Jan Soukup: Vražda krajiny za bílého dne
18.4.2023
Parcela č. 809/56 11.10. 2022
Zdroj | Archiv Jana Soukupa
Co máme společného?
Všichni hospodaříme na pozemcích v našem katastru, které jsou více či méně nějakým způsobem poškozeny. Půdy trpí vodní a větrnou erozí, či silným odvodněním - melioracemi.
Vodní eroze u silnice na Libčeves od bývalé Vínecké cesty.
Zdroj | Archiv Jana Soukupa
Všichni jsme tento stav zdědili po JZD a v některém případě i po způsobech hospodaření z přelomu 19. a 20. století. Všichni hospodaříme v krajině nejvíc postižené suchem v ČR.
Je to o přístupu
Bohužel jsem u nás jediný, kdo se snaží krajinotvorbou tento stav poškozené krajiny změnit. Od roku 2014, kdy jsem začal postupně hospodařit, je změna již patrná.
Mokřad v roce 2021 na parcele č. 740/20.
Zdroj | Archiv Jakuba Nekvasila
Na dříve intenzivně obhospodařovaných polích se podařilo nastartovat půdní procesy. Vše jsme zatravnili, stále vysazuji stromy. Kde je voda, tak se ji snažím zachycovat v tůních.
Stav půdy se postupným odbouráním dříve aplikované chemie výrazně zlepšil. Zlepšení se projevilo na druhové pestrosti.
Návrat od půdy, kde se intenzivně hospodařilo s „chemií“, ke zdravé půdě trvá tak 7 let.
Studánka v mokřadu, rok 2022.
Zdroj | Archiv Jana Soukupa
V místě mokřadu začala růst tráva až třetím rokem. První dva roky tam rostly jen ruderální plevele, které jsem pravidelně sekal a nechával zetlít. Ale zatím se nejedná o louku, i když se to pozvolna zlepšuje.
Dokladem, že jde o dlouhodobý proces, jsou stále mrtvé oblasti, kde stále nic neroste. A to je zde vyplavování chemie mnohem intenzivněji, než na suchých místech.
Kde je půda v kondici, je krajina doslova lahodící oku a je i laikovi jasné, že je zde něco jinak. Sousedící pozemky často vypadají po sklizni jako poušť.
Parcela č. 740/20 a znázornění zamokření v terénu jedinou tůní, rok 2019.
Zdroj | Google/ČÚZK
Co je špatně?
Špatné je to, že ostatní zemědělci si vůbec neuvědomují, jak hospodaří. Stále diskují jen po spádnici, i když členění pozemku v katastru je přirozeně po vrstevnicích.
Pokud vůbec ořou, tak jen na jednu stranu, čímž se ornice postupně odhazuje se svahu dolu.
Pohled na mokřad duben 2022, je znát extrémně suché jaro.
Zdroj | Archiv Jana Soukupa
Půda je přechemizovaná a hledí se jen na hnojiva pro rostliny. Na výživu půdy se vůbec nedbá. Následuje totální devastace půdy, kdy odumřely půdní mikroorganismy. O vyšším životě se nedá mluvit vůbec, žádné žížaly, žádný hmyz a druhově mimořádně chudá krajina. Navíc srovnáme-li situaci ze stejného místa s odstupem několika sezon, je patrný postup degradace půdních hmot.
V celém katastru je zemědělsky využívaná krajina zasažena extrémní vodní erozí. V případě, kdy silně fouká, je na nejhůře postižených pozemcích viditelné vanutí – odnos částic půdy stejně jako na poušti.
K tomu chci poznamenat, že všechny tyto pozemky se nacházejí v CHKO České středohoří, které jednoznačně považuji za spolupachatele vraždy krajiny spolu se Státním zemědělským intervenčním fondem.
Spodní tůň červenec 2022, v pozadí Syslík.
Zdroj | Archiv Jana Soukupa
Proč se s ním? Protože si pracovníci Státního zemědělského intervenčního fondu již dávno nevšimli, že se nejedná v tomto stavu o zemědělskou půdu. Jde o třetihorní sedimenty a to, co tvořilo úrodnou část půdy, je pryč. Státní zemědělský intervenční fond stále vyplácí veškeré formy dotací, aniž by jej napadlo, že je něco špatně. Tím aktivně napomáhají prohlubující se degradaci. Mají ponětí o vlastním selhání? Krajina nám zatím v tichosti umírá před očima…
Je možná náprava?
Náprava samozřejmě možná je. Nutno si však uvědomit, že se jedná o běh na dlouhou trať. Změnu musíme vědomě chtít. Pokud „nastartujeme“ změny, musíme počítat s tím, že nejde o dva tři roky nového způsobu hospodaření, abychom se mohli vrátit znovu k hospodaření komerčnímu.
Parcela č. 809/54 rok 2022.
Zdroj | Archiv Jana Soukupa
Spíše je nutné si přiznat, že některé plochy již nelze obhospodařovat intenzivně a měly by být nejspíše úplně vyjmuty z půdního fondu. Jako vhodný způsob hospodaření by bylo zatravnění, výsadba vhodných dřevin odolných suchu, měkká forma spásání a zcela změnit vodní režim krajiny. Narušení meliorací a vyzemění vodních toků. Vybudování mokřadních tůní a poldrů nejen jako návrat vodních krajinných prvků, ale také jako bezpečnostní opatření směrem k obci Třtěno.
Obci Třtěno hrozí v blízké budoucnosti bleskové zatopení přívalovým deštěm a záplava bahna z takto postižených polí nade vsí z katastru Mnichovského Týnce. Obec se totiž nachází přímo v cestě hlavních odtokových linií. Vhodná výsadba dřevin a zatravnění na vrstevnicích nepochybně takové hrozbě dokáže zabránit. Vhodným protierozním opatřením je obnova starých polních cest, jejich zatravnění a výsadba stromořadí.
Parcela č. 809/54 rok 2021.
Zdroj | Archiv Jana Soukupa
Vzhledem k současnému stavu půd bude náprava i přes intenzivní úsilí trvat desítky let. Změna je však nezbytně nutná vzhledem k situaci a globální klimatické změně. V opačném případě zde všichni rychle uschneme a budeme svědky vzniku pouště.
Fotka intenzivní eroze a odtokových linií.
Zdroj | Archiv Jana Soukupa
Neprůchodná krajina
Při navracení majetku v 90. letech 20. století se zřetelně ukázal důsledek zpřetrhání tradic a vlastnických vazeb. Noví vlastníci nedokázali, nechtěli, nebo neuměli hospodařit na navrácené půdě. Současní komerční zemědělci tedy hospodaří na půdě, která není jejich a je jim obvykle jedno v jakém stavu je. Jde hlavně o dotaci na plochu.
Příklad nevhodného hospodaření s následkem mrtvé půdy rok 2022.
Zdroj | Archiv Jana Soukupa
Bývalé polní cesty zanikly již v dobách JZD. Obvykle byly rozorány. V 90. letech je Pozemkový úřad nevydal jako ostatní plochu, tedy jako cesty, ale jako ornou půdu. Proto se většina cest nedočkala obnovy. Místo toho máme obrovské půdní celky v LPISu a neprůchodnou krajinu. I v tomto směru shledávám příkladné selhání orgánů Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Právě obnova polních cest je úplně to nejlevnější, co lze udělat.
Parcela č. 809/56, 809/47 a 809/55.
Zdroj | Archiv Jana Soukupa
Jejich návrat původnímu účelu změní krajinu v průchodnou pro člověka i zemědělce. Narovnají se tak vlastnické vztahy a obec tím získá na popularitě široké veřejnosti.
Vyjmutí cest z orné půdy a změna k původnímu účelu je nejlepším protierozním opatřením, protože jejich síť v krajině je zcela logická. Ověřená staletími.
Zatravnění a vysazení okolní zeleně je tím nejlepším a zároveň nízkonákladovým opatřením, které může být. Fragmentace krajiny na menší celky se projeví nejen esteticky, ale i ekonomicky.
Splach půdy s mohutným rozlivem u Suchého dolíku.
Zdroj | Archiv Jana Soukupa
Bohužel obecní územní plány zpětně za několik let v tomto směru působí slušně řečeno zoufale. Je třeba učinit radikální změnu. Navrhujeme jednoduché řešení. Návrat 2/3 polních cest. Přispěje to k nové možnosti pohybu lidí v krajině za jakýmkoli účelem a nakonec si to budou pochvalovat i zemědělci a myslivci bez toho, že budou muset poslouchat a řešit to, že někomu jezdí přes pozemky.
Co s tím?
předchozí další 
První navržená opatření na části katastru Mnichovského Týnce:
- červeně vyznačená část nejhůře poškozených pozemků s mrtvou geodermou a vodní a větrnou erozí<
- zeleně vyznačená hranice katastru Mnichovského Týnce
- modře značené pozemky ve vlastnictví obce s bývalou cestou
- žlutě vyznačené pozemky jiných vlastníků navržených na zásadní změnu managementových způsobů hospodaření
- červeně vyznačená část nejhůře poškozených pozemků s mrtvou geodermou a vodní a větrnou erozí<
- zeleně vyznačená hranice katastru Mnichovského Týnce
- modře značené pozemky ve vlastnictví obce s bývalou cestou
- žlutě vyznačené pozemky jiných vlastníků navržených na zásadní změnu managementových způsobů hospodaření
Zdroj | Google/ČÚZK
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Závlahu má v Česku jen třetina ovocných sadů, je podmínkou kvalitní úrody
Sdružení samospráv nedoporučí obcím snížit daň ze zemědělské a lesní půdy
Dánsko bude dotovat příměs do krmení, která u krav snižuje emise metanuOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (151)
MU
Michal Uhrovič
18.4.2023 07:33Myslím, že dokud budou plně supermákety nebo jídlo nebude ještě 3x dražší než je nyní, tak si to většina lidí neuvědomí a většině lidí je to jedno.
Odpovědět
ss
LP
Ladislav Pícha
19.4.2023 10:17 Reaguje na Michal UhrovičUrčitě? Totiž - z polní cesty ani louky chleba neupečeš, maximálně z ovocné aleje bude pár jablek do štrůdlu a švestek na koláč. Zaplať pámbu za to, ne že ne.
Chraň mě pámbu, jestli někoho napadne, že to říkám z nechuti k přírodě. Jen si pořád myslím, že majetek, který se musí dotovat, je přinejmenším podezřele (ne zlodějsky, jenom špatně) spravovaný. Bohužel je všude kolem nás těch dotací tolik, že ceny skrze ně produkovaného zboží neříkají vůbec nic, takže i já najdu proti svému tvrzení docela dost argumentů.
Například ten, že kdyby se park uprostřed Prahy zvaný Karlovo náměstí měl chovat výdělečně, skončí jako oplocenka se vstupným pouze pro horních 10 000, nebo jako obchodní centrum.
Odpovědět
Chraň mě pámbu, jestli někoho napadne, že to říkám z nechuti k přírodě. Jen si pořád myslím, že majetek, který se musí dotovat, je přinejmenším podezřele (ne zlodějsky, jenom špatně) spravovaný. Bohužel je všude kolem nás těch dotací tolik, že ceny skrze ně produkovaného zboží neříkají vůbec nic, takže i já najdu proti svému tvrzení docela dost argumentů.
Například ten, že kdyby se park uprostřed Prahy zvaný Karlovo náměstí měl chovat výdělečně, skončí jako oplocenka se vstupným pouze pro horních 10 000, nebo jako obchodní centrum.
JD
Jindřich Duras
19.4.2023 14:22 Reaguje na Ladislav PíchaZákladní problém je, že si systematicky lžeme. Velkozemědělci nám říkají, že pokud nebudou hospodařit tak zoufale, jako to dělají, bude drahý chleba. Jenže kdybychom do chleba započetli všechny související náklady, které se řeší buď rovnou ze státní kasy (zabahnění rybníků a přehrad, které se musí těžit, zřizování filtrů s aktivním uhlím na vodárnách kvůli pesticidům...) nebo spletí dotací do zemědělského sektoru, byl by chleba katastrofálně drahý už teď. Lépe řečeno, žádné že "byl by", on už teď drahý je, jen to není na první dobrou vidět, takže lež o jeho lacinosti nevypadá tak špatně.
Nebo: Špatné hospodaření vedoucí k erozním odnosu nejúrodnějších složek půdy a k utužení podorničí, zmrtvění půdy atd., vede logicky k omezení schopnosti půdy zadržet srážkovou vodu. Takže máme náklady na povodňové škody, protopovodňová opatření, dotace na sucho atd. atd. a do toho se ještě zrychluje eroze, takže finančně vyčíslitelná ztráta půdy.
A v obdobném duchu se nesou i lži další... Jestli si nepřestaneme lhát ve velkém, nikam se nedostaneme.
Odpovědět
Nebo: Špatné hospodaření vedoucí k erozním odnosu nejúrodnějších složek půdy a k utužení podorničí, zmrtvění půdy atd., vede logicky k omezení schopnosti půdy zadržet srážkovou vodu. Takže máme náklady na povodňové škody, protopovodňová opatření, dotace na sucho atd. atd. a do toho se ještě zrychluje eroze, takže finančně vyčíslitelná ztráta půdy.
A v obdobném duchu se nesou i lži další... Jestli si nepřestaneme lhát ve velkém, nikam se nedostaneme.
Miroslav Vinkler
18.4.2023 07:40O zoufalém stavu zemědělské půdy a její degradaci se napsaly stohy materiálů (např. VÚMOP Brno), ale nikoho to nevzrušuje , život jede dál, dotace se vyplácejí , úroda se sklízí ...
Pod všechno, co autor napsal se s klidem podepíši, pouze bych podotkl, že nedávno se objevila možnost požádat o 100% dotaci na zrušení nevhodných meliorací .
Česká krajina potřebuje naši pomoc a snad se začne blýskat na lepší časy, potřebujeme adaptovat sídla i krajinu na negativní dopady klimatické změny.
Odpovědět
Pod všechno, co autor napsal se s klidem podepíši, pouze bych podotkl, že nedávno se objevila možnost požádat o 100% dotaci na zrušení nevhodných meliorací .
Česká krajina potřebuje naši pomoc a snad se začne blýskat na lepší časy, potřebujeme adaptovat sídla i krajinu na negativní dopady klimatické změny.
ss
smějící se bestie
18.4.2023 08:30 Reaguje na Miroslav VinklerA všechno začíná byrokracií státní správy + ode zdi, ke zdi, že !
Odpovědět
SV
Miroslav Vinkler
18.4.2023 17:52 Reaguje na Slavomil VinklerJednoduše - prameništní ,obvykle podhorské oblasti .
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
19.4.2023 09:51 Reaguje na Miroslav VinklerA není to tak trochu jedno, zda voda vytéká do vodoteče z pramene či meliorační trubky?
Odpovědět
LP
Ladislav Pícha
19.4.2023 10:21 Reaguje na Jiří SvobodaOnehdy jsem poslouchal nějakého krajinného hydrologa nebo co to bylo zač. Řekl zajímavou větu: voda v řece mě nezajímá, ta už teče pryč.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
19.4.2023 14:27 Reaguje na Jiří SvobodaNeeee, to opravdu není jedno :-)! Drenážní trubka je DRENÁŽ = odvádí vodu aktivně a z hlubokého půdního profilu. Odvádí také vodu trvale a celoročně, zatímco prameniště jen, když je vody dostatek. Prameniště obecně zvyšují hladinu = ZÁSOBU vody v krajině.
Jsou to i drenáže údolních niv...
Cílem by asi mělo být, aby ty drenáže pracovaly, jen když je třeba. Někde to půjde, jinde ne, někde je můžeme zrušit jako celek.
Odpovědět
Jsou to i drenáže údolních niv...
Cílem by asi mělo být, aby ty drenáže pracovaly, jen když je třeba. Někde to půjde, jinde ne, někde je můžeme zrušit jako celek.
pp
pavel peregrin
19.4.2023 16:29 Reaguje na Jindřich DurasTedy pane Durasi, že zrovna vy napíšete, že drenáže odvádějí vodu trvale a celoročně, mě dost udivuje.U vás bych předpokládal znalost principu fungování drenáže.
Odpovědět
JO
Jarka O.
19.4.2023 19:58 Reaguje na pavel peregrinTaky mě to překvapilo, jestli je to jen neznalost.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
21.4.2023 12:56 Reaguje na Jindřich DurasMůžu mít otázku co se stane s drenáží pokud zaslepím či zreguluji její výtok? To bude tu vodu nadále trvale odvádět nebo se změní v celoroční rezervoár vody?
Odpovědět
pp
pavel peregrin
22.4.2023 11:06 Reaguje na Jarek SchindlerJá vám odpovím- na poli vytvoříte celoročně neobdělavatelnou bažinu.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
18.4.2023 09:19 Reaguje na Miroslav Vinkler"Život jede dál, dotace se vyplácejí, úroda se sklízí....." Kde tedy ta degradace půdy a krajiny je? Když se úroda sklízí a život jede dál?
Zná někdo půdu, kde se úroda nesklízí a místní zemědělci kvůli tomu krachují?
A to se v Českém Středohoří nejspíš jedná o sopečnou půdu, tedy úrodnou půdu s velkým množstvím živin.
Odpovědět
Zná někdo půdu, kde se úroda nesklízí a místní zemědělci kvůli tomu krachují?
A to se v Českém Středohoří nejspíš jedná o sopečnou půdu, tedy úrodnou půdu s velkým množstvím živin.
MU
Michal Ukropec
18.4.2023 13:39 Reaguje na Radim PolášekDaniel Pitek je odborník na danou oblast pokud se nemýlím.
Odpovědět
TZ
Tomáš Zeman
18.4.2023 15:11 Reaguje na Michal UkropecCopak to pro vás není ten váš ekologista, když brojí proti české myslivosti a chce ji reformovat ? :-)
Odpovědět
LP
Ladislav Pícha
19.4.2023 10:23 Reaguje na Tomáš ZemanTak zrovna v tomto článku zmiňuje, že jím navrhovaná opatření myslivcům pomůžou, respektive odstraní jednu z třecích ploch mezi myslivci a "prostými vlastníky pozemků".
Odpovědět
TZ
Tomáš Zeman
19.4.2023 22:57 Reaguje na Ladislav Pícha?? Vždyť tam pan Pitek nic nezmiňuje :-)
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
24.4.2023 16:32 Reaguje na Tomáš ZemanTady kousek od Tábora je taky jeden podobný. Jde mu jen o nekontrolovatelný lov jeho, a jeho kamarádů.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
18.4.2023 21:47 Reaguje na Michal UkropecAno, chtělo by to mnohem více takových zemědělských hospodářů s citem pro krajinu jako je pan Pitek a Jan Soukup.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
19.4.2023 14:30 Reaguje na Radim PolášekMěli bychom koukat dál než jen do přítomnosti. Jinak jsme ve stylu "Titanik se potápí, ale kapela stále hraje", že?
Ztrácíme totiž udržitelnost produkce, ztrácíme půdu jako takovou, přicházíme o retenci vody v půdách a krajině jako celku. Takže dotace plynou, obilí se sklízí - - a celé to jede do háje.
Odpovědět
Ztrácíme totiž udržitelnost produkce, ztrácíme půdu jako takovou, přicházíme o retenci vody v půdách a krajině jako celku. Takže dotace plynou, obilí se sklízí - - a celé to jede do háje.
pp
pavel peregrin
18.4.2023 08:05Pokud je pán zemědělec, tak by dle mého vkusu měl napsat tento článek méně tendenčně. Například neodsuzovat šmahem meliorační zařízení. Kolik se o tom zde již napsalo a přesto zdá se, že někteří jedinci mají hlavu zabedněnou. Jistě, v případě jeho polí a oblasti, kde hospodaří, můžou v některých případech být meliorace kontraproduktivní, ale naopak letos subjekty, které hospodaří na těžkých půdách, by bez funkční meliorace na jaře nezasely.
Takže vždy je dobré být objektivní a psát se znalostí místních poměrů.
Podle toho, kde hospodaří, zdá se mi, že tam bude trvalý srážkový stín, ale v tom případě nechť se na mě nezlobí, s tím nejde v podstatě nic dělat. Myslet si, že vodu do krajiny přivedu zbudováním pár mokřadů, je čirá utopie. Vytrhnout pár obrázků z krajiny také nelze, je třeba znát časové posloupnosti a souvislosti.
Totéž se týká i popsané agrotechniky- diskování po spádnici- jestliže je pole v mírném svahu, ale dlouhé a úzké jako nudle, tak asi jen osel by diskoval či oral po vrstevnici, to ať se na mě nezlobí, nikdo normální to neudělá.
A vše zatravnit a posázet stromy? To již ale nehospodaříme na orné půdě.
Nechci nikterak shazovat bohulibý záměr autora o nápravu, samozřejmě s mnohým popsaným se dá souhlasit, nicméně na můj vkus je tento článek napsán dost lacině.
Odpovědět
Takže vždy je dobré být objektivní a psát se znalostí místních poměrů.
Podle toho, kde hospodaří, zdá se mi, že tam bude trvalý srážkový stín, ale v tom případě nechť se na mě nezlobí, s tím nejde v podstatě nic dělat. Myslet si, že vodu do krajiny přivedu zbudováním pár mokřadů, je čirá utopie. Vytrhnout pár obrázků z krajiny také nelze, je třeba znát časové posloupnosti a souvislosti.
Totéž se týká i popsané agrotechniky- diskování po spádnici- jestliže je pole v mírném svahu, ale dlouhé a úzké jako nudle, tak asi jen osel by diskoval či oral po vrstevnici, to ať se na mě nezlobí, nikdo normální to neudělá.
A vše zatravnit a posázet stromy? To již ale nehospodaříme na orné půdě.
Nechci nikterak shazovat bohulibý záměr autora o nápravu, samozřejmě s mnohým popsaným se dá souhlasit, nicméně na můj vkus je tento článek napsán dost lacině.
Jiří Anderle
18.4.2023 08:07 Reaguje na pavel peregrinNemusel jste si dávat tolik práce s takovým blábolem.
Odpovědět
PE
Petr Eko
18.4.2023 09:54 Reaguje na Jiří AnderleJIříku, zato Váš příspěvek je naprosto geniální vědecká práce hodna Nobelovy ceny. Zkuste prosím napsat něco více o Vašem hospodaření, at nás poučíte.. Pěkný den..
Odpovědět
Anyr
18.4.2023 11:51 Reaguje na Petr EkoPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
MJ
Marcela Jezberová
18.4.2023 08:29 Reaguje na pavel peregrinTaky mě to napadlo. Fotky jsou dělané za deštivého pozdního podzimu po sklizni, takže mají nádech smutku. Pole jsou zatím po sklizni bez orby, takže naprosto správně udržují půdní pokryv. Na fotkách nejsou žádné nepřehledné lány, naopak poměrně malé parcely. Když pán vše zatravnil, jak tedy hospodaří? Žije 100% z AEKO dotací? Ani zmínka o osevním postupu, zapravování organické hmoty, jen opakování mediálních frází (je otázka, jestli autor má vůbec znalosti o agronomii). Souhlasit lze snad jen s návratem sítě polních cest, ovšem myslet si, že bez KPÚ to někdo udělá, je naprostá naivita. Připravil by vlastníky půdy, která je v těch místech už desítky let ornou půdou, o hodnotu jejich majetku. S tím nikdo z nich nebude souhlasit. KPÚ jsou podfinancované a takové také zůstanou. V předchozích dvou letech během vyjednávání Strategického plánu se počítalo s tím, že KPÚ budou financované z MŽP. MŽP to dnes ale odmítá a MZE také.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
18.4.2023 08:54 Reaguje na Marcela JezberováNo taky by mě zajímalo, jak se pán živí. Hospodaření nemůže být ani filantropie, ani dotováno z vlastních prostředků, tedy ani altruista (pokud není multimiliardář).
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
18.4.2023 19:41 Reaguje na Slavomil Vinklerto záleží v čem vidíte hodnotu, jestli má smysl dělat zemědělství pro zemědělství nebo chápete, že tím, jak se staráte o krajinu a její užitnou hodnotu si zlepšujete svoje vlastní produkční schopnosti. PODLE NĚKTERÝCH ZABEDNĚNCŮ, JE PODSTATOU ZEMĚDĚLSTVÍ ZEMĚDĚLSTVÍ, to jak to bude "zplundrované" už některý nezajímá.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
18.4.2023 08:54 Reaguje na Marcela Jezberovápaní ředitelka Okresní agrární komory Trutnov se musí vždy ozvat. Někdo to dělá jinak, na to bude nějaká levárna.
Že by to šlo proti zájmům komory, že to tak kritizujete?
Odpovědět
Že by to šlo proti zájmům komory, že to tak kritizujete?
SV
MU
Michal Uhrovič
18.4.2023 09:04 Reaguje na Slavomil VinklerOznačí fotky jako tendeční a začně útočit na hospodaření a pana autora. To je podle vás v pořádku?
Příspěvek od paní mě připadá, že chce autora zmenožnit, protože neuvedl všechno, co by paní chtěla vědět.
To mě jako dobrá diskuze nepřipadá, ale asi máte pravdu, pro někoho je to dobře, pro jiné špatně.
Paní se tímto omlouvám.
Odpovědět
Příspěvek od paní mě připadá, že chce autora zmenožnit, protože neuvedl všechno, co by paní chtěla vědět.
To mě jako dobrá diskuze nepřipadá, ale asi máte pravdu, pro někoho je to dobře, pro jiné špatně.
Paní se tímto omlouvám.
RP
Radim Polášek
18.4.2023 09:26 Reaguje na Michal UhrovičObnovování mokřadů a podobné věci jsou správné, ale těžištěm činnosti zemědělce je produkce něčeho, nejčastěji nějaké potraviny. Terpve když zemědělec "splní" své úkoly v té produkci neboli má své živobytí jisté, může navíc dělat takové věci jako obnovování mokřadů. A v zájmu vyrovnaných a životaschopných argumentů by s eten pán měl zmínit, na čem konkrétně to jeho živobytí stojí.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
18.4.2023 09:30 Reaguje na Radim PolášekKdyž pán neuvedl, co ho živý, tak je to všechno špatně, co dělá.
Taky názor.
Odpovědět
Taky názor.
pp
pavel peregrin
18.4.2023 10:10 Reaguje na Michal UhrovičPaní ředitelka píše vždy objektivně a věci rozumí. Takže asi tak.
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
18.4.2023 11:04 Reaguje na Michal UhrovičJenže autor nic nedělá "jinak". On prostě svou zemědělskou půdu zatravnil, neboli "uložil do klidu". Jak to vypadá, nikde nic nepěstuje, dokonce asi ani nemá hospodářská zvířata, aby na té zatravněné půdě aspoň vyrobil krmivo a dal ho těm zvířatům. Prostě nic. Pravděpodobně bude jen sekat trávu a seno prodávat okolním zemědělcům. Pokud k tomu nebude ani hnojit, tak tu svou "zachráněnou" půdu do deseti let definitivně vyčerpá a nebude mít ani seno. Nejspíš to pak svede na ty hrozně zemědělce, kteří tu půdu obhospodařovali před ním. Tento přístup bohužel vidím kolem sebe ve spoustě případů a dokonce u ekologických zemědělců. I louka sekaná na seno potřebuje dodávat živiny, které se tím senem z půdy odvážejí pryč. Zatravněné orné půdy máme v Podkrkonoší a v Krkonoších stovky hektarů a nevšimla jsem si, že by to kterýkoliv ekolog někdy pochválil.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
18.4.2023 13:51 Reaguje na Marcela JezberováU nás v Jistebnici je pouze jeden zemědělec který jen odváží seno z louky od restitucí. Je jím Karel Urbánek a zesnulá Jana Maděrová. Jinak členové ekologistického sdružení Jistebnická vrchovina.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
18.4.2023 20:38 Reaguje na Michal Uhrovičono je to tak, že pokud někdo je vstřícný k místu kde žije a kde zasívá, je dravci oklován, to, že se ze zemědělství stala jen produkční floskule jim připadá normální neb si často nevidí ani na špičku vlastního nosu.
Odpovědět
MK
RP
MU
Michal Uhrovič
18.4.2023 08:58 Reaguje na pavel peregrinBy se zajímalo, jak hospodaříte Vy. Každý článek kritizujete, pošlite prosím odkaz na Váš článek, ať se poučíme, jak se to má dělat.
Připadá mě, že pokud jde někdo na hospodaření jinak než jste zvyklý, je to špatně.
Ale proč je u nás tedy takový problém s půdou a ČR vysychá více než okolní krajiny?
Odpovědět
Připadá mě, že pokud jde někdo na hospodaření jinak než jste zvyklý, je to špatně.
Ale proč je u nás tedy takový problém s půdou a ČR vysychá více než okolní krajiny?
Jiří Anderle
18.4.2023 10:06 Reaguje na Michal UhrovičPane Uhrovič, tady je, jako vždy, dostatek zkušenějších, erudovanějších, poučujících pana Soukupa. Připomínkujících, zapšklých jezedáků, kteří se nemohou zbavit předpotopního přemýšlení.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
18.4.2023 10:19 Reaguje na Jiří AnderleVíte, ono je jednoduché kritizovat z domova od počítače. Ukažte nějaký příklad, jako pan Soukup a poté kritizujte.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
18.4.2023 10:21 Reaguje na Michal UhrovičPředstavte si, že umím hospodařit i bez použití fosforečných a draselných hnojiv, používám pouze dusík, který je nezbytný, a představte si, že takovýmto způsobem, který osobně nepovažuji za rozumný, jsme po dobu 17 let udrželi výnos pšenice na 7 tunách jenom díky tomu, že jsem udržel pestrý a diverzifikovaný osevní postup. Takže žádné zatravňování, sázení stromů a podobně, ale starý dobrý osevní postup.
To je panečku objev, co? Jinak k těm hnojivům- ono když vám v podniku proběhne sedm pozemkových úprav s tím, že padají předešlé smlouvy a slítne se okolních deset supů, aby si z takto uvolněné půdy něco odloupli, také nebudete dodávat potřebný fosfor a draslík pro někoho jiného.
Odpovědět
To je panečku objev, co? Jinak k těm hnojivům- ono když vám v podniku proběhne sedm pozemkových úprav s tím, že padají předešlé smlouvy a slítne se okolních deset supů, aby si z takto uvolněné půdy něco odloupli, také nebudete dodávat potřebný fosfor a draslík pro někoho jiného.
MU
Michal Uhrovič
18.4.2023 10:31 Reaguje na pavel peregrinděkuji, alespoň něco málo napíšete.
Odpovědět
pp
DA
DAG
18.4.2023 11:04 Reaguje na pavel peregrinJJ to máte pravdu. Budete do pole cpát prachy a pak to vyfoukne někdo jiný. Pak se to těm novodobým sedlákům hospodaří :)
Nicméně Vaše postoje znám a nesouhlasím s tím, že když z něčeho uděláte mezu nebo dáte strom, mokřad, tak je to špatně. I tyhle činnosti nejsou nevratné a přírodě pomůžou.
Myslím že je ale důležité to dělat logicky, aby se tomu zemědělci nestala újma jak v tomto případě. Zde se opravdu nedá zemědělsky pořádně hospodařit, protože takové nudle nemají řešení.
Zemědělci by si zase měli uvědomit, že ovlivňují pžírodu a mají zodpovědnost. A tím nemyslím, že neposečou kus louky nebo nasejou hrášek na greening.
Odpovědět
Nicméně Vaše postoje znám a nesouhlasím s tím, že když z něčeho uděláte mezu nebo dáte strom, mokřad, tak je to špatně. I tyhle činnosti nejsou nevratné a přírodě pomůžou.
Myslím že je ale důležité to dělat logicky, aby se tomu zemědělci nestala újma jak v tomto případě. Zde se opravdu nedá zemědělsky pořádně hospodařit, protože takové nudle nemají řešení.
Zemědělci by si zase měli uvědomit, že ovlivňují pžírodu a mají zodpovědnost. A tím nemyslím, že neposečou kus louky nebo nasejou hrášek na greening.
pp
pavel peregrin
18.4.2023 12:17 Reaguje na DAGVíte, na tyhle věci by to chtělo osobní diskuzi. Kolikrát jsem zjistil, že při osobním jednání se mnohé věci když ne shodnou, tak alespoň hodně sblíží , což většinou v psaném projevu nejde, protože rozhodují jemné nuance.
V žádné případě neodsuzuji a nikdy jsem neodsuzoval vybudovat či obnovit mokřad tam, kdy je pramenná oblast, přirozená sníženina, která je stejně mokrá či využít neplodný kus země pro vybudování remízku etc.
Taková činnost má smysl, rovněž tak za nešťastné považuji dřívější meliorování luk a mokřin pramenných oblastí.
Jenže dřívější přehmaty jsou v současnosti nahrazovány přehmaty jinými, zbytečné zábory kvalitní půdy na travnaté pásy, které pomáhají leda tak k šíření invazivních plevelů, budování mokřadů tam, kde historicky nikdy nebyly a volání po plošné likvidaci trubkových meliorací, které kdyby na těžkých půdách nebyly, tak by tam prostě hospodařit nešlo.
Jdeme ode zdi ke zdi a racio se vytrácí, ale to nejen v oblasti zemědělství, ale iv jiných oborech.
Leccos jde v současné době řešit i formou povinných úhorů, kde si můžu do toho úhoru dát kousky polí, kde se mi z jakéhokoliv důvodu nevyplatí normální zemědělská činnost.
Odpovědět
V žádné případě neodsuzuji a nikdy jsem neodsuzoval vybudovat či obnovit mokřad tam, kdy je pramenná oblast, přirozená sníženina, která je stejně mokrá či využít neplodný kus země pro vybudování remízku etc.
Taková činnost má smysl, rovněž tak za nešťastné považuji dřívější meliorování luk a mokřin pramenných oblastí.
Jenže dřívější přehmaty jsou v současnosti nahrazovány přehmaty jinými, zbytečné zábory kvalitní půdy na travnaté pásy, které pomáhají leda tak k šíření invazivních plevelů, budování mokřadů tam, kde historicky nikdy nebyly a volání po plošné likvidaci trubkových meliorací, které kdyby na těžkých půdách nebyly, tak by tam prostě hospodařit nešlo.
Jdeme ode zdi ke zdi a racio se vytrácí, ale to nejen v oblasti zemědělství, ale iv jiných oborech.
Leccos jde v současné době řešit i formou povinných úhorů, kde si můžu do toho úhoru dát kousky polí, kde se mi z jakéhokoliv důvodu nevyplatí normální zemědělská činnost.
DA
DAG
18.4.2023 12:33 Reaguje na pavel peregrinJasně, však Vaši odbornost zrovna nepopírám. Jen mi občas přijde, že se proti některým opatřením stavíte z principu.
Jsou tady a nejen tady jiní adepti na relevanci jejich odbornosti. Většinou menší zemědělci.
Ale abych tady zase nebyl napadán, tak je to o lidech a ne o velikosti kupy hnoje na dvoře :)))
Odpovědět
Jsou tady a nejen tady jiní adepti na relevanci jejich odbornosti. Většinou menší zemědělci.
Ale abych tady zase nebyl napadán, tak je to o lidech a ne o velikosti kupy hnoje na dvoře :)))
pp
pavel peregrin
18.4.2023 13:03 Reaguje na DAGJak jsem psal- nikdo není neomylný. Já se většinou z principu stavím proti tomu, o čem bezpečně vím, že je to nesmysl. A že je to vždy o lidech, tak to je beze vší pochybnosti.
Odpovědět
RP
TZ
JD
Jindřich Duras
19.4.2023 14:33 Reaguje na pavel peregrinMožná jste to nečetl dost pozorně? píše, že diskování po spádnici, přestože tvar polí to nevyžaduje (nebo něco v tom smyslu).
No nesmíme se také "pohybovat v zemědělství" jen na své hroudě. Ta krajina musí fungovat jako celek. A někdy zrovna vyčlenění části krajiny na prameniště, stromy a tak může umožnit její další zemědělské využívání v ostatních částech.
Odpovědět
No nesmíme se také "pohybovat v zemědělství" jen na své hroudě. Ta krajina musí fungovat jako celek. A někdy zrovna vyčlenění části krajiny na prameniště, stromy a tak může umožnit její další zemědělské využívání v ostatních částech.
pp
pavel peregrin
19.4.2023 16:35 Reaguje na Jindřich DurasAno, pokud to tvar nevyžaduje, tak jistě. Jenže takových polí ve svahu, kde skutečně z logiky zdravého rozumu nelze orat a diskovat po vrstevnici, je mnoho. A jak píšu jinde- nic proti využití neplodné půdy, zamokřené louky, prameniště, tam všude to má význam a opodstatnění, ale dělat nesmysly na kvalitní, odjakživa orné půdě považuji za zvěrstvo, neúctu a plýtvání. Je to bohužel dáno tím, že potravin je dostatek a nikdo je za nic nemá.
Odpovědět
Jiří Anderle
18.4.2023 08:06Parádní počin, díky pane Soukupe. Blbé je, že vás je jedno procento. Vládu blbý stav polaření nevzrušuje. Tomanovci a hnojivová lobby Agrofertu, ovládli českou zemědělskou legislativu.
Odpovědět
Jiří Anderle
18.4.2023 08:13Jinak vzkaz pro redakci. Proč je uveden u pana Soukupa soukromý zemědělec, když všichni zemědělci u nás jsou soukromí, kromě výjimek jako Vojenské lesy a statky což by, ale bylo případně uvedeno.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
18.4.2023 08:46 Reaguje na Jiří AnderleVětšina zemědělců jsou pořád družstvo nebo agropodnik i když jsou soukromí. Samostatně jako farmář se živí jen málo lidí.
Odpovědět
Jiří Anderle
18.4.2023 09:55 Reaguje na Slavomil VinklerTo je jedno, ale jsou to pořád soukromníci.
Odpovědět
Jiří Anderle
18.4.2023 09:55 Reaguje na Slavomil VinklerTo je jedno, ale jsou to pořád soukromníci.
Odpovědět
TZ
Tomáš Zeman
18.4.2023 15:16 Reaguje na Jiří AnderleCo to píšete za nesmysly ? Myslím, že každý kromě vás tady chápe rozdíl mezi fyzickou a právnickou osobou.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
18.4.2023 08:18Bohužel je to tak. Na devastaci naší krajiny se zejména podílí i AOPK s ekologisty, jelikož jsou jedna ruka. Čekám na příspěvek, že je nutné k nápravě rozdrobit honitby, a rozšířit výskyt vlka. Ten je navíc dobrý i na brouka, klima a kuří oka.
Odpovědět
Jiří Anderle
18.4.2023 08:22 Reaguje na Michal UkropecKromě toho, že nechápete souvislosti, se píše správně "ekology".
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
18.4.2023 08:48 Reaguje na Jiří AnderleEkolog je akademické vzdělání a nebo povolání. Všemu rozumějící aktivisté do této kategorie nepatří.
Odpovědět
MU
RP
Radim Polášek
18.4.2023 09:29 Reaguje na Jiří AnderleEkolog je člověk, který bádá a zkoumá a učí se a je prospěšný společnosti. Ekologista je člověk, který pouze nasává a papouškuje zeelná ideologická dogmata, která nutí všem okolo a který společnosti jen škodí, ničím neprospívá.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
18.4.2023 22:22 Reaguje na Radim PolášekCoby pravidelná čtenářka ekolistu jsem už před nějakým časem zjistila, že ekologisti jsou všichni, co mají odlišný názor než Michal Ukropec.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
18.4.2023 22:32 Reaguje na Jiří AnderleKdybyste četl ekolist pravidelně, tak byste věděl, že Michal Ukropec píše své příspěvky na jedno brdo a pojem „ekologista“ je jeho nejoblíbenější slovo. Nazývá tak všechny, s jejichž názory nesouhlasí.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
18.4.2023 08:34Pane Anderle, z vašich příspěvků naprosto jasně vyplývá, že o zemědělství víte velké kulové.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
18.4.2023 09:21 Reaguje na pavel peregrinBohužel tím končí každá vaše diskuze. A to je jeden z důvodů, proč všichni ekologisti a lidi hází devastaci krajiny na zemědělce.
Přitom to tak není.
Odpovědět
Přitom to tak není.
pp
pavel peregrin
18.4.2023 10:13 Reaguje na Michal UhrovičAno, tím většinou končí každá moje diskuze, protože nemám na patřičné úrovni většinou s kým diskutovat a na bláboly lidí, kteří se zemědělstvím nikdy neživili, ale rad na rozdávání mají jak máku, prostě a jednoduše diskutovat nehodlám, je to zbytečná ztráta času.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
18.4.2023 10:21 Reaguje na pavel peregrinOno to potom vypadá, že jenom vy to děláte dobře a všichni ostatní jsou blbci, co ničemu nerozumí.
A to je potom jednoduché vše hodit na zemědělce a proto se to dělá.
Odpovědět
A to je potom jednoduché vše hodit na zemědělce a proto se to dělá.
pp
pavel peregrin
18.4.2023 10:46 Reaguje na Michal UhrovičNikdo nedělá vše stoprocentně, jenže pokud si přečtete příspěvky od lidí, kteří se zemědělstvím živí a nikoliv o něm jen vyprávějí, tak se ve velké většině s malými nuancemi shodneme, protože ti lidé vědí, o čem je řeč a trápí nás ty stejné problémy.
A dále moc dobře víme, jaký je opravdový stav, jak reálné jsou cesty nápravy a podobně. To bohužel nemůžou laici posuzovat, nezlobte se na mě, to je stejné, jako bych já chtěl posuzovat a žádat nápravu a radit třeba v textilním průmyslu, o kterém nic nevím a nebo jen z novin.
To bych potom byl za hlupáka.
Odpovědět
A dále moc dobře víme, jaký je opravdový stav, jak reálné jsou cesty nápravy a podobně. To bohužel nemůžou laici posuzovat, nezlobte se na mě, to je stejné, jako bych já chtěl posuzovat a žádat nápravu a radit třeba v textilním průmyslu, o kterém nic nevím a nebo jen z novin.
To bych potom byl za hlupáka.
BM
Břetislav Machaček
18.4.2023 08:34Dojímá mne pozdní starost o půdu po 33 letech po restitucích a privatizaci.
V jakém stavu tu půdu pan převzal? Byla už tehdy tak zničená a nebo se na tom podepsal i on? Když je možné dát půdu do pořídku jak píše po 7. letech, tak proč je v takovém stavu po 33. letech? Já to vidím ve svém okolí jinak. Půdu převzali po státních statcích vyhnojenou hnojem s půdním hmyzem a po pár létech bez hnoje z ní udělali jalovinu, jako tu pan popisuje. Takovou
půdu nezachrání zamokření, které se leckde děje zanedbáním údržby meliorací
samo(viz ty kaluže vody na poli)a zatravnění a zalesnění je rezignací na možnost nápravy. Kolikrát podle starých norem vyhnojil půdu chlévskou mrvou, kolikrát zaoral zelené hnojení a co pícniny pro dobytek pěstuje?
Ví něco o funkci pícnin v osevním plánu a nebo pěstuje pouze obilniny? Vidím takové "hospodáře" v okolí, kteří už pole hnojem nehnojí 30 let, pícniny nepěstují a střídají pouze kukuřici, pšenici a řepku. Z polí je
ve slezském nářečí "celina" bez života každoročně "hnojena" průmyslovými hnojivy a postřiky, protože jinak by tam už nevyrostlo nic. Rád bych tedy slyšel kolik hnoje do půdy dává, jak ji nechává regenerovat výsevem zelené hnojení a pícninami. Zatravnit a zalesnit umí ornou půdu s prominutím každý amatér a když na něco nestačím, tak to nechám na někom jiném, který to umí!
Odpovědět
V jakém stavu tu půdu pan převzal? Byla už tehdy tak zničená a nebo se na tom podepsal i on? Když je možné dát půdu do pořídku jak píše po 7. letech, tak proč je v takovém stavu po 33. letech? Já to vidím ve svém okolí jinak. Půdu převzali po státních statcích vyhnojenou hnojem s půdním hmyzem a po pár létech bez hnoje z ní udělali jalovinu, jako tu pan popisuje. Takovou
půdu nezachrání zamokření, které se leckde děje zanedbáním údržby meliorací
samo(viz ty kaluže vody na poli)a zatravnění a zalesnění je rezignací na možnost nápravy. Kolikrát podle starých norem vyhnojil půdu chlévskou mrvou, kolikrát zaoral zelené hnojení a co pícniny pro dobytek pěstuje?
Ví něco o funkci pícnin v osevním plánu a nebo pěstuje pouze obilniny? Vidím takové "hospodáře" v okolí, kteří už pole hnojem nehnojí 30 let, pícniny nepěstují a střídají pouze kukuřici, pšenici a řepku. Z polí je
ve slezském nářečí "celina" bez života každoročně "hnojena" průmyslovými hnojivy a postřiky, protože jinak by tam už nevyrostlo nic. Rád bych tedy slyšel kolik hnoje do půdy dává, jak ji nechává regenerovat výsevem zelené hnojení a pícninami. Zatravnit a zalesnit umí ornou půdu s prominutím každý amatér a když na něco nestačím, tak to nechám na někom jiném, který to umí!
RP
Radim Polášek
18.4.2023 09:45 Reaguje na Břetislav MachačekJá bych řekl, že státní statky na tom byly s půdou stejně nebo ještě hůř než JZD, protože v JZD ještě starší družstevníci pamatovali své pozemky a proto se o tu půdu víc starali. Ve státních statcích toto nebylo, protože ty vznikaly na půdě, která neměla původní vlastníky, třeba v Sudetech v pohraničí.
U nás nevidím v půdě po místním JZD po Sametu a dnes velký rozdíl. Půda je zhruba stejná a je zemědělci udržována ve stavu, kdy s pomocí umělých hnojiv, přesného setí a dnešních pesticidů prostě normálně a průměrně pořád stejně plodí. Rostlinné zbytky, které na poli zůstávají po sklizni, drží v půdě pořád stejné množství uhlíku. Sice malé, ale stačí. Půda je u nás těžká, jílovitá, proto vkládání většího množství uhlíku do půdy erozi nijak nezmenšuje. Možná spíše naopak, další uhlík by půdu vylehčil a tím by erozi zvětšoval. Každopádně, aspoň u nás, si dnešní zemědělci kvalitu půdy hlídají a pokud by půda začala degradovat tak, že by se ohrozila úroda, prostě rozjedou nějaké zelené hnojení nebo produkci více hnoje z místního kravína nebo tak nějak.
Přirozeně kdyby někdo chtěl na takové půdě pěstovat třeba zeleninu, musel by skutečně na většinu druhů zeleniny tu půdu několik let vyhnojovat a připravovat, než by tam mohl něco začít pěstovat. Zvláště u zeleniny první a druhé tratě.
Odpovědět
U nás nevidím v půdě po místním JZD po Sametu a dnes velký rozdíl. Půda je zhruba stejná a je zemědělci udržována ve stavu, kdy s pomocí umělých hnojiv, přesného setí a dnešních pesticidů prostě normálně a průměrně pořád stejně plodí. Rostlinné zbytky, které na poli zůstávají po sklizni, drží v půdě pořád stejné množství uhlíku. Sice malé, ale stačí. Půda je u nás těžká, jílovitá, proto vkládání většího množství uhlíku do půdy erozi nijak nezmenšuje. Možná spíše naopak, další uhlík by půdu vylehčil a tím by erozi zvětšoval. Každopádně, aspoň u nás, si dnešní zemědělci kvalitu půdy hlídají a pokud by půda začala degradovat tak, že by se ohrozila úroda, prostě rozjedou nějaké zelené hnojení nebo produkci více hnoje z místního kravína nebo tak nějak.
Přirozeně kdyby někdo chtěl na takové půdě pěstovat třeba zeleninu, musel by skutečně na většinu druhů zeleniny tu půdu několik let vyhnojovat a připravovat, než by tam mohl něco začít pěstovat. Zvláště u zeleniny první a druhé tratě.
TZ
Tomáš Zeman
18.4.2023 08:42Autor mnohé napsal trefně, ale musel bych vidět stav jaký tam je. Plošné zatravnění nevidím jako řešení problému s kvalitou a ochranou orné půdy.
Zvlášť v době, kdy klesá poptávka po mase a červeném zejména.
A obnova cest by byla z pohledu krajinotvorby i biodiverzity velký přínos, ale proti vodní erozi by fungovala spíš výjimečně. Většina starých cest co znám neřešila vodné erozi a vhodné směrování v terénu, často k erozi na těch cestách naopak docházelo, ale prostě jen spojovaly místa osídlení a nebo to byly jen obslužné cesty k parcelám.
Trefně napsal, že SZIF by měl za ty miliardy dotací zohledňovat způsob hospodaření příjemců a jak se chovají k půdě a krajině.
Má to samozřejmě dané limity, ale mám zkušenost, že důležitější než spád a délka bloku je stav půdy a agrotechnika. Trvá to 5 - 10 let, ale po vydatném přidávání organické hmoty a přilepšením hnojem má půda znatelně lepší strukturu a je erozi odolnější. Když je ale stav jako letos, nasycenost půdy 100 % a přijde přívalový déšť, slabá, za mně přijatelná, eroze nastat může. Když mnoho zemědělců zpracovává zbytečně půdu kompaktory na prach a potom to navíc uválí, je eroze velice pravděpodobná i na pozemku, kde by při šetrnější agrotechnice nebyla. Myslel jsem, že dražší nafta tyhle neřesti vyřeší, ale nevypadá to.
Odpovědět
Zvlášť v době, kdy klesá poptávka po mase a červeném zejména.
A obnova cest by byla z pohledu krajinotvorby i biodiverzity velký přínos, ale proti vodní erozi by fungovala spíš výjimečně. Většina starých cest co znám neřešila vodné erozi a vhodné směrování v terénu, často k erozi na těch cestách naopak docházelo, ale prostě jen spojovaly místa osídlení a nebo to byly jen obslužné cesty k parcelám.
Trefně napsal, že SZIF by měl za ty miliardy dotací zohledňovat způsob hospodaření příjemců a jak se chovají k půdě a krajině.
Má to samozřejmě dané limity, ale mám zkušenost, že důležitější než spád a délka bloku je stav půdy a agrotechnika. Trvá to 5 - 10 let, ale po vydatném přidávání organické hmoty a přilepšením hnojem má půda znatelně lepší strukturu a je erozi odolnější. Když je ale stav jako letos, nasycenost půdy 100 % a přijde přívalový déšť, slabá, za mně přijatelná, eroze nastat může. Když mnoho zemědělců zpracovává zbytečně půdu kompaktory na prach a potom to navíc uválí, je eroze velice pravděpodobná i na pozemku, kde by při šetrnější agrotechnice nebyla. Myslel jsem, že dražší nafta tyhle neřesti vyřeší, ale nevypadá to.
Jakub Graňák
18.4.2023 09:14 Reaguje na Tomáš ZemanNa SZIF nejsou lidi, kteří by rozuměli oborům jako půdoznalství... (až na výjimky - a to jsou většinou jen ty poslední "pucky"), mám osobní několikaletou zkušenost - je to moloch plný přeplacených líných měšťáků (čest výjimkám)
Odpovědět
TZ
Tomáš Zeman
18.4.2023 09:24 Reaguje na Jakub GraňákVždyť stačí, kdyby kontrolovali víc pozemky v terénu než v pc a papírech.
Řeší spoustu zbytečností, ale tohle asi vůbec, když každý rok vidím stejný stav.
Odpovědět
Řeší spoustu zbytečností, ale tohle asi vůbec, když každý rok vidím stejný stav.
MJ
Marcela Jezberová
18.4.2023 10:35 Reaguje na Tomáš ZemanDo terénu už asi ani chodit nebudou, od letoška budou mít na kontrolu družice, ty vidí všechno a pořád. Ostatně s těmi "znalostmi", se kterými inspektoři SZIF s ještě mokrými vysokoškolskými diplomy dělají na zemědělce při kontrolách ramena, by stejně SZIFu dělali jen ostudu.
Odpovědět
TZ
Tomáš Zeman
18.4.2023 15:31 Reaguje na Marcela JezberováUvidíme jak budou kvalitní. Nevěřím, že rozliší menší eroze než takové ty nejhorší splachy.
S těmi mokrými diplomy jste to trefila. Ale ony se ty zkušenosti nějak získat musejí a mám dobrou zkušenost, že jsou většinou pokorní úměrně svým znalostem. Myslím, že ti noví si snáze uvědomují rozpory a absurdnosti než někdo, kdo to dělá roky, protože by popíral smysl svojí práce. Ti mladí si ho teprve hledají a ověřují.
Odpovědět
S těmi mokrými diplomy jste to trefila. Ale ony se ty zkušenosti nějak získat musejí a mám dobrou zkušenost, že jsou většinou pokorní úměrně svým znalostem. Myslím, že ti noví si snáze uvědomují rozpory a absurdnosti než někdo, kdo to dělá roky, protože by popíral smysl svojí práce. Ti mladí si ho teprve hledají a ověřují.
va
vaber
18.4.2023 09:18 Reaguje na Tomáš Zemanjá se jen hrabu na zahrádce a mám tam půdu plnou organické hmoty ,takovou asi na velkém poli nikdy nedosahnou ,ale když přijde větší déšť, organická hmota se snadno vyplavuje, protože je lehčí, pokud na záhonu není vegetace,
zůstávájí kamínky a písek,stačí malý skoln ,
celý článek vypadá jak silně tendenční , já to zachraňuji a všichni ostatní to kazí,
Odpovědět
zůstávájí kamínky a písek,stačí malý skoln ,
celý článek vypadá jak silně tendenční , já to zachraňuji a všichni ostatní to kazí,
TZ
Tomáš Zeman
18.4.2023 09:35 Reaguje na vaberAž moc kvalitní zelinářská černozem plná humusu k erozi náchylná je. Pro erozní stabilnost to neodborně řečeno chce dostatečný podíl hlíny. Ať už lehké která vodu propustí nebo jílovité která ji podrží. Různá půda má své a postupy se nedají unifikovat.
Odpovědět
TZ
Tomáš Zeman
18.4.2023 09:20 Reaguje na Tomáš ZemanJeště k těm melioracím. Když je někde za mokra vyloženě pramen, tak jsou nezbytné, ale často jen zbytečně koncentrují vodu a když se ucpou, udělá se moc mokré, neobdělavatelné místo, které by tam bez meliorací nebylo. V půdě by byla vlhkost plošně a dlohodoběji.
Jenže to je další problém. Hodně zemědělců nectí vhodnou vlhkost půdy a hmotnost, respektive tlak, strojů. Je šílené jak se někteří k pozemkům a cestám chovají. Jsou výjimečné situace, kdy se na oschnutí čekat nedá, ale u nich je to standart.
Odpovědět
Jenže to je další problém. Hodně zemědělců nectí vhodnou vlhkost půdy a hmotnost, respektive tlak, strojů. Je šílené jak se někteří k pozemkům a cestám chovají. Jsou výjimečné situace, kdy se na oschnutí čekat nedá, ale u nich je to standart.
pp
pavel peregrin
18.4.2023 10:33 Reaguje na Tomáš ZemanJaké máte půdy? Pokud střední, tak tam bych asi souhlasil, jenže naše pozemky jsou většinou jílovito nebo hlinito-jílovité a zde se bohužel bez meliorací neobejdeme, i s přihlédnutím k víceméně promilovým spádům. Meliorace,a to je vám určitě známo, reguluje výšku hladiny spodní vody a ta je na našich pozemcích příliš vysoká.
Co se vhodné vlhkosti, pojezdů a kompaktorů týká, v tom s vámi souhlasím. On se totiž dnes každý spolehne na to, že moderní kompaktor si poradí se vším a když ne, tak zaručeně vířivé brány.
Jenže já mám ještě průpravu z dob bran, válců, hrudořezů, Zehetmayerových válečků etc. a tam se člověk setsakra naučil s půdou pracovat, takže ctím zásadu co nejmenších přejezdů po poli, kterou ostatně dnešní technika umožňuje, jen mít pro tu půdu cit.
Odpovědět
Co se vhodné vlhkosti, pojezdů a kompaktorů týká, v tom s vámi souhlasím. On se totiž dnes každý spolehne na to, že moderní kompaktor si poradí se vším a když ne, tak zaručeně vířivé brány.
Jenže já mám ještě průpravu z dob bran, válců, hrudořezů, Zehetmayerových válečků etc. a tam se člověk setsakra naučil s půdou pracovat, takže ctím zásadu co nejmenších přejezdů po poli, kterou ostatně dnešní technika umožňuje, jen mít pro tu půdu cit.
VŠ
Vítězslav Šorab
18.4.2023 09:02Když je pán zemědělec, zajímalo by mě kolik tun potravin vyprodukoval na počet hektarů jenž obhospodařuje?
Odpovědět
Vojtěch Maruška
18.4.2023 09:39Jsem velmi potěšen a nadšen, že vůbec někdo u nás takto uvažuje , myslí to vážně a koná. A já tímto autorovi velmi děkuji.. Vidím tento zmar každý den, jsme k tomu tak blízko, že nám pesticidy létají až na hlavu, skrčíme se a pak rovnou ke studní se omýt, když soudruzi "pracují".. .Samozřejmě u všech kteří to omlouvají jde jen o peníze, jsem úplně alergický na to, když slyším o tom , jak se Češi vymlouvají na své děti. Jsou jim úplně fuk, ničí se systematicky vše, co jakkoli překáží na cestě k velkému výnosu, který se v podstatě částečně spálí v bioplynkách. Většina našich občanů je se stavem krajiny spokojena /84%/, což říká vše. MY Češi v podstatě nemáme budoucnost a děláme proto vše. Toužíme po poušti, všude jen bzučí motorové pily, veškeré křoviny, stromy a vše jakkoli" překáží" je ničeno, zvířátka lidem také jen překáží. V podstatě se za svou národnost stydím, není nic, co by mne mohlo naplnit hrdiostí. Před válkou sedláci uživili celý stát jen pomocí chlévské mrvy a za války ještě měli povinné dodávky pro Wehrmacht, kdy jeho zásobovači do týdne pravidelně platili. Dnes ti, co si drze říkají také zemědělci , což ten název uráží, si plní jen svou kapsu..Za rok 2O22 měli zisky 20 krát větší než v roce 2021..Když chceme kukuřici pro zvířata, tak seženeme jedině polskou..Bez dotací bychom umřeli hlavy, zní také z jejich řad. Pokud jim to nejde, ať to přenechají jiným.. Už toho zničili dost.
Odpovědět
MU
pp
pavel peregrin
18.4.2023 10:35 Reaguje na Vojtěch MaruškaPrávě jste vytvořil prvotřídní blábol.
Odpovědět
DA
pp
pavel peregrin
18.4.2023 12:19 Reaguje na DAGTo, že si to myslí 80% populace ještě neznamená, že je to pravda- základní poučka logiky.
Odpovědět
DA
DAG
18.4.2023 12:28 Reaguje na pavel peregrinAle mají volební právo a tuto myšlenku jim někdo do hlavy vkládá. A pozor nejsem nějaký konspirátor ;)
Myslím, že by si to zemědělci měli uvědomit.
Jinak můžou taky docela blbě skončit. Letošní rozdělování dotací tomu budiž příkladem a to může být ještě slabý odvar.
Odpovědět
Myslím, že by si to zemědělci měli uvědomit.
Jinak můžou taky docela blbě skončit. Letošní rozdělování dotací tomu budiž příkladem a to může být ještě slabý odvar.
pp
pavel peregrin
18.4.2023 13:11 Reaguje na DAGAno. Mají volební právo. Přesně řečeno. Zkuste si někde najít dílko od Carla Cipolly " Základní zákony lidské hlouposti" a tam je řečeno vše. Něco podobného napsal již o mnoho let dříve německý teolog Dietrich Bonhoeffer a jak teology nemusím, tak popisuje přesně to samé. A v tom je zakopaný pes a nikdo s tím nic neudělá.
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
18.4.2023 12:16 Reaguje na Vojtěch MaruškaPřed válkou sedláci stát neživili ani omylem, přestože jsme měli o 1 milion hektarů orné půdy více, museli jsme část potravin stále dovážet (a nebyly to mandarinky) - račte si to ověřit na ČSÚ. Vzhledem k tomu, že patříme v Evropě mezi země nejvíce zalesněné, není pravda, že bychom káceli veškeré stromy a dřeviny. V roce 2022 byl zisk oboru 22 mld. Kč, v roce 2021 pouhých ubohých 9 mld. Kč (hurá, konečně měli zemědělci trochu slušné příjmy a táhla je cena produkce, nikoliv dotace. Navíc z těch 22 mld. odvedou daně, což by vás mělo jen těšit), což není 20x více, ale 2,5x více. Takže příště více přemýšlet, než zase něco pustíte to éteru.
Odpovědět
TZ
Vojtěch Maruška
18.4.2023 09:41Nemá cenu cokoliv psát, ekocenzura stejně vše, co se jí nehodí , smaže. Ale autorovi článku děkuji..
Odpovědět
Karel Zvářal
18.4.2023 09:50 Reaguje na Vojtěch MaruškaNesmaže, ale potkáte se se sírou. Pan zadržel vodu v kraji sužovaném suchem, což se neodpouští. A že se všechny problémy tímto článkem nevyřeší, je snad jasné každému. Lakovat všechno na růžovo a brečet, jací jsme "chudáci" (stačí sledovat zpravodajství), nejde donekonečna. Prostě buďme rádi i za to málo, kterým se kousek po kousku přiblížíme Rakousku-))... to zas bude!-)
Odpovědět
JC
Jan Chloupek
18.4.2023 09:56Díky p. Soukupovi za článek, který je absolutně výstižný a pojednává o základním problému české krajiny, pojednává o zničené půdě. Většinou se tady v Ekolistu řeší všelijaké méně významné problémy ( vlci, myslivost, lesy atd. ), ale úplně okrajově se diskutuje o tom hlavním, o mrtvé půdě. Dovoluji si upozornit, že v oblastech, kde se provádí intenzivní hospodaření se zeleninou, tak situace je ještě daleko horší , než na ostatních pozemcích se základní zemědělskou produkcí jako jsou třeba obilniny a podobně.
Zelinářství přeměnilo půdu v mrtvý substrát na kterém už nevyroste ani plevel , pokud nedostane umělé hnojivo. Od dob JZD, což je už 30 let, půda dostávala většinově jenom umělá hnojiva, takže se přeměnila v hmotu bez jakékoliv organiky a přeměnila se v hmotu absolutně neplodnou. Pokud je v podloží písek ( Polabí) , tak půda je už jenom vyloženě písčitá, což k tomu přispělo, že i na pozemcích lehounce svažitých zásluhou závlahové vody nastává půdní eroze, což způsobuje obsluhující personál z východní Evropy, který bez jakéhokoliv agrotechnického dozoru nechává půdu zavlažovat dávno po nasycení a voda po té stéká a odnáší další půdu z pole. Po sklizňové sezoně přijedou traktory , které mají pluhy nastaveny na klasickou hlubokou orbu a tak přiorají další hlušinu ze spodu, což bývá písek či jílovitá půda. Orná půda v oblastech zelinářství je zkrátka totálně zdevastovaná.
Záchrana ? Při tomto způsobu zemědělství a celkovém stavu ostatní společnosti zatím není možná, neboť v základu se lidem zatím daří velmi dobře - mají peníze a potraviny jsou pořád např. v Lidlu a hlavně se nechce na venkově nikomu dělat. Otázka za milion zní, jak vyndat lidem ruce z kapes a donutit ve větším množství skutečné vlastníky starat se a dělat na své vlastní půdě ?
Nabízím jedno možné řešení pro záchranu krajiny a venkova!
I. Ze strany státu dát hlavní a nejvyšší prioritu pozemkovým úpravám.
II. Z venkova a z drobného zemědělského hospodaření či malých řemesel udělat jednu šedivou ekonomickou zónu, která by neplatila daně a při svém podnikání by nebyla omezována jakýmkoliv nařízením či vyhláškou!!!
Příklad ! Dejme možnost bez byrokracie sázet ovocné sady do určité velikosti ( 2ha) a umožněme pálit domácí destiláty aspoň do takové míry , jako to mají v Maďarsku, Rumunsku či na Balkáně. Umožněme to a pak uvidíme konečně tu biodiverzitu v krajině !
Odpovědět
Zelinářství přeměnilo půdu v mrtvý substrát na kterém už nevyroste ani plevel , pokud nedostane umělé hnojivo. Od dob JZD, což je už 30 let, půda dostávala většinově jenom umělá hnojiva, takže se přeměnila v hmotu bez jakékoliv organiky a přeměnila se v hmotu absolutně neplodnou. Pokud je v podloží písek ( Polabí) , tak půda je už jenom vyloženě písčitá, což k tomu přispělo, že i na pozemcích lehounce svažitých zásluhou závlahové vody nastává půdní eroze, což způsobuje obsluhující personál z východní Evropy, který bez jakéhokoliv agrotechnického dozoru nechává půdu zavlažovat dávno po nasycení a voda po té stéká a odnáší další půdu z pole. Po sklizňové sezoně přijedou traktory , které mají pluhy nastaveny na klasickou hlubokou orbu a tak přiorají další hlušinu ze spodu, což bývá písek či jílovitá půda. Orná půda v oblastech zelinářství je zkrátka totálně zdevastovaná.
Záchrana ? Při tomto způsobu zemědělství a celkovém stavu ostatní společnosti zatím není možná, neboť v základu se lidem zatím daří velmi dobře - mají peníze a potraviny jsou pořád např. v Lidlu a hlavně se nechce na venkově nikomu dělat. Otázka za milion zní, jak vyndat lidem ruce z kapes a donutit ve větším množství skutečné vlastníky starat se a dělat na své vlastní půdě ?
Nabízím jedno možné řešení pro záchranu krajiny a venkova!
I. Ze strany státu dát hlavní a nejvyšší prioritu pozemkovým úpravám.
II. Z venkova a z drobného zemědělského hospodaření či malých řemesel udělat jednu šedivou ekonomickou zónu, která by neplatila daně a při svém podnikání by nebyla omezována jakýmkoliv nařízením či vyhláškou!!!
Příklad ! Dejme možnost bez byrokracie sázet ovocné sady do určité velikosti ( 2ha) a umožněme pálit domácí destiláty aspoň do takové míry , jako to mají v Maďarsku, Rumunsku či na Balkáně. Umožněme to a pak uvidíme konečně tu biodiverzitu v krajině !
JO
Jarka O.
19.4.2023 09:16 Reaguje na Jan ChloupekTéma je dobré. Mně se však zdá, že autor ukazuje prstem na dávnou dobu, na ostatní, jen ne na sebe, o sobě mluví jako zachránci půdy. Fotky ukazují naplaveniny z vodní eroze, přitom tam téměř není spád, vysušenou půdu, nevím, zda se to, co pán vlastní, dá ještě nazývat ornicí. Tam přece pro zlepšení struktury chybí opravdu hnůj, ne zaorané zelené hnojení. Neučívalo se na SSZ něco o rovnováze živočišné a rostlinné výroby? Ta zde podle popisu není. A to a jak píšete I a II, by asi spravila družstva, tentokrát dobrovolná a menší, mohla by tím ubýt byrokracie a nemusela by to být šedá zóna. Anebo II: Tak je to v Rakousku, vesničanům se věří, mají EET, ale i klid na to svoje, a moc štědré dotace. Zatravněním, možná mírnou pastvou, si půda odpočne a zregeneruje se do původního stavu, ale to pak není hospodaření. Můj laický názor.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
19.4.2023 16:41 Reaguje na Jarka O.Víte, ona ta rovnováha mezi ŽV a RV dávno není a v tom je dost zakopaného psa. Nicméně i podniky bez ŽV mohou svoji organickou bilanci razantně zlepšovat pomocí víceletých pícnin, problém je trochu v tom, že se z nich musí alespoň něco trochu finančně vracet, ale cesty se najdou.
Všimněte si, že pro téměř každého neznalého je omílanou mantrou hnůj, ale skutečně vojtěška či jetele umí úplně stejnou a v některých aspektech ještě lepší službu než hnůj.
Odpovědět
Všimněte si, že pro téměř každého neznalého je omílanou mantrou hnůj, ale skutečně vojtěška či jetele umí úplně stejnou a v některých aspektech ještě lepší službu než hnůj.
JO
Jarka O.
19.4.2023 19:56 Reaguje na pavel peregrinMně nešlo o živiny, ale o to, jestli hnůj zlepšuje strukturu půdy víc než zelené hnojení. Je to srovnatelné?
Jak píšete, že se Vám snaží radit laici, tak jsem si vzpomněla na v 90kách nově zřizované odbory ŽP na okresech. Hádejte, kdo ta místa obsadil. Absolventi zemědělky. Ti zde píšou o ŽP, tak ostatní na oplátku kecáme do zemědělství ;-)
Odpovědět
Jak píšete, že se Vám snaží radit laici, tak jsem si vzpomněla na v 90kách nově zřizované odbory ŽP na okresech. Hádejte, kdo ta místa obsadil. Absolventi zemědělky. Ti zde píšou o ŽP, tak ostatní na oplátku kecáme do zemědělství ;-)
pp
pavel peregrin
20.4.2023 06:56 Reaguje na Jarka O.Záleží na druhu zeleného hnojení. Hořčice, řepice, a podobné nenahradí hnůj, lepší je už svazenka.
Plně srovnatelné a v některém ohledu i lepší jsou vojtěška a jetel.Hnůj i víceleté pícniny podstatným způsobem zlepšují půdní strukturu, slouží dále hlavně jako zdroj primární organické hmoty, ale ty víceleté pícniny na rozdíl od hnoje ještě působí svými kořenovými exudáty a jsou schopny zpřístupňovat makro i mikroprvky z pevných půdních vazeb. Mimoto jsou samozřejmě, hlavně jetel, top předplodinami pro obiloviny.
Odpovědět
Plně srovnatelné a v některém ohledu i lepší jsou vojtěška a jetel.Hnůj i víceleté pícniny podstatným způsobem zlepšují půdní strukturu, slouží dále hlavně jako zdroj primární organické hmoty, ale ty víceleté pícniny na rozdíl od hnoje ještě působí svými kořenovými exudáty a jsou schopny zpřístupňovat makro i mikroprvky z pevných půdních vazeb. Mimoto jsou samozřejmě, hlavně jetel, top předplodinami pro obiloviny.
JO
JO
Jarka O.
22.4.2023 10:07 Reaguje na pavel peregrinZde je pravdivý popis od zemědělce a v článku odkaz na Rakousko:
https://euractiv.cz/section/evropske-finance/interview/frantisek-havlat-v-90-letech-jsme-zacali-likvidovat-zivocisnou-vyrobu-a-s-ni-i-cesky-venkov/
Odpovědět
https://euractiv.cz/section/evropske-finance/interview/frantisek-havlat-v-90-letech-jsme-zacali-likvidovat-zivocisnou-vyrobu-a-s-ni-i-cesky-venkov/
Karel Zvářal
18.4.2023 10:12Souhlas, zejména s bodem I. (pozemkové úpravy). Špatné hospodaření (orba pa spádnici) vyplývá ze starých ("středověkých") vlastnických map, jen nudličky se proměnily v pole, později v gigalány. Nebude-li se vláha zadržovat a orba provádět po vrstevnici, vodní eroze už brzo dílo zkázy dokoná.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-ticha-voda-nam-ornici-odnasi
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-ticha-voda-nam-ornici-odnasi
Karel Zvářal
18.4.2023 10:20 Reaguje na Karel Zvářal... ze starých vlastnických poměrů a katastrálních map...
Odpovědět
PE
Petr Eko
18.4.2023 10:08Nejsem zemědělec, ale vidím tyto hlavní příčiny:
- velkými či největšími majiteli půdy jsou akciové společnosti, jejichž vlastníkům jde jen o dividendy - zisk za každou cenu
- chybějící organická hmota, která je způsobena zrušením živočišné výroby a často i spalovaním slámy jako "obnovitelný zdroj energie".
- zrušení osevu pícnin a krmiv - dříve byla běžná pole s vojtěškou či směskou pro krávy, nyní se střídá jen pár plodin - pšenice, řepka, kukuřice a některé místní plodiny.
- dotace v jiných zemích, ze kterých pak levnější ceny plodin deformují náš trh
- obecně nezájem a odtržení většiny lidí od přírody a krajiny, resp. zemědělské krajiny, přístup "po nás potopa".
Řešení je ale nablízku, plánovaná deindustrializace Evropy a snížení počtu obyvatel své plody přinese, jen je otázkou, kdy a za jakých okolností..
Odpovědět
- velkými či největšími majiteli půdy jsou akciové společnosti, jejichž vlastníkům jde jen o dividendy - zisk za každou cenu
- chybějící organická hmota, která je způsobena zrušením živočišné výroby a často i spalovaním slámy jako "obnovitelný zdroj energie".
- zrušení osevu pícnin a krmiv - dříve byla běžná pole s vojtěškou či směskou pro krávy, nyní se střídá jen pár plodin - pšenice, řepka, kukuřice a některé místní plodiny.
- dotace v jiných zemích, ze kterých pak levnější ceny plodin deformují náš trh
- obecně nezájem a odtržení většiny lidí od přírody a krajiny, resp. zemědělské krajiny, přístup "po nás potopa".
Řešení je ale nablízku, plánovaná deindustrializace Evropy a snížení počtu obyvatel své plody přinese, jen je otázkou, kdy a za jakých okolností..
pk
pepa knotek
18.4.2023 10:09Autor článku zapomněl úvést s kolika dobytčími jednotkami na hektar vlastně hospodaří. Bez zapravování organické hmoty do půdy se mikrobiologické půdní procesy, struktura a nižší život v půdě neobnoví, jedná se jen o mrtvý substrát na kterém se pomocí průmyslových hnojiv daří cílenou výživou plodin něco vypěstovat. Počet mokřadů a polních cest jež povedou přes pozemek na tom mnoho nezmění. Kdo má zájem na likvidaci živočišně výroby a potravinářského průmyslu v této zemi je zemědělcům známo, agrární stranu v parlamentu nemají a koho soukromí zemědělci volí, raději se neptat.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
18.4.2023 10:42 Reaguje na pepa knotekNeustále mantra hnoje. Jistě, hnůj je výborný, ale disponují s ním jen podniky provozující ŽV. A ty ostatní? Kde ho mají brát?
Naštěstí existuje druhá varianta a v mnoha ohledech lepší, a tou je zařazování víceletých pícnin. Pro přísun organické hmoty naprosto rovnocenná a hlavně řešící problém pro podniky bez ŽV.
Odpovědět
Naštěstí existuje druhá varianta a v mnoha ohledech lepší, a tou je zařazování víceletých pícnin. Pro přísun organické hmoty naprosto rovnocenná a hlavně řešící problém pro podniky bez ŽV.
pk
pepa knotek
18.4.2023 11:59 Reaguje na pavel peregrinNic proti, kdo nemá hnůj může zařadit pícniny do osevního postupu, ale kdo to v praxi dělá, zvláště na pronajatých pozemcích.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
18.4.2023 12:23 Reaguje na pepa knotekTřeba my.Aby byla pravda celá- samozřejmě se musím snažit pro tu píci sehnat odbyt, třeba formou prodeje na senáž pro jiný subjekt či na úsušky. Přiznávám, je to problém a plocha pícnin , jak bych si ji představoval, není, ale dále mám v osevu zařazeno dost hrachu, bob a tak celkově je stav, dalo by se říci, uspokojivý.
Odpovědět
DA
DAG
18.4.2023 12:47 Reaguje na pavel peregrinNo, ale to nesmíte jet v bio, protože Vám pak odpadne řepka a být v dobré oblasti, aby Vám ten bob rostl.
Ve vyšších oblastech to řeší bio a bioplynkou ;)
U nás už jsou někteří sedláci i velké podniky bio, kvůli tmu, že je to dobrý byznys.
Odpovědět
Ve vyšších oblastech to řeší bio a bioplynkou ;)
U nás už jsou někteří sedláci i velké podniky bio, kvůli tmu, že je to dobrý byznys.
pp
pavel peregrin
18.4.2023 13:15 Reaguje na DAGPřesně tak- dobrý byznys. Ale tu nápravu, po které se volá, to nepřinese. Jinak ano, u nás bob roste a do bia se nechystáme ani náhodou, ale třeba ta řepka u nás konkrétně činí 7,3% osevního postupu. Čili o polovinu méně, než je doporučované zatížení.
Jinak v horší oblasti jde bez problému použít jetel, ať luční nebo inkarnát.
Odpovědět
Jinak v horší oblasti jde bez problému použít jetel, ať luční nebo inkarnát.
Jakub Graňák
18.4.2023 17:59 Reaguje na pavel peregrinSouhlas - a ještě dodám správně agitační úderné heslo: "Meziplodiny - do každé rodiny" :-)
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
18.4.2023 10:37zajímavý postřeh odjinud
https://blisty.cz/art/112982-bida-ceskeho-zemedelstvi.html?
Odpovědět
https://blisty.cz/art/112982-bida-ceskeho-zemedelstvi.html?
Karel Zvářal
18.4.2023 11:19 Reaguje na Michal Uhrovič"Článeček" na dva řádky + foto - i tak se dá vydělávat:-)
Jak myslíte, že vznikaly kaňony mezi kopci? Eroze je mnohem starší než zemědělství.
https://www.youtube.com/watch?v=Emqs2MVqJLk
Odpovědět
Jak myslíte, že vznikaly kaňony mezi kopci? Eroze je mnohem starší než zemědělství.
https://www.youtube.com/watch?v=Emqs2MVqJLk
JO
Jarka O.
19.4.2023 21:39 Reaguje na Karel ZvářalPřesně tak p. Zvářale! Ty blisty jsou hodné svého jména asi jako DR.
Odpovědět
MK
JO
Jarka O.
19.4.2023 21:37 Reaguje na Michal UhrovičTak to jste neviděl fotky kapučína tekoucího "z erodujících polí" - banánovníkovych plantáží ve střední Americe.
Odpovědět
Martin Hájek
18.4.2023 11:05Velice pěkné i když smutné pojednání o stavu naší krajiny a půdy. Různá vládní pomoc byla moc roztroušená a roztříštěná. Tato vláda nedělá nic. Předešlá alespoň něco málo udělala. Ale o tom to není. Vracet krajinu do života a původního stavu musí každý sám, kdo má půdu a vztah k ní, jako Honza Soukup. Původně jiným posláním, dnes ten, kdo by měl být daň vzorem všem ostatním. Od roku 1990 už jsme promrhali hodně času jen řečmi. Tak je čas už něco pro naši zemi udělat.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
18.4.2023 12:28 Reaguje na Martin HájekVíte, co by bylo asi nejlepší? Zemědělství v ČR ze zákona zakázat a měli by všichni pokoj. Zemědělci od neustále se navyšující byrokracie, nesmyslných nařízení, zákazů a příkazů, obyvatelstvo by neiritovala řepka, lány pšenice , vše bychom si dovezli a splnil by se sen ekologů.
Zajímavý by potom byl pohled na krajinu tak za dva-tři roky.
Odpovědět
Zajímavý by potom byl pohled na krajinu tak za dva-tři roky.
Rz
Roman z Vysočiny
18.4.2023 13:17Myslím, že trpělivost s úřady není na místě, za tohle by měli čelit žalobě za nicnedělání, porušení povinnosti při správě cizího majetku a obecné ohrožení (povodně,sucho), nemůžete kvůli podnikání jednoho degradovat půdu a znečišťovat vodu, na kterou mají další generace plné právo, běda jak bych naměřil snížený humus v půdě, náprava do termínu jinak konec s podnikáním a návrat dotací zpětně za X let, je mi líto, po dobrém to už rozhodně nepůjde, zemědělství čeká velká revoluce, jen počkejte.
Odpovědět
DA
DAG
18.4.2023 13:20 Reaguje na Roman z VysočinyČeká ho velká revoluce, ale jiná než vy si myslíte ;)
Odpovědět
pk
pepa knotek
18.4.2023 14:40 Reaguje na DAGA může se alespoň naznačovat, nebo vidíte jen výjevy ?
Odpovědět
DA
TZ
Tomáš Zeman
18.4.2023 15:44 Reaguje na DAGUž zase ty vaše brepty ? :-)
Když čtu vaše komentáře k zemědělství, říkám si proč se k němu vyjadřujete, když o něm tak málo víte.
Viz. vaše neznalosti o eko výše.
A včera jste mi neodpověděl, jestli jste si na svých pozemcích založil neproduktivní biokoridory :-) A určitě jste do toho hodně investoval, když máte tu drzost radit zemědělcům - vlastníkům, jak mají se svými pozemky nakládat.
Odpovědět
Když čtu vaše komentáře k zemědělství, říkám si proč se k němu vyjadřujete, když o něm tak málo víte.
Viz. vaše neznalosti o eko výše.
A včera jste mi neodpověděl, jestli jste si na svých pozemcích založil neproduktivní biokoridory :-) A určitě jste do toho hodně investoval, když máte tu drzost radit zemědělcům - vlastníkům, jak mají se svými pozemky nakládat.
DA
TZ
Tomáš Zeman
18.4.2023 19:30 Reaguje na DAG:-)) Zajímalo by to tady určitě nejen mě, jakou mají vaše "rozumy" váhu :-)
Odpovědět
DA
DAG
18.4.2023 19:58 Reaguje na Tomáš ZemanVěřte tomu, že žádnou. Ale neradujte se Vaše jsou na tom úplně stejně. Ostatně jako názory kohokoliv na jakémkoliv fóru.
Odpovědět
TZ
Tomáš Zeman
18.4.2023 22:01 Reaguje na DAGTa teď jste potvrdil, jak jste zaseklý. Já si na fórech dobré ponaučení které mě posune dál najdu. Najde si ho tam každý kdo se chce učit a umí vnímat i něco jiného než sebe. A to je ta váha. Snad jste tím nemyslel vliv na zákonodárce ? :-)
Odpovědět
TZ
Tomáš Zeman
18.4.2023 15:56 Reaguje na DAGRevoluce čeká zemědělství stejně jako většinu lidských činností včetně volnočasových, ale tipuju že vaše vize je úplně jiná. Máte na to nám jí konečně konkretizovat nebo si tady jen v každé diskusi o zemědělství léčíte nějaký mindrák ?
Odpovědět
JS
Jaroslav Soukup
18.4.2023 16:01Za mě dobrý, podnětný článek. Zajímavé a přínosné by bylo, pokud by měl český zemědělec ze strany ministerstva zemědělství doporučeno na 5% své výměry pro hmyz a ptactvo zachovat původní vegetací či louku, jak tomu je tuším v Dánsku.
Pomohlo by to biodiverzitě v krajině a dalo by se to spojit i s čerpáním zemědělských dotací (nebylo by to povinné, ale kdo by tak nečinil, ten by na dotace přestal mít nárok).
Odpovědět
Pomohlo by to biodiverzitě v krajině a dalo by se to spojit i s čerpáním zemědělských dotací (nebylo by to povinné, ale kdo by tak nečinil, ten by na dotace přestal mít nárok).
MK
Majka Kletečková
18.4.2023 23:04 Reaguje na Jaroslav SoukupRealizace takového návrhu by se mi hodně zamlouvala.
Odpovědět
me
meluzína
18.4.2023 17:16Mám velice podobné zkušenosti jako p. Soukup. Když jsem před pár lety přebírala posekané řepkové pole, nechtělo na tom první rok růst nic než ostřice, zdivočelá řepka, plazivý jetel – nejodolnější plevele. Díra na díře, živí hraboši mi běhali přes boty. Půda – tvrdá a šedivá jako beton, když jsem sázela první stromek, zjistila jsem že je na vrchu 5cm škraloup, a pod tím 50cm země suchá na prach, který se mi prosýpal mezi prsty.
Mám pozemky ve svahu, takže po každém lijáku bývaly vymletá erozní koryta. Stromy a keře zasazené první 3 roky všechny uschly, (nejsem rostlinář, něco uschlo i mojí nezkušeností, ale prostě z těch prvních se neuchytil ani jeden). Pastevní směsky mi na tom nechtěly růst, první 3 roky neustálé přisévání na prázdných místech a o jílku a bylinkách (řebříček, jitrocel, čekanka) jsem si mohla nechat jen zdát, po vysetí se pár měsíců držely a pak zmizely.
Teď po více než 10letech konečně mám na pastvině byliny, žízaly, brouky, ptáky, zajíce. V části kde mi pamětníci říkali že bývala mokřina do které nejezdili ani družstevní traktory je nejzelenější tráva celý rok, snad se mi tam jednou podaří udělat aspoň malou tůňku pro radost, bagrování a úprav se nebojím, ale nemám sílu na další úředníky a papíry.
Díkybohu, že příroda a půda zatím neztratily regenerační schopnost, dokáží se během pár let obnovit, ale kolik času ještě zbývá, než se půda dnešním agrotěžením a plošným trávením vyčerpá do pouště?
Odpovědět
Mám pozemky ve svahu, takže po každém lijáku bývaly vymletá erozní koryta. Stromy a keře zasazené první 3 roky všechny uschly, (nejsem rostlinář, něco uschlo i mojí nezkušeností, ale prostě z těch prvních se neuchytil ani jeden). Pastevní směsky mi na tom nechtěly růst, první 3 roky neustálé přisévání na prázdných místech a o jílku a bylinkách (řebříček, jitrocel, čekanka) jsem si mohla nechat jen zdát, po vysetí se pár měsíců držely a pak zmizely.
Teď po více než 10letech konečně mám na pastvině byliny, žízaly, brouky, ptáky, zajíce. V části kde mi pamětníci říkali že bývala mokřina do které nejezdili ani družstevní traktory je nejzelenější tráva celý rok, snad se mi tam jednou podaří udělat aspoň malou tůňku pro radost, bagrování a úprav se nebojím, ale nemám sílu na další úředníky a papíry.
Díkybohu, že příroda a půda zatím neztratily regenerační schopnost, dokáží se během pár let obnovit, ale kolik času ještě zbývá, než se půda dnešním agrotěžením a plošným trávením vyčerpá do pouště?
pp
pavel peregrin
18.4.2023 20:48 Reaguje na meluzínaVy byste se raději do zemědělství neměla vůbec pouštět, po tom, co tu vyprávíte za pohádky.
Odpovědět
me
meluzína
19.4.2023 09:33 Reaguje na pavel peregrinTo samé si myslím o vás. Ale na rozdíl od vás mým cílem není živit miliony a čekat na jejich díky před Kauflandem.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
19.4.2023 11:20 Reaguje na meluzínaTak nekomentujte normální zemědělství a vždy pište, že se ve vašem případě jedná o marginální záležitost. Protože napsat, že prvním rokem po přebraném řepkovém poli na něm nechtělo nic růst, představuje značnou dávku neumětelství, zlobte se jak chcete.
Odpovědět
me
meluzína
19.4.2023 14:30 Reaguje na pavel peregrinNeumět není tragédie. Problém je nebýt schopen se naučit. To je pro ty, kdo třeba uvažují si převezmou vlastní pozemky do vlastní péče a mají obavy jestli to zvládnou, protože se budou muset učit. A tyto obavy zveličují právě třeba příspěvky „živitelů milionů“, ale tito „živitelé milionů“ zase píší své komentáře s obavou, že přijdou o vlastní byznys na cizím majetku.
A k p. Peregrinovi: bylo by na velice dlouhou diskuzi co je a co není normální zemědělství.
Odpovědět
A k p. Peregrinovi: bylo by na velice dlouhou diskuzi co je a co není normální zemědělství.
pp
pavel peregrin
19.4.2023 16:47 Reaguje na meluzínaJistě, neumět není tragédie. Ale podle toho je také dobré napsat patřičný příspěvek, s mírou pokory a ne psát nesmysly o plošném trávení a poušti. To jsou s prominutím kecy, hodné bulváru.
Co je normální zemědělství, je každému normálnímu zemědělci , který se tím živí, jasné a netřeba o tom vést sáhodlouhé filozofické debaty, k ničemu nevedoucí.
Odpovědět
Co je normální zemědělství, je každému normálnímu zemědělci , který se tím živí, jasné a netřeba o tom vést sáhodlouhé filozofické debaty, k ničemu nevedoucí.
BM
Břetislav Machaček
19.4.2023 08:25 Reaguje na meluzínaVy se považujete za zemědělce, když ornou půdu zatravníte a osadíte
stromy? Potraviny se budou pěstovat kde, když tu budou pouze takoví
"zemědělci" jako vy? Přebírala jste pozemky v restitucích a v noci
vás nestraší předci, kteří tu půdu orali, osévali a sklízeli z ní to, co živí lidstvo?
Odpovědět
stromy? Potraviny se budou pěstovat kde, když tu budou pouze takoví
"zemědělci" jako vy? Přebírala jste pozemky v restitucích a v noci
vás nestraší předci, kteří tu půdu orali, osévali a sklízeli z ní to, co živí lidstvo?
me
meluzína
19.4.2023 09:42 Reaguje na Břetislav MachačekMoji předci mě strašili, když jsem chodila kolem polí které vypadaly jak popisuji. A jediné co si dnes vyčítám, že jsem s rozhodnutím starat se o svůj majetek sama tak dlouho čekala.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
19.4.2023 21:14 Reaguje na meluzínaDržím vám palce!
Při péči o krajinu i při psaní komentářů.
Odpovědět
Při péči o krajinu i při psaní komentářů.
Miroslav Vinkler
18.4.2023 18:06Letmo jsem si pročetl celou diskuzi , nestačím se divit jak se do autora trefují echt zemědělci nebo ti, co si myslí, že zemědělství rozumí.
Dovolím si připomenout, že již na ZŠ jsme se učili o bohatých černozemích zejména na jižmí Moravě ale také Polabí, jako národním bohatství.
A tak se těch kritiků ptám - kde ty černozemě dnes máme ?
Když jste všechno dělali , jak se dělat má !
Kde soudruzi z NDR udělali chybu?
Můj odhad je, že vznikla škoda ve výši několika bilionů Kč , ale nikomu to nechybí !
Odpovědět
Dovolím si připomenout, že již na ZŠ jsme se učili o bohatých černozemích zejména na jižmí Moravě ale také Polabí, jako národním bohatství.
A tak se těch kritiků ptám - kde ty černozemě dnes máme ?
Když jste všechno dělali , jak se dělat má !
Kde soudruzi z NDR udělali chybu?
Můj odhad je, že vznikla škoda ve výši několika bilionů Kč , ale nikomu to nechybí !
Karel Zvářal
18.4.2023 18:56 Reaguje na Miroslav Vinklerhttps://archiv.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/313498-misto-poli-beton-denne-v-cesku-zmizi-15-hektaru-pudy/
Když se o problému nemluví, zmizí.
Odpovědět
Když se o problému nemluví, zmizí.
pp
pavel peregrin
18.4.2023 20:52 Reaguje na Miroslav VinklerTak konkrétně v tom Polabí nikam nezmizely, na Moravě je to trochu jiné, tam opravdu vinou chamtivosti v devadesátkách byly ty půdy zdegradovány, ale zase nejde o plošnou devastaci, nýbrž lokální.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
18.4.2023 21:31 Reaguje na pavel peregrinO Polabí se přít nebudu , ale jižní Moravu to chytlo plošně, žádný lokální úlety.
Škoda, že ten odborný článek už nemám, s radostí bych přeposlal.
Uvádí se , že 1 cm půdy se může tvořit i sto let.
Odpovědět
Škoda, že ten odborný článek už nemám, s radostí bych přeposlal.
Uvádí se , že 1 cm půdy se může tvořit i sto let.
pp
pavel peregrin
19.4.2023 06:58 Reaguje na Miroslav VinklerDávám vám za pravdu, protože jsem si s jižní Moravou spojil i prostějovsko, olomoucko a to opravdu jižní Morava není.
Odpovědět
KB
Karolina Batelková Tampová
18.4.2023 20:16Je štěstí, když se najdou ještě lidé, kterým opravdu jde o přírodu. Bohužel, tlak různých skupin vytěžit ze země co nejvíce, přispívá k devastaci krajiny .Znám mnoho poctivých, kteří se k půdě opravdu chovají jako k pokladu. Nechápu tedy lidi a úřady, které ještě hází "klacky pod nohy".A jestli zde někdo řeší, kde na to někdo bere peníze?!. Tak ,ať se také stará. Peníze však ,ať opradu do krajiny nacpe. Snad něco našem dětem zachranime. Karolina
Odpovědět
KB
PB
Petr Blažek
18.4.2023 20:41Hospodaříme na navrácených polích již 33 let. Postupně jsme přebírali další pole od upadajících zemědělských subjektů. A světe div se námi obhospodařovaná zemědělská půda netrpí nadměrnou erozí, když prší tak z našich polí voda odtéká až jako z posledních, když oráme ( což se nám snaží státní správa znemožnit) tak oráme převážně po vrstevnici a půda nám nepadá ze svahu, ale naopak ji překlápíme do kopce.
Ovšem v žádném případě se nevzdáváme organické hmoty v podobě slámy, na což bohužel mnoho zemědělců skočilo, když se začala sláma v rámci "ekologie" spalovat.
A za těch 33 let u nás nedochází k poklesu úrody, ba naopak díky lepším odrůdám mírně roste.
Odpovědět
Ovšem v žádném případě se nevzdáváme organické hmoty v podobě slámy, na což bohužel mnoho zemědělců skočilo, když se začala sláma v rámci "ekologie" spalovat.
A za těch 33 let u nás nedochází k poklesu úrody, ba naopak díky lepším odrůdám mírně roste.
DV
Daniel Višňovský
19.4.2023 09:46Jéééé, tohle je kousek od Kooooožova, tam jsem měl 1,5 hektaru, původně to bylo JZD Orasice, nemám pravdu, autore? Co dělají Kamenná slunce?
Odpovědět
