Hynek Roubík: Společenská odpovědnost? Cesta k lepším zítřkům pro marginalizované zemědělce ze zemí Globálního Jihu?

S trochou nadsázky můžeme říci, že Česká republika je dvacátá osmá nejlepší země k životu. Tak to alespoň uvádí Index lidského rozvoje OSN, který zkoumá různé populační aspekty, jako zdraví, vzdělání, blahobyt a další indikátory. Patříme k zemím Globálního Severu, které jsou na tom o poznání lépe, než země rozvojové, respektive země Globálního Jihu. Dnešní svět se zmenšuje a zároveň se prohlubuje i propast mezi Severem a Jihem. Jsme svědky dlouhodobé destabilizace celých regionů, migračních vln, válek, pandemie AIDS, terorismu a mnohého dalšího. Více než miliarda lidí je dnes nucena přežít za méně než dolar na den v podmínkách extrémní chudoby, která jim znemožňuje jakýkoliv osobní růst a šanci na uplatnění.

Častým omylem je, že Česká republika nemá žádnou vinu na těchto problémech a že Češi žádné kolonie neměli, tudíž jakákoliv rozvojová spolupráce, či společenská odpovědnost je pro nás přítěž. Ovšem je důležité si uvědomit, že například české miny dodnes zabíjejí dospělé i děti v zemích jako Angola, nebo Mozambik a že jsme samozřejmě profitovali ze své svázanosti s Evropou. Evropa by nikdy nezažila tak rychlý vývoj, kdyby nevykořisťovala zbytek planety.

V dnešní době proto dochází ke společensky odpovědným aktivitám a iniciativám. Jednou z nich je i například fair trade, což je organizované sociální hnutí a zároveň tržní přístup, který má za cíl pomoci producentům v zemích Globálního Jihu. Zásadní jsou spravedlivé ceny za produkty a dodržování environmentálních a sociálních standardů při produkci komodit produkovaných producenty v rozvojovém světě. Hlavní fairtradové produkty jsou v současné době káva, čokoláda, kakao, čaj, třtinový cukr, banány a například bavlna. Ovšem v současné době jsou již dostupné mnohé další produkty, jako například koření, víno, džusy, květiny, rukodělné výrobky a dokonce i mobilní telefony nebo komodity jako zlato. Dlouhodobým cílem hnutí je pomoc marginalizovaným producentům a zaměstnancům v dosažení větší ekonomické soběstačnosti a stability, zejména skrze výše zmiňovaný spravedlivý obchod. Další takovou aktivitou je například idea mikrofinancování, která zpřístupňuje chudým obyvatelům finanční služby, které jsou pro ně v jejich tradiční formě často nedostupné. S pomocí mikrofinančních institucí pak mají možnost spořit, půjčovat si peníze, nebo se třeba pojistit, přičemž škála poskytovaných finančních produktů se stále rozšiřuje.

Jednou z možností pro obyvatele Globálního Severu, jak zemědělcům v rozvojovém světě pomoci, je tedy stát se zodpovědným spotřebitelem a přemýšlet nad tím, co skončí v našem nákupním košíku. Je nutné si uvědomit, že kupní síla nás spotřebitelů je obrovská a při jejím správném využití může přinést dalekosáhlé společensko-ekonomické změny, které mohou přispět k zlepšení kapitálové rovnováhy ve světě a zlepšení životních podmínek marginalizovaných producentů a zaměstnanců v rozvojovém světě.

---

reklama

---