https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-nabidnete-kosum-hnizdni-podlozku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Karel Zvářal: Nabídněte kosům hnízdní podložku

8.11.2021
Hnízdo kosů na umělé podložce.
Hnízdo kosů na umělé podložce.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Zvářal / archiv autora
Kos černý je dnes dobře známý pták žijící i uvnitř měst, dříve to však byl plachý obyvatel lesa, který odlétal před zimou na jih. Díky příznivému mikroklimatu zástavby má i v zimě dostatek potravy. Tu nachází na ptačích krmítkách, a jelikož není nijak vybíravý, spokojí se s vločkami, jablky, strouhankou nebo moukou. I při sněhové pokrývce má přístup k žížalám na odtátých plochách nad teplovodním potrubím, takže nouzí zpravidla netrpí.
 

Na zimu se do měst stěhují i predátoři, přičemž kosy často loví krahujec, neboť jeho běžná dřívější kořist, tj. vrabci domácí, jsou na jednotkách procent svých někdejších stavů. Ani při hnízdění nemají kosi klid, převážná většina mláďat skončí v útrobách koček nebo kun. Hlasy žadonících písklat navádějí šelmičky neomylně k cíli, takže když na jeden hnízdní pár připadají jedno či dvě vyvedená mláďata v průměru za rok, lze to považovat za úspěch. Produktivní jsou zejména hnízda v polici na balkoně, okenním krmítku, nebo mezi květináči na římse.

Kosi lovící žížaly nad horkovodním potrubím.
Kosi lovící žížaly nad horkovodním potrubím.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Zvářal / archiv autora

Přestože kosi mají nadbytek hnízdních příležitostí v keřích a na stromech, rádi přijmou bezpečnou podložku, kterou umístíme na hladkou stěnu někam pod střechu kůlny, stáje, garáže či přízemního balkonu. Samice trus mláďat odnáší, takže se nemusíme bát takovou podložku umístit ani nad lidmi obývaný prostor. Postačí dvě až tři prkna stlučená do tvaru L a uchycená vrutem do hmoždinky. Staré hnízdo po vyhnízdění odstraníme, ptáci si vždy snadno postaví nové.

Nemocný mladý kos, léto 2019.
Nemocný mladý kos, léto 2019.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Zvářal / archiv autora

Ačkoliv je kos široce rozšířen, i on potřebuje někdy naši pomoc. Kromě viru Usutu ho trápí i jiné nemoci, a když k tomu přičteme ztráty vzniklé predací, silniční dopravou, nárazy do skla, zástřely a pod., nemá to ani ve městě s přežitím snadné. A pokud se podložka nebude kosům zamlouvat, třeba se zalíbí rehkům domácím nebo lejskům šedým. I tyto druhy hnízdí rády v blízkosti člověka na bezpečných místech.


reklama

 
foto - Zvářal Karel
Karel Zvářal
Autor článku je ekologicky smýšlejícím ornitologem a zemědělcem.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (27)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

8.11.2021 06:54
Děkuji za inspirativní článek.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

8.11.2021 09:14
Letos prvně mi nelítají kosy na zapomenuté hrozny na vinohradu. Ale v okolí jsem viděl kroužit hejno krkavců ( min 50ks.)
Odpovědět

Viktor Šedivý

9.11.2021 11:00 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Hejno padesáti krkavců?
Opravdu to nebyli jiní příslušníci rodu Corvus?
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

10.11.2021 07:38 Reaguje na Viktor Šedivý
Ne nebyli ( pozoroval jsem je na cca 100m dalekohledem), krkavce poznám i vránu nebo havrana.Také hlasový projev je jiný. Tento jev bývá v Polabí zcela běžný... stačí aby byla někde nějaká mršina... Krkavec bude problém stejně jako kormorán.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.11.2021 10:48
Na hospodářské budově, garáži i domě mám podobné plošinky už léta. Kosi
je mají v oblibě, ale v posledních létech nemají klid ani tam. Loni je
tři metry od vchodu vyplenily sojky a dva metry od vchodu do garáže
rovněž. Kuny a kočky tak mají sice útrum, ale drzé straky a sojky je
plně nahradily v devastaci vajec i mláďat. Letos se jim dařilo v plotě
z kritizovaných thůjí mého souseda, kde se mláďata naučila být potichu
a rodičové vlétají do plotu pár metrů mimo a až vnitřkem se dostávají
teprve k hnízdům. I tam je sice už sojky vyslídily, ale podařilo se mi
je odradit po domluvě se sousedem zakrytím plotu v místě hnízda sítí.
Kosi se k hnízdu a od něho přemísťovali plotem a sojky zůstaly stát
bezradně nad hnízdem na síti. Dokonce se ji pokusily roztrhat, ale
marně a tak staří vyvedli 5 mláďat. Bohužel kočky ostatních sousedů
jich po vylétnutí polovinu ze sportu zabily a nechaly ležet na zahradě.
Je to smutné, ale stále lepší, než v přírodě, kde už nepřežívá skoro
nic. Všechna mnou sledována hnízda kosů a drozdů byla v lese zničena
dříve, než by stačili mladí vylétnout. To si bohužel pseudoochranáři
neuvědomují, že i to je jednou z příčin enormního úbytku drobného
ptactva.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.11.2021 17:28 Reaguje na Břetislav Machaček
Ještě jste se nepochlubil, že máte na zahradě miniaturní ropný vrt a celou kolinii ropáčků, kteří se v ní ráchají a občas je políváte vyjetým olejem, kyselinou sírovou nebo saponátem. To co přebyde, pouštíte do kanalizace, ropáky nemáte doma jen vy.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

8.11.2021 18:03 Reaguje na Pavel Hanzl
Neotravuj zelený komunisto. Petrův Zdar
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.11.2021 18:36 Reaguje na Jan Knap
Nechte ho být. Ona to je už nemoc a Džamila by
mu jistě ráda určila přes video diagnózu. Nemá
cenu odpovídat na kdejaký jeho zoufalý blábol
a stačí mu občas zopakovat, že procestoval celý
svět ropáckými dopravními prostředky, že topí
plynem, jezdí spalovákem a nemá ani jeden panel
fotovoltaiky a větrník. Vodík taky nevyrábí a
nepoužívá, akumulace taky nevyužívá a pouze
káže vodu a bumbá víno. Takový člověk mne
může klidně nazvat ropákem, protože já mám
proti němu o mnoho menší uhlíkovou stopu o které
tak rád píše. Je jako ti politici, kteří o tom
přijeli podiskutovat v tryskáčích a z letiště
kolonou limuzín. Jemu a jeho podobným neuvěřím,
že jim jde o "gryndýl", ale jde jim pouze o ty
kšefty kolem dokola.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

8.11.2021 14:31
Tip dobrý, ale když tak čtu to o těch sojkách a strakách, kterých je tedy poslední léta v Praze až běda, tak mne napadá, že asi bude lepší nechat kosy stavět ta hnízda v těch keřích ... tůje/tisy ... kde nejsou tak na ráně.

Nebo?
Odpovědět
DV

Daniela V.

8.11.2021 16:16
Dobrý den,
díky za tip. Hned na jaře budu konat :-D, protože kosů ubývá .....
Odpovědět

Jirka Černý

8.11.2021 17:45
Straky jsou asi dost problém. Kolem baráku nikdy nebyly a teď jich je spousta. V práci už čekají až všichni odejdou a slétají se rabovat granule co nechal hlídací pes.
Odpovědět
LB

Lukas B.

8.11.2021 17:54
je to surové a není to v souladu s obecně závaznými předpisy, ale:
kdo chce nejlépe prospět ptáčkům zpěváčkům, ten nechť si pořídí výkonnou větrovku (vzduchovku), nebo lépe malorážku nebo nejlépe brokovnici, a čistí své okolí od koček a strak. (kdyby mě chtěl někdo prášit, tak ani jedno nemám - a je mi to líto, zvláště když kamenuji kočky pod krmítkem, neboť jsem se zatím podstatněji netrefil)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.11.2021 19:02 Reaguje na Lukas B.
Nutkání to vzít do svých rukou nemám, protože to má být věc těch,
kteří si hrají na samoregulaci a bezzásahy v přírodě, která už
nejméně tisíc let není divočinou a už ji nikdy ani nebude. Oni
přírodu dodrbou tak, že to už po nich nikdo nedá do kupy ani za
dalších tisíc let. Na vymírání mnoha druhů mají svoji zásluhu
a přibydou druhy další, protože ti nedouci nepochopili zásady
potravního řetězce. Ochranou ikonických druhů zlikvidují zbytky
jejich potravy a nakonec i je. Výsledek bude ten, že na zajíce
se půjdeme podívat do ZOO, ale jejich predátory budeme potkávat
i v městských parcích, kde si z hladu uloví venčící se čivavu.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

8.11.2021 20:56
Tohle mi přijde trochu jako krmení strak. Kosi u nás lépe prospívají v hustých živých plotech nebo ozdobných keřích. Hodně rádi mají loubinec na budovách. Tam by ta podložka mohla mít smysl. Chce to ale přemisťovat. Občas se nám nějací kosi a drozdi povedou v lese v jehličnatých mlazinách. Střílet straky (jakékoliv ptáky) vzduchovkou je u nás momentálně nelegální. Mají stanovenou dobu lovu a myslivci je mohou střílet kulovou nebo brokovou zbraní.
Odpovědět
LB

Lukas B.

9.11.2021 14:59 Reaguje na Dalibor Motl
bydlím v Praze v bytovém domě v rozvolněné zástavbě (když jsem byl malý, byla to periferie, nyní už je to vlastně širší centrum) a chalupu mám v západních Krkonoších. v Praze sežerou všechno co se hýbe a je menší než cihla straky, ale kočky v ulicích nevidět - zřejmě nemají velkou životnost mezi auty a bojovými čokly. v Krkonoších straky moc nejsou (likvidují je pořádnější dravci? nemají tolik odpadků?), ale jsou zde obecně přemnožené polodivoké kočky domácí. jak straky tak kočky likvidují ptáčky zpěváčky, a nemám je rád.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.11.2021 14:57
Tuto podložku jsem umístil na garáži poté, co kosi hnízdili na zcela nevhodném místě (viz. foto na odkazu), přesto tam po dva roky bez problému vyváděli mláďata, ruch a pohyb lidí jim nevadil. Po vlně viru Usutu trvalo tři roky, než se na lokalitě opět usadili (jiná samice), a tentokrát nešli na úzký výkovek u okapu, ale dali přednost prostotnější podložce. A to po prvním neúspěšném hnízdění ve zlatém dešti 1,2 m vysoko, kde byli predováni nejspíše kunou. (https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-stav-kosi-populace-na-zlinsku-po-predlonske-vlne-viru-usutu )

Strak je u nás minimálně, zato sojek neúrekom, ale kosi se s nimi umějí vypořádat, společně jsou schopni slídící sojku zahnat. Jsou v letu rychlejší a kopancem či sprškou trusu sojku vyplatí. Místo na fotu je přehledné, jakmile vetřelce zahlédnou, hned s varovným pokřikem na něj útočí. To je strategie i např. kvíčal, které hnízdí ve větrolamech v kolonii, a v hejnu zaženou i silnějšího predátora (káni, straku). Tam, kde se strakám věnují (viz. video níže), zůstávají problémem slídící kočky v zahradách, případně kuny. A to je, narozdíl od střelby, možné i na nehonebním pozemku (vlastní zahradě), tj. lovit do sklopce/klece. Jen málokdo to ale provádí, spíše to jsou chovatelé holubů či drůbeže než myslivci. Stačí jeden aktivní člen, a je to na snížení predačního tlaku znát.
https://www.youtube.com/watch?v=_qsAdvGJS-g

Krkavců jsem viděl letos v srpnu minimálně 200 (dvě stovky) ks na hromadě (nocovišti v polích na topolech), a to ne všichni byli asi v tu chvíli ve vzduchu. Doslova černý mrak, ze kterého jde strach. Neúměrné stavy krkavcovitých jsou vážný problém, třeba sojka se nikdy neměla dostat do režimu ochrany, i u hojných krkavců je načase zařadit je mezi lovné druhy, podobně jako šedivku nebo straku. V každé větší obci by měl být aspoň jeden vyškolený “deratizátor” na tuto škodnou.

Co se týká hustých keřů, ty na sídlišti zajisté máme, i spoustu smrků a jiných conifer. Přesto kosi rádi obsazují vhodná místa na budovách. Tu podložku je nejlépe umístit na balkon s krmítkem už v zimě, aby si kosi na ni zvykli. Ideální je asi 15-20 cm pod stropem, nejlépe do rohu. Na takových místech zahnízdí i kominíčci (rehci) a lejsci šedí.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.11.2021 18:47 Reaguje na Karel Zvářal
Máte pane Zvářale pravdu, ale u nás už drzost sojek došla tak daleko, že je mám vyfoceny v zimě na krmítku umístěném na
parapetu ložnice. Letos hnízdily u jiného souseda v thůji 4 metry vysoko v pětimetrové mezeře mezi domem a relativně frekventovanou ulicí. Bylo to u okna na kterém s oblibou sedává sousedčin psík,
který na ně poštěkával tak dlouho, až si na ně zvyknul a ony na
něho. Prostě žádný respekt z lidí, psů, aut a ani koček sousedky.
Straky zase hnízdily na smrku dalšího souseda a ani ty se nijak
neobávaly psa pod stromem a koček v okolí. Rozmazlené kočky si
troufnou maximálně na mláďata kosů a menších pěvců. I ty už jsou
degenerované, protože jim myši a potkani už nic neříkají.
Sklopec používám na potkany a kdysi i na kuny, ale po chycení
sousedovy kočky jsem byl málem oznámen na policii, že týrám
jejich Mourka. Od té doby to nechávám myslivcům a chytrolínům,
kteří to vše spískali. Na rehky mám rehkovníky, ale ti nejraději
hnízdí v meziprostoru mezi taškami a bedněním. Dři roky dokonce hnízdili v ocelové rouře stříšky schodiště, kde byli v bezpečí.
Jinak před těmi sojkami umí dospělí kosi hnízdo ubránit pouze
tehdy, když jsou nablízku, ale když shánějí potravu, tak toho
sojky ihned využijí a je to otázka pár sekund, kdy je vyplení.
Trpělivě vysedávají v okolí a po odletu dospělých ptáků konají.
Letos ale v thůjích u souseda vyhnízdili kosi třikrát a tak snad
něco dožilo dospělosti. Vlhký rok jim byl požehnáním při lovu
žížal pro potomky na rozdíl od let předchozích, kdy byla o
žížaly na povrchu ztvrdlé suché půdy nouze. I to sucho se tak
podepsalo na jejich poklesu a taky jiného ptactva a zvířat.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.11.2021 19:05 Reaguje na Břetislav Machaček
Synantropizace je patrná u mnoha druhů, včetně prasat, kun, strak a sojek. Zemědělská krajina je spálená pesticidy, s minimem mezí, hájků, sadů... Tak alespoň město by mohlo skýtat ptákům lepší životní podmínky, ale díky zmíněným predátorům není žádný rozdíl mezi lesem a městem. Ve městě je těch kun ještě více, a to díky spoustě odpadků (zahozená svačina), kočičí a psí granule u dveří, takže to plenění hnízd je jen pro vylepšení jídelníčku, avšak nutné pro výživu mláďat.

Nejvíc je ten propad oproti minulosti vidět na vrabcích, chocholouších, koroptvích, čejkách, sýčcích aj. dříve hojných a všudypřítomných druzích ptáků. A to tehdy nebylo MŽP, které by tu ekologii hlídalo. Přišla nová doba, a člověk jen hledí s otevřenou hubou, kam to ti odborníci chtějí dovést... k úplnému zhroucení potravní pyramidy, jak často vzpomínáte. Mně se to samozřejmě nelíbí, výhrad mám spoustu, ale už jsem smířený s tím, že "hlavou zeď neprorazíš". Kdyby to nebyla realita, bral bych to (dříve) jako hloupý vtip...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.11.2021 20:02 Reaguje na Karel Zvářal
Máte plnou pravdu. Já už jsem taky rezignoval a dělám už pouze to, na co mi síly stačí. Při toulkách vidím chátrající hnízdní budky, zničené bažantí
zásypy(proč taky, když nejsou bažanti a koroptve),
kam kdysi nalétalo i drobné ptactvo a zcela vymizely
kdysi hojné hromady plev se zlomkovým zrním a semeny plevel z třídiček zrnin. I to strniště po obilninách se už neosévá pícninami, ale ihned zaorá i se zbytky zrní jako potravy pro hřivnáče, vrabce atd. Kdo dnes chová a krmí slepice rozhozem zrní po dvoře, kde se ti ptáci přiživili? No nikdo a když, tak krmí uvnitř kurníku, protože cena krmiv stále stoupá. Navíc ten
paradox, že kilo slunečnice stojí 30 Kč a kolik kil je potřeba na vylisování litru(cca kila) oleje za
30 Kč? Mi to už hlava nebere, že výchozí surovina
je dražší, než finální výrobek s dopravou a marží obchodníka. Mi ale těch peněz na přikrmování líto není, když vidím jaký zájem o něho mezi ptáky je.
V přírodě toho už moc nenaleznou a tak alespoň to
přikrmování. Je to jak píšete, hlavou zeď nelze
prorazit, když má dnes ochrana přírody ty vyšší
cíle jako je "gryndýl" a ne už ty malé, jako se
postarat o ohrožené druhy o kterých píšete. Ono
lépe je se zviditelnit se šelmami, dravci a zubry.
Tam se dá rýžovat na dotacích, grantech a nějaké
koroptve? Ty jsou přece k nakrmení predátorů !
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.11.2021 20:34 Reaguje na Břetislav Machaček
Děkuji za všechny Vaše vstupy, všimněte si, že protistrana se nezmůže na jediný oponentní žblebt:-) Tento Švejkostán a Kocourkov v jednom je k smíchu i k pláči zároveň. Mně zatrhli projekt repatriace sýčka v r. 2005 ("neznáme příčiny úbytku"), a dnes titíž lidé se s okopčenou metodikou pokoušejí s časovou prodlevou o totéž.

Tímto děkuji redakci Ekolistu za publikační prostor, neb v řádovém periodiku by podobná slova byla cenzurována.

Zdevastovaná zprůmyslněná krajina nemůže poskytnout dostatek potravních zdrojů všem původním obyvatelům. Přesto jsou místa, která jsou pro jejich výskyt příhodná. Ale právě kvůli nekontrolovanému nárůstu predátorů mají dříve hojné druhy smůlu. Jestli je to cílem dnešních "odborníků", tak jsem konečně pochopil, proč mě mezi sebe zarputile odmítali přijmout. Musel bych se hanbou propadnout, kdybych byl spolupachatelem dnešní ekologické katastrofy. Co mě ale těší, že alespoň jeden výkřik do tmy našel odezvu (psát umím) a sýček je prvním ptačím druhem, kterému envirověrchuška věnuje pozornost. Kéž by to nebyl poslední zájem o neikonické druhy typu vlka, vydry, kormorána, krkavce apod.

https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2017/Leden-2017/Zachranime-sycka
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

11.11.2021 09:39 Reaguje na Karel Zvářal
Víte p. Zvářale, opakem pravdy není lež, ale pravda jiná. No chemizace může asi za hodně, ale před 70 lety byla úroda obilovin asi 20 q /ha a nyní je tak 80-90q/ha. Dovedete si představit uživit čechy při poklesu výnosů 4x?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.11.2021 12:43 Reaguje na Slavomil Vinkler
No jestli chemizace zemědělství je to jediné, na co jste při čtení diskuse a přiloženého článku došel, tak nemá význam přidávat další věty. Začínat s někým diskusi od píky mě fakt nebaví.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

11.11.2021 16:26 Reaguje na Karel Zvářal
Ja síce nie som vaša protistrana, ale vadí mi p.Machačkov povzdych nad zubrami. Určite ste si všimol, že zároveň s kopytníkmi sa vracia do krajiny hmyz a s ním aj vtáky. To platí samozrejme aj pre dobytok. Prečo teda českí farmári nechovajú viac dobytka ? Kvôli demetným nariadeniam EU ? Či ho už nikto nechce jesť ?
https://www.ceska-krajina.cz/2829/vlha-dudek-motak-rezervace-velkych-kopytniku-je-mimoradne-bohata-na-vzacne-ptaky-potvrdil-ornitologicky-vyzkum/
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

11.11.2021 17:40 Reaguje na Jaroslav Pobeha
K těm zubrům vám pane odpovím to, že
ve volné krajině jejich život už není
realizovatelný a chovat je v oborách
( nic jiného ty oplocené rezervace
nejsou) je z hlediska jejich chovu
pouhé plýtvání. Chráněné zvíře nemůže
být předmětem jatečného zpracování
a tak skončí v kafilérii. Masný dobytek
naopak ano a má podobný efekt jako ti
zubři při spásání. To, že nemá efekt
jakýkoliv chov masného hovězího dobytka
je dáno levnými dovozy ze zahraničí
i ze zemí mimo EU. Proč tomu tak je?
Trh je deformován podporou chovu a
vývozu v zemích produkce. Chov zvířat
je na pracovní sílu náročnější, než
rostlinná výroba a najít lidi ochotné
pracovat se zvířaty je téměř zázrak.
Můžete mi říci, co znamená ten návrat
hmyzu a ptáků díky zubrům? Zubři tu
nejsou nejméně 500 let a to si někdo
pamatuje? Není to náhodou návrat hmyzu
a ptáků na pastviny kdysi vypásané
hospodářským dobytkem? Na masný dobytek
není taková dotace a granty jako na zubry a taky tu je závist, že by se mohl nějaký chovatel obohatit pastvou zvířat na státní půdě. Tak se tam raději pasou
zubři, kteří po smrti stářím skončí v kafilérii a neregulovaným množením se budou všemožně vnucovat i jinam. Co
taky s nimi, když je nelze bez rizika
vypustit do volné přírody stejně, jako
jiné velké kopytnatce, včetně masného
skotu. Opět tak jedna z ikon, která se
opěvuje a přičítá se jí něco, co ještě nedávno všude konal hovězí dobytek.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.11.2021 18:17 Reaguje na Jaroslav Pobeha
Proto např. ubývá hmyz včetně opylovačů: viz. trvalé travní porosty, poslední věta. A tomu říkají "ekologické" zemědělství...

https://eagri.cz/public/web/mze/zivotni-prostredi/ekologicke-zemedelstvi/dotace/m11-ekologicke-zemedelstvi/

Odpovědět
RP

Radim Polášek

13.11.2021 12:04
U nás se zatím pro kosy používaly uzavřené budky na stromech.
Ovšem tady koukám, že pro ně stačí i otevřené podložky. Možná to vyzkouším, až vymyslím, kde by to u mne šlo.
Jinak přemnožené straky ve městech jsou velký problém, likvidují všechno drobné ptáky.
Jinak ale v okolí pozoruji, že se zase začínají rozmnožovat vrabci. Na vesnicích vrabci sídlí, místo podkroví a štěrbin ve stodolách a starých domech, dnes hodně v hustých bežúdržbových sloupovitých jehličnanech, kde je tak husto, že se tam zřejmě predátor k nim nedostane. Ideálně když je nablízku výběh slepic, i když proti dřívějšku je to se slepicemi chovanými venku ve výběhu bída. Nebo pes.
Ve městech vrabci sídlí v konstrukcích čerpacích stanic, autobusových a vlakových nádraží a v konstrukcích hal supermaketů a žerou drobky a zbytky potravin, co lidem upadnou na zem.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.11.2021 12:42 Reaguje na Radim Polášek
Pane Polášku, vy byste s F. Holzmanem byli skvělá dvojka: Dobrý den, pane Kos! Já nejsem Kos, jmenuji se Špaček. Nepovídejte, jste mu dočista podobnej, taky celej černej...

Jinak váš příspěvek tu chyběl jako sůl, připomnělo mi to scénku starou skoro čtyřicet let, kdy k nám do spolku také došel pán, a že chce budku pro pěnkavu a pro kosa. Tak pan vedoucí mu velmi opatrně a citlivě vysvětloval, jak to s budkami pro tyto druhy je, resp. není. Pán odešel však nespokojen, myslel si, že jsme ho obelhali:-)
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist