https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jan-pergl-a-kol.se-zdesenim-jsme-zaznamenali-ze-v-aktualni-verzi-navrhu-zakona-vypadl-narodni-seznam-invaznich-druhu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jan Pergl a kol.: Se zděšením jsme zaznamenali, že v aktuální verzi návrhu zákona vypadl národní seznam invazních druhů

30.4.2019
V předchozích verzích se objevovala možnost vytvořit národní seznam invazních druhů a pro jednotlivé druhy poté navrhnout odpovídající management. Na ilustrační snímku invazní křídlatka japonská.
V předchozích verzích se objevovala možnost vytvořit národní seznam invazních druhů a pro jednotlivé druhy poté navrhnout odpovídající management. Na ilustrační snímku invazní křídlatka japonská.
Vážení,

rádi bychom vyjádřili své znepokojení z aktuální verze návrhu zákona (Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů a nařízení Rady (ES) č. 708/2007 o používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře, dále jen návrh zákona). V předchozích verzích se objevovala možnost vytvořit národní seznam invazních druhů a pro jednotlivé druhy poté navrhnout odpovídající management. Se zděšením jsme zaznamenali, že v aktuální verzi návrhu zákona tato možnost již není uvedena.

 

Žádáme tedy, aby se do návrhu zákona národní seznam invazních druhů opět vrátil. Níže uvádíme důvody, které nás vedou k tomuto požadavku.

1) V rámci Nařízení EP a Rady č. 1143/2016 je uvedena možnost vytvořit národní seznamy invazních druhů, které jsou pro dané území důležité. Jsme si vědomi, že EU seznam nemůže z důvodu politických zájmů jednotlivých členských zemí a variability prostředí a klimatu obsahovat všechny významné invazní druhy. Národní seznam tak umožňuje zahrnout do legislativy i druhy v jiných oblastech Evropy původní (které nemohou být zahrnuty pod nařízení EU), druhy ekonomicky využívané v některých státech (např. norek) nebo druhy nezařazené na unijní seznam z jiných důvodů (např. křídlatky).

2) Pro druhy uvedené v tzv. EU seznamu platí velmi přísná omezení pro nakládání, transport, pěstování a chov. V národním seznamu mají členské státy možnost nastavit jemnější (regionálně a stanovištně specifická) pravidla omezení. Národní seznam tak umožní nastavit podmínky pro tzv. stratifikovaný přístup, který byl představen v návrhu seznamu invazních druhů pro management v ČR (Pergl a kol. 2016).

3) Na management (regulaci a likvidaci) vybraných invazních druhů je každoročně z rozpočtu obcí, měst, státní správy či nevládních organizací věnovány značné prostředky. Národní seznam invazních druhů umožňuje podchytit druhy, jejichž management je prioritou a zohlednit regionální kontext. Národní seznam tak umožňuje dle našeho názoru specifikovat jasně podmínky podpory managementu (druhy a regiony/stanoviště). Bez legislativní podpory je specifikace obtížná a stejně tak je komplikovaná veřejná podpora.

4) Národní seznam je důležitým nástrojem pro management druhů v příhraničních oblastech. Nařízení EP a Rady č. 1143/2014 v návaznosti na národní seznamy přímo předpokládá rozvoj a uplatňování regionální spolupráce. ČR má mj. značný podíl chráněných území a národních parků v blízkosti hranic. Správy současně vynakládají značné prostředky na management invazních druhů. Bez existence národního seznamu nemají oporu při vyjednávání s okolními státy při koordinaci zásahů. Obdobně i naopak bude pro ČR obtížné řešit požadavky na regionální spolupráci, vznesené v souladu s Nařízením EP a Rady č. 1143/2014 okolními zeměmi.

5) Pokud nebudou mít jednotlivé státy vybudovaný robustní systém národních seznamů, je zde riziko, že seznam doplňovaný EK EU nebude zohledňovat specifika jednotlivých členských zemí. ČR se tak de facto vzdává možnosti subsidiárně upravit přístup k invazním druhům na vlastním území a bude plně závislá pouze na řešeních přijatých na úrovni EU (přičemž úprava založená nařízením by s ohledem na značnou přísnost ve vztahu k druhům zařazeným na unijní seznam měla být dle našeho názoru spíše limitovaná).

Z výše uvedených důvodů tedy níže jmenovaní žádají, aby byla použita verze návrhu zákona, v níž je zahrnut národní seznam invazních druhů a k tomu související opatření. Doufáme, že k vypuštění národního seznamu došlo špatným porozuměním záměru, aby národní seznam sloužil k nastavení jemné škály odpovídajících opatření a podpory (a ve výsledku umožnit např. stanovení konkrétních podmínek umožňujících souběžné ekonomické využití nepůvodního druhu a jeho regulaci/management).

S pozdravem

V Průhonicích 23. 4. 2019

Ing. Jan Pergl, PhD

Toto stanovisko podporují

prof. RNDr. Vladimír Bejček, CSc.; Fakulta životního prostředí ČZU (děkan)
prof. Mgr. Ing. Jan Frouz, CSc
prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.; Ústav botaniky a zoologie, Masarykova univerzita (ředitel),
prof. RNDr. Adam Petrusek, Ph.D.; Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova (proděkan pro vědu, výzkum a akademické kvalifikace)
prof. RNDr. Karel Prach, CSc.; Česká botanická společnost (předseda)
prof. RNDr. Petr Pyšek, CSc.; Odd. ekologie invazí (vedoucí), Botanický ústav AV ČR, v.v.i.
prof. RNDr. David Storch, PhD., Česká společnost pro ekologii (předseda)
RNDr. Jitka Svobodová; Odd. ochrany vodních ekosystémů, Výzkumný ústav vodohospodářský TGM v.v.i.
doc. Ing. Jan Wild, Ph.D.; Botanický ústav AV ČR, v.v.i. (ředitel)


reklama

Jan Pergl a kol.

tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

J

Josef Mozek

3.5.2019 09:02
Ano, správně, patříme do EU, tak se budeme řídit tím, co určí EU. Žádná česká specifika. Pan Pergl by měl přestat plakat nad svou dosud zbytečnou prací a jít dělat něco smysluplného.
Odpovědět

Jan Šimůnek

4.5.2019 10:28 Reaguje na Josef Mozek
Problém spočívá v tom, že některé druhy jsou na území některých států autochtonní a problémy nedělají a na opačném konci EU jsou vysoce invazívní a škodlivé (např. Plzák španělský ve Španělsku a u nás).
Prostě EU je příliš velká, rozmanitá a složitá, než aby se dala smysluplně řídit unifikovanými befély.
Odpovědět
J

Josef Mozek

7.5.2019 10:06 Reaguje na Jan Šimůnek
Španělského slimáka zahrádkáři hubí bez potřeby národního seznamu či dokonce zákona.
Odpovědět
MK

Michal Kratochvíl

7.5.2019 11:01 Reaguje na Josef Mozek
Souhlas. A nejen slimáka.
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.5.2019 08:58 Reaguje na Josef Mozek
Souhlas, ale v případě jeho dostání se na seznam invazních druhů a do příslušného zákona nastane povinnost jeho plošného hubení i mimo pozemky uvědomělých zahrádkářů.
Odpovědět
J

Josef Mozek

13.5.2019 09:26 Reaguje na Jan Šimůnek
Hubit cokoliv tam , kde to nevadí - to by byla dost nesmyslná povinnost. A španělského slimáka jsem ještě letos neviděl, a to pár roku zpět jich byly tisíce.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.5.2019 09:41 Reaguje na Josef Mozek
Invazní druh je jako rakovina. Rakovinné buňky hubíme i tam, kde momentálně nevadí. Dokonce i za cenu nezanedbatelné újmy pro pacienta.
Odpovědět
MV

Martina Vránová

5.5.2019 22:40
Oběma pánům zjevně uniklo, o čem pojednává článek. O pravém opaku, než nad čím tu naříkáte.
Nenastoluje žádný diktát EU, bez českých specifick, unifikovaný befél.. Naopak, článek je o tom, že ze zákona vypadl Seznam národních druhů. Tzn. seznam který umožní posuzovat specifika každé země zvlášť!
Odpovědět
J

Josef Mozek

7.5.2019 10:08 Reaguje na Martina Vránová
Ten seznam nevypadl ale někdo rozumný jej vyřadil. Snad to tak zůstane.
Odpovědět
MK

Michal Kratochvíl

6.5.2019 07:40
Vzhledem k tomu, že jsem se účastnil po dobu tří let (nebo jak dlouho) vyjednávání o podobě překlopení problematiky IAS do české legislativy (a začátky byly hodně divoké, kdy byla snaha dát na seznam skoro všechno, co není zrovna "trilobit"), dovolím si tvrdit, že je správné, že v tuto chvíli žádný český seznam v legislativě nebude. Ne že by autoři neměli v otevřeném dopise leckdy pravdu, ale je to typický pohled vědců, kteří za nic nenesou zodpovědnost, vytvoří si nějaký nesmyslný seznam dle pocitů, dostanou za to RIV body a tím to pro ně končí (viz Pergl a kol. v časopise NeoBiota). Oni nebudou těmi, kteří budou muset jít a likvidovat, platit, řešit veškerou agendu s tím spojenou. To budou muset dělat subjekty hospodařící v krajině, orgány státní správy (již nyní se krajské úřady bouří a veškerou agendu chtějí ponechat na AOPK, páč to nikdo nechce dělat a ani se jim nedivím). I s druhy na unijním seznamu bude i tak obrovské množství práce a padne na to plno peněz z kapsy daňového poplatníka bez předem zaručeného potřebného efektu. Proto si osobně myslím, že je lepší vyzkoušet nejprve v aplikační praxi fungování celého (legislativního) systému na druzích z unijního seznamu, a teprve až bude tato věc zvládnuta a budeme se nudit, nevidím důvod, proč nepřidat i domácí seznam (zatím ležící v šuplíku na MŽP). Nechovejme se (alespoň prozatím) papežtěji než papež a nešijme si na sebe zbytečně bič, i tak toho bude dost.
Odpovědět
J

Josef Mozek

7.5.2019 10:31 Reaguje na Michal Kratochvíl
No jo, ale vymyšlený problém invazních druhů u nás již živí tolik lidí, a ti budou chtít stále více peněz. Proto chtějí seznamy, zákony a vše více zveličovat. Takže "invazní druhy" nás přijdou opravdu draho - ne ale škodami, ale platy a granty pro "vědce".
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.5.2019 09:02 Reaguje na Michal Kratochvíl
Problém je, že mnohé druhy z toho unijního seznamu jsou u nás nezajímavé (z hlediska i prostého výskytu) a pálí nás druhy, které na tom seznamu z nejrůznějších důvodů nejsou (včetně různého lobbingu a dalších nedemokratických procedur v rámci unijních orgánů).
Prostě pro takové heterogenní (a to i z hlediska přírodních podmínek) monstrum, jako je EU, jsou nějaké celoplošné zákony v podstatě nesmysl.
Odpovědět
J

Josef Mozek

13.5.2019 09:55 Reaguje na Jan Šimůnek
Kromě bolševníku, který pálí doslova je u nás jediný invazivní skutečně problémový druh - potkan. Boj proti němu je ale pro vědce zoufale nudný, nedají se na tom vytřískat peníze na "vědeckou" činnost, neboť navalit tuny jedů do kanálu a tím i do řek zvládnou města i bez nich.
Přesvědčovat veřejnost o problému "invazních druhů" je jen snaha najít si korýtko, které dlouho vydrží.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.5.2019 09:45 Reaguje na Josef Mozek
Problém je, že zrovna ten potkan tak moc nevadí. Díky němu nemáme epidemie pravého moru, protože vytlačil jejich přenašečku, krysu. Sám potkan sice taky ledacos přenáší (např. Weilovu nemoc), ale pokud se s ním necicmáte jako Štětináč, nebo se nenapijete jejich exkrementů jako Mažňák (obojí z Foglarovy Záhady hlavolamu), tak to nechytnete, na rozdíl od krys, protože nemoci mezi nimi a lidmi jsou schopny přenášet blechy, což u potkanů není.
Odpovědět
J

Josef Mozek

21.5.2019 16:18 Reaguje na Jan Šimůnek
Potkan nevadí, jiné druhy strašně škodí. To by mohla být perla roku, tento váš výrok.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

 


Pražská EVVOluce
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist