https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jan-beranek-jakub-patocka-bylo-spravne-byt-radikalni-pred-triceti-lety.a-je-to-spravne-i-dnes?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jan Beránek, Jakub Patočka: Bylo správné být radikální před třiceti lety. A je to správné i dnes

24.9.2019
Jan Beránek a Jakub Patočka v roce 1995 při blokádě jaderné elektrárny Temelín.
Jan Beránek a Jakub Patočka v roce 1995 při blokádě jaderné elektrárny Temelín.
Foto | Jiří Neustupa / Ekolist
Jan Beránek a Jakub Patočka společně před třiceti lety založili Hnutí Duha. U příležitosti tohoto výročí se otevřeným dopisem obracejí na české ekologické hnutí.
reklama

 

Milí přátelé,

třicet let je strašně dlouhá doba. Těžko si zvykáme na pocit, že na naše začátky máme tak dávné vzpomínky. Jestliže se teď rozhodujeme promluvit jako pamětníci, je to proto, že vývoj ekologického hnutí i stav světa dospěly do bodu, v němž naše dávná dilemata a pozdější zkušenosti mohou snad alespoň v něčem poskytnout inspiraci.

Jiný, lepší svět je možný

Bylo to právě někdy touto dobou před třiceti lety, když jsme spolu v Brně-Židenicích zakládali ekologickou organizaci, o níž jsme věděli, že bude radikální, ale docela dlouho jsme pro ni hledali jméno. Vzory jsme měli dva: neoficiální tuzemské občanské inciativy, mezi nimi zejména Nezávislé mírové sdružení, a pak radikální ekologické organizace, které působily na Západě. Imponovalo nám především Greenpeace, jejich smělé přímé akce a transparenty vlající z komínů. Právě podle jejich legendární lodi „Rainbow Warrior“ jsme se nakonec pojmenovali – Duha, posléze Hnutí Duha.

Oba jsme krátce prošli Českým svazem ochránců přírody, a třebaže jsme v něm poznali některé obdivuhodné lidi a po čase jsme se naučili vážit si i některých osobností v hnutí Brontosaurus, vcelku jsme měli k oficiálním organizacím, které minulý režim toleroval, hodně kritický vztah. Vadilo nám, že nemohou mluvit o potřebných systémových změnách, že například nemohou klást odpor jaderným elektrárnám. Nebo že uklízejí v lese a sázejí tam smrčky, když je přitom ničí kyselé deště, místo toho, aby se zaměřili na kouřící komíny.

Duhu jsme zakládali s tím, že se v obraně matky přírody nebudeme vyhýbat občanské neposlušnosti a že nikdy nebudeme řešit pouze projevy, ale vždy především příčiny ekologické devastace. Právě tato zásada nás přivedla relativně rychle od komínů a výpustí odpadních vod ke společensko-ekonomickým strukturám, které stojí za nimi.

Založili jsme časopis, Poslední generaci - po čase přejmenovaný podle velkého zákona Irokézů, který říká, že veškerá dnešní rozhodování mají brát v potaz zájmy sedmi pokolení po nás, na Sedmou generaci. V ní jsme dávali prostor radikálním sociálně-ekologickým, etickým i filosofickým analýzám ekologické krize a nástinům možných řešení. Snažili jsme se všem lidem v zemi dávat inspiraci, že jiná a lepší, než konzumně-volnotržní společnost, je potřebná a možná.

Jednou ze stěžejních úloh ekologického hnutí je v našich očích právě upozorňování na takováto hlubší východiska a snaha inspirovat ostatní v usilování o lepší svět.

Konfrontace je důležitým principem ekologického hnutí

Velmi rychle jsme si také ověřili, že občanská neposlušnost je královskou zbraní ekologických iniciativ. Právě nenásilných přímých akcí a mobilizace občanů k nim se ničitelé přírody totiž bojí jako čert kříže. V konfrontaci se necítí komfortně, protože argumenty zpravidla nestojí na jejich straně. A bojí se, k čemu všemu by lidé mohli přemýšlením a sebeorganizováním dospět. Od změny takového energetického systému k hlubším změnám ve společnosti totiž nevede zase tak dlouhá cesta.

Naším největším zápasem vedeným v tomto duchu byl střet o jadernou elektrárnu Temelín. Ačkoli se v pozdějších letech prosadily názory, že radikalismus veřejnost odrazuje, náš temelínský příběh ukazuje, že tomu tak vůbec nemusí být.

Na podporu blokád Temelína rok co rok vystupovala podstatná část elity české demokratické politiky, přímo před elektrárnou mluvili mimo jiné Petra Buzková či Petr Pithart, Martin Bursík či Vladimír Mlynář, oba tehdy ještě nesporně úctyhodní. Akcí se účastnily stovky lidí všech generací a rozmanitých ideových proudů.

Není pravda, co se posléze začalo tradovat, že radikalismus a konfrontace komplikují politická vyjednávání, o čemž také svědčí naše zkušenost. Společná prohlášení před volbami s námi podepisovali předsedové všech sněmovních stran kromě komunistů a ODS; v obou výjimkách jsme o to ale nestáli ani my sami.

Potvrdilo se nám, že ekologické hnutí, jakož i jiné občanské iniciativy, nedosahují úspěchů ani výhradně přímými akcemi, ani pouhým dialogem. Hranice možného posouvají teprve jednání, která následují po přímých akcích a mobilizaci občanů. Jakmile moc vycítí, že se nejste ochotni přivázat ke dveřím, za nimiž rozhoduje, nemá důvod brát vás vážně.

Hvězdná hodina. Blokáda Temelína v roce 1995.
Hvězdná hodina. Blokáda Temelína v roce 1995.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Neustupa / Ekolist

Boj proti Temelínu může být inspirací i dnes

Naše hvězdná hodina přišla před dvaceti lety. Tehdy jednobarevná vláda Miloše Zemana rozhodovala o pokračování stavby Temelína poté, co naše setrvalá kampaň už vytvořila vůči tomuto projektu nepříznivou společenskou atmosféru. Několik měsíců jsme se tehdy scházeli týden co týden v bytě Ivana Dejmala, kde náš duhový tým spolu s ním, Martinem Bursíkem a příležitostně přítomným Jaroslavem Šabatou vymýšlel způsoby, jak Zemanovi pod rukama získat proti Temelínu ve vládě většinu.

Málem se nám to podařilo. Opřít jsme se mohli o dva hlavní principiální odpůrce jádra ve vládě Jana Kavana a Pavla Rychetského (český disent byl proti jádru z více příčin prakticky celý), kteří oba navíc byli velmi obratnými politiky. Postupně se přidal ministr školství Eduard Zeman a počítat se dalo i s ministrem životního prostředí Milošem Kužvartem, byť to nebyl žádný velký bojovník.

Zato snadná práce byla s ministrem kultury Pavlem Dostálem, který se proti jádru zapálil tak, že si cestu na jednání vlády zpříjemňoval vystoupeními na protijaderných demonstracích, pokud se zrovna před Strakovkou nějaká konala. Podařeným kouskem našich snah byl zisk ministra bez portfeje Jaroslava Bašty, který za Husáka seděl s Ivanem Dejmalem na cele, a ve vládě jako koordinátor bezpečnostních služeb argumentoval tím, že jaderné elektrárny jsou nejlevnější jaderné pumy na území nepřítele.

Nakonec, po obtížném manévrování, se podařilo získat i Vladimíra Špidlu. Když se zdálo, že je rozhovor ztracen, zabral – už tehdy! – výklad, že jádro nepředstavuje a nemůže představovat řešení problému klimatických změn. A nakonec i Pavla Mertlíka, který, domníváme se, už tenkrát viděl ekonomickou nesmyslnost podniku. K výhře v jednobarvené vládě nám chyběly pouhé dva hlasy, poměr byl 11:8. Zastánci jádra byli otřesení.

Ale to nebylo vše. V den, kdy se rozhodovalo, vystoupil na Hradě na speciálně a narychlo svolané tiskové konferenci prezident Václav Havel, aby se otevřeně postavil na naši stranu.

V předvečer rozhodnutí jsme také vydali otevřený dopis vládě jako celostránkový inzerát v Právu. Žádost, ať stavbu Temelína zastaví, podepsala více než stovka osobností, mezi nimi mnohé popkulturní legendy, od Jiřiny Bohdalové a Vlasty Chramostové či Karla Schwarzenberga a Jindřícha Šídla, přes Janka Ledeckého či Helenu Houdovou a Blanku Šrumovou, až po sportovce jako Pavel Nedvěd, Dominik Hašek či Karel Lopreis. Rozhlasový klip na naši podporu pak natočila kapela Lucie.

V roce 1999 Hnutí Duha obecně platilo za nejsilnější ekologickou organizaci v bývalém východním bloku a týdeník Respekt ji označil za nejvlivnější občanskou organizaci v České republice. Nebylo to navzdory tomu, že jsme byli radikální, ale díky tomu.

Po dvaceti letech se mění generace

Naši nástupci se vydali jinudy, protože se jim to v jejich podmínkách jevilo jako schůdnější. Každý má právo si svou cestu hledat sám.

Důsledkem však je, že v českém ekologickém hnutí výrazně převážil umírněný přístup k problémům, který upřednostňuje vyjednávání, nechce popuzovat příliš radikálními názory ani akcemi a sází na řešení problémů drobnými kroky a vylepšováním v rámci stávajícího půdorysu. Obáváme se, že nyní už na takovou pozvolnou strategii nezbývá čas.

Dvě dekády, během kterých se Hnutí DUHA i oba z nás ubíráme vlastními cestami, jsou dlouhá doba: déle netrvala celá První republika; i ti komunisté to za dvacet let dotáhli od strašného puče ke krásnému Pražskému jaru; a nakonec ani ten Husák to nevydržel dýl. Dvacet let je epocha, po níž nastupuje další generace.

Tak se i dnes u nás, stejně jako ve světě, hlásí o slovo lidé, kterým je často právě tolik, co bylo nám před třiceti lety. Také oni žádají systémové změny, chtějí řešit příčiny, a nikoli jen příznaky problémů. Právě oni dnes představují avantgardu ekologického hnutí, které by jim mělo ve svém celku pečlivě naslouchat, podporovat je a dávat jim co největší prostor. Jsou to navíc oni, komu už opravdu nezbývá žádný čas.

My jsme před třiceti lety takovéto štěstí na příznivě nakloněné zkušenější přátele měli. I když jsme je museli mladickým radikalismem v lecčem iritovat, nikdy jsme se v té době od našich skvělých předchůdců, jako byli Josef Vavroušek, Ivan Dejmal, Hana Librová, Aleš Máchal, Václav Mezřický, Antonín Buček, Mojmír Vlašín, Erazim Kohák a mnozí další nedočkali ničeho jiného nežli laskavé a vřelé podpory. Našim nástupcům z iniciativ jako Limity jsme my, Fridays For Future nebo Extinction Rebellion bychom přáli a nabízíme totéž.

Příroda, která brání sebe sama

Co se od té doby změnilo, je naléhavost situace. Před třiceti lety jsme mluvili o tom, že civilizace směřuje k ekologickému kolapsu, že příroda se blíží k limitům své schopnosti poskytovat zdroje i absorbovat znečištění. To se bohužel potvrdilo a tyto limity jsme již výrazně překročili.

Nyní máme před sebou poslední dekádu k dosažení zásadního obratu v našem hospodářství i v tom, jak funguje naše společnost jako celek. Vinou naší nečinnosti v posledních třiceti letech, kdy jsme se posunuli ještě o hodně dál na cestě do propasti, musí jít o změnu o to razantnější a radikálnější. Postupné vylepšování už náš svět zachránit nedokáže – a ani pokrok takto dosažený za uplynulých třicet let zdaleka nestačí. Na pokračování stejným tempem prostě nezbývá čas.

I to je ovšem argument k obnově a prohloubení radikálního přístupu. Být dnes radikální přestává být volba, ale stává se to nezbytností pro zachování šance na přežití.

Ekologické hnutí, které chce být relevantní, nesmí mluvit jen tak, jak si myslí, že je to přijatelné pro partnery v rozhovoru. Musí mluvit tak, aby to, co říká, bylo přijatelné pro přírodu a pro naše přežití. Ekologické hnutí dnes stejně jako protestující studenti prostě musí být přírodou, která brání sebe sama.

Buďte tou změnou, jíž chcete dosáhnout

Změnit se musí celý systém, jakým rozhodujeme i jak žijeme. Jednoduše řečeno je třeba vzít moc korporacím a finančním zájmům obecně a zároveň zvýšit vliv aktivních občanů a komunit. Je potřeba posílit spolupráci, solidaritu a vztahy mezi lidmi, znovuobjevit a osvojit si jiné životní hodnoty než individualismus, bezohlednost a konzum.

Peníze už nemohou být na první místě. Je třeba, aby zdroje začaly sloužit tomu, že lidé budou mít smysluplnou práci, že budou spoluurčovat tvář své každodennosti, že společnost bude pečovat o svou sociální soudržnost a ekologickou udržitelnost.

Ekologické hnutí, které toto nedokáže společnosti říkat, nikdo nepotřebuje. Nebojte se být radikální. Naše zkušenost říká, že jedině tak můžete získat vliv. A jedině tak lze dosáhnout převratných změn v té krátké době, která nám snad ještě zbývá.

A ještě jedna věc. Na největší blokádě Temelína se na jejím začátku všichni účastníci, kterých bylo na šest set, chytli za ruce, utvořili na louce kousek od chladících věží kruh o průměru určitě dobrých sto metrů. Pak jsme šli a rozebrali jsme plot bránící nám ve vstupu do elektrárny, a když ochranka pod palbou kritiky řekla, že už jí tam neproklouzne ani myš, uspořádali jsme na druhý den na vrcholku jedné z chladících věží ohňostroj. Dost nás to tehdy všechno bavilo. Věděli jsme, že společně máme velikou sílu. A bylo nám spolu opravdu dobře.

Jedním z našich nejsilnějších zážitků z dob, kdy jsme společně stáli v čele Hnutí Duha, chceme ilustrovat to, co říkal Gándhí: sami buďte tou změnou, o kterou usilujete.


reklama

Další informace |
Text původně vyšel na serveru Deník Referendum.
Jan Beránek, Jakub Patočka
Autoři společně před třiceti lety založili Hnutí Duha.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (33)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Jiří Svoboda

24.9.2019 11:11
Jistě zajímavý článek dokumentující způsob myšlení ekoaktivistů. Boj proti jaderné energetice je jejich svatá válka a jakákoli racionální diskuse se nepřipopuští.

Co kdyby si tito lidé zkusili vypočítat, kolik emisí CO2 Temelín dosud ušetřil srovnáním, že by byl někde v Evropě zastoupen dosluhující uhelnou elektrárnou, která díky Temelínu mohla být odstavena.

Co kdyby tito lidé vyhodnotili dosavadní vliv Temelína na životní prostředí, abychom si udělali obrázek o jeho (ne)škodlivosti.
Odpovědět
ig

24.9.2019 12:54 Reaguje na Jiří Svoboda
Já to zkusil nahrubo vypočítat. Temelín zatím vyrobil cca 225 TWh, uhelná elektrárna by na totéž potřebovala 75 miliónů tun uhlí. Přestože všichni staví OZE jak vzteklí, uhelné elektrárny zatím běží a to v docela velkém počtu - jasný důkaz, že přinejmenším do dnešního dne byly nenahraditelné. Tady není o čem mluvit a tenhle výpočet imho jasně dokazuje, že se pánové Beránek a Patočka mýlili a celých těch třicet let prosazovali mylnou ideu.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

24.9.2019 13:54 Reaguje na
To uhlí odpovídá zhruba 250 milionům tun emisí CO2, to je více jak dvouletá produkce celé ČR. Proti tomu jste bojovali a děláte si ještě zásluhy! BRAVO.

Nemohli byste se na základě tohoto faktu vzájemně navrhnout na Ropáky a možná by se mohla udělat výjimka a dostali byste ji v jeden rok oba dva. Nebo tři i s Bursíkem.
Odpovědět
Jan Beránek

Jan Beránek

24.9.2019 21:50 Reaguje na
Jo, to je pěkná teoretická úvaha. Jenže realita je taková, že ty jaderné elektrárny máme, a přece i ty nejšpinavější a nejméně efektivní (poměr energie/emise CO2) uhelné elektrárny běží dál. Jádro u nás vyrábí cca 35 % elektřiny, a měrné emise na občana máme vyšší, než Německo, kde má jádro už jen 12 %.
Naše ekonomika je i v důsledku dostavby Temelína (a umělým opatřením vlády ke zvýšení odběru elektřiny, viz šílený program přímotopy) zbytečně neúsporná a energetika čím dál zastaralejší - v úsporách i v OZE nám ujíždí vlak, a to proto, že jsme tak fixovaní na jádro.
Odpovědět
ig

24.9.2019 22:08 Reaguje na Jan Beránek
Realita je taková, že je naše spotřeba elektřiny taková jaká reálně je. Realita praví, že nemáme a nikdy jsme neměli peníze na to, abychom postavili tolik OZE jako v Německu (když už bych přijal Vaši představu, že je to k něčemu dobré). Naopak představa, že kdybyste tehdy zabránili výstavbě Temelína, že by to nepřímo způsobilo snížení produkce CO2 v Evropě mi připadá velmi teoretická až naivní :-)
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

24.9.2019 23:40 Reaguje na Jan Beránek
Pane Beránku, co mi řeknete o srovnání emisí z elktroenergetiky ve Francii a v Německu? Pokud by nebyli bojovníci proti nízkoemisním zdrojům jako vy, tak by Německo mělo stejné emise na vyrobenou jednotku jako má díky jaderné energetice Francie. A má to tak také díky jádru Slovensko. A kdybyste nebyli alespoň částečně úspěšně vy a postavily se čtyři bloky v Temelínu a pak blok v Dukovanech, tak jsme na tom mohli být stejně jako Francie nebo Slovensko i my. Jenže vy jste místo toho prosadili (tedy hlavně pan Bursík) fotovoltaický průšvih (https://ekonom.ihned.cz/c1-46754920-kdo-muze-za-solarni-prusvih-my-nic-my-muzikanti-vzkazuji-ministri-i-poslanci), který za násobky ceny Temelína vyrábí zlomek jeho elektřiny. Prostě, byly jste velmi úspěšní v boji proti nízkoemisním zdrojům a likvidaci možné konkurence zdrojům fosilním. Velká část současných emisí je tak vaší vinou a ještě se tím chlubíte. Jestli dají studenti na vaše rady (starých bílých můžů, kteří jsou viníci emisí), tak to bude fakt velký průšvih.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.9.2019 06:13 Reaguje na Vladimír Wagner
Ti, kdo provozují fotovoltaiku, parazitují na našich peněženkách (viz "podpora OZE" na účtenkách za elektřinu). A ti, kdo jdou těmto zlodějům na ruku, to jistě nedělají z dobroty srdce.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

25.9.2019 08:50 Reaguje na Jan Beránek
Takže i podle vás jaderné elektrárny není zač kritizovat, je třeba kritizovat vlády za nevhodnou politiku prosazující odbyt uhlí. Pak s vámi souhlasím.

A víte jaké má již mnoho uplynulých desetiletí měrné emise Francie vyrábějící v jádru 75 % elektřiny?

Ale úspory i OZE jsou podporovány státními programy a ne málo. Přesto nám ujíždí vlak. Jak by ta podpora měla být nastavena, aby nám vlak už neujížděl? Prostě říkat jen, že je něco špatně a nevědět, jak to změnit, je kverulantství.

Z čeho vyvozujete naši fixaci na jádro? Naopak, do dnešního dne se za OZE vydalo mnohen více podpory než za jádro. A výdaje za jádro se na rozdíl od za OZE již dávno zaplatily dodávkami bezemisní elektřiny do sítě. Zdvojnásobit tedy kapacitu našich JE dává velmi dobrý smysl.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.9.2019 17:44 Reaguje na Jan Beránek
I kdybyste postavil milion GV v solárních panelech a druhý ve větrnících, jakmile bude noc a bezvětří (u nás docela častý jev), budou nám platné, jak mrtvému zimník. Bohužel, jiná rozumná cesta k produkci elektřiny než jádro není.
Odpovědět
JL

Jaromír Lukavský

13.10.2019 17:57 Reaguje na Jan Beránek
"měrné emise na občana máme vyšší, než Německo, kde má jádro už jen 12 %." No a měrná emise Francie je snad polovina Německa neb vyrábí 3/4 elektřiny atomově. Na to jste nějak (náhodou) zapoměl. No a ty špinavé uhelky běžet musí neb dělají stálou zálohu eko- elektrárnám na dobu kdy nesvítí Slunce, nefouká vítr nebo je noc. Nebo si myslíte, že by se lektrika na tu dobu měla vypnout? J.L. end
Odpovědět
ig

24.9.2019 11:15
Život promarněný bojem proti civilizaci :-)
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

24.9.2019 11:25 Reaguje na
V době, kdy bojkotovali Temelín, se již o problémech s klimatem vědělo, a JE byly v té době jediné smysluplné nízkoemisní zdroje. Čím byl tedy jejich boj proti Temelínu motivován? Tehdy byly uhelné a jaderné elektrárny spojité nádoby - boj proti jádru byla tedy přímá podpora uhlí.
Odpovědět
Jan Beránek

Jan Beránek

24.9.2019 11:52 Reaguje na Jiří Svoboda
Ano, o problému klimatických změn se vědělo a byli jsme jedni z mála, kteří o tom už tehdy psali. Co energetika tehdy potřebovala byly úspory a investice do obnovitelných zdrojů (to se ostatně nezměnilo, jen uteklo promarněných dvacet let). Namísto toho se vyplýtvaly ohromné prostředky (finanční, odborné, společenské) i čas na budování zdroje, který ani k tomu snížení emisí nakonec předvídatelně nevedl. Prostě jen umožnil zvýšit vývoz elektřiny z ČR, uhlí pálíme dál, i když nemusíme. Je to proto, že naše energetika - z podstatné části i v důsledku megalomanského a zbytečného Temelína - je centralizovaná a ovládá ji ČEZ (plus pár dalších oligarchů, kteří mají pod palcem úřady i politiky), namísto aby byla spravována státem jako zodpovědným hospodářem. Uhlí a jádro jsou opravdu spojené - jsou dvěma stranami falešné mince, energetika pro 21. století vypadá opravdu jinak.
Odpovědět
ig

24.9.2019 12:15 Reaguje na Jan Beránek
Státem jako odpovědným hospodářem - Vy jste si nevšiml, jak stát odpovědně prohospodařil co mohl, že to vedlo k v osmdesátém devátém k bankrotu?

Druhá věc je, že žijeme v jedné elektricky propojené Evropě a jedna atomová elektrárna, i kdyby veškerá energie šla na vývoz, tak ušetřila uhlí sice v jiném státě, ale ve skutečnosti je to společné uhlí celého lidstva (když už tu máme ten socialismus). Dtto CO2.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

24.9.2019 12:28 Reaguje na Jan Beránek
Pane Beránku, jsem příjemně překvapen, že se ozýváte. Z hlediska úspor, to je jistě shodneme. Jaké však byly v roce 1995 možnosti obnovitelných zdrojů?

Jistě víte, že elektřiny je třeba vyrobit tolik, kolik je potřeba, a její vývoz je stejně smysluplný jako vývoz jakékoli jiné komodity, třeba masa. Z důvodu globalizace emisí je proto jakýkoli bezemisní zdroj postavený kdekoli vítaným. To že elektřinu vyvážíme je plně smysluplné, protože jako celek jsme kvůli dovozu ropy a zemního plynu čistými importéry.

Kromě ideologických argumentů proti Temelínu jste neřekl ani jediný věcný argument. Možná vás k tomu přivede má otázka, jak si představujete zajištění energetické bezpečnosti v systému založeném pouze na obnovitelných zdrojích? Očekávám, že podáte ucelený a realizovatelný pohled na věc a nikoliv pouze odkaz na smyšlené koncepty, kterým asi věříte, ale nedokážete je kriticky zhodnotit. Pro mne má ochrana klimatu zásadní prioritu a nemůžeme si dovolit vydat se cestou fantazmagorie. Je potřeba najít reálné, byť kompromisní řešení!
Odpovědět
Jan Beránek

Jan Beránek

24.9.2019 21:57 Reaguje na Jiří Svoboda
V roce 1995 byly možnosti především ve snižování spotřeby, resp. zvyšování účinnosti. Dostavba Temelína, v jejímž důsledku se dále navýšily už tak nadbytečné kapacity, vedla k dalším pobídkám na plýtvání (viz třeba vládní program dotací na elektrické přímotopy v té době).
V provozu i přes uvedení Temelína do provozu zůstávají nejšpinavější hnědouhelné elektrárny v Evropě - jako třeba Prunéřov - které by se teoreticky daly odstavit a opravdu tak přispět k ochraně klimatu, jenže k tomu není vůle.
Kvůli tomu tady taky není prostor ani zájem energetiku opravdu modernizovat, postupně rozšiřovat výrobu v OZE a odstavovat zdroje, které s nimi nejsou v síti příliš kompatibilní, jako právě jaderné reaktory nebo hnědouhelné elektrárny.
Odpovědět
ig

24.9.2019 22:15 Reaguje na Jan Beránek
V čem byla nadbytečná? V okamžiku kdy byl Temelín spuštěn byl o úměrně snížen výkon ostatních uhelných elektrráren v ČR a Evropě. Elektřina totiž má tu krásnou vlastnost, že kolik se jí vyrobí, tolik se jí spotřebuje a to s přesností na watt a na vteřinu, i když jde o celokontinentální grid :-) Všechny řeči typu "kdyby", "teoreticky by se mohlo" a podobně ve světle tohoto fyzikálního zákona selhávají a platí jenom to co doopravdy je :-) Že potom produkce elektřiny vzrostla je jiná věc a tak jako tak by musela být pokryta novými zdroji - například prodloužením životnosti uhelných elektráren, které se díky jádru mohly zbourat. Stačilo mít v Evropě o jedinou jadernou elektrárnu méně a mohli jsme býti připraveni o toto krásné video: https://www.youtube.com/watch?time_continue=4&v=rphZxoe4n_0
Odpovědět
LB

Lukas B.

24.9.2019 22:34 Reaguje na Jan Beránek
promiňte, z čeho plyne Vaše označení Prunéřova jako "nejšpinavější hnědouhelné elektrárny v Evropě"? (troufám si hádat - z účinnosti stanovené nějak smluvně konvenčně v procentech?)
Odpovědět
Jaroslav Čížek

Jaroslav Čížek

25.9.2019 00:58 Reaguje na Jan Beránek
Pane Beránku, kdybyste někdy něco alespoň zaslechl o Khazzoom-Brookesově postulátu, tak tady nekážete nesmysly o potřebě zvyšování energetické účinnosti. To není voda, co se jí dá hasit oheň, ale olej, který ho ještě přiživuje. Nastudujte si k tomu něco, je toho plný internet. App. honba za energetickou účinností je podobný zločin, jako honba za OZE. Tady si zase přečtěte alespoň článek s názvem "The Dirty Truth About Green Batteries" a velmi čerstvou studii s názvem "Responsible
minerals sourcing for renewable energy." V tomto případě ty Vaše fantasmagorie přímo ohrožují naší i evropskou bezpečnost, a nejenom tu energetickou.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.9.2019 06:15 Reaguje na Jan Beránek
Bez naší "nadbytečné" elektřiny by šlo do blackoutu jak bezjaderné Rakousko, tak i současné Německo. Pokud někdo na hranicích přeruší dráty od nás k nim (v zimě, za bezvětří a za pošmourného počasí), tak jsou totálně v háji černém.
Odpovědět
JL

Jaromír Lukavský

13.10.2019 18:06 Reaguje na Jan Šimůnek
"Elektrinu něpotrebujem, na telku sa možem pozerať aj pri sviečke" (místopřesedkyně strany Zelených Slovenska. Naše zelená funkcionářka zase nevěděla co je biomasa. A tak je to dosti obecné v těchto kruzích. J.L. end
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

25.9.2019 09:08 Reaguje na Jan Beránek
Dobře, z těch OZE v roce 1995 jste již vycouval. Samozřejmě zvyšování účinnosti je bezesporu správná cesta, je to ale běh na dlouhou vzdálenost a třeba dodnes se pořád staví energeticky tak pitomé domy, až hanba. Ty budou zatěžovat dalších 100 let, protože jsou dodatečně nezateplitelné.

Když odstavíte Prunéřov, neodstaví se jiná uhelná elektrárna a v sumě to vyjde na stejno.
Na nízkouhlíkovou energetiku i změnu vzorců chování je třeba vyvinout plošný systematický tlak. Možná vám unikl můj rozhovor před více jak 10 lety viz https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/jiri-svoboda-zavedme-uhlikovou-dan

Co jste to zase vymyslel za skrčku, že JE jsou nekompatibilní s OZE? Co tím myslíte? Zkuste mi, prosím, odpovědět na mou otázku z posledního odstavce předchozího příspěvku.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

25.9.2019 11:48 Reaguje na Jan Beránek
Pane Beránku, i vy sám víte, že neříkáte pravdu (už před mnoha lety jsme o tom diskutovali). Jaderné zdroje se dají regulovat v závislosti na potřeby sítě a třeba ve Francii i jinde se tato regulace využívá. A nové reaktory III. generace jsou navrženy tak, aby byly jejich regulační schopnosti ještě lepší. Právě třeba Francie nebo Ontario ukazují, že kombinace jaderných a obnovitelných zdrojů funguje velice efektivně. Pochopitelně, nejefektivnější je tato funkce v případě, že se zvolí správný poměr mezi jednotlivými nízkoemisními zdroji vhodnými pro daný region. Tedy necílí se na maximum nějakého vybraného zdroje, ale hledá se nejefektivnější mix.
Zatímco nízkoemisní mix jádra a obnovitelných zdrojů už existuje, tak nízkoemisní mix založený na čistě obnovitelných zdrojích bez jádra kromě výjimečných geografických podmínek Norska a Islandu neexistuje.
Jak si představujete ty dynamické zdroje, které vám budou doplňovat fotovoltaiku a vítr, který se mění podle počasí a ročního období? Protože vodní zdroje jsou závislé na geografických podmínkách a u nás už jsou možnosti téměř vyčerpány, tak vám zbývají pouze plyn a spalování biomasy. Ovšem plyn je fosilní zdroj, při spalování se produkuje zhruba polovina CO2 oproti uhlí, ale pokud započteme emise skleníkových plynů při jeho těžbě a dopravě, tak to oproti uhlí není o moc výhodnější. Pokud přejdete k masivní náhradě uhelných či plynových zdrojů spalováním biomasy, tak spalování lesů vykácených za mořem a dopravených do Evropy, jako se realizuje třeba v Dánsku, opravdu nemá s ekologickým řešením nic společného.
Jinak jsem moc rád pane Beránku, že jste tu pěkně a přehledně popsal svoji účast v této kauze, kde jste bojoval proti snižování emisí. Když občas diskutuji s některými zelenými s vámi popisovaného hnutí, tak tvrdí, že vlastně ani proti jaderným elektrárnám tak moc nejsou a nebyli. A že za to, že se nepostavilo více bloků, nemohou. Je dobře, že jim ti hlavní aktéři těchto akcí sami popisují svoji účast v boji proti snižování emisí.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

25.9.2019 12:18 Reaguje na Jan Beránek
Co už pane Beránku neřeknete, je to, že třeba v Německu vede přechod k obnovitelným zdrojům k ještě větší centralizaci. Takže v Bavorsku budou místní jaderné elektrárny sice z velké části nahrazeny místními plynovými zdroji, ale druhou částí budou velké větrné parky daleko od Bavorska na severním německém mořském pobřeží. Takže žádná decentralizace.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.9.2019 13:52
Pánům se svorně poštěstilo, po čem touží náš zlatý slavík:-)

https://www.youtube.com/watch?v=iy19qNYjOis#utm_content=videa&utm_term=karel%20gott%20b%C3%BDt%20st%C3%A1le%20ml%C3%A1d&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz&title=Karel%20Gott%20-%20B%C3%BDt%20st%C3%A1le%20ml%C3%A1d%20(ofici%C3%A1ln%C3%AD%20video)
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

24.9.2019 21:01
Je opravdu fascinující jak v době, kdy Greta Thurnbergová kritizuje situaci, kdy předcházející generace nedokázala adekvátně snížit emise CO2, se pánové, kteří svůj život zasvětili boji proti nízkoemisním zdrojům a způsobili spolu se sobě podobnými to, že třeba v Německu a u nás nejsou tak nízké emise v elektroenergetice jako ve Francii. A ještě se tím, že mohou za vysoké emise CO2 ve světě chlubí. Tyto pány Greata absolutně neoslovila a emise CO2 jsou u nich pořád úplně na posledním místě.
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.9.2019 21:40 Reaguje na Vladimír Wagner
To jste špatně pochopil. Oni bojují za nízkoemisní energetiku likvidací nízkoemisních zdrojů. Je to taková ekologická homeopatie.
Odpovědět
LB

Lukas B.

24.9.2019 22:14 Reaguje na Jan Šimůnek
hm. já je rozhodně nepodezírám z blbosti nebo víry v homeopatii (tedy hlavy, kanónenfutr z blbosti podezírám a užitečné idioty podezírám z pomatené zaslepenosti). a myslím si, že jejich cílem nejsou ani polostátní elektrárny, ani státní dálnice (ti jsou jim asi venkoncem volní), a že cílová skupina jsou soukromí developeři. s tímhle marketingem se dobře vyjednává o parkovišti před supráčem/fabrikou a nevšimném. a nejsou všichni tak blbí a jednodušší, jako ti pochytaní Orlováci.
Odpovědět
LB

Lukas B.

24.9.2019 22:16 Reaguje na Lukas B.
pardon za tu hrubku. holt jsem na tom stejně jako slečna Gréta - jsem holt autista a disgrafik, tedy v mírné formě, která mi brání vyniknout.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.9.2019 06:19 Reaguje na Lukas B.
Proto se udělal zákon (IMHO velmi správný a zatraceně potřebný), komplikující ekologický raketýring, načež se všichni zelení ozvali kvílením jak sbor dušiček v očistci.
Odpovědět
Jan Beránek

Jan Beránek

25.9.2019 09:53
asi tak:
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/jadro-je-jako-reseni-klimaticke-krize-nejdrazsi-a-nejpomalejsi-reseni-tvrdi-mycle-schneider
Odpovědět
ig

25.9.2019 13:31 Reaguje na Jan Beránek
A nemá pravdu prakticky v ničem co říká. To neokecáte. Vydali jste se na špatnou cestu, jen abyste byli zajímaví a důležití. A ani tváří v tvář důkazům nejste ochotní přiznat svoji chybu. Na to mám zase odkaz na jiný článek:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Dunning%C5%AFv%E2%80%93Kruger%C5%AFv_efekt
Odpovědět

Jan Čermák

4.11.2019 15:06
Jsem tu nový. A přihlásil jsem se specielně kvůlivá tomuto článku. Maximálně frustrující. Vidím, že v diskusi mnohé padlo, již. Přesto. Jestli to pánové autoři přečtou. Prosím Vás chcete pomáhat Gaye, nebo lidem? Pro mne je to zásadní otázka. Mluvíte o tom, že Brontosaurus byl moc " měkký". Fajn. Za těch třicet let se počet obyvatel planety zdvojnásobil. Gaya před našima očima zmírá. Děláte proti tomu něco? Naopak jádro jí vůbec ale vůbec nevadí. Proti němu vyhráváte, v Německu. A argumentujete ekonomikou. Že je to drahé. Co na tom? Jak může toto vadit "ekologům". Váš postoj je dokonalá schíza. Po mém mínění. Možná si už jen jako bolševici nechcete přiznat, že jste celý život žili v bludu. Integrita. Vaše. Fajn. Ale Gaye to ubližuje! Tak bych to viděl já. S pozdravem. Jan Čermák
Odpovědět
 
reklama
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist