https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jan-samanek-pred-20-lety-se-arnice-ozval-pan-ktery-zrestituoval-dum-zamoreny-ddt
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jan Šamánek: Před 20 lety se Arnice ozval pán, který zrestituoval dům zamořený DDT

8.9.2023
Zdroj | Arnika
V objektu na fotce se za minulého režimu skladovalo DDT a další jedovaté pesticidy. Pomalu začaly otravovat okolí a nikdo to netušil. Zjistil to až (staro)nový majitel po restituci. Letos je to 20 let, co se Arnice pan Rychtařík ozval, že je v koncích a potřebuje pomoc s řešením.
 
V polovině 20. století vznikla skoro v každém okrese tzv. Státní traktorová stanice (STS), která měla pomoct zvyšovat zemědělskou výrobu. V STS se skladovaly zemědělské chemikálie, ale i palivo a přípravky na opravu techniky. Takto byl využit i dům rodiny Rychtaříků v Klatovech.

Staré zemědělské stavení na to ale nebylo uzpůsobené, takže chemikálie včetně DDT a lindanu začaly unikat do země a do blízkého okolí. Rozsah problému Rychtaříkovi zjistili až po restituci a najednou byli zodpovědni za toxickou časovanou bombu.

Pan Rychtařík se na Arniku obrátil v roce 2003 po marném boji s úřady a nástupnickou organizací státních podniků, které sklad a přípravnu pesticidů provozovaly a způsobily kontaminaci.

Ihned jsme od různých nadací začali shánět peníze na nákladné analýzy, komunikovat s úřady, scházet se s místní politickou reprezentací a rozjeli jsme petiční akci "Klatovy bez DDT".

Analýzy ukázaly, že dům je kontaminován v míře značně přesahující limity pro nutnou dekontaminaci zemin a stavebních konstrukcí stanovené MŽP a mezinárodními úmluvami.

Riziková analýza se pak stala podkladem pro získání dotace na projekt dekontaminace, který nakonec Rychtaříkovi dostali a v roce 2010 konečně začaly práce na vyřešení dlouholeté ekologické zátěže.

„Bez Arniky by se nám vyčištění skladu asi nepodařilo nikdy dosáhnout. Trvalo to sice déle, než jsem si myslel, ale nakonec se to povedlo,“ řekl v roce 2010 novinářům pan Rychtařík.

Jestli řešíte podobné věci nebo jen chcete být v obraze, doporučuju přihlásit se k odběru newsletteru Arniky.

Stručná historie případu Klatovy - Luby

1925 - předci pana Václava Rychtaříka získali v roce celkem velký statek v obci Luby u Klatov

17. dubna 1953 - český stát tyto budovy Rychtaříkovým vyvlastnil

1957 - 74 – hospodářské budovy sloužily STS Klatovy

1974 – 94 – budovy používal Agrochemický podnik Klatovy (dnes Proagro, a. s.) jako sklad pesticidů

únor 1994 – hospodářské budovy se v restituci vrátily Rychtaříkovým - dědicům původních majitelů před vyvlastněním

23. 3. 1994 – firma Project Klatovy, která si chtěla stavení pronajmout, zjistila ze zadaných analýz omítek, že areál je kontaminovaný pesticidy lindanem a DDT

1995 – Rychtaříkovi zadali zpracování průzkumu bývalého skladu pesticidů firmou Mega ze Stráže pod Ralskem, která zjistila značnou kontaminaci posuzovaného areálu pesticidními látkami (HCH, lindan, DDT, DDE, atrazin, fenson); Okresní hygienická stanice (OHS) a Okresní úřad v Klatovech odkázaly po těchto zjištěních Rychtaříkovi na soud, ke kterému opravdu téhož roku podali žalobu na náhradu škod na objektu dle zákona o půdě č. 229/91 Sb. proti Agrochemickému podniku Klatovy (ACHP)

1996 - byla podána ještě jedna žaloba k Okresnímu soudu v Klatovech v roce na náhradu škod na objektu dle Občanského zákoníku

12.11.1998 - Okresní soud v Klatovech rozhodl druhou ze žalob (dle Občanského zákoníku) ve prospěch žalobců

leden 1999 - ACHP se odvolal ke Krajskému soudu v Plzni

31.3.1999 – Okresní soud v Klatovech zamítl žalobu na náhradu škod na objektu dle zákona o půdě

13.9.1999 – konalo se odvolací soudní řízení u Krajského soudu v Plzni, ve kterém zamítl náhradu škod dle občanského zákona a překvalifikoval toto dle zákona o půdě č.221/1991 Sb. a škodu v plném rozsahu zamítl

1999 – po prohraných soudech se Rychtaříkovi obrátili na Ministerstvo životního prostředí ČR a absolvovali nikam nevedoucí kolečko po dalších úřadech, až se dostali s případem zpět na Okresní úřad v Klatovech

listopad 1999 – pan Rychtařík napsal další dopisy - prezidentovi ČR Václavu Havlovi, předsedovi Vlády ČR Miloši Zemanovi, ministrovi financí a ministrovi životního prostředí – nic z toho nakonec nepomohlo

2000 – opakování rozborů, tentokrát zadaných OHS Klatovy – potvrdilo se, že kontaminace nemizí, ale zůstává

2001 – první dopis Úřadu veřejného ochránce práv JUDr. Otakara Motejla; odborný posudek signalizoval nedodržení zákona č. 138/1973 Sb., o vodách

březen 2001 – březen 2003 – období "ping-pongu" mezi Okresním úřadem v Klatovech a Úřadem veřejného ochránce práv, který se snažil úřad přimět konat, ale nakonec i on šetření tohoto případu odložil vzhledem k neexistující opoře v zákonech (původní zákon o vodách se mezitím totiž změnil)

březen 2003 – pan Rychtařík se dopisem obrací na sdružení Arnika

7. července 2003 – Arnika zahájila kampaň za vyčištění bývalého skladu pesticidů zveřejněním analýz smetků z podlahy a slepičích vajec na přítomnost pesticidů

2003 – do konce roku se Arnika obrátila na zastupitele města Klatovy a s místostarostou města a panem Rychtaříkem zamířila na jednání na Ministerstvu životního prostředí ČR, to sice dopadlo slibně, ale nakonec vše vyšlo do ztracena

2005 – Rychtaříkovi se obrátili na poslance Evropského parlamentu; nový ping-pong, tentokrát mezi poslankyní EP MUDr. Zuzanou Roithovou a ministrem životního prostředí RNDr. Liborem Ambrozkem

leden 2006 – bývalý sklad pesticidů navštívila bývalá švédská poslankyně Evropského parlamentu a autorka známé knihy o REACHi (v té době schvalované chemické legislativě EU) Inger Schörling a označila místo za časovanou ekologickou bombu

červenec 2006 – březen 2007 – Arnika nechala zpracovat analýzy a posudky kontaminace Drnového potoka a ryb v něm

březen 2007 - o kauzu se začíná zajímat zástupkyně veřejného ochránce práv, RNDr. Jitka Seitlová, která nakonec svým vyjádřením velice napomohla zadání rizikové analýzy

23. 5. 2007 – Arnika podává Krajskému úřadu Plzeňského kraje a České inspekci životního prostředí podnět k nápravě podle vodního zákona

červen – červenec 2007 – proběhla petiční akce „Klatovy bez DDT“

31. 7. 2007 – radní Plzeňského kraje doc. MUDr. Boris Kreuzberg přebírá petice s 823 podpisy a souhrnnou studii o skladu v Lubech sepsanou na základě zadání Arnikou RNDr. Alicí Dvorskou

3. 8. 2007 – kraj potvrdil, že prostřednictvím města Klatov zadá zpracování studie na úrovni rizikové analýzy

únor 2008 – po delších peripetiích a určité neochotě něco s věcí dělat ze strany Odboru životního prostředí MěÚ v Klatovech je konečně zadáno zpracování rizikové analýzy

22. 8. 2008 – obhajoba rizikové analýzy zpracované Dekontou, která doporučila dekontaminaci bývalého skladu pesticidů

27. 11. 2008 – po úspěšném oponentním řízení se konalo veřejné představení rizikové analýzy v kulturním domě Družba v Klatovech

2009 - 2010 – tvorba, podání a schvalování projektu a žádosti o dotaci v Operačním programu Životní prostředí

2. 3. 2010 – ministr životního prostředí JUDr. Jan Dusík podepsal rozhodnutí o přidělení dotace

22. 9. 2010 – po schválení realizačního projektu sanace mohla začít dekontaminace bývalého skladu pesticidů firmou Dekonta


reklama

 
foto - Šamánek Jan
Jan Šamánek
Autor pracuje pro Arniku jako fundraiser a koordinátor sítě IPEN pro střední, východní a západní Evropu.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist