Jan Zeman: „Ve vašem kraji řádili a dosud řádí takzvaní zelení aktivisté!“

Výše uvedené jsem slyšel na vlastní uši z nahrávky, kterou mně kamarád poslal e-mailovou poštou. Vyslovil ji prezident České republiky Miloš Zeman v sobotu 17. prosince 2016 při slavnostním otvírání posledního úseku dálnice D 8 – úseku „Lovosice - Řehlovice“. Neuvedl, že vede přes jedinečnou Chráněnou krajinnou oblast České středohoří, kde zákon výstavbu nových dálnic zakazuje. Neuvedl též, že vede úzkou šíjí mezi čtyřmi velkými sesuvnými územími v délce asi tří kilometrů z kilometrů patnácti, kterými přetíná v rozporu se zákonem i s dobrými mravy chráněnou krajinnou oblast. Pan prezident před početným davem motoristů, zvědavců a papalášů včetně saského premiéra vysvětloval, proč zprovozňovaný poslední úsek dálnice D 8 má zpoždění 15 let a pětinásobné náklady.

Říkám si: „Česká televize velmi často velmi hrubě lže!“ To je jistě pravda, ale tady jde o přímý přenos, který dost dobře nešlo vhodně sestříhat. Ta slova pana prezidenta, často se škodolibým úsměškem, citovala mnohá další média. Asi to bude pravda. Pouštím nahrávku znovu. Stejná slova, stejný prezidentův sarkasmus na adresu kritiků a odpůrců dálnice.

Pan prezident neřekl, zda řádícím zeleným aktivistou je jen předseda Dětí Země RNDr. Miroslav Patrik s několika svými věrnými, nebo i s vedením trasy dálnice D 8 riskantním koridorem mezi čtyřmi velkými sesuvnými územími nesouhlasící státní geologové, nebo také obyvatelé Prackovic nad Labem, obávající se v souvislosti se stavbou dálnice v kopcích nad obcí stále víc o své baráky. Nejsou s to pochopit prosperitu. Děsí je sesuvy, praskající zdi jejich domů, ztráta vodárny, devastace vesnického vodovodu, kanalizace a čistírny odpadních vod, lámající se místní silnice do kopců ke stavbě dálnice. Dálničáři odpovědnost za vznikající škody v obci rozhodně odmítají. Prý jsou čistí jako lilie. Správa železnic, které se stále častěji deformuje těleso trati Lovosice - Řehlovice u lomu Kubačka, si nestěžuje. Dobře ví, čí je tato republika. Dálničáři se nebojí nejen o osud obce Prackovice, ale ani o osud státní silnice a koridorové železniční trati, procházející přes Prackovice v údolí Labe. Kus železnice Lovosice - Řehlovice touto dálnicí zničili. Pravda, šlo o nekoridorovou a nemodernizovanou lokálku. Podle dálničářů měla být již dávno zrušena. Jenže ministerstvo dopravy je měkké a zdejší vesničtí burani a turisté řvou…

Zda mezi řádícími zelenými aktivisty jsou i ekonomové, odmítající hrubý domácí produkt jako základní ekonomické božstvo, kam patří i moje maličkost, nevím. Hlásám, že rozsáhlé ekonomické škody na životním prostředí prosperitu nevytváří, byť zvyšují hrubý domácí produkt. Jsem prý hodně natvrdlý. Spolčuji se s různými pochybnými existencemi, jako jsou ekologové a vesničtí burani. Nechápu, že každá koruna investovaná do stavby dálnic přináší prosperitu. Nemám rýt, že jde o prosperitu motorismu, zdravotnictví a pohřebnictví. Nemám se divit, když se na stavbě té či oné dálnice nějakým nedopatřením prostaví pár miliard korun navíc. Ani těch osm miliard korun dotací z Evropské unie, které zde dálničáři neslavně propili, prý nestojí za řeč. Měl bych naopak jásat, neboť ty dotace nakonec zachránila správa železnic včasnou přípravou modernizace řady zchátralých železničních tratí, které by jinak byly nejspíš vyježděny. Nemám žárlit na navíc proinvestované miliardy korun s tím, co by se za ně dalo opravit silnic, železnic a nejen starostové vědí, čeho ještě! Bez těch se prý Česko obejde, na rozdíl od dálnic. Vesnický buran prý není hoden nároku na slušné dopravní spojení. Konečně, lidská chůze je zdravá!

Pan prezident neřekl, zda má na mysli řádící zelené aktivisty v širším, ale ne ve stranickém slova smyslu. Jsou řadoví členové strany zelených, kteří se též stavěli proti této stavbě. Vedoucí funkcionáři strany zelených ji svého času ale prohandlovali za lukrativní posty ve vládě. Na jedné sešlosti si stěžovali ekologičtí aktivisté z více politických stran, že je v jejich stranách neberou vážně. Prý jako páté kolo u vozu. Občas zazní i výtky, že mají podrážet své kolegy z druhých politických stran, kteří jsou na tom plus mínus podobně. To odmítají.

Protože tuto pro dálničáře nekontroverzní stavbu sleduji od počátku a vedu si záznamy o prodlužujících se termínech, o zvyšujících se nákladech, o vydírání úředníků ministerstva životního prostředí, o soudních sporech a jejich výsledcích, nevycházím z údivu.

Dálnice D 8 měla být hotova podle jednoho vládního dokumentu v roce 2000, podle druhého v roce 2002. Otvírá se ale až 17. prosince 2016. Zpoždění je tak 14 nebo 16 let. Otvírá se se zhavarovanou jednou z prackovických estakád. Stavba je prý sice geniální a jedině možná, jen ta jedna estakáda se nějak propadá do země. Přitom RNDr. Patrik a jeho věrní nepožádali letectvo USA o bratrskou pomoc stavbu dálnice zplanýrovat bombami. Nepoužili proti stavbě dálnice ani gram semtexu, ani gram střelného prachu, jak by se na řádící zelené aktivisty slušelo. Prostě, ač nepotápí velrybářské lodě, dálnici zpozdili o 15 let! No, prostě pašáci!

Dálnice podle koncepce výstavby dálniční sítě z roku 1993 měla stát v úseku „Lovosice – Řehlovice“ tři miliardy korun českých. Rozpočty Státního fondu dopravní infrastruktury uvádí 7,4-7,2 miliardy, což by se při tom obřím zpoždění dalo vysvětlit inflací. Stavba ale byla v roce 2007 vysoutěžena za 9,9 miliard korun. Ministerstvo dopravy dnes přiznává 15 miliard korun. Vedení ministerstva dopravy, bez ohledu na osobu ministra, má zřejmě léta poslance za své loutky, které jsou povinné mu odhlasovat jakýkoliv výdaj na dopravní stavby a nechat se i zjevně podvádět. Zda jsou tam i náklady na přípravu dálnice D 8, na soudní i mimosoudní spory, na náhrady škod na železnici či v Prackovicích a další, není zřejmé. Prostě, řádění zelených aktivistů přišlo bratru na 12 miliard korun. Přitom jim, na rozdíl od mnohých jiných, nezůstala za nehty ani koruna. Jinak by je pan prezident jistě rád práskl.

Na přípravě stavby se prý hodně šetřilo. Neplánovala se opatření proti velkým sesuvným územím. Ona se prý ukecají. Vysvětlili jim to ale náležitě? Nenechali to řádícím zeleným aktivistům? Nevím. Pokud s nimi zacházeli jako se zelenými aktivisty, tj. jako s obtížným hmyzem, tak opravdu nevím. Když jedete vlakem z Lovosic do Ústí nad Labem, vypadají sesouvající se svahy Středohoří půvabně. Geologové ale nad jejich půvabem nejásají.

Slyšel jsem od dálničářů, že si doktor Patrik ten obří sesuv asi půl milionu kubíků hornin na těleso rozestavěné dálnice D 8 v Českém středohoří 7. června 2013 vymodlil. Znám ho ale jako neznaboha. Že by použil metodu modlení se k satanovi? Že by tam u stavby recitoval slavnou Neumannovu báseň Satanova sláva mezi námi? Nedovedu si představit. Ale možná mám jen špatnou představivost.

Soudních sporů o dálnici D 8 přes CHKO České středohoří bylo požehnaně. Patroni dálnice si heslo Tomáše Garrigua Masaryka: „Nebát se a nekrást!“ upravili na: „Nebát se lhát, podvádět, mrhat!“ Kolik tam bylo rozkradeno a kolik se jen zbytečně prostavělo, se sice neví a zřejmě jen tak nezjistí, ale od počátku se počítalo s válcováním opozice, s válcováním platných zákonů a zvláště pak s válcováním zdravého rozumu. Kolik jen stály různé podivné, přísně tajné odborné posudky a studie, které vesměs končily závěrem, že sesuvná území nepředstavují pro stavbu dálnice žádný problém (a tudíž se mohou ignorovat). Se sesuvnými územími nepočítalo ani územní rozhodnutí, které později soud zrušil (jeho materiály se ztratily, škoda, to by bylo čtení), ani projekt stavby, ani stavbaři. Ač hned po zahájení stavby pod aktivním lomem Kubačka se tam začala hýbat země, vše prý bylo v pořádku. Stavební dozor poctivě tutlal přibývající menší i středně velké sesuvy. Zastupitele Prackovic, obce, jež stavbou dálnice přicházela o jednu civilizační vymoženost za druhou a v níž se stále více zabydloval strach, posílali ke všem čertům. Až přišly ty hrozné deště, a s nimi stoletá povodeň – začátek června 2013. K tomu bác - obří sesuv. Za ty soudní procesy jistě mohou ekologové a zvláště pak RNDr. Patrik. Kdyby se nesoudili, dálnice by již prý dávno stála! Svůj díl viny ale nesou také soudci. Kdyby vyslechli argumenty dálničářů a soudní žaloby řádících zelených aktivistů zamítali ihned pro nepřípustnost (předkládají je přece ekoteroristé, jak s oblibou říkají dálničáři, na rozdíl od pana prezidenta), řadě malérů na stavbě dálnice se dalo předejít. Nevědí snad soudci, že platné zákony jsou od toho, aby se systematicky porušovaly?

Cosi padlo i o vládě justiční mafie. Tu před lety práskla stínová ministryně spravedlnosti. Nebylo to v souvislosti s touto dálnicí. Trestní oznámení na ní za ten výrok bylo bleskově zamítnuto, takže asi na tom něco pravdy je. Podle řádících zelených aktivistů státní dálničáři hrubě šlapali po řadě zákonů. O to se před soudy vedly léta spory. Výsledkem letitých sporů je, že doktor Patrik uspět v 13 soudních sporech z 26. Inu, pašák!

K špičkovým kouskům doktora Patrika počítám podsunutí ministru dopravy Danu Ťokovi myšlenky, že za ten obří sesuv hornin na rozestavěné těleso dálnice může nedaleký kamenolom. Zda po vzoru jistého Dalajlámy použil metodu hypnózy, nevím. Vím jen, že někteří odborníci hledali ústupovou cestu z nesrovnalostí na stavbě dálnice D 8, značka: „Zachovat si tvář!“ Na objednávku resortu dopravy zpracovali studii o příčinách velkého sesuvu u lomu Kubačka. Studie prý mluvila poněkud květnatě. Někdo pana ministra Ťoka přesvědčil, že za vše může kamenolom. Ten se pak na tiskovce ztrapnil. Nikdo kupodivu nežádal v této souvislosti ministrovu hlavu. Experti akademici s vědomím, že jde do tuhého, se ozvali a uvedli, že hlavní příčinou obřího sesuvu je nevhodně volená trasa dálnice a ignorace nebezpečí sesuvů projektanty a staviteli dálnice. Tedy, hlavně to druhé. Role kamenolomu na aktivaci sesuvu byla druhořadá, stejně jako velkých dešťů. Navíc kamenolom nedostal žádná omezení s ohledem na stavbu dálnice pod lomem.

Se soudy bývají nejen v Česku neskutečné problémy. Soud sice po mnohaletých průtazích zruší platnost územního rozhodnutí na dálnici D 8 přes České středohoří, ale nezruší platnost navazujících stavebních povolení. Stavba dálnice tak pokračuje i bez platného územního rozhodnutí až do chvíle, kdy ji zastaví obří sesuv hornin z lomu Kubačka. Pak se tam dva roky nic neděje. Podle pana prezidenta ale za to můžou řádící zelení aktivisté. Sabotují snad výstavbu dálnice přímo ve vedení Ředitelství silnic a dálnic? Nechce se věřit!

Konečně prackovická estakáda. Propadá se, potvora, do země, takže na ní nelze povolit bezpečný provoz. Že by někde pod ní řádili zelení aktivisté s cílem sabotovat stavbu, zjištěno nebylo. Nemůžu vyloučit, že i takovou otázku řešila některá z tajných studií resortu dopravy. Samozřejmě, pan prezident může mít přesnější informace. Nechal si je ale pro sebe. Někteří státní geologové i nadále odmítají souhlasit se zprovozněním dálnice. Prý podstatné vyřešeno není. Nestačí stabilizovat koridor dálnice, když k němu v délce tří kilometrů přiléhají z obou stran velká sesuvná území. Je nutné stabilizovat i tato přilehlá sesuvná území. Dřív, než se dají do pohybu dolů do údolí Labe, do Prackovic. Podle dálničářů státní geologové nemluví pravdu a ani mluvit nemohou, protože nemají k disposici přísně utajené odborné posudky.

Takže, zelení aktivisté nejdříve mátli příslušné státní orgány požadavkem prověřit kromě ústeckého koridoru dálnice Praha – Drážďany též koridor mostecký a koridor liberecký. Příslušné státní orgány s alternativními koridory po zásluze, byť v rozporu s platnými zákony, zametly. Když neuspěli, mátli příslušné státní orgány alternativními koridory v rámci Českého středohoří včetně požadavku na provedení dálnice pod celým Českým středohořím dlouhým tunelem. Věděli, že je s tím vyhodí a že také nebudou akceptovat komunistickou trasu s dvoukilometrovým tunelem Hrušovka či její modifikaci s tunelem 3,5 km dlouhým Kubačka. Věděli, že státní investor bude chtít postavit dálnici rychle a levně a že se tak chytne do pasti. Zvlášť když stavební firma, jež chtěla zde dálnici stavět, neuměla stavět fyzické tunely a na ty finanční se včas nevrhla. Prosadila sice plně povrchovou trasu vedení dálnice D 8 přes České středohoří, ale pak pro dluhy skončila.

Pak už vše běželo více méně silou setrvačnosti. Řádící zelení aktivisté zběsile kritizovali zvolenou nezákonnou trasu dálnice přes CHKO České středohoří vedoucí po koridoru mezi čtyřmi velkými sesuvnými územími. Kritizovali i brutální vymáhání různých nezákonných výjimek dálničáři. Soudili se o kdeco. Zbývala ještě dohoda s velkými sesuvnými územími. Ta nepředstavovala problém. Obří sesuv nastal přesně v místech, které zavržení státní geologové označili v roce 1995 za zdaleka nejnebezpečnější. Když ani to nepřimělo státního investora opustit tuto nestabilní trasu dálnice, řádící zelení aktivisté tajně znovu jednali se sesuvnými územími. Jedna z prackovických estakád se začala krátce na to propadat do země.

Mělo to jen jednu vadu: přísně utajovanou strategii brždění výstavby dálnice D 8 přes České středohoří odhalil vážený pan prezident a při slavnostním zahájení provozu ze záškodnictví veřejně obvinil blíže nespecifikované řádící zelené aktivisty.

Nevím, zda to mají považovat za vyznamenání nebo za pohanu. Tím spíš, že nevím, zda mě mezi ně také počítá. Jsou však i jiná vysvětlení. Jistý významný dálničář se poněkud opil a vykřikl: „Čert vem Prackovice!“ Pak ho prý v noci hodně zle zalil pot. Na kontrolu stavby dálnice D 8 přišel nacistický oddíl eSeS. Když esesáci spatřili propadající se prackovickou estakádu, začali německy řvát cosi o českých sviních a o sabotáži Třetí říše. Přítomné vedení dálničářů postavili do řady. Volali na gestapo, ať okamžitě zatkne úředníky a projektanty, kteří připravovali a povolovali stavbu této dálnice. Za hodinu přivedli bledé úředníky, za další hodinu přivedli i neméně bledé projektanty. Všechny postavili pod estakádou do řady, vynesli nad nimi rozsudek nejvyšší s tím, že bude vykonán okamžitě. Po té je, za sabotáž Třetí říše, postříleli. Ve chvíli, když je stříleli, se probudil. Naštěstí to byl jen zlý sen.

---

reklama

---