Jaroslav Šebek: Škody hrabošem nebo spárkatou? Předcházet oběma se vyplatí a stát musí být připraven

aplikací chemie na likvidaci hrabošů se de facto likviduje naděje na stabilizaci kriticky ohrožených ptáků, kteří se hraboši živý a tedy loví. Právě na "ne" dostatku potravy závisí také jejich reprodukce, schopnost uživit mladé.
Takže se vytvořil začarovaný kruh, který těžko někdo rozetne.

Zemědělci brečí kvůli úrodě, kterou požírá hraboš ale zároveň zlikvidovali a likvidují populace těch, kdo ty hraboše loví.

A přitom by mnohde pomohla hluboká orba, hned po sklizních.
Pořádné zimy se zřejmě hned tak nedočkáme, když těch letadel bez normy EURO 5 minimálně, létá čím dál více !

A to je ten problém, když někdo dokáže tvrdit, že by pomohla pořádná orba hned po sklizni. WOW

Jézéďáci byli b l - bci.
cen zore

jinak ten článek mi připadá jako výzva, aby si vláda připravila pro zemědělce zase jako vždy "státní" portmonku.

To, že to zmrvili často svými přístupy už jim nějak nedochází.

hraboši a spárkatá to je problém u nás,
já jsem se dočetl,že v Anglii je velký nedostatek zeleniny,dokonce je prý na příděl,
prosím čtu jen vládou schválená média,bylo to na Seznamu
příčina je ,prý, chladné počasí ve Španělsku a severní Africe, tak se to vysvětlilo plebsu v Anglii,
jde o zeleninu pěstovanou ve foliovnících a je potřeba teplé počasí, hodně vody,chemie na hnojení a ochranu před nemocemi,energie na vytápění a levná pracovní síla z Afriky,
když něco selže zelenina není, to se ovšem našim sedlákům stát nemůže,
náš stát je na stráži a vždy připraven pomoci

Ano bylo to(je) v |Aldi či Lidlu, ale jen byl omezen počet 3ks okurek a 3ks papriky žádné drama, jen aby se dostalo na všechny zákazníky.

Jakékoliv kalamitě se musí předcházet prevencí, ať už se jedná o kůrovce,
mandelinku, či hraboše. Nejsem fandou jedů, ale pokud zamezí šíření škůdců
z ohnisek, tak to považuji za nutné zlo, které je nutné, aby to nepřerostlo
do kalamitního stavu. Proti hrabošům platila hluboká orba a "vyhladovění".
To znamená, že se na poli po sobě neopakovala "krmiva" pro hraboše. Při
dnešní novodobém "trojplodiní"(pšenice, kukuřice, řepka) je to prostřený
stůl pro hraboše téměř celoročně a dokonce s absencí rozorání hlubokou
orbou. Teď se zeptám, odkud to vše přišlo a kdy? Kukuřice do bioplynu,
řepka do nafty, obilí na vývoz a z EU omezování hluboké orby. No a je
tu výsledek, který mají vyřešit predátoři? Ale jděte, to by jich muselo
na jedno pole s přemnoženými hraboši přiletět stovky a pak táhnout na
pole jiné. Co pak mají žrát v létě, když jsou hraboši schovaní v těch
vzrostlých plodinách. Navíc letos k nám přiletělo i minimum kání rousných, protože zima není ani v jejich domovině. Vše se vším souvisí a stačí srovnávat, co se stále mění a proč. Ve všech mnou jmenovaných plodinách jsou v době vegetace ukryti na rozdíl od kosených pícnin a spásaných luk, kde jsou potravou dravcům celoročně. Na polích jsou v době vegetace nelovitelní a pak už je namnožené dravci nezredukují na přijatelnou úroveň. Totéž se děje na zahradách v malém, kde kočky žerou Whiskas a válejí se v křesle v obýváku. Pokud náhodou hraboše chytí, tak ho přinese ukázat a nechá ležet, protože ji nechutná. Kočky nemají potravní motivaci lovit hlodavce, ale mláďata kosů a drozdů jim jako snadná kořist chutnají.
Takže v okolí mám u sousedů plno koček, ale neklást do nor pastičky a
při invazi hrabošů z okolních polí nepoužít jed(NORAT H je účinný i na hryzce vodní), tak to s pěstováním čehokoliv na zahradě vzdávám. Na kořenovou zeleninu mám vyvýšené záhony ze ztraceného bednění s králíčím pletivem izolujícím záhony od okolní půdy před hraboši. To ale na poli možné není a tak se nedivím té aplikaci jedu, která by měla být ale po celcích na kterých by se dravci například týden plašili, aby nelovili přiotrávené hraboše. Dravci by lovili na vedlejší jedem neošetřené ploše.
Jinak pro domácí "trávení" v suchém prostředí doporučím zapomenutý
"jed", kterým je celozrná mouka a nebo šroty smísené půl na půl se
sádrou. Hlodavcům směs ve střevech zatvrdne a predátorům už hlodavec
neuškodí, protože dravci "kámen" vyvrhnou a šelmy nezkonzumují.

Účelem použití jedů je ekologizace ( vyhlazení) živočichů za účelem maximalizace zisků. Nápomocníky jsou ekologické organizace ( Duha, ČSOP, ČSO) napojené na koblihy místního chemického Aliho.

Docela dobrý predátor je i divočák ale ten je společensky nepřijatelny.ale když naběhne rudlík divočáku na zahrabošený ozim teť na jaro tak je lovit nebo nelovit ?bude lepší chemie?

No nevím, ale než mít v ozimech "pooráno" černou, tak raději ten
jed. Totéž u pícnin, když je z nich téměř tankodrom. Pokud proryjí
les a nekosené meze, tak budiž, ale i taková rozrytá louka potom
potřebuje alespoň pobránovat a zaválcovat, protože kosit louku po
nájezdu černé je katastrofa.
za trvalých travních

Tak to by měly informovat myslivce a pro jistotu ulovené divočáky dávat do kafiny nebo zakázat lovit

Pro všechny diskutující včetně pana Šebka (který neví jestli je zemědělec nebo ekoaktivista) přemnožení hraboši se na zemi čas od času vyskytují pravděpodobně déle než začali první lidé zemědělsky hospodařit. A samozřejmě poté, když jim na poli připravujeme snadnou obživu, se to opakuje častěji. Přemnožení hlodavci patří mezi 7 biblických pohrom na lidstvo. A budete se divit tenkrát zde nebyl ani Babiš, ani agrobaroni natož velká pole.
Jsou sice podpůrné prostředky, jako je hluboká orba (kterou nám páni ekologové chtějí omezit), ale ani to mnohdy nestačí a pak jelikož lidí na práci je málo, musí nastoupit chemie. A bohužel i tady se projevuje ideologie, neboť se upřednostňuje ruční aplikace před strojovou. Máme techniku, která dokáže rovnoměrně aplikovat i třeba 1-2kg na hektar. Při takovéto aplikací je prakticky nemožné ohrozit necílené živočichy. Kdežto při ruční aplikaci dojde vždy k nějakému místnímu přesypání a zde pak hrozí k ohrožení jiných živočichů.

Bohužel nevysvětlíte asi nikomu, že ta plošná 1-2 kilová aplikace opravdu ničemu neublíží. Co si mám myslet o někom, komu už asi po páté říkám, že před 89 jsme v těchto kalamitních případech aplikovali Stutox 1, rozmetadlem, které zdaleka nemělo parametry dnešních, a přesto nikdy nedošlo k žádným otravám? Vy to určitě pamatujete také. Aplikovat Stutox ručně lze, bohužel jen v počátcích a jak přesně píšete, v současných podmínkách na to bohužel nejsou lidi. Předloni jsme my všichni včetně mě- slovy 4 lidi!- aplikovali takto Stutox do řepky a poctivě prochodit 30 ha pole zabralo skoro celé dopoledne. Tudíž efektivita nulová. Nehledě na další práci. Co jsem koukal na Rostlinolékařský portál, tak kalamitní výskyty hraboše jdou již celou republikou a ne jen jižní Moravou. Teorie dravců je dobrá, ale v praxi moc nefunguje.Ale vysvětlete to někomu, kdo o reálném zemědělství nemá šajn!

Je zajímavé, že když do reálné myslivosti mluví lidé co o ni " nemají ani základní vědomosti, tedy ani "šajn", tak to nevadí. Člověk nemusí být zemědělec aby věděl, že pole má živit člověka ( lidskou populaci) a ne být "zdrojem potravy" pro bioplynky. Atd.

Kino jako každý rok. Podobně jak cestáři jsou zaskočeni sněhem v listopadu, zemědělci zjistili požerky na konci února... Dnes opět ukázka "pracnosti", čtyři chlapi se hrbili na každou ďurkou, o aplikátoru v životě neslyšeli, stejně jako o aktivních norkách. Prostě nekonečná hraboší (mediální) odysea.

Špátně! - každý čtvrtý rok. Na konci zimy je minimálně polovina požerků bez hraboše, a to díky biologické ochraně. Takže pokládat granulky do takových mrtvých norek může jen...

No špatně, nebyly asi žádná nápravná a preventivní opatření, ani na úrovni zemědělce, ani ministerstva. Pak jsou obá zaskočeni nečekaným opakováním.

Inu hraboši a co přijde dál? Konbylky? Sucho či záplavy? Bude oněch 7 bilických roků? (https://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost/uvaha-sedm-tucnych-a-sedm-hubenych-let.A090316_230311_p_spolecnost_wag)
Zvláště když naši státovodiči se řídí heslem Proej chleba a kup si nůž. (