https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jann-krcmar-agrivoltaika-muze-byt-budoucnosti-zemedelstvi-i-energetiky.pokud-to-nezvorame
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jan Krčmář: Agrivoltaika může být budoucností zemědělství i energetiky. Pokud to nezvoráme

20.12.2020
Příklad agrivoltaiky.
Příklad agrivoltaiky.
Zdroj | SolarPower Europe
S nastupujícími dopady klimatických změn čím dál častěji řešíme problémy spojené s potřebou modernizace důležitých oblastí naší ekonomiky, především energetiky a zemědělství. Bohužel na oba sektory nahlížíme izolovaně a pomíjíme fakt, že existuje minimálně jedna technologie, která částečně řeší problémy obou těchto odvětví. A tou je agrivoltaika - kombinace zemědělství a fotovoltaiky.
 

Fotovoltaice je často vytýkáno, že zabírá půdu, která by jinak mohla být využita pro zemědělství. Pomiňme nyní fakt, že většina pozemních solárních elektráren se staví na brownfieldech, tedy na méně úrodné půdě, a že míra biodiverzity je často vyšší na plochách FVE než na ekvivalentních zemědělsky využívaných plochách. Soustřeďme se opravdu jen na problém solárních panelů na půdě úrodné. Ten má totiž vcelku jednoduché řešení. Kromě klasických solárních panelů existuje i jiný druh, tzv. oboustranné solární panely, které jsou schopny zachytit sluneční paprsky z obou svých stran a mohou tak stát k zemi směrem kolmo.

Mezi takto rozestavěnými panely lze pěstovat velké množství plodin. Panely zabírají minimum prostoru a naopak mohou rostlinám poskytnout trochu stínu. To je velká výhoda v kontextu obrovských vln veder a sucha, které zažíváme v posledních letech. Místo pěstování rostlin je možné pole bez problémů využít i jako pastvinu pro zvířata, která mezi panely najdou dostatek prostoru, i onu trochu stínu, kterou na otevřených polích dnes tak postrádají. S agrivoltaikou odpadá dilema, jestli využít svou půdu pro zemědělství či pro výrobu elektřiny. Možné je obojí.

Takto posazené panely mají ještě jednu nespornou výhodu. Jejich orientace na východ a západ umožňuje vyrábět nejvíce elektřiny ráno a večer. Tedy v době, kdy panuje odběrová špička.

Agrivoltaika má potenciál, český stát ji ale neřeší a bariéry neodstraňuje

Potenciál, který v sobě agrivoltaika skrývá, je obrovský. Podle nové studie evropské fotovoltaické asociace SolarPower Europe má pouhé jedno procento evropské zemědělské půdy při využití agrivoltaiky technický potenciál 700 gigawatt. To odpovídá výkonu 700x většímu než je výkon elektráren Počerady. Agrivoltaika zároveň pomůže zemědělcům zvýšit výnosy, diverzifikovat jejich příjmy, celkově adaptovat zemědělství na důsledky změny klimatu a pomoci s nezaměstnaností. Podle zmíněné asociace se evropský venkov potýká s vysokou nezaměstnaností a pre mladé lidi bývá neperspektivní. Fotovoltaika, zdroj elektřiny s nejvyšším počtem pracovních míst na jednotku vyrobené energie, by mohla pomoci tento trend zvrátit.

Přestože je dnes ve světě agrivoltaika běžnou praxí, v Česku nemá ani legislativní ukotvení, natož státní podporu. Zákony s kombinovaným využitím zemědělské půdy vůbec nepočítají a solární elektrárny podle úředníků patří jen na střechy. V tomto přístupu jsme snad už jediní v Evropě. Zájem o agrivoltaiku přitom je, a ne malý.

V praxi pak zájemci o agrivoltaiku v Česku naráží na několik překážek. Ta hlavní spočívá v tom, že pojem agrivoltaika není v zákoně definovaný a nelze získat stavební povolení pro solární elektrárnu na zemědělské půdě, aniž by se muselo požádat o vyjmutí půdy ze zemědělského fondu.

Absence legislativního zakotvení i jakékoliv podpory je na škodu obzvlášť v době, kdy je obrovská část orné půdy využívána na pěstování řepky pro biopaliva nebo kukuřice pro biomasové elektrárny (solární elektrárny dnes zabírají méně než jedno procento plochy oproti řepce či kukuřici). Agrivoltaika by naproti tomu pomohla přispět k lepšímu energetickému využití půdy, které je navíc šetrné k životnímu prostředí. A využití najdou i zemědělsky nepoužívané plochy. Z aktuálně prezentované studie Deloitte pro Svaz moderní energetiky totiž vyplývá, že právě ty jsou nejlepší možností pro budování pozemních fotovoltaických elektráren. Řešení tedy existují. Teď už stačí jen chtít.


reklama

 
foto - Krčmář Jan
Jan Krčmář
Autor je předsedou představenstva Solární asociace.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (47)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

20.12.2020 07:31
Bude málo zemědělců, kteří si na desítky let zhorší dostupnost, obslužnost a využití pozemků. Navíc FV panely budou v horších podmínkách - jejich neoptimální orientace povede k nižší výrobě, kterou dále sníží i nánosy postřiků a prachu a zastínění od okolní vegetace. Částečně zastíněný panel vede k degradaci výkonu celého stringu třeba i na desetinu výkonu. A infrastruktura (měniče a napojení k rozvodné síti) není na poli běžná. Bude to oploceno a hlídáno, nebo ponecháno nenechavcům k rozebrání?
Odpovědět

Jirka Černý

20.12.2020 07:53 Reaguje na Richard Vacek
Bude asi i dost problém pokud zemědělec hospodaří na pronajatých pozemcích desítek majitelů.
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

21.12.2020 10:52 Reaguje na Richard Vacek
je možné k solárním panelům namontovat sledovač slunce a tím i zvýšit výkon.a pokud někdo chová jen kozy a ovce tak jim panely nevadí...
Odpovědět
ig

21.12.2020 14:27 Reaguje na radim buffalo tobias
Když ovcím nenaroste kvůli stínícím panelům tráva, tak budou chuděrky celé špinavé od bláta a kdo se na to má koukat?
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.12.2020 09:45
Opět jen výkřik do tmy. A v reálu jde jen a jen o tu státní podporu a nic jiného.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

20.12.2020 09:48 Reaguje na Jan Šimůnek
Přemýšlel jsem, jestli to nějak komentovat, ale popsal jste to zcela přesně.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

20.12.2020 16:02 Reaguje na Jaroslav Studnička
Ale to se už dnes ukazuje v ČR v hotelnictví, turismu, dopravě i jiných odvětvích. Bez dotací z Strakovky nebo Bruselu se podnkání zhroutí. Zemědělství má naději přežít - ale to nikoli z důvodů solárů a větrníků ale energetických obnovitelných zdrojů. A toho, že žádný dovoz potravin nenahradí vlastní produkci. Německo nespoléhá jen na fotovoltaiku a větrnou energetiku. V nezanedbatelné procentuální míře provozuje a rozvíjí energetiku obnovitelných zdrojů bioplynových elektráren a tepláren, včetně zpracování domovního bytového odpadu. Výroba a používání LNG/CNG v zastupitelném segmentu pohonného edia , je tam na vyšší úrovni než v jiných státech EU. Máte pravdu v tom, že Německo není ČR ani Rakousko.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

20.12.2020 16:05 Reaguje na Krejcar Stanislav
A není to jen vina Babiše a ANO. Pod tímto problémem jsou podepsáni i politici vlád od roku 1990. Včetně prof.ekonomie Klause.
Odpovědět
KV

K5 V5

20.12.2020 17:03 Reaguje na Krejcar Stanislav
Bioplynky v Německu, popř.Dánsku mají opodstatnění, protože je tam vysoká intezita chovu skotu a prasat. Spálit část hnoje nebo kejdy v bioplynkách nevadí, protože ho mají nadbytek.

Zatím co u nás hnůj nutně potřebujeme pro zvýšení obsahu humusu v půdě a pálení hnoje v bioplynkách je zločin. Dokonce si ho vydatně platíme.

Přejímat zkušenosti z Německa v tomto oboru se rovná přejímání zkušeností ze Sovětského svazu za sociku.
Odpovědět

Jan Šimůnek

22.12.2020 09:56 Reaguje na K5 V5
Konec konců, ta EU je poměrům za socíku velmi blízká.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

20.12.2020 19:06 Reaguje na Krejcar Stanislav
To máte pravdu...
Nicméně momentálně se problematika dotací dostala tak daleko, že prostřednictvím dotací řídí EU evropský trh a určuje vývoj. Nezávislé tržní prostředí v EU neexistuje.
ohledně tohoto článku. Přijde mi mnohem smysluplnější využití střech zemědělských budov nebo nevyužitých prostor zemědělských areálů. Myslím, že i z pohledu připojení k el. soustavě to bude jednodušší než tahat kilometry nových kabelů někam na pastviny.
Ve větším objemu má u nás spalování biomasy smysl např. u dřevozpracujících podniků jako Biocel Paskov, nebo třeba na Slovensku v Mondi Rožumberok.
To, že ŠKOENERGO chce přejít na čistě spalování biomasy s tím, že bude stahovat palivo z okruhu 250 km mi přijde již moc.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

20.12.2020 19:07 Reaguje na Jaroslav Studnička
Ještě doplním, je to prostě snaha vymyslet další možnost, kde čerpat dotace.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.12.2020 11:22
Na ležato, na stojato, na střechách, na polích, ale bez dotace ani ránu.
Být propustné pro světlo a část tepla, tak bych to sežral jako střechy
skleníků s akumulací do vodních nádrží využitých pro noční temperaci
skleníků. Taky by se tím daly sice nehorázně nákladně "zastřešit" silnice
a parkoviště s úsporou odstraňování sněhu, posypů na silnice a odhlučněním
v exponovaných úsecích. K tomu všemu však mají ještě daleko a zastavět
pole či zahradu byť i panely nastojato, je další z nesmyslů. Rostliny
potřebují oslunění nejen shora, ale i z boku a jakou technikou pak to
pole obhospodařovat bez rizika poškození panelů? Takže opět pouze jiné
použití bez většího efektu, protože je to stále to samé. Bez efektivní akumulace a bez potřeby dotací je to stále technologie v plenkách,
které jsou novou zátěží pro životní prostředí a energetiku. Nevyužité
převisy energie a naopak její absence v době nepřízně počasí je tím
největším problémem. Pokud nebudou efektivně vyřešeny tyto problémy,
tak mohou vymýšlet i panely natáčející se za sluncem pro co největší
výkon a nebo je cpát kamkoliv. Ne, děkuji, ale ani tak je nechci.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

20.12.2020 12:50 Reaguje na Břetislav Machaček
I u těch skleníků je to velmi diskutabilní vzhledem k faktu, že by musela být významně navýšena nosnost konstrukcí, což by např. u stávajících skleníků jako jsou třeba v Dolní Lutyni (11ha) vyžadovalo náklady v řádech stamilionů (v podstatě ty skleníky zbourat a postavit znovu). Navíc je třeba vzít v potaz i skutečnost, že stínění je v našich podmínkách potřeba jen v relativně krátkém úseku sezony a ve zbytku by stínění panely mělo negativní vliv na kvalitu produkce, v případě přisvětlování pak i zvýšenou cenu vstupů. Takže podle mého názoru by to mělo smysl jen v místech s potřebou stínění po významnou část roku tzn. někde ve Španělsku apod.
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.12.2020 15:10 Reaguje na Jakub Graňák
EU není s to rozlišit mezi Španělskem a Norskem.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

20.12.2020 16:17 Reaguje na Jan Šimůnek
Ale Evropská Unie je jen spolek států a národů !! V každém státě EU včetně ČR+SR jsou snad i politici a občané s vyšším profesním vzděláním s papírem UK a ČVUT a ČSAV jimž by vzdělanostní rozhled měl na problémy ukázat. Po roce 1990 i v ČSFR +ČR bylo nemálo vzdělancům umožněno evropské vzdělání nejen v Oxfordu , Yale, a podobných vyspělých vzdělávacích zařízeních srovnatelných s UK. Problém asi bude v nemoci ovčí kejvalismu,známý už z československého socialismu. Mimochodem- stínění skleníkovém hospodářství poměrně dobře a na urovni 21.století vyřešil izraelský výrobce skleníkové techniky, jenž působí i v ČR.
Odpovědět

Jan Šimůnek

21.12.2020 09:58 Reaguje na Krejcar Stanislav
Jenže tito odborníci nemají šanci prosadit se proti úředníkům a politikům, jejichž ideálem je jakýsi "standardní Evropan", chovající se naprosto stejně a mající naprosto identické potřeby, bez ohledu na to, ve které zemi žije. Což je "ideál" definovaný neomarxisty.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

21.12.2020 13:45 Reaguje na Krejcar Stanislav
Ale - zajímá snad některého byrokrata v Bruselu, co si o kterémkoliv (!) konkrétním problému myslí občané s vyšším profesním vzděláním s papírem UK a ČVUT a ČSAV? Nezajímá je to ani za mák!
A ti, které si do orgánů EU volíme? To nejsou lidé, které bychom si tam sami vybrali. To jsou lidé, které napíšou na kandidátky jejich strany. Co potom v Bruselu odkývají, na to už nemáme sebemenší vliv.
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

21.12.2020 11:05 Reaguje na Břetislav Machaček
ty budeš jistě nějaký aktivista, což ??? já bych si na střechu skleníku nebo stodoly aj. určitě nechal panely dát. i třeba ty v lepenkovém pásu nebo v trnspatrntní střešní tašce aj. taky existuji konstrukce tzv. sledovače slunce. tyto kdysi dělala třeba firma poulek ale pak se nějak sloučila s jinou firmou a změnili jméno ale stále to jde na netu dohledat - poulek solar nebo tak nějak...sledovače slunce jsou o.k. věc akorát dost prodražují instalaci ale zase není třeba tolik panelů...pro ostrovní inastalace na nějaké samotě je sledovač slunce ideální a navíc ho lze i s panely výtvarně pojmout takže neruší okolní krajinu...a když je možno na to vše čerpat dotace, tak jedině blázen by toho nevyužil !!!
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.12.2020 15:28 Reaguje na radim buffalo tobias
Když už mi anonyme tykáš, tak ti povím o čem jsou dotace.
Je to o pokřivení ceny dodaného panelu, o pokřivení montážních prací, o přednostním odběru za nereálnou cenu a výsledek je v noci nula, při zatažené obloze zlomek výkonu
a při plném výkonu převis, který není jak využít. Dej si
to za své bez dotací na chatu a třeba i dům. Ohřívej si
s tím vodu v bazénu a nebo pár LEDek v baráku. Nechtěj ale po mě a jiných lidech, abychom ti to dotovali jako jiným
solárním barónům. Výsledný efekt je bez dotace mizerný a tudíž je projekt prozatím nesmyslný. Dotační ekonomika je podnikání v ochranné slupce, která po prasknutí a kontaktu
s vnější reálnou ekonomikou končí. Na ty dotace se musí někde vzít a to i těm, kteří je nikdy nebudou čerpat, protože nemají ten základní kapitál na nákup dotovaných technologií. Je to tak pouhé další ožebračování chudých ve prospěch bohatých investorů. Jinak ty montážní firmy vznikají, slučují se a krachují bez náhrady a záruku na soláry a jejich montáž si pak můžeš strčit za klobouk.
Ona to není pouze ta základní investice, ale i údržba, revize, výměny vadných panelů a regulace. Postav
si to bez dotací a zmoudříš!
Odpovědět
ig

20.12.2020 12:53
Proč ne, klidně, je to zajímavé technické řešení. Jen nevím proč by to měl řešit stát. Vždyť si to může kdokoliv nainstalovat na své pozemky a státu je do toho houby. Sjedná si s místním distributorem smlouvu o výkupu a bude dodávat elektřinu a vydělávat penízky.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

20.12.2020 16:21 Reaguje na
Ano souhlasím s vámi. A nejen jde o agropodnikání ale i o solárněvětrnické podnikání v ČR. Odstřihněme tyto od pomoci státu dotacemi a at přežijí opravdu ti profesně schopní. Jako po tom volají u hospodských. Podnikání jako podnikání.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

20.12.2020 19:30 Reaguje na
To je prostě klasika těchto věrozvěstů. Přesvědčení, že jen oni jsou osvíceni Matkou Gaiou a všichni ostatní jsou idioti.

Připustit si, že kdyby to fakt bylo tak výhodné, tak by to už někdo rozjížděl v praxi i bez jejich kázání, to je prostě nad jejich síly.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

20.12.2020 13:15
Dovolím si nesouhlasit , agrovoltaika není nic jiného než antropogenní stavba v krajině , a to se všemi negativy na přirozené prostředí.
Plytká výmluva, že takto bychom mohli získat x GW je jenom čertovou vábničkou do evropských zelených zítřků.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

20.12.2020 13:52
Na papíře nabo na monitoru to vypadá skvěle. Když to začnu promýšlet zjistím, že je to další z řady pitomostí vyprodukovaných ekoteroristickou lobby.
Odpovědět
A

Alena Lyskova

20.12.2020 14:05
Někdy mi příjde až neskutečné kam na ty nápady lidé chodí.
Na jednu stranu bláboly o ekologiji, na druhou stranu ochrana půdního fondu. Pak zákony postevené proti sobě.
Příklad:
Potřebovali jsme postavit budovu na ustájení zvířat, jsme vlastníky pozemku je v ochranném pásmu obchvatu nyní jediné možné využití je zemědělství ale postavit tam ustájení podle stavebního zákona nesmíte i když správa silnic a dálnic schválí výjimku-souhlas se stavbou v ochranné pásmu. Máme úředníka který rozhodl.
Naproti tomu nelogicky v rozporu s ochranou půdního fondu jediný pozemek kde nám stavbu(doporučili) případně povolí je pastrvina kde zase my stavět nechceme, protože potřebujeme pást s seno pro zvířata i když jak výše piše autor ( méně úrodná půda). Seno má pro zemědělce také někdy cenu zlata. Ale to asi někdo těžko pochopí. No nic, asi jsem zase mimo.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

20.12.2020 15:58 Reaguje na Alena Lyskova
Úředník stavbu povolit mohl na základě stanoviska ŘSD , to zákon umožňuje - asi další důležitý klotový rukáv na odboru výstavby.
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

21.12.2020 11:09 Reaguje na Alena Lyskova
a jak velká ta budova či šopa na zvířata má být? třeba 100 m2 by určitě moc z pastviny neubralo...
Odpovědět
JM

Jan Marján

20.12.2020 14:54
Co představuje 1% evropské zemědělské půdy? Je to na hranici Polska a Ukrajiny nebo Ukrajiny a Ruska a nebo tou hranicí se rozumí Ural? A jinak se mi nezdá tvrzení, že většina solárních elektráren se staví na brownfieldech. Volnou krajinu zastavovat solárními panely považuji za zločin proti životnímu prostředí a tudíž spolek zvaný Solární asociace nese znaky zločinného spolčení.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

21.12.2020 13:48 Reaguje na Jan Marján
Píšete:
"A jinak se mi nezdá tvrzení, že většina solárních elektráren se staví na brownfieldech."
Ono se vám ani zdát nemůže, protože je to bohapustá lež.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

20.12.2020 17:31
Opět článek, který by měl mít přípodotek PR.

Autor, který použije pro srovnání instalovaného výkonu elektrárnu na uhlí s FV elektrárnou, je podvodník a nezasluhuje si, aby byl jeho příspěvek čten.
Odpovědět
MG

Milan G

20.12.2020 18:18
Pane Krčmář, pokud vám to zemědělci povolí stavějte co hrdlo ráčí, ale bez dotací, za své ano?
Odpovědět
PB

Petr Blažek

20.12.2020 18:23
Když jedete po jakékoliv dálnici tak míjíte stovky hal s plochou střech v řádech tisíců hektarů a ani na jedné fotovoltaiku nevidíte. To je potenciál, který je možno využít okamžitě, nepovolit žádnou novou stavbu bez fotovoltaiky a ty stávající nechat osadit A pak teprve vymýšlet jak zabrat další pole.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

21.12.2020 13:49 Reaguje na Petr Blažek
Sám bych to nenapsal lépe.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

20.12.2020 18:34
" Fotovoltaika, zdroj elektřiny s nejvyšším počtem pracovních míst na jednotku vyrobené energie,...". Proboha, co je to za argument? Myslím, že hladová zeď je na tom ještě lépe!
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

20.12.2020 18:41
Len taká technická poznámka, kto bude trhať burinu okolo tých panelov? Ak sa stroje nedostanú až tesne k nim tak tam určite narastie. Bude sa to nejako dodatočne striekať herbicídom? Nebodaj tým škodlivým roundupom čo spôsobuje rakovinu?
Odpovědět
ig

20.12.2020 22:53 Reaguje na Vladimir Mertan
To se stříká už teď. Pod fv panely je u některých elektráren mrtvo jak u Yper po chemickém útoku.
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

21.12.2020 11:15 Reaguje na Vladimir Mertan
buřinu by měly spásat ovce.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

20.12.2020 19:32
By mne zajímal názor některých praktikujících zemědělců jak se jim ta představa ... pole/louka rozparcelovaná nějakými FVE panely ... líbí a jak by se na tom dalo nějak efektivně hospodařit.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

24.12.2020 14:13 Reaguje na Svatá Prostoto
Praktikující zemědělec má traktory, kombajny, secí stroje, postřikové stroje atd. S ničím takovým mezi FV panely jít nemůže. Maximálně může vzít do ruky a jít mezi ty panely s elektrickou nebo motorovou sekačkou, s ničím větším. Takže praktikujícímu běžnému zemdělci je pole s agrifotovoltaikou úplně nanic.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

21.12.2020 05:32
A proč nejdeme cestou dávat FVE na budovy? Naše civilizace zabírá zhruba 3% planety (stavby), to už snad stačí, ne? Tak stavme tak, aby to mělo i jiný užitek než jen uvnitř bydlet a vyrábět. Navíc spotřeba přímo v místě výroby je to nejlepší.
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

21.12.2020 11:19 Reaguje na Katka Pazderů
ve španělsku třeba je myslím už platný zákon, že na každé nové stavbě musí být fotovoltaika...kdybych stavěl dům, tak bych jeho konstrukci zcela podřídil fotovoltaice a geotermice.
Odpovědět

Jan Šimůnek

21.12.2020 14:09 Reaguje na radim buffalo tobias
Čili opět nesmysl. Jako vše, co prosazují ekologové.
Odpovědět
ig

21.12.2020 14:13 Reaguje na radim buffalo tobias
Když na to budou prachy, dá se postavit cokoliv. Realita je ale spíš taková, že stavba domu je největší vydání v životě člověka, na které vydělává léta před tím i léta poté a každá jen trochu pochybná věc je z projektu nemilosrdně vymetena :-)
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

21.12.2020 15:44 Reaguje na Katka Pazderů
Ale ono to není až tak triviální něco montovat na střechy. Fuknout to na pole je mnohem jednodušší a levnější.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.12.2020 17:44 Reaguje na Katka Pazderů
Fve na budovách a nad zpevněnými plochami se prodražuje. Kvůli konstrukci, narušení střešní krytiny, bezpečnostními předpisy nad komunikacemi atd. A máme prostě příliš levnou elektřinu. Pokud bychom nemohli kupovat levné přetoky z Německa, za chvíli by se elektřina z uhláků výrazně prodražila a pak by se fve systémy daleko lépe rentovaly.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

24.12.2020 13:27
Článek je aktivistický zelený článek bez jakékoliv skutečné hodnoty. Autor nemá ani ponětí o vztazích mezi osluněním rostlin a jejich výnosem ani o konkurenceschopném klasickém zemědělství.
Ve skutečnosti částečné zastínění FV panely téměř vždy způsobí výrazný propad produkce rostlin, které rostou pod panely. U většiny zemědělských plodin, které jsou po staletí šlechtěny na růst pod přímým nezastíněným slunce by takové zastínění mohlo způsobit i úplné znehodnocení produktů nebo zvýšení citlivosti těch plodin na škůdce a na nemoci, které by vyžadovalo i intenzívnější ošetřování.
Jen velmi malé část druhů pěstovaných plodin vyhovuje částečné zastínění, je to například některá zelenina nebo některé drobné ovoce. Navíc není v agrivoltaice absolutně ani náznakem řešen způsob obdělávání plodin, jejichž pěstování je v běžném zemědělství výrazně intenzifikováno specializovanými zemědělskými stroji. V sioučasné době je na agrivoltaických pozemcích reálné pouze obdělávání ručním nářadím nebo maximálně elektrofikovanými či motorovými ručními nářadími, tudíž co se týká produkce plodiny, většinou absolutně nekonkurenceschopné.
Konkurenceschopné pěstování plodin v agrivoltaice by v současné době tak bylo možné u nás pouze jen u velmi malého počtu druhů plodin. To jsou ty, kterým vyhovuje přistínění a i přistíněné produkují dostatek použitelných produktů a potom hlavně které se i běžně stále pěstují ručním způsobem. To jsou některé vzácnější běžně nepěstované druhy zeleniny, některé druhy drobného ovoce, jako třeba angrešt, rybíz, některé odrůdy či druhy ostružiníku atd a potom některé máloobjemově pěstované léčivky.
V teplejších oblastech by se množství vhodných plodin mohlo rozšířit o plodiny, které tam kvůli přílišnému teplu dávají nějakým způsobem nekvalitní produkty a zastínění by to poněkud optimalizovalo.. Pořád by ale platilo, že zastíněním klesá množství sluneční energie, kterou ta rostlina zpracuje na živiny a na biomasu a tudíž jiná odrůda stejné plodiny, na to teplo víc přizpůsobená a schopná využívat plné slunce, by za stejný časa na stejné ploše vyproukovala o to víc.
Co se týká elektrické energie, hustota energie vyprodukovaná z m čtverečního by byla výrazně menší než u klasických FV panelů postavených na polích, ale potřeba vstupních investic a nákladů na údržbu by o moc menší nebyla. Náklady na produkci elektřiny by tak byly znatelně vyšší.
Je už tedy předem vidět, že agrivoltaika by mohla mít smysl jen pro určitý úzký okruh zemědělských produktů. A jen za určitých ekonomických podmínek, co se týká zemědělství i produkce elektřiny. Ale i tam to je, místo prázdného aktivistického žvanění, třeba vyzkoušet, investovat do všelijakých zkušebních polí, investovat do vývoje zemědělských strojů schopných agrivoltaickou kulturu obsluhovat atd.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist