https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/ivan-brezina-na-vlastni-oci-sumava-umirajici-a-ekologisticka?ids%5Bx58f3378657e3d4a9ec34d626f62294b2%5D=1&sel_ids=1
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ivan Brezina: Na vlastní oči - Šumava umírající a ekologistická

26.6.2012
Blokáda Šumavy 2011
Blokáda Šumavy 2011
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Říká se, že jeden obraz vydá za tisíce slov. Před dvěma týdny jsem se proto vypravil na Šumavu, abych si už po několikáté znovu osobně prošel místa, kde podle stokrát omílaných tvrzení odpůrců ozdravného kácení kůrovcem napadených stromů probíhá "velebné divadlo přírody".
 

Ideologická mantra, kterou milovníci škůdce opakují jako kolovrátek, zní následovně. Na české straně straně Šumavy zlí dřevorubci pod záminkou kalamity zplundrovali a rozkradli les. Na bavorské straně se naopak nekácelo, takže se tam lesy samovolně obnovují. Podle veterináře Jaromíra Bláhy tam "pod uschlými stromy roste průměrně přes tři tisíce mladých stromků na hektar" (http://www.sedmagenerace.cz/text/detail/divocina-je-podminkou-naseho-ziti). Vladimír Just pak viděl u Modrého sloupu "statisíce vzrostlých různověkých a druhově rozrůzněných stromků pod uschlým horním patrem lesa" (http://www.literarky.cz/civilizace/91-ivotni-prostedi/1261-pandemie-nebo-ieni-poplane-zpravy). A ten to věru musí vědět, protože tam s manželkou chodí na borůvky (http://archiv.neviditelnypes.lidovky.cz/obrazky/2005/01/40937_1_obrazek.jpg).

Já ale na borůvky nešel. V Kvildě jsem si na záda hodil bágl a vyrazil k uschlým pramenům Vltavy. Odtud jsem to vzal přes Mrtvý vrch, Mokrůvky a Luzný, Modrý sloup a Blatný vrch stále po hranici až na Javoří slať. Do těchto míst se nějakou dobu nesmělo. V dubnu 2009 tu totiž nechvalně známý ředitel parku František Krejčí (za panování neméně nechvalně proslulého ministra Ladislava Mika) zřídil "klidové zóny". Oblast neprodyšně uzavřel, ovšem v rozporu se zákonem (http://www.sumava21.cz/?c_id=521, http://neviditelnypes.lidovky.cz/sumava-setkani-se-strazi-narodniho-parku-f1c-/p_spolecnost.asp?c=A100722_112400_p_spolecnost_wag). To se definitivně potvrdilo v únoru 2011, kdy klidové zóny zrušil Nejvyšší správní soud (http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2010/0006_7Ao__100_20110124092715_prevedeno.pdf). Krejčí nás tedy česky řešeno "úředně buzeroval". Dnes si tuto trasu můžete projít bez obav z postihu, ale musíte se držet přímo na hranici, abyste nevstoupili do 1. zón parku (tam se nadále nesmí). Značky ale po hranici nevedou a je to cesta divočinou. I proto jsem tam dva dny táhl sám (respektive se třemi parťáky) a při noclehu pod širákem slyšel jen ticho. A jen tak mimochodem: kdyby vás za spaní na Šumavě mimo oficiálně povolená "nocoviště" chtěl někdo honit, nenechte se. Neděláte nic, co by bylo v rozporu nejen s duchem, ale ani s literou zákona (http://neviditelnypes.lidovky.cz/outdoor-sirak-povolen-06v-/p_spolecnost.asp?c=A110817_224508_p_spolecnost_wag).

Co jsem na šumavském vandru viděl ukazují fotky. Stručně řečeno: "zelený" ředitel Krejčí dobře věděl, co dělá. Kdyby tam totiž pustil lidi, mohlo by se "rozkecat", ze výše zmíněná Bláhova a Justova ideologická mantra je totální lež. Pod žalujícími kostrami uschlých smrků neroste až na výjimky nic než tráva a borůvčí. Žádná "samovolná obnova lesa" ani "velebné divadlo přírody" se nekoná. Prostě průšvih – experiment nevyšel. Abyste si toho všimli, nemusíte mít ekologické ani lesnické vzdělání. Stačí jen jít s otevřenýma očima a dívat se kolem sebe.

Hraničním lesem zabitým ekologisty jsem shodou okolností procházel právě ve dnech, kdy se začalo ukazovat, že vinou jejich loňské blokády zřejmě uschne i lokalita Na Ztraceném nedaleko Modravy. Dnes je tam 1100 kůrovcem napadených stromů (https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/u-sumavske-modravy-napadl-kurovec-pres-tisicovku-stromu). Od ledna víme, že blokáda organizovaná Hnutím Duha byla nezákonná (http://www.npsumava.cz/cz/1444/8793/clanek/krajsky-soud-potvrdil-ze-aktivisticka-blokada-na-ztracenem-byla-nezakonna/) a že ji přitom Duha přes zákaz soudu tajně organizovala dál (http://zpravy.idnes.cz/policie-je-brutalni-stezuji-si-aktiviste-na-sumave-sami-nejsou-bez-viny-1ap-/domaci.aspx?c=A110805_073119_domaci_taj). Od dubna víme, že blokáda byla násilnická (http://www.rozhlas.cz/zpravy/spolecnost/_zprava/1051499) a že "gándhíovští" aktivisté zasahujícím policistům nadávali do "sviní" (https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/soud-odrocil-pripad-aktivistu-zalovanych-za-napadeni-policie). Letos se ovšem nejspíš bude blokovat zase (https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/mfd-u-modravy-se-budou-kacet-stromy-ekologove-chystaji-blokadu). Dokazuje to i důvěrný dopis "Jardy Bláhy", rozesílaný začátkem května. Snad aspoň ty "svině" si letos odpustí...

Když jsem v neděli celý utrmácený dorazil na Modravu, nemohl jsem si nevšimnout jasně vyjádřeného názoru místních obyvatel. Pořadatele blokád a viníky schnoucí Šumavy tu prostě nemají rádi. Nedivme se jim. Když zelené mládežníky rvačky s policií přestanou bavit, odjedou za jinou vzrušující zábavou, třeba na technopárty nebo "na fesťák". Co je to za lidské typy je s lehkou nadsázkou popsáno tady: http://eportal.parlamentnilisty.cz/Articles/3697-intimni-zpoved-ze-sumavy-jak-jsem-se-privazovala-ke-stromu.aspx. Jenže místní lidé tu na rozdíl od blokádníků musejí zůstat. Jsou tu doma. A lány mrtvých stromů vyhánějí turisty, na kterých jsou obyvatelé Šumavy existenčně závislí (https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vinou-hrozby-blokady-na-sumave-miri-na-modravu-malo-turistu-rika-starosta).

Určitě proto neuškodí zdůraznit pár jmen, na která bychom při pohledu na lány mrtvých stromů neměli zapomenout: Vratislav Vozník, Mojmír Vlašín, Jana Konopová, Vladimír Just, Pavel Bezouška, Ivona Matějková, Jaromír Bláha, Petr Ješátko, Ladislav Miko, Libor Ambrozek, Martin Bursík, František Krejčí, Alois Pavlíčko...

Ale co: vydejte se po mých stopách a udělejte si názor sami...


reklama

Ivan Brezina: Šumava umírající a ekologistická

předchozí    další
Vlevo od hraničního průseku bezzásahová bavorská strana, vpravo česká strana, kde byly v tomto místě napadené stromy vykáceny a holiny uměle zasázeny. Rozdíl mezi oběma přístupy je jasně patrný.
Vlevo od hraničního průseku bezzásahová bavorská strana, vpravo česká strana, kde byly v tomto místě napadené stromy vykáceny a holiny uměle zasázeny. Rozdíl mezi oběma přístupy je jasně patrný.
Foto | Ivan Brezina
Vlevo od hraničního průseku bezzásahová bavorská strana, vpravo česká strana, kde byly v tomto místě napadené stromy vykáceny a holiny uměle zasázeny. Rozdíl mezi oběma přístupy je jasně patrný.
Mezi Malou a Velkou Mokrůvkou
Mezi Malou a Velkou Mokrůvkou
Mezi Malou a Velkou Mokrůvkou
Pohled z Luzného k severu
U Modrého sloupu
Pod Roklanskou chatou
Na Modravě
Na Modravě
 
foto - Brezina Ivan
Ivan Brezina
Autor je novinář. Na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy vystudoval systematickou biologii a ekologii.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

největší problém dnešní civilizace - 29. 6. 2012 - tomáš ditrich

Tato diskuse mne utvrzuje v tom, co již dlouho považuji za největší problém dnešní civilizace - neschopnost naprosté většiny občanů (tedy lidí s právem volit) rozlišovat mezi ověřenými fakty a subjektivními názory. Aby nějaké tvrzení bylo dostatečně podložené, abych mohl konstatovat příčinnost nějakého jevu, musí proběhnout výzkum, experiment, který tuto kauzalitu testuje. Ale i pro jednoduché popsání nějakého jevu (např. zde diskutovaná přítomnost / nepřítomnost přirozeného zmlazení) musím zvolit náhodný výběr dostatečného množství ploch a tam systematicky počítat. Opravdu to nejde tak, jak to dělal p. Brezina (a to nemluvím o tom, že
a) myslím si, že uvedené fotky nejsou náhodné či reprezentativní, ale pečlivě vybrané tak aby podporovaly jeho názory
b) na uvedených fotkách to zmlazení stejně vidět je).

Paradoxně tento popisovaný problém se většinou týká různých environmentálních organizací či šarlatánů. Namátkou dva velké problémy:

1) pocitově lidé vnímají, že ekologické zemědělství je šetrné k lidskému zdraví a k přírodě. Ve skutečnosti se ukazuje, že biopotraviny nemají pozitivní efekt na lidské zdraví, nejsou výživnější, nemají potenciál nahradit konvenční potraviny (pro nízkou efektivitu vyžadují větší plochy, což z hlediska ochrany přírody není žádoucí), často obsahují větší množství karcinogenních mykotoxinů. Řešením potravinové situace a zemědělství by mohlo být pěstování GM plodin (tam zase naprostá většina seriózních studií našla pouze pozitiva), organizace typu Greenpeace jsou však (těžko říct proč) radikálně proti.

2) Složitá je situace ohledně změn klimatu. Zde bych to rozdělil na 2 otázky: a) Je globální oteplování nepříznivé pro člověka, resp. životní prostředí? b) Je hlavní příčinou současného oteplování CO2, resp. lidská činnost? Bohužel, ani na jednu otázku nelze seriózně odpovědět. Přesto mnohé skupiny a organizace mají jasno....

Protože lidé (voliči i politici) nerozlišují mezi podloženými fakty a subjektivními názory, dochází k mnoha nelogickým a špatným rozhodnutím (což je celosvětový problém demokratických zemí).

P. Brezina, jakožto novinář (tedy ovlivňující veřejné mínění) s přírodovědným vzděláním, by měl jako první respektovat vědecké metody a vidět rozdíl mezi podloženým faktem a subjektivním názorem. Je smutné, když to nedělá....

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist