https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jana-jilkova-proc-by-se-prostejov-mel-vzdat-pouzivani-glyfosatu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jana Jílková: Proč by se Prostějov měl vzdát používání glyfosátu?

13.3.2020
Plevel v chodníku, ošetřený glyfosátem.
Plevel v chodníku, ošetřený glyfosátem.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jana Jílková
V našem krásném městě se používají k hubení plevele a ošetřování veřejné zeleně látky, které ohrožují zdraví lidí a zvířat a také znamenají obrovskou zátěž pro životní prostředí. Tyto látky obsahují glyfosáty. Glyfosát je nadužívaný herbicid a účinná složka produktu Roundup. Je to látka, která se svojí strukturou podobá bojové látce. V některých státech je již zakázaný. Prokazatelně způsobuje rakovinová onemocnění a nachází se v potravinách, mléce, vodě a v našich tělech. Je příčinou vymírání mnoha organismů žijících ve volné krajině, ale i ve městech. V zemědělství i v zahrádkářství není nenahraditelný.
 

Situaci v Prostějově jsem začala sledovat letos na jaře (podotýkám, že všechna tvrzení mám podložena). Důvodů bylo hned několik. Jednak množící se případy, kdy si lidé stěžovali na zdravotní komplikace u psů a někteří lidé na ekzémy. Kdy veterinární lékaři poukazovali, že je to velmi nebezpečné a žádali město, aby v tomto konání nadále nepokračovalo. Také fakt, že se v tomto trendu nadále pokračuje, že se stříká a stříká. Pořád a stále dokola. Na místa, kde žádný plevel nebují nebo tam, kde by stačilo ohnout hřbet, se aplikují zdraví škodlivé látky. Mám pocit, že město chce vystříkat všechny své zásoby do té doby, než se tyto látky zakážou.

Ošetřeno.
Ošetřeno.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jana Jílková

Na několika místech došlo k otravám pejsků. Náklady na léčbu činily od 800 Kč až po 5.000 Kč. Před hlavními prázdninami se kolegyně prošla na Sídl. Svobody v otevřené obuvi po chodníku, kde proběhla aplikace TARTANU, dva týdny ji trápilo svědění dolních končetin spolu s červenými fleky. Nejde jen o psy, jde o každého z nás.

31. července loňského roku jsem psala na Odbor životního prostředí stížnost na postup při ošetřování veřejné zeleně na území města Prostějova. Pan primátor Jura mi 20. srpna odpověděl. Odpověď pana primátora byla natolik neuspokojivá, že jsem musela zvolit jinou – rychlejší a více viditelnou - formu vyjádření nesouhlasu.

19. září loňského roku jsem navíc zažila velmi nepříjemnou osobní zkušenost. Toho dne jsem šla mezi 7 a 8 hodinou ranní venčit svého psa. Po cestě jsem míjela rodiče, kteří vodili své malé děti do mateřské školky. Cestou jsem potkala také několik pejskařů. V tomto čase bývá na ulicích celkem rušno. V jedné z bočních ulic jsem zahlédla muže oblečeného do ochranného oděvu, s rukavicemi, pokrývkou hlavy a pracovní obuví. Na zádech měl kanystr a v ruce držel hadici. Aplikoval ROUNDUP. Nikde žádná cedulka, pouze v té ulici, kde právě probíhala aplikace. Ptala jsem se ho, kudy se mohu vrátit domů, ať se vyhnu ošetřeným plochám. Pán odpověděl, že místa, odkud jsem přišla, jsou kompletně hotová… Byla jsem v šoku. Jednalo se o ulici, na které je mateřská školka, dětské hřiště... Svoji fenu jsem vzala do náruče a takto jsem ji nesla až domů… Absurdní je, že chodník, který byl právě ošetřen, nevykazoval žádné známky zaplevelení.

Ošetřeno.
Ošetřeno.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jana Jílková
Někdy kolem 17. - 19. září se podobně „ošetřoval“ i nový parčík v Biokoridoru Hloučela. Byl to dost neuvěřitelný a současně smutný pohled na Biokoridor.

Na Sídlišti Svobody byl 20. září aplikován TARTAN. V místech, kde je travnatá plocha. Nyní jsou tam patrná obrovská vypálená kola. Pravidelně se v těchto místech zdržují labutě, loví tu kočky, pobíhají tudy psi, pasou se tu zajíci… Opět se jedná o plochu nedaleko základní školy v místech, kde se pohybuje velké množství lidí a dětí.

Další nepříjemná zkušenost se stala 27. září – na sídlišti Hloučela, na ulici Jana Zrzavého byly vypálené pruhy od „ošetřování“ veřejné zeleně v bezprostřední blízkosti dětského hřiště. Na této ploše se děti v odpoledních hodinách válejí v trávě a venčí tu své křečky a jiná domácí zvířátka.

Informační cedulka.
Informační cedulka.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jana Jílková

V odpovědi pana primátora je věta: „Od května 2019 společnost FCC Prostějov, s.r.o. provádí likvidaci nežádoucích plevelů na komunikacích také pomocí horké tlakové vody, což je vhodné používat např. v blízkosti travnatých ploch, záhonů, dětských hřišť a sportovišť.“ Takto se bohužel neděje, opak je pravdou… viz naše fotodokumentace (aplikace chemie v bezprostřední blízkosti dětských hřišť, travnatých ploch, záhonů, školy, školky… a to i v době po pořízení přístroje na horkou tlakovou vodu).

Je navíc prakticky nemožné informovat všechny uživatele veřejných prostranství o ošetření ploch chemikáliemi. Jednak technicky – jde o velké plochy a také mnoho lidí cedulky vůbec nečte nebo je číst nedokáže. Lidé tedy nejsou schopni zjistit, zda se právě pohybují v místě, kde proběhla aplikace a nemohou podle toho přizpůsobit své chování. Jsou tak nevědomky vystavováni zdravotnímu riziku… Nejvíce ohroženou skupinou obyvatel jsou pak děti, těhotné ženy a lidé s různým zdravotním hendikepem.

Ošetřeno.
Ošetřeno.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jana Jílková

Všechna tato zjištění mě utvrdila v tom, že je potřeba jednat dál. Vznikla petice, prostřednictvím které mohli občané vyjádřit svůj nesouhlas s používáním glyfosátu a škodlivých látek k hubení plevele a ošetřování veřejné zeleně na území města Prostějova. Tuto petici podepsalo ve velmi krátké době přes 800 občanů.

Městské zastupitelstvo však obyvatele nevyslyšelo a zákaz neschválilo. Pro bylo pouze osm členů opozice. Zbývajících dvacet zastupitelů se zdrželo hlasování. Ráda bych poděkovala osmi statečným, zbývajících dvacet přítomných zastupitelů jednalo v duchu „vlk se nažral a koza zůstala celá“. Takové hlasování považuji za alibistické a zbabělé.

Ošetřeno.
Ošetřeno.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jana Jílková

O situaci v našem městě projevila zájem i televize Prima, 17. ledna 2020 odvysílala reportáž v hlavních večerních zprávách.

Vážnost situace je opravdu velká... Nepřejeme si, aby se v tomto trendu nadále pokračovalo. Usilujeme o to, aby si zastupitelé našeho města vzali příklad z měst, ve kterých se tímto způsobem plevel nehubí a veřejná zeleň neošetřuje. Kde se snaží hledat alternativy nezatěžující životní prostředí. Kde jsou na prvním místě obyvatelé města a jejich zdraví. Zcela nebo částečně bez glyfosátu fungují mnohá zahraniční i česká města. Například v Mělníku používají na odstraňování plevele horkou vodu, která zároveň čistí plochy od žvýkaček, mastných skvrn, lepidel apod. Technologii na bázi horké vody spolu s rotačními kartáči využívá Jeseník. Dalším pozitivním příkladem je Brno – Veřejná zeleň města Brna, spravující významné městské parky a stromořadí, od roku 2012 programově omezuje používání selektivních herbicidů. Nyní používá glyfosát pouze na zatírání pařízků po kácení invazivních dřevin v objemu několika litrů ročně! Plevely odstraňují mechanicky nebo pomocí horké vody. Také Šumperk chce bojovat proti plevelu bez herbicidů. Minulý rok chemii v boji proti plevelu nenasadil. Olomouc už také hledá náhradu.

Prostějov je krásné město, na které jsem byla vždy hrdá. Moc si přeji, aby zastupitelé rozhodli, že se glyfosát při ošetřování veřejné zeleně a hubení plevele již nadále používat nebude...


reklama

Další informace |
Poznámka redakce: V 13.3.2020 v 10:58 byly do textu přidány další snímky ošetřených ploch.
Jana Jílková
Autorka je obyvatelka Prostějova.
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (44)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

13.3.2020 07:41
Vážená paní, vaše obavy lze do jisté míry chápat, ale- za prvé glyfosát nepůsobí PROKAZATELNĚ rakovinu. Již toto vaše tvrzení je lživé, ale budiž. Lze souhlasit s tím, že konkrétně ve městech je možno glyfosát nahradit do určité míry párou. Ale na straně druhé- jistě jako obyvatelka chodíte po městě, tudíž dýcháte aromatické uhlovodíky z automobilové dopravy, doma používáte sanitární chemii ,možná i různé kosmetické výrobky apod. Buďte jista, že výše vyjmenované věci na váš organismus působí nejméně tak, jako vámi zmiňovaný glyfosát, jenže jste je již samozřejmě zařadila do svého života a nezabýváte se jimi.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

13.3.2020 09:13 Reaguje na pavel peregrin
No jasně, že nepůsobí prokazatelně rakovinu. Když si studie nechá vypracovat Monsanto. :D :D
Odpovědět
Hu

Hunter

13.3.2020 09:48 Reaguje na Petr Eliáš
Nikdo nikdy neprokázal ze glyfosat je rakovinotvorny.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

13.3.2020 14:53 Reaguje na Hunter
To je prakticky stejné tvrzení, že nikdo dosud neprokázal, že rakovina vzniká z kouření, protože ne každý kdo kouřil dostal rakovinu (můj otec kouřil do 92 let a zemřel na zástavu srdce). Ono se totiž dodnes neví přesně, z čeho konkretně rakoviny různých orgánů vznikají. To vám potvrdí každý onkolog.
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.3.2020 14:57 Reaguje na Jiří Daneš
Ne, cigaretový kouř obsahuje větší počet látek, které jsou prokázanými karcinogeny pro člověka. A sám nikotin např. zvyšuje riziko vzniku nádorových metastáz.
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.3.2020 10:07 Reaguje na Jiří Daneš
Problém existoval do jisté míry proto, že kouření bylo léta spojeno spíše s bohatým životním stylem a vyšší sociální pozici, které kompenzovaly negativní dopady kouření na zdraví. Svou roli sehrálo i to, že se lidé dožívali nižšího věku, takže se významná část kuřáků zdravotních následků nedožila. Proto ještě ve 30. letech mohla vzniknout monografie "O nemocech z nekouření", aniž by byl autor placen tabákovými monopoly.
Teprve až se kouření dostalo do nižších sociálních vrstev (do jisté míry i bohatnutím společnosti) a prodloužila se doba průměrného dožití, mohly se objevit statistiky, nalézající negativní dopad kouření na zdraví.
Odpovědět
JD

Jan Drbušek

13.3.2020 10:00 Reaguje na Petr Eliáš
Paní Jílková nemá pravdu, glyfosát rozhodně nezpůsobuje prokazatalně rakovinná onemocnění, vždyť je na stejné úrovni karcinogenity (pravděpodobně) jako noční směny, červené maso a fritování a je méně karcinogenní než sluneční záření, dřevěný prach, alkohol a tabák. Na stupnici toxicity je na úrovni vitamínů B1 a B2 a sůl, ocet, aspirin, vit. D3, nemluvě o nikotinu a kofeinu jsou několikanásobně toxičtější..

Monsanto navíc není zdaleka jediný výrobce glyfosátu, jen má registrovaný RoundUp. Ani nezávislé zdravotnické organizace různých států nebo světové potvrzují, že není nijak nebezpečný pro lidi.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

13.3.2020 10:26 Reaguje na Jan Drbušek
To se říkalo o DDT také a za jeho objev byla udělena Nobelovka. :D
Odpovědět
pp

pavel peregrin

13.3.2020 12:25 Reaguje na Petr Eliáš
Glyfosát je na trhu čtyřicet let. Tolik studií jako u něj se neprovedlo u žádné jiné látky.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

13.3.2020 12:51 Reaguje na pavel peregrin
DDT také bylo na trhu 40 let (a někde stále je). Olovnatý benzín byl na trhu také hodně dlouhou dobu. ... Jedno mají tyto látky společné - chemický průmysl si platil vědce, kteří tvrdili že zmíněné látky nejsou škodlivé.
Odpovědět
sv

14.3.2020 00:06 Reaguje na Petr Eliáš
A komu jste platil vy, abyste absolvoval ZŠ?
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.3.2020 11:28 Reaguje na Petr Eliáš
Olovnatý benzín byl prosazen výrobci katalyzátorů (jsou relativně drahé pro obsah platiny, která se navíc nedá recyklovat), čistě jako pro ně ekonomicky benefitní záležitost. Nikdy se, alespoň v ČR, nepodařilo prokázat vliv olova z benzínu na zdraví (pokud byly podobné případy, bylo to způsobeno profesionální expozicí, jinak u obyvatelstva jen v oblastech hutnictví barevných kovů, což se týkalo některých oblastí na Slovensku).
Mimochodem, existují i jiné prostředky a postupy pro dospalování benzínu ve výfuku na jiných principech než katalýza na platině (např. spalování v doutnavém výboji), které byly uměle potlačeny (protože se při nich nespotřebovává platina a právě producenti platiny katalyzátory protlačili a financovali práce o "šílené škodlivosti olova z benzínu").
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.3.2020 15:01 Reaguje na Petr Eliáš
DDT je pro člověka málo toxické. Člověk totiž neklade vejce, jejichž skořápku by mohl při sezení na nich poškodit.

Někde "v hlubších kulturních vrstvách" mám separátní výtisk práce, jejíž autoři u nějakého vysoce zhoubného a na záření a cytostatika nereagujícího nádoru dávali pacientům 15g DDT denně (cca vrchovatá polévková lžíce substance v prášku), aniž by z toho pacïenti měli toxické projevy a podle statistiky jim prodloužili o pár dnů až týdnů život.
Odpovědět
sv

14.3.2020 00:06 Reaguje na Petr Eliáš
A odkud jste si vycucal že DDT způsobuje rakovinu? Realitou je, že si zelení žvanilové prosazující zákaz DDT způsobilu malarickou genocidu.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.3.2020 11:20 Reaguje na
Počet obětí malárie jen v zemích, do nichž se po zákazu DDT tato nemoc zase vrátila, už vysoce převyšuje počet obětí nacistického holokaustu. Ekologové jsou tudíž větší zločinci než nacisté.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

13.3.2020 15:13 Reaguje na Jan Drbušek
O tom co je více a co méně karcinogenní lze úspěšně pochybovat, protože jde vždy jen o statistiku zachycených případů, nikoliv všech existujících případů. Prostě, "věřit lze jen těm stastistikám, které jsme si sami zfalšovali", jak pravil, už před dávnými léty, Winston Churchil.
Vy si pane Jane Drbušku klidně dáte topinku s glyfosátem (stopy jsme nacházeli i v mouce), hlavně když to bude ve stínu, protože sluneční záření je podle Vás mnohem silnější karcinogen?
Ono totiž to označení "karcinogen" vychází jen z údajů do příslušné statistiky zahrnutých, nikoliv ze všech případů. Jak jsem už napsal : Kouření způsobuje rakovinu, ale jen možná, protože pořád se najde dost lidí, kteří kouří nebo kouřili a rakovinu nemají a umírají na zcela jiné nemoci, ne-li dokonce, na t.zv. sešlost věkem.
Odpovědět
JD

Jan Drbušek

13.3.2020 17:55 Reaguje na Jiří Daneš
Pane Daneši, to není žádné "podle mne", to jsou stanovy WHO a jiných zdravotnických organizací. Když už nevěříte ani jejich hodnocení, tak si pro mne za mne dělejte třeba koupel s krystaly nebo čím. Ne, topinku s glyfosátem bych si nedal, stejně jak byste si vy určitě nedal sprchu v sodíku, i když jej běžně používáte ve formě soli.
Odpovědět
JJ

Jana Jílková

13.3.2020 10:39 Reaguje na Petr Eliáš
Petře, děkuji. JJ
Odpovědět
pp

pavel peregrin

13.3.2020 12:22 Reaguje na Petr Eliáš
Tyto studie byly vypracovány i nezávisle na firmě Monsanto a glyfosát zařadily do skupiny potencionálních karcinogenů, což je dost podstatný rozdíl.
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.3.2020 08:30 Reaguje na pavel peregrin
MMCH - kuchyňská sůl prokazatelně zvyšuje riziko vzniku rakoviny žaludku a úmrtí na kardiovaskulární choroby, a přesto ji nikdo nezakazuje (existuje ovšem snaha omezit její nadspotřebu).
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.3.2020 07:53
" Je příčinou vymírání mnoha organismů žijících ve volné krajině, ale i ve městech. "
Bohužel, snůška lží.
Jedovatost Roundupu pro živočichy (včetně člověka) je velice nízká, protože funguje tím mechanismem, že rostlině simuluje hormony její (samo)řízené destrukce. Proto se také aplikuje ve velmi nízkých dávkách / koncentracích. Pokud došlo k nějakým průšvihům s touto látkou, tak prakticky jen při naprosto hazardní manipulaci se samotnou substancí nebo vysoce koncentrovanými preparáty.
Nahradit se zcela jistě dá, ale všechny náhrady padající v úvahu jsou jednak výrazně dražší, jednak výrazně toxičtější (o některých neúčinných preparátech, často doporučovaných ekology, se nemá cenu bavit).

Pokud někdo polije totálním herbicidem biokoridor, není to vina příslušné látky, protože jakákoli jiná by udělala totéž (i kdyby se použilo např. Savo nebo kuchyňská sůl v dostatečné koncentraci). To je nutno řešit s organizací, která s tím preparátem pracovala, případně s konkrétními úředníky, jejichž pokyny mohly být mlhavé či blábolivé. Byl ten biokoridor jako takový vůbec nějak označený?

Do určité míry se na takovýchto případech podílí EUrosocialismus, nutící podobné práce pro město ad hoc "vysoutěžit", přičemž platí, že ve 101 případech ze sta soutěž vyhraje naprosto nekompetentní firma s nulovými zkušenostmi a s nulovými znalostmi a dovednostmi zaměstnanců. Pokud by bylo možné mít na tuto práci stálou firmu, bez ohledu na obskurní "soutěže", tak by se tyto problémy průběžně řešily a patrně by mnohé ani nenastaly.

Druhou věcí je, že trávníky a podobné plochy jsou na jaře a v létě silnými zdroji alergenů a vzhledem velmi vysokému výskytu polinóz zejména u dětské populace je jejich ošetření takovým způsobem, aby zdrojem alergenů nebyly, velice žádoucí (bohužel, týká se to asi i většiny "biokoridorů"). Strunová sekačka je přitom z hlediska alergického dítěte ještě větší průšvih než zanedbaný trávník s kvetoucími travinami. A kosu (která by byla asi nejlepší) skoro nikdo (vysoutěžitelný a pronajatelný) nezvládne.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

13.3.2020 15:20 Reaguje na Jan Šimůnek
Vaše argumenty ztrácejí na věrohodnosti, když si uvědomíme, že tyto látky se používají jen po dobu, z pohledu toho, jak dlouho lidstvo zemědělsky hospodaří, zcela zanedbatelnou. Když lidstvo obešlo a přežilo do dnešního dne bez těchto látek, jistě by existence listva bez glyfosátu nebyla ohrožena více, než při jeho masovém používání.
Odpovědět
JD

Jan Drbušek

13.3.2020 17:56 Reaguje na Jiří Daneš
A bylo předtím tolik lidí? Tak obrovské lány monokultur? Pesticidy se vyvíjejí, protože je lidí více a chtějí větší pestrost i množství potravin.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.3.2020 11:29 Reaguje na Jiří Daneš
Ano, nepotřebovali jsme tyto látky v době, kdy 90 procent obyvatelstva pracovalo v zemědělství, v podstatě od puberty do smrti.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

13.3.2020 08:26
Nedovedu si představit, proč používat chemii na plochy které jdou jednoduše posekat (obr.2) Na chodník a "buřeň" mezi spárami a kolem obrubníku mi ta představa naopak nedělá až tak velký problém. Pokud je navíc chodník označen, nevidím důvod, pokud se to označení respektuje, k nějakým alergickým reakcím. Po zaschnutí se to například na ty psy nemá jak přenést. A fotka (č.3) ze sídliště Svobody? Nevím proč by někdo měl stříkat chemii tímto způsobem a pouze na část takové plochy. Toto postrádá jakoukoliv logiku. Spíš to vidím na plochu poškozenou silným sešlapem v kombinaci se suchem.
Odpovědět
JJ

Jana Jílková

13.3.2020 10:36 Reaguje na Jarek Schindler
Vážený pane Schindlere, jak jsem již zmínila v článku, všechna tvrzení mám podložena. Není tedy na místě zpochybňovat aplikaci chemie na fotce č. 3 - na Sídlišti Svobody, mezi panelovými domy. I zde byl v několika termínech použit TARTAN. Ano, postrádá to jakoukoliv logiku a proto se snažím udělat, co je v mých silách... většina obyvatel si stále naivně myslí, že tuto devastaci způsobuje slunce... tak snad zdravý rozum zvítězí. Děkuji, JJ
Odpovědět
JD

Jan Drbušek

13.3.2020 11:42 Reaguje na Jana Jílková
Čím máte podložené tato tvrzení?
- glyfosát způsobuje prokazatelně rakovinu
- ohrožuje zdraví lidí a zvířat
- podobá se bojové látce
- zamená výraznou zátež pro ŽP
???

Americká EPA, evropská RFSA, světová WHO a další organizace s vámi nesouhlasí, tak jsem zvědavý.

https://np.reddit.com/r/NewsHub/comments/evlxo6/france_moves_to_ban_mass_liveshredding_of_male/ffy3fjn/
Odpovědět
JD

Jan Drbušek

13.3.2020 11:43 Reaguje na Jan Drbušek
*EFSA
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

13.3.2020 15:34 Reaguje na Jan Drbušek
Bayer, který Monsanto před pár lety koupil, se rozhodl vynaložit na ukončení žalob na škody z používání glyfosátu (potažmo Roud-upu), vynaložit 10 miliard dolarů za mimosoudní vyrovnání. Myslíte, že firma by toto udělala, kdyby měla jednoznačný důkaz o neškodnosti oné účinné látky (glyfosátu)?
10 miliard dolarů je v přepočtu 234,49 miliard korun.
Odpovědět
JD

Jan Drbušek

13.3.2020 17:57 Reaguje na Jiří Daneš
Ano, firma by toto udělala, protože viděla, že u soudu to nemá cenu, když porota složená z laiků uznala, že si školník ,prakticky se v glyfosátu sprchující, zaslouží odškodné. Poté se vyrojilo množství dalších penězchtivých žalob a mimosoudní vyrovnání byl správný krok.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.3.2020 09:49 Reaguje na Jana Jílková
Děkuji za odpověď a další fotky paní Jílková. Je krásné vidět,že i v sušší oblasti může být sekaný trávník na konci září takto krásně zelený. Na přidaných fotkách, ještě jednou díky za ně, je vidět proč to takto udělali. Řekl bych , že se jedná o změnu druhového složení trávníku. Modrá čára na fotce č.4. Na vzrostlé trávě vyznačit plochu kterou chci změnit. Provést postřik a potom celou plochu posekat. To mi už smysl dává.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

13.3.2020 09:44
Dokud bude někdo nazývat určitou skupinu rostlin a živočichů plevelem nebo škůdcem, tak se toho moc nezmění.... každá forma života má na naší planetě svůj význam a svoji funkci... to, že jsou někteří lidé debilové a nechápou to, nebo že nechápou, že si jen tvoří svoji omezenou, naivní a hloupou představu o tom jak má fungovat planeta a tuto představu jí potom vnucují a ještě se pak diví, že to nefunguje, nebo nějak škodí je pro mě opravdu nepochopitelné....

A navíc to nic nemění na tom, že lidstvo bude donuceno pochopit a uznat, že jediný kdo ví jak to tu má vypadat je planeta sama a že musí respektovat její zákonitosti jinak i on sám špatně skončí....

Člověk jak za posledních cca 100 let vymyslel věci typu štěpná reakce, moderní chemický průmysl a vlastně průmysl celkově (včetně průmyslového zemědělství, lesnictví, rybníkářství, vodohospodářství, atd.), tak nabyl dojmu, že se stal bohem, který bude diktovat a zneužívat planetu ke svým chamtivým a egocentrickým cílům.... jaká pošetilost a nadutost!

Pravda se ale začíná ukazovat a lidé to začínají chápat.... jen je otázka jak dlouho ještě bude bojovat ta část společnosti, která žije v té staré najivitě a egocentrismu proti této pravdě a proti těm co chtějí konečně změnu k udržitelnosti a zodpovědnosti............
Odpovědět
JJ

Jana Jílková

13.3.2020 10:32 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Lukáši, děkuji. JJ
Odpovědět
JD

Jan Drbušek

13.3.2020 11:42 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Jistě, vše má svoji funkci, ale lidé dávno na to nehledí a když nějaký organismus napadá například obilniny, je to škůdce..
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

13.3.2020 15:41 Reaguje na Jan Drbušek
Jak na co hledí lidé, je v přírodě úplně jeno, příroda tady není k tomu, aby lidé na ni nějak hleděli. A největší škudci jsou tak říkajíc organismy, co nějak "hledí" na to, co je v přírodě přirozené. Je to možná i Váš případ Jane Drbušku.
Odpovědět
JD

Jan Drbušek

13.3.2020 18:01 Reaguje na Jiří Daneš
Příroda tady není k tomu, aby na ni lidé nějak hleděli? No Jirko Danešů, to je vážně myšlenka roku, či ne snad desetiletí!
Vy jako chemik nehledíte do zkumavek, mikroskopů a dalších nástrojů? Máte u toho zavřené oči?
Ať se vám to líbí nebo ne, lidé jsou součástí přírody a upravují si ji ke svému prospěchu už nějakých jedenáct tisíc let.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

13.3.2020 12:28 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Prosím vás, už nechte těch přihlouplých komentářů, člověče, vy jste zralý na léčení!
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.3.2020 15:03 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Jenže v kulturním a prakticky umělém biotopu jsou žádoucí a nežádoucí (a případně nějaké neutrální) organismy. To je prostě fakt.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

13.3.2020 12:31
Paní Jílková, jaksi tady pořád postrádám to, jak se postavíte k dalším mnou vyjmenovaným skutečnostem- aromatickým uhlovodíkům, kosmetice, domácí chemii, spadům z továren... Asi byste měla nějak smysluplně argumentovat.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

13.3.2020 15:49 Reaguje na pavel peregrin
Nevím jak paní Jílková, ale já jako chemik, co se celý život ttou chemií v různých podobách živil, záporně.
Vím totiž naprosto jistě, že v těch věcech, které jste jmenoval Pavle Peregrine, jde o pouhý kšeft, v kosmetice a domácí chemii pak zvláště.
Jen nechápu proč jste jmenoval, zrovna z kraje, aromatické uhlovodíky,nebo to je pro Vás všechno co z chemie znáte?
Odpovědět
sv

14.3.2020 00:19 Reaguje na Jiří Daneš
Soudě dle těch blábolů výše, jste si na písečku hrál na malého chemika.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.3.2020 23:05 Reaguje na
To je prostě problém sporu mezi odborníkem, a lidmi, kteří si nedostatečné vzdělání kompenzují "ideologickou pevností". Opět: Za socialismu jsem takových sporů viděl vícero (a když jsem zvonili na Václaváku klíči, tak jsme si bláhově mysleli, že jsme tyhle spory poslali na smetiště dějin).
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.3.2020 08:39 Reaguje na
MMCH - jedním z důležitých hříchů či přímo zločinů EU je snaha o likvidaci polytechnické výchovy mládeže. Moje generace vyrůstala na stavebnicích, včetně "Mladého chemika", jaké jsou v důsledcích ryze korupční EU akce REACH naprosto nemyslitelné. Měl jsem dokonce tu čest být v chemickém kroužku, vedeném jedním z autorů této stavebnice a v podstatě mě to připravilo na VŠ chemii, s níž jsem neměl žádné problémy.

Pochopitelně, takto vzdělaná mládež těžko uvěří bezcenným kydům, např. o antropogenním globálním oteplování.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.3.2020 12:05 Reaguje na Jiří Daneš
Vzhledem k absolvování čtyř semestrů z anorganické, organické a biochemie toho znám trochu více. Aromatické uhlovodíky jsou nejlepším příkladem všeobecného působení na obyvatelstvo, to asi nemůžete popřít a nevím, zda jste pochopil smysl mého příspěvku- ptal a ptám se znovu paní Jílkové, zda jí nevadí každodenní expozice těmito a podobnými látkami z domácí chemie a kosmetiky, pokud má tak panickou hrůzu z glyfosátu.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist