Jakub Hruška: Jaké jsou největší problémy zemědělské krajiny podle mě? A podle vás?
19.3.2024
Malý kus pole unikl herbicidu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jakub Hruška
Problémy zemědělské krajiny
1. Strukturální – krajina, zejména v nížinách, ale často i ve vyšších polohách, má velmi zjednodušenou strukturu založenou na velkých půdních blocích zemědělské půdy.
Problémy nejsou zdaleka jen na orné půdě (jak je to často vnímáno), ale i na rozsáhlých zatravněných plochách původně orné půdy v podhorských oblastech.
„Pole na trávu“ jsou jen o trochu menší problém než obrovské monokulturní bloky orné půdy v nížinách.
Množství rozčleňujících krajinných prvků je zcela nedostatečné, a dnešní způsoby hospodaření na pronajaté půdě velmi znesnadňují jejich cílenou tvorbu.
Nájemce „nemůže, protože půda není jeho“ a majitelé mají bohužel obvykle velmi nízkou motivaci krajinné prvky tvořit.
2. Kontaminační – přes oficiálně deklarovanou nízkou spotřebu pesticidů, patří české zemědělské půdy k nejvíce kontaminovaným v Evropě. Dokládá to nedávný průzkum ISPRA (Vieira et al. 2023), stejně jako vysoká kontaminace pesticidy zajíce polního v ČR (Hruška et al. 2021).
Nadužívání pesticidů bylo jednoznačně identifikováno jako jeden z hlavních důvodů úbytku biodiverzity zemědělské krajiny. Pesticidy, stejně jako hnojiva (NO3 a P všech rozpustných forem) kontaminují podzemní a povrchové vody, které navíc mají marginální samočistící schopnost díky odvodnění (melioracím) v půdě a kanalizovaným vodním tokům.
Zhoršování stavu dokládá například nález NKÚ (kontrolní akce č. 20/04 Nejvyššího kontrolního úřadu „Intervence k zajištění udržitelného stavu vod“) konstatující zvýšení koncentrací pesticidů ve vodách určených k pitným účelům.
A pokud vás napadnou další, napište, rádi to zahrneme.
Literatura:Vieira, D., Franco, A., De Medici, D., Martin Jimenez, J., Wojda, P., Jones, A (2023): Pesticides residues in European agricultural soils - Results from LUCAS 2018 soil module, Publications Office of the European Union, Luxembourg, 2023, doi:10.2760/86566, JRC133940.
Hruška, J., Svoboda, J. (2021): Analýza pesticidů v moči zajíce polního v letech 2016-2020 a vyhodnocení vlivu struktury a využití krajiny na nalezená množství pesticidů. Zpráva, MŽP.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Noční mrazy posledních dnů poškodily i polní plodiny, upozornili odborníci
Mráz poškodil většinu ovocných stromů v Čechách. Sadaři přišli o 100 procent úrody
Europoslanci schválili revizi společné zemědělské politiky EU
Další články autora |
Jakub Hruška: Pěkné dubové listí jako pěkný malér
Jakub Hruška: Jak velkou roli hrají pesticidy v úbytku zajíce? 
Jakub Hruška: Bedřich Moldan dostal státní vyznamenání. Konečně!Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (95)
pp
pavel peregrin
19.3.2024 06:52Vy pane Hruško byste udělal nejlépe, kdybyste už konečně přestal do zemědělství kafrat a šel od toho!! Protože kam vy a vám podobní šlápnete, tam sedm let tráva neroste! Nadužívání pesticidů? Přestaňte už konečně lhát, pokud se tak rádi oháníte všemožnými statistikami, tak statistika o používání pesticidů všeobecně mluví jasně a tahle vaše demagogie je víc než trapná. Ten ilustrační obrázek, to má být jako co?? Vy ani nevíte, že je to součást vaší tolik vzývané půdoochranné technologie? Nevíte, a o to je to smutnější, mít tu moc, pojedete všichni jak namydlení blesci!
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
19.3.2024 07:36 Reaguje na pavel peregrinS tím děláte, jak kdyby pesticidy byly nějaký úžas? Zemědělství není vynález posledních 50 let. Biologicky mrtvá zemědělská půda není výmysl a ať to podmětem jakkoliv. Museli se k té mrtvole na polích nějak dopracovat. Podzemní vody jsou kontaminované v řekách je fosfor a tedy i sinice. Dusičnany v zemědělství problém, kontaminuje půdu.
Odpovědět
JŘ
pp
pavel peregrin
19.3.2024 08:19 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPesticidy nejsou úžas, ale v současném zemědělství na celém světě naprosto nezbytná součást pěstebních technologií. Pokud si myslíte, že půda na polích je biologicky mrtvá, dovolte, abych vás vyvedl z vašeho bludu. Pouze zde opakujete mantry neználků, kteří o zemědělství nic neví.
Co se fosforu týká, hlavním zdrojem znečištění nejsou pole, ale odpadní vody a co se dusičnanů týká, tak ty se vám tvoří přirozenou cestou běžně i z hnoje či kejdy.
Odpovědět
Co se fosforu týká, hlavním zdrojem znečištění nejsou pole, ale odpadní vody a co se dusičnanů týká, tak ty se vám tvoří přirozenou cestou běžně i z hnoje či kejdy.
Jakub Graňák
19.3.2024 11:14 Reaguje na pavel peregrinMakroedafon v tuzemsku na orné prakticky přestává existovat... nebo snad chcete tvrdit opak?
Odpovědět
pp
JS
Jiří S
19.3.2024 09:23 Reaguje na Jaroslav ŘezáčTak většina kontaminace pesticidů v půdě je dlouhodobá z dob předrevolučních a těsně po revoluci. Dnešní pesticidy se odbourávají vesměs velmi rychle, mimo preemergentní herbicidy.
Fosfor v řekách je spíše problém domácností a používání čistících prostředků. Takových splavů půdy, aby se odnesl i fosfor už v dnešní době moc není.
Co se týče dusičnanů, tak tam s vámi souhlasím to je problém. Každopádně věřím tomu, že s modernizací podniků postupně dusičnany zmizí, nám například díky tomu, že variabilně hnojíme katastry mizí ze ZOD. Takže si osobně myslím, že k postupné nápravě dojde.
Odpovědět
Fosfor v řekách je spíše problém domácností a používání čistících prostředků. Takových splavů půdy, aby se odnesl i fosfor už v dnešní době moc není.
Co se týče dusičnanů, tak tam s vámi souhlasím to je problém. Každopádně věřím tomu, že s modernizací podniků postupně dusičnany zmizí, nám například díky tomu, že variabilně hnojíme katastry mizí ze ZOD. Takže si osobně myslím, že k postupné nápravě dojde.
Jakub Graňák
19.3.2024 11:16 Reaguje na Jiří SNení možná - za bolševika bylo všecko v naprostém pořádku - jak zde mnozí tvrdí
Odpovědět
RP
Radim Polášek
24.3.2024 09:19 Reaguje na Jakub GraňákTak ono je v zemědělství otázka, za kterého bolševika.
Zemědělská družstva sice formálně vznikala v padesátých letech, ale některá vznikala až o 15 let později. A až do roku nejméně 1970, až 20 - 25 let fungovaly JZD sice na zcelených lánech, ale využívaly hodně stejné výrobní technologie, jakou produkovali jejich předchůdci, hlavně velcí sedláci a často to bylo jenom se stroji a chlévy, které od těch velkých sedláků ziskali.
na skutečně velkovýrobní zemědělství se u nás zemědělská družstva přeorientovala až v letech 1970 - 1980. Pesticidy ve skutečně významné měřítku se u nás začaly používat až od roku asi 1975 - 80 a totéž se masově dělo třeba u velkokapacitních živočišných výrob nebo u využívání velkokapacitních zemědělských strojů na polích.
V krajním případě se tak ono ostrakizované velkoprodukční intenzívní zemědělství provozovalo za komunistů na polích jen asi 10 let, zatímco dnes za kapitalistů už skoro 34 let.
A protože změna kvality půdy má v zemědělství setrvačnost 5 - 16 -20 let, docházelo k zásadním změnám způsobeným intenzívním zemědělstvím až po ukončení vlády komunistů na polích obhospodařovaných už soukromými vlastníky.
Ne jako že by ty změny půdy byly dnes problém. S dnešními zemědělskými stroji a pesticidy se i na běžné zemědělské půdě dnešní kvality rodí stále víc, výnosy neklesajía zemědelci nemají s kvalitou půdy žádný problém. Problém se zemědělskou půdou mají pouze zelení "půdní" alarnmisté. Zemědšlci mají problém pouze s nesmyslnými bruselskými regucemi a zeleným bruselským šílenstvím.
Odpovědět
Zemědělská družstva sice formálně vznikala v padesátých letech, ale některá vznikala až o 15 let později. A až do roku nejméně 1970, až 20 - 25 let fungovaly JZD sice na zcelených lánech, ale využívaly hodně stejné výrobní technologie, jakou produkovali jejich předchůdci, hlavně velcí sedláci a často to bylo jenom se stroji a chlévy, které od těch velkých sedláků ziskali.
na skutečně velkovýrobní zemědělství se u nás zemědělská družstva přeorientovala až v letech 1970 - 1980. Pesticidy ve skutečně významné měřítku se u nás začaly používat až od roku asi 1975 - 80 a totéž se masově dělo třeba u velkokapacitních živočišných výrob nebo u využívání velkokapacitních zemědělských strojů na polích.
V krajním případě se tak ono ostrakizované velkoprodukční intenzívní zemědělství provozovalo za komunistů na polích jen asi 10 let, zatímco dnes za kapitalistů už skoro 34 let.
A protože změna kvality půdy má v zemědělství setrvačnost 5 - 16 -20 let, docházelo k zásadním změnám způsobeným intenzívním zemědělstvím až po ukončení vlády komunistů na polích obhospodařovaných už soukromými vlastníky.
Ne jako že by ty změny půdy byly dnes problém. S dnešními zemědělskými stroji a pesticidy se i na běžné zemědělské půdě dnešní kvality rodí stále víc, výnosy neklesajía zemědelci nemají s kvalitou půdy žádný problém. Problém se zemědělskou půdou mají pouze zelení "půdní" alarnmisté. Zemědšlci mají problém pouze s nesmyslnými bruselskými regucemi a zeleným bruselským šílenstvím.
Jakub Graňák
25.3.2024 15:01 Reaguje na Radim PolášekKolektivizace zhuntovala stavy drobné pernaté a zlikvidovala stanoviště hmyzu. Není pravda, že pesticidy se začaly používat až od roku 1975, kde jste na to přišel? DDT se v masovém měřítku v tuzemsku začal používat v polovině padesátých let. Intenzifikace to už jenom dorazila. Kvalita půdy soustavně klesá od počátku měření, tedy poloviny šedesátých let - data VÚMOP. Pokud považujete pedology za "pouze zelené půdní alarmisty" tak nemá cenu s Vámi dále ztrácet čas...
Odpovědět
PH
Petr Hanák
29.3.2024 08:59 Reaguje na Jiří SMáte pravdu. Naše země spotřebovává v přepočtu na hektar mnohem méně pesticidů než Rakousko a Německo. Moderní technologie (variabilní hnojení, optické plečky, přesné postřikovače) budou postupně spotřebu těch hrozně drahých pesticidů snižovat. Dotační podpora tzv. eko zemědělství je podle mne podvod, většinou to končí na extenzívní pastvě. V součtu není na planetě dostatek půdy pro čistě "eko" zemědělství. Nejmenší výměra lesů byla v našich zemích před nástupem průmyslových hnojiv a masového používání uhlí. Proč asi? P.S. Hospodaříme na 1500ha, zvyšujeme podíl brambor a zeleniny pod závlahou. Sázíme alej, děláme biopásy.
Odpovědět
ss
MU
pp
MU
kk
karel krasensky
20.3.2024 15:20 Reaguje na pavel peregrinHruška je jeden z těch co mají na triku sežránou Šumavu od kurovce.
Odpovědět
JV
Josef Valenta
24.3.2024 21:23 Reaguje na pavel peregrinSouhlasím a nesouhlasím. Dělal jsem zootechnika v ZD /mělo 1700 ha /,v družstvu jsem měl i funkci krmiváře a proto jsem byl u agronoma "pečený,vařený" a měl jsem i přehled o používání hnojení a používání pesticídů. Včetně jejich cen a cen výstupů RV. Agronom i já jsem byli radějí ,když jsme mohli používat statkové.Proto jsem měl podporu v držení stavů skotu. Průmyslová hnojiva se používala pomálu a sklad který byl specialně určený pro chemikálie byl víceméně prázdný a chodili do něj jen kontroly.V roce 2002 jsem zakoupil malou usedlost i s pozemky a začal pomalu hospodařit ,spotřeba pesticídů a průmyslových hnojiv nebyla . A proč souhlasím. Kousek ode mne "hospodaří" velký koncern,pracoval tam něco přez rok můj syn.Tam to je o něčem jiném. Zemědělství má mnoho dalších problémů,o kterých stojí za to hovořit.Třeba ty vaše velké lány ano skutečně funguje to alespon v mém okolí 30 ha jedna kultůra , ale když se rozdělí lán mezí z kopce dolů /jak myslíte ,že se ponejvíce oře/.Ale udělám vám radost vysazují se stromy,jak znovu u silnic ,tak někde na ty meze. Jako producent plemenných zvířat jsem několikrát odmítl prodat svá zvířata,proč asi?
Odpovědět
pp
pavel peregrin
25.3.2024 12:44 Reaguje na Josef ValentaRád odpovím, vy jste jeden z mála, který tady na Ekolistu ví, o čem píše.Statková hnojiva jsou poklad pro půdu, to je bez diskuze. Bohužel v současné napjaté ekonomice ten hnůj či kejda představují dost velkou zátěž ve variabilních nákladech, ale co už. Já pamatuji rovněž dobu, kdy agrochemie, tedy ta lepší, byla na příděl, ale je třeba jedním dechem dodat, že tehdy ještě fungovaly vyvážené osevní postupy, které do velké míry eliminovaly zaplevelení.
To, že se oře ponejvíc z kopce dolů, je dáno samozřejmě tím, že takto je konfigurováno nejvíce polí.
Odpovědět
To, že se oře ponejvíc z kopce dolů, je dáno samozřejmě tím, že takto je konfigurováno nejvíce polí.
Vojtěch Maruška
19.4.2024 11:53 Reaguje na pavel peregrinAno , pane Peregrin , jděte už konečně od toho . Dík takovým jako jste vy , máme otrávenou půdu , vodu i vzduch o " zdravých potravinách " nemluvě . Konečně mohu souhlasit s OSN , když dala zemědělce na první místo - ve znečišťování planety . Jo a plky o živení spoluobčanů si nechte třeba do hospody , většina toho co z polí vydřete stejně končí ve spalovnách , alias bioplynkách . Šárka
Odpovědět
Ra
Radek
19.3.2024 07:19Největší problém jsou dotace . Někdo díky nim v podstatě rozhoduje co budou zemědělci z pudou dělat , díky penězům které získají to také dělají .
Vlastníkům je jedno co se děje z jejich půdou , zajímá je jenom výše nájmu . Pěstování energetických plodin , bioplynky , opravy drenážního potrubí , nerespektování půdy a prostředí na kterém se hospodaří .
Odpovědět
Vlastníkům je jedno co se děje z jejich půdou , zajímá je jenom výše nájmu . Pěstování energetických plodin , bioplynky , opravy drenážního potrubí , nerespektování půdy a prostředí na kterém se hospodaří .
pk
pepa knotek
19.3.2024 08:31 Reaguje na RadekMůžete zemědělcům předvést na svých polnostech jak to dělat bez dotací (nemusíte si o ně požádat). Uspořádejte "polní den", tam to můžete pěkně odprezentovat jednu plodinu vedle druhé s použitou technologií, výnosy, ekonomickým zhodnocením - zemědělci se přijedou rádi podívat, jak to dělat správně.
Odpovědět
ss
JV
Josef Valenta
24.3.2024 21:27 Reaguje na pepa knotek1++++Je třeba nezapomenout na živočišnou!!!!
Odpovědět
PB
Petr Brok
19.3.2024 08:50Když udělám remízek a soused ne, tak neprodám lépe, neb zákazník se to nedozví a produkce je navíc smíchaná. Tak proč bych to dělal?
Odpovědět
JV
Josef Valenta
24.3.2024 21:38 Reaguje na Petr BrokAsi jsem magor ,ale když jsem utahaný tak za stodolou poslouchám cvrčky a žabičky.Lehnu na pastvinu a kolem skáčou koníci. Ale zkuste to udělat aby na vás děti byli pyšní a vy jim odkázal skvělou krajinu.Jestli vás trápí myši dejte na stromy na mezi budky pro dutinové dravce. Třeba se vytvoří i vhodný biotop pro koroptvičky a vy se budete s radostí na ně koukat.
Odpovědět
PB
Petr Brok
25.3.2024 17:13 Reaguje na Josef ValentaNo, tak já to dělám, mám 23% pozemků, jež jsou remízky, mokřady atd. a to bez dotací. To ale neznamená, že mi současný systém nevadí.
Odpovědět
AL
Alena Lyskova
19.3.2024 08:50Nechte už zemědělce všichni být, starejte se o sebe. Tisíce různých studii, čert aby se v tom vyznal. Zemědělci nejlépe ví co mají se svou půdou dělat.
Kupte si půdu nebo pronajměte a tam si dělejte svoje experimenty, když to bude dlouhodobě fungovat, zemědělci určitě začnou tuto vaši ověřenou metodu v praxi sami bez donucení používat. Ještě Vám za radu zaplatí. Zemědělci nemají čas ani energii a v neposlední řadě ani prostředky na to aby nadmíru riskovali.
Odpovědět
Kupte si půdu nebo pronajměte a tam si dělejte svoje experimenty, když to bude dlouhodobě fungovat, zemědělci určitě začnou tuto vaši ověřenou metodu v praxi sami bez donucení používat. Ještě Vám za radu zaplatí. Zemědělci nemají čas ani energii a v neposlední řadě ani prostředky na to aby nadmíru riskovali.
JO
Jarka O.
19.3.2024 09:34 Reaguje na Alena Lyskova1*
@ Co si autor myslí o neznámé fabrice v Dolní Lutyni v nivě a na poli vedle ptačí lokality? Co o prodeji půdy (úhorů) do ciziny za levno? Jaká pak bude kvalita, dostupnost a cena produktů?
Odpovědět
@ Co si autor myslí o neznámé fabrice v Dolní Lutyni v nivě a na poli vedle ptačí lokality? Co o prodeji půdy (úhorů) do ciziny za levno? Jaká pak bude kvalita, dostupnost a cena produktů?
Jakub Graňák
19.3.2024 11:25 Reaguje na Jarka O.Zkuste použít fantazii a představte si, co se stane s jedním nejmenovaným agrokolosem až jeho mafiánský majitel exne? To teprv bude mrzení... nebo to bude v naprostém pořádku, protože jak tvrdí jeden místní "diskutér", o vlastním majetku může rozhodovat jenom majitel a nikdo jiný do toho nemá co kecat?
Odpovědět
JO
Jarka O.
19.3.2024 15:12 Reaguje na Jakub GraňákZákon do toho snad smí kecat. Bude se dědit, rozprodávat? Když divný zákon umožňuje dát půdu EU a Švýcarsku (Lichtnšt.), tak možná mrzení bude. Na západě se půda EU cizincům nesmí prodat, jen pronajímat. https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-cesku-mozna-bude-platit-zakaz-prodeje-zemedelske-pudy-do-tzv.tretich-zemi
Odpovědět
Jakub Graňák
19.3.2024 16:47 Reaguje na Jarka O.Oni nebudou prodávat půdu, nýbrž podniky.. co tam máte dál?
Odpovědět
JO
Jarka O.
19.3.2024 17:03 Reaguje na Jakub GraňákŽe nejsou jeho, patří fondu. Radši vy řekněte svou vizi, já netuším, o co jde.
Odpovědět
Jakub Graňák
19.3.2024 17:32 Reaguje na Jarka O.Opakování devadesátek - nákup zahraničním kapitálem a likvidace - zažijete déja-vu. Vše jako důsledek neřešených strukturálních problémů v podobě koncentrace "výrobních kapacit" - ještě si na mně vzpomenete.
Dál to nemíním rozmazávat
Odpovědět
Dál to nemíním rozmazávat
JO
Jarka O.
19.3.2024 20:05 Reaguje na Jakub GraňákÚplně vám věřím, že to tak může dopadnout, .. pokud mafián nemá syny se zájmem o podnikání. Ale to by si myslím měly řešit zákony, aby nenastaly "devadesátky".
Odpovědět
Jakub Graňák
19.3.2024 17:33 Reaguje na Jarka O.Ps: kdo že je stoprocentním vlastníkem akcií? Vy "fonde":-)
Odpovědět
JO
Jarka O.
19.3.2024 20:07 Reaguje na Jakub GraňákJá to opravdu neřeším a nevím, asi ten mafián, pane statkáři? :-)
Odpovědět
pp
DM
Dalibor Motl
19.3.2024 08:58Největší problémy zemědělské krajiny podle mě: 1. Koncentrace zemědělských podniků do megapodniků, podporovaná po léta účelově nastavenými zemědělskými dotacemi, ohromnou mírou byrokracie, "nefunkčním" tržním prostředím a koncentrací potravinářských firem. 2. odtržení majitelů půdy od zemědělské výroby (majitelé nejsou hospodáři) 3. Naprosto chybná podpora výroby biolihu, bioplynu, pěstování energetických plodin na polích a následná podpora spalování biomasy v teplárenství a další rádoby ekologické počiny 4. Dotace jsou zlo. Podporují bohaté a velké na úkor malých hospodářů. Podporují spekulanty s půdou. Křiví trh a zdražují vybrané ekonomické statky. 5. špatné nastavení daní a dotací zejména u krajinných prvků (jako jsou remízky, lesní okraje... Zemědělci jsou přímo motivovaní je ničit aby nepřišli o dotace na plochu.
Odpovědět
Ra
JS
Jiří S
19.3.2024 09:27 Reaguje na Dalibor MotlTo je otázka jak moc podporuje ty bohaté, asi nějaké zastropování je dobré. Každopádně dříve dostávali všichni stejně, kolik hektarů máš, tolik dostaneš. A znám soukromníky, kteří byli šikovní a úspěšní a dnes hospodaří přes 1000 ha. Je to konglomerát či ne? Protože dnes remcají, jak ti malí a méně úspěšní a šikovní jsou více podporávni.
Nechci odporovat tomu co jste napsal, ale vše není černobílé a uchopit tento problém je velmi obtížné.
Odpovědět
Nechci odporovat tomu co jste napsal, ale vše není černobílé a uchopit tento problém je velmi obtížné.
DM
Dalibor Motl
19.3.2024 10:36 Reaguje na Jiří SAno existují zemědělské podniky hospodařící na vlastní půdě přesahující 1000ha. Já jim jejich úspěch přeju a díky za každý úspěšný zemědělský podnik. Otázka je, jestli, a do jaké míry je třeba podporovat ty velké a úspěšné z daní vybraných od všech (včetně důchodců, samoživitelek, dělníků atp.). Ještě bych mohl do problémů zemědělské krajiny přidat likvidaci záhumenkových hospodářů (mikro "farem") chovajících na záhumenku po předcích 8 ovcí, dvě prasata nebo pěstujících zeleninu, sadbu, ovoce na destiláty atp. při "normálním" zaměstnání. To se děje prostřednictvím byrokratické a daňové buzerace těch nejmenších chovatelů, výrobců a pěstitelů. Mám na mysli omezování domácích porážek, zpřísňováním hygienických předpisů do absurdna, povinnými evidencemi hospodářských zvířat, absurdním zdaňováním domácího pálení, požadavky na potravinářskou mikro výrobu nebo stánkový prodej, kontrolními hlášeními a dalšími likvidačními metodami. Zánik takových mikro hospodářství a zamezení vzniku nových mikro zemědělských a mikro potravinářských podniků likvidujeme poslední zbytky pestré zemědělské krajiny (a to nemluvím o škodách na lidech, na pestrosti nabídky a na celostátní ekonomice). Ony totiž úspěšné firmy (i v zemědělství a potravinářství) musí nějak vzniknout, přežít aby se ten úspěch třeba mohl v budoucnu realizovat. A náš stát, pokud je nechá vzniknout, tak je "cíleně zabíjí" úřední šikanou hned v zárodku.
Odpovědět
Jakub Graňák
19.3.2024 11:20 Reaguje na Dalibor MotlPlný souhlas... i s příspěvkem výše, nicméně v těchto diskusích nehledejte pochopení... sám na toto upozorňuju už roky, jediným výstupem je, že mi tu kálejí na hlavu
Odpovědět
ss
smějící se bestie
19.3.2024 12:05 Reaguje na Dalibor MotlV likvidaci záhumenkářů, se státní správa přímo vyžívá !
Přes 1 000ha mají i rodinní sedláci, kteří začínali na těch pár /možná desítkách ha po předcích - něco dokoupili, spíše však mají v pachtu.
Odpovědět
Přes 1 000ha mají i rodinní sedláci, kteří začínali na těch pár /možná desítkách ha po předcích - něco dokoupili, spíše však mají v pachtu.
pp
pavel peregrin
19.3.2024 13:15 Reaguje na Dalibor MotlPokud chcete normální zemědělskou produkci, tak je potřeba podporovat střední a velké, protože od nich pochází rozhodné množství. Nechci být jízlivý, ale právě naopak u malých jsou dotace kontraproduktivní. A jinak- za většinu problémů, které vyjmenováváte, nemohou zemědělci, ale debilní agrární politika tohoto státu. Co chcete, když ho 30 let řídí neumětelové? Smáli se socialistickým ministrům, ale oproti těm dnešním to byli lumeni, minimálně jejich náměstci. Takže zemědělci se pouze přizpůsobili, nic víc a nic míň.
Odpovědět
Jakub Graňák
19.3.2024 15:15 Reaguje na pavel peregrinKdo se smál sicialistickým ministrům? "Kapitalističtí" ministři? Dyť to byl jeden soudruh vedle druhého
Odpovědět
pp
pavel peregrin
19.3.2024 16:26 Reaguje na Jakub GraňákAle tak nějak všeobecně si současná věrchuška myslí, že sežrali všechnu moudrost. Jinak máte pravdu, kdysi jsem se ptal " a které komunisty myslíte? Ty z TOP 09, ODS, ODA , Soc. dem.?" a dotyční se mohli posr... Jo, pravda bolí. Ale vážně- třeba Toman, at už je jakýkoliv, s přehledem strčil do kapsy ministry zemědělství před ním i po něm, protože ať je stará struktura nebo ne, tak řemeslu rozumí.
Odpovědět
Jakub Graňák
19.3.2024 16:50 Reaguje na pavel peregrinDlouhodobé strukturální problémy neřešil nikdo... ale to už bych se zase opakoval
Odpovědět
pp
pavel peregrin
19.3.2024 17:54 Reaguje na Jakub GraňákVíte, měl jsem na škole jednoho pana učitele, věřícího člověka a výborného odborníka. Celou dobu jsem ho potom navštěvoval, když jsem jezdil do Budějovic na srazy. A on mi těsně před smrtí řekl, že si to nikdy nemyslel, ale když se podívá na to, co se zemědělstvím provedli po 90. roce, tak za socialismu byl jeho zlatý věk. Zrovna od něj bych to nikdy nečekal, protože i v době socialismu byl dost kritický.
Odpovědět
Jakub Graňák
20.3.2024 15:42 Reaguje na pavel peregrinZáleží z které strany se na to díváte. Z pohledu obilnáře ta doba vypadá o dost jinak, než z pohledu ovocnáře, ale to by bylo na hódně dlouhou debatu
Odpovědět
pp
DM
Dalibor Motl
19.3.2024 19:38 Reaguje na pavel peregrinJá odpovídám na otázku Jaké jsou problémy zemědělské krajiny. Malé záhumenky, byť (z hlediska produkce) špatně obhospodařované přinášejí do krajiny pestrost. Jsou to extenzivní sady, chudé pastviny, podmáčené louky kosené nějakým dvoukolovým malotraktůrkem typu Vari. Políčka brambor, řepy nebo máku. Často pro produkční konvenční zemědělství nezajímavé plochy, kde ale hospodaření neprofesionálních mikrohospodářů udržuje bezlesí. Někdy jsou to záhumenky navazující na zástavbu. Tím omezují negativní vlivy konvenčního zemědělství na zahrady a obecně obytnou zástavbu, omezují erozi, poskytují životní prostor plevelům, hmyzu, ptákům i dalším organismům. To z mého pohledu zlepšuje strukturu zemědělské krajiny z pohledu státu a daňových poplatníků zdarma. Zároveň to může zmirňovat tlak na změny v konvenčním zemědělství ;) Klíčová otázka zemědělské produkce je jakou cenu (dotační cenu) chceme a jsme schopní za ni platit. Pokud bychom Evropské zemědělce vystavili světové konkurenci bez ochrany, kvót, dotací, subvencí a daňových úlev asi by změny v krajině byly rychlé (z mého pohledu nežádoucím směrem) a bezprostředně by souvisely s vlnou bankrotů evropských zemědělských podniků.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
20.3.2024 07:09 Reaguje na Dalibor MotlZde bychom si mohli položit více otázek. Já samozřejmě nezpochybňuji a nikdy jsem nezpochybňoval to, když si někdo chce hospodařit na své záhumence, pastvině etc. Jistě, přináší to do krajiny pestrost. Na straně druhé, ono vše, co má k něčemu vypadat, dá práci a tudíž i tato drobná činnost, pokud krajina nemá zarůst plevelem. Nevím, zda s tím máte zkušenost, ale mít kupříkladu za souseda "ekologa", který zahradu obhospodařuje způsobem vše nechat zarůst, mezi to vysázet a pak čekat, co sklidím, je , jemně řečeno, obtěžující. Taková místa se pak stávají zdrojem a semeništěm plevelů, chorob, které se šíří do krajiny a na okolní pozemky.
Vím, vypadá to možná pro někoho hezky, ale pro ty ostatní....
Já pouze osobně nesouhlasím a nikdy souhlasit nebudu s tím, aby se takové experimenty prováděly s cennou ornou půdou. Postupy, jak udržet půdu v kondici byly dávno vymyšlené a na to není třeba žádného regenerativního zemědělství etc. Ale co je třeba, je to, začít provádět opravdovou agrární politiku, hledět na své národní zájmy a nikoliv servilně poklonkovat tu Východu, tu Západu.
Ta světová konkurence, o které píšete, nevyrábí-samozřejmě s vyjímkami jako státy např. Jižní Ameriky, kde jsou jiné klimatické podmínky- o nic levněji, myšleno na použití hnojiv a pesticidů, ale politika jejich vlád je jiná.
Odpovědět
Vím, vypadá to možná pro někoho hezky, ale pro ty ostatní....
Já pouze osobně nesouhlasím a nikdy souhlasit nebudu s tím, aby se takové experimenty prováděly s cennou ornou půdou. Postupy, jak udržet půdu v kondici byly dávno vymyšlené a na to není třeba žádného regenerativního zemědělství etc. Ale co je třeba, je to, začít provádět opravdovou agrární politiku, hledět na své národní zájmy a nikoliv servilně poklonkovat tu Východu, tu Západu.
Ta světová konkurence, o které píšete, nevyrábí-samozřejmě s vyjímkami jako státy např. Jižní Ameriky, kde jsou jiné klimatické podmínky- o nic levněji, myšleno na použití hnojiv a pesticidů, ale politika jejich vlád je jiná.
MU
JP
Jarda P
19.3.2024 09:04Tak hlavne, ze se o tehlech problemech teprve asi 30 let plka a jinak se vubec nic nedeje. Treba o tom, ze lany sovetskeho stylu od obzoru k obzoru vazne nejsou prilis dobry napad. Sice se to vi, ale porad tu jsou a casto na nich roste repka, ktera se zrovna neobejde bez vydatnych davek chemie. Asi proto, ze vcele maji radi repke.
Odpovědět
LČ
Lovatý Čávo
19.3.2024 10:57Pane Hruška, jděte si raději zastřílet za státní prachy do Národního parku. Nebo jste tam nelovil zadarmo?
Vědec by neměl zjednodušovat problematiku takovým otřesným způsobem, jako to děláte opakovaně Vy. Bylo daleko hůř a nemůžete říct, že se tady nikdo nesnaží o zlepšení. To mluvíme o kontaminaci vod-Vy zkrátka nemůžete nakládat s dostatečným množstvím dat, protože metody na určování reziduí nebyly leta dostupné. A že byste zmínil zemědělské ochranné pásmo vyloučené z použití pesticidů okolo VD Želivka či Vrchlice? To vůbec nemluvím o Vašem tažení proti glyfosátu. Oproti zátěži vod z herbicidů s reziduálním účinkem je glyfosát ještě zlatej! Vaše znalosti v oblasti zemědělství jsem měl tu čest slyšet na Biologickém čtvrtku a musím říct, že nejsou nijak závratné.
S pozdravem
Stanislav Křížek
Odpovědět
Vědec by neměl zjednodušovat problematiku takovým otřesným způsobem, jako to děláte opakovaně Vy. Bylo daleko hůř a nemůžete říct, že se tady nikdo nesnaží o zlepšení. To mluvíme o kontaminaci vod-Vy zkrátka nemůžete nakládat s dostatečným množstvím dat, protože metody na určování reziduí nebyly leta dostupné. A že byste zmínil zemědělské ochranné pásmo vyloučené z použití pesticidů okolo VD Želivka či Vrchlice? To vůbec nemluvím o Vašem tažení proti glyfosátu. Oproti zátěži vod z herbicidů s reziduálním účinkem je glyfosát ještě zlatej! Vaše znalosti v oblasti zemědělství jsem měl tu čest slyšet na Biologickém čtvrtku a musím říct, že nejsou nijak závratné.
S pozdravem
Stanislav Křížek
ss
smějící se bestie
19.3.2024 12:07 Reaguje na Lovatý ČávoO zátěžích vod z domácností - kuchyň, koupelna, záchod, se skromně stále mlčí !
Odpovědět
pp
LČ
Lovatý Čávo
19.3.2024 16:28 Reaguje na pavel peregrinO zátěži domácnosti mluví dostatečně legislativa. Znečištění dusičnany ze zemědělství vymezují tzv. zranitelné oblasti. Znečištění z domácností je vymezeno citlivými oblastmi (zejména fosfor). Zatímco zranitelné oblasti nejsou na celém území, citlivé oblasti jsou na 100% území.
Odpovědět
pp
MJ
Marcela Jezberová
19.3.2024 12:31Jen tak pro informaci, na přelomu tisíciletí probíhal prodej státní zemědělské půdy. Už tehdy zemědělci upozorňovali, že pokud stát veškerou půdu prodá, nebude mít kde stavět veřejně prospěšné stavby, nebude mít možnost směňovat půdu, pokud to bude potřeba. Žádný úředník ani politik na to tehdy neslyšel. Pak se přišlo s pozemkovými úpravami, které ze SPÚ lezou jak z chlupaté deky a to hlavně proto, že na ně prostě stát neráčí poskytnout peníze. Financují se z Programu rozvoje venkova a ačkoliv probíhala za ministra Tomana jednání s MŽP, aby se do financování pozemkových úprav zapojilo, MŽP razantně odmítlo - stálo by to peníze. Rozorání mezí a vytvoření velkých lánů byla politická zakázka státu a změna tohoto stavu musí také proběhnout za peníze státu. A jelikož se stát své zemědělské půdy zbavil, tak pokud chce zakládat krajinné prvky, musí holt tu půdu od vlastníků zpátky vykoupit za tržní cenu (vlastníci opravdu nemají zájem ze své orné půdy, za kterou inkasují pachtovné, dělat meze, za které nedostanou nic) a ty krajinné prvky na ní prostě založit sám. Stejně nemá pro řešení eroze a biodiverzity smysl zakládání sem tam mezičky. Pozemkové úpravy by mohly dát "do pucu" celá katastrální území, kdyby... měl stát půdu, na které se může SPÚ vyřádit a dal na to peníze. Zemědělec založením a údržbou krajinných prvků získá jen více práce a větší náklady. Cenu za produkci vyšší nedostane a za dobrý pocit, že dělá něco pro přírodu, mu naftu nikdo neprodá.
Odpovědět
Jakub Graňák
19.3.2024 12:56 Reaguje na Marcela JezberováJo jo, za Palase to byla nádhera - metr čtvereční za 6 halířů!... a jak proti tomu AK tehdy brojila... radost zavzpomínat
"Už tehdy zemědělci upozorňovali"... upozorňovali, jen nešlo o členy vašeho spolku:-)
Odpovědět
"Už tehdy zemědělci upozorňovali"... upozorňovali, jen nešlo o členy vašeho spolku:-)
MJ
Marcela Jezberová
19.3.2024 14:39 Reaguje na Jakub GraňákAle šlo o členy AK ČR. Byla jsem u toho.
Odpovědět
Jakub Graňák
19.3.2024 15:10 Reaguje na Marcela JezberováNo pokud myslíte ty, kteří ty pozemky po 6 halířích za metr skupovali, tak to určitě o členy AK šlo, byl jsem u toho... (jakožto silně rozlazený pozorovatel)
Pokud jste byla u toho, jak tvrdíte, tak jistě dobře víte, jak se AK vůči výše zmíněnému politiku stavěla... tudíž nejste ničím jiným, než ďáblovým advokátem a lze říci, že nesete svůj díl viny na tom, jak současné tuzemské zemědělství vypadá
Odpovědět
Pokud jste byla u toho, jak tvrdíte, tak jistě dobře víte, jak se AK vůči výše zmíněnému politiku stavěla... tudíž nejste ničím jiným, než ďáblovým advokátem a lze říci, že nesete svůj díl viny na tom, jak současné tuzemské zemědělství vypadá
MJ
Marcela Jezberová
20.3.2024 07:53 Reaguje na Jakub Graňák6 hal za metr? Kde to bylo? Na haldě v Ostravě? Taková cena nebyla ani v Podkrkonoší. A v tom srabu, v jakém tehdy zemědělství bylo, byly i tehdejší ceny pár korun za metr pro zemědělce problém.
Odpovědět
Jakub Graňák
20.3.2024 15:34 Reaguje na Marcela JezberováTaková byla cena ve východním podhůří hrubého Jeseníku
Odpovědět
Jakub Graňák
20.3.2024 15:37 Reaguje na Marcela JezberováA z těch "srabů", kteří takhle nakoupili, se během tří let stali multimilionáři
Odpovědět
MK
Martin Králík
19.3.2024 19:30 Reaguje na Marcela JezberováA není to náhodou tak, že v mnoha případech blokují KOPú sami vlastnící pozemků, případně ti, kteří na orné půdě katastru hospodaří a část pozemků i vlastní. U nás s v obci jeden takový "hospodář" 10 let pozemkovky dost účinně bojkotoval. Musel to vyřešit až soud. Uvedený dost hřešil na to, že bez smluv (a hlavně úhrady nájmů) užíval cizí půdu (bral na to dotace), a to z důvodu nepořádku v KÚ. A co zmohla obec, SPÚ - nic, vůbec nic.... A jsou katastry, kde vlastníci sami nechtějí pozemkovky - tak kdo za to může? A protierozní opatření, které májí zlepšovat a udržovat úrodnost půdy má řešit stát ? Vlastník půdy to vlastně nepotřebuje, protože by si příslušným opatřením půdu znehodnotil. No trošku se v tom ztrácím... Nezbude než stát popohnat odpovědnosti za to že nečinní, ale co by měl činit? Stát odpovědný je, ale vlastník je chudák, který nic nemůže.
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
20.3.2024 07:56 Reaguje na Martin KrálíkTak snad i tohle je záležitost, kterou mají řešit politici. Opět to neřešili 20 let. Jak politici nastaví systém, tak funguje. Když to nechali 20 let být, asi jim to vyhovovalo. Ale nesmějí svou odpovědnost házet na zemědělce.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
20.3.2024 08:58 Reaguje na Marcela JezberováMyslíte si, že náklady na chyby mají platit politici? Kdo je zvolil?
To vždy platí chudej lid. A na ten musí být přísnost.
To věděl už Josef Švejk.
Odpovědět
To vždy platí chudej lid. A na ten musí být přísnost.
To věděl už Josef Švejk.
MK
Martin Králík
20.3.2024 19:06 Reaguje na Slavomil VinklerZa vyčůranost, hamižnost, nepoctivost a bezohlednost lidí přeci může neschopná vláda, prolhaný premiér, neschopní ministři, užvanění poslanci a Brusel. Pokuste se změnit legislativu tak, že v těchto případech (mluvím o procesu KOPú) bude rozhodovat stát bez možnosti odvolání a bez ohledu (i když vyčurané) požadavky vlastníků půdy. No to bude křiku. Co se stane, když vláda řekne že se nemá krást, lhát a podvádět? Na to mají být asi paragrafy? Jaká je únosná míra lhaní a podvádění a nepoctivosti a vyčůranosti?
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
20.3.2024 22:13 Reaguje na Martin KrálíkMinimálně by se mohlo omezit právo vlastníka požadovat přidělení nového pozemku v původních hranicích, pokud jej vlastník více než 20 let neužívá. Samozřejmě pravidlo přiměřenosti ceny, výměry a vzdálenosti od středu obce by zůstalo.
Fakt nechápu proč by měl vlastník trvat na tom, že svůj pozemek dostane na stejném místě, pokud na něm stejně 70 let hospodaří družstvo.
Obávám se ale, že by tato změna neprošla.
Odpovědět
Fakt nechápu proč by měl vlastník trvat na tom, že svůj pozemek dostane na stejném místě, pokud na něm stejně 70 let hospodaří družstvo.
Obávám se ale, že by tato změna neprošla.
JŠ
Jan Škrdla
20.3.2024 22:42 Reaguje na Marcela JezberováZa mě, ti co se o rozprodání státní půdy "zasloužili" by měli být po zásluze "odměněni" pobytem v nápravném zařízení a následným vymáháním vzniklé škody.
K tomu, aby měly KoPÚ smysl, by měl předcházet výkup pozemků za tržní cenu, ze strany státu. Pokud se nevykoupí dostatek půdy, nemá cenu pozemkovky vůbec rozjíždět.
Byl jsem svědkem toho, že se v rámci plánu spol. zařízení navrhly větrolamy, ale pro nedostatek státní a obecní půdy se umístily na soukromé pozemky a dokonce se pro ně nevyčlenily ani parcely. Údajně se to tak dělá běžně. A to bylo v lokalitě, kde alespoň nějaké pozemky měla obec. Díky tomu zbyla půda pro ochranu proti vodní erozi a pro zadržování vody v krajině.
Slyšel jsem, že v některých katastrech vyšly pozemky sotva pro polní cesty. Nevím, proč se v těchto případech pozemkovky vůbec dělaly?
Odpovědět
K tomu, aby měly KoPÚ smysl, by měl předcházet výkup pozemků za tržní cenu, ze strany státu. Pokud se nevykoupí dostatek půdy, nemá cenu pozemkovky vůbec rozjíždět.
Byl jsem svědkem toho, že se v rámci plánu spol. zařízení navrhly větrolamy, ale pro nedostatek státní a obecní půdy se umístily na soukromé pozemky a dokonce se pro ně nevyčlenily ani parcely. Údajně se to tak dělá běžně. A to bylo v lokalitě, kde alespoň nějaké pozemky měla obec. Díky tomu zbyla půda pro ochranu proti vodní erozi a pro zadržování vody v krajině.
Slyšel jsem, že v některých katastrech vyšly pozemky sotva pro polní cesty. Nevím, proč se v těchto případech pozemkovky vůbec dělaly?
MK
Majka Kletečková
19.3.2024 19:25Souhlasím s autorem článku.
Intenzivní velkoplošné zemědělství má negativní dopady zejména na populace hmyzu a drobných živočichů. Plošné užívání postřiků, rozsáhlá nečleněná pole či specializace na pěstování úzkého okruhu plodin přírodě velice škodí životnímu prostředí. Na druhé straně potřebujeme potraviny a jídlem se plýtvá. Nebude snadné změnit zaběhnutý dlouhotrvající systém.
Odpovědět
Intenzivní velkoplošné zemědělství má negativní dopady zejména na populace hmyzu a drobných živočichů. Plošné užívání postřiků, rozsáhlá nečleněná pole či specializace na pěstování úzkého okruhu plodin přírodě velice škodí životnímu prostředí. Na druhé straně potřebujeme potraviny a jídlem se plýtvá. Nebude snadné změnit zaběhnutý dlouhotrvající systém.
ZK
Zan K.
25.3.2024 20:16 Reaguje na Majka KletečkováA myslíte, že se něco změní? Maxomálně majitelé pozemků, a pokud to budou velkostatkáři jako na Ukrajině v USA či Rusku tak to bude ještě horší. Tam vždy půjde o zisk za každou cenu...
Odpovědět
PH
Petr Hanák
29.3.2024 09:38 Reaguje na Majka KletečkováPrůmyslové zemědělství je nezbytné pro uživení 8 miliard lidí. Můžeme se bavit o konkrétních přípravcích a správných postupech, ale extenzifikace hospodaření není cesta. Extenzívní hospodaření je z širšího pohledu přímo v rozporu s ochranou přírody a snižováním emisí CO2.
Odpovědět
HH
Honza Honza
20.3.2024 20:35Já také souhlasím s autorem. Ale že nevidí další problémy, je s podivem.
1. velké půdní celky jsou výdobytkem socializmu ke zefektivnění a zlevnění vároby. Jsou ale zcela nepřirozené pro naši krajinu. Naše krajina nikdy nebyla vysušená step bez řek, prérie.
2. v ČR je nejvyšší výskyt rakoviny ledvin a střeva- jednoznačný důkaz o nadužívání chemických látek. Bez nich se zcela obejít nelze, ale nemusíme být v tom světová špička. Jestli p. Pelegrin chce dostat rakovinu ledviny, je to jeho věc, Já ne.
3. opět v úvaze ve článku schází to nejdůležitější: krajina především musí zachytávat vodu. Má se to dít hl. v lese, to ale neznamená, že ne i na poli. Je to vlivem špatné agrotechniky, špatné struktury půdy, schází organická složka, půda je udusaná, podléhá erozi, velké celky bez rozčlenění stromy podléhají erozi, oteplují krajinu, vysušují se.
I na poli nutno schraňovat vodu, ničit meliorace, budovat močáliště, jezírka, rybníčky.
Monokultury omezují pestrost přírody, větší diverzitu.
Zemědělci v celé EU dostávají dotace, přitom nemohou konkurovat Ukrajině, Argentině, Rusku, Austrálii- tam jsou stepi normální přirozené, je tam vhodná půda a podmínky pro zemědělství. Dotace u nás by měla směřovat na to, aby zemědělství krajinu podporovalo, ne jí škodilo. V ČR to nespasíme, musíme se EU přizpůsobit. Je to chybná dotační politika celé EU.
Odpovědět
1. velké půdní celky jsou výdobytkem socializmu ke zefektivnění a zlevnění vároby. Jsou ale zcela nepřirozené pro naši krajinu. Naše krajina nikdy nebyla vysušená step bez řek, prérie.
2. v ČR je nejvyšší výskyt rakoviny ledvin a střeva- jednoznačný důkaz o nadužívání chemických látek. Bez nich se zcela obejít nelze, ale nemusíme být v tom světová špička. Jestli p. Pelegrin chce dostat rakovinu ledviny, je to jeho věc, Já ne.
3. opět v úvaze ve článku schází to nejdůležitější: krajina především musí zachytávat vodu. Má se to dít hl. v lese, to ale neznamená, že ne i na poli. Je to vlivem špatné agrotechniky, špatné struktury půdy, schází organická složka, půda je udusaná, podléhá erozi, velké celky bez rozčlenění stromy podléhají erozi, oteplují krajinu, vysušují se.
I na poli nutno schraňovat vodu, ničit meliorace, budovat močáliště, jezírka, rybníčky.
Monokultury omezují pestrost přírody, větší diverzitu.
Zemědělci v celé EU dostávají dotace, přitom nemohou konkurovat Ukrajině, Argentině, Rusku, Austrálii- tam jsou stepi normální přirozené, je tam vhodná půda a podmínky pro zemědělství. Dotace u nás by měla směřovat na to, aby zemědělství krajinu podporovalo, ne jí škodilo. V ČR to nespasíme, musíme se EU přizpůsobit. Je to chybná dotační politika celé EU.
pp
pavel peregrin
21.3.2024 06:47 Reaguje na Honza Honza1. Velké půdní celky- je velký 30, 50, 70 ha lán? Zbytečná polemika.
2. Výskyt rakoviny- ano, prudce soupl po aplikacích mRNA vakcín, jenže to se oficiálně nepřiznává, zrovna tak jako prudký nárůst tromboz a sraženin. Jinak Češi dost vévodí v chlastu, tam bych viděl velkou příčinu také.
3. Agrotechnika je daná úbytkem lidí v zemědělství, v podstatě všude na světě, s tím moc neuděláte, ale rozmanitost ozdravujících plodin, zvláště jetelovin,by šla podpořit, to by ovšem musel resort řídit někdo, kdo tomu rozumí. Ničit meliorace, s prominutím, by mohl jen šílenec bez kapky rozumu.
Odpovědět
2. Výskyt rakoviny- ano, prudce soupl po aplikacích mRNA vakcín, jenže to se oficiálně nepřiznává, zrovna tak jako prudký nárůst tromboz a sraženin. Jinak Češi dost vévodí v chlastu, tam bych viděl velkou příčinu také.
3. Agrotechnika je daná úbytkem lidí v zemědělství, v podstatě všude na světě, s tím moc neuděláte, ale rozmanitost ozdravujících plodin, zvláště jetelovin,by šla podpořit, to by ovšem musel resort řídit někdo, kdo tomu rozumí. Ničit meliorace, s prominutím, by mohl jen šílenec bez kapky rozumu.
PH
Petr Hanák
29.3.2024 09:40 Reaguje na Honza HonzaAd meliorace: Myslíte si, že naši předkové od poloviny 19.století do 80.let 20.století byli všichni hloupí? Netvrdím, že se to s odvodněním nikde nepřehnalo, ale meliorace je obecně naprosto nezbytná.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
21.3.2024 05:18Základním problémem je mizemí humusu z půdy, protože se do ní žádný nevrací. Napomáhá tomu zelená politika, který pokládá skot za škodnou a rostlinné zbytky doporučuje posílat do plynu.
S tím klesá schopnost půdy vstřebávat vodu a roste její schopnost eroze jak větrem, tak vodou.
Odpovědět
S tím klesá schopnost půdy vstřebávat vodu a roste její schopnost eroze jak větrem, tak vodou.
pp
pavel peregrin
21.3.2024 06:50 Reaguje na Richard VacekAno, to je obecně problém, ale ne jen náš, je to problém celosvětový. Ale my v ČR ho sami nevyřešíme, je to součást minimálně správné agrární politiky EU. A ta, jak známo, neexistuje.
Odpovědět
VK
Vaclav Kavka
21.3.2024 07:07Ať bude ta nová politika jakákoliv - kdo ji vyhodnotí a přehodnotí, jak funguje? Kdo vyhodnocuje tu stávající, která vyhubila koroptve, motýly a většinu života v krajině?
A v té mrtvé poušti se tady v diskusi křičí "Nechte zemědělce na pokoji" - asi aby mohli vyhubit zbytek života v kulturní krajině?
Odpovědět
A v té mrtvé poušti se tady v diskusi křičí "Nechte zemědělce na pokoji" - asi aby mohli vyhubit zbytek života v kulturní krajině?
SV
Slavomil Vinkler
21.3.2024 07:25 Reaguje na Vaclav KavkaA vy víte co vyhubilo koroptve? Ony zmizely již v 50. letech. Pamatuji si, zmizely po tom, co se přestaly meze a ostatní travnaté plochy sekat, spásat a vypalovat. Tak jako tehdy zmizeli sysli. Pak se na 20 let rozmohli zajíci a bažanti na už zelených lánech. Proč? A pak zmizeli i oni, proč? Chemie? Technika? Vše dohromady?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
21.3.2024 07:26 Reaguje na Slavomil Vinklerne zelených, ten opravovač, ale zcelených
Odpovědět
Ra
Radek
21.3.2024 18:13 Reaguje na Slavomil Vinklermeze se tady přestaly sekat a vypalovat po roce 89 . drobná zmizela protože se změnila krajina , přestala jí vyhovovat ale to zemědělec moc dobře ví a ví také proč ted krajina vyhovuje hlavně prasatům .
Odpovědět
RP
Radim Polášek
24.3.2024 09:47 Reaguje na Slavomil VinklerKoroptve (a tuším ještě křepelky) jsou ptáci s velmi malým územním teritoriem, tak hektar nebo 2- 4 hektary. A na tom malém území musí mít všechno, kryt někde na zarostlé mezi a dostatek potravy, hmyzu a semen na několika menších políčkách s různými kulturami.
Proto koroptve zmizely se zcelováním polí do lánů, nedokázaly k životu využít rozhraní velkých lánů a k nim přiléhajících zemědělsky nevyužitých travních a křovinných porostů, pastvin, luk atd a už vůbec ne prostředí lesa. Na rozdíl od bažanta, který dokázal pro svůj život využít rozhraní velkých lánů a těch travních a keřovitých porostů a zajíce, který dokázal využít navíc i řidší méně intenzívní lesy.
Počet bažantů a zajíců pak spadl dolů se začátkem využívání pesticidů, to u nás bylo tak od cca roku 1975. Ale třeba v té době ještě mnohem strměji spadl počet sov, tehdy začali masově tehdejšími rodenticity trávit myši na polích a tím například téměř kompletně vytrávili naši populaci sov pálených. Vedle vysokého procenta populace jiných druhů sov.
Odpovědět
Proto koroptve zmizely se zcelováním polí do lánů, nedokázaly k životu využít rozhraní velkých lánů a k nim přiléhajících zemědělsky nevyužitých travních a křovinných porostů, pastvin, luk atd a už vůbec ne prostředí lesa. Na rozdíl od bažanta, který dokázal pro svůj život využít rozhraní velkých lánů a těch travních a keřovitých porostů a zajíce, který dokázal využít navíc i řidší méně intenzívní lesy.
Počet bažantů a zajíců pak spadl dolů se začátkem využívání pesticidů, to u nás bylo tak od cca roku 1975. Ale třeba v té době ještě mnohem strměji spadl počet sov, tehdy začali masově tehdejšími rodenticity trávit myši na polích a tím například téměř kompletně vytrávili naši populaci sov pálených. Vedle vysokého procenta populace jiných druhů sov.
pp
RP
Radim Polášek
24.3.2024 09:32Největší problémy zemědělců podle mě?
Bruselské tuhé regulace ještě povýšené bruselským slouhy v naší vládě .
Bruselský ekonomicky sebevražedný Green Deal.
Odpovědět
Bruselské tuhé regulace ještě povýšené bruselským slouhy v naší vládě .
Bruselský ekonomicky sebevražedný Green Deal.
MK
Martin Králík
24.3.2024 20:48 Reaguje na Radim PolášekOpravdu každý rok dostanou příkaz přimo z Bruselu, aby poorali kus obecní cesty (opět se vyjezdí), aby poorali rákosí (zase vyroste) a technikou jeli až v potoku. Fakt tvrdý diktát, fak to maj blbý, nechťěl bych to dělat. A každoročně vysypaná kukuřice a obylí kolem cesty - za to může taky Brusel.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
25.3.2024 14:33 Reaguje na Martin KrálíkZ hlediska biodiverzity není to poorání špatné. Některá zvířata to potřebují. Třeba poorané mokré místo listonozi či škeblovky. Rozježděnou polní cestu s kalužemi bez porostu ropucha krátkonohá a zelená.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
25.3.2024 07:33zajímavý článek o kalifornském zemědělství zde:
https://www.osel.cz/13401-nechteny-efekt-ekologickeho-zemedelstvi.html
Odpovědět
https://www.osel.cz/13401-nechteny-efekt-ekologickeho-zemedelstvi.html
ZK
Zan K.
25.3.2024 20:09Bez organických hnokiv přestává být půda půdpou. To i bývalí soudruzi věděli a proto hnojili. A protože pěstovali dobytek, tak měli čím. A dnes?
Odpovědět
pp
JC
Jan Chloupek
27.3.2024 13:19Orná půda ve středním Polabí je zničená. Nejvíce to platí o půdě , kde se pěstuje zelenina. Půda a krajina je v obrovském průseru, neboť zemědělská produkce je založena na ,,práškách "! Pitnou vodu kontaminovanou dusičnany už najdeme ve velkých hloubkách (dusičnany v 32m hluboké studni) Každý velký průšvih je jako velká povodeň, která se sčítá ze spousty malých přítoků, které jsou po té v součtu katastrofou. Hezky to popisují např. pánové Dalibor Motl či Richard Vacek.
Všichni známe příčiny či výsledky , ale nikdo nehledá systémové řešení zemědělství či venkova.. Máme velké zem. podniky, agrobarony a jejich zisky. Máme zem. dělníky, kteří chtějí být doma po práci v 16hod. Nikdo, nedělá nic proti lidské přirozenosti. Máme okolo 2,5 miliónu vlastníků, které nic nezajímá, kromě peněz z nájmu půdy ! Otázka za milión ? Jak vyndat ruce z kapes drobným vlastníkům a dobrovolně je přivézti k půdě a práci ?
Je třeba vytvořit na venkově umělou šedou ekonomiku, která by přitáhla lidi. Co to znamená ? Těm lidem do ničeho nezasahovat, ničím je nebuzerovat, nic po nich nepožadovat ( ani daně ) a ještě je ekonomicky podporovat v počátcích. Velké změny v krajině můžou nastat jedině se změnou ekonomických podmínek pro drobné podnikání na venkově a v zemědělství. Kde je hranice pro to drobné podnikání, kterého by si stát vůbec v ničem neměl všímat, tak to je na diskusi !
Odpovědět
Všichni známe příčiny či výsledky , ale nikdo nehledá systémové řešení zemědělství či venkova.. Máme velké zem. podniky, agrobarony a jejich zisky. Máme zem. dělníky, kteří chtějí být doma po práci v 16hod. Nikdo, nedělá nic proti lidské přirozenosti. Máme okolo 2,5 miliónu vlastníků, které nic nezajímá, kromě peněz z nájmu půdy ! Otázka za milión ? Jak vyndat ruce z kapes drobným vlastníkům a dobrovolně je přivézti k půdě a práci ?
Je třeba vytvořit na venkově umělou šedou ekonomiku, která by přitáhla lidi. Co to znamená ? Těm lidem do ničeho nezasahovat, ničím je nebuzerovat, nic po nich nepožadovat ( ani daně ) a ještě je ekonomicky podporovat v počátcích. Velké změny v krajině můžou nastat jedině se změnou ekonomických podmínek pro drobné podnikání na venkově a v zemědělství. Kde je hranice pro to drobné podnikání, kterého by si stát vůbec v ničem neměl všímat, tak to je na diskusi !
Vojtěch Maruška
16.4.2024 14:26Největším problémem jsou ti "taky zemědělci" jako zde např. jistý P.Peregrin , díky jim si dotujeme vlastní likvidaci . OSN je dala na 1místo největších znečišťovatelů planety a plným právem . Nač tráví pole ,vodu , vzduch když většina jejich produkce končí v tom , čemu se tak hezky říká bioplyka . Za mne jsou louky mnohem menším zlem , nezalévají je totiž každých 10až 14 dní chemií. Hrůzová Šárka
Odpovědět
