Jiří Janota: Připomínky myslivců byly k ničemu. Vlk bude chráněn všude, v neomezených počtech a bez výjimky
10.3.2020
Ohrazujeme se proto proti snaze AOPK naznačovat, že program péče vychází z připomínkování myslivců a chovatelských svazů.
Českomoravská myslivecká jednota ve spolupráci s chovatelskými svazy v připomínkách k tzv. programu péče o vlka obecného zdůrazňovala především nutnost konkrétního stanovení příznivého stavu, tj. počtu jedinců vlka obecného, který je pro Českou republiku vhodný. Dále navrhovala zonaci, tj. určení oblastí, v nichž bude vlk chráněn. A konečně žádala určení pravidel pro řešení konfliktů vlčí populace s lidmi.
Žádné z klíčových mysliveckých připomínek nebyly do finálního znění programu péče akceptovány. Ohrazujeme se proto proti snaze Agentury naznačovat, že program péče vychází z připomínkování myslivců a chovatelských svazů.
Podle návrhu programu má být vlk i nadále neomezeně chráněn na celém území ČR, a to bez ohledu na škody jím působené. Kam taková neomezená ochrana vede, dobře ilustrují případy kormorána velkého či bobra evropského, kteří byli také v minulosti neomezeně chráněni, ale v důsledku této ochrany se rozmnožili tak, že dnes působí nedozírné hospodářské škody. Každý si však dovede představit, že ve srovnání s kormorány či bobry mohou být důsledky konfliktů vlků s člověkem závažnější.
S návrhem Agentury ochrany přírody a krajiny na program péče o vlka nesouhlasí:
-
• Českomoravská myslivecká jednota,
-
• Myslivecká komise Agrární komory ČR,
-
• Asociace soukromého zemědělství ČR,
-
• Zemědělský svaz ČR,
-
• Svaz chovatelů ovcí a koz,
-
• Český svaz chovatelů masného skotu,
-
• Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů,
-
• PRO–BIO – Svaz ekologických zemědělců nebo
-
• Společnost mladých agrárníků ČR.
Připravovaný program péče o vlka mj. dle mínění chovatelských svazů ohrozí tuzemské chovy ovcí a koz. K přijetí konkrétních opatření pro snížení nepříznivého dopadu výskytu vlka na udržitelný rozvoj ekosystémů a obydlených venkovských oblastí, zejména v souvislosti s tradičním zemědělstvím a udržitelným cestovním ruchem, přitom vyzval Evropskou komisi i členské státy Evropský parlament v Akčním plánu pro přírodu, lidi a hospodářství již v roce 2017.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Devět divokých koní našlo nový domov na Josefovských loukách a v rezervaci u Třeboně
V Česku je poprvé přes 150 zubrů, největší stádo žije u Milovic
K čemu jsou dobří velcí kopytníci? K obohacování půdy o živiny i k ukládání uhlíku
Další články autora |
Jiří Janota: Myslivost je neoddělitelnou součástí hospodaření v krajině aneb zákon z bílé černou neudělá
Jiří Janota: Česku hrozí nedostatek včel, nemoci drobných zvířat i šíření afrického moru prasatOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (128)
10.3.2020 05:39
Novšie výskumy poukázali na to, že niektoré smečky sa môžu špecializovať na hospodárske domáce zvieratá. Keďže potravné zvyky vlkov sa prenášajú učením z rodičov na potomstvo, je vysoký predpoklad, že tradícia útokov na hospodárske zvieratá sa stane súčasťou života určitých svoriek (SKUBAN 2005, FINĎO, SKUBAN 2011)
Podľa zákona o poľovníctve je vlk zverou, je zaradený medzi veľké šelmy a Ministerstvo pôdohospodárstva SR po dohode s Ministerstvom životného prostredia SR určuje ročnú kvótu lovu vlka dravého na základe návrhov poradných zborov v rámci jednotlivých poľovných oblastí.
PROGRAM STAROSTLIVOSTI O VLKA DRAVÉHO (Canis lupus) NA SLOVENSKU
dostupné zde :http://www.sopsr.sk/files/PS-o-vlka-draveho-na-Slovensku.pdf
JŠ
Jan Šimůnek
10.3.2020 07:59Řešení spočívá v politice:
Vyberte si (v článku vyčtené organizace) jeden politický subjekt (s reálnou nadějí na průnik do parlamentu) a slibte mu podporu s podmínkou následné likvidace AOPK a zrušení všeho, co prosadila do legislativy.
Druhou možnou aktivitou (s tou předchozí se nijak netluče) je organizování masových demonstrací, peticí a tlaku na politiky ve smyslu: "Jestli budete podporovat vlky, nemáte šanci na naše hlasy". Některé strany by se toho mohly bát, protože od odchodu z parlamentu je dělí příliš malá procenta voličské podpory.
Třetí věcí (která by se měla dělat rovněž paralelně) je široká medializace všech útoků na hospodářská zvířata (klidně i detailní fotografie), šířená po sociálních sítích, řetězovými e-maily apod. a zejména spolu s konstatováním, že dříve nebo později takto dopadnou nějaké děti.
Krucinálfagot, jste organizace, tak se jako organizace taky chovejte (= využijte toho, že máte zažité jakési organizační postupy)!
Odpovědět
Vyberte si (v článku vyčtené organizace) jeden politický subjekt (s reálnou nadějí na průnik do parlamentu) a slibte mu podporu s podmínkou následné likvidace AOPK a zrušení všeho, co prosadila do legislativy.
Druhou možnou aktivitou (s tou předchozí se nijak netluče) je organizování masových demonstrací, peticí a tlaku na politiky ve smyslu: "Jestli budete podporovat vlky, nemáte šanci na naše hlasy". Některé strany by se toho mohly bát, protože od odchodu z parlamentu je dělí příliš malá procenta voličské podpory.
Třetí věcí (která by se měla dělat rovněž paralelně) je široká medializace všech útoků na hospodářská zvířata (klidně i detailní fotografie), šířená po sociálních sítích, řetězovými e-maily apod. a zejména spolu s konstatováním, že dříve nebo později takto dopadnou nějaké děti.
Krucinálfagot, jste organizace, tak se jako organizace taky chovejte (= využijte toho, že máte zažité jakési organizační postupy)!
NK
10.3.2020 08:05 Reaguje na Jan Šimůnek
Ještě je tu čtvrtá možnost- smířit se s tím, že nejsme pány tvorstva, přírodu nevlastníme a neovládáme, a nechat ta zvířata normálně žít a patřičně si zajistit chovy hospodářských zvířat (tedy nejen kvalitním elektrickým ohradníkem, ale také psem!). Je směšný, že se neustále lidi rozčilují nad zvýšenou populací lesní zvěře, ale zároveň chce odstřelovat jednoho z predátorů, který by jejich stav mohl zásadně snížit. Lidi probuďte se! Bez nás svět klidně fungovat může (a bylo by tu bez člověka přírodě stokrát líp!), ale bez zvířat půjde postupně do kopru všechno!
Odpovědět
Pa
PavelA
10.3.2020 08:26 Reaguje naTo jsou ale žblebty.
Jsme uprostřed Evropy ve třetím tisíciletí.
Vlka nechat v NP a jinak střílet,jinak to dopadne jako koně v Milovicích,kteří se množí a rezervace je jim už malá.
Odpovědět
Jsme uprostřed Evropy ve třetím tisíciletí.
Vlka nechat v NP a jinak střílet,jinak to dopadne jako koně v Milovicích,kteří se množí a rezervace je jim už malá.
NK
10.3.2020 10:20 Reaguje na PavelA
A jak byste takové živé zvíře donutil, aby v tom NP zůstal a nestěhoval se? Ono je pro divoká zvírřata přirozené se přemisťovat v závislosti na potravě a podmínkách!Koně v Milovicích byste tedy taky nejraději zastřelil? To jsou ale žblebty!
Odpovědět
Hu
NK
10.3.2020 11:58 Reaguje na Hunter
odpověď hodná dospělého člověka, jen co je pravda! Nejen vyjadřování, ale i váš nick vypovídá o tom, že vám jde jen o vymlácení určitého druhu, patrně jste přesvědčen o nadřazenosti lidského druhu. Očividně nebudete moc inteligentní, nemohu tedy po vás chtít, abyste si o problematice absence šelem v přírodě a jejich chování v přirozeném prostředí něco přečetl. Víc než vlka se bojím takových omezenců a namyšlenců jako jste VY!Ti jsou mnohem nebezpečnější- pro jednotlivce, společnost i přírodu.
Odpovědět
Hu
petr braxatoris
13.3.2020 07:36 Reaguje na HunterA hele, pan důležitý žvanílek opět na scéně :-)
Odpovědět
Pa
PavelA
10.3.2020 13:11 Reaguje naRezervace v Milovicích se rozšíří proto,že stávající počet zvířat prostě neuživí.No a až dojde k napnění stavu v nové,budou se buď zvířata dávat či prodávat nebo střílet do konzerv pro vašeho psa.Ta regulace prostě jednou přijde.
Nebo je ještě možnost vyslyšet naivní zastánce vlka v krajině,nasadit ho do Milovic a hned uvidíte tu regulaci zvířat predátorem!
Odpovědět
Nebo je ještě možnost vyslyšet naivní zastánce vlka v krajině,nasadit ho do Milovic a hned uvidíte tu regulaci zvířat predátorem!
NK
10.3.2020 13:20 Reaguje na PavelA
Očividně o přirozeném přírodním systému nic nevíte! Pokud se v nějaké lokalitě přemnoží jakékoliv zvíře a potrava přestane stačit, příroda na to sama reaguje tím, že se začne rodit méně mláďat. To trvá nějakou dobu, dokud nebude populace tak velká, aby jí potrava zase stačila. To je přirozený běh přírody! Stejné to máte s hraboši- teď jsou několik let přemnožení, protože se rapidně snížily počty jejich predátorů (z největší části za to opět může člověk a styl hospodaření). Až přijdeme k rozumu, začneme hospodařit zodpovědně a v souladu s přírodou, zvednou se populace dravců, lišek a všech ostatních zvířat, které hraboše loví, a jejich populace se zase dostane na snesitelnou hranici. Jak mi vysvětlíte, že zvířata jsou tu už miliony let a nikdy nebylo třeba je regulovat, příroda si vždycky poradila sama!
Odpovědět
JD
Jiří Daneš
10.3.2020 17:18 Reaguje naTakové pitomosti byste nemohl vyprávět, kdybyste věděl doopravdy něco o přírodě. To, co vykládáte, jsou pubertální romantické výmysly a nesmysly, které v praxi nikdy nefungovaly a ani neexistovaly.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
11.3.2020 00:52 Reaguje na Jiří DanešMožná to má ze "Zelených pohádek na dobrou noc" sepsaných Bláhou nebo nějakým jiným zeleným aktivistickým exponentem.
Odpovědět
petr braxatoris
13.3.2020 07:40 Reaguje na Jiří DanešMilej pane, jste vedle, jak ta jedle.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
16.3.2020 08:05 Reaguje naMáte sice částečně pravdu, ale zdaleka to neprobíhá tak romanticky:
Běžně vidíme kanibalismus (kde je to technicky možné, ale třeba u myší to jde), stoupá počet homosexuálních jedinců apod. Velice často dojde k nějaké drastické epidemii.
Obávám se, že muzea (oddělení zkamenělin) jsou plná druhů, které takovouto přirozenou redukci počtu jedinců po jedné z epizod přemnožení prostě nezvládly.
Další věcí je, že u nás žádný "přírodní systém" nemáme. Naše krajina byla ovlivňována už prvními lidmi a velmi silnými se tyto vlivy staly od neolitické revoluce.
Rezervace představují jakési zbytky původní krajiny, které jsou ovšem v permanentní interakci s okolní umělou kulturní krajinou. A bez permanentních zásahů, které ty vlivy okolí průběžně kompenzují, se jejich ekosystém zhroutí (což ukázal příklad NP Šumava velice názorně).
Takže "hospodaření v souladu s přírodou" je prostě utopický nesmysl a v reálu k němu nikde nedochází a nikdy nedocházelo.
Odpovědět
Běžně vidíme kanibalismus (kde je to technicky možné, ale třeba u myší to jde), stoupá počet homosexuálních jedinců apod. Velice často dojde k nějaké drastické epidemii.
Obávám se, že muzea (oddělení zkamenělin) jsou plná druhů, které takovouto přirozenou redukci počtu jedinců po jedné z epizod přemnožení prostě nezvládly.
Další věcí je, že u nás žádný "přírodní systém" nemáme. Naše krajina byla ovlivňována už prvními lidmi a velmi silnými se tyto vlivy staly od neolitické revoluce.
Rezervace představují jakési zbytky původní krajiny, které jsou ovšem v permanentní interakci s okolní umělou kulturní krajinou. A bez permanentních zásahů, které ty vlivy okolí průběžně kompenzují, se jejich ekosystém zhroutí (což ukázal příklad NP Šumava velice názorně).
Takže "hospodaření v souladu s přírodou" je prostě utopický nesmysl a v reálu k němu nikde nedochází a nikdy nedocházelo.
LZ
Leon Zumr
10.3.2020 16:33 Reaguje na PavelAUž se motá kolem a až na ty Hitlerovy krávy a polodivoký koně narazí tak nebude potřeba zvětšovat prostor.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
11.3.2020 00:50 Reaguje na Leon ZumrJá spíš sázím na epidemie nějaké nemoci, z přemnožení a blízkého kontaktu zvířat a z oslabení jejich kondice z důvodu nedostatku pastvy v rezervaci.
Vlk si normáně na zubry, divoké tury a koně moc netroufá, maximálně snad na jedince hodně oslabené a už prakticky umírající nebo na mršiny. Na zdravé jedince snad jedině v době velkého nedostatku potravy a ve velké smečce, minimálně 10 - 15 zvířat, kdy mají dostatek jedinců na to jedno zvíře ze stáda oddělit a strhnout.
Jenže tolik vlků u nás ještě dlouho nebude, aby dokázali vytvořit tak velkou smečku. Ani takový nedostatek potravy u nás nebude, to by vlci nejdřív museli vyvraždit všechny chované ovce a kozy na takových 100 kilometrů daleko.
Pro divoká prasata platí téměř totéž, pouze jejich nebezpečnost pro vlky je o něco menší a proto je vlci začnou lovit o něco dříve a s menší smečkou.
Odpovědět
Vlk si normáně na zubry, divoké tury a koně moc netroufá, maximálně snad na jedince hodně oslabené a už prakticky umírající nebo na mršiny. Na zdravé jedince snad jedině v době velkého nedostatku potravy a ve velké smečce, minimálně 10 - 15 zvířat, kdy mají dostatek jedinců na to jedno zvíře ze stáda oddělit a strhnout.
Jenže tolik vlků u nás ještě dlouho nebude, aby dokázali vytvořit tak velkou smečku. Ani takový nedostatek potravy u nás nebude, to by vlci nejdřív museli vyvraždit všechny chované ovce a kozy na takových 100 kilometrů daleko.
Pro divoká prasata platí téměř totéž, pouze jejich nebezpečnost pro vlky je o něco menší a proto je vlci začnou lovit o něco dříve a s menší smečkou.
JAROSLAV HALAMA
10.3.2020 11:50 Reaguje na PavelAStřílet by se měli takoví jako jsi ty,pokud by všichni mysleli jako ty, tak už jsou na planetě jenom přemnožený lidi !!
Odpovědět
Pa
PavelA
10.3.2020 13:13 Reaguje na JAROSLAV HALAMAHalamo,poprvé mi netykejte!A podruhé,máte-li pocit,že vlk sem patří,tak si ho na své pozemky k svým zvířatům pusťte!
Odpovědět
NK
10.3.2020 13:23 Reaguje na PavelA
Radši budu mít pár vlků na vlastním pozemku než jednoho takového jako jste vy, který je přesvědčený o své nadřazenosti! Zvířata totiž nejsou zlá, nenávistná a zákeřná!Z vás to ovšem sálá i přes ty kabely!
Odpovědět
LZ
JO
Jaroslav Olšanský
10.3.2020 19:49 Reaguje naZvířata možná nejsou zlá, nenávistná a zákeřná, ale jsou věčně hladová. A už jste někdy potkala hladového vlka či medvěda? Nebo dokoce tygra??V Indii jak tygr jednou okusí lidské maso, už neloví nic jiného. Ale hlavně, že není zákeřný....Nepojede se podívat na roztomilého tygříka do Indie? Vám bych to obzvlášť doporučil! Není nad vlastní zkušenost.
Odpovědět
Anyr
10.3.2020 11:53 Reaguje na PavelA"Jsme uprostřed Evropy ve třetím tisíciletí."
... a pořád tady máme proruské, pročínské socialisty, komunisty, kteří vrchol blaha vidí v tlačence s cibulí a pivko k tomu, globální zěmna klimatu buď neexistuje nebo je to vina planety, a jejich životním posláním je přeposílání trollských mailů, zničení EU a NATO a volba Babiše a Zemana.
A to jsme uprostřed Evropy ve třetím tisíciletí.
Oproti takovým lidem jsou smečky vlků jako když ještěrka přeběhne přes palouček.
Pac a pusu. :D
Odpovědět
... a pořád tady máme proruské, pročínské socialisty, komunisty, kteří vrchol blaha vidí v tlačence s cibulí a pivko k tomu, globální zěmna klimatu buď neexistuje nebo je to vina planety, a jejich životním posláním je přeposílání trollských mailů, zničení EU a NATO a volba Babiše a Zemana.
A to jsme uprostřed Evropy ve třetím tisíciletí.
Oproti takovým lidem jsou smečky vlků jako když ještěrka přeběhne přes palouček.
Pac a pusu. :D
Pa
PavelA
10.3.2020 13:15 Reaguje na AnyrAnyre,ty jsi jenom tlachal u PC co ti koupil tatík k narozeninám/v lepším případě/.
A svět u tebe končí za jeho obrazovkou.
Odpovědět
A svět u tebe končí za jeho obrazovkou.
JS
Jarek Schindler
10.3.2020 09:58 Reaguje naJe smutné,že ze strany ( mnohých) ekologů je za to zvíře považován jen vlk, rys, vydra,bobr, kormorán, krkavec a podobní. Býložravá zvěř je potom označována pouze za "lesní dobytek". Je naopak směšné pokud tu někdo chce vlka a přitom požaduje výrazně snížit stav jeho přirozené kořisti. Naopak s tvrzením že svět může fungovat bez člověka naprosto souhlasím. Proč v tomto nejdou ekologové příkladem?
Odpovědět
NK
10.3.2020 10:22 Reaguje na Jarek Schindler
Asi jste mě špatně pochopil! Já jsem i proti snižování stavu "lesního dobytka", jak jste nehezky tento druh zvěře nazval. Naopak si myslím, že pokud tu necháme žít vlka, stav se sám od sebe redukuje. Podle mě má v přírodě místo KAŽDÉ ZVÍŘE a příroda si s jejich redukcí umí poradit i bez nás hloupých lidí.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
10.3.2020 11:00 Reaguje naTen výraz "lesní dobytek" který jsem dal a dávám do uvozovek není mým výmyslem.Je to oblíbený termín pojmenování zvěře "renomovanými ekology" typu pana Vlašína a spol. No a že by byl vlk tak hloupý a honil například divočáky v kukuřici či řepce? V hustě zalidněné oblasti najde bohužel dostatek podstatně jednoduší kořisti.
Odpovědět
NK
10.3.2020 12:05 Reaguje na Jarek Schindler
Ne, pokud si tu "jednodušší kořist" lidé zabezpečí. Ano, vlk je v jádru líný tvor a pokud má na výběr mezi dlouhým honěním divokého zvířete a nezaopatřenou ovcí, logicky dá přednost tomu jednoduššímu, aby šetřil síly a klesla pravděpodobnost zranění a smrti. I my lidé dáme přednost připravenému steaku na talíři než lovením večeře po lesích. Ale! Tu jednodušší verzi potravy vlkovi nabízí člověk a člověk je tedy povinný si zvířata zabezpečit. Vlk jedná jen podle svých pudů a možností! Nepředpokládám, že by honil divočáky v řepce. To, že se divočáci objevují až u sídlišť je právě tím, že v lesích už nemá jejich přemnožená populace dostatek životního prostoru a hledá ho jinde. Kdyby vlk mohl jejich populaci přirozeně snížit už v lesích,místo by se uvolnilo a divočáci by neměli potřebu se k nám přibližovat. Proč taky, když z nás nic nemají. A to je právě ten přirozený koloběh, který většina lidí nevnímá a nevidí.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
10.3.2020 14:54 Reaguje naJe vidět, že tomu opravdu rozumíte. Zvlášť ta přemnožená populace divočáků a nedostatek životního prostoru v lese. Máto ovšem jednu chybičku. Přibližně od konce května do posekání kukuřic v lese o divočáka nezavadíte. Když říkám v lese, myslím opravdu les a ne nějaké lesíky mezi poli nebo v přímém okolí měst. A opravdu si myslíte, že divočáci z nás nic nemají?
Odpovědět
jh
jaroslav hes
10.3.2020 17:06 Reaguje na Jarek SchindlerŽádné zvíře není hloupé! Každé ,včetně člověka si vždy vybere snadnější zdroj obživy! Každý živočich raději vyrazí do polí na hospodářské plodiny a hospodářská vyšlechtěná plemena než by těžce sháněl obživu v divoké přírodě! Ale naši předci to věděli a počítali s tím že až polovina úrody padne jako daň přírodním zákonům. To až naše moderní průmyslová civilizace využila své technologické převahy k likvidaci potravní a územní konkurence včetně méně vyvinutých lidských kmenů.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
11.3.2020 01:01 Reaguje na jaroslav hesNaši předci byli v zimě každý druhý, čtvrtý rok na pokraji smrti hladem.
Ne proto, že by jim zvířata sežrala polovinu úrody a vlci polovinu krav, koz a ovcí, ale proto, že pole obdělávali ručně motykou nebo ohnutým kořenem táhnutým koněm nebo volkem.
Nechat si ještě půlku úrody zlikvidovat zvěří a půlku dobytka vlky, tak by jich taky v zimě nejméně polovina vymřela.
Odpovědět
Ne proto, že by jim zvířata sežrala polovinu úrody a vlci polovinu krav, koz a ovcí, ale proto, že pole obdělávali ručně motykou nebo ohnutým kořenem táhnutým koněm nebo volkem.
Nechat si ještě půlku úrody zlikvidovat zvěří a půlku dobytka vlky, tak by jich taky v zimě nejméně polovina vymřela.
ZK
Zdena Kaňková
10.3.2020 21:08 Reaguje naJste nádherný Člověk,děkuji Vám strašně moc za Vaše názory,škoda,že nás není tak moc jako těch omezenců co nadřazují nad faunu a flóru.Arogantní analfabeti s IQ střelného prachu v jejich zadku,který je tak zbytečný,jako jsou oni sami.Neberte kyslík potřebným!!!a zastřelte se jste přemnožení!!!Pavle,Huntere,Jiří a spol.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
10.3.2020 23:53 Reaguje na Zdena KaňkováHmmmmm paní Kaňková. Velice hodnotný komentář. Snad jen, něco k tématu by nebylo? Takto to vypadá,že nemocí šílených krav netrpí jen ty na pastvě.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
11.3.2020 18:09 Reaguje na Zdena KaňkováVážená paní, to, co vidíte, když se náhodou dostanete ven z města, není žádná divočina, ale kulturní krajina, obdělávaná a vylepšovaná našimi předky tisíce let. Jakékoli snahy předělat ji na divočinu nutně musí končit průšvihem, což názorně ukázala i kauza "bezzásahových zón" na Šumavě, kde prakticky vše po likvidaci lidské péče vyhynulo. Uhynuly i 400 let staré stromy, které prosperovaly od 30leté války, přežily drastické kůrovcové kalamity (minimálně dvě jsou perfektně zdokumentované), hospodaření nacistů i komunistů, a zlikvidovali je až současní ekologové tím, že prosadili "bezzásahovost".
Ty, kteří se tady snaží budovat jakousi "divočinu", bez ohledu na to, jak velký je to nesmysl, a jaké škody tím vznikají, bude třeba politickou cestou zbavit moci (jak jsem to uvedl výše) a snažit se napravit, co se ještě napravit dá. Šumavu můžeme odepsat. Tam se dají nadělat desítky umělých jezer na způsob Mravenečníku a na ně napojených přečerpávacích elektráren (pak by měly jakýsi smysl OZE a energie z nich by se nemusela "pouštět do země", respektive eliminovat posunem fáze).
Pokud chcete divočinu, tak se odstěhujte někam na Sibiř, tam ji ještě mají. I s takovými "chuťovkami", jako je sto komářích bodnutí za minutu (zažil jsem v tajze u "Obského moře", po dosažení čísla sto jsem přestal počítat). A dá se tam i zemřít na různé "roztomilé" choroby, jaké vám neoddiagnostikují ani při pitvě ("příčina smrti - zemřel").
Odpovědět
Ty, kteří se tady snaží budovat jakousi "divočinu", bez ohledu na to, jak velký je to nesmysl, a jaké škody tím vznikají, bude třeba politickou cestou zbavit moci (jak jsem to uvedl výše) a snažit se napravit, co se ještě napravit dá. Šumavu můžeme odepsat. Tam se dají nadělat desítky umělých jezer na způsob Mravenečníku a na ně napojených přečerpávacích elektráren (pak by měly jakýsi smysl OZE a energie z nich by se nemusela "pouštět do země", respektive eliminovat posunem fáze).
Pokud chcete divočinu, tak se odstěhujte někam na Sibiř, tam ji ještě mají. I s takovými "chuťovkami", jako je sto komářích bodnutí za minutu (zažil jsem v tajze u "Obského moře", po dosažení čísla sto jsem přestal počítat). A dá se tam i zemřít na různé "roztomilé" choroby, jaké vám neoddiagnostikují ani při pitvě ("příčina smrti - zemřel").
ZK
Zdena Kaňková
11.3.2020 18:47 Reaguje na Jan ŠimůnekBlablablablabla!!!Jarku,Jane,jen Dokazujete jak jsou chlapi jako vy,neskutečně,ale neskutečně VYPATLANÍ a končím,POHRDÁM imitací chlapa-nevyspělého,zhnilého,odpudivě až slizkého narcise!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
12.3.2020 06:33 Reaguje na Zdena KaňkováA vy zase nejste schopná pochopit realitu ani v nejelementárnější podobě.
Ukazujete názorně, že lidi jako vy bude třeba politicky porazit a vytvořit takovou atmosféru (i za cenu suspendování některých politických aktivistů na soudcovských postech), že bude schváleno vynucení dodržování zákonů i těmi nejtvrdšími prostředky (= připoutá se ke stromu - vezme se pilou i s tím stromem).
Odpovědět
Ukazujete názorně, že lidi jako vy bude třeba politicky porazit a vytvořit takovou atmosféru (i za cenu suspendování některých politických aktivistů na soudcovských postech), že bude schváleno vynucení dodržování zákonů i těmi nejtvrdšími prostředky (= připoutá se ke stromu - vezme se pilou i s tím stromem).
JS
Jarek Schindler
12.3.2020 08:27 Reaguje na Zdena KaňkováTo jste nám to ale nandala, paní Kaňková. Paráda. To blablabla vám jde výborně a i zbytek vašeho příspěvku je velice obohacující. Tak se nestyďte , jen houšť.
Odpovědět
petr braxatoris
13.3.2020 08:54 Reaguje na Zdena KaňkováPaní Kaňková, jak vidíte, polemika s omezenci je nemožná. V těch jejich makovicích prostě něco schází. Je to smutné, ale asi se s tím už nedá nic dělat.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
16.3.2020 08:07 Reaguje na petr braxatorisObávám se, že takto spíš charakterizujete sebe a spol.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
15.3.2020 19:17 Reaguje na Jan ŠimůnekPane Šimůnku,
z vašeho příspěvku je zřejmé, že jste na Šumavě v bezzásahových zónách v současné době nebyl. Jinak byste nemohl napsat takovou lež!
Příroda si tam na většině míst dokáže sama pomoci, pokud jí v tom člověk nebrání. Např. tam roste už teď spousta malých stromků, které se "samy" vysemenily. Stojící dospělé odumřelé stromy jim dělají stín a rozkládající se dřevo na zemi obohacuje půdu živinami. Zajeďte se tam podívat! A neztrapňujte se šířením této dezinformace.
Odpovědět
z vašeho příspěvku je zřejmé, že jste na Šumavě v bezzásahových zónách v současné době nebyl. Jinak byste nemohl napsat takovou lež!
Příroda si tam na většině míst dokáže sama pomoci, pokud jí v tom člověk nebrání. Např. tam roste už teď spousta malých stromků, které se "samy" vysemenily. Stojící dospělé odumřelé stromy jim dělají stín a rozkládající se dřevo na zemi obohacuje půdu živinami. Zajeďte se tam podívat! A neztrapňujte se šířením této dezinformace.
JŠ
Jan Šimůnek
16.3.2020 08:13 Reaguje na Majka Kletečková1. Naprostá většina malých stromů jsou výsledky umělých výsadeb, organizovaných předchozím "neekologickým" vedením NP.
2. Pokud o tyto stromy (bez ohledu na původ) nebude uměle pečováno, tak od výšky cca 1,5 m začnou odumírat (odpar převýší možnosti jejich kořenového systému).
Existují historické doklady, že lesy po předchozích kůrovcových kalamitách byly vysazovány uměle a přes léto byly ty stromy opakovaně zalévány (alespoň v některých lokalitách) a i tak se výsadba na některých plochách (hlavně jižní svahy) nepodařila napoprvé.
3. Dalším problémem je, že kůrovec při dostatečně masívních náletech z množíren, vytvořených zelenými, je schopen (sice nerad, ale jde to) napadnout a sežrat i takto mladé stromky.
Odpovědět
2. Pokud o tyto stromy (bez ohledu na původ) nebude uměle pečováno, tak od výšky cca 1,5 m začnou odumírat (odpar převýší možnosti jejich kořenového systému).
Existují historické doklady, že lesy po předchozích kůrovcových kalamitách byly vysazovány uměle a přes léto byly ty stromy opakovaně zalévány (alespoň v některých lokalitách) a i tak se výsadba na některých plochách (hlavně jižní svahy) nepodařila napoprvé.
3. Dalším problémem je, že kůrovec při dostatečně masívních náletech z množíren, vytvořených zelenými, je schopen (sice nerad, ale jde to) napadnout a sežrat i takto mladé stromky.
JS
Jarek Schindler
16.3.2020 08:54 Reaguje na Majka KletečkováAno,paní Kletečková. Je tam spousta malých stromečků, které se vysemenily před tím než uschly ty staré stromy. Někde je to přímo "zázrak" jak na nějaké malé plošce může růst tolik semenáčků a malých stromků. Některé skupinky jsou za ty roky dokonce již vysoké dost přes dva metry a tak husté, že to člověk ani neproleze. Je to opravdu paráda, jak si příroda " dokáže pomoci" Jediná výtka, že kromě toho smrku tam žádný boom listnatého lesa nenastal. Snad jen na plochách s umělou výsadbou. Říkám to podle vašich poznatků správně?
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
17.3.2020 17:14 Reaguje na Jarek SchindlerJá tam mezi malými jehličnany viděla malé listnáčky; určitě tam byly břízy, možná i další druhy listnáčů. A nejsem sama,kdo je toho svědkem viz výsledek dlouhodobého monitoringu Správy národního parku https://www.npsumava.cz/sumava-nepotrebuje-zachranu-ale-ochranu/.
Odpovědět
petr braxatoris
13.3.2020 08:45 Reaguje naPane NK, upřímně řečeno, nestačím se divit, kolik hloupých lidí se tady prezentuje. Svoji omezenost se snaží maskovat chytráctvím a machrováním, přitom je to tak průhledné. Pouze otravují (nejen) tyto stránky. S takovými nemá smysl polemizovat.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
10.3.2020 08:42Umění kompromisu spočívá v tom, že strany hledají řešení, které umožní zachovat podstatu zamýšleného- v našem případě existenci vlka v české krajině- aniž by jeho přítomnost nepopírala další opodstatněné zájmy .
AOPK se však chová jako nechvalně známý norský Barnevernet , který rodičům odebírá děti proti jejich vůli a svěřuje je do péče jiných a ještě to zdůvodní zájmem společnosti o blaho malých nešťastníků.
ČMJ a další svazy se již dávno měly bránit právní cestou u soudů, kde by tvrzení p. Pelce,ředitele AOPK a dalších vlčích romantiků roznesly na kopytech a dosáhly cestou úřední regulace vlčí populace ochrany svých společensky prospěšných zájmů.
Odpovědět
AOPK se však chová jako nechvalně známý norský Barnevernet , který rodičům odebírá děti proti jejich vůli a svěřuje je do péče jiných a ještě to zdůvodní zájmem společnosti o blaho malých nešťastníků.
ČMJ a další svazy se již dávno měly bránit právní cestou u soudů, kde by tvrzení p. Pelce,ředitele AOPK a dalších vlčích romantiků roznesly na kopytech a dosáhly cestou úřední regulace vlčí populace ochrany svých společensky prospěšných zájmů.
NK
10.3.2020 10:29 Reaguje na Miroslav Vinkler
Z mého pohledu by měl být vždy prvotním a hlavním zájmem všech lidí zachování přírody a nezasahování do přírodního koloběhu zbytečně. Za návrat vlků do české krajiny jsem velmi ráda a pevně doufám, že se tu bude množit. Hospodáři nechť si řádně zabezpečí svá stáda, dotace na to dostávají, tak co víc by chtěli?! V případě, že by měly být zavedena opatření, která myslivci vyžadovali, přidala bych se do boje na stranu ochránců!Není možné sebe a svoje zájmy upřednostňovat nad existencí a zájmy jiných živočišných druhů! Stejně jako oni jsme jen jedním z těch druhů a nemáme právo korigovat existenci jiných!Příroda si poradí.
Odpovědět
pp
Hu
Hunter
10.3.2020 11:12 Reaguje na pavel peregrinPanenkomarja, a tohle má občanku a je považováno za svéprávneho jedince.
Odpovědět
dm
david matoušek
10.3.2020 11:26 Reaguje naMilá paní, kdyby naši předci neupřednostňovali své zájmy nad zájmy jiných druhů, tak tu nejsme Vy ani já.
Odpovědět
NK
10.3.2020 12:08 Reaguje na david matoušek
Když tak vidím tu diskuzi tady a nenávist vůči všemu živému, musím říct, že by se světu určitě ulevilo, kdyby takoví jako vy nebyli.
Odpovědět
dm
david matoušek
10.3.2020 13:14 Reaguje naTak s nenávistí koukám začínáte vy, můj příspěvek nijak konfrontační nebyl, trochu se nad sebou zamyslete.
Odpovědět
NK
10.3.2020 13:28 Reaguje na david matoušek
co je na tom nenávistného napsat, že pokud poroste populace "jájíčků", kterým jde jen o vlastní zájem a nenahlíží na věc z širšího spektra, bude to pro přírodu větší tragédie než pár vlků schovaných někde v lese. A z mého pohledu nebýt takových lidí, opravdu by "světu" bylo líp. Čtěte pozorněji a neberte si všechno tak osobně, to není zdravé a zaslepuje to zdravý rozum!
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
10.3.2020 15:21 Reaguje naKdyby šlo o pár vlků SCHOVANÝCH v lese, tak nad tím i většina myslivců pouze mávne rukou. Ať žijí. Jenže nejde o vlky schované v lese a není jich již PÁR. Jinak máte pravdu. Poněkud se tu rozrůstá populace ekotrotlíků s velice úzkým spektrem pohledu. Jak vypadá "ochrana na věčné časy" a jaké jsou její následky již vidíme u jiných druhů.
Odpovědět
dm
david matoušek
10.3.2020 11:30 Reaguje naUž jenom tím že jste, korigujete existenci jiných.
Odpovědět
NK
10.3.2020 12:11 Reaguje na david matoušek
Naprostá blbost, víc k tomu nelze říci. Zájmem každého druhu je zachovat druh, ne vybít jiný, podle nás nepohodlný druh!
Odpovědět
JS
Jiří S
10.3.2020 12:47 Reaguje natak o tom by se dalo dost jistě polemizovat :D ... spíš bych řekl, že ostatním druhům, který loví jiné druhy je vcelku jedno jestli je vyloví, či ne, proto milá slečno, nebo mladá paní existují populační křivky, kdy jeden druh skoro vymizí a následuje s vymizením jeho predátor... dokonce i šimpanzi pořádají válečné výpravy na jiné skupiny šimpanzů... příroda není sociální stát a umí být pro slabší jedince i krutá
Odpovědět
NK
10.3.2020 13:34 Reaguje na Jiří S
ježišmarjá, ale oni ty výpravy nepořádají s cílem zabít konkurenci! Ale vyhnat ji z teritoria, zajistit si víc potravy, ukrást jim samice! Opravdu si myslíte, že šimpanzi si ráno řeknou- támhleta tlupa od vedle nás štve, jdem je zabít?! Tak určitě...Ano, o snížení populace jsem už psala v jiném komentáři- je nedostatek potravy, začne se tedy například rodit méně mláďat, čímž se musí snížit i počet predátorů, protože ti by pak taky neměli co žrát.
Odpovědět
JS
Jiří S
10.3.2020 14:01 Reaguje natak nevím, jestli já neumím psát, nebo vy číst, ale očividně já tím chtěl říci něco jiného, než co jste vy z toho vyčetla... každopádně to co jsem napsal platí jako pro carnivory, tak herbivory, kteří také umí vyžrat vše tak, že se vše zničí a klesne tak jejich populační křivka nejen z důvodu, že se rodí méně mláďat, ale i z důvodu, že prostě chcípnou. Jejich zájem není to zničit, ale prostě se to stane. Tak asi vše
Odpovědět
dm
david matoušek
10.3.2020 13:16 Reaguje naMáte např. svou zahrádku? Co kdybyste na ni nehospodařila, co by tam rostlo a žilo? Vůbec nic neovlivňujete?
Odpovědět
JO
Jaroslav Olšanský
10.3.2020 13:32 Reaguje naNěco tak pitomého jsem už dlouho nečetl. Dovedete vůbec domyslet tu pitomost, co jste vyplodila? To vaše "řádné zabezpečení" před hladovým vlkem znamená v praxi obehnání pastvin třímetrovým 4 mm silným plotem z ocelového pletiva, zapuštěný tak metr do země. V případě,že se přidáte k ekoteroristům, dáváte ostatním legitimní právo vás použít jako vlčí potravu.To je tak jediné smysluplné využití vaší existence. Člověk sice je jedním z živočišných druhů, ale jako první dostihl vrchol evoluce a uchvátil ji. A nebýt toho, že svůj živočišný druh uhájil v souboji s jinými predátory před vybitím, tak jste tady dneska nepsala takové pitomosti.
Odpovědět
NK
10.3.2020 13:39 Reaguje na Jaroslav Olšanský
Na to řádné zabezpečení stát dává dotace! Nevidím tedy jediný problém, proč by to nešlo! Pokud chci něco chovat, musím si to i zabezpečit. A pokud to tak nemám, musím s možností napadení vlkem počítat. Riziko podnikání řekla bych. Pokud je někomu za těžko udělat patřičná opatření, ať si otevře květinářství!
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
10.3.2020 16:59 Reaguje naMýtus zvaný "dávání dotací". Tak jen pro informaci: žádost o dotaci na zabezpečení proti vlkovi si můžete podat na MŽP tehdy, když ve vašem katastru jsou dokázané pobytové znaky vlka. Takže pokud se chcete chránit preventivně, musíte za své. Bohužel "pobytové znaky" jako chovatel často objevíte až ve chvíli, kdy vám vlci napadnou stádo. Žádost musí být samozřejmě doplněna o řádný projekt - ochranná ohrada není přenosný oplůtek, je to v podstatě stavba s nákladem podle délky oplocení od sta tisíc klidně do milionu. Pod ohradou musíte mít minimálně v pronájmu každý metr pozemku, jakmile se vám na některé parcele nepodaří sehnat aspoň pronájem, už vám tu určitou část plotu MŽP nepodpoří. Pronájem musíte získat minimálně na 5 let od data vyplacení dotace. Ochranný plot proti vlkům je náročná stavba, která významně omezí pohyb zvěře po pozemcích, proto k němu vydává stanovisko AOPK. Když se AOPK zazdá, že váš plot omezuje zvěř příliš, nepovolí ho. Když už dáte dohromady žádost a pošlete ji na MŽP, prochází administrativní kontrolou, doplňováním, dohadováním s úředníky a pokud máte velké štěstí, za půl roku podepíšete dohodu o poskytnutí dotace. Pokud je vaše oplocení dražší, než 0,5 milionu, musíte provést řádné výběrové řízení = další papíry, doplňování, opravy. Celé oplocení platíte ze svého, když je postavené, podáte žádost o platbu a zase kontroly. Potom teprve MŽP vyplatí peníze. Následuje 5letá vázanost projektu = příštích 5 let musíte chovat ovce (jiné zvíře, kvůli kterému jste plot stavěli), i kdyby vás to mělo finančně zruinovat, jinak vracíte celou dotaci. Samozřejmě můžete na dotaci pořídit jen elektrickou síť, ale je to blbost, ta je proti vlkům k ničemu.
Pastevecký pes na dotaci - to je také velmi zvláštní kapitola. A jen mimochodem - to vaše květinářství, když vám soused úmyslně opakovaně zapálí a sám má "papíry na hlavu", takže je nepostižitelný, nakonec také zavřete = riziko podnikání.
Odpovědět
Pastevecký pes na dotaci - to je také velmi zvláštní kapitola. A jen mimochodem - to vaše květinářství, když vám soused úmyslně opakovaně zapálí a sám má "papíry na hlavu", takže je nepostižitelný, nakonec také zavřete = riziko podnikání.
JO
Jaroslav Olšanský
10.3.2020 18:48 Reaguje na Marcela JezberováDíky za vyčerpávající odpověď, i když si myslím, že jde o házení pomyslného hrachu na zeď. Člověk, co si svou flákotu koupí v supermarketu, vám bude omílat své bludné představy do omrzení. Jediný způsob, jak ho přivést do reality je osobní zkušenost.Setkání s jeho zvířecím miláčkem v jeho přirozeném prostředí je nejspolehlivějším lékem.
Odpovědět
JO
Jaroslav Olšanský
10.3.2020 19:39 Reaguje naJak to chodí s dotacemi vám už objasnila paní Jezbedová.S tím zabezpečením máte pravdu. Na to stačí i obyčejná brokovnice. Vlk ( a nejen on) je v oblastech volné pastvy dobytka škůdcem a pokud škodí, musí být eliminován. Má dost jiných možností a lokalit kde si shánět potravu. Že jde někomu trhat ovce je zas jeho riziko podnikání, řekl bych já. A pokud je mu zatěžko si ulovit něco v lese, tak holt nese na trh svůj vlastní kožich.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
11.3.2020 01:05 Reaguje na Jaroslav OlšanskýA vlčí kožich má být velmi kvalitní a má velmi dobře chránit před mrazem. Je jen škoda, že když se vlci nesmí legálně lovit, přijde vlčí kožich nazmar.
Odpovědět
jh
jaroslav hes
10.3.2020 17:17 Reaguje na Jaroslav OlšanskýNemusí to být třímetrový plot- stačí dva ovčáčtí psi patřičného plemene(vlkodavi). K takto zabezpečenému stádu si vlci netroufnou. Jenže naši tzv. hospodáři si zvykli že stádo stačí obehnat ohradníkem a další péče může být minimální(rozuměj bez nákladů)
Odpovědět
JO
Jaroslav Olšanský
10.3.2020 18:53 Reaguje na jaroslav hesNejsem si jistý, zda dva vlkodavi by dokázali odvrátit útok hladové vlčí smečky. Spíš si myslím, že by byli první obětí. Ale znám i ještě levnější způsob spolehlivé ochrany. Pokud vím,žádný vlk nedokáže běžet rychlostí zvuku a kevlarový kožich, vyztužený keramikou, také nemá.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
11.3.2020 01:08 Reaguje na jaroslav hesStačí jednoduchý propočet na úrovni první, druhé třídy základní školy.
Ovčáckých psů musí být o cca 1 - 2 více než je počet vlků ve směčce, která chce stádo chráněné těmi psy napadnout.
Odpovědět
Ovčáckých psů musí být o cca 1 - 2 více než je počet vlků ve směčce, která chce stádo chráněné těmi psy napadnout.
JŠ
MK
Majka Kletečková
17.3.2020 17:50 Reaguje na Radim PolášekNa hlídání ovcí se hodí spíš pastevečtí psi než ovčáčtí. U těch matematika "větší nebo rovný počet" nemusí platit. Moje známá - farmářka u Bransýsa n. L. - má dva kavkazské pastevecké psy. Její partner je ale pořídil nikoliv kvůli vlkům, ale kvůli zlodějům, kteří jejich hospodářství pravidelně navštěvovali. Teď už jim žádná zvířata ani jiné věci zloději nekradou, neodváží se. Tohle plemeno je velmi staré a bylo vyšlechtěno na ochranu stád ovcí před medvědy, tygry, vlky a jinými šelmami. Myslím, že před těmahle dvěma by i mnohem větší stádo vlků rychle vyklidilo pole.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
11.3.2020 18:10 Reaguje naOdpověděl jsem výše paní Kaňkové: Žijeme v krajině, která byla kultivována tisíce let a snahy o "návrat divočiny" nutně musejí skončit krachem.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
10.3.2020 12:06Jsem toho názoru, že ČMJ ,chovatelé apod. zatím doufali, že s AOPK naleznou společnou řeč. Jak je ale vidět AOPK se postavila na vrchnostenský piedestal a rigidně hodlá všem určovat, jak se mají k nezvanému hostovi -vlkovi- chovat.
Doufám, že myslivci a spol. se dají rychle dohromady a využijí všech zákonných prostředků,aby bylo dosaženo zamýšleného cíle, sezónního plošného odstřelu vlků mimo určených oblastí NP a CHKO , a to s ohledem na únosný stav vlčí populace.
Odpovědět
Doufám, že myslivci a spol. se dají rychle dohromady a využijí všech zákonných prostředků,aby bylo dosaženo zamýšleného cíle, sezónního plošného odstřelu vlků mimo určených oblastí NP a CHKO , a to s ohledem na únosný stav vlčí populace.
NK
10.3.2020 12:17 Reaguje na Miroslav Vinkler
Znám spoustu chovatelů, kteří se k této věci staví normálně a vlka považují za součást přírody, berou ho jako "riziko podnikání" a odstřel nepreferují. Nelíbí se mi tedy, že mluvíte obecně o "chovatelích"!Neházejte všechny do jednoho pytle!
Já pevně doufám, že při těch odstřelech se zastřelí mnoho myslivců navzájem, jak to často bývá při obyčejných honech. To si vždycky řeknu- KARMA JE ZDARMA!
Odpovědět
Já pevně doufám, že při těch odstřelech se zastřelí mnoho myslivců navzájem, jak to často bývá při obyčejných honech. To si vždycky řeknu- KARMA JE ZDARMA!
Miroslav Vinkler
10.3.2020 12:40 Reaguje naTo asi toho víte více než ostatní. Na rozdíl od vás jsem si dal tu práci a na Broumovsko zajel osobně a promluvil si asi se šesti chovateli a seznámil se s věcmi "in natura."
Vašemu tvrzení o spoustě chovatelů rozradostněných vlčími ataky na jimi chovaná zvířata nevěřím.
Odpovědět
Vašemu tvrzení o spoustě chovatelů rozradostněných vlčími ataky na jimi chovaná zvířata nevěřím.
NK
10.3.2020 12:52 Reaguje na Miroslav Vinkler
Nedůvěra je oboustranná,ani já vám vaše tvrzení nevěřím. Zajímalo by mě, jak jste dotyčné chovatele vybíral, proč právě těch 6?? A proč jen 6? Na Broumovsku bude hospodářů jistě víc,a možná tomu nebudete věřit, ale i v jiných částech republiky jsou chovatelé!Těch 6, které jste si bůhví jak vybíral podle mě není relevantní "vzorek", který by vypovídal o stavu a naladění VŠECH chovatelů. A chápu, že ani ochranáři to neberou jako pádný argument! Pokud chcete své závěry z takové návštěvy ventilovat férově a pravdivě, měl byste tedy mluvit minimálně o "malé části chovatelů" nebo přímo uvádět, že 6 chovatelů Broumovska má s vlkem problém!
Odpovědět
Miroslav Vinkler
10.3.2020 13:00 Reaguje naDotyčné jsem našel tak, že jsem zavolal na OÚ Vernéřovice a požádal, zda-li bych se mohl přijet podívat a diskutovat s chovateli, kteří mají zkušenosti s koexistencí vlka a člověka.
Teď buďte férová také vy a uveďte nám alespoň rámcovou identifikaci "spousty " chovatelů nadšených vlkem. Nemám problém seznámit se i s nimi a seznámit veřejnost s jejich názory.
Odpovědět
Teď buďte férová také vy a uveďte nám alespoň rámcovou identifikaci "spousty " chovatelů nadšených vlkem. Nemám problém seznámit se i s nimi a seznámit veřejnost s jejich názory.
RR
Robátko Rudolf
10.3.2020 16:50 Reaguje naNo asi slečno nebo mladá paní žijete ve městě . Neuvěřitelné co muže člověk napsat ve třetím tisíciletí ,na víc z jakou nenávistí , jak to tady předvádíte vy . Nevím jestli má cenu vám a vám podobným něco vysvětlovat. Jsme uprostřed Evropy z hustým osídlením ,tady by jste chtěla dělat opatření pomocí plotů , by mě zajímalo kam by jste potom chodila z města do přírody ,když by si každý chovatel udělal ty podle vás dotované opatření na ochranu toho co chce chovat ,asi jen k těm plotům ,co by byli všude kolem . Nemá cenu s vámi o něčem mluvit ,jen ještě podotknu že ve světě kde je opravdu volná a divoká příroda je vlčí populace hojně zastoupena i jiní velcí predátoři tam mají dostatek životního prostoru, takže bych se nebál z teple vyhřátého bytu ve městě o to že by mohli vyhynout . Pevně věřím že se dokážou dát dohromady všichni co to opravdu myslí z přírodou v ČR do hromady a tenhle nesmysl napadnou a soudní cestou jednou pro vždy pošlou do háje .
Odpovědět
JO
Jaroslav Olšanský
10.3.2020 12:45Podle mně se na snahách o fungování přírody přiživuje hromada lehokoživků,dobře placených z našich daní. A ti mají starost ne o fungování přírody, ale o svou výplatní pásku.Důsledkem je hromada zbytečných a mnohdy kontraproduktivních opatření, které zmanipulované ovčanské stádo za radostného bečení odkývá. Viděli jsme to na kormoránech, vidíme to na vydrách a bobrech. Scénář se vždy stejný.Přemnožení zpočátku chráněného druhu a hospodářské škody. A neochota ze strany "ochranářů" cokoliv měnit.Možná by se našlo jednoduché řešení, které znali už naši pradědové. Dát vlastníkům půdy či lesa nebo rybníka právo regulovat škodnou na svém majetku. Zvěř si sama velmi rychle najde lokalitu, kde nebude lovena. A nejsou třeba žádné kompenzace, které jdou z kapes nás všech. Když to fungovalo za První republiky- proč to nemůže fungovat nyní?
Odpovědět
Miroslav Vinkler
10.3.2020 12:46Protože se v Diskuzi objevují zjevně nepravdivá tvrzení , dovolím si uvést tento odkaz :
https://www.youtube.com/channel/UCuTqIF4Qvl-ihylSB5OoSzQ
Zde naleznete čtyři videa ukazující objektivní realitu a nikoli fake-news z dílny AOPK.
1) Vlk a vydra v krajině
2) iDnes TV- Rozstřel
3) Vlk na Broumovsku z pohledu farmářů a chovatelů
4) Vydra na Broumovsku a důsledky působení na stav života našich řek
Odpovědět
https://www.youtube.com/channel/UCuTqIF4Qvl-ihylSB5OoSzQ
Zde naleznete čtyři videa ukazující objektivní realitu a nikoli fake-news z dílny AOPK.
1) Vlk a vydra v krajině
2) iDnes TV- Rozstřel
3) Vlk na Broumovsku z pohledu farmářů a chovatelů
4) Vydra na Broumovsku a důsledky působení na stav života našich řek
MU
Michal Ukropec
10.3.2020 13:23Nejvyšším zájmem ekologismu je ochrana všech regulátorů. Proto bylo nutno se přivazovat ke stromům s lýkožroutem, chránit bobra, kormorána, nyní vlka nebo krkavce. Pokud nepolevíme v úsilí, ekologismus brzy zvítězí nad přírodou. S ekologismem na věčné časy a nikdy jinak!
Odpovědět
Pr
Petr-rtep-Petr
10.3.2020 14:28Na území ČR je dle dostupných informací okolo jedné stovky vlků. Psů je okolo 2 milionů. Pro nechápavé … to znamená, že psů je cca 20 000 násobně více než vlků. Přičemž jen absolutně minimální zastoupení mají psi služební, asistenční a jinak nepostradatelní. Aniž bych zpochybňoval úlohu psů jako společníků, pomocníků a členů rodiny, musím upozornit na jeden obrovský fakt. Psi mají každoročně na svědomí několik lidských životů, mnoho vážných zranění lidí a obrovské množství škod na hospodářském zvířectvu i jiném majetku. A nikdo neprosazuje snižování či alespoň regulaci psů, nebo alespoň některých plemen či větší trestní odpovědnost pro majitele psů, jejichž „miláčci“ mají něco na svědomí. Žádné štvavé kampaně na pejskaře se nekonají. A já se ptám proč??
Ztráty na životech, lidském zdraví, zvířectvu i majetku jsou nepopiratelné!
A přesto zdejší vlkobijci a ekologobijci pořádají štvavé kampaně. Viz. známá firma p.Šimůnek už spřádá plány a navádí k široké a detailní medializaci údajných ztrát způsobených vlkem. Ale porovnat ztráty vlků a jejich domestikovaných forem (psů) v počtu 2 milionů, to už se nikdo neodváží, že?! A proč? Jelikož buď je to ani nenapadlo (v tom případě to svědčí o jejich inteligenci). A nebo cíleně tento fakt opomíjí (což zase svědčí o jejich zaujatosti)
Samozřejmě, že vlčí smečky by neměly překročit nějakou únosnou mez. Jaká to je si nedovolím spekulovat. To je na odbornících z příslušných oborů. Ale pochybuju, že je to pro naši zemi nynější stav roztroušených 100 vlků. Bát se ovšem že v tomto počtu jsou nějakou hrozbu, je liché. A aby mě někdo nebral za slovo… Absolutní jistotu že se někdy něco někomu nemůže stát, člověk nemá nikdy. Neboť jakýkoli živý tvor (nejen) je určité potenciální riziko. To ale platí o úplně každém aspektu života.
Kdo však straší či se nechá strašit temnými předpověďmi, jak budou přemnožení vlci útočit na lidská sídla, napadat pocestné a turisty, že se zaměří na lidskou kořist a budou nám požírat děti … Ten buď ať si vyhledá relevantní informace a statistky, včetně zemí kde se vlčí populace dlouhodobě vyskytuje. A pokud z nějakého důvodu nemůže a nechce, ať se zamkne doma a při svitu petrolejky ať si s bázní čte (dle někoho dle skutečných událostí) pohádku o červené karkulce.
Odpovědět
Ztráty na životech, lidském zdraví, zvířectvu i majetku jsou nepopiratelné!
A přesto zdejší vlkobijci a ekologobijci pořádají štvavé kampaně. Viz. známá firma p.Šimůnek už spřádá plány a navádí k široké a detailní medializaci údajných ztrát způsobených vlkem. Ale porovnat ztráty vlků a jejich domestikovaných forem (psů) v počtu 2 milionů, to už se nikdo neodváží, že?! A proč? Jelikož buď je to ani nenapadlo (v tom případě to svědčí o jejich inteligenci). A nebo cíleně tento fakt opomíjí (což zase svědčí o jejich zaujatosti)
Samozřejmě, že vlčí smečky by neměly překročit nějakou únosnou mez. Jaká to je si nedovolím spekulovat. To je na odbornících z příslušných oborů. Ale pochybuju, že je to pro naši zemi nynější stav roztroušených 100 vlků. Bát se ovšem že v tomto počtu jsou nějakou hrozbu, je liché. A aby mě někdo nebral za slovo… Absolutní jistotu že se někdy něco někomu nemůže stát, člověk nemá nikdy. Neboť jakýkoli živý tvor (nejen) je určité potenciální riziko. To ale platí o úplně každém aspektu života.
Kdo však straší či se nechá strašit temnými předpověďmi, jak budou přemnožení vlci útočit na lidská sídla, napadat pocestné a turisty, že se zaměří na lidskou kořist a budou nám požírat děti … Ten buď ať si vyhledá relevantní informace a statistky, včetně zemí kde se vlčí populace dlouhodobě vyskytuje. A pokud z nějakého důvodu nemůže a nechce, ať se zamkne doma a při svitu petrolejky ať si s bázní čte (dle někoho dle skutečných událostí) pohádku o červené karkulce.
10.3.2020 14:55 Reaguje na Petr-rtep-Petr
Do Česka zasahuje osmnáct vlčích teritorií. Počet vlčích smeček u nás roste viz 25.2.2020 (Ekolist.cz).
" Velký útok 9. 10. 2018 na Stanici ochrany přírody u vesnice Förstgen v Sasku, kousek od našich hranic.
Vlci napadli stádo březích ovcí a koz chráněných 110 cm elektrickou sítí doporučenou ochranáři
Nejméně 46 jich zabili na místě, zbytek stáda prorazil elektrickou síť a utekl. Ze 151 zvířat přežilo pouze 61, mnoho zbylých potratilo. S nenarozenými jehňaty a kůzlaty jde škoda do stovek kusů zvířat kvůli jedinému útoku vlků.
Vlk nemá žádné přirozené nepřátele, každé tři až čtyři roky zdvojnásobuje své počty. Lidé ve venkovských oblastech se cítí nejistí. Ovce jsou,navzdory nejlepším možným opatřením na ochranu stáda, zabíjena rostoucím počtem vlků, stejně jako kozy, skot, koně a psi."
To jsou čerstvé německé zkušenosti.
A to je zase švýcarská realita. 10.2.2019 proběhlo lidové hlasování v kantonu Uri , 70,22 % obyvatel hlasovalo pro zásadní regulaci velkých masožravců. Tímto kanton získá ústavní pravomoc vydávat předpisy pro ochranu stád před velkými predátory
Švýcarsko požádalo 16. 8. 2018 Radu Evropy o vyřazení vlka ze statusu „přísně chráněného“
A jinde ?
Norsko se rozhodlo zredukovat vlčí populaci z 68 na 47 kusů a vytyčilo území, kde budou tolerováni
Na Slovensku jsou uplatňovány kvóty pro lov vlka, v současné době 70 kusů
Švédsko reguluje vlky odstřelem v režii státu a částečně na povolenky.
V Holandsku bylo v roce 2018 oficiálně 3 vlky zabito 165 ovcí a ředitel Národního parku „Hoge Veluwe“ řekl:
„Pro přírodu v Nizozemsku je vlk katastrofou, nežijeme v Serengeti, ale v jedné z nejhustěji obydlené zemi.“
53 % farem, na které vlci i opakovaně útočili, mělo pastevecké psy , 89 % farem mělo elektrické ohradníky.
52 % útoků proběhlo během dne, někdy za přítomnosti pastýře a psa.
Farmáři byli svědky přeskočení 145 cm vysokého elektrického ohradníku vlky.
=======================================
Ještě nějaké dotazy ?
Odpovědět
" Velký útok 9. 10. 2018 na Stanici ochrany přírody u vesnice Förstgen v Sasku, kousek od našich hranic.
Vlci napadli stádo březích ovcí a koz chráněných 110 cm elektrickou sítí doporučenou ochranáři
Nejméně 46 jich zabili na místě, zbytek stáda prorazil elektrickou síť a utekl. Ze 151 zvířat přežilo pouze 61, mnoho zbylých potratilo. S nenarozenými jehňaty a kůzlaty jde škoda do stovek kusů zvířat kvůli jedinému útoku vlků.
Vlk nemá žádné přirozené nepřátele, každé tři až čtyři roky zdvojnásobuje své počty. Lidé ve venkovských oblastech se cítí nejistí. Ovce jsou,navzdory nejlepším možným opatřením na ochranu stáda, zabíjena rostoucím počtem vlků, stejně jako kozy, skot, koně a psi."
To jsou čerstvé německé zkušenosti.
A to je zase švýcarská realita. 10.2.2019 proběhlo lidové hlasování v kantonu Uri , 70,22 % obyvatel hlasovalo pro zásadní regulaci velkých masožravců. Tímto kanton získá ústavní pravomoc vydávat předpisy pro ochranu stád před velkými predátory
Švýcarsko požádalo 16. 8. 2018 Radu Evropy o vyřazení vlka ze statusu „přísně chráněného“
A jinde ?
Norsko se rozhodlo zredukovat vlčí populaci z 68 na 47 kusů a vytyčilo území, kde budou tolerováni
Na Slovensku jsou uplatňovány kvóty pro lov vlka, v současné době 70 kusů
Švédsko reguluje vlky odstřelem v režii státu a částečně na povolenky.
V Holandsku bylo v roce 2018 oficiálně 3 vlky zabito 165 ovcí a ředitel Národního parku „Hoge Veluwe“ řekl:
„Pro přírodu v Nizozemsku je vlk katastrofou, nežijeme v Serengeti, ale v jedné z nejhustěji obydlené zemi.“
53 % farem, na které vlci i opakovaně útočili, mělo pastevecké psy , 89 % farem mělo elektrické ohradníky.
52 % útoků proběhlo během dne, někdy za přítomnosti pastýře a psa.
Farmáři byli svědky přeskočení 145 cm vysokého elektrického ohradníku vlky.
=======================================
Ještě nějaké dotazy ?
Pr
Petr-rtep-Petr
12.3.2020 13:27 Reaguje naNemám žádné dotazy. Proč bych měl mít? Nic z toho co jste napsal neodporuje tomu, co jsem uvedl já. Škody na hospodářských zvířatech jsou a bohužel asi i budou všude kde se v nějaké míře jakýkoli vrcholový predátor vyskytne. Těžkou situaci farmářů a chovatelů vůbec nezlehčuji. A bohužel ani ohradníky a pastevečtí psi nejsou stoprocentní zárukou. Ikdyž jinde se dají najít údaje o velice vysokém % úspěšnosti. Samozřejmě chovatelé by měli mít ztráty i preventivní opatření rozumnou mírou kompenzovány.
A to že by se měla mít vlčí populace nastavena nějaký rozumný strop a redukovat v určitých oblastech jsem psal už výše. Ale určitě by to neměl být současný počet.
Máte vy ještě nějaké dotazy?
Odpovědět
A to že by se měla mít vlčí populace nastavena nějaký rozumný strop a redukovat v určitých oblastech jsem psal už výše. Ale určitě by to neměl být současný počet.
Máte vy ještě nějaké dotazy?
JŠ
Jan Šimůnek
10.3.2020 20:16 Reaguje na Petr-rtep-PetrZe psů je benefit, který z vlků prostě není.
Odpovědět
Pr
Petr-rtep-Petr
10.3.2020 14:58A ještě uvedu jeden názorný příklad, který snad bude jasně dokreslovat situaci s vlkem či jiným vrcholovým predátorem. A co u nás „hrozí“. Podívejte se na situaci s medvědy na Slovensku. V zemi s podobnou hustotou zalidnění, v podstatě totožným kulturním prostředím a stejnou technickou vyspělostí a životním stylem jako je u nás. Tam jsou medvědi dlouhodobě a opravdu významně přemnožení v mnoha oblastech stálého lidského osídlení, v místech pastevectví a ve významně turisticky navštěvovaných lokalitách.
V těchto místech se naučili bez velkých problémů s medvědem žít. A stačilo relativně málo… Uzamykatelné popelnice, pastevečtí psi, opatrní turisti si na nepřehledných místech řeknou něco nahlas a tím na sebe upozorní, či mají na baťohu zvoneček. apod.
A až na absolutní výjimky s pár medvědími jedinci a pár ojedinělých útoků za desítky let (nezlehčuji tím ony výjimečné tragické události) si lidé na přítomnost medvědů bez problémů zvykly, sžili a neplyne jim z toho téměř žádné omezení či nebezpečí. (Pokud nejste natolik líní a neschopní že si za sebou ani neumíte uzavřít uzamykatelnou klec s popelnicemi) A znovu upozorňuji, že medvědů je v mnoha oblastech opravdu mnoho a jsou i odborníky považováni za přemnožené. Přesto žádná apokalypsa medvědích útoků nenastala. Často o jejich přítomnosti svědčí pouze jejich stopy či trus. I místní pohybující se v tamních horách sotvakdy medvěda byť jen zahlédnou. A to jsou medvědi o mnoho větší, méně plaší a při konfliktu o mnoho nebezpečnější než vlci, kteří se u nás tak hromadně řeší. To jsou známá fakta, která jsou obecně známá všem, kteří se zajímají o etologii, biologii, přírodu a tyto živočišné druhy alespoň trochu zajímají.
Odpovědět
V těchto místech se naučili bez velkých problémů s medvědem žít. A stačilo relativně málo… Uzamykatelné popelnice, pastevečtí psi, opatrní turisti si na nepřehledných místech řeknou něco nahlas a tím na sebe upozorní, či mají na baťohu zvoneček. apod.
A až na absolutní výjimky s pár medvědími jedinci a pár ojedinělých útoků za desítky let (nezlehčuji tím ony výjimečné tragické události) si lidé na přítomnost medvědů bez problémů zvykly, sžili a neplyne jim z toho téměř žádné omezení či nebezpečí. (Pokud nejste natolik líní a neschopní že si za sebou ani neumíte uzavřít uzamykatelnou klec s popelnicemi) A znovu upozorňuji, že medvědů je v mnoha oblastech opravdu mnoho a jsou i odborníky považováni za přemnožené. Přesto žádná apokalypsa medvědích útoků nenastala. Často o jejich přítomnosti svědčí pouze jejich stopy či trus. I místní pohybující se v tamních horách sotvakdy medvěda byť jen zahlédnou. A to jsou medvědi o mnoho větší, méně plaší a při konfliktu o mnoho nebezpečnější než vlci, kteří se u nás tak hromadně řeší. To jsou známá fakta, která jsou obecně známá všem, kteří se zajímají o etologii, biologii, přírodu a tyto živočišné druhy alespoň trochu zajímají.
dm
david matoušek
10.3.2020 15:53 Reaguje na Petr-rtep-PetrPravdu mas, meli bysme se inspirovat na Slovensku. Rikas, naucili se zit s medvedy, ale vlky normalne strili.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
11.3.2020 00:10 Reaguje na Petr-rtep-PetrA pak se objeví v okolí Vsetína jeden medvěd a nastartuje ochranářské manévry. Řekl bych, že v mnoha vesnicích , osadách na Slovensku mají na tu vaši bezproblémovost podstatně jiný názor.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pobeha
27.12.2020 21:39 Reaguje na Petr-rtep-PetrČo sa týka vlkov, treba si žiaľ uvedomiť, že vlci dokážu pozabíjať stádo oviec ako útok mandarínskych sršňov na včelín. Aj medvede. Elektrické oplotky nestačia. A to píšem ako podporovateľ rewildingu (projektov na návrat divých zvierat do miest, kde bola zdecimovaná - samozrejme nie všade). S vlkmi a jeho útokmi na chovy zvierat máme problémy aj my, posielam článok https://www.mpsr.sk/aktualne/na-slovensku-sa-bude-aj-nadalej-lovit-vlk/15984/
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
10.3.2020 15:58No tak jo. Ovčáci a chovatelé koz zavřou zvířata do stáje, krmit je budou celoročně konzervovaným krmením, které budou vyrábět na rozoraných bývalých loukách. Sice to nebude bio, tak úplně wellfare to taky nebude, ale ovce budou živé a chovatelé si zachovají zdravý rozum. Kdo bude přeci jen pást, oplotí si časem své desítky hektarů pastvin 2 m vysokým plotem zapuštěným 0,5 m do země. Taková lesní zvěř bude z takhle zadrátované krajiny celá nadšená a turisté samozřejmě také, vždyť někde mezi těmi ploty bude žít vlk. Pastevečtí psi budou hlídat stáda, řvát na turisty chodící okolo, občas možná odloví nějakého domácího mazlíčka, který je bude rozčilovat za plotem (umějí dost dobře skákat a také mohou nedopatřením utéct). Třeba i sem tam neposlušného turistu - no, tragédie, ale budiž, co bychom pro vlka neudělali, ochrana si žádá oběti. Vesnice a městečka přikážou všechny kontejnery zavřít do klecí. Rodiče budou dávat kočárky s dětmi na zahradu také do speciálních vlčích klecí - to bude obzvlášť veselé, ale každý je povinen se chránit (Finové to tak dělají, i když jen v oblastech, kde vlci smějí žít). Samozřejmě, že ochráncům z měst to nijak, snad kromě těch plotů kolem pastvin, vadit nemusí, jich se žádné omezení nedotkne. No a květnaté louky udržované pastvou ovcí a koz si budou pracovníci CHKO asi spásat osobně. Který blázen by tam ovce choval? A Němci, Francouzi, Švýcaři, Slováci, Slovinci, Finové, Norové, Kanaďané se k nám budou na tu krásu jezdit dívat a jistě nám budou závidět, že u nás se vlk lovit nesmí, a že díky tomu máme tak krásnou krajinu a romantický venkovský život.
Odpovědět
PM
P M
10.3.2020 16:22https://www.youtube.com/watch?time_continue=3&v=gdM4_vo9UXA&feature=emb_logo
https://www.youtube.com/watch?v=9C2eh3v0zkg
Odpovědět
https://www.youtube.com/watch?v=9C2eh3v0zkg
MJ
ČM
Čech M.
10.3.2020 18:05cit. p.Janoty: "Kormorán a Bobr... ale v důsledku této ochrany se rozmnožili tak, že dnes působí nedozírné hospodářské škody"
Možná by měl pan Janota někdy zmínit také škody působené přemnoženou spárkatou zvěří, nebo tyto škody jsou podle něj "dozírné" a nevadí?
Dál bych uvítal kdyby ČMMJ někdy uspořádala konferenci na téma:
Škody způsobené zavlečenými druhy zvěře v naší přírodě
Speciální důraz by mohli věnovat jelenu sika, který se zde namnožil s přispěním myslivců na oficiálních 10 tis jedinců, neoficiálně víc.
A vůbec bych uvítal , kdyby p. Janota otevřeně konečně přiznal , že nějaké ovce jsou mu u zadku, ale jde mu o něco jiného.
Odpovědět
Možná by měl pan Janota někdy zmínit také škody působené přemnoženou spárkatou zvěří, nebo tyto škody jsou podle něj "dozírné" a nevadí?
Dál bych uvítal kdyby ČMMJ někdy uspořádala konferenci na téma:
Škody způsobené zavlečenými druhy zvěře v naší přírodě
Speciální důraz by mohli věnovat jelenu sika, který se zde namnožil s přispěním myslivců na oficiálních 10 tis jedinců, neoficiálně víc.
A vůbec bych uvítal , kdyby p. Janota otevřeně konečně přiznal , že nějaké ovce jsou mu u zadku, ale jde mu o něco jiného.
Hu
Hunter
10.3.2020 21:32http://www.svetmyslivosti.cz/navrat-velkych-selem/svedsko-moznost-lovit-vlka-v-pripade-hrozby-utoku-zmirnila-konflikty
Ve Švédsku může být vlk zastřelen, pokud hrozí, že napadne hospodářská zvířata nebo lovecké psy. Dřív byla ale situace odlišná. Ekolog zvěře Fredrik Widemo ze Švédské univerzity zemědělských věd v rozhovoru pro Německý myslivecký svaz (DJV) vysvětluje, jak k přijetí regulace vlků došlo a proč podporuje možnost ochrany chovaných zvířat před šelmou.
DJV: V Německu zastřelil nizozemský lovecký host vlka, když napadl lovecké psy. Nejdřív se snažil vlka zahnat křikem a tleskáním. Potvrdila to prohlášení sousedních střelců. Na loveckém psovi našel veterinární lékař škrábance a kousnutí. Jak byste tento případ vyřešili ve Švédsku?
Widemo (W): Ve Švédsku by bylo legální, aby majitel psa nebo jiný myslivec ve stejném loveckém týmu vlka zastřelil. V takovém případě švédské právo stanoví, že střelba bude nahlášena okresní správní radě, která incident prošetří. Pokud okresní správa nezjistí žádné nesrovnalosti, policie ani nebude informována.
Tento postup existuje od roku 2013. Jaké byly možnosti před změnou zákona?
Dříve bylo možné vlka zabít až poté, co zaútočil. Dnes je možné vlka zastřelit, už když se chystá napadnout hospodářská zvířata nebo lovecké psy. Musí být jasné, že vlk chce zaútočit. Pokud vlk nemůže být zastaven křikem nebo varovnými výstřely, můžeme střílet. Dříve musela každý případ, kdy byl vlk zastřelen, vyšetřovat policie. Podle nové legislativy je prvním kontrolním orgánem okresní správa.
Proč byl zákon změněn?
Chovatel ovcí zabil vlka, který se blížil k jeho ovcím. Stejný vlk již dříve ovce v jeho stádu roztrhal. Chovatel byl usvědčen. Později však bylo přehodnoceno jako nepřiměřené, že podle zákona musíte počkat, až k útoku dojde, i když bylo možné mu zabránit. Poté byl zákon změněn.
Co mohou švédští lovci dělat, když vlk napadne hospodářská nebo domácí zvířata?
Můžeme chránit naše domácí mazlíčky nebo obecně zvířata, o která pečujeme. Podle našeho právního výkladu je lovecký pes v péči všech členů jednoho loveckého týmu. Nedávno bylo znovu projednáno, zda lze novou právní úpravu skutečně interpretovat tímto způsobem. Naše stanovisko bylo podpořeno. Problém by nastal v případě zabití vlka napadajícího dobytek jiné osoby.
Co mohou švédští myslivci dělat, když jsou napadeni?
Cokoli považují za nutné ....
Existuje rozdíl mezi loveckými psy a hospodářskými zvířaty?
Ne, ne z hlediska vlčího útoku. Jedná se o obranu vašeho majetku. Všechna zvířata jsou v tomto ohledu rovnocenná.
Jaký byl počet vlčích útoků na lovecké psy před a po regulaci?
Počet útoků vlků na lovecké psy dosáhl vrcholu před změnou zákona v roce 2013. Od té doby jejich počet opět stoupá.
Jak hodnotíte současnou regulaci?
Tato změna měla a stále má smysl. Poněkud zmírnila konflikt mezi lidmi a vlkem. Je velmi nepravděpodobné, že myslivci, pastevci sobů nebo chovatelé hospodářských zvířat budou čekat, až budou jejich zvířata napadena, a teprve poté zasáhnou. Vyžadovat dokončení útoku se mi zdá nepřiměřené. Navíc počet vlků zabitých podle nového § 28 v takové nouzové situaci je příliš malý na to, aby měl negativní dopad na populační růst.
Podle jagdverband.de, 20. 2. 2020, redakce
Odpovědět
Ve Švédsku může být vlk zastřelen, pokud hrozí, že napadne hospodářská zvířata nebo lovecké psy. Dřív byla ale situace odlišná. Ekolog zvěře Fredrik Widemo ze Švédské univerzity zemědělských věd v rozhovoru pro Německý myslivecký svaz (DJV) vysvětluje, jak k přijetí regulace vlků došlo a proč podporuje možnost ochrany chovaných zvířat před šelmou.
DJV: V Německu zastřelil nizozemský lovecký host vlka, když napadl lovecké psy. Nejdřív se snažil vlka zahnat křikem a tleskáním. Potvrdila to prohlášení sousedních střelců. Na loveckém psovi našel veterinární lékař škrábance a kousnutí. Jak byste tento případ vyřešili ve Švédsku?
Widemo (W): Ve Švédsku by bylo legální, aby majitel psa nebo jiný myslivec ve stejném loveckém týmu vlka zastřelil. V takovém případě švédské právo stanoví, že střelba bude nahlášena okresní správní radě, která incident prošetří. Pokud okresní správa nezjistí žádné nesrovnalosti, policie ani nebude informována.
Tento postup existuje od roku 2013. Jaké byly možnosti před změnou zákona?
Dříve bylo možné vlka zabít až poté, co zaútočil. Dnes je možné vlka zastřelit, už když se chystá napadnout hospodářská zvířata nebo lovecké psy. Musí být jasné, že vlk chce zaútočit. Pokud vlk nemůže být zastaven křikem nebo varovnými výstřely, můžeme střílet. Dříve musela každý případ, kdy byl vlk zastřelen, vyšetřovat policie. Podle nové legislativy je prvním kontrolním orgánem okresní správa.
Proč byl zákon změněn?
Chovatel ovcí zabil vlka, který se blížil k jeho ovcím. Stejný vlk již dříve ovce v jeho stádu roztrhal. Chovatel byl usvědčen. Později však bylo přehodnoceno jako nepřiměřené, že podle zákona musíte počkat, až k útoku dojde, i když bylo možné mu zabránit. Poté byl zákon změněn.
Co mohou švédští lovci dělat, když vlk napadne hospodářská nebo domácí zvířata?
Můžeme chránit naše domácí mazlíčky nebo obecně zvířata, o která pečujeme. Podle našeho právního výkladu je lovecký pes v péči všech členů jednoho loveckého týmu. Nedávno bylo znovu projednáno, zda lze novou právní úpravu skutečně interpretovat tímto způsobem. Naše stanovisko bylo podpořeno. Problém by nastal v případě zabití vlka napadajícího dobytek jiné osoby.
Co mohou švédští myslivci dělat, když jsou napadeni?
Cokoli považují za nutné ....
Existuje rozdíl mezi loveckými psy a hospodářskými zvířaty?
Ne, ne z hlediska vlčího útoku. Jedná se o obranu vašeho majetku. Všechna zvířata jsou v tomto ohledu rovnocenná.
Jaký byl počet vlčích útoků na lovecké psy před a po regulaci?
Počet útoků vlků na lovecké psy dosáhl vrcholu před změnou zákona v roce 2013. Od té doby jejich počet opět stoupá.
Jak hodnotíte současnou regulaci?
Tato změna měla a stále má smysl. Poněkud zmírnila konflikt mezi lidmi a vlkem. Je velmi nepravděpodobné, že myslivci, pastevci sobů nebo chovatelé hospodářských zvířat budou čekat, až budou jejich zvířata napadena, a teprve poté zasáhnou. Vyžadovat dokončení útoku se mi zdá nepřiměřené. Navíc počet vlků zabitých podle nového § 28 v takové nouzové situaci je příliš malý na to, aby měl negativní dopad na populační růst.
Podle jagdverband.de, 20. 2. 2020, redakce
RP
Radim Polášek
11.3.2020 00:36Tak tomu se říká Pyrhovo vítězství. Další diktát zelených fanatiků a ovcí zblblých zelenou ochranářskou propagandou, panelákových odborníků na všechno v přírodě a přitom bez jakéhokoliv kontaktu s přírodou.
Mohl by tady někdo zkusit spočítat, když je vlk stoprocentně chráněn, za jak dloudo se vlci namnoží tolik, že ty problémy, co jsou na Broumovsku, budou na většině rozlohy ČR? Někdo už tady napsal, že každé cca 4 roky se počet vlků zdvojnásobí, to je ale poněkud variabilní podle toho, kolik mají potravy. Řekněme že někde v polabské nížině nebo u Ostravy moc chovaných ovcí venku nebude, takže tam se šíření vlka poněkud zpomalí.
Odpovědět
Mohl by tady někdo zkusit spočítat, když je vlk stoprocentně chráněn, za jak dloudo se vlci namnoží tolik, že ty problémy, co jsou na Broumovsku, budou na většině rozlohy ČR? Někdo už tady napsal, že každé cca 4 roky se počet vlků zdvojnásobí, to je ale poněkud variabilní podle toho, kolik mají potravy. Řekněme že někde v polabské nížině nebo u Ostravy moc chovaných ovcí venku nebude, takže tam se šíření vlka poněkud zpomalí.
RP
Radim Polášek
11.3.2020 01:09Lidi, není někde nějaká petice proti tomuto zelenému ochranářskému nesmyslu a proti těm politikům, kteří tyto nesmysly podpořili?
Odpovědět
ar
arbiczech
11.3.2020 08:23Vždycky miluju, jak myslivci, kteří tu desetiletí "kurví" (omlouvám se, ale to se fakt nedá říct jinak) českou přírodu, se ohrazují proti tomu, když ji někdo dává do pořádku... Desetiletí přikrmovaná přemnožená vysoká, která v některých lokalitách téměř znemožňuje změnu druhové struktury, protože ty listnáče prostě sežere, je jen a pouze vinou toho, že zde nejsou šelmy, kteří by její stavy regulovali. A myslivci tento stav dlouhodobě podporují. To samé je s přemnoženou černou - také roky myslivci přikrmovaná zvěř a ještě jim stát platí (platil) za jejich odstřel. To je naprosto absurdní. A to nemluvim o zastřelenejch psech, popř. lidech... Jasně, nehážu všechny do jednoho pytle, určitě jsou mezi myslivci slušní lidé a dokonce jich je možná většina. Jenže když po desetiletí nebyli schopni zatočit s těmi zmetky...
Odpovědět
pp
pavel peregrin
11.3.2020 10:14 Reaguje na arbiczechAsi byste si to měl nějak ujasnit. Na začátku na myslivce nadáváte šmahem, a v závěru je většina dobrá.... Dále si myslím, že věc vidíte dosti zjednodušeně, ale myslivci vám asi odpoví...
Odpovědět
Je
Jenda
11.3.2020 13:20 Reaguje na arbiczecharbiczech : Dobrý den. Dovolte mi reagovat jako řadový myslivec. Jsem členem v honitbě kde převládá černá zvěř, máme částečně mufloní a srnčí zvěř. Co se týká drobné zvěře, tak jako je v naší krajině bohužel běžné, ubývá. Černé zvěře je bohužel opravdu hodně. Proč je prasat tolik je z mnoha příčin. Musím konstatovat že zde neseme částečnou odpovědnost my. Lovíme málo, z 30 ti členů se aktivně lovu věnuje cca 10. Je to lov hodně náročný, téměř vždy v nočních hodinách a když musím ráno do práce, je to náročné. Ale i tak ročně ulovíme cca 150 ks. Co se dnešní krajiny týká, tak hlavní příčinou přemnožení černé zvěře je hospodaření na polích. Tam bych chtěl, aby došlo ke změně. Černá se má ve většině roku kde schovat, co "žrát" a téměř nic jim nechybí. Nelze ji zde ani pořádně lovit. Proto bachyně mají selata i během roku a ne jen únor/březen jak by mělo být. Potom přide zimma / nezima, není sníh a žádný mráz, tzn. černá přes zimu nestrádá. Někteří kolegové také přikrmují více než se má a situaci černé usnadňují. Není to ovšem nic zásadního, co by množství černé ovlivnilo. Někteří kolegové odloví na vnadišti i 20 - 30 ks ročně, což určitě pomáhá celé věci. Já jsem se také snažil vnadit černou, ale upřímně řečeno, skoro to nefunguje. Přijdou cca jednou/dvakrát za týden, pokaždé v jinou hodinu. Bez toho, abychom lovily přednostně velké vodící bachyně, nemůžeme stav černé snížit, to je také pravda a mnoho z nás to opravdu z etických důvodů nedělá. Ono vystřelit na bachyni co vodí za sebou selata, není opravdu jednoduché. Teď otázka vlka. Vlk se časem rozšíří, to si opravdu myslím. Otázkou je, na co se nejprve zaměří. Naše krajina je hustě obydlena, jsou zde chovatelé dobytka, menší i větší. Mám obavu, že vlk než aby se zaměřil na černou, dá nejprve přednost ovcím. Sám mám pár ks oveček, jen pro spásání větší zahrady. Mám na zahradě ještě nějaké zvířata. Plot je standartní drátěný. Co je patrné z některých reportáží, myslím že pokud vlk bude chtít, nebude pro něj asi překážkou. Upřímně pokud mne navštíví, nehodlám investovat do jného zabezpečení a budu na svém pozemku svoje zvířata hlídat po svém. Pokud se zaměření na mufloní zvěř, zde to budu vítat. Muflon dělá škody, to je dané, cíleně nechováme muflona a v naší honitbě se vyskytuje sporadicky. Spíše jen napáchá škody a odejde jinam. Pokud někdo odloví kus, odejdou tam, kde je větší klid a za čas se vrátí. Tzn. přítomnost vlka dle mého názoru nijak významně nepřispěje ke zlepšení krajiny - snížení stavu černé zvěřě - jen budeme poslouchat od chovatelů stížnosti. Co se týká zastřelených psů, tak neznám všechny okolnosti případů, ale zastřelit někomu psa je pro mně opravdu nemyslitelné. Ale nechci hromadně soudit, někteří pejskaři se chovají opravdu nezodpovědně. Zastřelený člověk je vždy velikou tragédií. -Manipulujeme se střelnými zbraněmi a bohužel ta pravděpodobnost tu pořád je. Člověk se snaží si dávat pořád pozor, ale při naháňce apod. občas někdo bohužel podcení situaci, nedomyslí, jedná zkratkovitě... Zkuste ale než budete někoho soudit, zjistit více a nepodléhat některým názorům, které jsou extrémní a neposouvají věc kupředu. Za náš spolek a za naší honitbu mohu říci že pro přírodu děláme dost, mohly bychom samozřejmě více, ale hodě kolegů je již ve vyšším věku a zkrátka nemohou. Mladí se zaměřují trochu jinam, nebo se nezaměřují na nic :( To je škoda a upřímně také tomu nahrává fakt že na nás myslivce se opravdu hází hodně špíny a názor věřejnosti bohužel je někdy jaký je. Zkusme konstruktivní debatu, ať se něco dovíme od opravdových odborníků např. na vlka apod.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
11.3.2020 13:47 Reaguje na JendaHezky napsaná odpověď a shoduje se s názory mých přátel řadových myslivců. Pouze jsem přesvědčený o tom, že východiskem by bylo v případě černé právě odlov vodicích bachyní bez ohledu na etiku, ač naprosto chápu pocity normálního myslivce. Problémem bude asi i to, že zabřeznout jsou schopné čím dál mladší sviňky a to celou situaci vůbec neulehčuje.
Odpovědět
Je
Jenda
11.3.2020 14:07 Reaguje na pavel peregrinÚplná pravda. Do chrutí přijdou už cca v 1. roku života, tzn. váha (dle honitby) 30/40 kg. Mají většinou méně selat, ale není to pravidlo. Taková bachyňka je nežádoucí a měla být odlovena přednostně. Což se taky někdy stane, spíše ale omylem, že střílím na sele a ono to má struky apod. Samozřejmě nikdo včetně hospodáře nic nenamítá, taková bachyňka opravdu nemá vodit. Přiznávám že pokud by mi přišla samotná a viděl jsem že má selata, nevystřelím. Je mi to opravdu proti srsti. Situace nás možná donutí a přijde změna, že budeme muset. Osobně si myslím že přijde mor nebo něco podobného a tím se stavy zregulují. To je asi nejpravděpodobnější.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
11.3.2020 15:57 Reaguje na JendaA položil jste si otázku proč do chrutí jdou již v roce života? Bohužel je to v první řadě otázkou narušení jejich sociální struktury.
Odpovědět
Je
Jenda
11.3.2020 21:31 Reaguje na Jarek SchindlerCo uvádíte je jen částečně pravda. Pokud je v tlupě vedoucí silná bachyně, tak platilo, že mladší bachyňky ani nepřišly do chrutí. Ale tohle již dávno neplatí a se selaty (markazýny) se setkáváme kdykoliv během roku a vlivem nadbytku potravy jdou do chrutí i slabší bachyňky. Tohle ale vlci stejně nevyřeší, pokud tedy ještě budeme diskutovat na toto téma. Dle mého názoru v první řadě se musí změnit způsob hospodaření na polích. To je kámen úrazu, který nejvíce ničí přírodu. Přál bych si aby ochránci, myslivci a všichni co jim na přírodě záleží apelovali na ty nahoře. Z druhé strany chápu zemědělce jako podnikatele, kteří se snaží o podnikatelský výsledek. Je to zkrátka o dialogu a hledání společného řešení.
Odpovědět
Hu
Hunter
11.3.2020 14:18 Reaguje na pavel peregrinPane Peregrin, těch problémů je víc, je to tak trochu multifaktoriální. Jistě lze myslivcům vyčítat určitou neochotu k lovu holé samičí zvěře, ale po pravdě, Vy byste to zmáčknul? Narůstající populace černé zvěře není problémem jen ČR, je to celoevropský až celosvětový problém a neexistuje země, kde by se podařilo tyto stavy nějak výrazně snížit, v lepších případech se daří ty stavy držet na nějaké úrovni. Dnešní pozměněná krajina černé zvěři prostě vyhovuje, kukuřice, obiloviny, klima....celoroční nabídka potravy ad libitum a u prasat jde spolu s tím reprodukční schopnost. Zatímco u špičkových chovů domácích prasat je počet vrhů 2,2/rok, tak u černé dnes můžeme pozorovat něco podobného, druhý vrh selat v tomtéž roce není vyjímkou. Stejně tak jako díky loveckému tlaku rozbitá sociální struktura populace, kdy díky absenci silných kňourů se do reprodukce zapojují v podstatě několikaměsíční selata atd.atd. Ale samozřejmě pro panelákového experta, pro kterého to jsou jen "ti zmetci, se kterými je potřeba zatočit" a ve skutečnosti o tom nevbí vůbec nic, je to vhodná záminka jak argumentovat. Prase sice v životě neviděl, ale co už.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
11.3.2020 15:15 Reaguje na HunterAno, máte pravdu. Jak píše p. Jenda, řešením- přirozeným- je prasečí mor, jenže to zas vyvolává podstatné problémy při tranzitu jatečných zvířat, problémy ekonomického rázu apod., o čemž ovšem nezainteresovaní lidé nemají ani potuchy....řešení není jednoduché.
Odpovědět
Hu
Hunter
11.3.2020 15:20 Reaguje na pavel peregrinNo třeba Dánsko, jako největší exportér vepřového a chovného materiálu (selata), tak by ekonomicky skončilo v případě zanesení AMP do jejich chovů. Proto taky postavili plot na hranicích s Německem. A ekonomicky by to byla katastrofa i pro další evropské země.
Odpovědět
pp
JŠ
Jan Šimůnek
16.3.2020 08:18 Reaguje na HunterBohužel, pak na to bude muset být nasazena garnitura střelců, kteří takovéto zábrany mít nebudou, např. armáda, jejíž příslušníci musejí psychicky zvládnout i střelbu do lidí (a mají na to techniku).
A obnovit stav, který tu byl ještě před WW2, tj. černá zvěř jen v oborách, zabezpečených tak, aby odtud nemohla utéct.
Odpovědět
A obnovit stav, který tu byl ještě před WW2, tj. černá zvěř jen v oborách, zabezpečených tak, aby odtud nemohla utéct.
Je
Jenda
16.3.2020 08:50 Reaguje na Jan ŠimůnekOtázka je kolik by jich muselo být, aby něco změnili. Neznají danné lokality, zvyky zvěře. Možná jsou výbornými střelci a určitě mají špičkovou techniku, ale lov není jen o tom. Můžeme jim určitě být nápomocní a spolupracovat, ale musely by jich být tisíce. Cesta, jak jsem již uváděl, je zaprvé změnit hospodaření na polích. To vidím jako naprosto zásadní ve všech okolnostech. Jako např. zadržování vody v krajině (v těch suchách jsme začaly vozit vodu do honiteb), vytváření vhodných biotopů apod.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
12.3.2020 08:36 Reaguje na pavel peregrinMůj názor je , že právě tím lovem dospělé vodící bachyně ihned vytvoříte několik potencionálních nedospělých "matek".
Odpovědět
Hu
Hunter
12.3.2020 09:16 Reaguje na Jarek SchindlerPřesně tak. Tam jde o to, že za normální situace bachna vyžene z rodinné tlupy dospívající kňourky, někdy v tom věku 5-7 měsíců a tím zabrání vzájemnému páření mezi de facto nedospělými selaty. Když to bachna neudělá, tak máte hned 2-3 "matky" ve váze kolem 35-40 kg a každá 3-5 selat. Takže v konečném důsledku nárůst populace a snížení kvality. Ulovit bachnu je samozřejmě snadné, ale otázka je kdy. Osobně si myslím na základě nejen praktických zkušeností, že je lepší snažit se ulovit všechna selata a intenzivně lovit lončačky a starší bachny prostě šetřit. Btw. ono i selata pod vedením zkušené bachyně nadělají méně škod než bez ní. Stejně tak je kontraproduktivní lov lončáků a sekáčů. Taková je realita.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
12.3.2020 11:05 Reaguje na HunterJeště bych to doplnil tvrzením, že ano, i nedostatek dospělých velkých kňourů podstatně podporuje nepřirozený růst populace. Je to jednoduché. Velký kňour nepustí k bachyni a jejím potomkům žádného dalšího kňourka. Sám ale není schopen chrutí se selaty nebo lončačkami a to z jednoduchého důvodu. Neunesou ho. K lovu těch vodících lončaček snad jen tolik , že to za hřích nepovažuji. Problém je střelit velkou bachyni protože například v obilí menší nejsou vidět. Jo a ty osiřelá selata "puštěná z řetězu", mám stejné poznatky.
Odpovědět
Je
Jenda
12.3.2020 11:47 Reaguje na HunterProsím o info, proč myslíte že je kontraproduktivní lov lončáků a sekáčů?
Odpovědět
Hu
Hunter
12.3.2020 12:02 Reaguje na JendaZa prvé lovem samčí populace ještě nikdo nikdy nikde početní stavy nesnížil. Za druhé, jak už psal p. Jarek Schindler, přítomnost hrubého kňoura přeci jen brání mladším věkovým kategoriím (letošáci a slabé lončačky) zapojit se do reprodukce. Bohužel genocida samčího pohlaví začíná už během prvního roku života, kdy kňourci, vyhnaní bachnou, se důvěřivě motají po vnadištích. A genocida pak pokračuje v druhém roce života, kdy ulovení kňourka lončáka je považováno za hrdinský čin a bachyňka je považována za svatou krávu. Pak je samozřejmě silných sekáčů a hrubých kňourů v populaci naprostý nedostatek. Což se projeví na vyšší reprodukci, protože bachyňka o váze 40 kg neunese kňoura o váze 150 kg. Ale bez problémů unese lončáka 50-60 kg, který se k ní díky absenci hrubého kňoura bez problémů dostane.
Odpovědět
Je
Jenda
12.3.2020 12:37 Reaguje na HunterMáte pravdu že odlovením lončáka nijak výrazně nepřispěji ke snížení stavu černé zvěře, ale pokud už tam sedím a přijde, nevidím jedinný důvod ho nechat odejít. Nepovažuji to za hrdinský čin, ani si nepřipadám že jde o genocidu. Jde o standartní lov. Moje zkušenosti posledních let jsou, že vidím stále více velkých kňourů - váha cca 130 / 150 kg. Určitě mi nepřijde že by jich byl nedostatek. Při naháňce tihle velcí kňouři nepředstavují většinou nebezpečí např. pro psy, ale právě ten sekáč nebo lončák je daleko nebezpečnější. I proto jejich odlov schvaluji. Vaše poznámka že malá bachyňka neunese velkého kňoura je správná. Bohužel nevěřím tomu že ti větší dokáží v drtivé většině ohlídat vše a stejně si ten malý někde "skočí". Tomu zabránit nelze. Nevím jak u Vás, ale u nás mají lončáci i přes 100 kg. Proto si myslím že odlov ločáka je správný. Asi budeme mít oba jiný názor, ale o tom diskuse je.
Odpovědět
Hu
Hunter
12.3.2020 13:26 Reaguje na JendaVšak ono to taky neplatí absolutně, je to jedna část mozaiky. A ano, ponechme si oba svůj názor.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
13.3.2020 17:18 Reaguje na JendaTaky s názory mých známých myslivců se to nejspíš shoduje.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
14.3.2020 13:33 Reaguje na JendaPodle mně myslivost provozovaná klasicky dle vzorů z minulosti ztrácí na účinku. Myslivost je totiž defakto regulace života zvěře prohlášené za lovnou a za škodnou. Úspěšný myslivec, aby ten revír a tu zvěř poznal a dokázal kvalitně regulovat, potřebuje strávit v přírodě v revíru každoročně stovky hodin pozorováním zvěře a prostředí, čas věnovaný odstřelům je jen velmi malá část toho času. Šlo to u myslivců z povolání za dob Rakouska-Uherska a První republiky, šlo to u některých myslivců ze záliby za dob komunistů. Nejde to ale u dnešních zájmových myslivců. V produktivním věku prostě nemůžou té myslivosti věnovat tolik času, protože by se to negativně projevilo v jejich zaměstnání a oni by mohli ztratit práci, která je živí. V důchodu zase vzhledem k posunutí věku odchodu do důchodu a průměrné opotřebovanosti těchto lidí dnes tolik času a úsilí už myslivosti věnovat nemohou. Dnešní průměrný myslivec se tak objeví v lese hlavně když má odstřel, potom na nějaké brigágě na stavění posedu nebo krmítka a potom když má v zimě párkrát službu a zaváží krmivo. A to absolutně nestačí. Proto se nemohou vypořádat třeba s divokými prasaty. neznají ten revír, neznají stezky těch prasat, kde vycházejí z těch lánů, nemají tam postaveny posedy, nedokáží číhat denně třeba týden, 14 dní do noci na posedu, až tam ty prasata potáhnou, aby je mohli střelit.
Proto podle mně se musí v blízké době technologie myslivosti začít radikálně měnit směrem k vyšší efektivnosti. Začít by se mělo například povolením používání nočního vidění a dalších podobných pomůcek a následně rozšiřování dalších dnešních výdobytků techniky. Třeba jako velmi perspektivní vidím v budoucí myslivosti využívání dronů, zatím pouze pozorovatelských. Drony by třeba umožnily shora nahlédnout do zemědělských lánů a ty prasat tam lokalizovat. V řepce, v obilí určitě, v kukuřici s omezením. Částečně by tak mohly být nahrazeny ony množství hodin, které dříve musel myslivec v revíru nachodit a velice zefektivnit odstřel prasat. drony by mohl ty prasata i zvednout a podnítit k přestěhování a tím mimo polní kulturu dostat myslivcům před kulovnice.
Odpovědět
Proto podle mně se musí v blízké době technologie myslivosti začít radikálně měnit směrem k vyšší efektivnosti. Začít by se mělo například povolením používání nočního vidění a dalších podobných pomůcek a následně rozšiřování dalších dnešních výdobytků techniky. Třeba jako velmi perspektivní vidím v budoucí myslivosti využívání dronů, zatím pouze pozorovatelských. Drony by třeba umožnily shora nahlédnout do zemědělských lánů a ty prasat tam lokalizovat. V řepce, v obilí určitě, v kukuřici s omezením. Částečně by tak mohly být nahrazeny ony množství hodin, které dříve musel myslivec v revíru nachodit a velice zefektivnit odstřel prasat. drony by mohl ty prasata i zvednout a podnítit k přestěhování a tím mimo polní kulturu dostat myslivcům před kulovnice.
MK
Majka Kletečková
15.3.2020 23:31 Reaguje na Radim PolášekNebo by mohli být do lesa postupně navráceni vlci; ti jsou pro lov prasat dobře vybaveni a divočáci patří mezi jejich oblíbenou kořist. A ovce by měli hlídat ovčáčtí psi.
Odpovědět
dm
david matoušek
15.3.2020 23:49 Reaguje na Majka KletečkováOblibenou korist? Tak to jste me rozesmala. Navic vlci budou asi v tom lese prase tezko lovit, kdyz je vetsinu roku v kukurici nebo repce na poli. Zrovna na stavy prasat u nas nebude mit vlk absolutne zadny vliv, coz se zrovna na Broumovsku absolutne potvrzuje.
Odpovědět
Je
Jenda
16.3.2020 08:36 Reaguje na Majka KletečkováDobrý den. Jako myslivec se právě obávám toho, že vlci se vůbec na černou nezaměří (možná padlé kusy, poražené od aut, avlaků apod.). Spíše se zaměří tam, kde se nažerou snáze (pracuji s predátory cca 25 let a tak mám nějaké zkušenosti). Ale uvidíme, třeba se pletu.
Odpovědět
dm
david matoušek
16.3.2020 09:34 Reaguje na JendaPodle zkusenosti treba prave z Broumovska, se mezi sparkatou zveri strzenou prokazatelne vlky, objevuji prasata vyjimecne, a prijde mi to logicke. Takze ano, srnec, jelen, ale argumentovat divocaky?
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
16.3.2020 12:03 Reaguje na david matoušekNejsem odbornice na danou problematiku a jsem ráda, když se mohu dozvědět něco nového. Ze čtení vašich příspěvku (a příspěvků vám podobně smýšlejících)vyvozuji, že je přemnožená i spárkatá zvěř (a škodí při obnově lesů. Není mi jasné, proč by tedy lepšímu zdraví lesa neměli přispět vlci? Chápu, že většina chovatelů ovcí je z vlků nešťastná, ale proč mnozí myslivci? Očekávala bych, že až se spárkatá zvěř stane pro vlky ostražitější (a nebude mít tolik času žrát malé stromky), zacílí vlci svou větší pozornost na přemnožené divočáky. Tedy pokud budou ovce v elektrických ohdradnících hlídané ovčáckými psy.
Odpovědět
dm
david matoušek
16.3.2020 12:37 Reaguje na Majka KletečkováNemyslim, ze by mnozi myslivci byli z vlka nestastni. Zatim. Je otazka jaky bude skutecny prinos vlka versus naklady a problemy s jeho pritomnosti spojene. A bohuzel zkusenosti ze zemi, kde je vlk o neco dele nez u nas, mi pozitivni moc neprijdou.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
16.3.2020 13:53 Reaguje na Majka KletečkováProblémem je paní Kletečková,že se zaměňují pojmy. Býložravá zvěř neškodí lesu ale člověku. Stejně je to i s divočákem. Ten je pro les něco jako zdravotní policie. To že divočák vyrývá na loukách hraboše neničí louku z hlediska přírody. Škoda vzniká člověku. Stejně tak je to se škodami při obnově lesa. On se ten les nakonec obnoví i s podstatně vyšším stavem zvěře než je dnes. Jen bude asi trochu jiný než požaduje člověk. A vlk. Ten určitě nepřispívá k lepšímu zdraví lesa. Když už, tak by měl přispět k lepšímu zdraví zvěře. Nakonec ale zase způsobuje hlavně škodu člověku. Je to trochu postavené na hlavu. Nakonec skoro všechny skupiny živočichů dělají člověku nějakou škodu. Jde jen o to čím se kdo zabývá a co preferuje. On i ten kůrovec jako součást přírody té přírodě neškodí. Je to jen jeden ze způsobů disturbance. Stejně tak požáry, záplavy, eroze. Přírodě jako takové to neublíží, všechno to jsou ekonomické škody pro člověka.
Odpovědět
Hu
Hunter
11.3.2020 14:04 Reaguje na arbiczechStačí mi, abych si přečetl tohle vyjádření a je mi jasné, co jste zač a jak tomu rozumíte :"Jenže když po desetiletí nebyli schopni zatočit s těmi zmetky...". Tady je jakákoliv diskuze zbytečná.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
13.3.2020 07:31Koronavirus by měl být podle některých údajů z Číny schopen přežít ve vlcích.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
16.3.2020 18:56 Reaguje na Jan ŠimůnekMožná také v malých dětech viz https://www.extra.cz/deti-koronavirus-nenici-maji-porad-rymu-a-virus-citi-konkurenci-lekarka-ktera-nesmi-testovat-promluvila.
Odpovědět
MM
Miroslav Matucha
31.10.2022 14:10V diskuzi zaznívají velice směšné až naivní představy o ochraně stáda před vlkem a medvědem. Jediné řešení je vrátit se k osvědčené možnosti ochrany stád majitelem se střelnou zbraní. Nejedná se tedy o lov či plánované snižování stavů vlka, ale každá smečka si rozmyslí navštívit místo, kde ztratila člena. Tím by se časem z vlka stala opět plachá zvěř, která by nevycházela do hospodářských usedlostí a lovila by přirozeně ve svém revíru. Žádný plot ani logistika stád nezabrání vlkům, kterým se lov v ohradě povede, vrátit se a vraždění zopakovat. Dotace na zabitá zvířata by měly zůstat, ale místo plotů střelná zbraň v ruce zemědělce - jediné řešení.
Odpovědět
