https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jakubn-hruska-zemedelska-politika-eu-jde-do-haje
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jakub Hruška: Zemědělská politika EU jde do háje

14.10.2020
Dobrou chuť.
Dobrou chuť.
Zemědělská politika EU jde do háje. Tedy začíná se vydávat cestou agrobyznysu, kterou dobře známe z České republiky.
 

Evropský parlament pod tlakem stále mocnější velkoagrární lobby bohužel připravil drastickou změnu navržené Společné zemědělské politiku EU. Ta byla navržena vloni Evropskou komisí, a byla poměrně ambiciózní a vstřícná k životnímu prostředí, biodiverzitě a klimatu.

Nazývala se FFF (From Field to Fork) a měla za cíl redukci pesticidů, hnojiv, chtěla víc ekologického zemědělství (viz infografika). Ale evidentně tak velký balík peněz, který je se zemědělstvím spojen (na Společnou zemědělskou politiku jde cca 30-40 % celého rozpočtu EU), už má své Agroferty i v dalších evropských zemích. Jen nejsou přímo ve vládě. A ty jsou mocné, a své penězovody si chtějí zachovat.

Proto byl kdesi připraven „kompromisní“ návrh Společné zemědělské politiky, který je politicky tlačen skrz Europarlament, a který je vlastně jen pokračováním současné situace. Ještě to není ztraceno, ale skoro. O „kompromisním“ návrhu se na plénu europarlamentu bude hlasovat příští týden.

Proto vyzývám všechny české politické strany (včetně mé TOP 09, kde se o tom budeme bavit záhy), které chtějí v příštích volbách tvrdit, že jim na ochraně životního prostředí, udržitelném zemědělství, biodiverzitě či kvalitě a množství vody záleží, aby zavázaly své europoslance, aby pro tento „kompromisní“ návrh nehlasovali, ale naopak podpořili původní návrh Komise.

Jinak tu máme pesticidy místo orby, biopaliva I. generace, erozi a mrtvá velkopole ještě nadlouho….

A mrzí mě, že stejná schizofrenie, jak v ČR, kdy stát podepíše například Úmluvu o ochraně biodiverzity a na druhé straně tlačí zemědělskou politiku, která biodiverzitu plánovitě ničí, panuje i na půdě EU.

A zajímalo by mě, jak EU chce splnit ambiciózní klimatické cíle bez reformy zemědělství, která se evidentně odkládá na neurčito....


reklama

 
foto - Hruška Jakub
Jakub Hruška
Autor je přírodovědec, pracuje v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe a pro Českou geologickou službu.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (125)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

14.10.2020 18:40
Je zajímavé , že vždy má největší potřebu vyjadřovat se ten, kdo toho o zemědělství nejméně ví. Kde berete p.Hruško neustále tu odvahu,vyjadřovat se a hlavně snažit se ovlivňovat věci, kterým vůbec, ale vůbec nerozumíte?? Drzé čelo lepší než poplužní dvůr, že?
Odpovědět
JS

Josef Suchomel

14.10.2020 20:10 Reaguje na pavel peregrin
"Je zajímavé , že vždy má největší potřebu vyjadřovat se ten, kdo toho o zemědělství nejméně ví".....Tak proč se vyjadřujete???
Odpovědět
MG

Milan G

14.10.2020 22:04 Reaguje na Josef Suchomel
Vy mně vždy pekelně pobavíte svými komentáři, ale tenhle dnešní je opravdu TOP :-))))) už jsem se dlouho takhle nezasmál
Odpovědět
JS

Josef Suchomel

14.10.2020 22:24 Reaguje na Milan G
Však to bylo cílem )))).
Odpovědět
MG

Milan G

15.10.2020 10:46 Reaguje na Josef Suchomel
O tom nepochybuji :-)))
Odpovědět
pp

pavel peregrin

15.10.2020 06:58 Reaguje na Josef Suchomel
Protože v zemědělství jsem prožil celý život, na rozdíl od p. Hrušky. Stačí vám to na vysvětlení?
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

15.10.2020 12:21 Reaguje na pavel peregrin
To, že něco děláte celý život neznamená, že to děláte dobře a že tomu rozumíte.... většina lidí dělá celý život věci špatně a ani o tom neví... jejich přebujelé ego jim brání v tom, aby si to uvědomili a přiznali.... samozřejmě že jde i o to jaké člověk vyznává hodnoty... pokud ho nezajímá co svým jednáním způsobuje okolnímu světu, tak si bude myslet, že dělá věci dobře...
Odpovědět
DA

DAG

15.10.2020 12:57 Reaguje na Lukáš Kašpárek
To je správná úvaha, když něco děláte celý život a máte to rád, tak to určitě nebudete odsuzovat. Třeba těžaři ropy si taky jistě myslí, že to co dělají je správně.
Ovšem z vlastní zkušenosti vím, že někdy to prostě nejde dělat jinak. Když se nakonec dostanete do dané situace, tak ji stejně nakonec řešíte stejně jako předchůdci, protože to je jediné přijatelné řešení. Znám to z obce i z práce.
Myslím si proto, že by se ochranáři nejdříve měli zeptat na reálné cesty jak z toho a pak teprve najít ten kompromis. Tím, že se zemědělcům bude něco diktovat je špatně. To samé platí pro lesníky, myslivce, rybáře.
To se to diktuje z vrchu a pak se všichni diví, že jsou lidi naštvaní a voli Babiše, Zemana, Okamuru a nadávají na EU.
Těmito diktáty vzniká ve společnosti tlak, lidi to štve a chytají se nesmyslných stébel.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

15.10.2020 14:57 Reaguje na Lukáš Kašpárek
To máte jistě pravdu a týká se to naprosto všech profesí, od jaderného fyzika počínaje po uklízečku konče. Tedy i vás. Ovšem trochu neskromně si myslím, že zemědělství rozumím přece jen o něco víc, než p. Hruška.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

21.10.2020 15:46 Reaguje na pavel peregrin
Právě protože jste v zěmědělství prožil celý život, bjste zamrzlý na tom co jste znal. To že zemědělství, tak jak jste ho znal není ideální (podle vaší odpovědi) slepě ignorujete.
Odpovědět
KP

Karel Potoček

15.10.2020 06:18
Plány? Hudrá se na nás, ale porovnal si autor spotřebu hnojiv a pesticidů v ČR a "starých státech" EU? O dotacích ani nemluvím.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

15.10.2020 07:23
Dnes už jsou jedinou hodnotou peníze... dokonce jsou už důležitější než život celé planety.... to nedopadne dobře.....
Odpovědět

Viktor Šedivý

15.10.2020 09:23 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Peníze bývají docela dobrým měřítkem toho, jak je nějaká činnost efektivní - čili kolik se při ní spotřebovalo surovin a energií.

Pokud tedy někdo říká "je to sice řešení mnohem dražší, ale šetrnější", lze o takovém návrhu dost úspěšně pochybovat.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

15.10.2020 12:12 Reaguje na Viktor Šedivý
Na toto mám úplně jiný názor.
Odpovědět

Viktor Šedivý

16.10.2020 13:34 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Jo, pár takových znám - budu šetřit, ať to stojí co to stojí.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

15.10.2020 08:35
Pokud europarlament podlehne agrochemickému komplexu tak tím pouze potvrdí, že ochrana biodiverzity , klíčového pilíře životního prostředí, je pouze loutkou v rukách agrochemických korporací. Za vším hledej peníze.
Odpovědět
DA

DAG

15.10.2020 12:19
Nic proti, jsem celkem pro všechny čtyři body a myslím, že by si s tím tradiční zemědělství, které zastává p. Peregrin poradilo. Technologie jdou dopředu, takže i té chemie bude dál ubývat. Jen mi řekněte, jak tyto 4 body pomůžou biodiverzitě? Lepší půdy - Ano, Lepší edafon - ano, méně antibiotik ve zvířatech - z preventivních důvodů ano. Ale jak to pomůže biodiverzitě? U nás jede bývalé družstvo bio 15 let a ptáci, brouci, obojživelníci, zajíci atd. ubývá stále stejně. Jak to tedy pomůže biodiverzitě? Zde se musí změnit struktura krajiny, množství pěstovaných plodin a technologické postupy. Za to by samozřejmě zemědělci měli být placeni. Nemáte produkci, ale děláte prospěšné věci, tak vám to vykompenzujeme. Jinak je to jen přelévání peněz z klasické chemie na "bio-chemii", od výrobců velkých podmítačů k výrobcům strojů na zeleninu, ale biodiverzitě to nepomůže.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

15.10.2020 15:01 Reaguje na DAG
Jsem rád, že potvrzujete tímto můj předchozí příspěvek- buď ekonomiku v Unii narovnat nebo zlepšující plodiny tvrdě dotovat. Jiná cesta není.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

15.10.2020 15:36 Reaguje na DAG
"Jen mi řekněte, jak tyto 4 body pomůžou biodiverzitě?" Odpověď zní: nijak. Problém tkví v absenci prostoru. Těžko můžete čekat od těchto opatření zachování biodiverzity, když ty organismy nebudou mít žádný životní prostor. Nelze např zachovat bidiverzitu saproxylofágních druhů hmyzu bez existence mohutných starých senescentních stromů, a tak je tomu u všech společenstev lučních, polních, lesních, mokřadních atd. atd.
Odpovědět
DA

DAG

15.10.2020 15:58 Reaguje na Jakub Graňák
Přesně. Každý typ porostu, který je jiný než pole je dobrý.
U nás na obci jsem docela dlouho bojoval, aby se rigoly podél polních cest sekli jednou na podzim a na vysoko. Pro radní je to bordel pro mě životní prostředí.
To stejné je to u pole. Až se v srpnu poseče, tak šup podmítač a je konec všemu.
Louka která je udělaná z jílků a ostřic je skoro stejně bezcenná jako pole.
Postřikovače naváděné GPS ušetří spoustu chemie, ale je tak přesný, že ty plevely prostě žádné nejsou a druhy na ně navázané nemají šanci.
No takhle by šlo pokračovat o celé zemědělské, lesnické a rybářské produkci.
Bohužel nevšiml jsem si ani ekology ani politiky a ani zemědělce, že by se dívali tímto směrem. Vymezí si nějaké téma, asi výnosné nebo politicky výhodné a to prosazují to.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.10.2020 16:12 Reaguje na DAG
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-o-zpracovani-pudy-megalomanii-sile-slunce-vody-a-vetru

Viz. zejména první a druhý odstavec.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

15.10.2020 16:59 Reaguje na DAG
Tak tak, ty příkopy mě taky sejří už nějakou dobu. Připomíná mi to situaci v Německu, kde musí být (patrně z důvodu jejich přepinktlich mentality) všechno vysečné na angličák a pak bečí, že jim vymřeli motýli.
Je celkem paradoxní, že jedinci volající po syntéze (ke kterým se troufám řadit), jsou ostrakizováni všemi zůčastněnými stranami.
Odpovědět
DA

DAG

16.10.2020 09:21 Reaguje na Jakub Graňák
Taky jsem si zvykl, že zde občas dostanu "čočku" od obou táborů :) Příkopy mezi nimi jsou moc velké, aby uznaly kompromis. Tedy alespoň v internetových diskusích :)) Dle mého je rozpolcení společnosti způsobeno tím, že ten kdo má zrovna navrch, tak nehodlá poslouchat toho druhého. Dřív zemědělci a lesníci naprosto ignorovali přání ochranářů (tím nemyslím DUHU některé myšlenky nejsou k zahození, ale většina je nesmysl a je to jen lobbystická skupina, ale skutečné vědce) A dneska, když si právě DUHA a ostatní omotali politiky, tak zase nechtějí slyšet potřeby zemědělců.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

16.10.2020 10:54 Reaguje na Jakub Graňák
Příkopy? Nejmenší problém. Živě si pamatuju dobu před a těsně po vstupu do EU, kdy jsme byli seznamováni s pravidly egro-envi opatření v tehdejším HRDP. Tehdy začalo to nešťastné povinné sekání luk do - tehdy - 15.7. Za pár let se termín posunul do 31.7. Už tenkrát mnoho zemědělců protestovalo, že je to blbost, posekat celou republiku v jeden termín (a to se sekalo bubnovkami se záběrem 1,6 m). Ale nebylo s tím hnutí, celá země bude na konci července mít všude "anglický trávník". Tak jo, už jsme si zvykli natolik, že když navrhnete jak nevládce, tak ministerským, ať do ošetřování TTP necpou povinný termín seče a nechají to na potřebách zemědělce, málem vás ukamenují - nebude co kontrolovat, zemědělci budou dostávat peníze za nic, jako by nebyly spousty dalších podmínek u dotačních titulů. Takže si budeme biodiverzitu likvidovat dál, ani v nové SZP asi nebude travním porostům dovoleno zestárnout a poskytnout úkryt a potravu organismům, znovu budeme zarputile sekat do konce července a přesekávat nedopasky a vysekávat kopřivy. Holt to tady chceme mít hezký, jako v Němcích. A bez motýlů a hmyzu - jako v Němcích. Jo, a dál budeme na zemědělce nadávat, že kvůli nim mizí hmyz.
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.10.2020 11:44 Reaguje na Marcela Jezberová
Stěžujete si na podstatu EU. Ta je dělaná pro negramotného úředníka, který zná akorát kalendář, a na posouzení, zda je sekání v daném termínu vhodné nebo ne, prostě intelektem ani vzděláním nemá. A úvaha, že by bylo vhodné plochy sekat postupně, aby se živočichové stačili přemístit jinam, se do hlavy nacpané EUronesmysly, kterých EU vyprodukuje víc než 1000 stran ročně, nemá šanci vejít.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

16.10.2020 12:52 Reaguje na Jan Šimůnek
Pane Šimůnku, vy máte ta nařízení nastudována tak, aby jste mohl rozlišit co jde na vrub EU a co je projevem iniciativy našich domácích lumenů? Pokud ano, máte můj bezmezný obdiv
Odpovědět

Viktor Šedivý

16.10.2020 13:35 Reaguje na Jakub Graňák
Zmínění "domácí lumeni" ovšem opět existují jen proto, že v bruseli si vymysleli povinnost něco regulovat, kontrolovat ...
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

16.10.2020 13:50 Reaguje na Viktor Šedivý
Zmínění lumeni tu byli vždy (někteří tam hnijí už po dekády) unie neunie
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.10.2020 18:10 Reaguje na Jakub Graňák
Odlišit to jde těžko, protože domácí lumeni by bez podpory ze strany EU neexistovali, nebo by alespoň nebyli na pozicích, kde se o něčem rozhoduje.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

16.10.2020 18:49 Reaguje na Jan Šimůnek
Ale existovali, vymýšlet hovadiny viz. např DOL, je pracovní náplní všech lumenů světa:-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.10.2020 08:13 Reaguje na Jakub Graňák
DOL je, na rozdíl od ekohovadin, stavba s přínosem pro ekonomiku i životní prostředí.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

16.10.2020 12:47 Reaguje na Marcela Jezberová
Ano ano, to co popisujete je skutečně výrazně závažnější. Nicméně (hovořím z vlastní zkušenosti) nejsou vždy na vině nějaká nařízení ze strany EU, ta totiž bývají zpravidla poměrně vágní ve stylu: "Zajistíte plnění podmínek dvou sečí ročně", a termíny a konkrétnější podmínky stanovuje Mze, které se pak na EU odvolává ve stylu: "My nic to oni". Samozřejmě netvrdím, že jde o tento případ, jen upozorňuji na fakt, že úředníci Mze, potažmo SZIF bývají taky pěkná hovada.
Nedávno jsem tu p. Peregrinovi popisoval absurdní podmínky pro obdržení dotace v integrované produkci jahod - zcela v režii Mze, ve směrnici Eu o takové blbině nebyla ani zmínka. I když zcela chápu, že praktikům je docela jedno odkud kdejaká prasečina přišla.
Co mi příjde také velice absurdní v souvislosti se sečemi, je ponechávání neposečených ploch z důvodu ochrany biodiverzity na maximální výměře 1 ha, ale jakmile tu maximální výměru jedné takové plochy i jen nepatrně překročíte, tak vás kontrola zařízne pro nedodržení podmínky. Přitom z logiky věci jasně plyne, že o něco větší výměra neposečené plochy biodiverzitě pomůže. Dotčený se po takovéto zkušenosti na plnění takové podmínky (pokud ji nedostane přímo rozkazem) napřesrok zvysoka vy..re.
Odpovědět
DA

DAG

16.10.2020 18:01 Reaguje na Jakub Graňák
To je přesně co říkám, tady se totiž všechno negativní hodí na EU. Ta se nebrání, tak se to dělá dlouhodobě. Pak se socani a Babiš diví, že se lidi proti ní staví. Viz nesmysly o zahnutých banánech. Nejvíc se mi líbí to o másle. Všichni nadávají, že máslo je ošizené. Tak EU specifikuje co je máslo a smí se tak jmenovat a lidi brečí, že nám zakážou pomazánkové máslo, když to není máslo. To se fakt člověk musí smát.
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.10.2020 18:17 Reaguje na DAG
O to nejde, jde o to, že třeba "arašidové máslo" zůstalo, byť je to nesmysl ještě větší, protože to se ani nevyrábí z mlíka.
Druhá věc je, že naprosto neexistuje důvod, proč by nám měl někdo říkat, jak máme něco v češtině pojmenovávat. Ve slovnících z češtiny do cizích jazyků ať se tomu říká v tom cizím jazyce libovolně.

A normy na zakřivenost banánů pochopitelně existovala (i na zakřivenost okurek) a byla, zcela jistě naprostou shodou náhod, formulována tak, že ji splňovaly jen banány ze "zámořských departmentů" Francie.
Odpovědět
DA

DAG

16.10.2020 17:55 Reaguje na Marcela Jezberová
No něco nového asi je, protože u nás, jakmile je louka větší než 40 ha, tak nechávají cca 1ha neposečení až do podzimu. Jen nevím, jestli je to proto, že by dotace nedostali nebo je dostanou o to vyšší.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

15.10.2020 20:44 Reaguje na DAG
Podmítka po sklizni je základní agrotechnické opatření.Plevel na poli nemá co dělat, řekněme v ve velké míře, protože stejně tam vždy nějaký zůstane.Trochu nechápu, jak jinak by se na to asi zemědělci měli dívat.Pokud vás pole bude živit, budete se na to dívat také tak.
Odpovědět
DA

DAG

16.10.2020 09:06 Reaguje na pavel peregrin
Chápu, že podmítka je základ a důležitá, ale dnešní kvalitní podmítače jsou velice kvalitní a v podstatě zapraví vše do země navíc často s roundapem. Dříve mi přišlo, že po podmítce vzklíčily plevely a ty se pak zaoraly. Nebo je moje úvaha chybná? Pro živočichy je podle mě lepší nechat pole být, pak stříknout roundapem a zaorat.
Myslím, že zemědělci by si měli uvědomit, že pracují s přírodními podmínkami a že hlína není jen hmota ve které drží rostliny a zbytek tam naleju. Nemají zodpovědnost jen za produkci zrna, ale za všechno co v té přírodě žije.
Jinak samozřejmě je jasné, že technologie zvyšující efektivitu a snižující náklady se nedají zastavit.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

16.10.2020 09:52 Reaguje na DAG
Trochu osvěty, neberte to nijak ve zlém. Vaše úvaha-nechat pole být, pak stříknout glyfosátem a zaorat nemá zdaleka všeobecnou platnost. Tato varianta je výhodná u řepky, sám ji využívám a cílem je nechat vyklíčit masivně výdrol, který by se jinak podmítkou dostal do půdy a zde zdaleka nevyklíčí již v takovém množství, jako když je kryt rozdrcenou slámou z kombajnu. Ale týká se to v podstatě jen té řepky. Jinak je podmítka pokud možno co nejdříve za kombajnem vždy na místě, protože šetří vodu v půdě, zapravuje posklizňové zbytky, ničí škůdce etc.,nebudu zde vyjmenovávat vše. Po podmítce klíčí výdrol, který se dále nechá likvidovat buď opětovnou podmítkou, nebo přímo již orbou nebo pomocí glyfosátu, což je nejefektivnější, ale z hlediska ochranářů nejhorší varianta. Pravdou je, že mechanická znovu opakovaná podmítka je účinná tak z 85%, tudíž dochází k přežívání výdrolu nejméně na 15% plochy, což v teplých podzimech vede k tomu, že vznikají rezervoáry pro šíření mšic a křísků, kteří jsou přenašeči viroz obilí. A virózy obilí snižují výnos od 15 až klidně do 60 i více procent. Z tohoto pohledu je pak jako druhý zásah lépe volit již přímo seťovou orbu či podrývání, což však vždy není z různých důvodů( časových, organizačních a vlivem počasí) možné udělat , a proto se ošetření glyfosátem jeví jako mnohem více efektivní.
Vidíte tedy sám, že i tak na první pohled jednoduché opatření, jako podmítka, má více variant a věřte tomu, že drtivá většina zemědělců rozumí tomu, proč a jak co dělají. Na rozdíl od lidí, kteří sice mají i přírodovědné vzdělání-v tom lepším případě- ale na poli neprošoupali boty za pět korun.
Odpovědět
DA

DAG

16.10.2020 10:51 Reaguje na pavel peregrin
Velice zajímavé. Já s tím nechat pole být a pak postříkat, myslel spíše pro živočichy ne jako spásnou myšlenku:). Jenže ti živočichové naopak většinou škodí zemědělství.
U nás bývalé družstvo dělá eko. Podmítají - ořou - pak v porostu používají prutové brány a pole mají hodně čisté. Je to až s podivem, protože na polích jedou jen obiloviny.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

16.10.2020 11:07 Reaguje na DAG
No, pokud by na polích "jeli" jen obiloviny, dost brzo by dojeli. Takovéto "hospodaření" by bylo názornou ukázkou, jak se to zásadně dělat nemá. Nicméně ono to "eko" obilí je za jinou výkupní cenu......
Odpovědět
DA

DAG

16.10.2020 11:21 Reaguje na pavel peregrin
No skutečně jedou jenom obilí. Teda pokud je špalda obilovina. Tu taky dělají. Dávají teda dost hnoje.
Odpovědět
DA

DAG

16.10.2020 11:22 Reaguje na DAG
Jo a říkají, že sice je výnos o fous menší v eku, ale díky výkupním cenám jsou na svých.
Odpovědět
JS

Jiří S

16.10.2020 12:02 Reaguje na DAG
V tom případě musí dělat meziplodiny a pěstují nejspíš v nějakých oblastech, které nejsou aridní. Je tomu tak?

Na své si jistě dojdou, ale pokud budete zjišťovat nasycenost trhu bioprodukty v dnešní době, tak tento trh je takřka nasycen, představte si, že by se ekofarmářů zvýšilo jen pár procent, jak je to zamýšleno v green deal nebo SZP. Cena razantně poletí dolů, protože nebude takový odbyt, poptávka. Již asi poslední tři roky sleduji, že si někteří ekofarmáři již postěžují, že se výkupní ceny snižují.
Odpovědět
JS

Jiří S

16.10.2020 12:00 Reaguje na pavel peregrin
Chtěl bych k podmítačům doplnit, že již mnoho podniků v současné době upustilo od hlubokých podmítek a skutečně využívají podmítku 2 - 5 cm, což zanechává řekněme třeba 50 % hmoty na povrchu a to si myslím, že je pro živočichy lepší než bez podmítky a roundup. Je to doplnění k panu Peregrinovi a odpověď panu DAG.
Odpovědět
DA

DAG

16.10.2020 12:13 Reaguje na Jiří S
Nepamatuji si na žádnou meziplodinu ani zelené hnojení.Navíc nedělají řepku, protože tu bez chemie prostě nevypěstují. Oblast je to naopak poměrně mokrá. Vysočina. Budu se jich muset muset zeptat jak to dělají.
Možná hnojí v noci :))
Je jasné, že to nemůže dělat každý. Jinak by ceny byly někde.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

16.10.2020 12:24 Reaguje na DAG
Ten hnůj to po určitou dobu podrží, ale jinak je to skutečně příklad toho, jak se to nemá dělat, pokud to takto provozují.
Odpovědět
DA

DAG

16.10.2020 17:50 Reaguje na pavel peregrin
Takže je dobře, že jsem jim nepronajmul pole :))
Odpovědět
pp

pavel peregrin

16.10.2020 20:59 Reaguje na DAG
Pokud hospodaří takto, tak ano.
Odpovědět
JS

Jiří S

16.10.2020 12:49 Reaguje na DAG
S tou řepkou opravdu nevím. Můj spolužák a dobrý kamarád je ekofarmář a řepku dělá, samozřejmě výnos 1 tuna/ha letos pro něj prý byla zázrak. Každopádně ty obilniny jako špalda jsou chorobám odolnější na úkor výnosu. Jinak se také dosti často sejí ne na klasickou šířku 12,5 cm, ale třeba 30 cm, plečkují se jak meziřádky plečkami podobnými jak na kukuřici a klasickými prutovými bránami. Takové porosty se vcelku snadno zbaví plevelů, navíc takoví farmáři mají ještě takovou jakoby sekačku a když plevele přerůstají, tak jejich rozmnožovací orgány uříznou, proto se zdají porosty nezaplevelené. Ta šířka řádku a odrůda dokáží divy, tzn. jsou bez houbových chorob, i když v letošním roce si myslím, že jim něco určitě vyskočilo. A pro škůdce jsou také o něco odolnější, mají obvykle tvrdší obaly a jsou pro ně tedy méně stravitelné a chutné. Takže věřím, že ty porosty nakonec vypadají dobře, ale výnos je určitě velice rozlišný.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

16.10.2020 12:27 Reaguje na Jiří S
Ano, někteří to takto dělají, je to takový systém" chytrá horákyně". Jinak za hlubokou podmítku se považuje podmítka od 10 cm, což se zase tak moc nedělá. Standard je někde mezi 6-8 cm.
Odpovědět
JS

Jiří S

16.10.2020 12:55 Reaguje na pavel peregrin
Máte pravdu. Musím ale říct, že tyto mělké podmítky jsou překvapivě efektní (např. Vaderstad crosscutter) dělá moc hezkou práci. A co mne překvapuvě, určitě znáte Ing. Růžka, tak na mělké podmítky má docela tvrdá fakta oproti klasickým.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

16.10.2020 15:04 Reaguje na Jiří S
Ing Růžek je jeden z mála vědátorů, kteří se pohybují v praxi, jeho závěry mají váhu, i když se občas v přednášce zamotá do teoretických podrobností. Technika pokročila, tudíž díky moderním diskovým strojům lze provádět tyto velmi mělké podmítky, což dříve nebylo možné.
Je ale vždy nutné posoudit stav pole- pokud bylo sklízené za sucha, je to OK a podmítku lze dělat celkově ve velmi mělkém nastavení.Pokud ale bylo sklízené za vlhka, bývá na něm dost projetých kolejí a v tom případě je dobré hloubku zvýšit, aby koleje byly zpodmítány. Tudíž není to nic proti ničemu, ale vždy se musí to pole posuzovat v kontextu a vzít do úvahy budoucí zpracování a to, co od dané operace požaduji.
Odpovědět
DA

DAG

16.10.2020 17:53 Reaguje na pavel peregrin
Když se bavíme o podmítačích, tak u hluboké podmítky jsem viděl nejlepší práci, za jakýchkoliv podmínek u radličkových podmítačů Köckerling. Ať je mokro nebo sucho, tak vše je rovné promíchané, zapravené. Diskové podmítače to přitom vůbec nedaly.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

16.10.2020 21:06 Reaguje na DAG
No, např. diskový podmítač Rubin fy Lemken je špička, ten by to asi dal, je fakt, že radlička jde z podstaty věci hloub, ale na druhou stranu radličkové podmítače mají oproti diskovým menší plošné výkony a jejich provoz z hlediska opotřebení je dražší než u diskových. Dá se říci, že u podmítek převládá spíš diskové nářadí nad radličkovým. Ale Kockerling dělá dobré stroje a např. jeho kompaktor patří k tomu nejlepšímu, co trh nabízí.Jakkoliv by se to nemělo, umožňuje i práci ve vlhčích podmínkách, tam, kde se klasické kompaktory ucpávají.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

16.10.2020 14:02 Reaguje na DAG
Je zvláštní, že používat antibiotika, bylo v chovech hospodářských zvířat zakázáno už v sedmdesátých létech minulého století (za komunistů), protožr na ně vzniká u bakterií rezistence a dnes se opět používají, houfně i vhumánní medicině. V útecké Chemofarmě n.p. se vyráběl chemoterapeutika - sulfonamidy pro export na př. do Švédska, pro využití v humánní medicině místo antibiotik, protože nevyvolávají u bakterií rezistenci. Ovšem jsou v podstatě toxické i pro vyšší organismy.
Už za 2. světové války se používal Dipron – sulfanilamid, p-aminobenzensulfonamid, bakteriostatická látka, na příklad při léčení spály a dalších infekčních chorob vyskytujících se v tehdejší době. Agrochemické postřiky se dříve prakticky nepoužívaly a lidé v zemědělství také žili.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

16.10.2020 14:08 Reaguje na Jiří Daneš
V ústecké Chemofarmě n.p. se vyráběla ...
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.10.2020 08:16 Reaguje na Jiří Daneš
Na sulfonamidy, pochopitelně, rezistence vzniká. Dělají v podstatě bodový blok na metabolické cestě k vitamínu H' (pro člověka není vitamínem, pro bakterie ano), který se dá obejít.
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.10.2020 19:46
Co si autor myslel? EU spěje k jakési formě socialismu s fašistickými prvky, a tam je jasné, že fungují hlavně velké podniky, různými formami řízené státem.
Odpovědět
sv

15.10.2020 21:28 Reaguje na Jan Šimůnek
.. tedy ideální stav dle bureše a hradního čučkaře.
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.10.2020 09:29 Reaguje na
"Hradní čučkař" velebí Skandinávii, kde jakýsi polosocialismus - polofašismus mají už dlouho.

"Bureš" se prostě přizpůsobil a snaží se ze situace co nejvíc vytěžit, což je, řekněme si to upřímně, vcelku přirozené chování. Nebude EU, bude se muset přizpůsobit tržní ekonomice. A zcela jistě to zvládne.
Odpovědět
sv

17.10.2020 19:55 Reaguje na Jan Šimůnek
V tom není sporu. Burešovi jde jen o to co nejvíc nahrabat pod sebe. Za tímto účelem v Bruselu odkýval většinu naprostých nesmyslů, které před něj předložili. Platit to budou občané ČR. Bureš vydělal a vydělává na dotacích. Z tržní ekonomiky má panický strach. Co se týče hradního čučkaře, ten se v dobách svého premiérování neblahé paměti choval stejně - lez v EU kdekomu do prdeIe a výsledkem byl závazek ČR na povinný podíl oze v energetikém mixu, za který platíme 40 miliard korun ročně.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.10.2020 12:46
Musím se zase vrátit zpět k osevním postupům mých předků kovozemědělců.
Základními plodinami byly pšenice, oves, brambory, krmná řepa a taky
pícniny. Strniště po obilovinách se nepodmítalo, ale podselo jetelem či
vojtěškou a rok se pěstovaly na krmivo dobytku. Potom se přihnojilo,
zaoralo a následovaly brambory a krmná řepa. Pak se oselo obilninami
a vše se opakovalo. Kukuřice se pěstovala minimálně a pouze na zrno pro
drůbež. Půda byla plná živých organizmů, humusu a voněla půdou. To se
o hnusu po kolotoči kukuřice, pšenice a řepky s umělými hnojivy a
postřiky nedá tvrdit. Louka se kosila po odkvětu s částečně vyzrálými
semeny k samovýsevu. Pak se už většinou pouze spásala, neboť sena bylo
dost z jetele a vojtěšky. Bylo to ale vyvážené hospodaření, kde se
udržoval únosný poměr mezi plochou pole a dobytkem. Tomu muselo pole
stačit k obživě a on poli k vyhnojení. Po absenci krávy byla nahrazena
více kusy ovcí a prasetem navíc chovaném na kšeft. Pole bylo rozděleno
ne mezemi, ale rygoly k odvodnění při deštích a pouze od sousedů je
dělila mez. Nakonec pole bylo vykoupeno k těžbě cihlařské hlíny a bylo
po hospodaření. Nikomu z rodiny už ta dřina nechyběla a ani ten
malý zisk. Zbyla nám pouze nostalgie a na to horší se zapomnělo.
Bohužel stav polí v okolí nemohu nevidět a ani ty dnešní osevní
postupy s kukuřicí, pšenicí a řepkou bez chlévského hnoje a pícnin.
Z půdy se stává mrtvá hmota bez života na které stojí buď voda
a nebo má praskliny na šířku dlaně. To není to pole jaké znám z
dětství a louky s voňavým senem. Bohužel nejvíc se vše zhoršilo
za posledních 30.let tržního hospodářství, kdy je ekonomika
nadřazena moudrému hospodaření. Odkud by dnes brali hnůj, když
se nechová dobytek a sláma končí v kotli. Nač pěstovat pícnimy,
když je nemá kdo žrát, nač sadit brambory, když se dováží i ty
brambory. To se raději pěstuje pšenice na vývoz, kukuřice do
bioplynovek a řepka do nafty. Takhle zdeformovat zemědělství
nedokázalo ani socialistické hospodaření. To je výsledek trhu
nesmyslů z EU.
Náprava je možná pouze cestou zaručení výkupu nasmlouvané produkce
a omezením dovozů všeho od masa po brambory. Se zeleninou bych tak
hr nebyl, protože její produkce je podmíněna podmínkami a pracovní
silou. Časem by nebyl problém se vrátit k vyrovnanému poměru dobytek
versus rostlinná výroba. Klidně i za cenu přebytků a možnosti je udat
na trzích mimo EU. Kouzelné proutky bych svázal do jednoho velkého
karabáče a spolu s jinými zeměmi napráskal zemědělským odborníkům ze starých zemí EU, kteří zcela zdeformovali zemědělský trh a nechrání
ho ani před dovozy ze zemí mimo EU. Toto samodestrukční chování je
bohužel politikou i v jiných odbvětvích a spěje pomalu ke zhroucení ekonomiky celého EU.
Odpovědět
JS

Jiří S

16.10.2020 12:59 Reaguje na Břetislav Machaček
Té zeleniny bych se zase tolik nebál. Pokud jak tvrdíte by byla garance výkupní ceny, pak by to v Polabí a na jižní Moravě zvládli. Obnovily by se závlahy, které jsou mnohé ještě po drobných opravách funkční.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.10.2020 13:56 Reaguje na Břetislav Machaček
Moc hezky popsáno, naprostý ouhlas!
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

16.10.2020 14:15 Reaguje na Břetislav Machaček
Také si pamatuji z dětství takové zemědělství a chemie lidem v zemědělství nijak nechyběla. Pravda, jejich smyslem života nebylo sedět u počítače a řídit vše na dálku pomoci GPS. Že by statkáři, jak se tehdy česky říkalo těm, co se jim dnes říká farmáři, zřejmě proto, aby i úředníci v EK a EU poslanci věděli o kom vlastně rozhodují.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

16.10.2020 14:18 Reaguje na Jiří Daneš
Také si pamatuji z dětství takové zemědělství a chemie lidem v zemědělství nijak nechyběla. Pravda, jejich smyslem života nebylo sedět u počítače a řídit vše na dálku pomoci GPS. Že by statkáři, jak se tehdy česky říkalo těm, co se jim dnes říká farmáři (zřejmě proto, aby i úředníci v EK a EU poslanci věděli o kom vlastně rozhodují),byly chudí, to si jaksi nepamatuji. Statkáři byli považováni za bohaté lidi.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

16.10.2020 15:14
Osobně považuji za největší zvěrstvo v zemědělství bioplynové stanice, které jako hlavní zdroj používají ušlechtilé palivo-kukuřici. Něco jiného jsou bioplynky, které pouze zužitkovávají odpad- převážně zbytky krmení a odpad z živočišné výroby. Jenže těch je pohříchu málo a rozhodnou měrou převažují ty na kukuřici. Kukuřice je pro pole zhoršující plodinou, ať se to komu líbí nebo ne a její negativa jsou daleko horší než u té nešťastné řepky, protože do jejího působení musíme přičíst digestát. To je další rána pro půdní edafon a bakterie.
A vůbec nejvíce mě nadzvedává to, když se do bioplynek používá hnůj či kejda- to je vůbec to nejhorší, co může nastat, protože ty oba patří na pole. Bioplynky byl čert dlužen.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

16.10.2020 17:01 Reaguje na pavel peregrin
Pravdu díte, ovšem pan Šimůnek vám jistě přispěchá sdělit, že za to může EU, nikoli komplex hrabivých agrobaronů v čele s našim premiérem.
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.10.2020 18:23 Reaguje na Jakub Graňák
EU nám jasně nadiktovala povinnost určitého minima v "ekozdrojích" a bioetanol z kukuřice a bionafta z řepky představují menší zlo než jiné možnosti.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

16.10.2020 18:46 Reaguje na Jan Šimůnek
Viz níže technické konopí, ke všemu se dá přistoupit buď s rozumem, nebo prdelí jako předvádí naše politická repre.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

16.10.2020 18:59 Reaguje na Jan Šimůnek
Jo a řeč byla o masivních bioplynkách v režii našich agrobaronů, to je taky menší zlo?
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.10.2020 08:17 Reaguje na Jakub Graňák
V porovnání s jinými "eko" postupy asi ano.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

16.10.2020 17:38 Reaguje na pavel peregrin
Co se týče enrgetických plodin a současného trendu vázání CO2 považte nápad, který mě napad :-), nevím jestli bych si na to neměl dát kopyrajt:
CO takhle použít jako energetickou plodinu technické konopí, je to výrazně nenáročná plodina, jak co se týče živin, tak postřiků. Zrno by se vymlátilo na produkci biopaliv, co je však podstatné, je fakt, že tato rostlina značně naroste a tím pádem váže velký objem CO2, který by se pak po zaorání sekvestroval do půdy. To by mělo výrazně pozitivní přínos pro obsah organické složky půdy. Případné ztráty by bylo možno, vzhledem k faktu, že daná technologie odčerpává CO2, financovat z výnosů z emisních povolenek. Jediné, co by se muselo řešit, by byla asi častější potřeba vápnění.

A pro pana Zvářala by se mohla jedna šířka pojezdu kombajnu ponechat do zimy, aby měli ptáčkové co zobat.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.10.2020 18:10 Reaguje na Jakub Graňák
:-) Mnohokráte jsem našel v polích (hlavně kolem hnojáku) jednotlivé rostliny, jen nepoznám, zda je to smažkovské nebo technické. A že je to mohutná rostlina, asi by šla použít místo dřevní štěpky, přitom by rozvinutý kořenový systém postačil k zlepšení struktury půdy. Něco nechat přírodě by jistě nezaškodilo, stejně jako např u slunečnice. Ale spíše než hudba budoucnosti je to nostalgická minulost...
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.10.2020 18:24 Reaguje na Karel Zvářal
Pokud nemáte nějaký analytický kit (snad existují i polní), tak nemáte moc šancí rozpoznat technické konopí od marihuany.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

16.10.2020 18:44 Reaguje na Jan Šimůnek
Ale mohli by být použiti uživatelé, ti by "pokoštovali" a řekli hned:-)
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

16.10.2020 18:43 Reaguje na Karel Zvářal
Právě kořenový systém moc mohutný nemá, viz zemědělský slovník naučný
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

16.10.2020 18:52 Reaguje na Karel Zvářal
Jinak to je skutečně širokospektrální (využitím) plodina, narozdíl od bioplynkové kukuřice.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

16.10.2020 21:11 Reaguje na Jakub Graňák
S konopím nemám vůbec žádné zkušenosti. Pro využitelnost v bioplynce musí vykazovat energii. Jak je na tom se sacharidy,nechce se mi to hledat?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.10.2020 21:26 Reaguje na pavel peregrin
Clycidy nevím, ale pokud vyroste až 6 m, jako alternativa k jiným energoplodinám stojí za pozornost.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

16.10.2020 21:32 Reaguje na Karel Zvářal
Může být, ale právě ta kukuřice, díky škrobu, je "ideálním" palivem a hrozbou pro česká pole.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

17.10.2020 09:32 Reaguje na pavel peregrin
Jo pro využitelnost v bioplynkách jsem dokonce četl nějakou metodiku z VURV, ale podle mě by to byla škoda, lepší by bylo využít produkovanou biomasu na vylepšení obsahu organické složky půdy a ukládání CO2 do půdy, což mimochodem je velice významný prvek pro ukládání CO2, o organickou složku ochuzená půda je totiž spíše emitentem CO2, proto bych to financoval z emisních povolenek.
Odpovědět
JS

Jiří S

19.10.2020 12:21 Reaguje na Jakub Graňák
Dle mého by mohl mít větší šanci takový Mužák prorostlý. Je to vskutku plodina vytrvalá a nenáročná a vysoce nektarodárná.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

19.10.2020 13:44 Reaguje na Jiří S
Inu proč ne? Takových adeptů je více, nicméně bych se než na bioplynkové využití zaměřil především na sekvestrování organické hmoty do půdy, to je dle mě daleko zásadnější z hlediska naší budoucnosti, než laciný zisk několika akciovek.
Odpovědět
JS

Jiří S

19.10.2020 14:44 Reaguje na Jakub Graňák
Tak právě proto si myslím, že tato rostlina by mohla mít pozitivní vliv. Odhady pěstování je okolo 20 let. Tzn. klidový stav půdy, odumřelé kořeny a podobně, což by mohlo být dobré pro půdu. Také by mohl skýtat po dlouhou dobu útočiště pro drobnou zvěř a hlavně potravu pro včela a v neposlední řadě i ten zisk zemědělcovi. Myslím si, že pokud by se to uchopilo v rozumném stylu, tak by to mohlo být alespoň lehce prospěšné pro všechny strany.
Odpovědět
JS

Jiří S

19.10.2020 14:46 Reaguje na Jiří S
Navíc bych si dokázala tento typ dlouholetých plodin představit jako předělující pásy velkých lánů. Když už se zemědělec, či vlastník brání vytvoření aleje, remízku, či cesty, mohl by to být kompromis.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

19.10.2020 16:54 Reaguje na Jiří S
Nemám námitek:-) Ovšem obávám se, že ti pravověrní (rozumějte ideologicky) povedou disputace na téma původní - nepůvodní - invazní - neinvazní...
Odpovědět
DA

DAG

16.10.2020 18:18 Reaguje na pavel peregrin
Taky mi nikdo pořádně nevysvětlil ten digestát. Jen mi vždycky odseknou, že s tím cosi dělají a není to pak kyselé, a že to je dobré.
No nevím. Pro řepce je lepší půda a kukuřice se zase tolik nestříká.
Lidi slyší řepka a křižují se, protože tomu nerozumí. Řepka je dobrá rostlina, ale musí se moc stříkat a je vyšlechtěná, aby nebyla hořká. Jinak má podle mě jen klady. Nejvtipnější jsou novináři. Ti slyší o problémech půdy a spojili si to s chudákem řepkou. Pak je v televizi slyšet věty typu. Pudy v česku trpí erozí a přitom se řepka pěstuje na 17% pudy. To ležím na zemi smíchem :)
Odpovědět

Jirka Černý

16.10.2020 21:19 Reaguje na DAG
Řepka je tak dobrá že si nezasloužím abych ji měl na poli za barákem, ani moje auto není hodno toho aby spalovalo tak ušlechtilý produkt, bohužel té pocty se ne a ne zbavit.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

16.10.2020 21:27 Reaguje na DAG
Správná otázka. Samozřejmě, že tomu lidé nerozumí,a novináři obzvlášť, protože by nemohli potom psát takové nehoráznosti. Ale co novináři, nejsmutnější je, že se k podobnému propůjčují i lidé jako p. Hruška. Vždy se tážu, zda z čiré nevědomosti, nebo prospěchu.
Samozřejmě, řepka má tu "vadu", že je opravdu náročná na ochranu. S tím nehodlám a ani nemohu polemizovat. Tím to ale končí a pak již následují samá pozitiva, což se o kukuřici říci nedá. U ní je nižší pesticidní zátěž, ale její vliv na strukturu půdy je ničivý, na rozdíl od řepky. A největší gól je opravdu ten, když takový "vědec" s vážnou tváří hovoří o tom, jak řepka přispívá k erozi půdy. To by člověk vzal nejraději bič a honil ho po malém dvorku, nebo lépe aby rovnou odevzdal diplom.
Co se digestátu týká, svojí podstatou je to slabé minerální hnojivo, nikoliv organické, jak se také mnozí snaží prezentovat, neboť veškerá organika"vyhořela" v bioplynce.Tudíž jen N,P,K. Jako prekursor tvorby humusu nemůže absolutně fungovat, na rozdíl od kejdy či hnoje.
A svojí podstatou ničí sorpční komplex půdy, ale to už je na dlouhé povídání a zde na to není prostor. Pouze vám řeknu, že v určitých oblastech bývalé NDR to dopracovali jeho neuváženým používáním až k mikrbiálně skoro mrtvé půdě a proto do něj přidávají humáty. Což ho ale silně prodražuje. Když vidím, jak podniky s bioplynkami, které nemají zároveň kejdu nebo hnůj, aby působení digestátu eliminovaly, vyvážejí masivně digestát na pole, tak věřím, že stejný osud jejich pole může v brzku potkakt také. Ale to veřejnosti jaksi nevadí-a proč také-když o tom nic, ale vůbec nic neví a je ve vleku pochybných "vědeckých", já bych ale řekl spíše politických dobrodruhů.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.10.2020 10:34 Reaguje na pavel peregrin
Ono nikdo nepřizná svoji chybu rád a zvláště pak
sami propagátoři či producenti. Novináře a tak
i veřejnost "nakrmí" pozitivy a o negativech takticky mlčí. Vzbudí tak dojem o spásnosti této technologie a neinformovaná veřejnost tleská.
Po letošním deštivém podzimu jsem zvědav, kdy do
těch lánů kukuřice půjde vůbec vjet s technikou.
Vidím to na ráj pro černou do jara a na jaře pak
očekávám místně "explozi" jejího množení. U nás
v okolí připomínají pole spíše rýžoviště a díky
absenci a nebo nefunkčnosti dnes nenáviděných
drenáží to nevidím nijak optimisticky. S těmi
nesmysly plošné likvidace drenáží bez rozmyslu
bych těm mudrlantům nejraději víte co. Naši
předci sice sem tam něco zdrbali, ale většinou
konali na základě zkušeností v dané konkrétní
lokalitě a nedělali nic zbytečně. Nyní tak
mohou ti, co drenáže zanedbali či zničili,
pouze vzývat přírodu, aby alespoň měsíc ani
nekáplo a svítilo slunce jako v létě. To už
ale nelze očekávat a tak nastane černé zvěři
místo zimního strádání období hojnosti. No
a na jaře bude plno pláče, že se pustila do
okolních polí a sežrala vejce koroptvím,
čejkám a skřivanům či malé zajíčky. To už není
hospodaření, ale zločin vůči půdě a přírodě.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

17.10.2020 11:11 Reaguje na Břetislav Machaček
Máte naprostou pravdu, ale vysvětlujte někomu drenáže, když drtivá většina vůbec neví, na jakém principu fungují. U nás naštěstí moc neprší a kukuřici nepěstujeme, ale kousek od nás již pršelo vydatně a tam ty pole vypadají tak, jak popisujete.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

17.10.2020 16:24 Reaguje na Břetislav Machaček
Opravdu? A nemyslíte, že by to mohlo být způsobeno utužením podorničí v kombinaci s absencí organické hmoty v půdě?
Všechny drenáže uložené výše než metr pod zemí si zničili zemědělci sami používáním stále těžší mechanizace
Odpovědět
pp

pavel peregrin

17.10.2020 18:26 Reaguje na Jakub Graňák
Tady si myslím, že p. Machaček má pravdu, spíš půjde o již nefunkční drenáže. Metr hluboko jdou hlavníky, péra se obvyjle dle spádu ukládaly od 40 do 80 cm, těch 40 bylo třeba u nás, kde na mnoha místech jsou promilové spády. Ale utužením se funkčnost meliorace nezničí, ta v případě potřeby odvádí vodu pořád.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

17.10.2020 18:59 Reaguje na pavel peregrin
Jako praktikovi Vám asi nemusím říkat, že když to "dole utáhnete" např orbou na stále stejnou hloubku, tak si z toho pole vytvoříte v podstatě vanu.
Co se týče těch drenáží, stačí párkrát za mokra přejet s nějakou desetitunovou ludrou a ty pera se ve spojích ohnou a už je to v pr..li, začne se do toho sypat hlína, voda to v těch narušených spojích podemele, celé se to propadne a je vystaráno. Čtrnáct dní zpátky jsme to řešili s kolegou, který přes ty pera ve 40 cm hloubce přejížděl "pitomou" sedumdesátkou s předkem a přesně tohle mu to udělalo.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

17.10.2020 20:45 Reaguje na Jakub Graňák
Ano, pokud jsou pera ve 40 cm, musí se hlavně s podrýváním opatrně.Ale staré drenáže, které byly dělány z trubek z pálené hlíny, fungují daleko lepší než moderní perforované z plastu. Ty se vůbec nespojovaly, nýbrž fréza hloubila uzký pásek a báby to tam sázely vedle sebe, kus za kusem. Jestli jste staršího ročníku, určitě si to pamatujete. Takové drenáži moc nevadí, jestli se trochu pohne nebo ne, vodu to odvádí i po meněím porušení spolehlivě. V podstatě, když vytvoříte rýhu, tu zasypete drtí a zahrnete, tak vám tu vodu bude odvádět také. No a k uhutnění podloží- samozřejmě, že je to problém, hlavně v jílovitohlinitých půdách, ale časem se ta voda vsákne do profilu. Bohužel už nemusí stačit na podzim zasít.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

18.10.2020 13:02 Reaguje na pavel peregrin
Ale přesně o těchhle cca 40 cm dlouhých pálených trubkách mluvím, když jsme se na to dokopali, tak mezi nima byly cca 10 cm mezery a ty trubky byly plné hlíny. Podle mě stačí prachobyčejný příkop, tu vodu odvede z dluhodobého hlediska daleko spolehlivěji a navíc tím vznikne prostor pro biodiverzitu, poněvadž se na tom pásu příkopu nehospodaří.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.10.2020 09:29 Reaguje na Jakub Graňák
Ono vše souvisí se vším. Každý praktik vám
poví, že vojtěška, jetel a jiné hlouběji kořenící rostliny jsou schopny "prorazit i
utuženou a zasolenou vrstvu, když si hledají
vodu a živiny. Po odumření zůstávají po jejich
kořenech kapiláry vedoucí vodu oběma směry.
Pěstování těchto plodin má tak vliv na vedení
vody v půdě a ozdravuje půdní mikrofaunu i
mikroflóru. To nenahradí ani hluboká orba
či jiné mechanické zásahy. Tyto plodiny umí využít už téměř ztracené živiny z takové hloubky, které preferované plodiny neumí využít. Tak se pouze zbytečně dál hnojí
umělými hnojivy pouze s mizerným efektem.
Jako potomek kovozemědělců a zahrádkář se
toho stále držím . Pro ty extrémy udržuji
107 let starou drenáž a nezapomínám nikdy
na zelené hnojení. Půda mi to vrací a přepočíst tu výměru na hektary, tak to je
bez chemie výnos jako hrom. Jako včelař a rybář vypomůžu alespoň trochu včelkám květy
zeleného hnojení a nemám problém si jako
rybář nakopat na zahradě žížaly. To už
je bohužel na většině polí pouhý sen.
Někde jsem tu četl o "záslužné" činnosti
nějakého magora, který drenáže ucpal
balíky slámy a ještě se tím chválil.
Jednak poškodil cizí majetek a vytvořil
sice mokřad, ale na orné půdě. To není
ten nejlepší počin, neboť jsou daleko
vhodnější lokality než mokřad založený
uprostřed chemií ošetřovaného pole. Ten
sice osídlí možná i mokřadní zvířena, ale
je neustále v ohrožení postřiky z okolí.
Dělejme mokřady mimo pole a ne takové
anarchistické činy. Tak se příroda nikdy
nepodaří zachránit a spíše tak vznikne
nová past pro ty mokřadní organizmy, kde
je nakonec zahubí sucho a nebo chemie.
Bohužel blbost se dá i studovat, ale ta
nejlepší škola je praxe a vnímat přírodu
jako celek. Vytrhovat jeden zájem z celé
škály zájmů o přírodu je krátkozraké.
To mi nevymluví ani akademici s tituly
před i za jmény. Naši předci ty tituly
neměli, ale měli vysokou školu života
a vystačili si s ní tisíce let.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

18.10.2020 12:13 Reaguje na Břetislav Machaček
Dobře okomentované. Ucpat melioraci balíkem slámy a myslet si, že se zpětně pole bude zavlažovat, může udělat jen naprostý tupec, byť i titulovaný. Znovu opakuji- naprostá většina lidí nemá vůbec ponětí, jak meliorace vodu odvádí a proto také vznikají takovéhle šílenosti.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

18.10.2020 14:11 Reaguje na Břetislav Machaček
Ten balík jsem tam hodil já a bylo to po předchozí domluvě s majitelem, aby bylo jasno. Ještě předtím než to bolševik zkurvil melioracemi, měl ten mokřad přes 100 ha a byl zakreslen na nejstarší dochované mapě oblasti cca z roku 1600. Opět se odvoláváte na moudrost předků apod. - proč to ti předkové neobdělávali a byl tam mokřad? Pak v sedumdesátých letech přišel ten podle vás někdo se selským rozumem a pomocí meliorace ho totálně zdevastoval aby získal 100 ha špatně obdělávatelné neplodné podzolovité půdy. Co se týče toho, že je to v prostřed pole: Současný majitel celé okolí zatravnil, protože narozdíl od bolšána dávno pochopil, že provozovat tam ornou, je těžce nerentabilní. Mokřady ze zjevných fyzikálních důvodů téměř vždy byly na rovině, za komančů byly pomocí meliorací mokřady ničeny, aby na nich byla pole - kam jinam by se ty mokřady měly vracet, když ne právě tam, kde historicky byly? Na vrcholky hor? Na sjezdovky?

"Bohužel blbost se dá i studovat, ale ta
nejlepší škola je praxe a vnímat přírodu
jako celek." - Blbost předvedl především bolševik: Stejně jako předvedl totální neúctu k moudrosti předků a jejich praxi, když danou plochu z důvodu zjevné nevyužitelnosti po staletí neměli potřebu obdělávat.

"Vytrhovat jeden zájem z celé
škály zájmů o přírodu je krátkozraké." - právě bolševik byl v tom vytrhování jednoho zájmu skutečný mistr viz. případ, který jsem výše popsal.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.10.2020 14:16 Reaguje na Jakub Graňák
Souhlas. Je těžké najít shodu s praktiky, kteří nic jiného nepoznali a mokřad je pro ně sprosté slovo. Kolik podobných míst u nás je, uměle udržovaných, výnosově sotva rentabilních...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.10.2020 16:34 Reaguje na Karel Zvářal
Jako ornitolog mi vysvětlete ten pokles stavu čejek, kterým
nepomohlo ani zamokření polí
zanedbanými melioracemi a
nově zatravněná pole. Já to
vidím tak, že je na nic mít
mokřad napájený vodou z intenzivně chemicky ošetřovaného pole. A lépe
mít mokřadů míň, ale s vodou
čistou. Za bolševika jsem čejek vídával plno a dnes je nevidím ani na těch podmáčených polích a loukách. Je stále mnoho míst, kde ty mokřady zůstaly a
nejsou ani tam. Pouze ta
voda v nich je už ale koktejl
plný chemie. V tom vidím
hlavní problém. Úbytek
orné půdy se bude nahrazovat
pouze tím intenzivnějším
používáním chemie a nakonec
tu budou mokřady, ale bez života.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.10.2020 16:08 Reaguje na Jakub Graňák
K tomu vám pouze řeknu tolik, že pokud k nově zastavěné orné půdě
a k trvale zatravněné přibudou i
ty mokřady a meze, tak o to intenzivněji se bude muset hospodařit na tom zbytku pomocí chemie a těžké techniky. Víte on
ten bolševik tak vše dodrbal, že byla příroda plná koroptví, čejek,
bažantů, zajíců, skřivanů atd. Oni
sice meliorovali podmáčená pole
a louky, ale nemuseli tolik půdy
drancovat pomocí chemie, která
byla drahá a často nedostatková
z dovozu. Lidí přibývá a taky tlak na BIO a EKO potraviny s nižším výnosem než ty "špindíry". To bez větších ploch orné půdy asi půjde těžko. Každý si musí ujasnit co chce, zda mokřady obklopené jedovatou půdou a nebo malé tůňky v okolí lánů polí se zdravou půdou a zdravými potravinami. Vy si tak trochu protiřečíte a chcete zdravou krajinu, taky zdravé potraviny, ale jak je z nižší výměry získáte? Co je
lidstvo lidstvem, tak se zabývalo zúrodňováním půdy a vysoušelo
mokřady. To neznamená, že to bylo
pouze špatně. I Rožmberkové z
bažinatého kraje vybudovali kraj
rybníků a úrodné půdy v jejich
okolí. Naopak suchou půdu v Asii
zaplavovali vodou jako rýžová
pole. Nedělat tehdy nic, tak tu nic
z toho není a nejsme tu ani my.
Ten váš zemědělec se asi spokojí
s dotacemi na trvale zatravněné
plochy a vystačí si s jedním
sečením zamokřených ploch ročně
a ponecháním trávy na nich. Dělat to ale všichni, tak zemřeme hlady, ale s pocitem záchrany přírody.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.10.2020 16:24 Reaguje na Břetislav Machaček
Pane Macháčku, většinou s Vámi souhlasím, ale tentokrát ne. Právě ty louky, byť zmulćované, nebudou chemicky ošetřované. A nikdo to neplánuje dělat plošně, to budou jednotlivé záležitosti. Do "původní" podoby to nikdo vracet nechce a ani nikdy nevrátí. Tady jde o to, aby se v první řadě omezily energoplodiny, a místo nich se vybudovalo něco ekologických prvků (meze, poldry, hájky, stromořadí kolem cest aj.). Prospěl by i návrat chovu skotu, tedy více pícnin. Považovat současný stav za top řešení, to opravdu nemohu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.10.2020 17:23 Reaguje na Karel Zvářal
Víte já trvale zatravněnou plochu zmulčovanou pouze jednou ročně nepovažuji za louku. To je prosím úhor před zaoráním. Ono to nemá valnou hodnotu ani pro přírodu, snad pro hraboše.
I o tu louku se kdysi děda
staral nejen kosením, spásáním,
ale i bránováním a vápněním.
Tak dosáhl pestrosti bylin
a i tu louku rozdělil rygolem, aby nebyla stále podmáčená s
pryskyřičníkem a zárodky
motolic. Nikdy nenechal trávu
shnít na louce a taky ji
přihnojoval močůvkou, aby ji
nevyčerpal. Pravidelný nízký
mulč neškodí, ale ten dlouhý a
z tvrdých vyzrálých travin
je pro jiné byliny opravdu tím
mulčem a brání jim při vzejíti semen a prorostením přes něho.
Nakonec přežijí pouze agresivní
druhy trsnatých travin a nic
jiného. To opravdu za louku
nepovažuji a nelíbí se ani
hmyzu a živočichům. Trvalé
zatravnění tak nemá často ten
kýžený efekt. Jsem zvědav,
kdo bude v budoucnu kosit ty
meze a ošetřovat stromořadí
ovocných dřevin. Těch dělných rukou nepřibývá, spíše ubývá.
Mi by se to taky vše líbilo,
ale jsem realista a vím pouze
jedno, že péče o strom, louku,
mez či mokřad nekončí jejich
zasazením či založením. Těch zanedbaných vidím až až a
nerad bych viděl další. Chtít
je málo, to se musí i makat a
to bohužel mnoho lidí nechce.
Ty pícniny a masný skot bych
viděl realističtěji a taky ty
biopásy. To vše není až tak
pracné a efekt se dostaví rychleji, než ta povolení
od stovek majitelů pole zalesnit, či ho rozdělit mezí
a trvale zavodnit mokřadem. Biopás zůstává stále ornou
půdou a budujme mokřady v okolí
potoků a ne uprostřed lánu
pole. Tam bude mít alespoň
naději nevysychat a nebude
tak pastí pro obojživelníky.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.10.2020 17:34 Reaguje na Břetislav Machaček
S těmi mělkými tůněmi souhlasím, však jsem to také "specialistovi" vytknul. A vše ostatní je věcí dohody, jak z mulčované louky květnatá, tak i ostatní (nyní nemyslitelné) prvky.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

18.10.2020 16:44 Reaguje na Břetislav Machaček
A pročpak by se mělo hospodařit ještě intenzivněji? Obyvatel má tato země pořád stejně už cca 100 let, produkce plodin je na úrovni 130% potřeby. Současné brutálně nadprodukční hospodaření povede za cca 50 let k totálnímu kolapsu. Argumentace rostoucí světovou populací je prachsprostá krávovina, mě je úplně jedno, že se číňani množí jak myši a nevidím důvod, proč by měla zařvat naše příroda kvůli tomu, že si nejsou schopni najít nějakého rozumného koníčka.
"Nedělat tehdy nic, tak tu nic
z toho není a nejsme tu ani my." -Nedělat teď nic, tak tu za pár dekád nebude lidstvo, tak jen tak dál, "zůrodňujme" jalové bažiny a orejme skálu, tak jak se to mnohde děje dnes - to nás spasí. Srovnávat bolševika s Rožmberkama, to je vskutku majstrštyk, tehdy byly bažiny skoro všude, v sedumdesátkách už skoro nikde, ale to je pro vás patrně jen nuance.

"Víte on
ten bolševik tak vše dodrbal, že byla příroda plná koroptví, čejek,
bažantů, zajíců, skřivanů atd." hehe, jo - proto už na konci osumdesátých let byly vámi zmíněné druhy na zlomcích poválečných stavů. A že nemuseli drancovat pomocí chemie? Drancovali co to šlo, kdyby jim to podmínky dovolovaly tak by drancovali klidně desetinásobně, že k tomu nedošlo, bylo jen díky tomu, že na to neměli prostředky, žádné bohulibé záměry za tím nikdy nebyly.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.10.2020 16:54 Reaguje na Jakub Graňák
Ani s Vámi nemohu úplně souhlasit, zejména v příčinách poklesu stavů drobné zvěře a ptáků. Koncem osmdesátek započala orální vakcinace lišek a kun, čímž narostl násobně predační tlak. Od poloviny sedmdesátek se nesměla pernatá škodná (kromě pár vyjímek), a i ta vzala část koláče. Takže těch vlivů je více, není to jen zásluha velkoplošného zemědělství, ale též nevyvážené druhové ochrany.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

18.10.2020 17:20 Reaguje na Karel Zvářal
Ovšem že je to výlučně zásluha zemědělství jsem nikde netvrdil, jen mě prudce nadzvedávají tvrzení, že to tehdy bylo zalito sluncem, a že máme být komunistům vděční za nesmyslné meliorace, rozorávání mezí, napřimování toků...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.10.2020 17:28 Reaguje na Jakub Graňák
Chyby se určitě dělaly, ale pamatuji návštěvy ze zahraničí, které doslova padaly na hýždě, vlaky odchycených zajíců na Západ, chocholouše, čejky... V tu dobu byly i zbytky tetřeva, tetřívků ještě relativně dosti, jeřábek aj. Za 30 let jsme se k tomu ani náznakem, a troufám si předpovědět, že o mnoho lepší to nebude. Holt, ta neviditelná pazoura rozhodne.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

18.10.2020 18:39 Reaguje na Karel Zvářal
Tak z toho co jsem vyčetl to vzalo smyk někdy v polovině sedumdesátých let, do té doby to ještě docela šlo. Onehdá jsem někde vyčetl, že např stavy čejek začaly padat až někdy od sedumdesátých let a do revoluce spadly na 50 %. Otázkou také je, jaký vliv na ten pokles měly ty "plné vlaky zajíců"
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.10.2020 18:54 Reaguje na Jakub Graňák
Zajíc je neobyčejně skromný a odolný (k zimě) tvor, takže ty vlaky byly jen naše dobře střežené devizové bohatství. Více níže.

https://myslivost.com/Casopis-Myslivost/Myslivost/2020/Zari-2020/Vyznam-zajice-v-dnesni-krajine
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

18.10.2020 19:40 Reaguje na Karel Zvářal
Tak o predačních tlacích krkavců, sojek, strak, kun nebo prasat není pochyb. Onehdá jsem tu s Hunterem diskutoval o mojem postřehu, že přemnožení prasat patrně stojí i za úbytkem tesaříka piluny (velkého, dříve hojného druhu, jehož larvy okusují staré pařezy převážně dubů), což lze vypozorovat na tom, že divočáci vhodné pařezy vyvracejí - určitě to nedělají pro zábavu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.10.2020 17:55 Reaguje na Jakub Graňák
Hlavně, že zalité sluncem
je nyní to vše nové.
Tolik kukuřice, pšenice
a řepky bolševik nepěstoval a skladba plodin byla o hodně
pestřejší. Pokud se toto
nezmění, tak nepomůže
krajinu všude zamokřit. Všeho s mírou a rozumem a bez fanatismu.
Chyby dělali lidé vždy
a dělat budou, pouze
se jedna chyba nesmí tou
novou nahradit. Proti mezím nic nemám, ale raději bych viděl biopásy a zasakovací rygoly kolem polí a i na nich. Mez je změnou trvalou a každý
vlastník s ní souhlasit nebude. Biopás se příště oseje pšenicí, rygol zaorá a příště vyorá vedle podle svažitosti
pozemku. U mezí v rovině
bych bych byl spíše pro meze s křovitým porostem a samozřejmě v souladu s dnešní zemědělskou
technikou. Mít tam stromy a ty mrzačit průjezdem
techniky nevidím jako to
nejrozumnější. No a ty
travnaté zase kosit
a nenechat zarůst buření.
Ono zasazením stromu,
či vybudováním meze a mokřadu práce nekončí
a těch zanedbaných vidím
už i tak dost.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.10.2020 18:13 Reaguje na Břetislav Machaček
Mezí mám na mysli travnaté, s nízkými keři, jako kryt pro koroptve, zajíce aj. /strnady, skřivany, ťuhýky/. Na to, že máme vytvořené mnisterstvo, které má na zdravé ŽP dohlížet, tak kdyby to nebyla tragedie, za břicho bych se popadal. Prostě "z louže pod okap"-(
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

18.10.2020 18:36 Reaguje na Břetislav Machaček
Pokud jste si nevšiml, tak zalité sluncem to není teď, a nebylo ani tehdy, což je podstatou většiny mých sdělení zde.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

18.10.2020 19:01 Reaguje na Břetislav Machaček
"Biopás se příště oseje pšenicí, rygol zaorá a příště vyorá vedle podle svažitosti
pozemku." Jasně, a s tím se zaorá i ten zbytek hmyzu a kytek, co tam hledaly útočiště
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.10.2020 19:54 Reaguje na Jakub Graňák
Já budu zvědav, kolik
těch mezí a kdy bude znovu založeno. Jaká bude ochota vlastníků, nájemců a nebo to bude nařízeno? Budou vypláceny náhrady za změnu pole v mez a kdo bude platit rozměření a zápis do katastrů ? Vidím to jako plácnutí do vody,
které pomalu vyšumí. Pokud to bude zákonem, tak chci vidět ty soudy za zmařené investice a
o ušlý zisk.
Zásah do soukromého majetku není nic s medem ani v případě liniových staveb a tu půjde pouze o
meze, remízky a mokřady.
Takže to vidím tak na pár
desetiletí a to přírodu
rychle nezlepší. Já bych šel cestou těch biopásů
a rygolů, které už mohou fungovat za rok. Ale to je můj pohled na realitu dnešní doby a ne ty sny.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

18.10.2020 20:29 Reaguje na Břetislav Machaček
Spíš bych řekl, že si těma biopásama přihříváte polívčičku na větší snůšku. Většina druhů hmyzu totiž potřebuje spíš ty meze apod.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.10.2020 11:19 Reaguje na Jakub Graňák
To taky, ale půdě pouze
prospěje, když se směska
zaorá a při sklizni plodin v okolí zůstane pro zvěř, ptáky a hmyz potrava. To na nekosené
mezi s metr vysokou travou toho moc nebude
pro nikoho mimo hrabošů.
Jak říkám, já si počkám
na výsledek kolik těch mezí nově vznikne a jak
se osvědčí. Kdysi byla
mez pouze hranicí mezi
pozemky a dnes se zas považuje za spásu pro
zemědělství a krajinu.
Ono to je tak napůl
a masivní zavádění by
muselo být rozkazem.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

19.10.2020 12:15 Reaguje na Břetislav Machaček
Biopásy jsou dobré pro včely a ptáky, např pro motýly je to ale katastrofa, a to z jednoho prostého důvodu: motýli totiž v naprosté většině přezimují ve stádiu kukly a to buď na zbytcích vegetace, nebo ve svrchní vrstvě půdy. Takže po sezoně končí veškeré budoucí generace rozšmelcovány mulčovačem, nebo podmítačem. Takže druhy, které se na ten biopás stáhly za potravou zmizí, právě proto je potřeba trvalých prvků, ty sezonní totiž poslouží pouze taxonům které na stanoviště nejsou vázány absolutně
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.10.2020 20:52 Reaguje na Jakub Graňák
Nevím jaké máte znalosti
o motýlech, ale většina je vázána na určitý druh
rostliny pro svůj vývoj
od vajíčka, housenky po
kuklu. Do biopásů se tyto rostliny vůbec neosévají a tak nehrozí zaorání
jejich housenek či kukel. Vyjmenujte mi alespoň
jeden druh motýla a té
rostliny v tom biopásu
na kterou bude vázán a ihned budu bojovat proti
vysévání té rostliny.
Housenky se před zakuklením přemísťují na velké vzdálenosti do míst vhodných k přezimování a to dříve, než dojde ke zmulčování a zaorání do
půdy. Já jsem hlavně
zvědav na ty "kvetoucí"
meze, protože ty stávající jsou spíše
plné ostřice a jílku.
Ty nové budou bez údržby
brzy totéž, ne-li ještě
horší. Pusou se dá
udělat vše, ale kde
chybí pracovité ruce,
tak ta pusa nic sama
nevytvoří.
Odpovědět
DA

DAG

17.10.2020 19:20 Reaguje na pavel peregrin
No já se dívám na repku i z mysliveckého hlediska. Je vyslechtena, aby neměla hořké látky, které snižují výnos. Pak ji bere zvěř a ma z toho dietické problémy a následně ji může i udusit.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

17.10.2020 20:50 Reaguje na DAG
Nyní se pěstují bezerukové odrůdy a hybridy.Jaký to má opravdu vliv na zvěř nevím, to by bylo dobré, aby se ozval nějaký praktický myslivec. Co ale vím od chlapů z místního mysliveckého spolku, nezdá se, že by srny nějak sleply nebo docházelo k hromadným dietetickým excesům.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.10.2020 15:55
Jen bych si ještě dovolil lehce poopravit název článku: Zemědělská politika unie nikdy z háje nevyšla. Co si pamatuji, neustálé protesty, likvidace dováženého zboží (ochrana domácí produkce), likvidace nadprodukce. Zato my jsme dobrovolně vyklidili pozice, resp. rozhodla "neviditelná ruka trhu". A dlouho potrvá, než se vrátí rozumný poměr mezi chovem a rostlinnou produkcí. Pokud vůbec... No a tvorba krajiny je další velký problém, který vidím dosti pesimisticky.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist