkupní cena.Takže se zase dostáváme na začátek.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

20.5.2019 10:27 Reaguje na pavel peregrin
Nejdříve pár čísel:

Česká republika je ve výrobě masa soběstačná přibližně z 52 % (vepřové 47%,drůbež 42%,hovězí 79%,skopové,koňské,kozí 5%)

Mléko - 130% ALE 40% sýrů dovážíme
Vejce - 78%

Brambor , ovoce kolem 25 %
Zelenina 65 %.
---
Pšenice - 410 % , atd.
Jeden z největších problémů českého zemědělství je, že Česká republika ročně vyváží tři miliony tun obilí.

Teď to vidí,doufám, i slepý.

Zemědělce nezajímá stav půdy, ale kolik a na čem vydělají= dotační politika.

Nám zoufale schází dobytek, který by doplnil chybějící maso na vnitřním trhu , snížily by se i výměry půdy dotované agrochemikáliemi a současně by se zlepšil stav půdy= hnůj do polí .

Kdyby v mém okolí byla farma,která by nabízela zdravé živočišné produkty,ovoce, zeleninu , byť za vyšší cenu, určitě bych utratil peníze tam a ne v Kauflandu apod.


Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.5.2019 12:49 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ale kdo může za stávající situaci? Vezměme to hezky popořádku.
Nesoběstačnost ve výrobě masa= nastavení likvidačních výkupních cen, které s různými výkyvy přetrvaly dodnes, tudíž obstály jen kapitálově silné podniky, ostatní chovy zrušily.
Mléko-to, že se vyváží základní surovina a dováží se sýry, je opět důsledek politiky polistopadových vlád- šmahem se rušily mlékárny a sýrárny-jen v mém okolí Francouzi koupili mlékárnu a obratem ji zavřeli. Proč asi?
Vývoz obilí- pokud se vám zúží portfolio plodin, ty obiloviny vám logicky vybydou, i dříve měly zastoupení v osevním sledu přes 50%.
Brambor, ovoce, zelenina- díky masivnímu dovozu ze zahraničí s dumpingovými cenami jde u nás v pěstování v podstatě o marginální záležitosti, to je to samé, co u vepřového masa.
Ohledně dotací- je velkým omylem si myslet, že dostáváme dotace na plodiny, snad kromě nějaké dotace na bílkovinné plodiny-tudíž obiloviny 0, řepka 0. Dotace dostáváte na půdu a v praxi to vypadá tak, že pokud nájemné činí dnes běžně 3-4%, při ceně půdy 14-16 Kč v lepších oblastech, snadno si spočítáte, že na nájemném včetně daně, kterou za vlastníka platíte také, padne veškerá dotace na půdu a ještě doplatíte z tržby za plodinu. A upřímně, pokud se živíte prací a nesedíte někde na úřednickém místě, kde vám každého 13. přistane plat automaticky, tak se nemůžete divit, že samozřejmě se bude pěstovat to, na čem se ještě dá trochu vydělat. A světe zboř se, řepka již to dávno není- nebudu se teď pouštět do rozboru, na to není místo, ale pěstujeme ji proto, protože jednoduše potřebujete ozimou předplodinu a nic jiného se nenabízí-myšleno na podzim.
To, že nám zoufale schází dobytek, je třeba prezentovat na úplně jiných místech než u zemědělců, ale už je pozdě. Chovy nikdo neobnoví a když už, tak ze strany občanů si zažijete petic, že byste se divil- on by každý chtěl ekologické zemědělství, ale když hnojíte pole kejdou nebo hnojem, divil byste se, kolik stížností přichází. Ono něco jiného je rozumovat o zemědělství u skleničky vína a něco jiného je provádět jej v reálu.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

21.5.2019 06:24 Reaguje na pavel peregrin
To mi připomíná velehit Michala Tučného- Lojza a Líza.

Důkaz v kruhu :-)

Ale teď vážně, jakákoliv lidská činnost,která poškozuje základní složky ŽP by měla být téměř zakázaná.
Chybu vidím i u zemědělců - nemají zájem své produkty nabídnout přímo lidem, bez prostředníků. (myšleno střední a větší firmy) Ti malí na to téměř nemají možnosti.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.5.2019 07:08 Reaguje na Miroslav Vinkler
No, že by si lidé přímo kupovali obilí, hrách, jetel, to si tedy nemyslím, možné to je pouze u zeleniny a ovoce, ale i tam je to vytěsněno nadnárodními řetězci .Bohužel agrární politika je vedena veskrze špatně a obávám se, že se tak hned nezmění.
Odpovědět
SM

Stanislav Mudra

22.5.2019 11:10
Prvotně snad uvedu že ty zemědělské dotace mají v prvotní preambuli ochranu životního prostředí a přírody.
Primárně jde fakt na první pohled o velikost pozemků než o velikost farem. Jenže velká farma = odcizení území, v kterém působí, a zejména orientace na zisk s co nejmenšími náklady s nutností nějak (co jejefektivněji) podlézt nastavená kritéria - které jsou tomuto systému přizpůsobena (nevadí, že máš na pronajatých pozemcích masivní rýhovou erozi, dodržel jsi vše nařízené (tudíž stačí dodržet a né přemýšlet a konat)). Tudíž drobnější zemědělec (např. do 15-20ha) (neplést v významem de EK - do 250 zaměstnanců, do obratu 50mil EUR(zde je vidět že v měřítku EK se s těmito nepočítá)) má drobné půdní bloky, více kultur. Tj. pro samou ochranu ŽP ze samotného principu dělá na 1ha mnohem větší službu i když bude používat stejné metody (chemii) jako velký – má zde víc kultur, menší plochy respektující morfologii území, jsou zde nějaké meze, rozory, sklízí, seje oře postupně, zvířata to nemají 3km když se potřebují z důvodu živobytí či rušení skovat do jiné kultury. Zpravidla nejezdí se záběrem 24m s rychlostí 60km/h kdy mu nic před strojem neuteče atd. Navíc má větší náklady (celkově efektivita), horší přístup a možnosti techniky – bo na to prostě nemá atd. Pomíjím to, že je to místní, co tu žije, tančí, utrácí – takzvané sociální cosi. Přesto tento „zoufalec“ žijící na pokraji vysílení po 16hod v poli a ve chlévě a též samozřejmě z ruky do huby (to netvrdím, že není šťastné) nemá nárok na korunu navíc z přímých plateb, na spoustu možností nadstavbových plateb nedosáhne, neboť nemá limitující hektary, počty dobytka atd.
A to by byl za každou kačku sakra rád, bo to nejde do dividend a na Kajmany, ale zpět na pohodu zvířat i jeho samotného, do omítky chalupy či chléva…
Takže, myslí to někdo s podporou venkova a přírody vážně?? Když se podíváte na strukturu výdajů na státní ochranu přírody, tak ani tady né. O tom někdy příště, nebo raději ne.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.5.2019 14:25 Reaguje na Stanislav Mudra
V něčem máte pravdu, ale v mnohém se mýlíte- více kultur u malého zemědělce? -ale kdeže- úplně stejně, ba mnohdy podstatně méně jak u velkého podniku, pouze to tak díky malým polím vypadá
větší náklady- jsou, ale drobní zemědělci nepodléhají podvojnému účetnictví-a dále nebudu pokračovat, určitě si domyslíte....
24m záběr a 60 km /h - to nemyslíte vážně, to jste se musel přepsat, prosím Vás, kde jste takový příklad viděl?
Odpovědět
SM

Stanislav Mudra

22.5.2019 21:33 Reaguje na pavel peregrin
a) i kdyby tak malé plochy určitě plní lépe jak půdoochrannou funkci jak lány (někteří dokonce pěstují pícniny)
b) ano malí kradou a neplatí daně (většinou jsou plátci DPH kůli rozdílu, takže tu je pro manipulace prostor žádný a pytel pšenice pro souseda úvěr za traktor nezaplatí
c) navštivte třeba nějaký veletrh
Odpovědět
pp

pavel peregrin

23.5.2019 09:41 Reaguje na Stanislav Mudra
Žádný takový stroj neexistuje- při záběru 24m a rychlosti 60 km /h, jak jste napsal-dovedete si to představit?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

23.5.2019 09:42 Reaguje na pavel peregrin
A pytel pšenice pro souseda-dovolte, abych se zasmál- s Poláky to frčí jedna radost.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist