https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-lide-poznavaji-ptaky-ptaci-lidske-tvare
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Karel Zvářal: Lidé poznávají ptáky, ptáci lidské tváře

27.7.2022
Sameček rehka domácího s larvami potemníka moučného („moučnými červy“).
Sameček rehka domácího s larvami potemníka moučného („moučnými červy“).
Foto | Karel Zvářal
Pomáhat ptákům můžeme nejen v době zimního strádání, kdy plníme krmítka slunečnicí, ovesnými vločkami nebo lojovými odřezky, ale také při odchovu mláďat. Druhy hnízdící v polo/dutinách mívají často nouzi najít vhodné hnízdiště, tj. úkryt nepřístupný predátorům. Ptačí budka umístěná na správném místě tak nezůstane dlouho bez povšimnutí.
 
Jenže v dnešním sterilně udržovaném prostředí mají mnozí hmyzožraví ptáčci, bohužel, problém uživit své početné potomstvo. Městská zeleň s pravidelně šrotovaným lučním společenstvem a převahou nepůvodních dřevin, které jsou pro hmyz ve většině toxické, způsobuje nedostatek potravy krmícím ptákům. Při podzimním čištění budek potom nacházíme mláďata uhynulá hladem, přičemž někdy to může být téměř celý vývodek.

Samička rehka domácího zdolává kořist na hranici možností, larvu potemníka brazilského.
Samička rehka domácího zdolává kořist na hranici možností, larvu potemníka brazilského.
Foto | Karel Zvářal

Lze v této situaci ptákům nějak pomoci? Ano, samozřejmě. Například nejčastějším obyvatelům parků, tj. sýkorám, brhlíkům, pěnkavám, vrabcům, zvonkům, stehlíkům, ale i kosům či strakapoudům, pomůžeme tím, že slunečnici a vločky nabízíme celoročně. Tento příkrm využívají nejen dospělí ptáci, ale zaletují na něj i při krmení starších mláďat, která již tuto potravu stráví.

Kompenzovat nedostatek živočišné potravy synantropním pěvcům můžeme také podáváním běžně dostupným zdrojem hmyzu. Takovým živým krmivem jsou například mouční červi (potemníci), které lze chovat v malé nádobě s moukou a zeleným odpadem z domácnosti, například listy kedluben, zelí či rozměklým rajčetem. A že ptáci (rehci, konipasi, červenky) takovou pomocí nepohrdnou, o tom se můžeme snadno přesvědčit.

Birdwatching na garáži

Rehek domácí, lidově zvaný kominíček, je hojný obyvatel zastavěných oblastí, a to na venkově i ve městě. Hnízdo si postaví někde na podstřešním trámu, mezi květináči v polici na balkoně, rád využije i vyvěšenou polobudku. Jeho příbuzný, rehek zahradní, také s oblibou osidluje zahrady a parky s budkami. A stává se někdy, že tyto druhy zahnízdí blízko u sebe, čímž se jejich teritoria překrývají. Vzniká tím tlak na stejné potravní zdroje, který rodiče nutí neustále pátrat po kořisti a využívat i vzdálenější místa.

Budka rehka domácího zabezpečená proti predaci (vlet zamřížovaný hřebíky).
Budka rehka domácího zabezpečená proti predaci (vlet zamřížovaný hřebíky).
Foto | Karel Zvářal

Čím víc je pták zaneprázdněný sháněním potravy, tím snadněji ho uloví nějaký predátor, tj. kočka, poštolka nebo krahujec. Abychom zmírnili tyto ztráty a usnadnili ptákům rodičovskou péči, podáme jim v misce několik moučných červů. S rostoucími mláďaty se potom zvyšuje i jejich spotřeba. Ideální je předložit je ráno. Nakrmí se jednak dospělí, ale naplní volátka i mláďatům, a po zbytek dne už mohou „jet na půl plynu“, tj. lovit v klidu přirozenou potravu.

V budce pro sýčka na garáži se usadil rehek zahradní a snesl šest vajec. Patnáct metrů od něho, na sousedním bloku garáží, se 20. května nastěhoval do polobudky rehek domácí. Ta byla v minulosti obsazena konipasem horským, druhý rok rehkem domácím, ale žádný pár mláďata nevyvedl, pravděpodobně z důvodu predace sojkou, která tam často patroluje. Troufne si i na vyletěné kosí mládě, a nebýt pohotové reakce rozzlobených rodičů, donese ho na zkrmení do svého hnízda. V předešlých dvou letech byla pleněná polobudka zřejmě proto prázdná.

Hnízdo rehka zahradního v budce pro sýčka za prosekanou hurdiskou.
Hnízdo rehka zahradního v budce pro sýčka za prosekanou hurdiskou.
Foto | Karel Zvářal

Vzhledem k pozdnímu termínu zahnízdění bylo zřejmé, že první pokus rehka domácího někde poblíž byl neúspěšný (ztráta vajec). Aby k tomu nedošlo i v polobudce, byl relativně velký otvor doplněn hřebíky tak, aby umožnil vstup do budky jen drobnému pěvci. Samička rychle postavila hnízdo, snesla vejce a i přes velký pohyb lidí úspěšně snůšku vyseděla.

Kurs etologie

Ke vzájemným útokům rehků vůči sobě zprvu nedocházelo, až ve druhé polovině hnízdění začal sameček rehka domácího s vrčením prohánět samečka rehka zahradního. Později se k jeho vyhánění přidala i samička rehka domácího. Sameček rehka zahradního totiž bral červy nejen pod svou stěnou, ale zaletoval i pod polobudku rehka domácího s navykacími (nízkými) dávkami. Zajímavé bylo, že oba samečci při krmení mláďat se snažili nabrat více červů, tj. minimálně dva, ale také 4 – 6 najednou, přičemž ti jim často vypadávali. Když ještě vyletovali kolmo nahoru k hnízdu, snadno poztrácené červy na holé zemi našli. Krmení vyletěných mláďat rehka zahradního bylo poněkud komické, když sameček odlétal se zobáčkem plným tuhých, kroutících se červů, a během přeletu mu vždy něco vypadlo, takže sedl na zem a pro červa se vracel. Rehci zahradní se ke svým sousedům chovali naprosto nevzrušeně, a to i při jejich výskytu na střeše nad hnízdem.

Sameček rehka zahradního spolupracoval nad očekávání vzorně.
Sameček rehka zahradního spolupracoval nad očekávání vzorně.
Foto | Karel Zvářal

Samička rehka domácího se rovněž naučila brát červy z misky, její přiblížení k hnízdu bylo ale opatrnější, pod budku dohopsala často po zemi kolem stěny. Odebírala z misky zprvu po jednom, přičemž její pohyb byl tak bleskurychlý, že zachytit fotoaparátem odběr červa se nedařilo bez rozmazaných kontur. Až mnohem větší potemník brazilský (Zophobas) ji zaměstnal natolik, že s ním chvilinku zápasila u misky, následně ho odnesla jinam, kde ho „dorazila“, a až potom do budky.

Při ranní i večerní návštěvě místa sameček rehka zahradního už z dálky poznal svého „chlebodárce“ a provázel ho celou cestu až k misce pod hnízdem, odkud odnášel červy mláďatům vzdáleným 40 – 120 m. Hlasitým výskavým „huiyd“ dával neustále najevo své nadšení, a zdálo se, že rozumí slovu i gestu „nemám“, když ranní dávka byla vysoká a večerní už nebyla nutná.

Dobře živená mláďata rehka zahradního (světlý tuk prosvítající pod kůží).
Dobře živená mláďata rehka zahradního (světlý tuk prosvítající pod kůží).
Foto | Karel Zvářal

Také podle chování mláďat šlo poznat, že jsou spokojená, tj. sytá. Po příchodu do garáže to z hnízd obou druhů jen rezonovalo jejich žadonícími cvrkavými hlasy, ale už během pár minut vše utichlo, jen sporadicky některé vrzlo. Sameček rehka zahradního jim nosil další a další červy, přičemž mláďata tlumeně („subsongově“) pobízel hlasem připomínající veselé chichotání. Když doletěla chvilku po něm s potravou samička, byla v prvních dnech z toho náhlého ticha zmatená.

Individuální rozdíly v povaze a chování

Sameček rehka domácího se učil trochu pomaleji, zprvu reagoval na otevřená vrata garáže, která si spojil s následným krmením. Ale i on se naučil poznávat rysy tváře dodavatele červů, resp. jeho oblečení, a své nadšení či rozrušení projevoval opakovaným „fuit tek tek“ už při jeho příchodu, později ho kousek doprovázel i při odchodu. Úniková vzdálenost se zkrátila během čtyř týdnů přikrmování z původních cca 10 – 25 m na pouhé 3 m, po přikrčení i na 2 m.

Sameček rehka zahradního viděl vždy (příchod) člověka dříve, než on jeho, a po rychlém doletu upozorňoval na svou přítomnost hlasem připomínajícím náraz dvou křemínků o sebe. Když krmil vyspělá (létající) mláďata, nebyl po ránu některý den k nalezení, ale hned následujícího rána přispěchal za známým chodcem pro svou dávku, a to ve vzdálenosti 210 m, později dokonce 370 m od hnízda! Samička rehka zahradního zůstávala plachá, možná si pamatovala dvojí vyrušení na hnízdě, na přítomnost člověka reagovala varováním a neměla zájem hledat potravu v jeho blízkosti, a ani příklad samečka ji nepřesvědčil. Vyletěná mláďata dokrmovala celou dobu 50 – 70 m od hnízda, zatímco sameček 2 – 3 mláďata odváděl stále dál a dál.

Hustá zástavba představuje málo úživný hnízdní biotop obou druhů rehků.
Hustá zástavba představuje málo úživný hnízdní biotop obou druhů rehků.
Foto | Karel Zvářal

Smyslem přikrmování bylo přimět rehky ke druhému hnízdění v osvědčených budkách, tento předpoklad však nevyšel. Samička rehka zahradního se sice zdržovala po osamostatnění mláďat několik dní 50 – 80 m od hnízda, často volala, ale sameček nereagoval. Lovil nejvíce v sado-parkové části sídliště asi 450 m od budky, občas i zazpíval, ale donášení potravy (do nového? hnízda) nebylo pozorováno. Také rehci domácí v bezpečné budce podruhé nezahnízdili. Pravděpodobně se tak ale stalo v blízké individuální zástavbě, protože jejich výskyt u garáží již nebyl zaznamenán.

Ale i tak přikrmování splnilo svůj účel, neboť prokázalo, že k rozhodnutí zahnízdit podruhé nemusí být impulzem dobrá kondice, dostatek (relativní „nadbytek“) potravy a času k odchovu, ale také obyčejná nechuť, resp. únava z předešlých rodičovských povinností, a možná i strategie to s množením nepřehánět (neúživná = spálená, vypasená, zchemizovaná, „přehuštěná“ zimoviště). Ptáci prostě nejsou „fšeci jednací“, jak se například v genderu někdy strany sporu špičkují. Mají vlastní strategii a taktiku, zkrátka přemýšlejí. Každý po svém.

Přikrmování hnízdících ptáků má nesporný význam zejména tehdy, když zahyne jeden rodič z páru (sklo, krahujec, kočka…), a miska s červy položená pod hnízdem tak bude během pár minut prázdná, a to ráno i večer. Zahnízdí-li ptáci uvnitř sterilní zástavby s minimem vhodné zeleně, lidská pomoc jim také přijde vhod. A někdo to může udělat jen tak, pro radost z nevšedního pozorování. Určitě se u toho nebude nudit.


reklama

 
foto - Zvářal Karel
Karel Zvářal
Autor článku je ekologicky smýšlejícím ornitologem a zemědělcem.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (29)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

27.7.2022 13:25
Já už jsem tak sklerotickej, že jsem si vloni musel dát do mobilu OrnitO.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.7.2022 13:34 Reaguje na Michal Ukropec
To je v poho, to mají pro jistotu i profíci. Pokud trefíte domů, jste na tom s pamětí ještě dobře:-)
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

27.7.2022 16:10
Moučné červy jsem choval v ovesných vločkách obohacených roboranem. Červíci roboran spapají a pak ho dodají určeným konzumentům.
Odpovědět
me

meluzína

28.7.2022 13:50
Já krmím sušené moučné červy se semínky celou zimu, ptáci je mají opravdu rádi. Je hezké vidět hemžení na krmištích (dávám jim krmení na hrazení ohrad, na trámy v přístřešku, na zem do křoví a vysoké trávy. Také dostávají horší jablíčka dokud jsou. Je krása je sledovat, jak se mezi sebou střídají... V létě je pak paráda vidět hejna ptáků na pastvině, chodí se koupat do louže pod napáječkama (nechávám je odkapávat, když je sucho). Ptáčci jsou velice chytří, mají vypozorováno čas, vědí kterým autem přijíždím, a jak zaparkuji tak se začínají slétávat.
Jen se mi nedaří přilákat jiřičky, privrtala jsem 2 hnízda pod střechu a už 3 rok jsou prázdná, asi je budu muset přemístit...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.7.2022 17:30 Reaguje na meluzína
Jiřičky jsou dosti sociální druh, rády hnízdí ve větší skupině (rozvolněné kolonii). Pokud bydlíte někde “na samotě u lesa”, není to to pravé, co ony vyhledávají. Ale na druhou stranu by je mohla přilákat chovaná zvířata, a pokud máte nějaké stáje, tak je pravděpodobnější výskyt vlaštovky. Tam stačí vrutem přichytit podložku (obrácené L) velikosti asi 10x15cm, delší stranou ke stěně asi 15 cm pod strop. A kočkám zakázat vstup, protože je ve dveřích často chytají výskokem styl karakal. Ideální je jim zajisti v létě vlet oknem.
Odpovědět

vladimír šmídl

31.7.2022 02:30 Reaguje na Karel Zvářal
Chtěl bych vás doplnit. Jiřičky i vlaštovky jsou sice běžně vázány na chov hospodářských zvířat, ale stavějí si hnízda i v místech, kde v dnešních dobách (čtyřnohou) krávu nikdo neuvidí. A tak vlaštovky začaly stavět hnízdo v Odrách na čísle 122 (srazila firma Mitasch), ale hnízda najdete na bývalém obchodním domu Odra a zuráženou omítku s bývalými hnízdy v ulici Okružní. Vlaštovky a jiřičky to nevzdávají, navzdory souboji s lidmi, zřejmě pro blízkost Odry a tedy dostatku potravy, kráva nekráva. Podobně najdete vlaštovky i jiřičky na nádražní budově Suchdol nad Odrou, kde vnitřní hnízda vymlátil úřad městyse Suchdol. Vlaštovky si otevíraly infračidla dveří a pendlovaly ve dne ven a dovnitř, v noci pak posedávaly na tabulkách nádražní haly. Jeden pár dokonce odchoval potomstvo na zářivce, kde selhavší startér vydržel v defektním stavu celou potřebnou dobu (kdyby zářivka zapálila, mláďata by to uvařilo).Některé záběry ze Suchdola n.O. jsou součástí filmu Planeta Česko Mariána Poláka.
Odpovědět
Pe

Petr

29.7.2022 00:33
Nejsem si jistý, jestli je zcela správné učit ptáky hnízdit i v místech pro ně ne úplně vhodných, kde nemají dostatek potravy. Ptáci nevědí, že potrava je jim tam jen lokálně a úmyslně dodávaná někým, kdo jim tím chce "pomáhat", a příští hnízdění v podobných podmínkách, ale jen o kousek dál, pak může skončit zmíněným úhynem mláďat hlady, protože tam už je nikdo nenakrmí.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.7.2022 07:46 Reaguje na Petr
Nejlepší je nedělat nic, neb Kdo nic nedělá, nic nepokazí. Potom může směle radit ostatním, aby ho následovali. Navíc podávání červů ptákům je sobecké, mohli posloužit tomu, kdo je skutečně potřebuje...
Ta budka za pozednicí je od r. 2005, hnízdili v ní konipasi bílí, horští, zřejmě i ti rehci zahradní. Nikdy jsem ji v průběhu hnízdění nekontroloval (nerušil), jen podle hlasů či vyletěných ptáků (rehků) jsem usuzoval, odkud vylétli. Na podzim hnízdo vyhodím. Všechny tyto druhy létají za potravou daleko, stovky metrů, někdy i přes kilometr. Na těch garážích hnízdí minimálně 3 páry koňadry a jedny modřinky. Stačí jim malá kapsa (několikacentimetrová) za hurdiskou, ten tunel je chrání před všemi predátory. Takže už to způsobuje velký tlak na hmyzí populaci, když se přidají dva páry kosa, tak toho hmyzu je tam v červnu již poskrovnu. Proto jsem vyzkoušel tento pokus a nijak toho nelituji, naopak, ještě více mne namotivoval.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.7.2022 09:10 Reaguje na Karel Zvářal
Trefil jste hřebík na hlavičku v tom, že pravověrní ekologisté nechají v nouzi tvory klidně vymřít, uhořet a
ryby na suchu, protože příroda je všemocná a je dobře, že uvolní místo jiným a nebo nakonec taky ničemu. Když jsem včera viděl na zahradě kosici, mimochodem potřetí mající
mladé, jak marně hledala žížaly pro dva zbylé potomky,
tak jsem rozkopal hnojiště a rozházel trochu hnoje s
hnojnými červy po trávníku. Zprvu je sbírala sama, potom
ji pomáhal samec a nakonec nalákali i ty mlaďochy a já
jen seděl a zíral, jak je školili při samostatném sběru
potravy. Dnes ráno jsem to zopakoval a jsou tam zase
všichni čtyři a i tři rehci. Při kopání brambor za mnou
rehci chodili metr ode mne a sbírali vykopaný hmyz, který
na sousedovic u země posečených a na troud vyschlých trávnících nenalézají. V nouzi se má pomáhat, ale nikoliv
při hojnosti, aby konali to, co od nich očekávám a tím je
likvidace škůdců. Takže sledovat přírodu a když vidím, že
hrozí nouze se zbytečným úhynem, tak přikrmuji, ale nikoliv
neustále, protože to už je umělý odchov se spoléháním na
potravu v místě její totální absence. To je případ městských ptáků krmených celoročně i v místě, kde by přirozenou potravu neměli a kteří ztratí snahu si ji dokonce hledat.
Spoléhají se na penzisty v parku drobící jim rohlíky a
přitom se nesnaží ani hledat jinde tu přirozenou potravu.
Připomíná mi to nepřizpůsobivé odmítající pracovat, když
jim každý měsíc někdo naplní krmítko(účet) potravou.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

29.7.2022 09:16 Reaguje na Břetislav Machaček
Nemůžete požadovat po lidech, kteří znají přírodu akorát z počítače, aby znali hranici, kdy si už ta příroda nepomůže a kdy je třeba pomoci. Ti se akorát ohánějí dogmaty, že příroda je všemocná, tak proč by se nemáhali. Čili přesný opak těch krmících důchodců.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.7.2022 10:14 Reaguje na Břetislav Machaček
Viz. níže.
Odpovědět
Pe

Petr

29.7.2022 15:42 Reaguje na Břetislav Machaček
"Takže sledovat přírodu a když vidím, že
hrozí nouze se zbytečným úhynem, tak přikrmuji, ale nikoliv
neustále, protože to už je umělý odchov se spoléháním na
potravu v místě její totální absence. To je případ městských ptáků krmených celoročně i v místě, kde by přirozenou potravu neměli a kteří ztratí snahu si ji dokonce hledat.
Spoléhají se na penzisty v parku drobící jim rohlíky a
přitom se nesnaží ani hledat jinde tu přirozenou potravu."

No vidíte a přesně o tom jsem psal. Takže máte přesně stejný názor, jako já. Jste tedy taky ekologista. :-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.7.2022 10:14
K tomu příkrmu jsem se rozhodl v momentě, kdy jsem opakovaně při chůzi po zhoblovaných trávnících neviděl luční koníky. Tento rok je zřejmě na ně špatný, podobně jako např. na klíšťata (chvalabohu). To je ve druhé polovině léta základ pro hmyzožravé ptáky typu konipas, rehek, kos, drozd. Všichni brečí o poklesu diverzity, ale ono současně s ní mizí dostatek běžných druhů (much), na kterých ta příroda stojí. Někdo potřebuje čisté sklo, aby si uvědomil, že je něco špatně. My, co chodíme pravidelně ven, to pozorujeme delší dobu. Zánik živočišné, včetně většiny malochovů, znamenal dramatický úbytek hmyzu. Na hnojácích hnízdívala čejka díky záplavě mušek, včetně larev, a pachovému překrytí hnízda, vyplatí se tam zaletět konipasům nebo vlaštovkám, protože tam vždy nalovily. Dnes se podíváte – a vzduch je čistý… žádný motýl, mouchy ani střečci Vás neobtěžují jako před léty. Prostě ta sterilita krajiny je do očí bijící, proto já přikrmuji asi dvacet let celoročně, a to z jednoho prostého ůvodu. Chtěl jsem zvrátit úbytek vrabce domácího. Mají tu hafo budek, denně zasypané, ale využívají to polňáci, sýkory, pěnkavy, zvonci, brhel, strakapoudi, ale vrabci domácí odsud zmizeli. Mimochodem, ti strakapoudi prostřední se po vlně Usutu ještě nevzpamatovali. Dřív mi tu zalétaly dva páry na vločky při odchovu mláďat, poslední roky nula, jen pár s. velkého s mláďaty. Takže nadávat na úbytek hmyzu a nehnout prstem… to mi příjde poněkud trapné. Námitka, že je to kontraproduktivní, odmítám. Ptáci létají hodně koncem léta a na podzim, jak zakrmí ostatní, mám minimální návštěvnost. A úplně přestanou koncem zimy, kdy se rozptýlí do hnízdišť. Nikoho k tomu nenutím, jen píši své poznatky. Trend to nijak nezvrátí, těch pár podobných nadšenců má na celkovou ne/úživnost prostředí zanedbatelný vliv. Ale ten vděk ptáků (zahradníka) za vydatnou snídani stojí za to ranní přivstání.
Odpovědět
me

meluzína

29.7.2022 11:01 Reaguje na Karel Zvářal
Vrabců mám na pastvině spoustu:-) asi se přistěhovali od vás. Možná má vliv i to zimní přikrmování, nevím. Včera jsem si zrovna říkala, že mi pod nohama letos skáče dost kobylek, jsou ve vysoké a neposekané - polosuché bylino-trávě. Letos jsem měla naprosto neuvěřitelné množství bělásků - ale ne na kytkách ale na bobkách... Hejna bělásků na bobkách, nikdy jsem nic takového neviděla... Vrabců teď spoustu mladých, létají v hejnech a protože jim posekali řepku, kde sedají(nemám to ráda, protože v řepce často jezdí pavouci s postřiky a myslím, že ty ptáčci dostávají v průběhu roku dost vysoké dávky chemie, když létají kolem postřikujích traktorů a sedí na čerstvě postříkaných stvolech, snad tu na příští rok sousedi zasejí něco jiného než řepku/kuku/mák), momentálně se přestěhovali na hrazení pastviny a vysokou trávu. Začínají se objevovat štolaři (jestli to čtou nějací chovatelé (=podobní magoři jako já), tak prosím neodčervovat až do prvních mrazíků, tihle krásný brouci právě zakládají novou generaci, a odčervovací přípravky vylučované trusem až 40dní ale pravděpodobně déle, jí zabíjí, a hovniválové jsou další skvělý brouci kteří čistí pastviny od parazitů), a také mám v pruzích stařiny zalehlé zajíce a vždycky mi vyskočí půl metru od nohou, je směšné, jak se pokaždé lekneme oba.
Mám málo špačků (vím jen o 2 rodinách, letos jen 4 mladý, 3 přežili), ráda bych je nalákala, protože to jsou nejlepší ptáci na očistu pastviny od parazitů, dokáží vysbírat všechno, od článků tasemnic až po roupy, infikovný bobek rozhrabou a proberou do posledního vajíčka, pověsila jsem budku, ale také zůstala prázdná, tak nevím, jestli mám dávat další, když evidentně s těmi budkami nemám vůbec úspěch...
Děkuji za tip na vlaštovky, myslím, že nemám šanci aby se u mě zabydlely, mám jen dřevěné příštřešky a myslím, že mají rády kámen...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.7.2022 11:49 Reaguje na meluzína
Na jedné blízké pile hnízdí 10-12 párů vlaštovek, nějaký kámen tam vespod je, ale většina z prken a trámů. Pán jim dal podložky, některou využije i kominíček. Špatné je, že se hnízda přehřívají, těsně nad hlavou mají vlaštovky rozpálený plech. Mělo by to být za dvou stran uzavřené a nepřístupné pro kunu, neb ta vyšplhá prakticky kamkoliv. Nebo ji eliminovat, což pán hlídá poctivě.

Špačkům stačí dát budky na vysoká bidla (5-7m), z hrubých prken, dno 14x14cm, vysoké 25, otvor 50mm. U nás naprosto běžný, hnízdí i v zateplení v šachtách po strakapoudovi.

S tou chemií včetně odčervování se to přehání, v divočině s tím normálně žijí, člověk rád dělá ze všeho vědu a ničí i to, co by měl nechat na přírodě. Motýli trus milují, podobně jako psi, proto jim dávají i náhubky. Aspoň se v tom vyválí, když už nemůže koštnout:-)

Motýly a kobylky závidím, asi tam máte zdravější vzduch.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.7.2022 17:24 Reaguje na Karel Zvářal
Už jsem tu psal i o vrabcích , kterým já a soused
tolerujeme hnízdění pod střechami baráků a kteří
si zaletí i do kurníku na zrní. Poslední dobou
jim zachutnala semínka thůjí sousedovic plotu
a bezpečí hledají v ptačím zobu mého plotu a
v břečťanem porostlém sloupu veřejného osvětlení.
Díky absenci intezivní zemědělské výroby tu je
mnoho "zanedbaných" ploch s motýly a i těmi
kobylkami. Nad pískovnou létá několik druhů vážek
a šídel a občas i ledňáček. Nestěžuji si ani na
nedostatek většiny druhů ptáků, ale pokles je
znatelný u těch na zemi hnízdících a těch, kteří
nehnízdí v dutinách. Špačků, sýkor, žlun a
strakapoudů je tu dost a dokonce se tu vyskytuje
už běžně datel černý. Jinak se vším hmyzem je
to o té sterilitě bez hnojišť, trusu na pastvině
a kravíně v každé vesnici(kdysi chlévě v každé
chalupě). Sterilní vesnice hmyzu a ptákům nic
nenabízí a nebýt skládky v Bohumíně a Ostravě-
Hrušově, tak je některých ptáků zlomek nynějších
počtů. Děsím se, až se uzavřou, co budou žrát
ti čápi, havrani, kavky, straky, vrány, rackové
a nakonec i dravci lovící hlodavce živících se
na skládce. To bude asi pláče a hledání viníků
hladu těchto ptáků.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.7.2022 19:15 Reaguje na Břetislav Machaček
Až na jednu výhradu souhlas. Brabce netolerujeme, brabce hýčkáme, neb je to ikona! Pokud chybí základna potrpyramidy, nemůžeme se divit úbytku desítek tisíc dravců. Prostě hnůj není fůj, je to základ života, viz. motýli u Meluzíny...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.7.2022 10:59 Reaguje na Karel Zvářal
Víte ono je to o toleranci, protože jiným
vadí i jejich švitoření na střeše, trus a
nepořádek pod vlety do podstřeší. V Polsku
na to prodávají dokonce zábrany zvané
"vrublovniki" (vrubel= vrabec).Jiní jimi
obili podstřeší a netolerují je jako my.
Kdysi jsem v tom podstřeší dělal úklid a
hnízdního materiálu tam bylo půl kubíku.
Dnes na to fyzicky rezignuji a oni si to
občas uklízejí i sami, když toho část
vytahají na dvůr. Tento "bordel" je tak
hlavně o té toleranci, ale máte pravdu, že
si je vlastně hýčkám, protože je odmítají
jiní tolerovat taky. Jinak já ho za ikonu
nepovažuji, protože to byl zcela běžný
druh nyní téměř vzácný změnou potravní
nabídky. U slepic na každém dvoře byl
běžným ptákem a dokonce pro některé i
škůdcem, když na obilí v panácích na
poli naletěly stohlavá hejna a obilí
"vymlátili" už na poli. Stejné to je
i s jinými "ikonami", kdy jedinec je
vzácnost, ale hejno už je škůdce.
Jinak se třeba dívá paní Meluzína na
špačka a jinak vinař, kterému za pár
minut hejno "sklidí" vinohrad o který
se staral celý rok. Taky jinak vidí
kormorána ochranář a jinak chovatel
ryb. O vlcích a ovcích platí totéž a
je třeba hledat rozumný kompromis.
Odpovědět
me

meluzína

4.8.2022 09:09 Reaguje na Karel Zvářal
K těm jiřičkám: zkusím ty "moje" 2 hnízda převrtat na okna v práci. Máme práci kolonii na oknech (odhaduji 30-40hnízd v areálu), létá jich tu hodně, takže jsem si myslela, že jsou to "snadní" ptáčci na chov a přilákání. Letos u nás jiřičky neměly moc dobrý rok - z nějakého neznámého důvodu se jim rozpadala hnízda (? sucho nebo mokro v nevhodný čas?), mám během šichty výhled na 3 hnízda, každý rok obsadily všechny 3 a odchovávaly ze 2-3 ale letos se 2 rozpadly ještě před snesením vajíček, z jednoho mláďata vypadaly odhadem týden před výletem, udělala se v něm díra a nepomohlo ani podepření podložkou, vydrolilo se celé dno a 2 mladý jsem našla mrtvý pod oknem... snad budou mít jiřičky příští rok v umělých hnízdech víc štěstí... Příští jaro zkusím do přístřešku L na ty vlaštovky... Děkuji za vyřešení záhady prázdné špaččí budky, mám tu budku moc nízko... 7m by mě nenapadlo, budu si muset přečíst nějakou knížku o budkách.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.8.2022 11:12 Reaguje na meluzína
V suchém jaru mají jiřičky nouzi o vhodný materiál (jíl), takže když lepí hnízdo ze splachů u kaluže písek-hlína, moc jim stavba nedrží a drolí se.

Ono jedna věc je budka samotná - návod lze snadno vygůglit, horší je to trefit se do vkusu s umístěním. já jsem kolikrát přehazoval neobsazené, někdy stačí o pár metrů, nebo jen otočit na jinou sv stranu. Je to celkem empirie, ten cit člověk získá časem, až podle fungování většiny obsazených budek či podložek. Přeji hodně zdaru!
Odpovědět

vladimír šmídl

31.7.2022 02:52 Reaguje na meluzína
U mne se vlaštovky zabydlely na mřížovaném osvětlovacím tělese a vyvedli téměř mladé . Bohužel, zedníci je srazili.
Odpovědět
me

meluzína

4.8.2022 08:49 Reaguje na vladimír šmídl
:-) zkusím přibít ty L která doporučuje p. Zváral. Zedníci u mě naštěstí nehrozí, mám všechno ze dřeva:-)
Odpovědět
me

meluzína

29.7.2022 11:33
Odpovědět
lf

loan financial

31.7.2022 05:08

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
KP

Karel Ploranský

17.8.2022 19:46
Možná budu diskutujícím znalým problematiky ptactva k smíchu - ale můžete mi někdo poskytnout návod, jak chovat pro ptáky moučné červy, aniž bych si moučnými moly zamořil dům?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.8.2022 14:03 Reaguje na Karel Ploranský
Vrch nádoby (okurčáku, elementky či plastové nádoby) zakrýt hadrem nebo punčochou. Od dubna do října to lze mít na balkoně (ve stínu), ale také raději zakryté hadrem. Zvědavým sýkorám to (odryté) neunikne, ale tento druh potravy jim nějak nejde. Zato červenku s tím v zimě potěšíte, o kosech nemluvě. Ale pro ně je to škoda. Jim stačí prošlá jablka, nějakou žoužel si dokáží najít, např. nad teplovodním potrubím.

Další variantou je, kupovat ve zmerimexu jen tolik, co zkrmíte za měsíc. I kdyby tam červi nakladli, nestihnou se vyvinout, protože na nový turnus nádobu vypláchnete a dáte nový potravní substrát jako základ (mouku, vločky).
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.8.2022 14:04 Reaguje na Karel Zvářal
moli nakladli
Odpovědět
VL

Věra Laznová

9.12.2022 20:32 Reaguje na Karel Zvářal
Promiňte,ale červi nic naklást nemohou..je to nedospělé stadium..a z moučného červa se vylíhne brouk, potemník moučný, ne mol..
A je přikrmování moučnými červy bezpečné pro mláďata?- slyšela jsem názor, že jemné zažívací ústrojí ptačích mláďat mohou prokousat a mladě pak uhyne. Nebo jim ho rodiče předem zneškodní? Děkuji za případnou odpověď.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.12.2022 20:09 Reaguje na Věra Laznová
Výborně! Psal jsem o nádobě s doma chovanými moučnými červy, kam mohou naklást do mouky vajíčka potravinoví moli. Proto raději červy koupit a během krátké doby zkrmit.

Červy jsem přikrmoval od čtvrtého dne stáří mláďat, tak velkou kořist by hned po vylíhnutí asi špatně polykali. Larvy nemají žádná obří kusadla, sameček lítal s 5-6 naráz do hnízda a podělil všechny, samička většinou červu pomačkala hlavu a až potom letěla do budky. Všechna mláďata prospívala bez problémů, už se těším na příští sezónu:-)
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist