https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jan-zeman-cop-27-neprekvapive-zkrachovala
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jan Zeman: COP 27 nepřekvapivě zkrachovala

28.11.2022
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
„Tak nám zkrachovala 27. světová klimatická konference (COP 27)!“ řekl by dobrý voják Švejk. Dodávám, že se tentokrát konala v egyptském Šarm Aš Šajchu ve dnech 6. – 20. listopadu 2022).
 
Slyším námitky některých, že to není pravda. Že se konference shodla:
      1) Kdy a kde se zhruba za rok sejde,
      2) Na dokumentu, charakteru úpěnlivé výzvy ve smyslu: „Konejte, prosím, energická opatření na ochranu stability klimatu!“
      3) Na jistém, blíže neurčeném Fondu kompenzace klimatických škod chudým státům.
      4) Na odmítnutí uhlí, ne však ropy a zemního plynu.

Svatá prostoto, nemusíme spekulovat nejen o dopadu výzev, ale i o mlhavých obrysech Fondu kompenzace. Mnoho minulých Konferencí COP slíbilo chudým státům finanční pomoc na realizaci opatření na ochranu stability klimatu ve výši asi 100 miliard dolarů US každý rok. Mělo jí o aktivní, mitigační opatření ke snížení emisí zhoubných skleníkových plynů. Poskytnuto bylo ale reálně kolem 10 miliard USD za rok. Jejich využití bylo sem tam z řady důvodů divné. Ještě mnohem podstatnější je ale skutečnost, že kdyby vyspělé státy a jejich obří nadnárodní firmy i po pádu kolonialismu brutálně nevysávaly velkou část rozvojových států v řádu stamiliard dolarů US, nejspíš by až na výjimky nebylo potřeba zahraniční pomoci rozvojovým státům na podporu klimatických opatření.

Zde už má jít jen o Fond kompenzace škod, způsobených rozvratem klimatu. Ptám se, jak se určí, která škoda vlivem přírodní katastrofy je způsobena změnou klimatu? U tajfunů vědci nevědí, resp. průkazné důkazy nemají. U povodní je nejméně 90 % ekonomických škod způsobeno neodpovědnou výstavbou v záplavových územích nezávisle na tom, zda povodeň vznikla jako důsledek běžného klimatu nebo sílící klimatické změny. Masová výsadba a pěstování lesů je nezpochybnitelná. Ale jen za podmínky, že se ty lesy podaří dlouhodobě chránit. Nemusí nutně přijít brazilský prezident Bolsonaro s tím, že jsou brzdou ekonomického rozvoje Amazonie a tudíž je likvidujme, ač opak je pravdou.

K neodmítnutí ropy a zemního plynu nemám co dodat. Jak je známo, skleníkové plyny ovlivňují klima na celé planetě Zemi nezávisle na původu a na místě emise.

Mohu se opakovat

Když se podívám na své starší články, věnované světovým klimatickým konferencím, nemusím na nich měnit nic podstatného, viz Zeman,J.: Problémy ochrany klimatu, které konference neřeší, Ekolist 27.12.2019, Zeman,J.: Ke sporu o klimatické změny, Ekolist 1. 6. 2020 a další.

Je pravda, že se Evropská unie snaží být tahounem boje proti sílící klimatické změně. Je pravda též, že ten boj vede zjevně nekvalifikovaně, podvazují jej i některé její směrnice charakteru zákonů, takže výsledek je pár nemastných neslaných frází o potřebě s tím něco dělat a jisté ne příliš upřímné závazky jednotlivých států snížit své emise skleníkových plynů, které ale málo kdo bere vážně. Není přitom podstatné, zda se přijaté závazky neplní proto, že příslušné státy byly k nim tzv. „dokopány“ nebo proto, že v konkurenci řady dalších potřeb potřeba ochrany stability klimatu nepřekvapivě prohrává, o nesladěnosti politik nemluvě.

Prakticky celý čas konferencí je věnován dohadování, která země či skupina zemí sníží své emise skleníkových plynů o tolik a tolik a klíčové problémy se nedostávají na pořad jednání. Těch systémových problémů je ale dlouhá řada, počínaje reálným ovládáním světa světovou finanční oligarchií a jí plozenou obrovskou sociální nerovností, obrovskou mocí vojensko průmyslového komplexu některých států, který hledá pro své kontroverzní zboží odbyt mimo jiné provokováním válek a závodů ve zbrojení, silnou pozicí průmyslu fosilních paliv, automobilové lobby, velké zemědělské loby atd. atp.

Před lety jsem se rouhal, že kdyby se COP dohodla, že světové společenství zruší perverzní mezinárodní mnohostranné dohody o osvobození mezinárodní veřejné dopravy od placení daně z přidané hodnoty včetně jí spotřebovaných paliv a energie a o osvobození mezinárodní námořní, námořně rybářské, vnitrozemské vodní a mezinárodní letecké dopravy od placení spotřební daně za pohonné hmoty, hrozící klimatickou katastrofu sice neodvrátí, ale udělala by pro ochranu životního prostředí a stability klimatu aspoň něco konkrétního a nezpochybnitelného, navíc tržně konformního. Lze-li věřit datům české statistiky, pak z nich lze vypočítat, že jen ČR v roce 2017 takto podpořila ničení životního prostředí a stability klimatu částkou asi 50 miliard Kč, z toho téměř 18 mld. Kč byla přímá podpora spotřeby fosilních paliv, zejména ropných. Tato čísla, stejně jako čísla z jiných let, dosud nikdo nerozporoval. Bohužel na žádné z COP žádný stát nenavrhnul tyto staré, archaické mezinárodní mnohostranné smlouvy charakteru zvykového práva (v případě letecké dopravy jde o tzv. chicagskou konvenci z roku 1944) zrušit, neboť politika maximalizace dopravní politiky je svatá jak v minulosti kráva v Indii. Kupodivu to nenavrhnul ani zástupce některého z deseti velmi nízko položených států, které pomalu zatápí stoupající hladina oceánu.

Metodické otazníky

Metodika výpočtu parametrů důležitých pro boj se sílící klimatickou změnou není vůbec jednoduchá. Přesto jsou tu věci velice podivné. Jde o:
1) Výpočet komplexní energetické náročnosti.
2) Výpočet komplexní náročnosti na emise skleníkových plynů, viz Zeman,J.: Metodologické problémy skleníkového efektu a klimatických změn, Ekolist, 27.11.2021

Ad 1) Problém komplexní energetické náročnosti

Velkým problémem zůstává neschopnost počítat komplexní energetickou náročnost potřebných „energetických manévrů“. Jinak by mnohá řešení, která v úhrnu zvyšují celkovou spotřebu paliv a energie a tím i celkové emise skleníkových plynů, nemohla být přijata. Kromě elektrického vytápění sem patří úsilí o vodíkovou ekonomiku, elektromobilitu apod.

Že z řady možností vytápění je z hlediska komplexní energetické náročnosti nejnáročnější vytápění elektřinou, je dlouhodobě známo. To ale nebránilo prohlásit elektrické vytápění za šetrné a nemálo ho v Česku dotovat, viz 90. léta. Pomocí nepřímých křížových dotací je skrytě dotováno i dnes a ani ekologům energetikům to podle všeho příliš nevadí. To je pak těžké.

Vodíkovou energetiku můžeme rozvíjet jedině na základě dostatku levného a šetrného vodíku. Jsou tři technologie průmyslové výroby vodíku: elektrolýza vody, chemický rozklad vody a ze zemního plynu. Energetická náročnost výroby vodíku elektrolýzou a chemickým rozkladem vody je tak vysoká, že tyto postupy ji činí energeticky absolutně neefektivní. Někteří ekologové uvádí předpoklad budoucího dostatku levné šetrné fotovoltaické a větrné elektřiny. Takový předpoklad zřejmě není reálný ani v dlouhodobém časovém horizontu, protože výroba elektřiny ze Slunce v prosinci klesá na minimální hodnoty a větrnost se mění. V Německu na pobřeží Severního moře je větrnost nejnižší v prosinci a v lednu, kdy je jí nejvíc potřeba. Výroba vodíku ze zemního plynu je sice možná, ale pak je efektivnější využívat přímo zemní plyn.

Vodík má i další problémy. Protože atomy vodíku jsou velmi malé (atomové číslo 1), velmi obtížně se zkapalňuje, skladuje a dopravuje. Jeho doprava vyžaduje masivní ocelové tanky a náročné chlazení na teploty blízké absolutní nule, což citelně komplikuje využívání vodíku v průmyslovém měřítku. Vodík snadno vybuchuje. Bezpečnostní hledisko nelze podceňovat.

Ekologicky šetrný (zelený) vodík nemůže být vyráběný ze zemního plynu. Efektivnost jiných postupů získávání vodíku závisí na šetrnosti získávání energie nezbytné pro jeho výrobu.

O efektivnost elektromobility se vedou spory. Příznivci Energiewende a Zelené dohody tvrdí, že elektromobil je proti autům s benzínovým a naftovým motorem energeticky efektivní. Řady jiných odborníků tvrdí opak. Upozorňuje na vysokou náročnost elektromobilů na dodávky barevných a vzácných kovů a na problémy spojené s těžbou a zpracováním jejich rud (obvykle je provází těžká devastace regionů těžby), soustředěných navíc často jen do několika států světa. Ty se ale v Evropě nepočítají, což je chybné. Elektromobil má vysokou váhu baterií, vysokou energetickou náročnost výroby řady komponent pro elektromobil, bateriemi počínaje. Osobně elektromobil nepovažuji za příliš efektivní, byť v podkladech obou stran sporu řada věcí chybí, technologie se poměrně rychle vyvíjí a věcná diskuse je značně limitována ideovou přepjatostí stoupenců elektromobility.

Masová elektromobilita, korunovaná zákazem prodeje nových aut na fosilní paliva v EU od roku 2035 předpokládá dostatek šetrně získávané elektřiny a tím i zásadní zvýšení její výroby, což se ale nezdá reálné. Kalkulace s dostatkem nepravidelně vyráběné a dodávané elektřiny ze Slunce a z větru klade otázku, zda elektromobilita nebude příčinou obávaných blackoutů, kolapsů elektroenergetických soustav. Elektromobilita předpokládá dostatečnou síť dobíjecích stanic. Současná intenzivní silniční doprava zajištění sítě dobíjecích stanic s požadovanou preferencí rychlého nabíjení silně problematizuje. Zdaleka ne všichni motoristé disponují garáží, kde lze snadno auto na noc zapojit do zásuvky a dobít. Sídliště nejen Prahy 13 jsou plné na ulici parkujících aut, což možnost nabíjení elektromobilů zpochybňuje. Hořící elektromobil se obtížně hasí, což je riziko zejména pro podzemní garáže. Bezpečnostním rizikem je i skutečnost, že případný blackout by rychle paralyzoval veškerou dopravu. Elektromobilita je prakticky vyloučena v armádě, u policie, v záchranných složkách atd.

Nechávám stranou současnou cenovou houpačku, kdy se pohon auta na elektřinu stal dražší než na benzín. I zde záleží na zdroji elektřiny. Situace se může změnit dřív, než tento článek vyjde.

2) výpočet emisí skleníkových plynů

Že je vedení Evropské unie hluboce sebestředné a trpí mesiášskými komplexy, je známo. Ke křiklavým důsledkům patří pojetí oleje z palmy olejné jako biopaliva, což stimuluje kácení a často i vypalování tropických deštných pralesů. Emise skleníkových plynů jsou pak 5-6x vyšší ve srovnání s fosilními palivy, o prohlubování hladu v rozvojových státech tropů nemluvě. Prý s touto ostudnou praxí po dvaceti letech EU skončí. Uvidíme. Neméně ostudná je pokračující politika pálení zemědělské produkce co biopaliv. Prohlubuje beztak vážný hlad ve světě, významně stimuluje poškozování životního prostředí, zvláště pak orné půdy, vodních zdrojů a bioty. Zde ale obrat v klimatické politice EU nehrozí. Aktuální snižování zemědělské výroby pod praporem její ekologizace dál prohlubuje problémy zabezpečení výživy, což je žhavý problém mimo jiné i pro ztrátu potravinové soběstačnosti ČR po roce 1989 a její prakticky nepřetržité, stále nebezpečnější prohlubování. Když někteří ekologové podrobně prozkoumají zprávy typu že „Firma x emituje za rok 1 milión tun CO2“, s překvapením zjistí, že po zahrnutí neevropských podniků oné firmy jde například o 2,5 mil. t emisí CO2.

Skleníkové plyny se na skleníkovém efektu na Zemi podílí zhruba následovně: vodní pára jednou až dvěma třetinami, oxid uhličitý CO2 a metan CH4 asi 13-35 %, ozon asi 3-4 %, freony a halony asi 1-2 %. Silný skleníkový plyn oxid dusný N2O se neuvádí. Nejsilnější skleníkový plyn je ale fluorid sírový SF6, pro který platí „1 SF6 = 26 087 CO2ekv.“ Jeho životnost v ovzduší je asi 3 200 let. Objevuje se v aféře fotovoltaických panelů v letech 2008-10, kdy jeho vysoké emise, provázející výrobu těchto panelů v Číně, významně přispěly k tristní skutečnosti, že kromě obřího, převážně fotovoltaického tunelu v úhrnné výši asi 1 000 mld. Kč v ČR, který využívání OZE v Česku těžce a nadlouho zkompromitoval, byl přínos oněch fotovoltaických elektráren pro stabilitu klimatu záporný. Tak to vypadá, když jsou za každou cenu protlačovány nové, technicko ekonomicky nezralé technologie a když se environmentální ekonomie nahrazuje ekonomií neoliberální, resp. když se zavádí obchod s povolenkami na emise CO2 a provádí se s ním divoké pokusy.

Zatímco z řady výrob byl SF6 již vytlačen, zůstává při výrobě větrných turbín. U efektivnosti větrných elektráren zůstává řada otazníků včetně nedávného izraelského pozastavení jejich instalace pro podezření, že prohlubuje sucho. Do oficiální metodiky IPCC výpočtu emisí skleníkových plynů se vloudily jisté chyby:

- Emisní náročnost určuje podle emisí CO2 ze spálení příslušného fosilního paliva v množství poskytující srovnatelnou jednotku užitečné energie, ač je nutné tyto i jiné emise počítat jako součet emisí v celém reprodukční řetězci „těžba + zpracování + doprava + spotřeba (zpravidla spálení)“. Dopady tohoto omylu jsou velké a tragické.

Podle oficiální metodiky IPCC při získávání energie z fosilních paliv je na měrné emise skleníkových plynů nejhorší uhlí a nejméně špatný je zemní plyn, tvořený z 90 i více % metanem. Pokud ale zahrneme i úniky metanu při těžbě fosilních paliv (asi 0,5 % energetického ekvivalentu u uhlí, 2-4 %, podle některých 3-6 % energetického ekvivalentu vytěženého paliva u ropy a zemního plynu), dále 1/3 energie spotřebovanou na zkapalňování a zpětnou konverzi zkapalněného zemního plynu na plyn za účelem jeho přepravy tankery, je pořadí zcela jiné. Na jednotku přepravené užitečné energie paliva je nejhorší břidlicový plyn, zkapalňovaný pro potřeby přepravy tankery, po té ropa těžená z břidlic, pak zemní plyn klasicky těžený a zkapalňovaný za účelem přepravy tankery, pak ropa klasicky těžená, pak zemní plyn klasicky těžený a přepravovaný plynovody, po té lignit, po té hnědé uhlí a nejméně špatné je černé uhlí. Nezařazuji břidlicový plyn dopravovaný plynovody, protože jeho úniky při těžbě se nesledují, takže o rozsahu úniků metanu při těžbě plynu z břidlic a zejména z jeho vytěžených opuštěných ložisek panují značně nejisté dohady. Dodávám, že doprava ropy ropovody je šetrnější ve srovnání s dopravou ropy tankery, ale v případě měrných emisí skleníkových plynů není rozdíl zásadní, jako je dopad proplachování tankerů po odčerpání ropy v přístavech mořskou vodou na znečišťování příslušného moře ropou.

V posledních 10-15 letech mohutně se rozvíjející praxe zkapalňování zemního plynu za účelem jeho přepravy tankery podstatně zvyšuje celkové emise skleníkových plynů ve srovnání s klasickou přepravou zemního plynu plynovody. Není dobré nad tím zavírat oči.

K tomu dodávám trojí: z hlediska měrné emisí skleníkových plynů je to, jak je výše uvedeno. Z hlediska ochrany čistoty ovzduší a veřejného zdraví je ale relativně nejhorší lignit, poté hnědé uhlí, po té černé uhlí, pak ropa a zdaleka nejčistší je zemní plyn, který má prakticky nulové emise tuhých znečišťujících látek a oxidu siřičitého. Z hlediska množství prolité lidské krve je zdaleka nejhorší ropa. Kdejaká válka včetně obou světových se vedla a vede o ropu buď plně (klasicky přepadení Iráku v roce 2003 či Libye v roce 2011) nebo částečně (sem patří i obě světové války). Politikové by měli jasně říci veřejnosti, jak to je, že jsou taková a onaká řešení s takovými výhodami a nevýhodami a že z toho a onoho důvodů dávají přednost takovému či jinému řešení. Například, „když podporujeme plynofikaci vytápění, podporujeme ochranu čistoty ovzduší a veřejného zdraví, ale za cenu zhoršení sílící antropogenní klimatické změny“. Ideální řešení bohužel neexistuje.

- Cement a vápno. Metodika IPCC počítá emise CO2 vzniklé rozkladem vápence CaCO3 na oxid vápenatý CaO a CO2. Po spotřebování cementu či vápna během asi 4 let proběhne opačný proces přeměny CaO zpět na CaCO3. Toto vázání emisí CO2 ale metodika IPCC nebere v úvahu.

- Zásoby dřeva v lesích. Zásoby dřeva v lesích metodika IPCC počítá podle počtu hektarů lesů, ač se jednotlivé lesy výší zásoby dřeva na pni významně liší. Chce všem měřit stejně, čímž se ale dopouští citelných metodických chyb. Chápu, že v mnoha rozvojových státech není známa výše zásoby dřeva na pni v tamních lesích. V řadě států včetně ČR ale tato výše známa je a mělo by se z ní vycházet.

Statistika fugitivních emisí (ze změn využívání krajiny) skleníkových plynů je neúprosná, viz léta obří kůrovcové kalamity nejen v Česku posledních let. Ještě v roce 2017 v Česku změna ve využívání krajiny snižovala celkové emise skleníkových plynů o 4,1 mil. tun CO2ekv., a to zejména zvyšováním zásob dřeva na pni. Již v roce 2018 v důsledku kůrovcové kalamity přešla do zvýšení o 1,4 mil. t CO2ekv., v roce 2019 přispěly k růstu emisí CO2ekv.o 8,2 mil. t a v roce 2020 předběžně o 12,8 mil. t CO2ekv. Plocha lesů se přitom v ČR prakticky nezměnila. Podobně se projevují obří požáry na západě USA, v jihovýchodní Austrálii, v našem Českém Švýcarsku atp.

První část 6. zprávy IPCC v srpnu 2021 vyvrátila dosud tradované, že se obsah hlavního skleníkového plynu – vodních par (jedna až dvě třetiny skleníkového efektu ovzduší Země) – v ovzduší dlouhodobě nemění. Není to snadné určit. Dlouhodobý družicový výzkum shledal, že za léta 1990-2020 se obsah vodních par v ovzduší Země zvýšil v průměru o 10 %. Otázkou je, jaké to má dopady na celkovou teorii klimatické změny. Chápu, že je to poměrně čerstvé zjištění a že odpověď na ní nemusí být snadná. Chybějící zpřesnění klimatické teorie ale nahání vodu na mlýn kritikům teorie antropogenních klimatických změn.

Platí ale, že elektrická a tepelná energie získávaná z jaderných paliv a z obnovitelných zdrojů jsou přímo plus nepřímo zatíženy nízkými emisemi skleníkových plynů a fosilní paliva jsou naopak zatížena vysokými přímými a nepřímými emisemi skleníkových plynů. Boj části ekologů proti jaderným elektrárnám zásadně stěžuje boj za ochranu stability klimatu na Zemi.

Válka

Kromě obřích nákladů na zbrojení (v roce 2020 šlo o téměř 2 000 miliard dolarů US) také do klimatické politiky 24. února 2022 vstoupila ruská válka na Ukrajině. Chápu frustraci, neboť tato válka, stejně jako každá jiná válka, situaci včetně ochrany stability klimatu dále zhoršuje. Ředitel CENIA odhadl možné emise skleníkových plynů v důsledku bojových operací této války v polovině června na úroveň převyšující emise skleníkových plynů v Česku v roce 2020. Nejspíš byly ještě vyšší. Od té doby se jistě dál podstatně zvýšily. Lze také čekat další enormně nákladnou vlnu přezbrojování, tak jako po každé velké válce. Zbrojaři jsou hlavními vítězi.

Války ale probíhaly a i dnes probíhají i na řadě dalších míst Země: jen z posledního čtvrtstoletí jde zejména o útok na Jugoslávie 1999, na Afghánistán 2001–21, resp. už od roku 1974, na Irák 1991 a 2003-17, válka v Sýrii 2011-18, útok na Libye 2011- dosud, válka v Jemenu od roku 2011? dosud a to jsou jen války „velké“… Je to blízko (bombardování Jugoslávie ale bylo ještě blíž). Došlo k vyhrůžkám o použití jaderných zbraní. To je mimořádně nebezpečné. Lze-li věřit expertům na jadernou válku, v Evropě by trvala 80 minut, svět by zničila za několik hodin…

Současná válka na Ukrajině mimo jiné potvrzuje známou, ale ignorovanou skutečnost, že pro rozvoj včetně politiky ochrany stability klimatu je mír základním předpokladem. Válka na Ukrajině i všechny ostatní vedené války by měly okamžitě skončit, což ale zůstává jen přáním některých. Historie mluví o nepoučitelnosti lidstva. Smutné, velmi smutné. Jistě i proto, ale zdaleka nejen proto, světová klimatická konference COP 27 skončila fiaskem, byť se mnozí politici pokouší věc lakovat na růžovo.


reklama

 
foto - Zeman Jan
Jan Zeman
Autor je ekolog a čtenář Ekolistu.cz

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (32)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PJ

Pavel Januška

28.11.2022 07:02
Děkuji za článek. Člověka potěší, když si přečte, že i někdo jiný má stejné pochybnosti a uvádí podobné závěry. Zarážející je, že většina v článku uvedených argumentů, bývalo v 80. letech učivo gymnázia (zákony zachování, tuhnutí cementu a vápna, koloběh látek v přírodě). To už po dnešní školství neplatí? Nebo všichni už zapomněli, nebo se jim nechce myslet? Nebo to je jako případ dr. Urválka (prokurátor v politikých procesech 50.let), absolventa právnické fakulty? Když si strana žádá, zapomenu na dobré vychování a získané vzdělání?
Odpovědět
GP

Galipoli Petr

28.11.2022 09:01 Reaguje na Pavel Januška
Technická poznámka: Je rozdíl (chemický) v tuhnutí vápenných směsí (koloběh CaCO3 -> CaO -> Ca(OH)2 -> CaCO3) a tuhnutí/tvrdnutí betonu (hydratace a krystalizace), kdy se CO2 procesu vůbec neúčastní.
Odpovědět
LB

Lukas B.

28.11.2022 11:29 Reaguje na Galipoli Petr
přesně tak. ale oni to většinou netuší ani osoby, od kterých by to jeden čekal. ostatně CO2 s betonem (resp. s alkaliemi v něm) reaguje, ale až časem, a to rychlostí desetiny až jednotky milimetrů hloubky ročně, a nazývá se to karbonatace.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

28.11.2022 08:13
Pěkný článek
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.11.2022 09:05
"Ještě mnohem podstatnější je ale skutečnost, že kdyby vyspělé státy a jejich obří nadnárodní firmy i po pádu kolonialismu brutálně nevysávaly velkou část rozvojových států v řádu stamiliard dolarů US, nejspíš by až na výjimky nebylo potřeba zahraniční pomoci rozvojovým státům na podporu klimatických opatření."

To je zajímavý názor, zajímalo by mě kde se vzaly ty stovk miliard dolarů, z koho to vydřely a jak? Západní firmy těží nějaké suroviny a platí jim za to, v Africe ale působí hlavně Čína. A tyhle státy o to velmi stojí, je to pro ně bezpracný zisk.
Samozřejmě tam autor neráčil uvést, kolik ale Západ investoval do těchto zemí, především v době kolonialismu, kdo tam vybudoval základy průmyslu a hlavně školství.
A jak to dopadlo? Bývalé britské kolonie jsou v současné době nejrozvinutější a nejbohatšími státy světa: USA, Kanada, Austrálie, Nový Zéland, Singapur, Honk-Kong, Tchaiwan, Jižní Korea, rozvíjí se i přemnožená Indie.

Fakt ale je asi zcela nezamýšlený efekt, že nebýt kolonilalismu nebylo by nutno pomáhat chudým zemím s transformací špinavé fosilní energetiky a dopravy na čistou. Žádnou by tam neměli a doprava velbloudy a na oslech je zcela čistá. Navíc nebýt západní medicíny a potrav. pomoci, hnojiv atd. nikdo by se nepřemnožoval, hladomory by krutě devastovaly velkou část světa.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

28.11.2022 10:05
Pěkný článek, navíc podpořený řadou číselných údajů. Dále z textu vyplývá, že pan Zeman dokáže myslet vlastní hlavou , což je v přímém protikladu s hlávkami zelí, které na krku nosí celá řada členů EK, zejména její předsedkyně Leyenová a mpř. Timmermans a celá řada českých eurohujerů.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.11.2022 12:20 Reaguje na Miroslav Vinkler
Na rozdíl od vás. Va máte v glocně koblihu, což je proti hlávce zelí daleko vyšší level.
Odpovědět

30.11.2022 17:21 Reaguje na Pavel Hanzl
Není tohle dokonce i pod VAŠI úroveň?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.11.2022 17:42 Reaguje na
Je. Ale dyž někdo zvrací takový blijance na vedení EU, tak se musím ozvat. Vinkler má asi obsesi a chytá hysťáky, ale sprostota a zcela vylhané urážky by se tolerovat neměly.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

28.11.2022 12:20
Pane Zemane, mám pro Vás jednu malou, ale zásadní, radu. Ověřujte si vaše zdroje informací o IPCC. A nebo si rovnou nějakou zprávu přečtěte. ;)

1) Zavádějící informace (lež) o vodní páře.
Už v prvním IPCC reportu se očekával její nárůst:

,,emissions resulting from human activities are substantially increasing the atmospheric concentrations of the greenhouse gases: carbon dioxide, methane, chlorofluorocarbons (CFCs) and nitrous oxide. These increases will enhance the greenhouse effect, resulting on average in an additional warming of the Earth's surface. The main greenhouse gas, water vapour, will
increase in response to global warming and further enhance it.,,

2) Zavádějící informace o cementu:
Zajímalo by mě odkud autor čerpá informace o přeměně na CaCO3 během 4 let? Odhad z prací které jsem dohledal je, že pohltí zhruba 25-50% za životní cyklus, tedy i více jak 100 let. Jinak proces ,,Mineral carbonation,, je známý i pro IPCC a dokonce je i součástí speciálního reportu CARBON DIOXIDE CAPTURE AND STORAGE z roku 2005.

3) Zavádějící informace (lež) o množství dřeva (biomasy) v lesích:
Pokud by autor otevřel kapitolu Forestry, tak by se dozvěděl že IPCC nebere v potaz jen rozlohu lesů.

4) Emisní náročnost:
Autor obviňuje IPCC z velkého a tragického omylu. A přitom se velkého a tragického omylu dopustil on sám. Opět, kdyby si vyhledal a prostudoval materiály od IPCC našel by i velmi staré materiály. Třeba
CH4 EMISSIONS: COAL MINING AND HANDLING z roku 1996.

... a tím bych to asi uzavřel. Další věci se mi nechce dohledávat.

Redakce Ekolistu si s ověřováním informací hlavu neláme. Takže nepochybuji že na to redakce nebude nijak reagovat - přeci, každý má právo se vyjádřit. I když tvrdí ne tak úplně pravdu. :-)
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

28.11.2022 13:10 Reaguje na Petr Eliáš
Víte, on IPCC řeší následky a ne příčinu. Tu nemá odvahu ani pojmenovat. Tou je totiž 10 miliard lidí. A plyny jsou jen důsledek toho, že nechtějí umřít.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.11.2022 15:09 Reaguje na Slavomil Vinkler
Na Zeměkouli běží uhlíkový koloběh, uhlík z rostlin jde ve formě CO2 do atmosféry a zpět fotosyntézou na uhlík. Všechny organismy jsou do něho zapojeny a stále je vyvažován na nulu. V tom problém není, ovšem když se do toho zapojí uhlík fosilní, který není součástí koloběhu, celé se to rozhodí. A ten klíč je 50 miliard tun CO2 každoročně emitovaných z fosilních zdrojů.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

28.11.2022 15:13 Reaguje na Pavel Hanzl
10 miliard lidí. A plyny jsou jen důsledek toho, že nechtějí umřít. To je klíč.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

28.11.2022 16:53 Reaguje na Slavomil Vinkler
Plyny jsou důsledkem prozatímní neschopnosti 8 miliard lidí obejít se bez fosilních paliv. To bude strašně těžké, ale řešitelné to je. Nesmíme ale dále pokračovat v hraní klimatickéko divadla.

Opravdu nevím, jaké konstrukty chcete vyvozovat z faktu existence 8 miliard lidí, kterých bude za pár desetiletí 10 miliard. Jinými slovy, jak ten váš klíč chcete použít?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

28.11.2022 19:46 Reaguje na Jiří Svoboda
Já nechci žádný klíč používat nebo navrhovat. Ale místo blbých řečí od IPCc o sodovkáči je třeba řešit hlavně rozumně těch 10 miliard. Ale o tom IPCC ani nemukne.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.11.2022 20:05 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jj, 4x OVER (přes normu), ale o tom se bavit nebudem, to by byl ismus. Jděte a ... To v žádné diplomce oceněné Nobelovkou nebylo, tak to není nosné téma.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

29.11.2022 10:19 Reaguje na Jiří Svoboda
Vůbec není nutné, aby počet Pozemšťanů dál stoupal.
A hlavně:
Opatření jak tomu zabránit, nebo ten nárůst alespoň zpomalit (myslím samozřejmě HUMÁNNÍ opatření) by měla mnohem větší naději na úspěch než ty nereálné plány boje s CO2, při kterých se vůbec nekouká na absurdní výdaje. Místo zelených dýlů vypracovat plány, jak rychle (!) sestavit a vyškolit týmy nositelů osvěty a poslat je v dostatečném počtu do zemí kde se lidé množí jako králíci (především do Afriky), aby jim vysvětlovali kam to povede, když nepřestanou.
Dát těm týmům k dispozici antikoncepční prostředky k rozdávání a finanční fondy pro MOTIVACI těm, kteří pochopí a projeví ochotu při souložení myslet na to, jestli dokáží děti nejen udělat, ale taky uživit.
Zavést systém finanční podpory pro rodiče, kteří nebudou mít mnoho dětí, aby se nemuseli bát, že je nebude mít ve stáří kdo živit.
A naopak NEPOMÁHAT těm, kteří budou tyto snahy ignorovat; nebo je dokonce ekonomicky znevýhodňovat.
Aby tam bylo každému naprosto jasné, co se mu víc VYPLATÍ. Jestli přistupovat k plození odpovědně, nebo to dělat jako dosud.
I kdyby ty motivační finanční injekce pro ty, kteří budou k plození přistupovat odpovědně, byly HODNĚ velkorysé - pořád to bude stát jen zlomek toho, co se chystáme promrhat na nereálných kravinách S MINIMÁLNÍ ŠANCÍ NA ÚSPĚCH. Protože pokud se nezastaví geometrický nárůst populace, tak ta opatření, která jsou nám oktrojována z Bruselu, stejně nebudou nikdy satčit. Za narůstající potřebou energie pro tu masu lidí budou stejně pořád o tři kroky pozadu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.11.2022 08:51 Reaguje na Slavomil Vinkler
Prostě to není pravda. Člověk je součástí koloběhu a pokud produkuje CO2 (dýcháním, ve stolici, rozkladem těla), tak je to stále uhlík oběhový. Tj. stejné množství zase odbourá.
Polopaticky: je úplně jedno, jestli se nějaká rostlina, jejíž tělo je postaveno odbouráním CO2, shnije (tj. zase uvolní CO2), nebo projde přes zažívací trakt nějakého tvora, třeba člověka.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

29.11.2022 10:25 Reaguje na Pavel Hanzl
To co píšete by byla pravda jen za předpokladu, že by lidé chodili nazí a nedělali nic jiného než že by se pásli na rostlinstvu.
Jenže ono se pro ně musí spoooousta věcí VYRÁBĚT!!!...
Potravinami seznam toho, co se pro stále větší počet lidí musí vyrábět ve stále větších množstvích, jen začíná...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.11.2022 11:21 Reaguje na Karel Ploranský
Pokud se při té vyrobě používá fosilní uhlík. Pokud by se nepoužíval, něma problema.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

30.11.2022 17:42 Reaguje na Pavel Hanzl
Vy němatě problema s řadou věcí, to tady všichni víme.
Asi tedy víte, jak efektivně (!) vyrábět pro 10 miliard (a časem ještě víc) lidí vše potřebné bez fosilních paliv. Ne až za 50 let - TEĎ!. A být přitom ekonomicky konkurenceschopný.
Se divím, že jste to neocenitelné know-how ještě kapitánům průmyslu neprodal a nestal se nejbohatším člověkem na planetě. A laureátem Nobelovy ceny, samozřejmě.
Jenže vy to nevíte, takže tady plácáte do větru a jako vždycky argumentujete využitím technologií, které jsou podle vás už dořešené a připravené k využití - jenže dořešené a využitelné nejsou a hned tak nebudou...
Nejste ale sám. Například Greta taky s ničím něma problema (kromě nemalých problémů, které má sama se sebou a s fungováním toho co má v kebuli).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.11.2022 17:48 Reaguje na Karel Ploranský
Zkuste se chvíli soustředit na to, o čem se bavíme. Já skutečně nepíšu o konkurenci Nobelovkách a podobné kdáky.
Já píšu o tom, že to oteplování způsobuje fosilní uhlík, nikoliv oběhový.
Jak dokázat žít bez fosilu řeší úplně jiné kapacity už asi 50 let, dočtete si to u nich.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

28.11.2022 22:19 Reaguje na Pavel Hanzl
Pretože aj človek je len organizmus, tak sa zapojil do kolobehu a vracia CO2 kedysi uložený nenávratne do fosílnych palív a do vápencov do obehu. Práve človek ten kolobeh uzavrel, pretože bez jeho pričinenia by obsah CO2 v atmosfére neustále klesal až k hodnotám, keď nefunguje fotosyntéza. Človek je pravdepodobne jediný organizmus, ktorý je schopný fosílny uhlík spracovať. Múdra príroda to tak zariadila a len vďaka ľudskej chamtivosti nenásytnosti, alebo hoci len túžbe prežiť sa fosílny uhlík vracia naspäť do obehu.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

29.11.2022 08:39 Reaguje na Vladimir Mertan
Navrhuji GMO metordou vytvořit šavlozubého tygra co přemnožené primáty zkrotí. A teď vážně. Každé takové přemnožení končilo bojem o zdroje a životní prostor, namátkou: áriové (=indoevropané) , Skytové aj. To je o několik řádů horší vyhlídka než sodovkáč. O tom je nutno mluvit.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.11.2022 08:57 Reaguje na Vladimir Mertan
Obsah CO2 v atmosféře by skutečně neklesal, protože období ukládání je dávno minulostí. Asi za 10 - 15 tisíc let by nastala další doba ledová (dle Milankovičových cyklů), ale to je vše.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

29.11.2022 19:13 Reaguje na Pavel Hanzl
Tzv. Hanzlov zákon o neukladaní uhlíku :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.11.2022 19:58 Reaguje na Vladimir Mertan
Kdybyste si o tom něco přečetl.....víte třeba, jakou funkci právě v tom uhládání mají termiti?
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

29.11.2022 21:45 Reaguje na Pavel Hanzl
Ach jaj, čo keby ste si niečo prečítal aj vy. Predovšetkým by ste zistil že drtivá väčšina CO2 nie je uložená vo fosílnych palivách, ale vo vápencoch. Biogénne vápence ďalej vznikajú a ukladajú uhlík do formy ktorá je pomerne ťažko rozložiteľná. Vznikajú aj stále nové koralové ostrovy, takže Maledivy sa nepotápajú, ale naopak rastie ich rozloha. Ku zvetrávaniu vápencov ale dochádza a taktiež sa vápence rozkladajú teplom podsúvaním vápencových usadenín pod pevninské dosky. Samozrejme kolobeh uhlíka spočíva aj v zachytávaní uhlíka rastlinami a následným rozkladom hubami a mikroorganizmami. Aj tak sa ale časť uhlíka zachyteného rastlinami uloží do pôdy, prípadne vznikne rašelina. Inak tie vaše termity vyprodukujú podstatne viac metánu ako kravy, alebo dokonca aj všetky prežúvavce :-) Termity samotné totiž celulózu nevedia spracovať, pomáhajú im v tom symbiotické baktérie.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.11.2022 17:53 Reaguje na Vladimir Mertan
No právě. Takže vidíte, že se žádný uhlík trvale neukládá, případně zcela nepatrné množství. A v dobách, kdy se ukládal (druhohory), nebyli termiti, takže dřevo nesežrali a mohlo se za vhodných podmínek ukládat.
Dnes se uvolňuje třeba miliónkrát větší rychlostí, naž se zase ukládá.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

28.11.2022 14:16
Tohle nebylo špatný!
Odpovědět
RP

Radim Polášek

30.11.2022 08:35
To se dalo čekat, že konference zkrachuje, protože tam jsou zásadní finanční rozpory.
Rozvojové země na konferenci se chovají jako vyžírky, které chtějí bezpracně pro sebe získat od rozvinutých zemí co nejvíc miliard. A rozvinuté země, respektive jejich zelení exponenti naopak chtějí zelenými opatřeními, respektive zelenými nesmysly ve svých zemích co nejrychleji zničit průmysl a celkově ekonomiku svých zemí a obyvatele udělat chudými, aniž by vygenerovali ony miliardy peněz žádané těmi rozvojovými zeměmi vyžírkami.
Neboli rozvojovým zemím nevadí, když se rozvinuté země díky svým zeleným stanou chudé a taky rozvojové, ale až tehdy, až dnešním rozvojovým zemím darují dostatek prostředků, aby se stakly rozvinuté.
Neboli podle dnešních rozvojových zemí zelené bláznění v rozvinutých zemích musí počkat, dokud z rozvinutých zemí nebude vyždímáno dostatek prostředků pro rozvojové země vyžírky. Ale to zas zelení nemohou dopustit, protože přerušením všelijakých místních Green Dealů by se přerušil ideologický a propagandistický tlak, lidi by dostali čas na samostatné uvažování a převaha zelené ideologie by tak zmizela, lidi by globálnímu alarmismu přestali věřit.
Odpovědět
GP

Galipoli Petr

30.11.2022 18:50 Reaguje na Radim Polášek
To je omy. Konference se samozřejmě vydařila. Počasí měli skvělé, přiletěli soukromým tryskáčem do jednoho z nejluxusnějších letovisek, ubytovali se v plně klimatizovabých hotelech, k jídlu jim podávali hovězí na hříbkách, severské lososy (!!), kuřecí prsa na pomerančích... o alkoholu ani nemluvě... Pokecali si s kámošema z celého světa... A že se neshodli na nějakým memorandu? No a? To se projedná na příštím mejdanu .. patrně na Maledivách/Bali nebo v jiné lákavé desinaci.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist