https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-cerna-zver-v-cervene-zone-po-trech-letech-od-amp
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Karel Zvářal: Černá zvěř v červené zóně po třech letech od AMP

20.4.2022
Tři roky po uzávěře kvůli AMP jsou stavy černé zvěře opět alarmující (prosinec 2021).
Tři roky po uzávěře kvůli AMP jsou stavy černé zvěře opět alarmující (prosinec 2021).
Foto | Karel Zvářal
Nález dvou uhynulých divočáků hned za plotem nemocnice v červnu 2017 předznamenal hrdinské úsilí všech zainteresovaných složek ve snaze zbavit vymezenou oblast rizika šíření afrického moru prasat (AMP), který byl u padlin zjištěn. Bylo to jako blesk z čistého nebe, protože nejbližší výskyt této obávané nemoci byl v pobaltských zemích. Vyvstávala otázka Jak se to sem dostalo?
 
Nový plot tam byl zbudován proto, aby prasata neběhala mezi pavilony, neboť personál se bál v noci vycházet ven. Prasat bylo v místě tolik, že se pohybovala běžně v intravilánech, poškozovala rytím louky, trávníky a pole. V některých částech města dostávali myslivci povolení k lovu, protože to je nejúčinnější způsob, jak předcházet škodám a vypudit zvěř mimo zástavbu. V lese to tolik nevadilo, ale i tak byl pohled na místy komplet rozrytou hrabanku velmi tristní. Bylo jasné, že v těch místech je hmyz, žížaly, i zvěř, včetně na zemi hnízdících ptáků, pod silným predačním tlakem.

Prase rytím pod stromy, v hrabance a na louce zbavuje ekosystém mj. i většího hmyzu.
Prase rytím pod stromy, v hrabance a na louce zbavuje ekosystém mj. i většího hmyzu.
Foto | Karel Zvářal

Policejní drony odhalily doslova kalamitní výskyt, když s večerním šerem vytahovaly z lesů těžko spočítatelné tlupy směrem do polí. Bylo rozhodnuto celou oblast obehnat pachovými a elektrickými ohradníky, aby nakažené kusy nemoc nešířily do okolí. Lovit tempem dvě selata za týden nestačilo, proto bylo nutné povolat skupinu elitních střelců, kteří mohli bdít celou noc vybaveni výkonnými zbraněmi a optikou. Ulovené kusy, spolu s nalezenými uhynulými či odchycenými do klecí, byly odváženy do kafilérie. Celková bilance činila více než 800 kusů, což byla pro mnohé odborníky překvapivě vysoká cifra. V zóně přežilo jen několik málo desítek ostražitých prasat, která byla v hustých houštinách prakticky nelovitelná. Nákaza se však nedostala mimo ohraničenou zónu, což byl zasloužený úspěch pro všechny zúčastněné.

Nízké (optimální) stavy prasat se projevily na netknutém porostu topinambur (únor 2019).
Nízké (optimální) stavy prasat se projevily na netknutém porostu topinambur (únor 2019).
Foto | Karel Zvářal

Divočák je inteligentní, bachyně téměř posvátná

Jak k tomuto nevídanému přemnožení mohlo dojít? Pojem „přemnožení“ je přitom mnohými myslivci popírán či relativizován, neboť dokud má zvěř co žrát, je to velmi diskutabilní a snadno zpochybnitelný argument, říkají. V tomto narativu jsou zajedno s jimi kritizovanými ekologisty, kteří také tvrdí, že predátoři se přemnožit nemohou. Ale jak známo, i praví predátoři to dokážou, což bylo nesčetněkrát doloženo zejména v nedávné době u invazivních druhů v nové domovině kolonizované člověkem. Nejen kočky, lišky, krajty aj. páchají nedozírné škody na původní fauně, dokážou to i všežravci v čele s potkanem a prasetem. A to i u nás a ve velmi krátkém čase!

Díky své plodnosti dokázala prasata své stavy rychle zmnohonásobit, což se projevuje škodami nejen na porostech. Topinambury chutnají i hlodavcům či larvám hmyzu, kteří jsou též při jejich vyrývání vyhledávanou pochoutkou (prosinec 2021).
Díky své plodnosti dokázala prasata své stavy rychle zmnohonásobit, což se projevuje škodami nejen na porostech. Topinambury chutnají i hlodavcům či larvám hmyzu, kteří jsou též při jejich vyrývání vyhledávanou pochoutkou (prosinec 2021).
Foto | Karel Zvářal

Naši myslivci tak napomáhali vydatným přikrmováním, ať už vědomě či nevědomky, populační explozi predátora. Vozíky s pečivem, vlečky se siláží či kukuřičnými klasy byly rozváženy po honitbách s představou, že o to méně bude černá škodit zemědělcům. Prasatům samozřejmě tyhle výkrmny vyhovovaly, cpala se do sytosti a nezapomněla navštívit ani pole či louky. A jelikož si na škody způsobené rytím opakovaně stěžoval i správce golfového hřiště, bylo mezi verzemi přenosu infekce moru záměrné zanesení, což se však šetřením neprokázalo.

Jako omluva na obranu proti vysokým stavům bývá opakováno, že „s tím nejde nic dělat“, a známá klišé typu, že prase je chytré a nenechá se jen tak přelstít, jindy je problém v myslivecké etice, neboť na vodící bachyni se nestřílí, a když nevodí, tak už bývá zpravidla plná (březí), čemuž se rovněž vyhýbají... Bezproblémový lov se tak týká jen selat, lončáků, kňourů a nevodících bachyní. Při reprodukčním potenciálu černé zvěře tato „útlocitná filozofie“ vede k populačnímu boomu, protože běžně spárkatá zvěř mívá po jednom mláděti, u bachyní to však bývá čtyři až osm selat.

Všežravý predátor jako výkonný „biovysavač“

Roztomilá pruhovaná selátka působí zcela neškodným dojmem, tak jak to známe u všech mláďat. Velmi rychle rostou a ve stáří půl roku již dovedou čile přerývat zem a hledat v ní žížaly a hmyz. Starší kusy jsou mnohem výkonnější, není pro ně problém vyrýt na louce hraboše, v lese potom hibernující žábu, plcha, myšici či norníka. S výborným čichem jim samozřejmě neuniknou ani zemní hnízda ptáků, malí zajíčci či srnčata. Živí se rovněž kadavery, neboť jakákoliv živočišná složka potravy jim pomáhá vyvažovat poměrně chudou rostlinnou stravu, zejména v oblastech bez výskytu listnáčů. Žaludy a bukvice milují, na podzim a v zimě je to jejich nejvydatnější zdroj energie. Ještě více jim ale chutná kukuřice, která již od mléčné zralosti poskytuje i bezpečný kryt, takže lovit prasata v tu dobu je dosti obtížné, někdy prakticky nemožné. Proto se mnohde vytvářejí průseky s jinou plodinou, aby posloužily jako místa k možné regulaci.

Při vyrývání kořisti zachrání drobné obratlovce (myši, plchy, žáby) spleť silných kořenů, pod které se prase nedostane.
Při vyrývání kořisti zachrání drobné obratlovce (myši, plchy, žáby) spleť silných kořenů, pod které se prase nedostane.
Foto | Karel Zvářal

Po sklizni kukuřice se prasata vracejí do lesů, které jsou jejich přirozeným prostředím. Všechna tamní zvířata jsou více či méně na jejich přítomnost zvyklá, neboť se jim dokázala v průběhu časů přizpůsobit, resp. všechny druhy, jak je známe dnes, jsou těmi, co přežily historický predační tlak, a to i ze strany prasat. Spásu alespoň pro část hlodavců, žab a hmyzu ukrytých pod zemí poskytuje hustá spleť kořenů a padlých kmenů, pod kterými jsou ukryti. Pokud tam ale kořeny nejsou, nebo jen slabé, prase je silným ryjem přetrhne, stanou se drobní obratlovci součástí jeho jídelníčku. Ponravy a žížaly, které nebývají příliš hluboko pod povrchem, je schopno vysbírat téměř do mrtě.

Potravní koláč je jen jeden

V dávných dobách, tedy ještě před příchodem člověka, měla prasata v našich zemích jediného nepřítele, a tím byl vlk. Jinde je to tygr, lev či levhart, kteří jsou též jejich významnými predátory. Samotný vlk si na tlupu prasat vedenou zkušenou bachyní netroufne, stejně tak na silného kňoura. Ale početná smečka je schopna svou vytrvalostí a výpady oddělit slabší kus, který napadnou a strhnou. Bachyně selata statečně brání, všechny členy tlupy najednou ale nedokáže, vlci ji střídavým dorážením unaví a svou daň si vyberou.

Zajíc polní je též objektem silného predačního tlaku.
Zajíc polní je též objektem silného predačního tlaku.
Foto | Karel Zvářal

Jelikož člověk kvůli ochraně svých stád vyhubil u nás velké šelmy, musel se sám stát regulátorem prasat, která škodila na jeho polnostech. Ochrana lidských potravních zdrojů vyvrcholila v době Marie Terezie, kdy i prasata byla zcela vyhubena. Naše země tak žila téměř dvě století bez jejich přítomnosti. To byla zlatá éra veškeré drobné zvěře, včetně hmyzu a ryb! Vyjmenovávat, čeho všeho bylo více o jeden až dva řády, by vydalo na dlouhý seznam. Ve druhé polovině minulého století došlo k rychlé expanzi černé zvěře uniklé z obor, která se stala jakousi náhradou mizející drobné zvěře, přičemž sama této genocidě svou žravostí pomáhala! Navíc přibyly další negativní vlivy...

Prasata se aktivitou neomezují jen na les, ale v noci podnikají výpravy do polí, kde se živí jak rostlinnou, tak i živočišnou potravou, včetně hlodavců, mladých zajíců, srnčat či ptačích hnízd. Je třeba si uvědomit, že čím více drobných obratlovců sežerou prasata, tím méně potom zůstává na šelmy a dravce. A jelikož ze šelem jsou loveny dnes jen některé (liška, kuna, jezevec, psík, norek), naopak chráněné jsou medvěd, vlk, vydra, tchoř, lasice, podobně jako všichni dravci, sovy, čápi či volavky, probíhá vzájemný boj o zdroje a přežití i mezi nimi. Smrt slabšího dává život jinému.

V noci aktivující zajíc se dnes cítí bezpečněji v intravilánu, např. v průmyslové zóně, ale i na sídlišti, kde je mnohem méně plachých predátorů (bobky v cípu parkoviště).
V noci aktivující zajíc se dnes cítí bezpečněji v intravilánu, např. v průmyslové zóně, ale i na sídlišti, kde je mnohem méně plachých predátorů (bobky v cípu parkoviště).
Foto | Karel Zvářal

Větší šelmy loví ty menší, tj. před vzteklinou vakcinací ochráněná přemnožená liška a kuna zapříčinily úbytek tchoře a lasic, kteréžto loví též výr, orel skalní a káně. Ale i dravci či sovy se navzájem loví, takže vzniká propletenec vazeb, který je dosti složité popsat, lépe je si ho představit na schématu, které např. uvádí ve své publikaci MIKKOLA H. 1983: Owls of Europe.

Myslivost je nutno omladit!

Jak fota z podzimu ukazují, povolaní zde přílišnou aktivitou nepřekypují. A pokud někdo z myslivců v minulosti lovil více kusů (30 prasat za rok), byl některými kolegy napomínán: Stačí, už toho nechej! Je smutné, že varovná zkušenost s uzávěrou a pozvání externích lovců k prozření nepomohla, a situace se opět může vymknout kontrole. AMP se mezitím přiblížil k hranicím naší republiky, takže riziko přenosu do oblastí s přemnoženou černou zvěří je nebezpečně vysoké.

Kromě prasat je přemnožená i liška, což se projevuje silným predačním tlakem na celý ekosystém (snímek z jednoho polského vojvodství).
Kromě prasat je přemnožená i liška, což se projevuje silným predačním tlakem na celý ekosystém (snímek z jednoho polského vojvodství).

Naše myslivost se vyznačuje přestárlou členskou základnou, důchodci tvoří její významnou část. Svůj podíl na tom má i negativní kampaň různých ekologistických organizací, které myslivce označují za bezcitné vrahy zvířátek. Myslivec však není nic jiného, než vykonavatel tradičního řemesla, tj. péče o přírodu a její vyváženou zoologickou složku. Tak jako je potřeba deratizátorů, pracovníků jatek či dřevorubců – a je za zločince či vandaly se nikdo neodváží označit, stejně bychom měli pohlížet i na členy Hubertova cechu. Ponechat vše na tzv. samoregulaci, to bychom během pár let poznali na škodách na polích, loukách, ale i ve skladech či na biodiverzitě. Přitom myslivost je činnost náročná po všech stránkách, to by si měli všichni kritici jít někdy vyzkoušet.

Za obnovení výrovky

Nejen přemnožená prasata je třeba intenzivně regulovat, stejně to platí pro lišky nebo kuny. A není od věci uvažovat i o obnovení výrovky, protože za padesát let se krkavcovití natolik rozmohli, že osídlili města a vesnice, kde plení ptačí hnízda. Také přístup k ochraně dravců by se mohl změnit, přísně chránit jen opravdu vzácné druhy (s početností do tisíce párů), ale hojné druhy, tj. např. poštolku, nepodporovat budkami. Ta je schopna zahnízdit v truhlících na balkonech, a je natolik všestranná, že běžně loví ptáky, zejména v době latence hraboše. Např. vymizení chocholouše má na svědomí právě ona (Fr. Hejl in verb.), neboť někdejší hnízda na plochých střechách, tohoto jinak na zemi hnízdícího druhu, snadno plenila, podobně jako to umí synantropizované straky či sojky.

Intenzivní lov přemnožených (vakcinací ochráněných) lišek a kun by měl být prioritou každého správného myslivce.
Intenzivní lov přemnožených (vakcinací ochráněných) lišek a kun by měl být prioritou každého správného myslivce.

Vatová hnízda moudivláčka, zavěšená jako baňky na koncových větvičkách stromů, kde jsou chráněná před kunou, neodolají útoku zobáku chytré sojky. Ta se měla lovit stále, tak jako vrány či straky, obávaní plenitelé hnízd, ani žábu, ještěrku či malého zajíčka nešetří! Krkavci udolají ve skupině dospělého zajíce, takže i zde je na zamyšlení, zda je přestat chránit, neboť už dávno nejsou vzácní. Kdo někdy viděl jejich početné hejno (i 200 kusů), pochopí, že toto už není normální, a že z toho černého mraku jde doslova strach. Nikdo by asi nechtěl být v kůži zajíce nebo jehněte, které silným zobákem snadno oslepí, a ostatní je jen otázkou chvíle, než oběť zcela utlučou.

Nemožnost regulovat chráněné přemnožené druhy demotivuje řadu myslivců intenzivně lovit lišky a kuny, neboť jejich místo v ekosystému zaujmou protežovaní dravci, krkavcovití a volavky. Proto by stanovení optimálních počtů jednotlivých druhů mělo být v rukou odborníků, spoléhat na selektivní (tj. protekční) ochranu kombinovanou se samoregulací, se jeví jako velmi pochybná cesta. Bude už na dalších generacích, jak se k těmto otázkám postaví. Současná situace ukazuje, že u dlouhodobě přehlíženého trendu drastického úbytku nedávno hojných druhů je nejvyšší čas ke změně. Proto je třeba o dalším směrování ochrany přírody (a myslivosti) vést seriózní diskuzi.

Menší predátoři jsou loveni či zabíjeni těmi silnějšími, což se týká sov, dravců nebo šelem.
Menší predátoři jsou loveni či zabíjeni těmi silnějšími, což se týká sov, dravců nebo šelem.

reklama

 
foto - Zvářal Karel
Karel Zvářal
Autor článku je ekologicky smýšlejícím ornitologem a zemědělcem.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (64)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

20.4.2022 08:20
Početl jsem si, díky za článek. Bez obalu přiznávám, že v těchto věcech kovaný nejsem, ale nenacházím nic s čím bych nesouhlasil. Vyjma jedné věci - krkavcovití - zde mám na mysli vránu a kavku. Ty v mém okolí zcela vymizely, stejně tak jako bažanti , zajíce už vídávám velmi řídce.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

20.4.2022 08:32 Reaguje na Miroslav Vinkler
Vrány a kavky se na zimu stěhují do měst, kde je obživa mnohem jednodušší. Možná se Vám na jaře zase vrátí.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.4.2022 08:56 Reaguje na Miroslav Vinkler
Šedivek nikdy nebylo hodně, to už tv šedesátkách měli pod kontrolou, slyšet její chraplavé krákání zdáli bylo celkem rarita. Měl jste na mysli zřejmě havrany, těch na zimu přilétaly tisíce a tisíce, a těch opravdu velmi výrazně ubylo. Asi před měsícem letělo hejno havranů a kavek údolím východ. Nad městem chytli termiku, začali krákat, předvoj se začal točit v kruhu, až nabalili celé hejno a vystoupali o 300-400 m výš, tak zamířili na SSV. Celkem nečekaná mzěna směru, je vidět, že u "práce" přemýšlí.

Jinak kavek je místy dost, hnízdí v koloniích ve městech (Malenovice, Holešov, Kroměříž, Pardubice...), ale pryč jsou stromové kolonie, ty doplatily na vzestup skalačky, a ještě více nedávno probíraný sýček. U těch havranů to byl buďto lov pro zábavu (jako Středomoří),nebo možná "modernější" postupy v zemědělství (proti hraboši a tak...).
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

20.4.2022 09:31 Reaguje na Karel Zvářal
Havrani jsou letitým koloritem areálu Opavské psychiatrické léčebny. Svým, optimismus podporujícím, zjevem a zpěvem se zasazují o dobrou náladu tamnějším chovancům:-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.4.2022 09:43 Reaguje na Jakub Graňák
S těmito "sympatickými" atributy uměl mistrovsky pracovat Hičkok. Takže léčba havrany... to abych těch lysohlávek nechal!-))
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

20.4.2022 13:01 Reaguje na Karel Zvářal
Největší prda na tom je, že kolem jich moc není, ale na té zahradě je černo jak na Cejlu. Občas, když jedu kolem dumám, jestli to těm chovancům nedělají schválně
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

20.4.2022 13:47 Reaguje na Jakub Graňák
Bezdůvodně se tam nestahují. Možná je tam někdo krmí.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

20.4.2022 14:02 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Hmm, nebo je to taky tím, že jsou za plotem a nikdo tam po venku moc necárá
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

21.4.2022 14:28 Reaguje na Karel Zvářal
S tím vynecháním lysohlávek opatrně v případě, že jste melancholik.
„Psychotropní látka psilocybin, kterou obsahují houby lysohlávky, pomáhá uvolnit mozek lidí s depresí a zmírňuje lpění na negativních vzorcích myšlení. Uvedl to deník The Guardian s odkazem na novou studii, podle které se účinky halucinogenu mohou projevit i několik týdnů od zahájení léčby.
Z výsledků studie vyplývá, že mozek je díky psilocybinu „pružnější“. Látka funguje jinak než běžná antidepresiva, a to i několik týdnů po užití. Podle britských vědců zjištění naznačují, že psilocybin by mohl být vhodnou alternativou léčby deprese.“ (Zdroj. napr. https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/veda/lecba-deprese-lysohlavky-antidepresiva_2204181043_zuj)
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

20.4.2022 18:55 Reaguje na Karel Zvářal
Na mysli jsem měl skutečně vránu šedivku, ještě počátkem 70. let platilo heslo "co má křivý zobák, musí z nebe dolů" a za vraní zobák se vyplácelo 3 Kčs.
Teď ani vidu ani slechu.

K těm kavkám - ty skutečně v okolí vymizely a už se nevrátily. A to ještě počátkem 70.let se mládě kavky dalo pohodlně sehnat. Neskutečně chytrý a inteligentní pták (stejně jako vrána).
Zato straky jsou naprosto v pohodě , ty by se snad adaptovaly i na Marsu.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

20.4.2022 19:20 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jestli Vám je smutno po kavkách, zajeďte si teď do Ostravy Poruby. Tady jich líce celkem dost. V létě je vystřídají straky, které budou plenit ta zbylá hnízda drobných pěvců.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

20.4.2022 11:29
Černá zvěř je téma, na které není jednoduchá odpověď. Za prvé má neskutečně vysokou populační dynamiku a kromě člověka nemá predátora. Každý co si vybaví pojem geometrické posloupnosti a najde si vzorce, které třeba 50 let nepoužil.. a zadá do nich fakt, že každá bachyňka má do roka 3ks selat (samičích), tak za 10 let bez regulace z jedné bachyňky je najednou 29 000 ks bachyní celkem 58 000 ks černé zvěře. Také je zde 5800 tun masa. Tato zvěř je potravním oportunistou a tak v zemědělské krajině nehladoví.
Vezmeme-li v úvahu změny v zemědělské krajině a úbytek drobné zvěře je jasné, že myslivecké subjekty rádi využijí nabídku lovu černé zvěře. Přece jen lov na naháňce je něco jiného než odstřel odchovaného bažanta. Pokud máte les cca 1000 ha, dokážete udělat dvě naháňky pro poplatkové lovce cca 80 lovců s výřadem 100 ks. (poplatek za štont 2000 Kč, zástřelné 2000 Kč/ks, průměrná hmotnost 35 kg, cena zvěřiny 35Kč/kg). Máte příjem 460 tis. Kč za jeden den. Lze s ostatním lovem v takovéto honitbě dosáhnout příjmy cca 1 mil. Kč za rok. Máte tedy zájem mít v honitbě 3 ks bachyní?
Pokud lovíte tuto zvěř zůstávají v honitbě v výhozy a to celoročně odhad je cca 2-4 tuny... Tedy liška, krkavec má hody..
Pokud bezhlavě lovíte co vyleze..., tak zničíte rodinou hierarchii v tlupě a máte další nekontrolovaný přírůstek.
Tato nesmírně chytrá a učenlivá zvěř se neustále přizpůsobuje loveckému tlaku a je mistrem v vyhledávání klidných zón.
Odhadoval jsem počet černé v regionu kde žiji a mohu se přiznat, že jsem ho podhodnotil, narůst odlovů byl mnohde způsoben novou technikou a nárůstem času při korona krizi ( digitální noční vidění, termovize ..., lov bez omezení atd). Já sám předpokládám, že jsme již dosáhli maxima odlovu.
Odpovědět
LB

Lukas B.

20.4.2022 12:31
paradox mysliveckého pláče (Naše myslivost se vyznačuje přestárlou členskou základnou, důchodci tvoří její významnou část. Svůj podíl na tom má i negativní kampaň různých ekologistických organizací, které myslivce označují za bezcitné vrahy zvířátek) čili prý nejsou mladí myslivci a staří nestíhají.

naproti tomu znám spousty adeptů myslivosti (ve věku 18 až 55 let), kteří marně hledají sdružení, které by je vzalo za úplně normální členy (tj. chtějí chodit do lesa, brigádničit a starat se, nikoli sponzory spolku za dvě bouchnutí ročně), a jsou ochotni akceptovat dojezdovou vzdálenost mnoho desítek kilometrů. znám spousty zoufalých bezprizorních myslivců, co přišli o honitbu tím, že je o řád přeplatil nějaký šíbr, který tam nasadil svůj personál a chodí si "zastřílet" s obchodními partnery a hraje si na konopišťského následníka trůnu.
Odpovědět
LB

Lukas B.

20.4.2022 14:15 Reaguje na Lukas B.
mimochodem, diskutuje tady mnoho myslivců - je u nás vůbec nějaké myslivecké sdružení obhospodařující honitbu, které bere nové normální členy "z ulice" bez nějakého nepotického klíče (syn člena apod.)
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

20.4.2022 15:30 Reaguje na Lukas B.
Ve 40 ceti, jsem si udělal papíry. Snažil jsem se někam dostat cca do těch 55. Ny ní jsem už 2 roky smířen s tím, že si jednou do roka střelím poplatkového srnce, a zajdu někam pár krát na naháňku. Zvěř ke svému žití potřebuje 3k. ( klid, kryt, krmi ). Myslivec 3P. ( pozemky, příbuzné a peníze)
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

20.4.2022 19:23 Reaguje na Michal Ukropec
Tenhle názor jsem slyšel z více zdrojů. Členství v leckterém mysliveckém spolku je otázkou protekce a není pro každého. A to navzdory tomu, že myslivecká obec stárne a následovníků moc není.
Odpovědět
Je

Jenda

21.4.2022 07:13 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Nezáhejte všechny do jednoho pytle. Leckde právě pochopili, že se musí příjmat adepti. U nás se za 2 roky přijalo 6 adeptů.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

21.4.2022 14:47 Reaguje na Jenda
Právě proto jsem psal "v leckterém". Kdybych napsal "ve všech", mohl byste mě právem dehonestovat, případně nacpat mě do toho Vámi zmiňovaného pytle.
Odpovědět
DA

DAG

21.4.2022 08:31 Reaguje na Lukas B.
A bude hůř. Až ekologisti prosadí ještě větší spojení myslivosti s pozemky.
Vezměte to z druhé strany. Honitbu každých deset let pronajímáte a k tomu musíte mít dostatek hlasů (hektarů) na členské schůzi. Většinou jsou do sdružení tedy přijímáni majitelé pozemků a jejich příbuzní.
U nás je polovina členů, která nemá ani hektar, ale jsou součástí komunity.
Pokud se prosadí zmenšení honiteb a větší navázání na pozemky, tak ubude mnoho myslivců. Navíc z toho budou na dosti velké sociální třenice mezi vlastníky a myslivci bez pozemků (někdo velkým zemědělským soukromníkům říká novodobá šlechta).
Situace pana Ukropce mě mrzí myslivost je úžasný koníček a každý kdo ho zbožňuje může být skvělý myslivec.
Je také důležité, kde člověk bydlí. U nás ve sdružení máme hodně mladých, ale v okolních honitbách je myslivců nedostatek a shání koho mohou.
Osobně bych vyhlásil ke každé honitbě přiřadil jeden spolek a do něho by se hlásili jen místně příslušní lidé. To by ovšem bylo stráááááááášššššnéééééé porušení vlastnického práva, a proč by chudáci velcí vlastníci měli zabývat s někým tak bezvýznamným, kdo nemá ani hektar :(
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

21.4.2022 14:13 Reaguje na DAG
Nabídky by byly. Všechny ale 120 km +. Poslední na Slavonicku na Rakouských hranicích. To už není ani o lovu, natož myslivosti.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

21.4.2022 17:11 Reaguje na Michal Ukropec
A co takhle založit honitbu v Thomayerově nemocnici v Krči. Muflonů je tam dost a pokud byste našel nějaké vlivné přímluvce v parlamentu, určitě by to prošlo.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.4.2022 18:33 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Když teď budou v trendu ty pidihonitby, nemusela by být špatná volba ani v Praze Na Homolce.

https://www.blesk.cz/clanek/regiony-praha-praha-zpravy/672809/rodinka-divocaku-na-vychazce-na-homolce-plundruji-areal-nemocnice.html
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

21.4.2022 18:59 Reaguje na Karel Zvářal
Na našem obvodě se každé léto poflakuje jeden až dva zajíci. Další námět na založení honitby.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.4.2022 19:07 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Yak se ta města rozlézají, nebude vůbec od věci lov v intravilánech. Ten podnadpis o omlazení měl být delší (...vzdělávat a profesionalizovat), bo nejen kvůli prasatům, ale také kvůli stále drzejším strakám a sojkám. A podobně, jak jsou profi služby na potkany a holuby, bude třeba řešit tyto pernaté predátory. I přes nesouhlas páně Dvořáka (a dalších:-))
Odpovědět
FD

František Dvořák

24.4.2022 06:39 Reaguje na Karel Zvářal
Co mi tady podsouváte? Přesvědčil jsem se, že jste skutečně velmi nesolidní člověk. Kopete kolem sebe nesmysly, nevím proč mě tady v tomto případě jmenujete ten, kdo četl můj příspěvek, tak se v něm dočetl, že vůbec nejsem pro regulaci přemnožených druhů.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.4.2022 07:05 Reaguje na František Dvořák
Kopete akorát Vy, neb na samostatný text se nikdy nezhrabete. Přímo ukázkově si totiž PROTIŘEČÍTE:-)

1.) Predátor (si!!!) nemůže vyhubit svou kořist, protože co by žral potom, že? Takže vážený pane, zde je řeč o všežravém predátorovi, kterým je (kromě člověka též) prase, liška, kuna, potkan... A všichni, když vyhubili nějaký druh, VŽDY si našli něco k snědku. A když mají málo, sníží svou početnost. Jak prosté...

2) Když tedy (si!!!- má to pod kontrolou, i ti zavlečení) predátor nevyhubí svou kořist (tj. každý, i ten nejzranitelnější druh), PROČ a nač ho potom regulovat? Dává to nějakou logiku??? Regulovat jen tak ze sportu??? Tak to bych byl ostře proti!

Přece: když ho nevyhubí, tak bude VZÁCNÝ, stane se předmětem grantů, výzkumů, bádání, ochrany... Už chápete krátkozrakost svých útočných výpadů?

Buďto platí jedno, nebo druhé! Buďto budeme regulovat systémově VŠECHNY ("přemnožené") druhy, nebo jen ty "škaredé", jako potkan, myši, hraboši... A "ikony" budeme chránit navzdory škodám, které páchají člověku i přírodě!

Takže solidnosti zdar, a vypláchnutým mozkovnám zvlášť!

P.S. Kdybyste ten článek četl POŘÁDNĚ, tak toto všechno tam je. Ale to byste nebyl Vy, aby Zvářal nebyl červený hadr, že...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.4.2022 08:44 Reaguje na František Dvořák
Tak co? Nějak Vám došla řeč. Nebo se na to musíte vyspat?-)
Odpovědět
FD

František Dvořák

24.4.2022 12:14 Reaguje na Karel Zvářal
P. Zvářal, řeč mi nedošla. Vy jste zatím nejmenoval jednoho jedinýho predátora, který vyhubil byť jednu jedinou kořist. Trefil jste člověka, tady klobouk dolů, se Vám to povedlo. Dále někde na ostrovech, kam jsme zatáhli naše malé potvůrky, vůči kterým ti ve většině pomalu se pohybující tvorové neměli jednu jedinou šanci. Ale mi jsme tam zatahli třeba i špačky dnes se ví, že to byla chyba, rádi by se jich tam zbavili, ale hájení těch našich potvůrek nepomůže, protože ti na to aby toto vyhubily naprosto nemají. Nesmysli vykopáváte Vy. Třeba to, že budeme hubit škaredé druhy a šetřit ty pěkné, které jsou sice přemnožené a škodí nám, to jsem nikde neřekl ani nenapsal. Nepodsunula Vám to náhodou teta Wiki? Jinak to, kde víc vypláchnutý mozkovny, to ať posoudí lidi, kteří to budou číst. Ještě dodám, Nejvíc mi na tom vadí ta Vaše neustálá hloupá argumentace těch příkladů, která k tomu nemá vůbec co říct.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.4.2022 12:55 Reaguje na František Dvořák
Viz. níže.
Odpovědět
DA

DAG

21.4.2022 17:38 Reaguje na Michal Ukropec
Jasně taková dálka je o ničem. Na druhou stranu já bych myslivost nedělal ani v sousední honitbě.
Pro mě je myslivost život v přírodě se známými lidmi. Vezmu psa udělám krok ze zahrady a jsem v honitbě.
Včera jsem u nás poprvé v životě viděl dudka. Krásný zážitek. O tom je pro mě myslivost.
Odpovědět
FD

František Dvořák

21.4.2022 12:11
Zdravím p. Zvářala, již dlouho jsem nereagoval na Váš příspěvek, v minulosti se to několikrát stalo. Chvály již tady bylo dost, tak trochu kritiky. Už jsem Vám to jednou psal. Skutečně nelze srovnávat společné žití predátorů, kteří se znají miliony let a prožívají spolu evoluční vývoj. V tomto dlouhém období byly mezi predátory kořistí vybudovány vztahy, kdy predátor ví, že musí zabít, ale kořist pokud je zdravá, tak vůči němu má vypěstované obranné mechanizmy ať již formou skrývání, útěkem a pod., tyto má v genetickém mechanizmu zafixovány a oboum toto zaručuje druhové přežití. Pokud dáme uměle predátora, což se stalo na oněch ostrovech, ke kořisti, která se s ním evolučně nevyvíjela je zle. Ale tyto situace nelze srovnávat a nelze poznatky z oněch ostrovů aplikovat k nám. Žádný predátor, který žije za podmínek, které jsem jmenoval, nikdy žádnou kořist nezlikvidoval. není schopen všechno pobít. Pokud klesne počet kořisti na určitou mez a predátor se nemůže uživit postarají se o snížení jeho početnosti nemoci, nebo i on omezí produkci potomstva. Ani ty koroptve ještě nikdo nevyhubil. Spíše se o to postará člověk. Aby nedošlo k omylům, tak upozorňuji, že toto píšu jako člověk, který je pro určité rozumné tlumení přemnožených živočichů, ať ze sekce predace, či kořisti. Rovnováha v přírodě je skutečně těžce narušena.
Odpovědět
DA

DAG

21.4.2022 12:50 Reaguje na František Dvořák
Myslím, že důležitý aspekt je změna prostředí. Pak může predátor zničit jeden druh, který má špatné podmínky a přežít na druhu který má v tom samém prostředí dobré podmínky. A to bych bral i jako výstup skvělého článku pana Žvárala.
Jinak jsem rád, že tu nemáme tolik prasat jako je v článku. Ono i to rozložení množství prasat je o idealnosti prostředí pro divočáky.
Odpovědět
FD

František Dvořák

21.4.2022 14:09 Reaguje na DAG
Pokud se prostředí změní, že je nepřátelské pro dotyčný druh, ten druh vyhyne sám. jako příklad zajíc na ekologických pastvinách. ať dělá co dělá, tam se neuchytí a pochybuji, že by tam zahnízdila koroptev.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.4.2022 15:00 Reaguje na František Dvořák
Jsem rád, za tu poslední větu o narušené rovnováze. Ale na tu narušenou rovnováhu by se měla, dle Vaší teorie, kořist “umět přizpůsobit”, nebo ne? Můj názor je takový, že známe jen historii cca 500 let zpátky, a za tu dobu, dle tety Wiki, zmizelo díky člověku minimálně 646 druhů. Co bylo dříve, to se můžeme jen domnívat...

Pokud se týká ptáků – ti se vyvinuli nejspíše z tvora, který dnes již nežije – Archeopteryxe. Mě zajímá, jak vyhynul. Mezi příčinami zvažuji i predaci, protože neuměl dobře létat, byl snadnou kořistí. Nebo se vyvíjel k stále lepšímu letu – a novým druhům?? A i dnešní dobře létající druhy mají problém s predací, hnízdí např. jen na 1-2 ostrovech našlapaní jak herinci, všude jinde byli zřejmě vyhubeni. Tak jako v posledních dekádách ubývá např. náš racek chechtavý, nebo tetřívek či tetřev – místy úplně vymizeli. Stejně tak mohly některé druhy v dávné minulosti též být predovány až do úplného vyhubení. Není jich třeba mnoho, ale dle mého přesvědčení tomu tak leckde bylo.

Mně stačí posledních padesát let, které si dobře pamatuji, abych věděl, že i takové plodné a odolné druhy, jako je koroptev či zajíc, mají problém s přežitím. A to jen a pouze kvůli enormnímu predačnímu tlaku predátorů zmíněných v článku. Prostě nízké jednotky procent nedávných stavů. A to nemohu považovat za “normální jev”.
Odpovědět
FD

František Dvořák

23.4.2022 05:50 Reaguje na Karel Zvářal
Pane Zvářal, to snad nemyslíte vážně. Vždyť Vám tato vysloveně hloupá argumentace není hodna. To, že jsme někde dovezli lasičku, kočku o pod. a ti tvorové tam se s tím nikdy nesetkali, tak ti natáhli krk, koukali na to jak z jara a netušili, že budou za 5 min. sežráni. No zamotat do toho člověka a argumentovat tetou Wiki, neschazujte se, já Vám k tomu řeknu taky blbost, člověk se nevyvíjen miliony let se svou kořistí, vždyť on je tady pouze těch let pár stovek, tak ho kořist ještě ve své genetické výbavě nemá.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.4.2022 07:11 Reaguje na František Dvořák
No, Vy pro změnu nemáte vůbec žádnou argumentaci, jen obvyklé zelené fráze, že "predátor nemůže". A když už mě něco není hodno, tak diskuse se slepým a hluchým. Člověk samozřejmě kořist je, kdyby neměl své zbraně, oka a jedy, a byl na úrovni lidoopa, zdaleka by nebyl tak početný a úspěšný v kolonizaci planety. I dnes se spousta lidí stane obětí tygra, lva nebo levharta, a i proto je tato zvěř na pokraji vyhynutí.

Nečekám, že mi odpovíte na to, proč se zvýšenou rozlohou lesů ubylo tetřívků a tetřevů, když s čistšími vodami ubývá racků. Predátor přece nemůůže, že... Ale tato primitivní rádoby argumentace na mě dávno neplatí. A jestli myslíte, že svým blábolením o ničem na tom něco změníte, pokračujte...
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

24.4.2022 10:45 Reaguje na Karel Zvářal
Odpověď je celkem jednoduchá. To, že přibylo lesů ještě neznamená, že přibylo lokalit vhodných pro toho tetřívka. No a s úbytkem vhodných lokalit ubýva i jeho početnost. S úbytkem početnosti a nárůstem počtu předátorů se bohužel potom stává ta predace pro ten který druh zásadní. No a neubývá jen vhodných lokalit. I na těch vhodných musí mít například ten tetřívek klid. Pokud ho nemá ani vhodná lokalita jeho přežití nezaručí.
U raka je to snad také jednoznačné. "Někdo" vysadil americké raky jako náhradu za naše a přinesl sem s nimi i mor který je pro naše raky fatální. No a populace decimovaná morem je potom ještě decimovaná vydrou a minkem vypuštěným z farem. Užasná ochranářská práce.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

21.4.2022 14:32
V předcházejícím článku pana Zvářala jsem citovala zoologa Jana Andresku, podle kterého „v roce 1874 odloveno 1000 jedinců, o sto let později, roku 1974, tento počet poprvé překročil 10 tisíc, a ve 21. stol. se už dvakrát podařilo překročit hodnotu 250 tisíc. Zákonná úprava dneska umožňuje lovit divoká prasata včetně bachyně celoročně, ale ono to koliduje s mysliveckou etikou. Podle ní se neloví gravidní samice, a protože bachyně jsou gravidní od listopadu do března, tak v tom ideálním období, kdy je člověk vystopuje na sněhu a kdy se chodí na naháňky, tak je velmi komplikované při této příležitosti rozlišit bachyně a kňoury. A ten lov je tím zásadním způsobem omezen. S tím, že to omezení je opravdu etické.“

Jeden z komentujících reagoval na jeden příspěvek pana Schindlera prosbou o vysvětlení mysliveckého paradoxu: „V posledních letech se nám tady usadil vrcholový predátor - ... vlk. Myslivecká veřejnost se vůči němu staví velmi negativně argumentujíce škodami působenými člověku a také historií, kdy ne bezdůvodně byl vlk v naší zemi vyhuben. A pak tady máme druhého téměř vrcholového predátora a navíc neúnavného všežravce - prase divoké, které působí člověku škody neporovnatelně vyšší a v minulosti byl našimi předky ve volné přírodě taktéž zjevně nikoli bezdůvodně vyhuben. Můžete mi laskavě vysvětlit, v čem spočívá tento evidentní paradox v přístupu k těmto dvěma "vrcholovým" predátorům, kdy jeden je považován za téměř ohrožení lidstva v počtu několika desítek jedinců a druhý, každoročně odstřelovaný v počtech atakujících hranici dvouset tisíc kusů (o jejich skutečných početních stavech můžeme pouze spekulovat), se podobné hysterii netěší?“

Jarek Schindler 4.4.2022 14:57 Reaguje na Jakub Graňák „...Už jsem to napsal výše. Diskuze je o sýčkovy a umělém vypouštění hrabošů jako jeho kořisti. Až bude diskuze o vlku a černé zvěři, rád Vám odpovím.“
Teď tu je konečně článek o prasatech. Také mne vysvětlení tohoto mysliveckého paradoxu zajímá.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

21.4.2022 21:44 Reaguje na Majka Kletečková
Paradox Kletečkovou něco zajímá? Pokud by vás to opravdu zajímalo tak odpověď snad máte již v komentáři z kterého jste tu citovala (4.4.2022 14:57) . Odpověď jste si tedy mohla přečíst již tam a nyní tak b..e než...t. Můžete říci v kterých letech ten lov přesáhl počet 250 tisíc? Zdroj?Já bych řekl, že 250tisíc nepřesáhl ani jednou a jen dvakrát přesáhl počet 200 tisíc s následným výrazným propadem v dalším roce.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

21.4.2022 22:04 Reaguje na Majka Kletečková
Jelikož je zřejmé, že vám nebylo naděleno, tak abyste nemusela spřádat další nesmyslné úvahy , vám zbytek toho komentáře, který jste jaksi "opomenula" znovu zkopíruji. Tak tedy: "Vy napíšete, ....o jejich skutečných početních stavech můžeme pouze spekulovat. No a já vám řeknu, že spekulovat vůbec nemusíte. Máte tu výši lovu za x let a při nějaké minimální znalosti problematiky jste zpětným propočtem schopen zjistit dost přesně přibližný stav. Jeho růst i pokles v čase. To je i jeden z důvodů mého nesouhlasu s výkřiky "jak stavy rostou závratným tempem". viz Kletečková.
No a nakonec nesouhlasím ani s tvrzením, že "jeden je považován za téměř ohrožení lidstva a druhý se podobné hysterii netěší". Histerie provází oba druhy, záleží z jaké strany se na to člověk dívá."
No a pokud chcete paradox, tak jeden ochranářský. Máme a chceme tu vlky, víc vlků, vlků není nikdy dost. Budou snižovat stavy zvěře, hlavně divočáků. No a zvěře je hodně dělá škody a tak musí myslivci snížit jejich stavy na minimum. Co asi budou ti vlci žrát pokud se sníží stavy zvěře na to minimum? Samozřejmě ovce a další domácí zvířata, těch je zatím pořád dost.
Jo a viděla jste vlky lovit v řepce nebo kukuřici? Tam je totiž pěkných pár měsíců v roce ta černá nastěhována.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

22.4.2022 08:25 Reaguje na Jarek Schindler
Plně souhlasím s zpětnými propočty. Výsledky jsou velmi přesné. Jak jsem psal dříve, podhodnotil jsem stavy z odlovů. Užití moderních technologií (NV, termovize) a legislativní změny (lov na hranici, ve dne v noci) pořízení chladících boxu, tam kde dříve nebyli, tolerování auto-moto-šoulaček. Nekonečně mnoho času při korona krizi atd. Toto zkresluje ten propočet. Dříve se lovilo vlastně jen při měsíčku a na obnově. Můj názor je, že vrchol populace je již dosažen a musí odlov začít klesat. I nekonečné stáda bizonů dokázal člověk vystřílet za 50let (černý prachem). Ano budou oblasti, kde se černá chová, ale lidská závist a chamtivost je rozhodujícím brzdou populační exploze černé zvěře.
Ještě napíšu jednu poznámku. Do vystřílené oblasti se černá zvěř vrátila proto, že tam jsou potravní zdroje a klid. Nasaje ji z okolí jako houba vodu. Když tam zvěř není, nikdo ji neloví tedy ani neruší.., než se narůstající stavy projeví chvilku to trvá a zvěř se v klidu namnoží.
Ještě k spolkové myslivosti, lov černé je noční individuální.. se všemi důsledky (závist, ustřelování zvěře od sousedů atd..). Lov drobné probíhal ve dne v celé partě, každý dostal příležitost si zalovit. Pokud se lovila drobná tlumila se škodná, pamatuji období kontumací psů a koček, pokládání otrávených vajec atd. Odpoledne se rozdělil výřad a šlo se to probrat do hospody. Spolkovou činnost to podporovalo.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.4.2022 15:57 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Kromě vlka má prase predátora/y, se kterými při výpočtech nekalkulujete. Liška, výr a orel. Desetikilový lišák nemá problém dohnat a zadávit pyžamáčky do váhy cca 5 kg. Bachyně ho nemá šanci dohnat, a on má celou noc čas věnovat tlupě pozornost a číhat na správnou chvíli. To je tolik masa, které lovem myší získá za několik nocí. A vím o případu, kdy z šesti selat na FT byla po pár dnech dvě! Možná úhyn, nebo taky predace. A fota se seletem v mordě existují… Známý našel v noře 9 hlav jehňat různého stáří, nemusí to být vůbec ojedinělé případy. U výra to je vcelku vzácná kořist, ale každý kus se počítá. Orel sele také lehce zdolá, jen musí počkat na vhodnoou chvíli, ale těch je u nás málo.

S čím nekalkulujete, jsou ztráty na silnících (mnohde polovina tlupy), přirozená mortalita (nemoci), nedosledované kusy – zejména po naháňkách s třiceti i více ranami (běh, ryj, vnitřní …) a také kusy bez plomby… Takže počítat jen s odlovem dle oficiálních statistik a dělat podle toho dynamiku, resp. celkové stavy – já si vždycky řeknu + cca 30%. Prostě těch prasat je více, než se zdá, jak sám jste zmínil.

A co se týká popisované oblasti: věřte nebo ne, u sousedů toho bylo tak málo, že profíci po pár nocích balili kufry – nechodilo skoro nic. Takže ten vzestup je z převážné míry díky plodnosti přeživších a šetřením bachyní. To se traduje od doby cca před deseti lety, kdy pozvaný host, vážený JUDr. dával přítomným přednášky o tom, jaká je černá zvěř pro naši myslivost požehnáním… A když jiný host střelil na naháňce tři bachyně, byl sborově nenáviděn (a prý se “smál jak ****”) . Takže tak to u nás chodí. Tam, kde se loví “holá”, problémy nejsou. Kde je bachna-živitelka, jsou k vidění podobné tankodromy.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

24.4.2022 10:29 Reaguje na Karel Zvářal
Promiňte ale je vidět vaše neznalost. Ten doložený uhyn, například na silnicích se počítá. Máte kolonku lov a kolonku uhyn. Stejně tak se počítají doložené nalezené uhynulé kusy. Ta predace samozřejmě existuje. Lišku nesoucí asi dvou, třídenní sele i s tím jak si jej zahrabává na skládce pod cestou jsem sám kdysi natočil ještě na anologové Hi8. O ostatních predátorech je zbytečné se zmiňovat.
Jejich predace je číslo spadající tak akorát do statistické chyby. Podstatně větší váhu má například koeficient přírůstu který se bonitu od bonity významně liší.
Jinak před začátkem "naháňky" MH jasně určuje co se loví a neloví. Záleží tedy na tom co bylo předmětem lovu a né to co za předmět lovu považuje Zvářal.
Dospělá zvěř má u černé zvěře nezastupitelnou roli v přírodní autoregulaci její početnosti. Lovem dospělých bachyň od selat a lončaček docílíte v první řadě pouze to, že ihned jdou do chrutí kusy o váze nad 30 kg. Z jedné potencionální matky jich máte jedním výstřelem hned několik. Ale to jde vysvětlit lidem co mají o hierarchii a vztazích u černé zvěře a dalších souvislostech alespoň nějaké minimální povědomí.
No a černá v lese? Těžko se dovíme kolik různých kalamit hmyzími škůdci se díky ní nekonalo. Atd.
No a k přemnoženosti černé je snad potřeba říci, že její normované stavy jsou u nás kolem 10 tisíc ale prasata jsou normované pouze na ploše 900 tisíc hektarů. Černá je normována pouze v honitbách s více než 500 ha lesa atd. V současnosti se v různém počtu vyskytuje vlastně skoro po celém území ČR. Tedy i v čistě zemědělských oblastech s minimem lesů a tedy na více než 6 milionech ha v počtech kolem 40 až 50 tisíc kusů.
Odpovědět
FD

František Dvořák

24.4.2022 06:33
Odpovím Vám p. Zvářal to, že je člověk důkazem toho, že predátor v přírodě vyhubí svou kořist, o tom ať si obrázek udělá každý sám.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.4.2022 07:11 Reaguje na František Dvořák
Člověk je jedním z mnoha predátorů. Zbytek viz. výše.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.4.2022 12:54
Kdo jak na tom s argumentací a chápavostí je, to opravdu může každý čtenář posoudit sám. V textu je uvedeno, že početnost spousty druhů poklesla o 1 – 2 ŘÁDY. Nejsou zmíněny, neb je to každému informovanému NOTORICKY ZNÁMO. Např. vrabec domácí, chocholouš, skřivan, moudivláček, čejka, racek chechtavý, lelek, sýček, koroptev, tetřev, tetřívek, zajíc, kolčava, hranostaj, tchoř, žáby, ještěrky… A lokální vymizení je místy setrvalé, tudíž to lze brát jako “malé vyhubení”. A každý jistě pochopí, že jestliže k tomu dojde během několika desetiletí (co to je jeden lidský život!-), je situace více než vážná, přímo alarmující. A to je právě doba vzestupu prasat, lišek, kun, dravců, krkavcovitých, čápů, volavek aj.

Víte, mně vůbec nevadí, že se mnou nesouhlasíte. Jste vlastně takový užitečný (slušný) troll, vykáte dokonce s velkým V, což tu není zdaleka zvykem, zde tykají o generaci i o dvě starším pánům, a klidně se to toleruje. Mně stačí, že mi to vezmou do patřičných periodik, a jak s tím naloží samotní adresáti této kritiky, to už je na nich. Já nešetřím ani jednu jednu strany barikády, každá má toho máselka požehnaně.

https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2017/Leden-2017/Zachranime-sycka

https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2018/Srpen-2018/Proc-ubyva-racku

https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2012/Leden--2012/Fakta-a-myty-o-vlivu-predace

Až to všechno přelouskáte, dejte vědět:-))
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.4.2022 13:22 Reaguje na Karel Zvářal
Kdyby to nestačilo...

https://myslivost.com/Casopis-Myslivost/Myslivost/2012/Brezen--/Trvale-udrzitelna-regulace
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

24.4.2022 21:27
Strašně se mi líbí jak píšete pane Zvářal : " Policejní drony odhalily doslova kalamitní výskyt, když s večerním šerem vytahovaly z lesů těžko spočítatelné tlupy směrem do polí....Lovit tempem dvě selata za týden nestačilo, proto bylo nutné povolat skupinu elitních střelců, kteří mohli bdít celou noc vybaveni výkonnými zbraněmi a optikou"
No a výsledek. 16 policejních odstřelovačů ( další 4 řídili vozidlo s termovizí) ulovilo od 16.10. do 22.12.2017 141 divočáků. No a to je myslivci museli zavádět na posedy, a ulovené kusy společně s SVS a hasiči odstraňovát. Je pravda, že ta elita lovila pouze tři noci v týdnu. Takže 16 odstřelovačů x asi 10 týdnů x 3 dny je asi 480 nocí ( osádka vozidla 120 nocí) potřebných k ulovení 141 divokých prasat. Opravdu parádní výsledek. Kolik ulovení jednoho prasete profiky asi stálo?
No a ta fotka "se spleťí silných kořenů, pod které se prase nedostane" to nebude od prasete. Prase ryje tady je to hrabání od lišky nebo jezevce.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.4.2022 03:52 Reaguje na Jarek Schindler
Ano, to rytí máte společné. Prase za půl hodiny udělá jamu jak kolečková korba, liška a jezevec vyhrabou relativně úzký tunel při dobývání myši. Ti chlapi lovili i na 300-400 m, přes údolí, kde sousedi kazatelnu nemají. A ano, žádná červená, žádné zařizování kafinerky. Závodčí, co s nimi chodil na místo, tak je jen chválil. A kolik to stálo? Tolik, že se to vyplatilo! Tehdejšímu hejtmanovi předhazovali, že není odborník, ten jim to elegantně vracel… Čas ukázal, kdo jim byl, a kdo ne. Skvělá práce, hoši!
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

25.4.2022 08:48 Reaguje na Karel Zvářal
Nepřu se , že by prave nedokázalo vyrýt dost velkou díru. Ne každá vyhrabaná díra v lese musí být ale nutně od prasete ,jak tady naznačujete. Na fotce je evidentně hrabání.
No a že někdo střílí na 300-400 m? To má být zásluha? Osobně jsem rád, že většina myslivců střílí na mysliveckou vzdálenost. A ano, myslivci odvedli skvělou práci.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.4.2022 09:26 Reaguje na Jarek Schindler
Prase myš nedostalo, tak proč by norku opouštěla? Šla kolem liška, párkrát hrábla, a také neuspěla. To je makačka na bednu, co?-)
A proč by jinak asi zvali specialisty? Aby plckali knedlíkem na 30m? Většina kazatelen je v lese, tam účinnost jejich zbraní nevyužijí. Proto těch úlovků nebylo tolik, neb nebylo dostatek kazatelen na frajplace. Ale určiě pomohli, ne že ne. Od té doby si hrají ("někteří") na Šípkovou Růženku.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

25.4.2022 18:17 Reaguje na Karel Zvářal
To máte pravdu s tou makačkou a bednou. Ještě že jste mi to tak pěkně vysvětlil.
Jina učinky zbraní jsou stejné. 308 jako 308. Jen ty puškohledy si normální myslivec asi nekoupí. No a ty ve smýšených honitbách u polí chybějící kazatelny? Černá s večerním šerem vytahuje v těžko spočítatelných tlupách z lesů směrem do polí a myslivci je u vás asi čekaji v těch již dávno tmou zahalených lesích. Měl by jim asi někdo ( Vy) poradít kde ty kazatelny stavět.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.4.2022 07:16 Reaguje na Jarek Schindler
Jaký si to kdo udělá, takový to má. Snaha byla, a o problému se vědělo leta. Ale u fy P@M to až takové překvapení nebylo...

https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2015/Rijen-2015/Vzdalenost-vnadiste-od-posedu

https://www.idnes.cz/zlin/zpravy/premnozena-divoka-prasata-ve-zlinskem-kraji.A150403_2152704_zlin-zpravy_ras
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

26.4.2022 09:57 Reaguje na Karel Zvářal
Opět jste nezklamal, pobavit opravdu umíte.
Já bych řekl, že o kazatelnách by měl hovořit člověk co jich " pár" funkčních z kterých se loví, již postavil. Tím párem myslím samozřekmě alespoń pár desítek.
S lovem je to stejné. Pokud nemá člověk naloveno "pár" set kusů, nevím o čem chce mluvit. Samozřejmě, u nás je odborník každý a stačí mu mít uloven jeden kus na naháńce. No a někteří jsou odborníky na lov i bez toho praktického lovu a uloveného kusu. Není nad takového správně fundovaného teoretika.
Druhý váš odkaz je teprve síla. Tam se to moudry přímo hemží až se člověku chce říci "pane Bože kde se ztratil rozum". Pán pisatel musí být na tuto problematiku opravdu machr a velký odborník.
Jen tak dál.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.4.2022 10:12 Reaguje na Jarek Schindler
Zase špatně, já vím...

Autor těch slov o šestinásobném přemnožení je myslivec, mudrcu!-))
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

26.4.2022 10:47 Reaguje na Karel Zvářal
To šestinásobné přemnožení odpovídá tomu co tvrdím. Tedy, že se asi sedminásobně zvýšila plocha na které černá nyní oproti normě , žije.
Jinak opravdu nevidíte, hlavně v tom druhém článku, ty naprosté nesmysly? Je mi jedno kdo ty šílenosti nakonec plodí. Jestli myslivec tak je to ještě horší.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.4.2022 17:17 Reaguje na Jarek Schindler
Dovedete vůbec něco jiného než trolit? Tj. Shazovat a urážet? Splácal jste někdy nějaký článek do Myslivosti, na který můžete odkázat? Velké kulové, že! Ale v diskusích nejvytrvalejší blábolista! Jen tak dál! - jak s oblibou končíte. Takže platí to, co jsem napsal v minulé diskusi, a to do puntíku! Nulo!
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

26.4.2022 19:50 Reaguje na Karel Zvářal
Tak už je to zase tady, ujíždí nervičky? Jediný kdo tu uráží jste vy, Vy jedničko.
Dal jste sem odkaz na článek kde se například píše, že : "Změnily se reprodukční zvyklosti. Dnes bachyně rodí i několikrát za rok".
Nepletete si černou s těmi vámi chovanými hraboši, s myší, potkánem nebo králíkem? Ano to jsou druhy u kterých rodí samice mláďata několikrát za rok.
Nebo další perla: "prasata v lese škodí mladým stromkům, které okusují". Paráda. Kdo myslíte, že poškodí víc stromků okusem. Divočák nebo norník?
Jste opravdu přesvědčen o tom, že je divočák noční zvěří nebo bude spíš pravdou, že tu noční zvěř z něho udělal člověk svým tlakem a tam kde má klid je k vidění běžně i ve dne? Samozřejmě nečekám, že některý z výše uvedených nesmyslů z článku vysvětlíte. Vy raději, pokud diskuze nejde podle vašich not, urážíte. Příště rozeberu ty vaše císařské rady a postřehy z vašeho článku v myslivosti.
Máte pravdu, splácávat články podobné vašim se mi opravdu nechce. Někdy dokonce přemýšlím jestli to mají v Myslivosti zapotřebí, otiskovat takové splácaniny.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

26.4.2022 10:49 Reaguje na Karel Zvářal
Občas se podívám na to co přibylo v diskuzi... líbí se mi odkazy na články. Je třeba si toto přečíst, probrat a vyhodnotit. Něco je zvyk (tradice), vycházející s technických možností 70let např. optika 4x Lovec z Přerova. S-ball plastik atd. Kde se intenzivně loví tak se zvěř rychle učí. Zpětný propočet nám ukáže, že odhad který jsme měli před 5 lety byl podhodnocen, jinak by jsme toto neulovili... to jsou jen čísla. V posledních 5 letech se, ale změnila legislativa. Prakticky každý myslivec má nyní digitální NV a na 500 ha je cca 3-5 termovizí. Proto si myslím, že právě teto tlak lovců sníží stavy v smíšených honitbách, v lesních to je jen o záměru vlastníku. viz výše.
Osobně si myslím, že právě klid byl hlavním úspěchem 14 denní kampaně...., černá je velmi citlivá na rušení lovem.
V klidové zóně se nekonali naháňky atd.. Maso nechtěli tak jen stříleli...
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

26.4.2022 11:17 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Zpětný propočet nemá co do činění s vybavením či s tím kolik se toho díky lepšímu vybavení zrovna nastřílí. Z výše odlovu počítáte zpětně přírůst a stav zvěře.
No a další otázka potom je: Jakou 14-ti denní kampaň máte na mysli? A skončila opravdu úspěchem?
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

27.4.2022 08:16 Reaguje na Jarek Schindler
Vybavení a legislativa má asi vliv na odlov. U nás v Polabí neklesly roční úlovky, ale pobytové stopy nejsou skoro vůbec, taktéž zemědělci jsou v klidu.. Jinak taky to odnesl zastřelením už jeden myslivec (střelil ho údajně přes termovizi..).
Je tedy jasné, že lovíme více než dříve, tedy strukturálně přírůstek a odlov odhaduji na 1,2. Pokud setrvale roste odlov musíme přírůstek neodlovit 0,9-0,8. Pokud změníme podmínku lovu může se nám toto projevit až za 2-3 roky.
Kampaní jsem myslel nasazení PČR na Zlínsku.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.4.2022 09:14 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Lidský faktor je vždy nejdůležitější, při střelbě to platí obzvlášť. Je to asi 8 let, co zastřelil (na Vyškovsku) ve dne turistu dospávajícího ve spacáku - žádná lítost-(... U nás asi před 40-ti lety zastřelil nechtě kamaráda. Když viděl, co udělal, zastřelil se taky. Právě proto jsem pro moderní techniku, aby se těmto nešťastným událostem předcházelo. Ale i tak je nutno být zcela fit a dobře koukat.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

28.4.2022 05:01 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Ano, legislativa a vybavení mají zásadní vliv na možnou výši lovu. No ale pokud vím spolu jsme se bavili o zpětném propočtu a na ten coby matematický vzorec žádný vliv nemají.
U černé snad roste odlov setrvale? Kde jste na to prosím přišel? Navíc je právě na černé krásně vidět jak v průběhu let se ten odlov mění. Po lovu 220 tisíc v roce 2017 propad na 133 tisíc v následujícím roce, aby v dalším roce vzrostl na 231 tisíc. V předloňském roce potom jen 155 tisíc. Samozřejmě vlivů je více. Semenný rok, mírná nebo tuhá zima. To se na výši lovu projevuje. Jsem zvědavý jaká bude statistika za rok 2021?
Počítám, že v následujících letech klesne výše lovu ke 100 tisícům což by odpovídalo nějakým 20 tisícům metajících bachyní. To potom snad již budou ty nižší desetitisíce požadované panem Zvářalem.
Samozřejmě že vše bude záležet na dalším šíření AMP. No a že se i k nám zase rozšíří je asi jasné.
No a ta kampaň? Něco si o tom zjistěte, protože nebyla ani čtrnáctidenní a s výsledkem, který jsem uvedl výše, ji nepovažuji ani za úspěšnou.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.4.2022 17:13 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Kdyby naši předkové tyto vymoženosti měli, určitě by je používali, na prasata každopádně. Je třeba snížit jejich stavy na únosnou míru, tj. v řádu nízkých desítek tisíc. Jiná zvěř mi (ani přírodě) nevadí, tj. “nepůvodní! daněk, muflon, kamzík. I když i je dobré držet v rozumných mezích. A sika vůbec – to je vřed na české myslivosti... maximálně do obor.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist